Čtyřiadvacet hodin na nejstarší a nejfrekventovanější železniční stanici Moravy. ### Scénář a režie V. Morávek
00:00:29 Je to nádraží, no...
00:00:32 Brněnské nádraží?
00:00:34 To je takovej brněnskej přístav, víte?
00:00:36 Je to špatnej obrázek města Brna.
00:00:41 Je to tady jak Brooklyn.
00:00:43 Brněnské nádraží žije bezpočtem životů.
00:01:13 Denně tady projde až dvě stě padesát tisíc lidí,
00:01:17 přijíždějí do zaměstnání a za různými účely.
00:01:21 Tudy prochází nejvíc cestujících v celé síti Českých drah.
00:02:03 Má svoji atmosféru, to nádraží, i když...
00:02:09 Zkuste tady být čtyřiadvacet hodin, a uvidíte.
00:02:35 -Ano, je to jedno velké jeviště.
-Je to tak, no...
00:02:39 Mě to nezajímá, pane, já mám svejch problémů dost.
00:02:42 -Problémy tu jistě jsou.
-Žádný problémy tady nejsou.
00:02:48 Prostitutky, zloději, bezdomovci.
00:02:52 Já bych řekl, že by nebyly problémy,
00:02:55 pokud by se lidi chovali tak, jak by se správně chovat měli.
00:03:00 Cizinci?
00:03:02 Neřekl bych, že cizinci dělají nějaké velké problémy.
00:03:07 Žádnej problém tady na tom nádraží není.
00:03:10 Tady žijou všichni šťastně a spokojeně?
00:03:12 Ano.
00:03:14 Ano, jsme.
00:03:17 No, bezdomovci... To je kapitola sama pro sebe.
00:03:29 PÍSEŇ
00:03:31 U stánků na levnou krásu
00:03:35 postávaj a smějou se času,
00:03:40 s cigaretou a holkou, co nemá kam jít.
00:03:51 Zvláštní konflikt?
00:03:52 Jo, stalo se tady, že pokladní musela vyhledat lékařské ošetření,
00:03:57 protože byla doslova poškrábaná.
00:03:59 To už patří ke styku s veřejností.
00:04:03 Ti jsou snad nejhorší,
00:04:05 když vám přijdou k okýnku a smrdí jim z úst,
00:04:09 že člověk pak musí dvě hodiny manipulovat s okýnkem,
00:04:14 aby si vůbec ten smrad odtud vyvětral.
00:04:20 Azurit balzám, svěží vůně opravdu pro každého.
00:04:25 Azurit balzám, nejjemnější dotyk svěží vůně.
00:04:32 -Mě máma vyhodila z domu.
-Dá se říct, že jsem tady vyrůstal.
00:04:37 -Mě pustili z vězení.
-Nezaměstnanost!
00:04:43 Já su sama.
00:04:45 Mě vykopli ze dveří z děcáku a řekli starej se.
00:04:49 A tady se ten člověk necítí osaměle,
00:04:52 on tady prostě žije.
00:04:54 Žijeme tu celej život.
00:04:57 Je to dobrej život, smutnej život nebo hnusnej život?
00:05:00 -Spíš bych řek, že hnusnej.
-Na hovno.
00:05:03 Je to nádraží, no...
00:05:06 Tady na člověka nečeká nic dobrýho.
00:05:08 Pohřebáci tady často jezděj.
00:05:12 Babka šla čůrat a říkala, že tam teče krev z kabinky,
00:05:17 a tak tam tu holku našli.
00:05:21 Ale ona si to mezitím rozmyslela
00:05:24 a zacpala si to hajzlákem, papírama.
00:05:26 Všecko tam bylo zakrvácený.
00:05:29 No, jeden mě škrtil na Petrově.
00:05:33 Tohle je každý den, to nic není. To není první ani poslední.
00:05:39 Zákon říká jednu věc, a to:
00:05:45 Buď ve střehu.
00:05:50 To je ta demokracie.
00:05:53 -Jste pobouřenej?
-Jako člen Charty jo.
00:05:57 Za to jsme nebojovali, za takovou demokracii.
00:06:06 ZPÍVÁ
00:06:08 Nabízej úplatou cokoli,
00:06:12 nepojíš cukrových homolí.
00:06:19 MLUVÍ NESROZUMITELNĚ Barák vám spadne...
00:06:28 Před očima vám barák spadne, a co chcete dělat?
00:06:34 Řekněte mně, co chcete dělat?
00:06:37 -Nevím.
-Brzy umřu, ne?
00:06:42 Seznámit se s nějakou holkou a jet pryč.
00:06:44 Tady se dá sehnat hodně holek, záleží, jak který.
00:06:48 Jsou tu nějaký holky, prostitutky, ale ne tady.
00:06:51 Jsou tady, no... Hodně.
00:06:54 Už mají domluvenej svůj čas, jeden na druhýho čeká,
00:06:58 obsadí si kabinku a ten tam za ním přijde.
00:07:01 A to trvá tak pět minut.
00:07:04 My s prostitutkama nechodíme,
00:07:06 my chodíme zadarmo s normálníma holkama.
00:07:11 Exotické, nespoutané, vzrušující a svěží...
00:07:15 Peníze?
00:07:17 Vysomruju za den asi tak dvě pětky, víc ne.
00:07:20 Za vyhonění pět tisíc, za vykouření taky pět tisíc.
00:07:26 Můj den?
00:07:28 Ráno jdeme do kostela, aj v poledne aj večír.
00:07:32 Chodí ráno ke kostelu žebrat.
00:07:35 Tady na nádraží jsem, courám tam a zpátky,
00:07:39 na nástupiště a zpátky, prostě chodím.
00:07:44 Čekám.
00:07:46 Možná čekám třeba na vlak, já nevím.
00:08:12 Já jedu na pohřeb.
00:08:26 Do dvou hodin? Do dvou hodin tam nedojedete.
00:08:29 Nedojedu? Tak co budu dělat?
00:08:32 Paní, oni vám tam poradí, pak se sem zase vrátíte.
00:08:40 -Kolik tam stojí vlak?
-Padesát šest.
00:08:43 -A do Hranic?
-Sedmdesát čtyři.
00:08:48 Blansko, i zpáteční.
00:09:06 S normálníma lidma? Oni tohle nesnášej.
00:09:10 Oni cestujou a nemají zájem se na ně dívat.
00:09:14 Za čtyřicet let totality to bylo na statisíce lidí,
00:09:18 kteří dokázali překročit hranici rozdělující dva světy.
00:09:22 Když spěchají, tak mě to vůbec neštve.
00:09:25 Mě to baví, jak jedou vlakem tam a zpátky,
00:09:29 do práce a z práce domů.
00:09:33 Mě to baví se na ně takhle dívat.
00:10:20 Ne že bych to tady měl rád,
00:10:22 ale prostě nevím sám, co mě sem přitahuje.
00:10:25 -Furt tě sem něco přitahuje?
-Pořád, ale nemůžu zjistit, co.
00:10:29 Jak to mám vědět?
00:10:31 Ta budova je krásná, to už je i historický.
00:10:34 Někdy, třeba o Vánocích, zatoužím po tom,
00:10:39 aby v té hale zazněla nějaká chrámová hudba.
00:12:13 A závěrem se ještě podívejte, jaké nás čeká počasí.
00:12:17 To je od nás všechno, hezký večer.
00:12:24 Dobrou noc.
00:12:49 Skryté titulky: Miloslava Čumpelíková
Nejstarším a nejfrekventovanějším nádražím Moravy projde cestující během několika minut. Sotva ho napadne, že i tahle budova může být svědkem jedinečných příběhů, osudů a tajemství. Režisér V. Morávek, srdcem divadelník (režisér a od roku 2005 umělecký šéf Divadla Husa na provázku), toto věděl a proto zde strávil několik dnů a nocí. Brněnské nádraží – chrám života i smrti, mu poodhalilo svoji osobitou duši, tak rozdílnou za světla a v době, kdy jeho okolí zahalí tma.