Dokument z cyklu výprav za starou technikou a řemesly, tentokrát o historii výroby automobilů v Kopřivnici (1985). Připravili: M. Švihálek, T. Krejčík, J. Nekuda a J. Večeřa
Nebýt benzínu nebylo by naše století tím, čím je. Ale první automobily dnes už patří rovněž mezi svědky minulosti. Roku 1898 vyjel první český automobil značky President z Kopřivnice do Vídně. Cestu dlouhou 328 km vykonal za 14 hodin. Veřejnost už tehdy chápala, že staré výrobky, předměty a věci jsou stejným dokladem o životě předešlých generací jako třeba umělecké památky. Automobil je symbolem moderní průmyslové velkovýroby. První auta však sestavovali staří řemeslníci, kováři, čalouníci, kolaři, truhláři a zámečníci.
Vyrobit dnes starý automobil je proto mnohem obtížnější než před 100 lety. V Kopřivnici se k tomu odhodlali v 70. letech. Podle původních výkresů měl být vyroben starý President. Kování přední nápravy nebylo ještě velkým problémem. Sehnat truhláře na výrobu dřevěné kostry karoserie a čalouníky, kteří by ručně potáhli měkká sedadla, to už bylo těžší. O výrobě repliky Presidenta bylo rozhodnuto proto, že v expozici továrního muzea nejstarší kopřivnický automobil chyběl. Byl totiž uložen v Národním technickém muzeu v Praze. Krok za krokem a součástku po součástce musel být starý President znovu vyroben. Přední nárazník vykoval umělecký kovář. President byl mimochodem prvním automobilem v dějinách, který byl opatřen tímto zařízením. Kola samozřejmě ještě neměla pneumatiky. Štíhlé loukotě však už dávaly tušit, že tento stroj se bude silnicemi řítit o poznání rychleji než koňské povozy. Řízení připomínalo spíše velociped než auto a změnu převodů řidič obstarával nakláněním sloupku řízení dopředu nebo dozadu. Motor nebyl kopřivnickým výrobkem. Dodala ho firma Benz. Byl to vodou chlazený čtyřdobý dvouválec o obsahu necelé 3 litry. Dosahoval 600 otáček/min. a dával trvalý výkon 7 koní. Výroba repliky trvala 25 měsíců a podílelo se na ní 700 lidí. Napodobenina Presidenta vyjela spolu s originálem na svou první jízdu v roce 1977.
Co se dnes může vyrovnat jeho dřevěné a mosazné eleganci. A klapot starého motoru je krysařovou flétnou pro mladé i staré. Pro všechny generace 20. století. Baron Liebig se prý za volantem Presidenta zúčastnil závodu ve Vídni v roce 1900. Rychlost obnášela 56 km/h na trati dlouhé 5,5 km. Píše se 2. desetiletí 20. století. Kopřivnické vozy sklízí první vavříny ve velkých závodech. Běžně dosahují rychlosti přes 100 km/h. Někdejší hrdinové závodních tratí dnes sní svůj sen o rychlosti v podnikovém muzeu. Jsou jich tu desítky.
Montáž proslulé Tatry 11, která proslavila kopřivnickou továrnu po celém světě. Šlo o malý lidový vůz s páteřovou nosnou troubou a výkyvnými polonápravami bez použití kloubů. Tato koncepce podvozku se pro kopřivnické automobily stala typickou až do dnešních dnů. Tatra 11 byla úplně novým typem lehkého vysoce odolného automobilu tvořícího světovou školu. Jejím autorem byl jeden z nejtalentovanějších konstruktérů dějin automobilu, Ing. Ledvinka. Malá Tatra s dvouválcovým vzduchem chlazeným motorem se vyráběla téměř beze změn po 7 let. Dokázala mimo jiné například projet napříč Afrikou z Egypta až do Kapského města.
Ve slavném závodu Targa Florio roku 1925 1. a 2. místo v kategorii do 1 100 ccm obsazují právě vozy Tatra 11. Téhož roku zvítězil Josef Veřmiřovský ve velké ruské jízdě spolehlivosti na trati dlouhé 5 300 km. Porazil téměř 90 soupeřů. Legenda kopřivnické továrny. V roce 1966, kdy mu bylo 72 let, se znovu posadil za volant jednoho ze stařičkých vozů, aby s ním vyrazil na dalekou cestu. Jeho cílem se staly rakouské Alpy a zejména proslulá stoupačka na Grossglockner, na níž se přehřívají motory i leckterých moderních automobilů. Vůz typu U byl vyroben v roce 1919 a jeho motor se vyznačoval mimořádně moderním řešením. Dokonce se tvrdí, že to byl ve své době nejlépe konstruovaný motor na světě a svému tvůrci, mladému Ing. Ledvinkovi, získal světový věhlas. Byl to čtyřdobý vodou chlazený šestiválec o obsahu téměř 5,5 litru. Dodával vozu trvalou rychlost přes 120 km/h. Už jsou to desítky let, co společně dokázali oprášit starou slávu. Konstrukce automobilů mezitím postoupila dopředu mílovými kroky. V souboji s Alpami však starý vůz i jeho řidič obstáli.
Také kopřivnické nákladní automobily a autobusy byly velice populární. Svědčí o tom dobový reklamní film. Jednou z rarit kopřivnické automobilky je šestikolový terénní vůz typu 72 z roku 1933. Hravě si poradil s každou překážkou. Tatra 72 byla konstruována jako velitelský vůz pro armádu. Měla zadní poháněné nápravy a redukci pro jízdu v terénu. V podnikovém muzeu se zachoval jeden z mála vozů tohoto typu. Ve víru války byla většina z nich nenávratně ztracena.
První sériově vyráběný aerodynamický automobil na světě byla Tatra 77 A z roku 1935. Vůz měl vzduchem chlazený motor. Do Prahy si jej přijel prohlédnout dokonce i siamský princ. Po 2. světové válce si velkou popularitu získal jiný aerodynamický vůz. Tatra 87. Československá veřejnost tehdy se zájmem sledovala výpravu Hanzelky a Zikmunda napříč Afrikou a Jižní Amerikou na tomto sériovém voze. Tatra 87 tehdy celému světu dokázala odolnost, spolehlivost a trvanlivost kopřivnických výrobků a jejich nadřazenost mnohým zahraničním značkám. Na konci 40. let získaly vozy značky Tatra úspěchy i na závodních okruzích. Tatraplan Sport typ 602 dosahoval rychlosti přes 180 km/h. Tatra 607 tzv. Monopost získala v 50. letech v různých soutěžích celkem 16 prvních míst. Syn Josefa Veřmiřovského dokázal z tohoto vozu vyždímat rychlost téměř 208 km/h, což byl tehdejší národní rekord.
V současné době se v Kopřivnici vyrábějí zejména silné nákladní automobily. Soutěžní verze Tatry 815 je důstojným dědicem svých předchůdců. Dosahuje rychlosti až 150 km/h a její 12válcový vzduchem chlazený motor má výkon 300 kW. Do nádrže tohoto obra se vejde 1 100 litrů paliva. Dva vozy tohoto typu se úspěšně zúčastnily soutěže mezi Paříží a Dakarem. Samozřejmě i ony se po čase stanou exponáty podnikového muzea. Stanou se svědky umu našich současníků. Svědky doby, která své prameny hledá v minulosti.
(1986)