Cti otce svého a matku svou
Jako téma svého Svátečního slova si ředitel křesťanské televize Noe, P. Leoš Ryška, vybral přikázání „cti otce svého a matku svou“. Vyšel z příběhů dvou mladých mužů. Jeden, který pro peníze zabil své rodiče a po dvaadvaceti letech pokání došel v církvi k odpuštění a očistil se, a druhý, který bezostyšně prodal svému otci střechu nad hlavou.
Leoš Ryška
se narodil 9. července 1963 ve Frýdku-Místku. Je český kněz, salesián, režisér a filmový producent. Společně s Martinem Holíkem založil TV Noe, které je ředitelem. Vystudoval Teologickou fakultu v Litoměřicích a v roce 1989 byl vysvěcen na kněze. Jako režisér, kameraman a střihač podnikl řadu misijních cest do chudých afrických oblastí, ale také oceánie a Latinské Ameriky. Leoš Ryška je držitelem mnoha ocenění z různých festivalů a přehlídek. Je pravidelným porotcem na festivalu dětského filmu v Ostrově nad Ohří.
Cti otce svého a matku svou
Existuje jedno boží přikázání, které slibuje odměnu už na této zemi. Je to 4. přikázání. Cti otce svého i matku svou, abys dlouho živ byl a dobře ti bylo na zemi. Jsou chvíle, kdy se nám to daří naplňovat, kdy máme radost ze svých rodičů a kdy rodiče mají radost ze svých dětí, a pak jsou chvíle, kdy se to nedaří. A mohou být chvíle, kdy se vůči rodičům vážně proviníme, uděláme velký hřích, který poznamená celý náš život a zapříčiní, že se nemáme dobře na zemi.
Zažil jsem před několika týdny velmi zajímavý příběh. Setkal jsem se s člověkem, který zabil své rodiče. Ve 13 letech se začal vzdalovat svým rodičům, přišly do toho drogy a bylo potřeba peněz. Věděl, že rodiče mají nějaké dědictví, tak se nakonec ve svých 19 letech rozhodl rodiče zabít, získat dědictví, a myslel si, že zbytek života bude žít v pohodě a bude se mít krásně. Té osudné noci pozval ještě 2 kamarády, aby mu pomohli s tímto hrůzným činem. Pak si myslel, že bude lhát a hrát divadlo. Ale policie byla chytřejší a přišla na to, kdo byl vrahem. On se nakonec pod tíhou důkazů přiznal. Dostal 30 let nejkrutějšího žaláře.
Několikrát mu ve vězení usilovali o život, neřekli mu jinak než prase. V bezesných nocích stále viděl své rodiče. Viděl je v těch chvílích lásky, kdy ho měli rádi, kdy ho opečovávali, kdy se o něho starali, kdy s ním tatínek chodil na výlety, maminka vařila dobré jídlo. A také slyšel, jak mu říkají: „Miluj Boha.“ Ten hlas byl tak silný, že se nakonec rozhodl poprosit o kněze. A ten kněz, jmenoval se Don Quido, ho navštěvoval celých 22 let. Když se spočítala vzdálenost, kterou najezdil za tu dobu, je to přibližná vzdálenost od Země na Měsíc. Láska a dobrota toho kněze ho nakonec proměnila, takže tento vrah začal pomaličku odpouštět sám sobě, pak s velkou lítostí prosil o odpuštění své sourozence a pak nastal proces usmíření s rodiči, které vnímal v nebeském Jeruzalémě. A po čase pochopil, že rodiče se na něj nezlobí.
Já jsem měl to štěstí, že jsem se s ním setkal několik dnů po opuštění vězení, kdy byl u kněze Dona Quida. A byl jsem překvapen, jak vnitřně krásný to byl člověk. První věta byla: „Otče Leoši, pomodlete se za mě.“ Díval jsem se do jeho očí a říkal jsem si: „Chlape, ty máš něco hrozně těžkého za sebou, ale jsi vnitřně krásný.“
Jako kontrast k tomuto příběhu jsem prožil několik dní nato setkání s babičkou, která bydlí v garáži, protože ji vnouček vydědil. A když se to dozvěděl její syn, žalem a bolestí krátce nato zemřel. Puklo mu srdce. Tak jsem si řekl, kolik takových „vrahů“ svých rodičů běhá a myslí si, že se budou mít dobře. Ale 4. přikázání zní jasně. Cti otce svého i matku svou, abys dlouho živ byl a dobře ti bylo na zemi.
Myslím, že ctít své rodiče znamená milovat je takové, jací jsou, ale je to málo. Znamená to, aby oni vnímali, že jsou mnou milováni. A tak přeji každému z vás, aby se vám to dařilo.