Hlásím se z jeskyně, která zasáhla do dějin světové kultury. To měly jeskyně ve zvyku. Vzpomeňte třeba tu v Altamiře, která byla pokryta kresbami zvířat, které byly uloveny. Něčím takovým se tato jeskyně pochlubit nemůže. Nemá nic společného s výtvarným uměním, ale za to mnohé s hudbou. Jsme v jeskynním klubu, kde v 50. letech začala hrát skupina Beatles. Jestli vás šokuje, že jsem tyto liverpoolské kluky postavil vedle jeskyně v Altamiře, omlouvám se, ale za tím přirovnáním si stojím. Kolik skupin se může pochlubit tím, že tolik jejich skladeb zlidovělo? Moc ne. A když tak poslouchám dnešní muziku, mám pocit, že se to v blízké budoucnosti žádné další nepodaří.
Ale kdysi jsem tvrdil něco podobného právě o Beatles. Viděl a slyšel jsem je poprvé v roce 1964, když přiletěli do New Yorku. Pozoroval jsem tehdy školačky, které propadaly hysterii při pouhém spatření Beatles. Slyšel jsem Johna Lennona, jak říkal nám novinářům, že ten Beethoven nebyl špatný. A vrcholně mě iritovalo jé, jé v písni She loves me. „Dnes jsem poznal, že jsem asi příliš starý,“ napsal jsem tenkrát ve svých 37 letech. Beatles mě prostě odpuzují. Byl jsem přesvědčen, že jsou pouhou kometou, která se na chvíli objevila na obzoru a co nevidět shoří. Jak dokonale se člověk mýlil.
O 30 let později a 24 let po rozpadu Beatles sedím v hledišti jeskynního klubu a mám pocit návštěvy posvátného místa. Jsme v muzeu věnovaném skupině Beatles. Její 3 členové jsou dosud naživu a v nejlepším produktivním věku. Pracují a ví se o nich. Přes výrazné úspěchy, kterých dosahuje Paul McCartney a přes zpolitizovanou kariéru Johna Lennona, kterému nasadil v roce 1980 atentát mučednickou korunu, nebyl schopen ani jeden z nich přeskočit laťku, kterou nasadilo za 11 let jejich vystupování. Čekat něco takového by bylo nesmyslné. Komu se podaří s geniální jistotou vystihnout náladu a smysl doby, ve které žije, ten se pak může snažit jen zopakovat tento neopakovatelný výkon.
Jestli se ocitnete v Liverpoolu, přijďte se sem podívat. Vám, kteří jste jim propadli hned od začátku, to říkám zbytečně, protože to stejně uděláte. Ta výzva je spíše určena těm, jako jsem já, kteří dříve viděli, slyšeli a nepochopili. Kterým otevřela oči teprve ta nezničitelná životnost řady moderních lidových písní, které Beatles vytvořili. Pro takové jako já je cesta do liverpoolského muzea cestou do Canossy, kterou je nutné nastoupit s pokorou. Přiznat, že se člověk mýlil, byl slepý, je někdy to nejlepší, co můžete udělat. Vůbec to neznamená, že by se to mělo týkat jen Beatles.
* 6. 1. 1927
† 1. 4. 1997
legenda české žurnalistiky