Povídání mladých herců a režisérů o jejich profesních začátcích. V druhé části zábavného magazínu následuje autorský film P. Hviždě Vykladač snů.
00:00:24 -Z nadace 1984 vyšla
00:00:26 v nakladatelství Avicenum tato knížka.
00:00:30 Má pozoruhodný název. Knížka o radosti.
00:00:36 Napsal ji doktor Mrkvička. A v předmluvě uvádí hlavní důvody,
00:00:41 které ho měli k tomu, aby ji napsal.
00:00:44 Jirko, buď tak hodný, abych nemusel vytahovat brýle.
00:00:48 Přečti to.
00:00:50 -Hledal jsem ve věcném rejstříku poslední psychologické
00:00:53 bibliografické ročenky heslo radost.
00:00:57 Nenašel jsem.
00:00:59 Prohlédl jsem tedy posledních deset ročníků
00:01:01 tohoto reprezentativního přehledu odborné literatury.
00:01:05 Našel jsem desítky odkazů
00:01:07 na úzkost, strach, hněv, agresivitu.
00:01:11 Asi třikrát se objevilo heslo láska.
00:01:14 Radost nikdy.
00:01:20 -Jaký byl váš poslední tvůrčí jednoznačně radostný zážitek.
00:01:25 Okamžik, kdy jste věděli,
00:01:27 že teď, to co jste chtěli vyjádřit jste vyjádřili.
00:01:32 No prosím.
00:01:33 -Tak já jsem to měla minulý týden.
00:01:37 Kdy jsem účinkovala v Kabinetu múz
00:01:39 v představení Hvězdy na vrbě. Retro-muzikál z 60.let.
00:01:47 A tam prostě lidé se smějí, tleskají,
00:01:49 máme hrozně dlouhé děkovačky. Musíme přidávat a to je to Ono.
00:01:54 Myslím, že se bavím já a baví se i lidé.
00:01:57 -Děkuji. Pánové.
00:02:02 -Já nevím, u režiséra je to horší vždycky.
00:02:06 Protože herec přichází s tím subjektem,
00:02:11 který tu jeho práci hodnotí, s divákem,
00:02:13 do styku podstatně častěji, než režiséři.
00:02:16 Ten režisér to má na zkoušce, nebo občas na představení,
00:02:19 ale na představení to je většinou v takové dílčí sekvenci.
00:02:23 Kdy ví, že tady je to dnes dobrý a včera to tam dobrý nebylo.
00:02:26 Pozítří to tam zase dobré nebude a bude to dobré někde jinde.
00:02:30 Tam se to hrozně prolíná.
00:02:31 Já nevím, já jsem asi takovou radost,
00:02:33 že bych věděl, že se to teď podařilo, tu jsem asi neměl.
00:02:38 -Já si myslím, že to jsou spíš takové momenty,
00:02:41 kdy dojde k takovému potkání.
00:02:43 Buď s člověkem, nebo když pracujeme a jsme od sebe dost daleko
00:02:47 a pak se to najednou v nějakém momentě potká.
00:02:50 Kdybych měl být konkrétní,
00:02:52 tak pro mě byla strašně pěkná práce,
00:02:54 hned když jsem přišel do Zlína, do divadla.
00:02:56 S manžely Kubastovými na Zlatém jezeře.
00:02:59 Což jsou vlastně z toho nejstaršího souboru tam manželé.
00:03:06 A to pro mě bylo obrovské obohacení.
00:03:08 Jak lidsky, tak vůbec.
00:03:11 A teď jsem dělal de Marrivauxe, Proradné lásky
00:03:13 a to byly některé zkoušky třeba s Pavlem Hromádkou.
00:03:16 Jak šel s tím. To jsou takové momenty.
00:03:20 Na tom zkoušení je to pro mě nejintenzivnější.
00:03:23 -Děkuji. Jirko.
00:03:26 -Já nevím. Ona asi taková jedna situace,
00:03:30 kdy jsem byl přesvědčený, že to je TO. To velké.
00:03:36 Tak to když jsme měli
00:03:38 premiéru v Mahenově divadle Havlovy hry Asanace.
00:03:46 A kdy prostě ta Mahenka celá,
00:03:47 ti diváci vstali a jak je to velké divadlo,
00:03:51 tak najednou bylo strašně malinké.
00:03:53 My jsme stáli na tom jevišti v takovém němém úžasu
00:03:57 a vedle mě stál pan Lakomý a říkal.
00:04:00 Pětatřicet let jsem u divadla, ale tohle jsem ještě nezažil.
00:04:03 No a já jsem měl to štěstí,
00:04:05 že jsem byl týden u divadla a už jsem to zažil.
00:04:10 -Pan Gogola.
00:04:12 -Tak s úkolem dramaturga je to podobné, jako u režiséra.
00:04:20 Já protože pracuji jak v divadle, tak u filmu, tak to není mé dílo.
00:04:26 Ale měl jsem takový velice dobrý pocit z práce,
00:04:31 protože se Zdeňkem Svěrákem a Jiřím Menzlem připravujeme
00:04:36 film v anglicko české koprodukci. A Zdeňek Svěrák přepisuje
00:04:41 závěrečnou verzi scénáře
00:04:44 ruského spisovatele Vladimíra Vojnoviče.
00:04:47 Bude se to jmenovat Voják Ivan Čonkin.
00:04:54 A Zdeněk prostě vyšel z autora,
00:04:57 ještě ho vlastně v tom dobrém slova smyslu dopsal,
00:05:02 nějak se tam neprosazoval. A mně se ten scénář strašně líbí.
00:05:07 -Víte, já samozřejmě jsem vytáhl tenhle tento citát proto,
00:05:10 a na vašich zářících příkladech se to ukázalo,
00:05:13 že prostě v tom kumštu, asi si myslím, jde vlastně
00:05:16 o nějaký bytostný kontakt někoho s někým.
00:05:19 V každém případě asi mezi účinkujícími a divákem.
00:05:24 A že to asi s tou trošku
00:05:26 citovanou láskou má něco společného.
00:05:30 A proto také jsou s tím takové velké a bolestné problémy.
00:05:34 Jaké problémy? Začínající mladí koštýři
00:05:37 mají vždycky problémy, to si vyprávět nemusíme.
00:05:42 Co jste zažili v poslední době takového, že jste si řekli,
00:05:49 tak tohle je malér, tohle je problém,
00:05:51 typický pro to, co teď právě žijeme?
00:05:58 -No, já si myslím, že to hodně souvisí s tím,
00:06:01 jak Aleš říkal o tom potkávání se.
00:06:04 Já jsem měl poměrně hodně nepříjemný zážitek.
00:06:08 To bylo těsně poté,
00:06:09 co jsem přestoupil z Mahenova divadla
00:06:11 do Divadla Bratří Mrštíků.
00:06:13 A Mahenka měla jet do Olomouce na představení,
00:06:17 ve kterém jsem měl hrát.
00:06:20 A potkala mě choroba.
00:06:23 V podstatě přes noc.
00:06:25 Takže já ráno jsem přišel téměř na odjezd, nemluvil jsem.
00:06:32 V Olomouci stála scéna, technika už tam byla.
00:06:36 A prostě jsem nemohl hrát. Horečky, hlas nikde.
00:06:41 Měl jsem tam velkou roli, takže aby tam někdo
00:06:44 chodil s textem, to by nemělo smysl.
00:06:51 A ono potom co se člověk dozví od lidí, kterým třeba věřil,
00:06:55 nebo na které se nějak spoléhal, nebo které měl i za určitý vzor.
00:07:03 A když se potom dozví, co říkají a jak to není pravda
00:07:07 a jak je to překrucované, tak ono to hodně bolí.
00:07:13 Ale myslím si,
00:07:14 já jsem to teď vztáhl na konkrétní případ,
00:07:17 ale ono to je obecně takový zlořád a neřád.
00:07:22 V dnešní době.
00:07:25 -Jaká je pro začínající herečku ta současná situace?
00:07:31 -No, je to trošku těžké.
-V čem?
00:07:36 -Já jsem nastoupila do divadla
00:07:39 a po roce a dvou měsících jsem odešla.
00:07:44 Nastoupila jsem do HaDivadla.
00:07:47 A odešla jsem proto, že z divadla odešli dva režiséři,
00:07:51 kteří tam byli a se kterými já jsem tam šla.
00:07:57 Možná že to herci cítí jinak než já.
00:07:59 Já jsem odešla proto, protože jsem nechtěla čekat,
00:08:01 až mi něco spadne z nebe.
00:08:03 Tak jsem raději odešla na volnou nohu.
00:08:05 A budu si hledat prostě práci, než abych čekala, že přijde někdo,
00:08:11 koho tam možná ani nechtějí.
00:08:14 A to je u mě ten problém, proč jsem odešla.
00:08:16 Tak to je vlastně ten problém mě, jako mladé herečky.
00:08:23 -Čili najít přesně souřadnice,
00:08:27 ve kterých by vám bylo jako tvůrci dobře.
00:08:32 Ale to zřejmě je problém každého.
00:08:37 -Mám pocit, že je trošku problém dnes, ne trošku,
00:08:39 ale hodně s tím, jak jsme taková ta klipová kultura.
00:08:45 Jak je to všechno takové na jeden krátký zážitek
00:08:48 a hotovo a pryč. A zase úplně jiný.
00:08:51 A že to divadlo, nebo o co teď jde,
00:08:56 zní to hodně silně, ale nebýt promiskuitní.
00:09:00 Ale to nemyslím teď v tom, jak se to používá,
00:09:04 ale v myšlení a i v tom, když se něco dělám,
00:09:07 tak teď u toho zůstat sedět, teď být a dělat to.
00:09:12 A mě to bolí třeba teď, když pracuji s těmi mladými herci,
00:09:16 ta koncentrace na roli. Příprava před představením,
00:09:21 dokázat udržet tu koncentraci, tu soustředěnost
00:09:25 ne dvacet minut, ale dvě hodiny. A také se na to dokázat
00:09:31 třeba dvě hodiny připravovat, když to potřebuji.
00:09:35 Ta nesoustředěnost, povrchnost.
00:09:37 A z toho potom může vyplývat hned když to nejde,
00:09:40 tak to je na něčem jiným, za to může tam to a tam to.
00:09:43 -Víte, co mě zaujalo teď, když jsem vás poslouchal?
00:09:47 Uvědomil jsem si, že jste kupodivu nevytáhli
00:09:50 obligátní generační rozpor,
00:09:54 ale naopak jste dokonce mluvili spíš o svých vrstevnících.
00:10:02 Existuje, cítíte nějaký moment generačního rozporu,
00:10:05 problému, nerozumění si?
00:10:15 -Určitě.
00:10:18 -Konkrétně jaký?
00:10:20 -Určitě. Ono u toho divadla,
00:10:22 když se zkouší, hledá, tak tam prostě už pohled na věci,
00:10:28 nebo na problém, je jiný právě přes tu generaci.
00:10:33 Teď mě opravdu nenapadá konkrétní příklad.
00:10:40 Ale nerad bych se dotknul jak starší generace,
00:10:43 ale přece jenom, když je někdo třicet let u divadla,
00:10:47 tak svým způsobem, ono to souvisí trochu s tou pohodlností,
00:10:51 tak už má to svoje zaběhnuté jisté,
00:10:54 už ví, co mu funguje, a tak to vytáhne odněkud.
00:11:00 Kdežto ty mladí se derou do toho hledání.
00:11:06 A čím usilovnější je to hledání,
00:11:08 tak tím dravější je ten přístup k tomu.
00:11:11 -Otázka je v tom, aby ten princip hledání zůstal a vydržel.
00:11:15 -Samozřejmě.
00:11:16 -Protože v okamžiku, kdy si řeknu,
00:11:18 tak už jsem to našel, je mi dvacet osm,
00:11:20 tak teď v klidu tak teď s tím dožiju.
00:11:22 Tak samozřejmě, že jsem v těch osmadvaceti
00:11:24 něco našel, samozřejmě, že ano.
00:11:26 Dokonce myslím, že záleží na potenciálu talentu
00:11:28 a myslím, že s tím může člověk docela dlouho vydržet,
00:11:31 když je talentovaný. S tím, co najde v těch osmadvaceti.
00:11:34 -My bychom si teď pomohli dvěma citáty, které si pamatuji.
00:11:38 Karel Čapek kdysi napsal.
00:11:42 Stará generace je přesvědčena o tom,
00:11:46 že s ní ten lepší svět odchází.
00:11:49 Kdežto mladá, že s ní teprve nastupuje.
00:11:53 A potom Jan Werich řekl, Řekl to lépe, ale zhruba takto.
00:12:00 Starý blbec byl kdysi mladým blbcem.
00:12:02 To se nezískává věkem. Je to tam někde dáno.
00:12:07 -Tady je tedy ještě jeden podstatný problém,
00:12:10 který si málo uvědomujeme, nebo málo ho pojmenováváme.
00:12:14 Tady v souvislosti s tím generačním rozporem,
00:12:17 který se tady zahnízdil jako téma dnes.
00:12:19 Tak tady neexistuje dnes opozice. Neexistuje umělecká opozice.
00:12:27 Generační opozice.
00:12:28 Já tady opravdu postrádám generační odpor.
00:12:31 Tady to, co fungovalo v 70. a 80, letech,
00:12:34 v těch studiových divadlech, to je zinstitucializované.
00:12:38 Jeden dramaturg undergaraundového divadla je děkan,
00:12:44 druhý režisér je proděkan vysoké školy,
00:12:47 třetí je šéf národního divadla. To je prostě ten posun.
00:12:51 Ale tady není proti nim opozice.
00:12:53 Tady se nezvedá proti tomuhle tomu umělecká opozice.
00:12:57 To já cítím, jako obrovský problém.
00:12:59 -Proč? Protože patrně není ani téma.
00:13:03 Není téma, přes které by se ta opozice vytvářela.
00:13:09 -To není pravda.
-Já myslím, že je.
00:13:11 -Takže které tedy třeba?
00:13:13 -Proč to paušálně takhle pojmenovat. Úplně takhle.
00:13:18 Já myslím, že proč zkrátka a dobře by se to mělo celé
00:13:22 odehrát během dvou, tří let? To jsou věci, které se musí
00:13:26 nějakým způsobem usadit a musí nějak jít.
00:13:29 To je třeba jak pan Bořivoj Srba pořád říká, že hledá,
00:13:33 kdo konečně ten program řekne! Z těch mladých.
00:13:38 A v tom to cítí, jako že to má být.
00:13:40 Že se to musí formulovat a že to se musí takhle.
00:13:43 No tak já pracovat budu. A buď se to někam dostane,
00:13:47 do nějaké opozice, nebo ne.
00:13:49 Já nechci si něco takhle tahat z paty.
00:13:53 Jako že je potřeba udělat nějaké prohlášení.
00:13:55 Já mám pocit, že je to v té práci.
00:13:58 -Je taky takové, možná klišé,
00:14:01 že experiment a mladí tvůrci patří k sobě.
00:14:05 Je to pravda, nebo je to klišé?
00:14:10 -Tak pánové, teď se ukažte.
00:14:12 -Experiment je česky pokus.
00:14:15 Každá věc je pokus a souvisí to s tím,
00:14:17 o čem jsme mluvili.
00:14:18 Souvisí to s hledáním a s hledačstvím.
00:14:19 Jestliže budu rezignovat na hledačství,
00:14:21 budu rezignovat na pokus. Záleží na tom, v kolika letech.
00:14:23 Znám lidi, kteří na to rezignují ve čtrnácti letech.
00:14:26 Znám lidi, kteří na to nerezignují v sedmdesáti.
00:14:29 Jako ano. Myslím si, že to má, a to je otázka zkušenosti,
00:14:33 myslím, že to má spolu nějaké souvislosti.
00:14:36 Nebo většinou člověk hledá a experimentuje, když je mladý.
00:14:41 Protože toho moc neumí. A většinou neexperimentuje
00:14:44 a nehledá, když je starý, protože toho už dost umí.
00:14:47 Myslím si, že ta biologičnost a ten experiment spolu souvisí
00:14:52 jenom takhle většinově. Ale?
00:14:55 -Já spíš myslím, že dnes se ten experiment ještě chápe
00:14:59 jako označení něčeho takového od těch experimentálních divadel.
00:15:03 A já jsem v jednom takovém divadle jednu chvíli pracoval
00:15:07 a přišel jsem s návrhem jednoho textu,
00:15:09 že bych si to tam třeba chtěl udělat.
00:15:11 A byl jako argument proto,
00:15:13 že by se to tam vlastně nemělo dělat to,
00:15:16 že mi bylo řečeno, že to není dost experimentální.
00:15:19 Víte? A to je ten problém.
00:15:22 To je ten problém.
00:15:24 Samozřejmě, to hledání ano. To musí být.
00:15:26 Jde o to, že ten experiment já dnes vidím v něčem jiném,
00:15:30 než ten můj tatínek.
00:15:31 Nebo někdo z generace mého otce. Nebo já nevím.
00:15:36 -Čili tam se stalo z experimentu také klišé vlastně. Konvence.
00:15:42 -No, takové kamenné divadlo.
00:15:44 -Zákon.
00:15:46 Rastr, přes který se na to koukám.
00:15:49 -No, jestli tady není, jak jste mluvili o tom,
00:15:51 že postrádáte určitou opozici dejme tomu mladého divadla
00:15:54 vůči divadlu kamennému, tak ten experiment se většinou,
00:16:00 nebo za experiment je považován experiment formální.
00:16:10 Ale já jsem už o tom tady jednou mluvil,
00:16:12 samozřejmě jde i o formu, ale patrně by to mělo být
00:16:15 jaksi i téma sebereflexe mladé generace,
00:16:21 která patrně by se tím pádem
00:16:24 automaticky dostala do nějaké opozice.
00:16:27 Ale nikoliv experiment pro experiment,
00:16:29 nebo opozici pro opozici.
00:16:30 Že to bude prostě přirozený vývoj a je potřeba vyjádření.
00:16:36 -Já jsem samozřejmě tuhle knížku
00:16:37 i s tím provokativním poněkud názvem vytáhl záměrně.
00:16:41 Mám totiž pocit, že v poslední době s pádem vnějších zábran,
00:16:49 které tady byly ta celá umělecká scéna
00:16:54 jakoby trochu byla fascinovaná zlem, negativnem, skepsí.
00:17:01 -Já myslím, že na divadle to u nás ani tak není.
00:17:04 Ale je tam ta záležitost filmů, kazet.
00:17:10 -Jaký je vůbec váš pohled tady na tuhle tu video kulturu?
00:17:15 -Já se těším na moment, doufám, že nastane, kdy to násilí,
00:17:21 vulgarita přestane lidi bavit.
00:17:28 Patrně potom nastane druhý extrém, že bude oblíbený žánr melodramatů,
00:17:34 nebo něčeho laskavějšího, pohotovějšího.
00:17:38 Ale prosím vás, já nejsem apriory proti násilí ve filmu,
00:17:43 pokud je to funkční a vychází to z příběhu.
00:17:51 A má to tam něco navíc, není to jenom ten prvoplánový
00:17:55 takový moment pro vybuzení těch elementárních pudů.
00:18:03 -Nepřestane to lidi bavit.
00:18:06 -Nepřestane to lidi bavit
00:18:08 Nepřestane to lidi bavit, celý vývoj kultury 20.století,
00:18:11 lidstva, civilizace, vede jednoznačně
00:18:13 k maximálně širokému spektru. Ne už k normativnosti toho,
00:18:18 že toto se teď nosí, toto se teď nenosí.
00:18:21 A nemůžu si vzít, teď možná řeknu nesmysl,
00:18:24 k haveloku cylindr. To prostě tak není.
00:18:27 Dnes si klidně můžu vzít na sebe, co chci. V podstatě co chci!
00:18:32 Nejsem v podstatě omezovaný žádnými konvencemi.
00:18:35 Mohu jít na ulici vlastně jak chci oblečený.
00:18:38 Ve stáncích se prodávají
00:18:41 vedle sebe katolické noviny a porno časopisy.
00:18:45 Ty nůžky jsou strašně otevřené.
00:18:49 Ten videoklip určité uspokojení přinese.
00:18:52 Povrchní, mělké, primitivní, nechci to hodnotit. Ale vzruch.
00:18:58 Jistý vzruch to přinese.
00:19:00 A jestliže to stačí, tak to potom stačí.
00:19:04 -To je, jak jsem mluvil o té katarzi,
00:19:06 jestli se dá mluvit o tom, že ta klipová kultura je kultura,
00:19:09 která je asi kultura bez katarze. Která vyvolává jen určité vzrušení,
00:19:15 které se udrží na určité hladině a poklesne.
00:19:19 Ale nemá vlastně příběh. Nemá to vedení od něčeho k něčemu.
00:19:24 Až k té katarzi.
00:19:26 A přes tu katarzi k nějaké katastrově a doznění.
00:19:32 Ale ono to trošku také dochází a já si myslím,
00:19:35 že jsme teď v momentě hledání té koncentrace.
00:19:41 Toho říct si, tady to máme a teď jdeme
00:19:43 krok za krokem a jak ten mraveneček pomalinku.
00:19:47 -A já bych měl pro vás takový návrh teď.
00:19:49 Pojďme se podívat
00:19:51 na film režiséra tohoto Kabinetu múz.
00:19:57 Petra Hviždě. Vykladač snů.
00:20:00 My jsme si ten název vypůjčili jako název tohoto celého pořadu.
00:20:07 Možná všechno to, o čem jsme si povídali
00:20:10 tam nachází nějaký svůj, jeho výraz.
00:20:42 ZAPÍSKÁNÍ
00:21:17 -Uuu!
00:21:19 Martine!
00:21:21 -Ahoj.
00:21:23 -Tak co?
00:21:25 Jak jsi dopadl?
00:21:27 -O povídky Martina Wernera není zájem.
00:21:30 Ale možná se mi povede něco lepšího.
00:21:33 Jedno oddělení agentury QTC vypisuje konkurz na redaktora.
00:21:37 Tak jsem se přihlásil.
00:21:41 -Tak jsem se těšila, že budu mít manžela spisovatele.
00:21:45 Ale nakonec lepší novinář v hrsti, než spisovatel na střeše, Že?
00:21:50 -Počkej!
00:21:52 -Reportér Martin Werner ve vašich službách!
00:21:54 Ode dneška kupujte jedině náš list!
00:22:01 -Málem bych zapomněl.
00:22:48 ZVONEK
00:22:55 -Proboha, kdo to může být?
00:23:09 -Dobrý večer.
-Dobrý večer.
00:23:11 -Vy jste Martin Werner?
00:23:13 -Ano.
-Na základě konkurzu
00:23:14 jste byl vybrán počítačem
00:23:16 jako nový pracovník naší agentury. Blahopřejeme.
00:23:18 Tady máte všechny potřebné pokyny k nástupu.
00:23:21 Prosím. Budete pracovat jako redaktor
00:23:23 ve třetím oddělení redakce QTC reportér.
00:23:26 Také vám předáme nezbytné technické vybavení,
00:23:28 které budete při své práci nezbytně potřebovat.
00:23:31 Dovolíte?
00:23:33 Složte to sem.
00:23:42 -Pardon.
00:23:50 -Nashledanou.
00:24:04 -Ne počítač, ale já jsem si tě vybral!
00:24:07 -Prosím tě, kde ses tady vzal?
00:24:09 Teda to je doba, co jsem tě neviděl.
00:24:11 -Byl jsem venku. Teprve nedávno jsem začal dělat pro QTC.
00:24:15 Mám ta, řekněme, jistý vliv.
00:24:18 Á, pardon, promiňte.
00:24:22 Dobrý večer.
00:24:24 Jak vidím, teprve se zařizujete.
00:24:28 Tedy jistý vliv. A tak když jsem si všiml,
00:24:30 že tam máš přihlášku, tak jsem si řekl,
00:24:32 že bychom tam mohli dělat spolu. Jsem tam jako fotograf.
00:24:36 -Prosím tě, jak jste mě tady tak rychle našli?
00:24:39 -QTC pracuje rychle a spolehlivě. Taky tě to čeká.
00:24:43 No, nebudu rušit, však se brzy uvidíme.
00:24:46 Ahoj. Nashledanou.
00:25:32 -Přeji dobrý den všem vám, kteří sledujete pravidelné vysílání
00:25:36 naší informační agentury. V dnešním stručném komentáři
00:25:40 si poněkud blíže všimneme některých událostí,
00:25:43 které jak víme, vás zaujaly.
00:25:45 A kterým proto věnuje pozornost i naše redakce.
00:25:48 Jedním z problémů, které se opět dostaly
00:25:50 na naše titulní stránky je vám dobře známá aféra
00:25:53 kolem nezákonných spekulací s akciemi.
00:25:57 ZVONEK BUDÍKU
00:26:51 Kristýno?
00:26:56 Ty už jsi vzhůru?
00:26:58 Jo.
00:27:00 Mám pozítří tu zkoušku.
00:27:09 -Ježišmaria, co to je?
00:27:11 -Ale to nic. To je moje.
00:27:12 Stabilizuje to bioenergii. Ale může to klidně vypít.
00:27:18 Pozor, má to trošku divnou chuť.
00:27:29 Co tě to napadlo, dávat to do kávové konvice, prosím tě?
00:27:32 -Tak, prostě mě to napadlo.
00:27:35 -Hm.
00:27:41 Co je?
00:27:47 Při mém životě vedle tebe
00:27:51 a někdy i s tebou
00:27:54 mám pocit?
00:27:55 -Jaký pocit?
00:27:59 -Takový pocit.
00:28:05 Prostě pocit.
00:28:09 -Děkuji za informaci.
00:28:14 -Takový pocit, že bych na tu zkoušku ani nemusela chodit.
00:28:20 Stejně je to nanic.
00:28:24 Copak se ti dnes zdálo, Martine?
00:28:28 -Jen pokračuj. Jaký pocit?
00:28:31 -Takový pocit, že i když třeba na tu zkoušku půjdu, a tak dále.
00:28:35 A budu také tak dobrá jako ty.
00:28:38 A potom dostanu takovou výhodnou nabídku na zaměstnání jako ty.
00:28:42 A všechno bude tak dokonalé. A v pořádku.
00:28:46 A všechno bude tak fungovat, jako ty.
00:28:51 Tak ono se ti opravdu nic nezdá?
00:28:54 -Ne.
00:28:57 -To je škoda.
00:28:59 Dnes totiž přijde vykladač snů.
-Co?
00:29:04 No jo, on už tady dlouho nebyl žádný cvok.
00:29:07 -Však ty si také stačíš sám, že?
00:29:13 -No, tak abych šel.
00:29:16 Nato, že je tak brzká ranní hodina, jsem toho vyslechl už dost.
00:29:21 Hm?
00:29:26 -Kdy přijdeš?
00:29:28 -Nevím.
-Tak tou dobou já už tady nebudu.
00:29:31 -V tom případě mně bylo ctí.
00:29:35 BOUCHNUTÍ DVEŘÍ
00:29:37 -Ale to já už tady doopravdy nebudu.
00:29:42 -Odedneška budete používat pro odesílání zpráv nový kód.
00:29:46 Včera nám někdo vytáhl ze sítě dva texty.
00:29:51 A teď k dnešku.
00:29:54 V 10,00 přilétá doktor Bergr.
00:29:56 Lorenc a Jánská s ním udělají rozhovory
00:29:59 ještě před jeho vystoupením na sympoziu.
00:30:01 Ptejte se na cokoliv, v čem by si mohl odporovat.
00:30:05 Přednáška na jeho vztah k odpůrcům.
00:30:07 Nekomentujte jeho argumenty,
00:30:08 jen upozorňujte na osobní rivalitu a zaujatost.
00:30:11 Nesmí se dostat do vedení univerzity.
00:30:14 Zprávu odešlete do 17,00.
00:30:17 Kovalská napíše protest proti postupu naší agentury
00:30:21 ve věci toho justičního omylu.
00:30:23 Musí to působit agresivně a ne příliš inteligentně.
00:30:27 Emil napíše odpověď a vyvrátí všechny použité argumenty.
00:30:33 Získáme tak kredit důvěry, který budeme potřebovat
00:30:36 na tu polemiku o církevních školách.
00:30:38 Odeslat současně, ať to mohu srovnat do 15,00.
00:30:43 Martin Werner a Pavel Schvartz
00:30:45 rozhýbají znovu ten ekologický spor spalovny.
00:30:49 Ať zjistíte cokoliv, napadněte tu starou technologii.
00:31:04 -Je to pravda s tou znečisťující technologií?
00:31:07 Dělaly se tam nové expertizy.
00:31:09 -Jo, jenomže ty jsou relativní.
00:31:11 A kdo se má v těch normách vyznat?
00:31:14 Nám se stejně věří víc, než expertízám.
00:31:19 To ale není naše starost.
00:31:27 -Nějak mě to ušlechtilé poslání začíná unavovat.
00:31:30 -Prosím tě! Jako bys to dělal poprvé.
00:31:32 Tam venku 80% lidí uvěří tomu, co dnes naše agentura vypustí.
00:31:36 Včetně toho, co ty napíšeš.
00:31:40 Zítra přijdou další informace
00:31:41 a ty staré zmizí jako odpadky v téhle spalovně.
00:31:44 Protože lidé uvažují prakticky.
00:31:46 Tak uvažuj stejně a dělej, co se po tobě chce.
00:31:58 -Kristýno?
00:33:39 ZVONEK
00:33:46 -Dobrý den.
-Dobrý den.
00:33:50 -Objednali jste si mě.
00:33:54 -Jak objednali?
00:33:57 -Jsem vykladač snů.
00:33:59 -Aha. To asi manželka.
00:34:02 Ale ona bohužel teď tady není.
00:34:06 Momentálně.
00:34:08 -Hm.
00:34:10 Vy jste Martin Werner?
00:34:14 -Ano. Vy mě znáte?
00:34:17 -Máte to na dveřích.
00:34:19 -Aha. No jasně.
00:34:21 Tak nashledanou.
-Víte, nezlobte se.
00:34:24 Já mám poslední dobou strašně málo objednávek.
00:34:28 Byl jsem rád, že konečně alespoň jedna.
00:34:32 Mohl bych na chvíli? Možná, že by vás zajímalo. .
00:34:36 -Tak pojďte dál.
00:34:46 Prosím, posaďte se.
00:34:48 -Tak mi prosím třeba řekněte nějaký sen.
00:34:54 Víte, vy mi řeknete, co se vám zdálo
00:34:58 a já vám řeknu, co to znamená.
00:35:01 Z čeho máte strach.
00:35:04 Po čem toužíte.
00:35:06 Nemusí to být sen jen ve spánku. Rozumím i představám.
00:35:11 Věcem, o kterých třeba ani nic netušíte.
00:35:14 -Vy jste psycholog?
00:35:21 -Ne. Já jsem vykladač snů.
00:35:31 Vím, co znamená co.
00:35:35 -A jak víte, že máte pravdu?
00:35:39 -Pravda, ta je relativní.
00:35:40 U každého člověka znamená podobná věc docela něco jiného.
00:35:46 Ale můžu říct, že mám praxi.
00:35:49 Chodím a dívám se.
00:35:54 Tedy měl jsem praxi.
00:35:57 Tak mi prosím řekněte nějaký sen.
00:36:00 Tak co se vám zdálo například dnes?
00:36:04 -Hm, nic.
00:36:05 -Nic.
00:36:08 A tak třeba včera?
00:36:12 -Nevím. Možná něco. Nevzpomínám si. Asi taky nic.
00:36:18 -Nevzpomínáte si.
00:36:20 Tak to vidíte. A tak je to pořád.
00:36:23 Proto mám málo objednávek.
00:36:31 -To je mi líto.
00:36:37 Tak mi zkuste vyložit, proč se mi nezdají sny?
00:36:41 -Hm.
00:36:43 To máte těžké.
00:36:46 Asi po ničem netoužíte.
00:36:49 Jenže ono to nebude tak jednoduché.
00:36:51 Ono se vám něco zdá, ale vy o tom nevíte.
00:36:55 -Aha.
00:36:56 -Nebo si snad něco přejete?
00:37:05 -Vlastně ano.
00:37:07 Přestat fungovat v tom stroji.
00:37:12 Abych dokázal, že jsem zbytečný.
00:37:15 -Říkal jste, že si mě vlastně objednala vaše paní.
00:37:18 Jí se zdají sny?
00:37:20 -Kristýně?
00:37:22 Já nevím, asi ano.
00:37:23 Ano. Určitě.
00:37:25 -A nevykládá vám o nich?
00:37:29 -Ne.
00:37:31 -Ne?
00:37:51 -Jak dobře víte, naše redakce se vždy
00:37:53 zabývá ekologickými problémy. A tak se i v dnešním komentáři
00:37:56 pokusíme dopátrat, kdo opět hazarduje
00:37:58 nejen s našim zdravím, ale i s naší důvěrou.
00:38:01 Ano, jde totiž opět o problém toxické technologie
00:38:04 likvidace odpadů, který stále není
00:38:06 díky neschopnosti příslušných míst vyřešen.
00:38:21 . . .všechno, co je důležité a na čem lpíte.
00:38:24 Uvolněte se a přijde vysvobození.
00:38:28 Prostupuje vás tok vesmírné energie.
00:38:32 Proniká všemi buňkami vašeho těla.
00:38:35 V mozku jako korunou stromů s šumícím listím.
00:38:38 Vesmírná energie vás obklopuje ochranným polem
00:38:41 blahodárné nečinnosti a . . .
00:38:44 -Nebyla tady Kristýna Wernerová?
00:38:46 -Nevnímáte už malichernou skutečnost.
00:38:48 -Ale chodí sem, že?
00:38:50 -Odpoutali jste se od všeho, co vás svazovalo.
00:38:53 Vaše mysl i vaše tělo se osvobozuje.
00:38:57 Hledejte spojení s pravou podstatou života.
00:39:01 Nehledejte úspěch pro štěstí ani se netrapte z neúspěchu.
00:39:07 Vše vás nechává lhostejným.
00:39:08 Přes takové znovuzrození vede spojení s vesmírnou energií.
00:39:39 SMÍCH
00:39:47 Geniální reportér Martin Werner v našich službách. Hop.
00:39:51 Odedneška kupujte jedině náš list.
00:40:49 BUDÍK
00:42:00 Werner a Schvartz, na té reportáži mně dnes zvlášť záleží!
00:42:04 Bude to od nás přebírat několik agentur.
00:42:10 Proto bych Wernera prosil o jasnější stanovisko
00:42:13 v duchu vyžadovaného vyznění. Ty úvahy, co předložil včera,
00:42:16 bych mu doporučoval vypustit.
00:42:18 Mohou jedině dezorientovat.
00:42:21 Osobní názory a emoce nás nezajímají.
00:42:23 My nepíšeme eseje.
-Aha.
00:42:27 -Prosím?
00:42:30 -Ne, nic.
00:44:21 RÁNA
00:44:22 ZVOLÁNÍ SLÁVA
00:46:10 -Prosím tě, proč utíkáš?
00:46:13 Já utíkám? Co když utíkáš ty?
00:46:17 Mimochodem, jak to jde v agentuře, pane Wernere?
00:46:21 -Nech toho.
-A co vykladač snů?
00:46:24 Přišel?
00:46:28 -Jo, přišel.
-No a?
00:46:32 -Kristýno, co ti na mně vadí? To, že dělám v agentuře?
00:46:35 -Ne. To, že tě ta agentura
00:46:37 kousek po kousku sežere a už to nebudeš ty.
00:46:42 -Já ti závidím, jak všechno vidíš jednoduše.
00:46:45 Ale každý se přece musí přizpůsobit.
00:46:47 Tady tihle taky a ty nakonec taky.
00:46:51 Protože lidé uvažují prakticky. Tak uvažuj stejně.
00:46:55 -Martine, tomu přece sám nevěříš. Tak proč se to snažíš obhájit?
00:47:02 -Protože vím, že to jinak nejde.
00:47:05 Tak mě nezbývá, než sám sebe přesvědčit.
00:47:08 -A daří se ti to?
00:47:13 -Ne.
00:47:16 Kristýno, já jsem dnes neodeslal komentář, který mně zadal šéf.
00:47:21 -A co se stane?
00:47:24 -Nevím.
00:47:27 Nevím.
00:47:33 -Co je?
00:48:11 -Co chcete?
00:48:14 -Nic.
00:48:24 -Martine!
00:48:26 Nech toho!
00:48:41 -Kristýno!
00:48:50 -Martine!
00:48:54 Au.
00:49:19 -Sebranka!
00:49:21 -Nemáš se s nimi tak mazlit.
00:49:24 Martine, kde je ta reportáž?
00:49:27 Hledám tě kvůli tomu celý večer!
00:49:34 -Ukaž.
00:49:35 Komentář nebude. Já s tím končím.
00:49:39 Nemá to smysl.
00:49:41 -Do prdele, tohle mi nedělej!
00:49:43 Já jsem tě tam dostal. Je to elitní agentura.
00:49:45 Perfektní flek! Já jsem se za tebe zaručil!
00:49:47 Tak makej!
00:49:49 Dobře ti radím, vzpamatuj se.
00:49:51 Jinak skončíš v nějakém regionálním plátku.
00:49:54 Mimochodem šéf chce s tebou mluvit.
00:49:56 Pořádá zítra takovou párty.
00:50:10 Tak si to koukej u něj vyžehlit.
00:50:12 Ať nepřijdu o spolupracovníka.
00:50:31 -Dobrý večer.
-Děkuji.
00:50:36 -Dobrý večer.
-Dobrý večer.
00:50:37 -Dobrý večer.
00:50:39 -Jsem rád, že jste přijal mé pozvání.
00:50:41 -Moje manželka Kristýna.
00:50:42 -Těší mě.
00:50:44 Poslyšte, pane Wernere, já se omlouvám,
00:50:47 že se musím zmínit o pracovních záležitostech.
00:50:52 Dobrý večer.
00:50:54 Ale ve včerejších materiálech chyběla ta včerejší reportáž.
00:50:57 Je možné, že byste ji snad nějakým nedopatřením neodeslal?
00:51:01 -Já jsem ji skutečně neodeslal.
00:51:05 -Ale to je nepříjemné.
00:51:08 Nevzpomínám si bohužel,
00:51:09 jestli jsem se zmínil, jak mi na ni záleží.
00:51:11 -Ano.
00:51:12 Mám pocit, že jste se zmínil.
00:51:15 -Pak ovšem nechápu?
-Pokusím se vysvětlit.
00:51:17 Já totiž. .
00:51:18 -Princeznička na bále, poztrácela korále.
00:51:21 Její táta, mocný král, Honzíka si zavolal.
00:51:26 Honzo, řek, máš na mále. Přines nám ty korále.
00:51:29 Honzík běžel na horu Nakopal tam bramborů.
00:51:32 Vysypal je před krále Tu máte ty korále.
00:51:47 -Děkuji za roztomilý přednes.
00:51:50 Ale je už, bohužel, pozdě.
00:51:53 Včerejší materiály byly už odeslány.
00:51:57 Omluvte mě na okamžik.
00:52:09 -Promiň!
00:52:19 -Můžeš mě říct,
00:52:20 můžete mě vy dva říct, o co vám jde?
00:52:23 -Promiň, ale já na to rostě nemám. Nezlob se.
00:52:25 Jestli ses nějak přimlouval, já to šéfovi nějak vysvětlím.
00:52:27 -Ty si myslíš, že jsi něco víc než my? Nebo co?
00:52:30 Za měsíc, za dva, nebo za rok, budeš muset znovu někde začít.
00:52:33 A dopadneš stejně!
00:52:35 To je totiž dost velký přepych, dělat si co chceš.
00:52:38 Já bych také mohl odejít z agentury.
00:52:42 Ale neudělám to.
-Za chvíli bych zjistil,
00:52:45 že neumím nic jiného, Než myslet na objednávku.
00:52:47 -Ještě dostaneš jednu šanci.
-Ale já už nechci žádnou šanci.
00:52:50 -Ale já ti ji chci dát.
00:52:52 Aby sis jednou nemohl nic vyčítat.
00:53:14 -Pane Wernere?
00:53:15 Pane Wernere na moment.
00:53:20 Napíšete k tomu komentář.
00:53:22 Bude se to hodit pro tu polemiku o církevních školách.
00:53:27 Dám vám pokyny, jaké zaujmout stanovisko.
00:53:38 Máte něco proti tomu?
00:53:44 Podívejte se.
00:53:46 Lidé nejsou schopni orientace v dnešním světě.
00:53:49 A je na nás, jakým směrem obrátíme jejich pozornost.
00:53:56 Máte mnohem větší moc, než si myslíte.
00:53:59 Oni totiž chtějí, aby jejich vědomí někdo ovládal.
00:54:04 A vedl. Není to ani otázka pravdy, nebo nepravdy,
00:54:06 jako spíš toho, čím se budou ve svých myšlenkách zabývat.
00:54:11 -Ano. Jenomže ne my je, ale oni nás si vychovávají.
00:54:17 Vychovali si nás ke svému obrazu.
00:54:20 Uvízli jsme
00:54:23 Uvízli jste ve vlastní pasti.
-Zdánlivě je možností mnoho.
00:54:28 Ale neskutečnosti jenom jedna. Zařadit se.
00:54:32 Líp nebo hůř.
00:54:35 Jednou na to přijdeš jako já.
00:54:36 Jenomže do té doby ztratíš spoustu času.
00:54:38 A kdo ví, jestli se vůbec chytíš.
00:54:42 Bylo by vás škoda. Pane Wernere.
00:54:49 -Byla by mě škoda.
00:55:00 -Dobrý večer.
-Dobrý.
00:55:03 My se známe?
00:55:07 -Ano. Vlastně ano.
00:55:10 Totiž já znám vás.
00:55:13 Promiňte, tady je moje navštívenka.
00:55:15 Chtěla bych pracovat pro vaši agenturu, víte?
00:55:18 Chtěla bych dělat něco, co má smysl.
00:55:21 V čem je možné ctít poslání.
00:55:24 Jak říká Vergilius, duch hýbe hmotou.
00:55:30 -Aha. Vergilius.
00:55:41 -Doufám, že se ještě uvidíme.
00:55:49 ZAKLEPÁNÍ
00:55:58 -Vy jste tady také?
00:56:00 -Vždyť jsem vám to říkal.
00:56:02 Chodím a dívám se.
00:56:05 Ostatně máme toho tolik společného.
00:56:07 A vy přece vykládáte také lidem jejich sny?
00:56:11 A přání.
00:56:14 Vytváříte jejich podvědomí.
00:56:21 Jste dokonce mnohem dokonalejší, než já.
00:56:27 Pohybujete se totiž ve hmotném světě.
00:56:34 Ale sny?
00:56:38 Mě už nepotřebuje nikdo.
00:56:48 -Hm. Mě už vlastně také ne.
00:57:17 Neměli byste, prosím vás, mrkev?
-Ale ano. Samozřejmě.
00:57:23 Prosím.
-Děkuji.
00:58:33 Skryté titulky M.Vrbská Česká televize Brno, 2010
00:58:34 .
Dnešní svět je jakoby omezen na ekonomická témata. Vytváří představu, že vše lze naprogramovat a spočítat. Zapomíná se však na náhody a nepředvídatelnosti. Předčasně zesnulý režisér Petr Hvižď, vystudovaný architekt a pak absolvent režie na FAMU si vždy volil témata s velikou myšlenkovou hloubkou. Kladl důraz i na umělecké obrazové ztvárnění. Filmová povídka Vykladač snů natočená ještě v době studií na FAMU je názornou ukázkou uměleckých kvalit začínajícího režiséra.