Dar času a přesýpací hodiny (2013)
Jan Asszonyi
Mgr. Jan Asszonyi se narodil v roce 1966 v Ostravě. Je to kazatel Církve bratrské. Původní profesí elektrikář. Absolvent Evangelické teologické fakulty UK v Praze. Působil jako kazatel pražského žižkovského sboru Církve bratrské. Jako vojenský kaplan se zúčastnil mise SFOR v Bosně a Hercegovině. Nyní působí v brněnském sboru Církve bratrské na Kounicově. S manželkou Danielou má dva syny Šimona a Vojtu.
Čas je dar
Když se řekne čas, asi se mnohým vybaví, jak ten čas letí, co jsme chtěli stihnout a nestihli anebo co ještě budu muset stihnout. Odpradávna lidé věnují a věnovali hodně času měření času. Kolik úsilí bylo věnováno přístrojům na měření času. A tak jsme obklopeni různými typy hodin. Díváme se na krásné hodiny na věžích, díváme se na hodinky, které nosíme na rukou, jsou digitální nebo analogové. Leckdo bude mít doma krásné starožitné kukačky. Někdy nám také některé hodiny zjišťování času příliš neulehčí, jako například pověstný brněnský chronometr ve tvaru střely. Tam ale, pravda, nejde ani tak o čas, jako o připomenutí historické události obléhání Brna švédskými vojsky.
Myslím, že každé hodiny v člověku vyvolají nějaký dojem. Vzpomínám na nástěnné hodiny svých rodičů. Vypadají dost obyčejně, ale vteřinová ručička na nich neposkakuje, ale nezadržitelně se plynule pohybuje. Ani na chvíli se nezastaví. Při pohledu na takové hodiny na člověka dolehne jakási tíseň. Kondenzovaně tuto zkušenost zachytil režisér Juraj Herz ve scéně „Síň času“ hororové pohádky Deváté srdce.
Když se podíváme do Bible, zjistíme, že mluví o čase ve dvojím smyslu. Jednak nejprve zmiňuje rychlý běh času, a to když říká, že člověk je jako tráva. Chvíli tady je a pak už zase není. Neříká to ale proto, abychom propadli úzkosti, říká to z jiného důvodu. To proto, abychom každou chvíli života dobře využili. A to je vlastně druhý základní význam času, tak jak o něm mluví Bible.
Jestli jsem zmínil typy různých hodin, tak jsem opomenul jeden typ, který alespoň v mém vnímání vyjadřuje velice dobře, jak je potřeba naplnit čas. Jsou to přesýpací hodiny. Dvě skleněné baňky, do nichž padají zrnka jemného písku. Přesýpací hodiny jsou názorným příkladem toho, jak je tomu s časem našeho života. Vlastně ani tak nejde o to, jak je velká nádoba, do které padají zrnka písku, jako jde právě o ona zrnka písku. To jsou naše slova, naše činy, naše postoje. Zkrátka to, čím naplňujeme nádobu svého života. A to je vlastně i to, o čem hovoří Bible, jak vnímá čas. Vnímá čas jako dar, který je každému z nás dán. Záleží na tom, jak ho naplníme.
S měřením času problém nemáme. Naučili jsme se ho měřit s atomovou přesností. To, s čím ovšem problém máme, je naplňování nádoby času, která nám byla dána. Kolik zrnek životního písku se nám každý den nabízí. A nám nezbývá, než vybírat. Je zajímavé, že často to, co nebývá tak důležité, se nám nabízí hned a samo. A ty podstatné věci stojí jakoby v pozadí. Naši přátelé, bližní, rodina, manželka, děti. A také Bůh často stojí v pozadí.
Byla by škoda, kdybychom při ohlédnutí se za časem svého života zjistili, že v oné nádobě je to, co jsme tam vlastně ani nechtěli a není tam to, co jsme tam mít chtěli či měli.
Přeji vám všem do dalších dní, abyste uměli dobře volit, co je opravdu dobré a podstatné a co stojí za to, abyste tím naplnili svůj život. K tomu vám přeji Boží pomoc.