Herečka E. Klepáčová s manželem, zpěvákem J. Zímou, který zítra oslaví 90. narozeniny, a herec L. Trojan si zadali stůl u hostitele O. Suchého (1993). Režie P. Šamánek
00:00:03 PÍSNIČKA
00:00:08 Soused si koupil helikon, učí se na něj hrát.
00:00:17 Ač ho jinak ctím, jsem zajedno s tím,
00:00:22 že ho nikdo nemá rád.
00:00:27 Čert mě bere, když poslouchám tóny, které vedle zvučí
00:00:32 a mé uši denně mučí.
00:00:36 Nestačí mít jen helikon a k němu plíce jako zvon.
00:00:41 Kdyby měl soused tuchu, že nemá zbla hudebního sluchu,
00:00:57 dopřál by klid mému uchu a prodal by ten helikon.
00:01:06 Přání jedno mám, kéž to soused zjistí sám.
00:01:15 Že když nemá k hudbě vlohy, ať si koupí gramofon.
00:01:43 Přání jedno mám, kéž to soused zjistí sám.
00:01:52 Že když nemá k hudbě vlohy, ať si koupí gramofon.
00:02:12 Dobrý večer, vážení a milí.
00:02:14 Dobrý večer.
00:02:15 Pokud vás překvapil úvod našeho pořadu,
00:02:18 je to správně.
00:02:20 Dnes těch překvapení bude více.
00:02:23 Začněme úvodní písničkou.
00:02:26 Hudbu k ní složil Karel Waldauf.
00:02:29 Text nikdo jiný než Jiří Štaidl.
00:02:33 Jeden z autorů prvních českých big beatových textů
00:02:37 a dlouholetý dodavatel textů k písním Karla Gotta.
00:02:42 Když mě tato živá kronika na chvíli pustí ke slovu,
00:02:45 představím vám našeho 1. hosta.
00:02:50 Je to velký elegán, typický muž velkoměsta,
00:02:53 ale i vážený úplavický občan.
00:02:57 Vítáme herce Městských divadel pražských
00:02:59 pana Ladislava Trojana.
00:03:01 -Dobrý večer.
-Dobrý večer.
00:03:08 Promiňte nám, že jsme vás navzodry vašemu nevysokému
00:03:13 věku pozvali do tohoto pořadu.
00:03:15 Byl tady pan Lubomír Lipský a Jan Skopeček.
00:03:20 -Vy jste přece ten třetí, že?
-Ano.
00:03:24 Seriál Jaroslava Dietla, Tři chlapi v chalupě.
00:03:27 Diváci to sledovali asi 1,5 roku.
00:03:31 Měli vás rádi, těšili se na vás.
00:03:34 Já si připadám jako u maturity.
00:03:38 Takže otázka zní:
00:03:40 Máte hezký vztah k vesnici, když jste hrál v takovém seriálu?
00:03:44 To je moje první otázka.
00:03:47 Jsem milovník Prahy.
00:03:50 O prázdninách jsem jezdil do maminčina rodiště
00:03:53 na Českomoravskou vysočinu.
00:03:56 Jezdil jsem tam nepravidelně.
00:03:58 Pak jsem vyrážel na dětské tábory.
00:04:01 S tátou jsme jezdili na Karlštejn a Levý Hradec.
00:04:05 Táta měl rád dějepis.
00:04:08 Na tyto rodinné výlety jsem jezdil s velkým odporem.
00:04:12 Já také.
00:04:14 Chtěl jsem jít do biografu a musel jsem na procházku.
00:04:18 Na chvíli se vrátím k seriálu.
00:04:21 Navazovaly na něj 2 celovečerní filmy.
00:04:24 Jeden se jmenoval stejně, 3 chlapi v chalupě.
00:04:27 Druhý se jmenoval 3 chlapi na cestách.
00:04:32 Jak dlouho jste se věnovali tomuto tématu?
00:04:38 Přibližně 2,5 roku.
00:04:39 Bavilo vás to?
00:04:41 Byla tam bezvadná parta, byla to příjemná práce.
00:04:49 I režiséři byli fajn.
00:04:52 Hlavně se to líbilo lidem.
00:04:57 Nebyl to první seriál.
00:04:59 Prvním seriálem byla Rodina Bláhova.
00:05:09 Moji maminku tam hrála Stella Zázvorková
00:05:14 a tatínka Ilja Prachař.
00:05:17 Sestru hrála Jiřina Jirásková.
00:05:24 V 3 chlapech Stella prudce zestárla,
00:05:25 protože tam hrála moji babičku.
00:05:29 To musela mít radost, že?
00:05:31 -Pane Trojane, vysílalo se to živě?
-Ano.
00:05:34 Museli jste se to naučit a v 8 hodin jste museli
00:05:37 vyplnit hodinu vysílání, že?
00:05:42 Zkušenost byla taková:
00:05:45 Ve čtvrtek nebo pátek se končilo, do neděle jsme měli pauzu.
00:05:53 V pondělí se začal zkoušet další díl.
00:05:56 3 týdny se zkoušelo ve zkušebně, pak 3 dny ve studiu.
00:06:06 Prostory byly velké asi jako tady tato kavárnička.
00:06:12 Bylo to jako ve starých filmech.
00:06:15 Byly tam postaveny jen rohy, kousek kuchyně, chléva atd.
00:06:21 Studio bylo malé a v seriálu účinkovala i zvířata, koza, pes.
00:06:31 Zvíře se občas ozvalo i do tiché scény.
00:06:36 Nás to rušilo, ale zřejmě to nebylo slyšet ven.
00:06:47 V jednom díle nám zmrzly brambory.
00:06:55 Byla tam schůze a Růženka Lysenková držela husu.
00:07:04 Mirek Lipský byl zedník.
00:07:10 Čepici měl pocákanou od malty, aby byl přesvědčivý.
00:07:19 Růženka stála šikmo nad Mirkem, držela tu husu.
00:07:28 Husa byla herečka, po všech se koukala.
00:07:33 Pak se jedním okem podívala na tu čepici.
00:07:37 Narovnala se a klov, klov, klov.
00:07:40 Měla to být vážná scéna, zmrzly nám přece brambory.
00:07:46 Všichni jsme se začali smát.
00:07:54 Režisérem by Jára Dudek.
00:07:55 Zlobil se, že jsme se odbourali.
00:07:58 Bylo to dopoledne na generální zkoušce.
00:08:01 Večer to muselo být v pořádku.
00:08:03 Mirkovi dali čistou čepici.
00:08:12 Měl fajfku, která se odklápí.
00:08:18 Růženka tam zase stála a Dudek říkal,
00:08:20 že se nesmíme smát.
00:08:24 Husa koukala, na čepici nebylo nic, ale všimla si dýmky.
00:08:28 Rup, rup, rup.
00:08:30 Zase jsme se smáli.
00:08:35 Potřetí se Růženka postavila s husou dál,
00:08:40 aby neklofala Mirkovi do fajfky.
00:08:44 V divadle i u filmu jste se jistě setkal s hereckými legendami.
00:08:56 Vzpomeňte na některé z nich.
00:09:02 Jako student DAMU jsem měl štěstí.
00:09:05 Startoval jsem v Národním divadle.
00:09:10 Ze zákulisí jsem viděl Högera, pana Peška, Štěpánka.
00:09:17 Tato velká generace byla výjimečná.
00:09:30 Měli jsme k nim velkou úctu.
00:09:34 Tehdy se ještě učilo podle metody Stanislavského.
00:09:38 Tenkrát se to učilo velmi důsledně.
00:09:42 Herec má být soustředěný, to je jeho hlavní úkol atd.
00:09:51 V Národním divadle se hrálo něco od Gokrého.
00:09:56 Čekal jsem, až nás tam vystrčí.
00:10:01 Byla tam paní Maculová s paní Glazerovou.
00:10:06 Před výstupem jedna druhé říkala:
00:10:18 "Guláš je nejlepší, když do toho dáš hodně, ale hodně cibule."
00:10:27 Ona pak vyšla na jeviště a řekla krásně svůj text.
00:10:34 Já jsem na to koukal.
00:10:36 Nemohl jsem tomu věřit.
00:10:46 A co vaše role?
00:10:48 Byly takové, které vás moc nebavily?
00:11:01 Ke každé roli jsem měl nějaký vztah.
00:11:03 Z každé jsem měl respekt.
00:11:14 Těšil jsem se, ale pak přicházely obavy, zda to zvládnu.
00:11:18 Moje představa se obvykle neshodovala s představou
00:11:20 pana režiséra.
00:11:21 Tu svou představu jsem musel lámat, abych naplnil představu režiséra.
00:11:26 Jak víte, maminka a režisér mají vždycky pravdu.
00:11:29 Jaká byla ta nejhezčí role?
00:11:33 Myslím, že mě teprve čeká.
00:11:36 Doufám, že to tak bude.
00:11:37 Ondřej mi předepsal větu:
00:11:39 Máte rád muzikálové role?
00:11:42 Když toto řeknu, víte, co následuje.
00:11:46 Co byste řekl?
00:11:47 V divadle mám kolegy, kteří před každou písní rostou.
00:11:52 Jsou stromem nad zemí.
00:11:56 Taky jsem byl nucen zahrát si v muzikálech.
00:12:01 Musel jsem zpívat.
00:12:04 Netušíte, jak jsem byl nervózní.
00:12:10 Kolegové rostli, ale já jsem se zmenšoval.
00:12:15 My jsme hodné publikum, nechcete to zkusit?
00:12:23 Budu kazit Viliama Bukového, který napsal melodii
00:12:25 a snad nebudu kazit text Aškenázyho.
00:12:28 Držte mi palce.
00:12:29 PÍSNIČKA
00:12:36 Na světě nic se nedělo, jen pršelo a pršelo.
00:12:43 Za okny byla jen voda, na Prahu přišla nepohoda.
00:12:51 Na rohu stála hospoda a všude byla jen voda.
00:12:58 Za stolem seděl smutný host a pil a pil a neměl dost.
00:13:06 Na světě nic se nedělo, jen pršelo a pršelo.
00:13:13 Za okny byla jen voda, na Prahu přišla nepohoda.
00:13:21 Je vidět, něco ho bolí, vždyť se ten člověk neholí.
00:13:28 Ve tváři stín a v očích lesk a trápí ho a trápí stesk.
00:13:40 2 tam byli, číšník a on.
00:13:44 Hrál k tomu starý gramofon.
00:13:47 A nic si nepřál, ne a ne, jen ještě víno červené.
00:13:55 Na světě nic se nedělo, jen pršelo a pršelo.
00:14:02 Za oknem táhl šedý svit, melancholický kolorit.
00:14:10 Člověk tu sotva uvěří, zacinkal zvonek u dveří.
00:14:17 Zacinkal zvonek měděný, měla už týden zpoždění.
00:14:25 U stolu tiše seděli, nic neříkali, mlčeli.
00:14:32 Rudě sklenička svítila, tak ta příhoda skončila.
00:14:51 Netypická písnička dozněla a můžeme představit dalšího hosta.
00:14:56 Herečku Evu Klepáčovou.
00:15:04 Naše první otázka je záludná.
00:15:09 V jaké roli se vám váš manžel líbil a líbí nejvíce?
00:15:17 Jako filmový princ, jako současný král české dechovky
00:15:25 nebo takto?
00:15:27 PÍSNIČKA
00:15:31 Dáme si do bytu, do bytu dáme si vázu.
00:15:34 Do vázy kytici, pod vázu stůl.
00:15:37 Ke stolu židli, kdo židli má, bydlí.
00:15:40 Každý, kdo bydlí, má starostí půl.
00:15:42 A ke stolu židli, kdo židli má, bydlí.
00:15:45 Každý, kdo bydlí, má starostí půl.
00:15:48 Jen jedno lůžko radši a dva kartáčky zubní.
00:15:54 Když lůžko nepostačí, tak, má milá, zhubni.
00:16:04 Dáme si do bytu, do bytu dáme si lampu.
00:16:07 Nalejeme do ní petroleje.
00:16:09 Škrtneš a chytí, když chytí, tak svítí.
00:16:12 A když dosvítí, tak se doleje.
00:16:15 Škrtneš a chytí, když chytí, tak svítí.
00:16:17 A když dosvítí, tak se doleje.
00:16:20 Snad 2x metr a půl, aby se vešla ta židle a stůl.
00:16:26 Či 3x jeden metr, aby se vešel i barometr.
00:16:37 Když barometr klesne, zůstanem na té židli.
00:16:42 Počasí je dnes děsné, ale nám se to bydlí.
00:16:47 Dáme si do bytu, do bytu dáme si zámek.
00:16:50 Ten zámek nám schová před zloději židli a stůl
00:16:54 a starostí půl.
00:16:56 Tu lampu a tu trochu petroleje.
00:16:58 Co svítí, když chytí a když dosvítí
00:17:01 a když dosvítí, tak se doleje.
00:17:05 Tak se doleje.
00:17:14 Paní Klepáčová, co jste si vybrala?
00:17:18 Je to záludná otázka.
00:17:21 Není to anketní otázka.
00:17:25 Nemusím odpovídat ano - ne.
00:17:28 Musím vybrat jednu odpověď.
00:17:32 Je to ta první role.
00:17:35 Ale pozor, to není mladý princ. Je to mladý král.
00:17:40 Dále se mi líbí i jako král dechovky.
00:17:45 I další možnost zatrhávám.
00:17:49 Doma je taky král.
00:18:00 Vítám mezi námi našeho třetího hosta.
00:18:04 Zpěváka a herce Josefa Zímu.
00:18:12 Pane Zímo, jak se vám přihodilo, že jste se z hvězdy pop music
00:18:19 stal najednou hvězdou dechovky?
00:18:29 Důvodů bylo víc.
00:18:33 Jako se herec přehrává z milovníka až ke staříkovi,
00:18:39 tak podobně to platí i u zpěváka.
00:18:44 Z národních písní na moderní, na swing, na rock and roll,
00:18:48 na chanson.
00:18:50 Zpívá to, co odpovídá jeho věku.
00:18:56 Režisér Podskalský kdysi dělal pořady Babiččina krabička.
00:19:02 Tam účinkoval Gott, Matuška, Pilarová.
00:19:07 Bavilo nás zpívat staré písně, které se do té doby příliš
00:19:12 neobjevovaly.
00:19:16 Lidová a dechová hudba byla považována za podřadnou.
00:19:24 Babiččinou krabičkou to začalo.
00:19:30 To byl jeden z důvodů, proč přechod nebyl obtížný.
00:19:33 Důvodů, proč jsem přestal dělat taneční muziku a swing,
00:19:36 bylo více.
00:19:45 Hned po Babiččiných krabičkách mi ze Supraphonu nabídli,
00:19:47 jestli si nechci zazpívat lidovku.
00:19:50 Začal jsem zpívat v televizi, točit desky.
00:19:54 Mám výhodu, že celý můj rod je z jižních Čech.
00:20:03 Mám tam veškeré žijící příbuzné.
00:20:05 Jako malý kluk už jsem nakukoval do hospod
00:20:08 na tancovačky.
00:20:12 Písničky, které dnes zpívám, už jsem tenkrát znal.
00:20:19 Mám ještě jednu otázku.
00:20:25 V populární hudbě jste působil jako textař.
00:20:32 Některé písničky jste si i skládal, že?
00:20:39 Skládáte si ještě?
00:20:48 V 50. letech jsem v oblasti lidové hudby napsal
00:20:52 jeden text.
00:20:57 Jeden muzikant mi nabídl spolupráci na písničce.
00:21:00 Napsal jsem těsně před padesátkou písničku Zvedněme se, dědkové.
00:21:11 Je to už 11 let. Muselo by to být teď jiné.
00:21:16 Ondřej si potrpí na faktografii.
00:21:19 Já dávám přednost klipům.
00:21:22 Oba jste herci.
00:21:24 Vy navíc i zpíváte.
00:21:26 Jste hlavně manželé.
00:21:30 Ondřej zjistil, že jste se seznámili při natáčení
00:21:32 filmu v roce 1959, kde jste oba hráli.
00:21:37 Poznali jste se tam?
00:21:46 Já ale mluvím dlouho.
00:21:48 Řekni, co chceš, u soudu se to srovná.
00:21:54 Známe se opravdu dlouho, asi od mých 13 - 14 let.
00:22:00 Začínala jsem ve Vinohrdském divadle.
00:22:08 Tam na mne koukal velikýma hnědýma očima nějaký kluk.
00:22:13 Docela se mi líbil, ale občas jsem se ho bála.
00:22:17 On měl vždycky myslivcovy oči z Babičky.
00:22:25 Pak jsem ho potkávala v trolejbuse.
00:22:36 Jednou jsem jela do Mariánských Lázní se souborem.
00:22:42 Oni přijeli se školou do Mariánských Lázní.
00:22:47 Viděla jsem ho z okna.
00:22:49 Zase tam byl ten černý myslivec a měl krásné oblečení.
00:22:52 Byly to šaty z Ameriky, měl tam tetičky.
00:23:00 Potřetí jsem ho viděla na lyžích ve Špindlerově Mlýně.
00:23:10 Nevím, jak lyžoval.
00:23:13 Jen jsem ho tam zahlédla.
00:23:15 Pak jsem dělala zkoušky na AMU.
00:23:18 Pepík tam byl jako dozor.
00:23:25 Byla jsem dost rozčilená.
00:23:28 Ptala jsem se ho, jak to dopadlo.
00:23:34 Říkal, že je to dobré.
00:23:37 Já řeknu proč.
00:23:39 Byl jsem tam jako zástupce studentů z vyššího ročníku.
00:23:50 Pak jsem sledoval rozpravu těch zkoušejících o tom,
00:23:55 koho vezmou a koho ne.
00:23:57 Byl tam i pan Jiří Plachý.
00:24:01 Když se začali bavit o Klepáčové, on jen suše pronesl:
00:24:06 "Pánové, to je kotel a v tom se něco vaří."
00:24:12 To byla jednička.
00:24:14 Mělo to dovětek.
00:24:18 "Tam se něco vaří, ale musí se pod tím kotlem hodně přikládat."
00:24:25 Jak funguje takové herecké manželství?
00:24:29 Nepůsobili jste ani ve stejném divadle.
00:24:33 Jak jste se vídali?
00:24:37 Povídej maminko, máš přednost jako žena.
00:24:41 Nebylo to jednoduché.
00:24:44 Měli jsme hodně práce.
00:24:48 Já jsem byla v Liberci a Pepík v Benešově.
00:24:55 Do Liberce za mnou jezdil na kole.
00:24:58 Jel na otočku.
00:25:01 Měla jsem se tam dobře.
00:25:04 Hrála jsem tam nádherné role.
00:25:05 Pak jsem přešla do Realistického divadla.
00:25:14 Nechtěla jsem, aby se vědělo, že se budeme brát.
00:25:18 Můžu to říct?
00:25:19 No, pak to můžete vystřihnout.
00:25:21 Byl srpen, nádherné léto a točilo se od rána
00:25:27 až do 7 hodin do večera.
00:25:34 Občas šli na flám, ale mě posílali domů, ať ráno dobře vypadám.
00:25:40 Sestra mi říkala:
00:25:42 "Evo, neměl by si tě Pepík vzít? Bydlí u vás a jste spolu dlouho."
00:25:51 Řekla jsem Pepovi:
00:25:53 "Pepi, Jiřka říkala, že by sis mě měl vzít."
00:25:55 "Tak já si tě vemu."
00:25:58 "A kdy chceš?"
00:25:59 "Jak chceš, zařiď to."
00:26:02 Tak jsem to zařídila.
00:26:04 Tenkrát se nemuselo dlouho čekat na termín,
00:26:08 ale zase jsme točili a to se nedalo přerušit.
00:26:19 Šla jsem za produkčním a řekla, že 26. točit nemůžu.
00:26:25 Ptal se mě, co mám a hned mě vzal k režisérovi
00:26:27 Bořkovi Zemanovi.
00:26:37 Režisér řekl, že jsem se zbláznila.
00:26:41 Řekla jsem, že se vdávám.
00:26:43 "Aha, to je něco jiného." Řekl režisér.
00:26:46 Chtěli jsme mít malou svatbu.
00:26:50 Nakonec byla ta svatba na Staroměstské, U Ludmily,
00:26:53 pak na parníku.
00:26:55 Tam byli úplně cizí lidi, sháněli něco k jídlu.
00:26:59 Ani jsme nevěděli, zda jsou to příbuzní.
00:27:10 Šli jsme ze Staroměstské radnice a lidé se pořád ptali,
00:27:16 kdo hraje tu nevěstu.
00:27:20 Mého tatínka se ptali, kdo hraje tu nevěstu.
00:27:24 Pak jsme vyšli ven.
00:27:26 Na jedné fotce mám křivou pusu, protože jsem se Pepíka
00:27:28 diskrétně ptala:
00:27:29 "Máš peníze?
00:27:31 Celý orchestr, to jsme přece nečekali."
00:27:34 Byli jsme šťastní, ale nebylo to jednoduché.
00:27:40 Doplním, proč těch 35 let žijeme šťastně.
00:27:48 Nikdy jsme spolu nebyli v jednom divadle.
00:28:01 Sešli jste se na DAMU, i když ne v jednom ročníku.
00:28:04 Co vaši profesoři?
00:28:06 Tam musela být taky spousta úžasných herců.
00:28:10 Když jsem začal studovat, učil tam pan Nedbal, Plachý,
00:28:17 Lukavský, Neumann.
00:28:24 Bylo tam od koho se co naučit.
00:28:27 Říkal jsem mnohokrát, že jsem měl v životě 3 velké učitele.
00:28:33 Pana Nedbala, byl mým třídním profesorem.
00:28:38 Pak to byl Alfréd Radok.
00:28:41 V prvé řadě pan Werich a pak tedy pan Radok.
00:28:45 Měl jsem tu čest s ním v jedné věci hrát.
00:28:48 Byla to nádherná hra.
00:28:52 Nevím, jaká je situace v dnešním divadelním školství.
00:28:57 Je mi docela líto, že dnešní mladí nemají tak obrovské
00:29:04 učitele, jako jsme měli my.
00:29:07 Ale možná, že jsou. Já už to neznám.
00:29:11 Padla tady různá jména vašich kolegů.
00:29:26 Musím se zeptat na váš vztah k panu Werichovi.
00:29:30 Ten vás přece přijímal do divadla ABC.
00:29:33 Řekněte nám něco o panu Werichovi.
00:29:38 O něm bylo vše napsáno nebo řečeno.
00:29:41 Nejvíce toho ví Mirek Horníček.
00:29:45 Mnoho toho bylo napsáno i o období předválečném.
00:29:54 Možná, že historek, které nebyly publikovány,
00:29:57 je velmi málo.
00:29:59 Pokusím se, vzpomenout na 2 historky.
00:30:05 Byl jsem u nich osobně.
00:30:07 S panem Werichem jsem byl v divadle 5 let.
00:30:10 Častokrát i na jevišti.
00:30:14 Jedna historka je velmi lidská, až trochu choulostivá.
00:30:33 Pokusím se, říct to tak, aby to nebylo proti nikomu
00:30:38 a ničemu.
00:30:43 Hlavně proti mravnosti.
00:30:46 Hráli jsme v neděli představení.
00:30:49 Hrálo se v sobotu 2x, v neděli 2x.
00:30:53 V neděli odpoledne to Werich neměl rád.
00:30:55 To prý se hraje pro vepřové, říkal.
00:30:59 Myslel tím spící obecenstvo.
00:31:04 O přestávce si musel odskočit, měl na sobě jen pohodlný župan.
00:31:12 Pánské WC bylo zamčené, tak šel na dámské.
00:31:25 Sotva dosednul, už za kliku lomcovala kolegyně,
00:31:31 že prý už to nevydrží.
00:31:36 Zevnitř se ozvalo: "Tady sedí ředitelka."
00:31:43 Při této historce padalo celé divadlo do mdlob.
00:31:53 Něco tak geniálního nevymyslíte.
00:32:03 Werich byl náladový.
00:32:05 Když jsme něco potřebovali, ptali jsme se jeho sekretářky,
00:32:09 v jaké je pan šéf náladě.
00:32:13 Když to bylo dobré, udělal pro nás všechno.
00:32:16 Když řekla, že to nevypadá nejlépe,
00:32:18 raději tam nikdo nechodil.
00:32:25 Jednou večer k nám přišel pán s podezřením, že jeho žena,
00:32:31 baletka z divadla, má poměr s hudebníkem z divadla.
00:32:39 Šel rovnou za Werichem.
00:32:45 Werich byl v dobré náladě.
00:32:47 Seděl tam v županu a spodním prádle.
00:32:54 Pán mu vysvětlil situaci a apeloval na něj,
00:33:01 že je to proti socialistické morálce.
00:33:08 Werich jako ředitel to prý nemohl dopustit.
00:33:14 Werich měl dobrou náladu a řekl mu:
00:33:18 "Já jsem ředitel divadla. Vypisuji tady papíry
00:33:22 a taky hraju, starám se o soubor a o dramaturgii.
00:33:27 Těmto věcem se ale nemohu věnovat.
00:33:30 Ani se to zde nehodí.
00:33:33 Je to vaše soukromá věc, vyřiďte si to doma
00:33:36 nebo u soudu."
00:33:39 Takto mile ho vypoklonkoval a uklidnil,
00:33:43 že ten člověk pozdravil a odešel z kanceláře.
00:33:48 Došel k vrátnici a tam mu došlo, že ničeho nedocílil.
00:33:53 Vrátil se, otevřel ty dveře a řekl:
00:34:00 "Pane Werichu, vy s tím musíte něco udělat."
00:34:04 Načež Werich vstal a povídá:
00:34:10 "Mladý pane, obraťte se."
00:34:11 On nic netušil, tak se obrátil.
00:34:15 Werich ho nakopl tak, že ten pán skoro rozbil dveře.
00:34:22 To nestačilo.
00:34:23 Werich ho vykopal až před vrátnici.
00:34:27 Změnila se mu nálada.
00:34:36 Vaším životem prošli zajímaví lidé.
00:34:42 Dověděl jsem se, že jste byl prvním interpretem
00:34:48 písní dvojice Šlitr, Horníček.
00:34:58 Ano.
00:35:00 Byl jste také spolužákem Vladimíra Menšíka a Lubomíra Kostelky.
00:35:04 Povězte nám o těchto lidech.
00:35:07 S Horníčkem to bylo velmi zajímavé.
00:35:11 Dělal jsem pořad Měsíčníky zajímavostí
00:35:13 a dobré pohody.
00:35:16 Tehdy jsem se seznámil s Horníčkem a se Šlitrem.
00:35:20 To ještě Šlitr o Suchém nevěděl a naopak.
00:35:24 Ty pořady jsem uváděl.
00:35:27 Když zjistili, že umím zpívat, začali mi do každého pořadu
00:35:32 psát nějakou písničku.
00:35:34 Mělo to nevýhodu.
00:35:36 Byly to krásné melodie, ale mělo to nejméně 10 slok.
00:35:39 Tenkrát jsem se naučil finty, které se používají
00:35:44 při živém vysílání.
00:35:46 Např. jsem začal kuckat, protože jsem nevěděl, jak dál.
00:35:49 Nebo to byla technická závada, porucha mikrofonu.
00:35:53 Nebo jsem začal básnit a hrozně jsem si vymýšlel.
00:35:59 Luboš Kostelka nám byl svědkem na svatbě.
00:36:07 Byli jsme vždy dobří přátelé.
00:36:13 Přemýšleli jsme nad ukázkou z vašeho hereckého umění.
00:36:19 Vybrali jsme takovou, která potěší vás dva i diváky.
00:36:22 Hádejte jakou, pane Zímo!
00:36:26 To není těžké uhodnout.
00:36:27 Princ v důchodu.
00:36:29 UKÁZKA
00:36:30 Prstýnek něžný dala mi, teď leží na mé dlani.
00:36:44 Krátké to bylo setkání, na vždycky odešla mi.
00:36:52 Jsme proti lásce bezbranní, když pod hvězadmi raní.
00:37:03 Prstýnek něžný dala mi, teď leží na mé dlani.
00:37:08 Prstýnek něžný dala mi, teď leží na mé dlani.
00:37:33 Láska je žár i hořký chlad, teskný muž na měsíci.
00:37:44 Zaduněl hvězdný vodopád, viděl jsem létavici.
00:37:56 Prý člověk má si něco přát, když hvězda k zemi padá.
00:38:07 Aby tak jako mám tě rád, měla i tys mne ráda.
00:38:17 Aby tak jako mám tě rád, měla i tys mne ráda.
00:38:33 To je pro dnešek všechno.
00:38:36 Ne tak docela.
00:38:37 Do minulosti Josefa Zímy dnes sáhneme ještě jednou.
00:38:41 Uslyšíme směs písní, které proslavil jako interpret
00:38:44 i jako autor.
00:38:48 -Na shledanou.
-Na shledanou.
00:38:50 PÍSNIČKA
00:38:57 Když jsem šel tuhle k ránu, potkal jsem bílou vránu.
00:39:02 Odkudpak šla, to ví bůh, možná taky z flámu.
00:39:07 Tak jdem ve dvou mourovatou tmou, s tou bílou vránou na Letnou.
00:39:25 Dva modré balónky vyšly si do města
00:39:34 a za ruce drží se spolu.
00:39:39 Jak ženich a nevěsta pod modrou oblohou
00:39:49 skotačí vesele a sluníčko dívá se dolů.
00:39:58 Je hezká neděle.
00:40:02 Na světě se jim líbí, trápí se však otázkou.
00:40:09 Proč se nepolíbí ti dva, co pod nimi jsou?
00:40:16 V tom ty dva modré balónky napadlo náhodou,
00:40:26 že asi jim na obtíž jsou.
00:40:31 A proto k nebi odletí, ať nepřekazí objetí těch dvou,
00:40:41 kteří spolu jdou, kteří spolu jdou.
00:40:59 Chodili spolu z čisté lásky a 17 jim bylo let.
00:41:10 A do té lásky bez nadsázky se vešel celý širý svět.
00:41:19 Ten svět v nich ale viděl pásky a jak by mohl nevidět.
00:41:29 Vždyť horovali pro texasky a 17 jim bylo let.
00:41:42 Ať vám to je či není milé, měla ho ráda, měl ji rád.
00:41:52 A bylo by moc pošetilé, pro život hledat jízdní řád.
00:41:57 Tak jeden mladík s jednou slečnou se spolu octli na trati.
00:42:12 Kéž dojedou až na konečnou, kéž na trati se neztratí.
00:42:21 Kéž na trati se neztratí.
00:42:26 Skryté titulky: Tereza Nováková Česká televize, 2006
První host, herec Ladislav Trojan, zavzpomíná na natáčení jednoho z našich prvních televizních seriálů Tři chlapi v chalupě, ale také na dobu, kdy jako student statoval v Národním divadle. Poté přivítáme Evu Klepáčovou a jejího manžela Josefa Zímu. Jak se seznámili a jak proběhla jejich svatba? Proč J. Zíma přešel od populární hudby k dechovce? A které tři osobnosti považuje za své největší učitele? Nebudou chybět ani dvě veselé historky o Janu Werichovi, v jehož divadle hrál.