Bůh a žena, žena a Bůh
Může žena nalézt své místo v tajemství Boha v Trojici? Je-li člověk stvořen k Božímu obrazu, je-li člověk stvořen jako muž a žena, pak i v ženě se Bůh zrcadlí. Jak je však možné, že o Bohu mluvíme jako o Otci, Synu, Duchu, tedy pouze v mužském rodě? Jak porozumět tomu, že se Boží Syn stal mužem? Neodsunul tím ženství na vedlejší kolej? Miroslav Herold se ve svátečním slově pokusí vyjádřit nádheru důstojnosti ženy, vyvěrající z nádhery Božího tajemství.
Miroslav Herold
Narodil se v roce 1978 v Praze. V osmnácti letech vstoupil do jezuitského řádu a po deseti letech řeholní formace byl vysvěcen na kněze. Absolvoval studia filosofie v Bratislavě, poté studoval teologii v Římě na papežské univerzitě Gregoriáně a na Cyrilometodějské teologické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci. Následovalo studium dějin umění a církevních dějin opět na římské Gregoriáně. Po několika letech působení v roli kaplana vysokoškolských studentů v Brně přešel do olomoucké jezuitské komunity. Zabývá se historií; v tomto oboru publikoval a účastnil se řady konferencí. Jeho zájem se obrací zvláště k církevním dějinám a k dějinám umění se zvláštním zřetelem k vývoji teologie a spiritualit. Pravidelně spolupracuje s režisérem Otakáro M. Schmidtem na tvorbě televizních dokumentů (Nejsme andělé (o jezuitském řádu), Pražské Jezulátko, Blázen z La Verny, Svatý Vojtěch, Nejznámější Čech – Jan Nepomucký, Cyril a Metoděj).
Bůh a žena, žena a Bůh
Když se porozhlédneme po našich kostelích, můžeme spatřit převahu žen. Ale co si taková žena může v kostele pomyslet? Hovoří se tam často o Bohu. O Bohu Otci, Synu, Duchu svatém. To je samý mužský rod. A pohlédne-li žena do kněžiště, tak hlavně v katolických kostelích spatří pouze muže. Stejně tak výzdoby některých kostelů jsou zaměřeny na mužskou stránku. Je to vidět i tady, na průčelí krásné poutní svatyně. Naprostá převaha mužů.
Již od počátku Písma svatého, Bible, je vysloveno, že Bůh stvořil člověka ke svému obrazu a jako muže a ženu. Bylo tedy záměrem Stvořitele, aby v lidstvu bylo dvojí pohlaví, mužství i ženství. A obojí že je vlastně jeho odzrcadlením. Jeho obrazem.
Stejně jako každý muž, tak i každá žena jsou obrazem božím. Je to dvojí vydání božího obrazu. Ve Stvořiteli bychom tedy mohli najít základ pro mužství i ženství, přestože Stvořitel toto rozdělení na pohlaví překračuje.
On není muž nebo žena. On je Bůh. A v jistý okamžik lidských dějin se tento Bůh sděluje tím, že boží Syn na sebe bere lidství. Stává se srozumitelným, komunikovatelným. A je zajímavé, je s podivem, že volí vlastně pouze jedno z těch vydání božího obrazu.
Pouze mužství. Nechybí nám tam ženství? Velká část křesťanů se tady na tu otázku dívá následovně. Muž i žena jsou každý plnohodnotně lidskými bytostmi, osobami, člověkem. Nicméně výrazové prostředky mužství a ženství jsou rozdílné. Ta odlišnost mezi mužem a ženou nás přivádí k myšlence, že jsme se jako lidé narodili pro vztah. Že jsme do té míry neúplní. Stejně tak, když se věčné slovo, Syn Boží, stává člověkem, bere na sebe mužství.
Můžeme říci, něco mu při tom chybělo, co se týče výrazových prostředků ženství. A velká část křesťanů vidí ve zvláštním vztahu, který boží Syn měl ke své matce, řešení tohoto napětí. Z naprostého čirého daru si Bůh vyvolil matku Ježíše, Marii, ženu z Nazareta, jako tu, která odzrcadlí a projeví ženské rysy boží tváře. Ona není bohyní, ona není na úrovni svého syna. Ona je žena, ryzí člověk. Nicméně byla vyvolena, vybrána, poslána k tomu, aby doplnila ženským způsobem to, co v božím sdělení skrze lidství, mužství Ježíše Krista, bylo vysloveno pro spásu člověka.
A katolický pohled na Matku boží jde tak daleko, že říká, že tak, jak Ježíš Kristus ukázal ve svém lidství nádheru toho, k čemu se člověk narodil. Nebyl naprosto dotčen zlem, překonal osten smrti slavným vzkříšením, tak skrze úžasný Boží Dar bylo toto darováno vlastně i Matce boží. Totiž že byla neposkvrněně počata, nebyla zasažena zlem a smrt překonala tím, že byla vzata s duší i tělem do nebeského království.
A my tedy vidíme, že je v blízkosti Boha, v tom naplnění lidství, je jak muž, Ježíš z Nazareta, tak žena, Marie z Nazareta. Je to něco, pro co jsme se všichni narodili.