Dokumentární trilogie J. Fištejna a M. Maryšky o kritickém roce 1968, který zformoval charaktery a kádrové materiály každého z nás. Unikátní i notoricky známé archivní záběry tzv. obrodného procesu provází svědectví jeho protagonistů, mj. L. Vaculíka, V. Biľaka, B. Šimona, M. Gorbačova a W. Jaruzelského.
00:00:03 PÍSEŇ Zpívá Karel Kryl.
00:00:06 Bratříčku, nevzlykej, to nejsou bubáci.
00:00:11 Vždyť už jsi velikej, to jsou jen vojáci.
00:00:16 Přijeli v hranatých, železných maringotkách...
00:00:29 V Praze je několik polozapomenutých pomníčků.
00:00:34 Označují místa, kde se chodec stal obětí cizí kulky.
00:00:39 Na Klárově skončil život studentky a matky tříletého syna.
00:00:44 Stala se terčem dávky vystřelené sovětským vojákem v srpnu 1968.
00:00:50 Co si myslel ten neznámý vojín? O čem vypovídají zmařené životy?
00:00:56 Dvě generace Čechů s Slováků přišly na 20 let o občanská práva.
00:01:02 Stály jejich tehdejší postoje za tak velkou oběť?
00:01:08 A o čem vlastně byly?
00:01:20 V noci z 20. na 21.srpna 1968 Pražské jaro končí.
00:01:26 Lidé v Československu jsou vytrženi z krásného snění do jiné reality.
00:01:44 RÁDIO: Včera 20.srpna 1968 kolem 23.hodiny večer překročila vojska
00:01:50 Sovětského svazu, Polské lidové republiky,
00:01:54 Německé demokratické republiky,
00:01:57 Maďarské lidové republiky a Bulharské lidové republiky
00:02:02 státní hranice Československé socialistické republiky.
00:02:10 Někdy po 21.hodině přišel za ministrem Dzúrem
00:02:16 generál Jamščikov s Červoněnkem...
00:02:25 Dzúr si mě vyslechl, zbledl, ruce se mu třásly a řekl:
00:02:30 "Pokud bude takový pokyn vrchního velitele,
00:02:35 předsedy Rady národní obrany,
00:02:39 pak samozřejmě vydám odpovídající rozkaz."
00:02:47 Jenomže Červoněnko i generál Jamščikov
00:02:53 a telefonicky pak i maršál Grečko a Brežněv Dzúra mystifikovali,
00:03:01 že rozhodnutí o intervenci padlo po dohodě s Dubčekem.
00:03:10 A teprve od Dzúra odchází Červoněnko informovat prezidenta.
00:03:18 Tomu sděluje se stejnou legendou, že přicházejí vojska
00:03:25 na základě pozvání předsednictva ÚV KSČ, vlády a parlamentu.
00:03:39 Za této situace vydává ministr národní obrany Dzúr první rozkaz
00:03:44 armádě ve chvíli, kdy okupační vojska vstupovala do republiky.
00:03:49 Rozkaz zcela jasně vymezuje její úlohu.
00:04:21 4.bod byl: Poskytněte veškerou pomoc, navažte kontakty se Sověty.
00:04:26 Já jsem tento 4.bod škrtl a poslal jsem do vojsk tři body.
00:04:32 A ještě jsem nařídil neposkytovat pomoc, kontakty a styky.
00:04:43 Pravidelné jednotky vstupovaly do města za svítání.
00:04:48 Začala strašná střelba do všech stran. Jako za války.
00:04:53 Co říct víc? Bylo to jako opravdová válka.
00:05:02 DOBOVÝ KOMENTÁŘ: Před budovou Ústředního výboru KSČ.
00:05:08 Schůzi předsednictva přerušuje premiér Černík zprávou
00:05:13 o vpádu vojsk Varšavské smlouvy do Československa.
00:05:22 Po půlnoci přijel na vyzvání Dubčeka prezident generál Svoboda.
00:05:29 Byl velice rozčílen. To se málokde píše.
00:05:34 Začal: "Co si to ten Červoněnko dovoluje, takhle jednat se mnou?"
00:05:41 A taky řekl: "Oni se ke mně vždycky chovali jako k pucflekovi."
00:05:52 20.srpna padlo poslední rozhodnutí. Potvrzení vstupu vojsk.
00:05:57 Přibližně 2 hodiny před vstupem zavolal Brežněv
00:06:03 prezidentu Svobodovi a řekl mu:
00:06:07 "Ludvíku Ivanoviči, společný názor nás a našich přátel
00:06:12 z vedení bratrských zemí je, že vývoj situace v Československu
00:06:19 ohrožuje celistvost Varšavské smlouvy.
00:06:25 Proto jsme se rozhodli vstoupit k vám se svými vojsky."
00:06:36 Prezident přišel s úsměvem do dveří a řekl: "Tak už jsem zde."
00:06:41 Všichni se ho ptali:"Tys to věděl?" On řekl: "Řekl mi to velvyslanec."
00:06:48 DOBOVÝ KOMENTÁŘ: Prezident Svoboda odjíždí na Pražský hrad.
00:06:57 Pražané vyrazili k ÚV KSČ. Očekávali vysvětlení od Dubčeka.
00:07:03 Davy obklopily budovu dříve, než přijely ruské tanky.
00:07:08 Zaslechli jsme venku rachot tanků a obrněných vozů.
00:07:13 Přistoupili jsme k oknu a viděli jsme, že budovu ÚV obléhají tanky
00:07:18 s hlavněmi do oken budovy.
00:07:27 Z obrněných vozů vyskákali výsadkáři a pronikli do budovy.
00:07:33 A samozřejmě přišli taky do kanceláře Dubčeka.
00:07:40 A Dubček šel k telefonu, že když nikdo nepřijel z Moskvy,
00:07:45 zavolá Červoněnkovi. Oni mu vytrhli telefon z ruky a šňůru ze zdi.
00:07:51 On jim rusky říkal: "Co to děláte? Víte, kde jste?
00:07:56 Jste v kanceláři prvního tajemníka!"
00:08:00 Oni mu říkali: "Nedělejte si legraci, soudruhu!"
00:08:05 Dubček dal hlavu do dlaní a říkal:
00:08:10 "Tohle udělali zrovna mě!"
00:08:15 Byl teda... Trochu plakal.
00:08:21 Kriegl tam mluvil o barbarech z Východu, kteří přijeli ničit
00:08:26 naši českou kulturu. Samozřejmě že mě to uráželo.
00:08:30 František jako starý bojovník ze Španělska po půlnoci,
00:08:36 když jsme tam přišli k Dubčekovi, řekl:
00:08:41 "Tak! Teď necháme diskuzí, to nemá smysl.
00:08:49 Když tady s ním zůstáváme, oni sem přijdou.
00:08:54 Teď nás čekají krušné dny, tak je dobré se vyspat."
00:08:59 Lehl si za Dubčekovo křeslo, tašku s papíry si dal pod hlavu
00:09:05 a za chvíli tento starý bojovník usnul.
00:09:11 On dost chrápal, takže jsme slyšeli, že spí dobře.
00:09:17 Zatímco se sovětské divize valily do vnitrozemí republiky,
00:09:22 schválilo předsednictvo ÚV KSČ i přes odpor stalinistů prohlášení,
00:09:27 v němž označilo vpád za porušení norem mezinárodního práva.
00:09:32 Toto prohlášení sehrálo rozhodující úlohu v mobilizaci
00:09:37 k odporu proti okupantům.
00:09:43 Tehdy jsme si řekli: "Chválabohu za to,
00:09:48 že 7 lidí se postavilo za to provolání a 4 mimo.
00:09:54 Světu bylo oznámeno, že bratrská pomoc Československu
00:09:59 byla poskytnuta na základě pozvání jeho nejvyšších představitelů.
00:10:04 Rusové říkali:Zvacími dopisy bychom mohli tapetovat kremelské zdi.
00:10:10 Teprve nedávno uvolnil archív Komunistické strany Ruska
00:10:15 dva zvací dopisy. Oba byly napsány na přímou žádost sovětských vůdců.
00:10:24 První předal Antonín Kapek při setkání v Čierné nad Tisou.
00:10:29 Při jednání v Bratislavě byl přímo Brežněvovi předán dopis
00:10:34 "zdravého jádra strany", který je opředený legendami.
00:10:39 Původní rukopis byl pravděpodobně později přepsán a znovu podepsán.
00:10:44 Podepsáni jsou Indra, Kolder, Kapek, Švestka a Bilak.
00:10:56 Smrkovský řekl: "Teď řekněte, kdo jste je pozval?"
00:11:01 Kriegl taky naléhal, ať je všechno zapsáno.
00:11:06 Díval se tam do papírů...
00:11:09 Nevím už, kdo zapisoval, aby to bylo přesně zaznamenáno.
00:11:14 Ti byli prostě nejbojovnější.
00:11:23 16.srpna nám náš ministr obrany sdělil, že se skupina vedoucích
00:11:29 funkcionářů KSČ, jmenovitě Kolder, Indra, Kapek a další,
00:11:34 obrátila na nás s prosbou o vojenskou pomoc.
00:11:41 Bilak reagoval nejvíc na Smrkovského slova:
00:11:47 "Kdo jste je pozval?"
00:11:51 Bilak říkal: "Tak mě kamenujte, tak mě ukřižujte!"
00:11:56 Můj podpis je padělek. A myslím, že i ostatní.
00:12:06 Zajímavé by bylo rozborem zjistit, zda je to československý papír,
00:12:12 nebo ruský. A co je to za obálku.
00:12:17 Tam není adresa, tam není nic.
00:12:21 Já byl v Bratislavě
00:12:28 a Brežněv mi tam ukázal dopis, který zrovna obdržel.
00:12:33 Říkám vám je to, čeho jsem byl osobně svědkem.
00:12:38 Byl to rukou psaný dopis.
00:12:43 To jsem viděl na vlastní oči, takže je to reálný fakt.
00:12:55 Intervenční armády přepadly Československo kolem 23.hodiny
00:13:01 v noci 20.srpna 1968. Generál Jaškin dnes vědomě lže,
00:13:06 když tvrdí, že hranici na severní Moravě překročil se svou divizí
00:13:11 o několik hodin dříve. Ještě za bílého dne.
00:13:16 V souladu s rozkazem jsem v 18 hodin toho dne
00:13:21 v šesti směrech překročil hranici.
00:13:30 Do 23.hodiny jsme obsadili určená letiště.
00:13:36 Moji navigátoři zcela převzali řízení leteckého provozu.
00:14:03 Sovětské velení počítalo s eventuálním odporem
00:14:09 a počítalo s jeho rozbitím. Základním cílem plánu intervence
00:14:14 bylo odzbrojit československé jednotky pokud možno bez boje.
00:14:21 Po Dzúrově intervenci s ministrem Grečkem a Brežněvem bylo dohodnuto,
00:14:27 že sovětské jednotky upustí
00:14:31 od odzbrojování československých jednotek,
00:14:36 když československé armádní vedení zajistí klid zbraní.
00:14:42 Než jsme na území Československa vstoupili, byli jsme proškoleni.
00:14:52 Bylo nám řečeno, že budeme plnit úkol ve jménu Československa.
00:14:57 Ve jménu naší socialistické vlasti.
00:15:17 S tím svítáním mi svitlo, o co jde, a řekla jsem mému muži:
00:15:23 "To máme na 50 let morálně vyhrané, ale naše životy jsou v čudu."
00:15:30 Můj muž se mi smál, ale už byli první ranění.
00:15:36 Najednou začala střelba, tak jsem padla ma zem.
00:15:42 Muž říkal:"Neblbni,to jsou slepý!" Nebyly. Byli první ranění a mrtví.
00:15:53 U ÚV jsem viděla prvního mrtvého. Přijeli tam výsadkáři.
00:15:59 A tam jsem viděla toho kluka, kterého přikrývali vlajkou.
00:16:04 To byl první vzdor, který ve mně vznikl.
00:16:09 Strašlivý. Zase emotivní, protože mám tři děti.
00:16:15 Najednou vidíme, že na rohu leží mladý člověk.
00:16:21 Druzí mu pomáhali. Jestli už přijela sanitka, to nevím.
00:16:26 A plno krve.
00:16:31 A už tam přispěchal někdo z těch velitelů venku,
00:16:35 dal rozkaz tanku a zatlačili lidi.
00:16:40 A ten tank tam drtil dlažbu, aby tam nebyla stopa krve.
00:16:48 To byl pro mě nejstrašlivější zážitek z celé té doby,
00:16:54 to zabití toho kluka.
00:17:03 A to zametání stop tankem.
00:17:07 Když ty kostky a kytky obarvené krví vířily vzduchem.
00:17:26 František volal na Smrkovského:
00:17:30 "Pepíku, zavolej na vyslanectví, už teče krev naší mládeže!"
00:17:35 Pepík šel k telefonu, ale telefony už byly vytržené.
00:17:45 Snažil jsem se domyslet, co to znamená.
00:17:54 Za prvé, a to se mi nezdálo nejdůležitější, co bude se mnou.
00:18:00 A zároveň jsem si vzhledem k maďarským událostem a následkům
00:18:05 představoval, co bude s námi a co bude národem.
00:18:10 Nad Prahou se sice rozednívá, ale hrozná noc stále trvá.
00:18:16 Davy skandují především dvě jména: Dubček a Svoboda.
00:18:30 Politická mačeta rozťala i naše životy na dvě části.
00:18:36 Ale že sem přijedou s tanky, to jsem si opravdu nemyslela.
00:18:42 A myslím, že ani politikové se nedomnívali, že je to možné.
00:18:56 Ne náhodou na zasedáních politbyra od jara až do intervence
00:19:01 neustále sovětští představitelé opakovali:
00:19:09 "Československo nikomu za žádných okolností nedáme,
00:19:15 výsledky 2.světové války nesmí být zničeny."
00:19:25 Chtěl-li Sovětský svaz v budoucnu dostat západní Evropu do područí,
00:19:31 bylo k tomu Československo nutné jako nástupní prostor.
00:19:39 Byla iluze, že se svět postaví na obranu Československa.
00:19:45 Tuto iluzi měla spousta lidí a samozřejmě byla zklamána.
00:19:50 Ale co se zcela jistě stalo,
00:19:54 byl zlom ve stanovisku světa k Sovětskému svazu.
00:20:00 Mráz, který přišel z Kremlu a spálil Pražské jaro,
00:20:05 pokládají někteří dodnes za dobrý
00:20:09 a pro Československo prospěšný skutek.
00:20:17 Tato akce byla nakonec nejen přetrpěna, ale i přijata
00:20:22 vedením Československa a většinou Čechů a Slováků.
00:20:30 Vstupovali jsme k vám se slzami v očích, a vy jste házeli kameny.
00:20:37 Byl to rozkaz Moskvy, aby k vám tenkrát nevstoupila vojska NATO.
00:20:44 Tato akce upevnila Varšavskou smlouvu a socialistický tábor
00:20:50 v tehdejší globální konfrontaci s imperialismem.
00:20:58 Tehdy jsem si pomyslel: "Vojska vstoupila. A co?"
00:21:03 To nebyla okupace ani válka.
00:21:07 Ale my jsme byli připraveni, že ve východní Evropě bude válka.
00:21:12 Přijal jsem to jako akt sebeobrany. Nechtěli jsme postupovat na západ.
00:21:17 A nikdy jsme neměli nepřátelský postoj k Československu.
00:21:23 PÍSEŇ (Zpívá Karel Kryl.)
00:21:27 V zelené zahradě slyšel jsem trávu.
00:21:34 Mluvila o zradě, o pěstním právu.
00:21:40 O pěstním právu, o pěstním právu.
00:21:47 Mluvila o mužích s tvářemi šelem,
00:21:54 mluvila o růžích nad dívčím čelem,
00:22:01 jež křičely na lidi pamatuj,
00:22:08 jež křičely na lidi pamatuj.
00:22:20 Pak se najednou rozletěly dveře a přišli generálové.
00:22:28 A strkali před sebou tři nebo čtyři civily.
00:22:38 To byla Státní bezpečnost. A ten jeden začal mluvit.
00:22:44 Měl takové boty myší barvy, jaké se tenkrát nosily.
00:22:49 A začal: "Jménem revoluční..."
00:22:54 A v té chvíli vedle mě vyskočil Smrkovský:
00:23:00 "Jménem koho?"
00:23:04 A ten najednou ztratil lesk, nebo se taky říká glanc,
00:23:12 a přestal mluvit.
00:23:17 A najednou jeden z těch Rusů říká: "Půjdou s námi:
00:23:22 Soudruh Dubček, Krigel, Smrkovský a Špaček."
00:23:30 A Smrkovský řekl: "Kam? Kdo to rozkazuje?"
00:23:36 Bránil se. A přitom si strkal do kapes kostky cukru a říkal:
00:23:43 "Chlapi, to je dobré pro ty první hodiny, když není co jíst."
00:23:50 Zatčení bylo provedeno velmi profesionálně.
00:23:56 Dubčekovi bylo jakoby nabídnuto udělat malý výlet do Moskvy.
00:24:01 Obrněným vozem ho odvezli na letiště
00:24:06 a letadlem do Sovětského svazu.
00:24:10 To už byla černá noc. Hledali baterkou letadlo.
00:24:19 Pak mě provedli celým trupem letadla až do ocasu.
00:24:25 Tam byla stolička jako na dojení krav. Řekli mi, ať si na to sednu.
00:24:30 Tři si stoupli kolem mě a zabouchli dveře.
00:24:35 A pak jsem slyšel, že někoho přivádí do té prostřední místnosti.
00:24:40 Ten dost naříkal: "Zabijte mě v rodné zemi!"
00:24:48 V plné výstroji s automaty mezi koleny
00:24:54 nás takhle rozstrkali, abychom spolu nemohli mluvit.
00:25:00 Letěli jsme asi 4 hodiny.
00:25:04 Vycházelo mi to asi 900 kilometrů za Uralem.
00:25:11 A ráno svítil krásně takový poloviční měsíc.
00:25:17 Krajina byla taková postříbřená.
00:25:23 Tak jsem si říkal, že to asi bude doopravdy. Ale nebylo.
00:25:29 Přistáli jsme na nějakém letišti, a tam stály připravené volhy.
00:25:35 Dubčekovi a Černíkovi se to nelíbilo, tak se chytili pod paží,
00:25:40 že jako od sebe nepůjdou. Oni je tahali, padly i nějaké facky.
00:25:47 Naložili nás každého zvlášť do volhy.
00:25:53 Přivezli nás k nějaké budově.
00:25:58 Dubček tam seděl u okna v červených trenýrkách a zíral do údolí.
00:26:04 Pozdravili jsme se a on nám nabídl, že se můžeme projít venku.
00:26:10 Ale s Dubčekem vůbec nebyla řeč.
00:26:14 Jenom cedil skrz zuby: "Co mi to udělali, ty kurvy?"
00:26:21 A to pořád opakoval. Prostě tomu nemohl uvěřit.
00:26:32 RÁDIO: Vážení přátelé, pokud mě ještě slyšíte,
00:26:38 prosím vás znovu jménem pracovníků Rozhlasu:
00:26:43 Nedělejte nic, co by vedlo ke zbytečnému krveprolití,
00:26:49 vyčkejte, až se ozve naše legální vláda, ústavní činitelé.
00:26:56 Nepomůžeme ničemu v současné situaci tím,
00:27:01 že budeme vytvářet barikády, eventuálně dělat další věci,
00:27:08 které by vedly ke srážce,
00:27:13 která v současné době nemá žádný smysl.
00:27:18 Vedla by pouze k obětem, které nikdo nechce, aby padly zbytečně.
00:27:26 Neměla jsem strach. Hlavně jsem měla příšerný vztek.
00:27:32 To zklamání, ta zrada!
00:27:39 Takhle jsem se klepala vzteky. To snad převýšilo pocit strachu.
00:27:46 Ráno jsem si sedla před televizní kameru a vysílala jsem, co šlo.
00:27:52 Kluci nosili z ulice reportáže, aby lidi nevycházeli,
00:27:57 že se o těch věcech jedná,
00:28:01 že se střílí po ulicích...
00:28:06 Po odvlečení Dubčeka, Smrkovského, Černíka, Kriegla, Špačka a Šimona
00:28:11 do Sovětského svazu a ochromení vedení státu se úkolu informovat
00:28:16 a organizovat odpor proti okupantům ujímají sdělovací prostředky.
00:28:21 Československá televize se stěhuje, aby unikla sovětským specialistům.
00:28:26 Udržet vysílání se dařilo několik dní.
00:28:30 Rozhlas i tisk fungovaly po uzavření redakcí takřka na koleně.
00:28:36 Najednou za mnou ve studiu stáli dva ruští vojáčci.
00:28:41 A pak tam začal courat nějaký důstojník.
00:28:46 Prý to byl plukovník.
00:28:50 Když zhasla kamera, tak na mě volal:
00:28:56 "Ukončete práci!"
00:29:00 A z režie volali: "Pojď sem, volá ti Pelikán."
00:29:05 To byl tehdy ředitel televize. Tak jsem šla do režie k telefonu.
00:29:10 Pelikán řekl: "Kamilo, okamžitě přestaňte vysílat!"
00:29:15 Řekla jsem: "Tebe drží pod krkem, viď? Odpovídej ano, nebo ne."
00:29:20 A on řekl: "Jo." Tak jsme vysílali dál.
00:29:33 Myslím,že všichni jsme měli strach. V mé pracovně byl rozstřílen strop.
00:29:38 Musel jsem u mikrofonu něco svírat v rukou, aby se mi nechvěl hlas.
00:29:44 Počítal jsem s tím, protože jsem věděl, co to je
00:29:49 ruská velmocenská arogance, co je to sovětská arogance.
00:29:54 Nepočítal jsem příliš s tím, že přežijeme.
00:29:59 Díky obětavosti a odvaze novinářů byli lidé informováni
00:30:04 o dění doma i o reakcích v zahraničí.
00:30:09 Sdělovací prostředky vyzývaly k nenásilnému odporu proti okupantům.
00:30:14 Pojem organizovaný pasivní odpor vstoupil do dějin.
00:30:24 Češi jsou mírný národ. A Slováci byli ještě loajálnější.
00:30:30 Zbraně do rukou nevzal nikdo. A operace byla provedena skvěle.
00:30:35 Nikdo nestačil ani mrknout.
00:30:39 To je zásluha Brežněva. A především vojenského velení.
00:30:45 Grečka, Zacharova, Jakubovského...
00:30:49 A samozřejmě jejich podřízených, jejich vykonavatelů.
00:30:54 Naše vojska vstoupila, a přitom všechno pokračovalo.
00:30:59 Televize stále pracovala proti socialismu.
00:31:04 Náš vstup přece neznamenal žádné zasahování do vnitřních záležitostí.
00:31:09 Kupříkladu se konal Vysočanský sjezd.
00:31:18 Vojenský vpád byl z ideologického hlediska úplný propad.
00:31:23 Tvrdili jsme,že jsme přišli upevnit mír, ale nastolili jsme teror.
00:31:37 Maršál Grečko a Brežněv sledovali ze štábu průběh intervence.
00:31:42 Odtamtud telefonovali na velvyslanectví,
00:31:46 odtamtud mluvil Brežněv se Svobodou, Dzúrem a dalšími.
00:31:54 I se zvateli, kterým Brežněv vyčetl, jak to, že příslušníci
00:31:59 zdravého jádra nezajistili původní plán intervence.
00:32:04 Kdybychom vojensky nezasáhli my, zasáhlo by NATO.
00:32:10 To je jisté.
00:32:14 Nejde o to, že se říká, že u vás tehdy bylo hodně diverzantů.
00:32:19 Nějací byli, ale to nebylo podstatné.
00:32:24 Země byla připravována podle scénáře odtamtud,
00:32:29 aby přes noc byla nastolena loutková vláda,
00:32:35 která by vyhlásila vystoupení z Varšavské smlouvy.
00:32:40 Jako jsme my během jedné noci prošli celé Československo,
00:32:45 tak by prošli i oni.
00:32:49 PÍSEŇ (Zpívá Karel Kryl.)
00:32:53 Barbaru víno z žezla v záhnědu zrezla.
00:32:59 Zavřeni v kleci jsme otroky věcí,
00:33:04 nikdo nevzpomene.
00:33:08 Nad zemi prodanou větry až přivanou
00:33:12 oblaka zelená z žíravin.
00:33:17 Vlasy tvé havraní utopím do dlaní,
00:33:21 z prstenu zaplane vltavín.
00:33:27 Snítka nachových plodů rozčeří vodu.
00:33:35 Navzdory posté zas na břehu vzroste
00:33:40 rudý trs jeřabin.
00:33:52 Zoufalé, bezbranné obyvatelstvo stálo tváří v tvář přesile.
00:33:58 Ze severozápadu, severu, východu a jihu vtrhla do Československa
00:34:04 vojska 4 vojenských uskupení.
00:34:08 Základem byly divize severní skupiny sovětských vojsk v Polsku,
00:34:13 gardové, tankové a motostřelecké armády rozmístěné na území NDR,
00:34:18 divize sovětské skupiny Jih z Maďarska a 38.armáda od Užhorodu.
00:34:25 Sovětská armáda byla podporována jednotkami Maďarska, NDR,
00:34:31 Polska a Bulharska. Celkem se účastnilo 300 000 vojáků,
00:34:36 6300 tanků a 800 letadel.
00:34:40 Takovou kumulaci vojenské síly nasazené k potlačení
00:34:45 společenských procesů v mírových dobách svět ještě nikdy nezažil.
00:35:09 Celá země čeká na vyjádření prezidenta Svobody. Dnes je to on,
00:35:14 kdo zastupuje Dubčeka a další, kteří byli odvlečeni do Moskvy.
00:35:19 Prezident za ně přebírá odpovědnost za dění v zemi.
00:35:24 Napětí na ulicích stoupá. Nikdo neví, co bude dál.
00:35:30 Hrad zatím mlčí.
00:35:40 Byli jsme ujištěni, že když vojska vstoupí,
00:35:45 bude už utvořena dočasná dělnicko-rolnická vláda,
00:35:50 která bude hned zajišťovat pořádek.
00:36:03 Tzv.zdravé jádro však nebylo na tuto funkci dost silné.
00:36:12 Svoboda ustavení dělnicko rolnické vlády odmítl.
00:36:22 Jako starý voják, který prošel 2.světovou válkou,
00:36:27 nedával na sobě nic znát. Ale byl tím velmi konsternován.
00:36:33 Pořád se domníval, že došlo k nějakému omylu.
00:36:40 Nebo k nedorozumění. Z toho potom vyplynulo to jeho rozhodnutí,
00:36:47 odmítnout tu dělnicko-rolnickou vládu a jet do Moskvy.
00:37:04 Chování okupantů bylo bezohledné a nezřídka nesmyslné.
00:37:09 Mnozí z nich přitom ani nevěděli, kde jsou a proč.
00:37:14 V domnění, že jde o důležitou vládní budovu či generální štáb
00:37:19 rozstříleli Národní muzeum. Nervy lidí byly k prasknutí.
00:37:24 Mnozí mladí lidé byli ochotni začít nerovný boj s intreventy
00:37:30 a položit své životy.
00:37:46 Dodnes zůstává sporná otázka, zda Československo mělo, či nemělo,
00:37:51 mohlo, či nemohlo klást ozbrojený odpor.
00:37:56 Odborníci říkají, že po začátku okupace byl vojenský odpor nemožný
00:38:01 a vyústil by ve zbytečné, sebevražedné krveprolití.
00:38:35 Jít do beznadějného boje je hazard. A ta oběť je zbytečná.
00:38:41 Je mravně veliká, ale reálně by to národu a společnosti neprospělo.
00:38:47 Ten odpor by nebyl celonárodní.
00:38:55 Sovětský svaz tu měl hodně příznivců a lidí,
00:39:00 kteří by asi do střetu jít nechtěli.
00:39:05 Kdybychom bojovali v roce 1938,
00:39:13 tak bychom se jinak chovali v roce 1968.
00:39:19 Měli bychom ztráty, ale národ by měl rovnější páteř.
00:41:02 Každý si může zvolit svůj osud. Když chce někdo zemřít,
00:41:08 nikdo mu v tom nemůže zabránit. Ale nikdo nesmí poslat na smrt
00:41:13 tisíce lidí tím, že jim vládne a uvrhne je do války,
00:41:18 která nemůže skončit jinak než porážkou.
00:41:23 Západ tehdy nemohl zasáhnout, jako nezasáhl v jiných případech.
00:41:32 Kdyby se český národ chopil zbraní a pokusil se vyhnat okupanty,
00:41:37 bylo by to jeho svaté právo. Zaplaťpánbu, že se tak nestalo.
00:41:44 Vedlo by to jen k většímu krveprolití
00:41:50 a k větším obětem na životech.
00:41:53 Československé vedení se chovalo rozumně
00:41:59 a lidé se nenechali vyprovokovat.
00:42:03 Jinak by to skončilo strašným masakrem.
00:42:17 Čechoslováci tehdy učinili správné rozhodnutí.
00:42:22 Pokud by byl kladen ozbrojený odpor,
00:42:28 byla by to voda na mlýn našich válečníků a fundamentalistů.
00:42:34 To by jim umožnilo dát Západu lekci na příkladu Československa.
00:42:40 A československý lid by stal výměnnou mincí ve velké hře.
00:42:54 Československá armáda plnila rozkaz a zůstala v kasárnách.
00:43:01 Lidé, kteří na ulicích prožívali hořkost národního ponížení,
00:43:06 měli proti tankům jen holé ruce.
00:43:10 Občas se podařilo pomocí krumpáče a novin zapálit nádrže,
00:43:15 nebo zasáhnout dlažební kostkou kulometčíka.
00:43:20 To však nemohlo změnit ani ovlivnit výsledek konfrontace.
00:43:37 Na jednom místě odpor připomínal opravdový vojenský konflikt.
00:43:42 Pražané se pokusili postavit se okupantům tam, kde se odehrávaly
00:43:48 nejurputnější boje při Pražském povstání v roce 1945.
00:43:53 U budovy Československého rozhlasu na Vinohradské třídě.
00:44:27 Po krachu plánu na sestavení dělnicko-rolnické vlády
00:44:33 zahájili Sověti kampaň, která měla přesvědčit obyvatelstvo
00:44:38 v Československu i doma o odvrácené hrozbě ozbrojené kontrarevoluce.
00:44:49 Kolem nás lidé řvali: "Okupanti, jděte domů!"
00:44:54 Nevšímali jsme si toho a dál jsme dělali agitaci mezi obyvatelstvem.
00:45:40 Napsat můžete cokoli.
00:45:44 A navíc nám z Moskvy každý den posílali letadlem noviny.
00:45:50 Nezřídka se tam psaly nesmysly.
00:45:54 Tyto lži byly podepsány jmény stálých dopisovatelů v Praze,
00:46:00 které by v životě nic takového nemohlo napadnout.
00:46:07 Navštěvovali nás místní komunisté, Češi a Slováci, a říkali nám,
00:46:12 kde mají pučisté sklady zbraní.
00:46:18 Hned jsme se tam vypravili.
00:47:13 Kde všude jsme zabírali zbraně?
00:47:18 Například v historickém muzeu.
00:47:23 Odváželi jsme zbraně z univerzity, z nějakých továren...
00:47:29 Myslím z pivovaru.
00:47:34 Nejdřív se Češi bouřili, protestovali.
00:47:40 Ale když jsme jim ukázali, co se jim dělo přímo pod nosem,
00:47:45 kolik zbraní bylo a k jakému účelu měly sloužit,
00:47:50 tak se začali chovat jinak. Pochopili.
00:48:11 Od prvního dne spolupracovali se sovětskou ambasádou soudruzi:
00:48:16 Bilak,
00:48:21 Kolder,
00:48:25 Lenárt,
00:48:28 Kapek,
00:48:32 Indra,
00:48:35 Švestka,
00:48:39 Piler,
00:48:42 Jakeš.
00:48:48 Pohled na tyto zpocené vůdce byl opravdu utrpením.
00:48:56 Pokud jste bojovníci, pokud chcete někoho vést a sledujete myšlenku,
00:49:01 pokud jste oddaní nějaké věci, proč jste se zpotili během 5 minut?
00:49:06 Proč nejste schopni činu? Ani vydávat noviny,
00:49:11 ani besedovat s lidmi, ani vystoupit ma mítinku, nic!
00:49:16 To znamená, že nejste tak přesvědčeni o svojí věci.
00:49:25 V nepřítomnosti Dubčeka potřebovala komunistická strana funkční vedení.
00:49:30 V ČKD ve Vysočanech se scházejí delegáti 14.mimořádného sjezdu KSČ
00:49:35 už 22.srpna.
00:49:39 Navrhuji prohlásit toto shromáždění za mimořádný 14.sjezd strany,
00:49:45 protože rozhlas vysílal zprávu o zákazu veškerých shromáždění.
00:49:50 Mohli by nás tedy rozpustit, aniž bychom přijali závěry.
00:50:00 Bylo nebezpečí, že vzniklé vakuum vyplní někdo, kdo se nazve
00:50:06 dělnicko-rolnickou vládou. Tomu bylo nutné zabránit.
00:50:11 A čím? Autoritou. A tou byla autorita 14.sjezdu ve Vysočanech.
00:50:34 Na tom Vysočanském sjezdu byl postup věcí
00:50:39 v rukou zkušených politiků,
00:50:43 kteří zažili na vlastní kůži různé tlaky před srpnem,
00:50:50 takže si nedělali žádné iluze.
00:50:56 Soudružky a soudruzi, asi před hodinou jsem měl telefon
00:51:01 se soudruhy, kterým můžeme naprosto věřit.
00:51:06 Potvrdili nám, že místa v předsednictvu ÚV, které se
00:51:11 formuje na pokyn vojenských jednotek přijali soudruzi
00:51:16 Kolder, Indra, Bilak, Rytíř a Pavlovský.
00:51:21 Funkce nepřijali soudruzi Šimon, Sládovský a Mlynář.
00:51:28 Sjezd zvolil nové orgány v čele se zastupujícím 1.tajemníkem Šilhánem.
00:51:33 S jasným vzkazem pro naše odvlečené představitele odletěl do Moskvy
00:51:38 s prezidentem Svobodou také Zdeněk Mlynář.
00:51:43 Ale s naším mandátem. S mandátem 14.sjezdu.
00:51:50 A ten mandát 14.sjezdu znamenal: suverenitu země,
00:51:55 odchod armád z našeho území.
00:52:01 To byly naše kategorické požadavky.
00:52:05 A návrat všech zatčených reprezentantů republiky.
00:52:17 Tak už jste tady... vítejte!
00:52:22 Vítejte letní hosté z hlubin mrazu,
00:52:25 vítejte nám po starém obyčeji
00:52:28 s pancířem chleba, s tímto krystalem slzotvorné soli,
00:52:32 jež rozežírá vše, co padlo z nebe.
00:52:37 Vítejte v láskyplném objetí, v němž praští kosti,
00:52:41 sákne krev z plodů na sklonku výsluní.
00:52:46 A znovu hluchoněmí s hluchoněmými.
00:52:50 A znovu osiky, osiky, které se otřásají
00:52:55 při pouhém pomyšlení na Jidáše.
00:52:59 Na úsvitě zařičel kohout.
00:53:04 Zapírám, že jsem vás kdy znal.
00:53:08 Zapírám podruhé, potřetí.
00:53:32 Každý den v pravé poledne v nekonečném prvním týdnu okupace
00:53:38 ohlašovaly sirény začátek hodinové generální stávky.
00:53:43 Měla symbolizovat jednotu československého lidu
00:53:48 a jeho sepětí s odvlečeným Dubčekem a jeho druhy.
00:54:30 Prezident Svoboda reagoval tím, že řekl ta památná slova:
00:54:37 Já jsem starý člověk,
00:54:42 já si koneckonců můžu přiložit pistoli k hlavě.
00:54:48 Je tady odpovědnost vůči národu, vůči lidu.
00:54:56 A že odletí do Moskvy informovat Brežněva o nastalé situaci,
00:55:02 protože se domníval,
00:55:06 že Brežněv a kremelské vedení není informováno
00:55:11 o reálné situaci u nás.
00:55:18 Když jsme tam přiletěli, byla na letišti normální paráda.
00:55:23 Čestná jednotka, hymny, všechno.
00:55:27 Byl tam Brežněv a celé vedení.
00:55:32 Brežněv objal nejdřív Svobodu, a potom všechny ostatní.
00:55:38 I já jsem dostal hubana od Brežněva.
00:55:48 Ještě jeden krásný detail: Na letišti byli samozřejmě pionýři.
00:55:54 Brežněv říkal Svobodovi, já vám to řeknu česky:
00:56:00 "Tady vidíte, naše mládež nás vítá."
00:56:05 Prostě divadlo. Potom parádní cesta do Kremlu.
00:56:12 Po cestě transparenty, vítající zástupy, mávající praporky.
00:56:18 "Vítáme československou delegaci, vítáme prezidenta Svobodu."
00:56:24 Tím Svoboda vytáhl Brežněvovi trn z paty.
00:56:31 Do té doby byla intervence světem chápána jako agrese.
00:56:42 Sovětské vedení nechtělo vypadat tak odporně,
00:56:48 jak se ve skutečnosti zachovalo vůči bratrské zemi.
00:56:53 Pamatuji si, jak vezli Svobodu v otevřeném autě,
00:56:58 jaká to byla sláva.
00:57:01 Nemají pravdu, když říkají, že Svoboda se zachoval nesprávně.
00:57:14 Svoboda stál v otevřeném voze. Tvář měl jako tragickou masku.
00:57:21 Byl bledý jako křída a měl tragický výraz.
00:57:29 Tak se mě to dotklo, že jsem byla ochotna jít na náměstí úplně sama.
00:57:35 Ale dohodli jsme se, že půjdeme protestovat 25.srpna.
00:57:40 Tak jsem musela počkat. Ale dojem jsem z toho měla otřesný.
00:57:45 Zdálo se mi, že se odehrává tragédie, a každému je to jedno.
00:57:50 25.srpna 1968 přišlo 7 lidí na Rudé náměstí k popravčímu místu,
00:57:57 aby protestovali proti okupaci Československa. Byli to:
00:58:04 lingvistka Larisa Bogorazová, filolog Konstantin Babický,
00:58:09 básnířka Natálie Gorbaněvská, historik Viktor Fainberk,
00:58:14 fyzik Pavel Litvinov, dělník Vladimir Dremljuga
00:58:19 a básník Vadim Delon.
00:58:28 Tady si sedli na chodník a zvedli transparenty.
00:58:33 Na Rudém náměstí bývá hodně lidí. Transparenty vyvolaly zájem.
00:58:38 Jeden byl dokonce v češtině.
00:58:46 Během tří minut jsme měli prázdné ruce.
00:58:52 Vrhli se na nás nějací lidé a vytrhli nám transparenty.
00:58:59 Kdybych to bývala tušila, svírala bych je pevněji.
00:59:05 Stejně by nám je sebrali, ale takhle nám je spíš vytáhli z rukou.
00:59:10 Zůstali jsme tam všichni sedět.
00:59:14 Před námi se vytvořila zeď z lidí.
00:59:18 Všimla jsem si, že všichni ti,
00:59:23 kteří nás oddělili od lidí na náměstí, měli stejné boty.
00:59:30 Politický vězeň Vladimir Bukovský, který si tehdy odpykával trest
00:59:35 v táboře nucených prací se o tom dozvěděl z cizího rozhlasu.
00:59:40 Později napsal:"Vojska Varšavského paktu chtěla zbourat můj vzdušný
00:59:45 zámek, ale byla na hlavu poražena těmi sedmi lidmi na Rudém náměstí."
00:59:50 Říkají, že nás mlátili, ale já jsem nic necítila.
00:59:55 Byla jsem v takovém napětí, že jsem o tom nevěděla.
01:00:00 Řekla mi to až eskorta, když mě vezli do vyhnanství na Sibiř.
01:00:06 Zatímco sedm statečných z Rudého náměstí byla vyslýcháno na KGB
01:00:12 a připraveno k tomu, že je čeká dlouholeté vězení a vyhnanství,
01:00:17 nedobrovolné vyjednávání československé delegace končilo.
01:00:22 Rozhodujícím způsobem ovlivnil jeho výsledek prezident Svoboda.
01:00:27 Svoboda chtěl,
01:00:34 abychom v Moskvě dohodli, kdo bude prvním tajemníkem,
01:00:39 protože Dubček se na zasedání po vstupu vojsk vzdal funkce.
01:00:44 Svoboda myslel, že bychom se do Prahy měli vrátit s novým vedením.
01:00:49 Uprosil jsem ho, aby to nedělal, protože v Praze by se říkalo,
01:00:54 že nás k tomu Moskva donutila. A Dubček bude hrdina.
01:01:00 Předložili nám papír, který přivézt do Prahy, tak nás lidi pověsí.
01:01:07 Antisocialismus, kontrarevoluce atd.
01:01:12 Tak já jsem poprosil, abychom přerušili jednání.
01:01:19 Jednání bylo v ruštině. Husák moc neuměl, Mlynář uměl perfektně.
01:01:24 Vzal jsem si červenou tužku a slova kontrarevoluce a antisocialismus
01:01:29 jsem vyškrtal. Ty stránky pak byly celé červené.
01:01:40 Dubček se až do poslední chvíle odmítal zúčastnit jednání.
01:01:46 Svedl s Brežněvem ostrou diskuzi. Vyčetl mu, že je to jejich vina.
01:01:51 Odmítal odpovědnost reformního vedení.
01:01:56 Řekl,že to je chyba,která poškodila mezinárodní dělnické hnutí.
01:02:01 Odmítl souhlasit s anulováním 14.sjezdu atd.
01:02:06 A žádal jednat jen za účasti všech internovaných.
01:02:13 Když jsem byl asi na páté stránce rukopisu, rozletěly se dveře
01:02:19 a objevil se Brežněv, Kosygin, Podgorný a ještě někdo.
01:02:24 Brežněv se na mě vrhnul a začal mi nadávat.
01:02:29 Že věděli, že jsem pravičák a kontrarevolucionář.
01:02:34 A že to, co píšu, je ultimatum. A že se chován,
01:02:39 jako kdybychom my okupovali Sovětský svaz, a ne naopak.
01:02:44 Řekl jsem: "Děkuji, že to nazýváte správným jménem."
01:02:49 Zmačkali papír a řekli: "Všichni tady zůstanete.
01:02:54 My napíšeme protokol, zajedeme s ním do Prahy
01:02:59 a uděláme si tam pořádek sami. Máme tam na to lidi. Šmytec!
01:03:04 Moskevský protokol měl politicky korunovat vojenský přepad.
01:03:11 Vedle Černíka seděl Husák a řekl, že to podepíše.
01:03:17 Všichni ostatní pak také říkali, že podepíší, až došlo na Mlynáře.
01:03:22 Ten řekl, že nepodepíše. Potom došlo na Smrkovského.
01:03:27 Ten řekl, že má ženu a děti, tak že to podepíše.
01:03:33 Černík řekl, že podepíše. Tím se to skončilo.
01:03:40 Husák pak vynadal Mlynářovi, že taková pubertální politka,
01:03:46 která se dělala, přivedla národ na kraj propasti.
01:03:53 A teď místo aby přiznali chyby, tak ještě provokují.
01:03:59 No, byl na něho Husák ostrý. Pak jsme se rozešli.
01:04:04 Při snídani řekl Mlynář, že do rána nespal.
01:04:09 A že si to rozmyslel a podepíše to.
01:04:20 Kriegl řekl: "To nemůžu podepsat. To by bylo proti mému svědomí."
01:04:26 A ještě se obrátil na mě, my jsme se znali víc, a řekl:
01:04:34 "Láďo, až přijedete domů, vyřiď Rivě,
01:04:39 že jsem se musel zachovat takto.
01:04:46 Ale ona je skromná ženská. Ona vydrží o vodě a o chlebu."
01:04:53 Dubček řekl:"Franto, co mám robiť?" František řekl:"Já nepodepíšu."
01:05:04 Sověti jednali s československou delegací s pozice okupantů,
01:05:09 kteří nemohou ustoupit, aniž by ztratili tvář.
01:05:14 Přesto potřebovali dokument, který by pro jejich agresi zajistli alibi.
01:05:19 Čechoslováci byli zčásti zajatci odvlečení hrubou silou.
01:05:24 Byli odtrženi od atmosféry pražských ulic, nedovedli si
01:05:30 představit hloubku a sílu odporu, který se zformoval doma.
01:05:35 A v jejich řadách byli ti, pro něž okupace byla zajištěním jejich
01:05:40 další nomenklaturní existence. Odpovědnost nesl především Dubček.
01:05:46 Napřed začal rusky koktat, pak už spustil plynule.
01:05:52 Napřed seděl, pak vstal a pronesl jeden ze svých nejlepších projevů,
01:05:57 protože to bylo z něho, bez nápovědy, jak to cítil a prožil.
01:06:04 A to už bylo příliš. Brežněv řekl: "Odpovídat nebudeme.
01:06:11 Jak je vidět, není s vámi řeč. Končím jednání.
01:06:17 Vy zůstanete tady v Moskvě, a my si tam u vás nějak poradíme.
01:06:25 Pak oni šli podepsat a Františka postavili u francouzského okna.
01:06:32 A František mi řekl: "Víš, já ti něco řeknu..."
01:06:39 Oni ho tam postavili a mysleli, jestli on skočí.
01:06:46 Dali mu příležitost k sebevraždě.
01:06:50 To tam ani nemusí být. Jak budete chtít.
01:06:57 Říkal: "Byl to krásný srpnový den.
01:07:05 Na dvoře Kremlu byl zvon.
01:07:10 Lidi chodili jako turisté a obdivovali ten zvon.
01:07:15 A za mými zády se znásilňuje národ.
01:07:20 Nezlob se na mě, mně se tlačily slzy do očí."
01:07:29 PÍSEŇ (Zpívá Karel Kryl.)
01:07:33 Tou cestou dál jsem šel, kde na zemi se zmítá
01:07:39 a písek víří křídlo holubí.
01:07:43 A marš mi hrál zvuk děl, co uklidnění skýtá
01:07:49 a zvedá chmýří, které zahubí.
01:07:54 A marš mi hrál zvuk děl, co uklidnění skýtá
01:08:00 a zvedá chmýří, které zahubí.
01:08:08 Cesta je tér a prach a udusaná hlína,
01:08:14 mosazná včelka od vlkodlaka.
01:08:18 Rezavý kvér, můj brach a sto let stará špína...
01:08:25 Během prvních dnů okupace bylo v Československu
01:08:31 zabito 90 lidí a zraněno 800 lidí.
01:08:36 Později dosáhl počet mrtvých více jak 150 lidí.
01:08:50 Až na Kriegla všichni podepsali Moskevský protokol.
01:08:56 Československá strana se zavázala zrušit závěry Vysočanského sjezdu,
01:09:01 zajistit místa ve vedení strany promoskevským kolaborantům,
01:09:06 obnovit cenzuru a zajistit vedoucí úlohu strany.
01:09:11 V řeči protokolů se tato opatření nazývala normalizačními.
01:09:16 Intervence vojsk byla nazvána dočasným pobytem.
01:09:21 Výměnou za to se sovětská strana zavázala stáhnout vojska z měst
01:09:26 a umožnit československé delegaci návrat do funkcí ve vedení státu.
01:09:37 Myslel jsem si, že jsme zabránili té dělnicko-rolnické vládě
01:09:43 a případnému střetu v národě. A že někteří z nás mohou odejít.
01:09:50 A řádnou cestou, buď parlamentní, nebo sjezdem strany,
01:09:55 když ne celostátní, tak aspoň české strany,
01:10:00 zformovat nové vedení. Mysleli jsme, že to bude za pár měsíců.
01:10:05 Nepředpokládali jsme, že dojde k "normalizaci" v této podobě.
01:10:18 Tato atmosféra byla pro určité lidi příležitostí se ukázat.
01:10:24 Pro jiné to byla osobní tragédie. Koho tím mám na mysli?
01:10:29 Bilak ji samozřejmě vítal. Husák v ní viděl příležitost.
01:10:36 A tragédií to bylo pro takové lidi, jako byl Dubček.
01:10:41 Tragédií to bylo i pro mnoho dalších.
01:10:46 26.srpna, když se československá delegace vracela z Moskvy,
01:10:51 byla na pražském Klárově zastřelena mladá žena.
01:10:56 Jela do školy odevzdat část diplomové práce.
01:11:01 Zůstali po ní manžel a tříletý syn.
01:11:06 Při přecházení ulice ze strany tanků,
01:11:11 které byly umístěny asi 100 metrů směrem k Úřadu předsednictva vlády,
01:11:20 vystřelil někdo z vojáků dávku ze samopalu.
01:11:27 kterou byla zasažena a asi po 4 hodinách zemřela.
01:11:36 PÍSEŇ (Zpívá Karel Kryl.)
01:11:39 Bratříčku, nevzlykej, to nejsou bubáci.
01:11:43 Vždyť už jsi velikej, to jsou jen vojáci.
01:11:47 Přijeliv hranatých, železných maringotkách.
01:11:55 V celém prostoru byl naprostý klid.
01:12:00 Celá akce byla naprosto nevyprovokovaná.
01:12:05 Nikým nebyl zadán jakýkoliv důvod ke střelbě.
01:12:12 Prší a venku se setmělo.
01:12:17 Tato noc nebude krátká.
01:12:21 Beránka vlku se zachtělo.
01:12:25 Bratříčku, zavřel jsi vrátka?
01:12:33 Bratříčku, nevzlykej, neplýtvej slzami.
01:12:38 Nadávky polykej a šetři silami,
01:12:42 nesmíš mi vyčítat, jestliže nedojdeme.
01:12:51 Nauč se písničku, není tak složitá,
01:12:56 opři se, bratříčku, cesta je rozbitá,
01:13:00 budeme klopýtat, zpátky už nemůžeme.
01:13:09 Prší a venku se setmělo.
01:13:14 Tato noc nebude krátká.
01:13:18 Beránka vlku se zachtělo.
01:13:21 Bratříčku, zavírej vrátka! Zavírej vrátka!
Za sto let bude možná v učebnicích dějepisu o roce 1968 jen jedna věta. Ale teď, i po pětatřiceti letech, nenajdeme pamětníka, do jehož osudu by události spojené s „Pražským jarem“ nezasáhly. Tzv. bratrská pomoc vojsk pěti států ukončila veškeré iluze reformních komunistů i naděje bezpartijních. Autorům dokumentární trilogie Přerušené jaro se podařilo soustředit snad všechny existující archivní materiály a natočit unikátní svědectví tehdy žijících představitelů hlavních rolí historického dramatu. Vznikla tak ojedinělá studie o krátkém období socialismu s přívlastkem lidské tváře, jeho rychlém konci a dlouhých, tragických důsledcích.