O folklorních tradicích Luhačovicka. ### Účinkují soubory lidových písní a tanců regionu. Režie M. Peloušek
00:01:36 Je to kraj vážné prostoty,
00:01:39 který náleží k nejradostnějším koutům východní Moravy.
00:01:54 Jeho obraz je teplý. Není tu divočin.
00:01:59 Je prostoupen Bílými Karpaty a Vizovickými vrchy.
00:02:04 Nejvyšší hora v kraji - Komonec.
00:02:12 Hojnost studánek se zdravou pitnou vodou, opředených rozkošnými
00:02:16 pověstmi, napájí četné potoky a říčky, které odvádějí vodu
00:02:20 Moravě, Váhu, Dunaji. Na jejich cestě je obohacují
00:02:26 minerální prameny, z nichž nejznámější jsou
00:02:29 spojeny s lázněmi Luhačovice.
00:02:37 Většina vrchů je na úpatí rozdělena pásy, čtverci,
00:02:41 lichoběžníky na pole, pastviny a lesy.
00:02:49 Po tisíciletí si člověk přizpůsobuje krajinu
00:02:53 svému obrazu a potřebám.
00:02:59 Utajené skrýše bídy ustoupily současnosti.
00:03:07 Část bohaté kultury zdejších lidí zachytili pro nás malíři
00:03:11 František Hlavica, Ferdiš Duša, Joža Úprka.
00:03:27 Luhačovské Zálesí jako významná oblast zahrnující
00:03:31 vedle rozsáhlé krajiny 35 obcí zaujalo národopisce
00:03:35 profesora Antonína Václavíka.
00:03:39 Hovoří docent Václav Frolec:
00:03:43 Doktor Antonín Václavík byl profesorem národopisu
00:03:47 na naší brněnské universitě a já vlastně patřím
00:03:50 k jeho posledním žákům.
00:03:55 On patřil k vědcům, kteří jednak měli rádi svůj kraj z něho vyšli
00:03:59 a tu svoji kariéru budovali na poznatcích,
00:04:02 které ze svého rodného kraje vytěžili.
00:04:06 On se narodil v Pozlovicích na Luhačovicku a kraj,
00:04:10 který studoval a obce, které se rozkládají v okolí Luhačovic,
00:04:14 pojmenoval Luhačovským Zálesím. To proto, že tam nebylo vlastně
00:04:18 nějaké přirozené průmyslové, nebo hospodářské centrum.
00:04:22 On považoval lázně Luhačovice za takové přirozené středisko
00:04:26 a označil tento kraj jako Luhačovké Zálesí.
00:04:34 Celý svůj život vlastně zasvětil tomuto kraji.
00:04:37 Výsledkem té jeho práce je spousta muzejního a dokumentárního
00:04:43 materiálu, který zpracoval ve velké monografii, kterou mám před sebou
00:04:48 a jmenuje se Luhačovské Zálesí. Václavík se svým bratrem Františkem
00:04:54 sbíral materiály a ty soustředil v muzeu v Luhačovicích.
00:05:01 Vzorně je instaloval a pokusil se ukázat specifičnost tohoto kraje.
00:05:05 Tu viděl v té poloze této oblasti.
00:05:09 Ona se rozkládá a svými kulturními znaky leží na pomezí.
00:05:13 Je to taková smíšení oblast, kde jsou prvky lidové kultury
00:05:18 Valašska, Slovácka a Hané.
00:05:22 Právě v této symbióze se vytvářejí specifické znaky
00:05:25 této oblasti a umožnily mu ji přesně vymezit a charakterizovat.
00:05:31 Takže díky němu se dostala do povědomí
00:05:33 jako výrazná etnografická oblast na jihovýchodní Moravě.
00:05:38 Václavíkovy osudy byly velice rozmanité. On působil
00:05:42 mnoho let na Slovensku, ale stále se ke svému kraji vracel.
00:05:46 Ta jeho monografie Luhačovské Zálesí je dnes jednou
00:05:49 ze základních národopisných prací v Československu.
00:05:54 Je to práce velice rozsáhlá, známá a ty podněty, které on zde
00:05:59 uvedl budou mít trvalou hodnotu. V čem byl vlastně ten jeho přínos?
00:06:05 On dokázal vyjít z historických faktů, z těch přírodních činitelů
00:06:10 při formování kultury a snažil se ukázat ten hmotný život lidu.
00:06:15 Čím se živili, zaměstnávali,jak bydleli,
00:06:19 až po ty duchovní projevy, mezi než patří třeba folklór.
00:06:35 Jak dosvědčují zápisy, bývalo i na Luhačovickém Zálesí
00:06:39 bohaté lidové umění taneční.
00:06:42 Které však v průběhu našeho století téměř vymizelo.
00:06:47 Ale i dnes jsou zde soubory lidových písní a tanců,
00:06:51 které na základě literatury, ale hlavně na základě
00:06:54 vlastních sběrů navazují na staré, téměř zapomenuté tradice.
00:07:00 Například dětský soubor Lhoťánek z Dolní Lhoty.
00:12:23 Z tohoto krásného kraje si vybral soubor Rozmarýn
00:12:27 tance bajeriš a sedlácký z Těšova. Kroje i provedení úzce navazují
00:12:32 na písně a tance části Uherskobrodska.
00:12:36 Zazpívá Hana Škubalová, doprovází cimbálová muzika
00:12:40 s primášem Stanislavem Škubalem.
00:19:16 Na přelomu 19. a 20. století byl zájem o lidovou kulturu
00:19:20 neoddělitelnou součástí společenského dění v Luhačovicích.
00:19:24 Pobýval zde Leoš Janáček, Otakar Odstrčil, Josef Suk,
00:19:29 Oskar Nedbal a další hudební skladatelé.
00:19:33 Stálými hosty byli spisovatelé bratří Mrštníkové i řada výtvarníků
00:19:39 V Luhačovicích se rozvíjela československá vzájemnost.
00:19:45 Výraznou uměleckou osobností, která obohatila lázeňské město
00:19:49 byl architekt Dušan Jurkovič. Básník dřeva.
00:19:57 Architektura, kterou zde vytvořil bývá označována jako
00:20:00 národopisný lyrismus období secese. Jurkovičovo architektonické úsilí
00:20:06 mělo vedle rysů moderního a pokrokového i výrazný
00:20:10 rys tradiční, navazující na památky lidového stavitelství.
00:20:16 Umění zde povstalo ne pouze v krajině, ale z ní.
00:20:20 Tvoří s ní jeden celek.
00:20:27 Jako na sousedním Slovácku a z druhé strany Valašsku
00:20:30 bývaly i na Luhačovickém Zálesí bohaté zvyky a obřady.
00:20:36 Soubor lidových písní a tanců
00:20:38 předvede část svatebního obrazu zvaného Goliáš.
00:25:21 Nejtypičtější stavba Luhačovického Zálesí - Komora.
00:25:26 Byla životně důležitou částí zemědělské usedlosti.
00:25:33 Tektonika zdejších staveb byla po mnoha staletí dřevěná.
00:25:38 Koncem 18. století se ujímaly stavby hliněné.
00:25:43 V rámci ochrany památek lidové architektury věnujeme pozornost
00:25:47 také Luhačovickému Zálesí. Nejvýznamnější dokumenty
00:25:51 lidové architektury se dochovaly v obcích Doubravy, Kaňovice,
00:25:57 Podhradí a jinde. Chceme aby alespoň%n tyto poslední památky
00:26:03 lidové stavební kultury se dochovaly pro budoucnost.
00:26:08 Některé z nich už dnes stojí
00:26:10 v Muzeu vesnice východní Moravy, ve Strážnici.
00:26:19 Muzeum Luhačovického Zálesí.
00:26:25 Doktorka Zuzana Marhůlová.
00:26:28 Mezi vynikající ukázky lidového umění výtvarného v této expozici
00:26:32 patří bezesporu krojové součásti z Luhačovického Zálesí.
00:26:36 Jedná se o oblast pomezní, to znamená nejen v architektuře,
00:26:40 ale i v krojích se projevovaly jak prvky ze Slovácka, z Hané,
00:26:44 částečně i z chudší oblasti Valašska. Z tohoto důvodu je kroj
00:26:48 Luhačovského Zálesí ve srovnání s krojovými součástkami
00:26:52 kroje slováckého méně barvitý a nehýří tak vyšívačským uměním.
00:27:01 Přesto ale svým laděním barev a dovednou výšivkou, přírodním
00:27:06 materiálem patří mezi nejkrásnější kroje jihovýchodní Moravy.
00:27:13 Zde máme možnost vidět krojové součásti obřadní.
00:27:17 To znamená kroj nevěsty a ženicha.
00:27:21 Působí skutečně velmi vkusně jak vyšíváním, tak různými doplňky.
00:27:28 Máme zde možnost vidět nevěstinské pentlení v podobě,
00:27:32 jak ji zachytil sám profesor Václavík,
00:27:34 který ostatně všechny předměty, které jsou v expozici,
00:27:38 sám s dobrovolnými pracovníky muzejní společnosti nasbíral.
00:27:43 Díky jim, jejich obětavé práci, ale také díky výtvarným umělcům,
00:27:49 kteří na popud muzejní společnosti se v letech 1920 zabývali
00:27:54 nejenom krojem této oblasti, máme ji zachycenou v mnoha
00:27:59 akvarelech a pastelech.
00:28:03 Budu jmenovat alespoň Františka Hlavicu a Jožu Úprku.
00:28:08 Chtěla bych se ještě zmínit o obřadních součástech.
00:28:12 To znamená o různých plachtách obřadních, na kterých je možné
00:28:17 vysledovat dokonalé vyšívačské umění, které v této oblasti
00:28:21 prošlo složitým vývojem od pouhého funkčního spojování,
00:28:25 to znamená od stehů, až po nejnáročnější kompozice.
00:28:30 V této souvislosti je ale třeba konstatovat, že lidový kroj
00:28:35 na Luhačovickém Zálesí, na rozdíl od ostatních,
00:28:38 dodnes ještě živých oblastí na Slovácku vlastně zanikal
00:28:41 kolem roku 1770 až 1780. Poslední zbytky a tradice
00:28:45 nošení kroje se dochovaly do 1.světové války pouze
00:28:49 v několika obcích této oblasti jako Kelníky,Doubravy, Dobrchovice.
00:29:00 Josef Černík, žák Leoše Janáčka
00:29:03 se před lety vypravil na Zálesí, kde žila lidová píseň v plné kráse.
00:33:50 Soubor Kašava z Lukova u Gottwaldova
00:33:53 zatančí lyrickou taneční kompozici O šátek.
00:33:56 Z točivých tanců podtáčené, sedlácké z Dobrchovic a Pozlovic.
00:37:58 V Luhačovickém Zálesí žijí a pracují členové
00:38:01 souboru Světlovan z Bojkovic. Zapsali celou řadu písní a tanců
00:38:06 a obnovují i lidové zvyky. V jejich provedení uvidíme
00:38:10 figurální podtáčenou a sedláckou z Kaňovic
00:38:13 a pak rozmarnou veselici Na Zálesí.
00:45:30 Je v tom kus logické zákonitosti.
00:45:33 Řekne li básník, že celý náš život za hranicemi dětství
00:45:37 je stálým pronikáním představ do rodného kraje.
00:45:42 Na čas se můžeme vzdalovat do jiných, krásnějších končin,
00:45:46 ale v časovém odstupu se vracíme opět tam, kde jsme se zrodili.
00:45:52 Abychom sebe znovu nalezli.
00:45:56 Skryté titulky Martina Vrbská
00:45:58 .
Brněnská hudební redakce se už od počátku svého vzniku věnovala také lidové hudbě. Dlouholetý dramaturg studia folklorista Jaroslav Jurášek začal v roce 1984 připravovat do vysílání cyklus Písně domova, věnovaný národopisným tradicím moravského regionu.
Z bohatého archivního materiálu vybíráme hudební pořad Z luhačovického Zálesí, nepříliš známé oblasti mezi Slováckem a Valašskem. Účinkují soubory lidovách písní a tanců Kašava, Rozmarýn Světlovan a další. Připravili V. Frolec, H. Štangl a M. Peloušek.