Helena Vondráčková a Jiří Korn uvádějí osmapadesát hereckých a pěveckých osobností v přehlídce toho nejlepšího z televizní zábavy (1995). Účinkují: K. Černoch, V. Brodský, F. Slováček, H. Zagorová, J. Bohdalová, V. Dvořák, M. Šimek, J. Suchý, J. Molavcová, W. Matuška, B. Polívka, H. Růžičková, K. Gott, J. Jirásková, M. Kopecký, J. Werich, J. Lábus, M. Horníček, O. Kaiser, E. Pilarová, M. Rottrová, F. Filipovský, J. Sovák, V. Menšík a další. Scénář J. Vašta a A. Berková. Kamera J. Lebeda. Režie J. Vašta
00:00:03 HRAJE
00:00:47 ZPÍVAJÍ
00:00:49 Dej tam trošku pepře a sůl,
00:00:52 přidej fór, song, co nevyvanul,
00:00:55 a hned máš zábavy plnej stůl,
00:01:00 to je šoubyznys.
00:01:03 Dej tam scény komiků dvou,
00:01:06 především s Jiřkou Bohdalovou,
00:01:10 uvaříš velmi zábavnou show,
00:01:13 to je šoubyznys.
00:01:17 Jist buď, že tam chuť Vladimír Dvořák dá,
00:01:20 chuť máš na guláš, Josef Kroner to zná,
00:01:24 na říz recepis Šimek s Grossmannem má,
00:01:27 švandu vaří pár párů, co maj i dneska páru.
00:01:31 Ten drink Suchý - Šlitr si dej,
00:01:34 s Polívkou Bolkem bude ti hej,
00:01:38 s Matuškou Štědrý příkrm si přej,
00:01:41 to sněz, vypij džbán, a bude ti malý stan,
00:01:45 to je ten šoubyznys.
00:02:00 To je šoubyznys.
00:02:14 To je šoubyznys.
00:02:16 A ještě Zagorová a Vondráčková jako kuřátka,
00:02:19 Čejka - Kotová,
00:02:21 Chladil, Mayer, Drobný u Kokořína,
00:02:23 Kamélie, Bažant - Malásek,
00:02:25 Petr a Hana Ulrychovi z Brna.
00:02:27 Zvonky šťastia už zvoní, už to nesou, to to voní!
00:02:39 Vám dobrou chuť chceme přát,
00:02:42 vždyť svět, to je show,
00:02:44 a show, to je svět, to je ten šoubyznys.
00:03:01 Dobrý den. Soudruh vedoucí Nechtěl?
00:03:04 -Ano, já jsem Nechtěl.
-Já jsem Sladká.
00:03:08 -Sladká, Sladká...
-Irma.
00:03:11 Já jaksi nevím, čím bych vám mohl posloužit.
00:03:15 -On vám nikdo nevolal?
-Jako skrz co?
00:03:18 Hledáte přece sekretářku, ne?
00:03:22 -A tak...
-A jsme doma, že?
00:03:25 -Ano, já jsem Nechtěl.
-Já Sladká.
00:03:28 -Vy se jaksi ucházíte...
-Ano, já se ucházím.
00:03:31 -A madam je svobodná, vdaná?
-Střídavě.
00:03:35 -Zdravotní stav, vzdělání, praxe?
-Děkuju za optání, ano.
00:03:40 A co řeči?
00:03:43 Soudruhu, o kom se něco neříká, že?
00:03:46 Mě zajímá hlavně psaní na stroji, mně tady chybí síla.
00:03:50 Ale to bysme si mohli vyzkoušet, paní Sladká, ne?
00:03:54 Kdybyste si sedla k mašině, tak bych toho využil
00:03:57 a nadiktoval bych vám pár dopisů, co říkáte?
00:04:00 Já tady mám koncepty, takže to půjde rychle.
00:04:03 Dejte si tam papír s hlavičkou a dvě kopie, jo?
00:04:06 -Ano, papír s hlavičkou...
-A pište, paní Sladká.
00:04:10 Jenom žádný kvaltování, já bych pak byla nervózní.
00:04:13 -A to mi pak nejde, víte?
-Já počkám, ano.
00:04:16 -Ředitelství... Ty papíry...
-Ty jsou tam.
00:04:19 -Strčený.
-Strčený.
00:04:21 -Obráceně.
-Ale víte proč?
00:04:25 Protože já jsem zvyklá na úplně jiný stroj, víte?
00:04:29 -Jak jste říkal tu adresu?
-Ředitelství Motochromu Jevany.
00:04:34 -Je to dost pomalu?
-Ano.
00:04:36 Ředitelství...
00:04:38 To je ale zajímavý. Tady není malý ř.
00:04:43 Ředitelství snad velký Ř, paní Sladká.
00:04:48 Já jsem si myslela, že je to třeba nějaký menší podnik...
00:04:52 -Ne, velký.
-Velký, tak dobře.
00:04:55 -Ředitelství...
-Teda to se budete divit.
00:05:00 Tady není velký Ř. Ono tu není.
00:05:04 Poslyšte, paní Sladká... Co je?
00:05:08 Už jsem si vzpomněla. To se tam nejdřív šoupne háček,
00:05:12 pak se pod to přisune to velký R a je z toho Ř.
00:05:17 Ale háček je v tom, že já tady nemůžu najít háček.
00:05:23 -Poslyšte, madam...
-On tu není.
00:05:26 -Tady je háček, tady je r...
-No, vy to znáte, viďte?
00:05:30 A támhle jsou dveře!
00:05:34 No, no... Vy jste nějakej asociál, se mi zdá, co?
00:05:37 -Ven!
-A ještě k tomu hysterickej.
00:05:41 -Sbohem.
-Odcházím.
00:05:43 A propos, ještě takovou maličkost...
00:05:46 -Pozdravujte ode mě Oldu.
-Kterýho Oldu?
00:05:49 Chtěla jsem říct soudruha náměstka,
00:05:53 on mě totiž k vám poslal, víte?
00:05:56 Haló, paní Sladká, vraťte se!
00:06:00 Vraťte se, to je nedorozumění, paní Irmo...
00:06:04 -Nemýlím-li se, Irma, že?
-Irma.
00:06:06 Paní Irmičko, to by v tom byl čert, abysme to spolu nezvládli.
00:06:11 Heleďte, tady to máte a diktujte mi to.
00:06:18 Zpívá jazzman Jiří Grossmann!
00:06:21 No jo, už ale zpívej!
00:06:23 Nemůžu zpívat, Slávku, hrajou předehru jazzovou.
00:06:27 Až ji dohrajou, já spustím.
00:06:29 Prosím vás, slečno z New Orleans, věnujte mi přízeň svou.
00:06:35 Už zpívá, můj Jirka.
00:06:36 Za to já vám koupím krinolínu, celou perlami pošitou.
00:06:42 Ten má hlas jak černoch!
00:06:44 Apeluji, slečno z New Orleans, až budete má známá...
00:06:50 Už do toho dává sex!
00:06:51 ...nebudu už stáčet oči k mlýnu, otočím je za váma.
00:06:57 Žádná ti neodolá!
00:06:58 Naučte mě ragtime z piána loudit,
00:07:02 naučte mě vyslovovat synkopy...
00:07:05 Naučte ho!
00:07:06 Přestanu rázem po hospodách bloudit,
00:07:09 a barman tenhle důvod pochopí.
00:07:13 Přísahám, nechci po vás lásku,
00:07:16 i cestu k vám bych stěží snes.
00:07:19 Dálka chce svý.
00:07:21 Postačí mi jenom na ukázku, jak se u vás hraje jazz.
00:07:26 Jazz, na ten tu čekám!
00:07:34 No prosím, není to zvuk?
00:07:37 To je nástroj, kterej si sám vyrobil,
00:07:39 není ho vidět, ale mečí to jak tuba!
00:07:42 Šlápni do toho, chlapče, prosím tě,
00:07:45 v třetí řadě vstávaj, vidíš je?
00:07:48 Jseš král, jseš úžasnej jazzovej král!
00:07:52 Nádherný, něco mezi nebem a zemí!
00:07:58 Naučte mě ragtime z piána loudit,
00:08:01 naučte mě vyslovovat synkopy.
00:08:05 Přestanu rázem po hospodách bloudit,
00:08:09 a barman tenhle důvod pochopí.
00:08:13 Přísahám, nechci po vás lásku,
00:08:16 i cestu k vám bych stěží snes.
00:08:20 Postačí mi jenom na ukázku, jak se u vás hraje jazz.
00:08:27 Jak se u vás hraje jazz.
00:08:31 Jak se u vás hraje jazz.
00:08:42 Kdybyste byla tak laskavá,
00:08:45 mě totiž při této scéně vždycky všechno vypadne z kapes,
00:08:49 tak kdybyste byla tak laskavá a tohle mi podržela,
00:08:52 protože doteď mně to vždycky vypadlo.
00:08:55 Podívejte se pro jistotu, kolik tam má pan Kroner peněz.
00:08:59 -Dvacet padesát.
-Souhlasí.
00:09:01 Vás ty Vánoce taky hezky sebraly, viďte?
00:09:04 A s tím musím vydržet až do rána.
00:09:06 Kdybyste si laskavě sedli...
00:09:09 Máme spolupracovat? Tak si sedneme.
00:09:12 -Máme jen sedět, jo?
-Ano, a soustředit se.
00:09:18 Moment... Už to mám.
00:09:32 To bylo výborný. To bylo vynikající!
00:09:43 Tady vidíte, proč vy nemůžete nikdy získat Oscara.
00:09:56 ZPÍVAJÍ
00:09:58 Kam zmizol moj faun, kam do neznáma,
00:10:03 bol to faun či klaun, už neviem sama.
00:10:08 Oči zatvorím a snívam.
00:10:13 Ševce viděti neb potkati, obžerství tě nemine.
00:10:18 Počúvati mrtvého - nemoc.
00:10:21 Som s ním...
00:10:27 Blúdi sem a tam,
00:10:29 s tou bielou maskou večne unikám
00:10:34 pred svojou láskou.
00:10:40 Ja snívam, že...
00:10:42 Blechy chytati - odstraníš zlo, pošle ti z nepozornosti.
00:10:48 Som s ním...
00:10:53 Mám hlavu plnú snov
00:10:56 a na chvílu srdce klauna.
00:10:58 Letím za tebou, také je už srdce fauna,
00:11:03 zmizneš ako dym, už ti neverím.
00:11:08 Pojď len so mnou na kraj světa.
00:11:11 Nie som predsa malé dieťa...
00:11:15 Kam zmizel tvoj faun,
00:11:18 tvoj fantóm, bol to faun či klaun...
00:11:36 Slečno, tak ten štriptejz udělejte.
00:11:39 Tak kde nám to vázne, slečno?
00:11:44 No, na čem nám to vázne?
00:11:46 Když já ani nevím, jak se to dělá.
00:11:48 To my vám vysvětlíme!
00:11:50 Jestli to hapruje jenom na tomhle, tak je to dobrý.
00:11:54 Podívejte se, slečno, abyste věděla,
00:11:57 co to vlastně ten štriptejz je.
00:11:59 Tak v tom francouzským slovníku je napsáno,
00:12:03 že štriptejz je spojení charmu a grácie se svlíkáním.
00:12:09 On tady zabubnuje, a podívejte se, je to hračka.
00:13:00 Nějak mně to blbne.
00:13:05 HRAJE SAXOFON To je divná ozvěna...
00:13:08 To není ozvěna, to je krásná ozvěna...
00:13:42 HRAJÍ
00:14:07 Moc krásně hrajete, ženská!
00:14:15 ZPÍVAJÍ Mám malý stan,
00:14:18 mně na nohy táhne snad ze všech stran.
00:14:26 Jen řekněte, jak dostanu
00:14:29 své dlouhé nohy do stanu,
00:14:33 až chladem třást se přestanu, já ze stanu nevstanu.
00:14:40 Stan malý mám,
00:14:44 a nohy tak dlouhé, ach, kam je dám?
00:14:52 Tak se zmítám z rohu do rohu
00:14:55 a hledám vhodnou polohu,
00:14:59 snad uznáte, že nemohu mít nohu v batohu.
00:15:07 Já prochladlý jsem na kvadrát,
00:15:11 takhle už se nedá spát,
00:15:15 když se vkrádá na má záda mráz, zima a chlad.
00:15:21 Mám malý stan,
00:15:24 mně na nohy táhne snad ze všech stran.
00:15:32 A tak snívám často o chatě,
00:15:35 kde spal bych jako ve vatě,
00:15:38 kde neničí tě jehličí
00:15:42 a kam vítr nefičí.
00:16:02 Páni, dejte pozor na vrátka, když jdou dvě žlutá kuřátka,
00:16:07 co si dnes vyšla do světa ve stylu Louise Benetta.
00:16:13 Věnujem úsměv jediný, tak bezbranný a nevinný,
00:16:19 těm, co nám čistí střevíce, jsme prostě stálice.
00:16:37 Hej, my jsme vaše idoly z bezesných nocí ze školy,
00:16:42 to umíme už nazpaměť, než začneme se smát.
00:16:51 ZPÍVAJÍ
00:17:39 Znám jednu hezkou hospodu zámeckou,
00:17:41 šumí tam vinice, potok a háj.
00:17:45 Znám jednu hezkou hospodu zámeckou,
00:17:48 teď je ve zvyku říkat jí RaJ.
00:17:53 U Kokořína, u Kokořína,
00:17:56 lahvičku vína si vypiju rád.
00:18:00 U Kokořína je Kateřina,
00:18:04 a Kateřina prý zná milovat.
00:18:12 -Ahoj, teta.
-Toníčku, ahoj. Copak?
00:18:15 Máte tady tu hlášku na toho nabouranýho Rezka?
00:18:18 Počkej, to by tady někde mělo bejt...
00:18:20 Ale snad nehoří.
00:18:22 Nehoří, ale jde o ten dotazník.
00:18:25 Jo, dotazník...
00:18:27 ZPÍVAJÍ
00:18:29 -Nač je tu?
-Vyplnit.
00:18:31 -To spletu.
-Co je zač?
00:18:33 Je k světu, což tam ani nebudem psát.
00:18:37 -Jeho profese?
-Je mé hobby.
00:18:39 -Bydliště?
-No, šlo by.
00:18:43 Čí je syn?
00:18:45 Své doby, což tam ani nebudem psát.
00:18:48 Rok, rok, rok, datum,
00:18:51 rok, rok, rok, datum,
00:18:54 rok, rok, rok, datum...
00:18:59 -Minulost?
-Svrab, bída.
00:19:03 -Přítomnost?
-Byl třída.
00:19:06 Budoucnost?
00:19:07 Invalida, což tam ani nebudem psát.
00:19:12 Rok, rok, rok, datum,
00:19:14 rok, rok, rok, datum,
00:19:17 rok, rok, rok, datum,
00:19:20 což tam ani nebudem psát.
00:19:25 Znám jednu hezkou hospodu zámeckou,
00:19:29 šumí tam vinice, potok a háj.
00:19:32 Znám jednu hezkou hospodu zámeckou,
00:19:36 teď je ve zvyku říkat jí RaJ.
00:19:40 U Kokořína, u Kokořína,
00:19:44 lahvinku vína si vypiju rád.
00:19:48 U Kokořína je Kateřina,
00:19:52 a Kateřina, ta zná milovat.
00:19:55 A Kateřina, ta zná milovat.
00:20:02 HRAJÍ
00:20:53 PÍSEŇ Jedou k vám, jedou k vám,
00:20:56 Podlužím lesem jedou k vám,
00:20:59 jedou k vám, jedou k vám,
00:21:01 lidi, povídám, že jedou k vám.
00:21:04 Jedou k vám, jedou k vám,
00:21:07 Pálavou lesem jedou k vám,
00:21:09 jedou k vám, jedou k vám,
00:21:12 jízdou králů jedou k vám.
00:21:15 Prach se víří, vlaje hříva, vzhůru dědinou průvod zpívá.
00:21:20 V ostruhách se slunko zhlíží, blesky zažíhá.
00:21:25 Jedou k vám, jedou k vám,
00:21:28 révovým lesem jedou k vám.
00:21:30 Jedou k vám, jedou k vám,
00:21:33 jedou k vám, lidi, povídám, že jedou k vám.
00:21:36 Jedou k vám, jedou k vám,
00:21:38 duní zem, tenhle rytmus znám,
00:21:40 jedou k vám, jedou k vám, lidi, jízdou králů jedou k vám.
00:21:51 Zpívám rád a je to na mně doufám znát.
00:21:59 Zpívám rád,
00:22:02 že chtěl bych trochu štěstí dát.
00:22:07 Častokrát, když celý kraj šel v písních spát,
00:22:15 zvonky štěstí já slyším v dálce znít a hrát.
00:22:23 Spievanie mám zo všetkého najradšej.
00:22:31 Spievanie sú moje chvíle najkrajšie.
00:22:39 Spievanie, som ako v rozprávkovom sne,
00:22:47 zvonček šťastia aj pre mňa v dialke krásne znie.
00:22:56 -Vyznání...
-Vyznanie...
00:23:00 -Krásně zní.
-Krásne znie.
00:23:04 Táto melódia ozaj zázračne.
00:23:12 Poslouchám a chvěje se mi trémou hlas...
00:23:20 Zvonky štěstí já slyším v dálce znít a hrát.
00:23:27 Spievanie mám zo všetkého najradšej.
00:23:34 Spievanie sú moje chvíle najkrajšie.
00:23:41 Spievanie, som ako v rozprávkovom sne.
00:23:48 Zvonček šťastia
00:23:52 aj pre mňa v dialke krásne znie.
00:23:55 -Vyznání...
-Vyznanie...
00:23:59 -Krásně zní.
-Krásne znie...
00:24:03 Táto melódia ozaj zázračně.
00:24:10 Poslouchám a chvěje se mi trémou hlas.
00:24:17 Zvonky štěstí já slyším zpívat v každém z nás.
00:24:25 Poslouchám a chvěje se mi trémou hlas,
00:24:32 zvonky štěstí já slyším zpívat v každém z nás.
00:24:49 Byl to klaun, byl to klaun,
00:24:52 kdo je víc, nežli klaun?
00:24:55 Vždycky byl z nejlepších,
00:24:58 lidem sloužil, dával jim smích.
00:25:02 Vždycky svět chtěl se smát,
00:25:05 proto klauny měl a má rád.
00:25:09 Horníček s Werichem budou hrát prim,
00:25:12 Turba a Hybner jsou každý pan mim.
00:25:16 Laufer s Čejkou překvapí vás Chaplinem svým.
00:25:20 Tam, kde klaun se objeví, je veselo s ním,
00:25:23 sláva mu, byl to klaun, byl to klaun.
00:25:33 Byl to klaun, byl to klaun,
00:25:36 kdo je víc nežli klaun?
00:25:40 Ten pan klaun, dáma klaun,
00:25:43 pomůžou vám, když vy jste down.
00:25:54 Kaiser a Lábus, jó, s těma je hic,
00:25:57 Wimmer zas do Karla Černocha ryc,
00:26:00 a nežil marně, o tom někdo může co říct,
00:26:04 byl to klaun, byl to klaun, byl to klaun.
00:26:15 Takže kdybyste dovolil, mistře, takové malé interview.
00:26:18 Chcete interview? Dobře.
00:26:20 -A vy jste od novin?
-Kde?
00:26:23 -Ne, já myslím od novin.
-Jako placenej? To jo.
00:26:27 Takže já bych se tázal a vy byste...
00:26:30 ...odpovídal, to bude dobré.
00:26:33 -A pro které je to noviny?
-No, to je jedno.
00:26:42 -Tak já začnu, jo?
-Prosím.
00:26:46 Tak já se začnu ptát. Jste připraven?
00:26:50 -Jsem připraven, ano.
-Tak já to napíšu.
00:26:54 Počkejte, nepište to, to měli skauti na pásku.
00:26:58 Napište jenom jsem.
00:27:01 -Jsem, Cogito ergo sum...
-To napsal Descartes, filozof.
00:27:07 Filozof, sakra... Která stará škola to byla?
00:27:11 -To teď nevím.
-Tak to nepište.
00:27:14 Radši ne, radši necogito ergo nesumujte.
00:27:18 -Začneme druhou otázkou.
-To bude originelní.
00:27:22 Druhá otázka zní: Kdy procitáte?
00:27:25 Co? To je latinsky?
00:27:29 -Ježíšmarjá, to snad ne...
-De pro citate?
00:27:34 -Ne kde, kdy!
-Kdy procitám?
00:27:39 Jakmile se probudím.
00:27:45 -A probouzíte se...
-No samo sebou, před procitnutím.
00:27:51 -A mezi tím?
-Mezi tím mám pomalej metabolizmus.
00:27:54 -Já to napíšu.
-Já taky nevím, co to je,
00:27:58 ale říkal to lékař na středisku, tak to musí být pravda.
00:28:02 -A v kolik se to koná hodin?
-Časně, v jedenáct.
00:28:06 Já napíšu v deset, abychom nepopudili.
00:28:10 Kdyby to bylo pro časopis Práce, napište v sedm.
00:28:17 -No a pak...
-No a pak přijde údržba,
00:28:21 to se na mě vrhnou lidé, čistěj mě, omývají mě.
00:28:25 -Tedy určitá balzamizace.
-Ano.
00:28:28 -Exhumace, svým způsobem.
-To přijdou myčky?
00:28:32 Myčky až po pás, pak přijdou myči.
00:28:35 Pak přijdou oblékačky...
00:28:39 Ano, ty oblékají oblečky.
00:28:43 A plačky zatím ne?
00:28:47 Ne, to je všechno v radostné náladě, je ráno.
00:28:53 -A co halekačky?
-Halekačky ne.
00:28:56 Když se mně po nich stejská, pustím si Prahu,
00:28:59 ty jsou tam dycky.
00:29:04 A pak pochopitelně snídáte, že?
00:29:06 Snídám jedno, dvě, tři zrnka kaviáru
00:29:09 a zapíjím šampaňským.
00:29:11 To je zajímavé, vy snídáte šampaňské?
00:29:14 Ano. Ono není nic dražšího.
00:29:16 Poznamenám, aby se pamatovalo
00:29:18 na zavedení nějakého dražšího sortimentu
00:29:21 pro snídaně našich laureátů.
00:29:23 Prosím, beze všeho.
00:29:27 A po snídani tedy...
00:29:30 Mezitím zvoní telefony z banky,
00:29:32 čili peněžní ústavy či záložny.
00:29:34 Jak mně tam docházejí peníze, tak mají malé šuplíky, že ano,
00:29:38 musejí to držet, tak mně honem volají, abych si pro to šel.
00:29:42 A vám tam chodí ustavičně a ze všech stran.
00:29:45 -Ustavičně a ze všech stran.
-To je zajímavé.
00:29:48 A prosím vás, odkud a za co?
00:29:51 Jo, to já nevím. Ale tohle vědí lidi přesně.
00:29:54 Tak to se zeptám kohokoliv.
00:29:56 To se zeptejte který chcete drbny, ta vám to poví.
00:30:00 Takže vám plyne den, jak bych to řekl...
00:30:03 Já napíšu, že vám plyne den v činorodém ruchu.
00:30:06 To je dobré, v činorodém ruchu
00:30:08 nebo v činorušném rodu, to je také dobré.
00:30:14 -A večer potom hrajete?
-Hraju.
00:30:17 A pak ráno zase přijdou myčky...
00:30:21 A kdybyste dovolil...
00:30:23 Prosím, já se neuzavírám všetečnosti veřejnosti.
00:30:27 Takovou soukromou pikantnůstku...
00:30:30 Byly činěny takové dotazy z řad čtenářstva,
00:30:34 zda dlouholetým soužitím s vaší paní chotí
00:30:39 nenastal u vás určitý proces
00:30:42 lidově popsatelný jako jakási podpantoflizace.
00:30:46 To je vyloučeno.
00:30:49 Tedy je pravda, že dlouholetým manželským soužitím
00:30:52 docházívá, řekl bych, k takovému názorovému srůstu.
00:30:56 Srůstu?
00:30:58 Názory novomanželů jsou od sebe někdy až diametrálně vzdáleny,
00:31:03 ale léty a neustálým manželským soužitím se sbližují,
00:31:07 až konečně ty její nabudou vrchu.
00:31:09 Já jsem tomu čelil již v dobách svého mládí...
00:31:13 Mluvte prosím pomalu, stenografuju.
00:31:16 Já jsem tomu čelil v dobách svého mládí,
00:31:19 kdy jsem se již tehdá dohodl se svojí tehdejší ženou,
00:31:23 později manželkou, potom chotí, nyní paní...
00:31:27 -A to je stále táž soudružka?
-Stále táž soudružka.
00:31:31 My jsme se dohodli, že o všem budeme rozhodovat společně.
00:31:35 To je velmi moudré, mistře.
00:31:37 Ona o těch banalitách,
00:31:39 o těch běžných podružnostech denního života,
00:31:42 a o těch důležitých věcech že budu rozhodovat já.
00:31:45 A ty podružnosti jsou například?
00:31:48 Například co s penězi, které vydělám,
00:31:50 nebo kam na prázdniny,
00:31:52 kdy smím odejít a kdy se musím vrátit.
00:31:55 -Maličkosti.
-Běžné denní věci.
00:31:57 Kdežto takové důležité věci
00:31:59 jako například jaký je náš poměr k Tchaj-wanu, to dělém já.
00:32:13 PÍSEŇ
00:32:15 Říkaj mi Charlie, tak mě zná svět,
00:32:19 říkaj mi Charlie, Mistr Kabaret.
00:32:24 Mámo, ten slavný Charlie jsem já.
00:32:33 Říkaj mi: Charlie, zpívej a hrej,
00:32:38 a chlapi žárlí, holky mě chtěj.
00:32:42 Mámo, ten slavný Charlie jsem já.
00:32:51 Když světla bliknou, na scénu vtančím já.
00:32:57 Dělám zpěv, show a step,
00:33:00 dámy jen kviknou, šeptají to je on,
00:33:06 hledaj si tep.
00:33:11 Filmové hvězdy, šperky a lesk,
00:33:16 trezory ve zdi, já jsem tu zhezk.
00:33:20 Mámo, ten Charlie jsem já.
00:33:25 Mámo, tak proč mi pořád říkáš Kájo,
00:33:31 když slavný Charlie jsem já?
00:33:40 Tak co, kamaráde, jak se ti líbí v nebíčku?
00:33:45 Skvělý, fantastická péče,
00:33:47 znamenitý jídlo, spousta volnýho času...
00:33:50 -Skvělý.
-Moje řeč.
00:33:52 Ale přece jenom, doma bylo doma, viď?
00:33:55 No jo.
00:33:57 -Co tě sem vlastně přivedlo?
-Zmrznul jsem.
00:34:00 Brr, strašná představa, umrznout zaživa.
00:34:02 To já to měl jednodušší. Se mnou švihl infarkt a bylo to.
00:34:06 Tak to jsi měl lepší. Jak se to stalo?
00:34:09 To je dlouhá historie. Věděl jsem, že mě žena podvádí,
00:34:13 tak jsem jednou přišel domů dřív, abych je spolu nachytal.
00:34:17 Ten chlap tam stoprocentně někde musel bejt.
00:34:20 Já prohledal všechny pokoje, koupelnu, záchod,
00:34:23 všechny skříně, pod každou postel jsem se podíval, a nic.
00:34:27 Mě ti to tak rozčílilo, a lup,
00:34:29 pak to se mnou švihlo a jsem tady.
00:34:32 Škoda, že ses nepodíval do lednice,
00:34:35 to jsme ještě oba mohli bejt naživu.
00:34:39 -Nazdar, kamaráde.
-Nazdar!
00:34:41 -Co se tobě stalo?
-Ještě nic.
00:34:44 Tak brzy ahoj!
00:34:46 Měl peněz jako slupek
00:34:49 a podle toho pupek...
00:34:52 Když nějakej kšeft... To slovo si nezapamatuju.
00:34:56 Napiš si to na ruku, jako herci.
00:34:58 Na ruku?
00:35:00 Když o kšeftě, tak to bych musel takhle.
00:35:02 Tak na manžetu.
00:35:04 Tady už mám nějaký poznámky, ale sem se to ještě vejde.
00:35:32 ZPÍVÁ
00:35:34 Signorina di Sorento, figurina stoprocento,
00:35:39 a senza alimento, della strada cupitá.
00:35:49 Seladon titul barone, kníry come makarone,
00:35:53 tenere mangiare bonbone molto známý filuta.
00:36:18 Tanini all dolce vita pojedeme s taxi ditta...
00:36:26 e spagety až do syta...
00:36:31 ...prego se mnou do kina.
00:39:42 Prosím snoubence, aby přistoupili blíže.
00:39:46 Slečno Vondráčková, pane Korne,
00:39:49 vzhledem k tomu,
00:39:51 že přistupujete ke svatebnímu obřadu poprvé,
00:39:55 musím vás upozornit na závažnost vašeho rozhodnutí.
00:39:58 Táži se vás tedy, slečno Vondráčková:
00:40:01 Berete si zde přítomného pana Jiřího Korna
00:40:05 za právoplatného manžela dobrovolně a bez přinucení?
00:40:09 Ne.
00:40:10 -Jak prosím?
-Ne, ne, ne.
00:40:13 To se mi ještě nestalo, nevzpomínám si...
00:40:17 Já mám sloní paměť. Nezahraje hoří,
00:40:21 ale Konvalinkovou učil na housle.
00:40:23 Že je venku déšť a mráz, šeptal v teple Rottrové,
00:40:27 se Zagorovou jen tak jít světem se mu zachtělo, vandrákovi,
00:40:31 a když jsem ho naučila stepovat,
00:40:33 tak hned s Asterovou, kvůli jménu,
00:40:36 a s nějakou Isoldou...
00:40:37 Já bych mohla vyprávět!
00:40:40 V tom případě jen formální otázka, abychom dodrželi předpis.
00:40:44 Pane Korne, táži se vás:
00:40:47 Berete si zde přítomnou slečnu Helenu Vondráčkovou
00:40:50 za právoplatnou manželku bez nátlaku a dobrovolně?
00:40:54 -Odpovězte ano či...
-Ne, ne, ne.
00:40:58 -Slyším dobře?
-Ano, slyšíte velmi dobře.
00:41:03 Studentka ze Slatiňan, a hned Hříbě s Neckářem.
00:41:07 No prosím, nejsem bez citu.
00:41:09 Týden po maturitě s Chladilem Vidím svůj stín v Rokoku,
00:41:13 tam jsem já taky nikdy nehrál,
00:41:15 a tvrdě kontrolovala Matušku Kde jsi včera byl a s kým?
00:41:19 A těch baleťáků ani nepočítám, ale vrchol byl v Plzni s Gottem.
00:41:23 Před vyprodaným stadiónem Jen tak zlehýnka s láskou.
00:41:27 Jistě máte pádné důvody,
00:41:29 ale ptám se vás, proč jste sem přišli?
00:41:31 Odpovězte!
00:41:33 ZPÍVAJÍ Jó, svět, to je show,
00:41:36 a show zase svět, tak to je šoubyznys.
00:41:45 Soustřeďte se, uvolnit...
00:41:49 A něžně.
00:41:51 Fis...
00:41:55 A, E...
00:41:58 D, E, Fis...
00:42:02 -Nezývat mi tu.
-Promiňte.
00:42:06 G, H, Fis...
00:42:12 G, A, H, nejste bez citu.
00:42:19 Váš talent je protkán i vášní,
00:42:27 zní teď ve mně ozvěnou,
00:42:30 cítím duši spřízněnou.
00:42:34 Jste prudká, jste sladká, jste zvláštní,
00:42:40 vzlet i kázeň, žár i mráz,
00:42:45 teď crescendo, prosím vás.
00:42:49 Dolce vibrato a dál,
00:42:56 krásné, jak sám bych to hrál.
00:43:05 -Smím...
-Smíte.
00:43:08 -...snad říct.
-A tak...
00:43:13 ...že vy jste talent na druhou,
00:43:18 snad i víc.
00:43:25 -Zajisté i mou zásluhou.
-Ano.
00:43:32 Ten vklad můj však stokrát se vrátí,
00:43:38 průzračný váš flažolet
00:43:42 hřát mě bude mnoho let.
00:43:46 Když vidím vás na housle hráti,
00:43:52 cítím jasně jedno jen,
00:43:56 vy jste prostě fenomén.
00:44:01 Pouhých pár lekcí a pak...
00:44:06 Sama jste maestro, já žák.
00:44:18 Skvěle.
00:44:20 Tak přijdete zase pozítří, slečno.
00:44:24 -Ne, maestro.
-Tak ve středu?
00:44:28 Ne, maestro.
00:44:31 Ale proč? Chcete snad zahodit svůj talent?
00:44:36 Ne, maestro.
00:44:39 Tak proč? Proč nepřijdete?
00:44:42 Protože už od vás nikdy neodejdu.
00:45:01 Johny mi dal k svátku krásný hříbě,
00:45:05 že jsem dítě, tak prej si mám hrát.
00:45:09 Snad ukryju slzy v černý hřívě,
00:45:12 jinak se mi Johny bude smát.
00:45:17 Johny říká, to hříbě je po ní,
00:45:20 je to mrňous velkej jako pony.
00:45:24 Snad se ho ta holka nebojí,
00:45:28 jó, zkuste žít mezi kovboji.
00:45:32 Až se hříbě stane rychlým hřebcem,
00:45:36 ze sedla ho párkrát vyklopí.
00:45:39 Pak mu možná trochu svitne v lebce,
00:45:43 Johny moji lásku pochopí.
00:45:47 Už svatební zvony v dálce zvoní,
00:45:51 Johny svatbu má a neví o ní.
00:45:55 Vdavek, těch se holky nebojí,
00:45:59 jó, zkuste žít mezi kovboji.
00:46:03 Jó, zkuste žít mezi kovboji.
00:46:11 Já musím jít.
00:46:13 Vždyť venku je déšť a mráz.
00:46:17 -Mám doma už být.
-Chvíli však máme čas.
00:46:24 -Tak nezdržuj dál.
-Kam já jen ty klíče dal?
00:46:28 Když naspěch mám.
00:46:31 Venku je bouřka, nechoď tam.
00:46:36 -Má máma je strachem bledá.
-Vítr se děsně zvedá.
00:46:42 Táta vzteky nebude spát.
00:46:45 Taky přece kdysi byl mlád.
00:46:48 -Už rákosku na mě hledá.
-Lásce se bránit nedá.
00:46:55 Tak pusť mě domů, když mě máš rád.
00:46:58 Chvilku se tu pozdržíš snad.
00:47:01 -Už pět minut jen.
-Proč zastavit nelze čas?
00:47:06 -A pak musím ven.
-Vždyť venku je déšť a mráz.
00:47:13 -Co může mě hřát?
-Ta pravda, že mám tě rád.
00:47:18 Pár slůvek tvých.
00:47:21 Pár slůvek, slůvek nejsladších.
00:47:25 -Jen říkej mi baby.
-Mé milé, krásné baby.
00:47:32 A já svoji bázeň přemohu snáz.
00:47:35 V mých rukou se před světem spas.
00:47:38 -Už měla bych jít.
-Až přestane pršet.
00:47:42 Venku je déšť a mráz.
00:47:54 Bude nám hrozně fajn, to si piš, uvidíš.
00:47:59 -Proč to říkají?
-Tak pojď blíž.
00:48:05 -Proč mě lákají?
-Už přece víš.
00:48:10 Ano, já to vím, že vím,
00:48:13 jenže smím tentokrát trochu lhát,
00:48:15 nepovím, že to vím.
00:48:19 Možná se v mužích mýlím,
00:48:24 jak ale říkal strýček náš,
00:48:29 za jednu sklenku s bílým zaplatíš víc, než máš.
00:48:38 Lest nebo past,
00:48:41 to tě nesmí, nesmí zmást.
00:48:44 Síť z mnoha fint, věčně stejný labyrint.
00:48:51 Sladká hříčka stále táž,
00:48:55 tě svou lácí přijde dráž.
00:48:58 Teď je ouvej, zaplatíš víc, než máš.
00:49:13 Nocí ploužit se s kyticí růží městem tam a zpět,
00:49:20 na bruslích kroužit ulicí, jenže nikde žádnej led.
00:49:25 Kolo mít stříbrem zdobený, to si můžem leda přát,
00:49:31 pěšky jít nám je souzený,
00:49:34 pěšky jít nám je souzený,
00:49:37 pěšky jít nám se nebude těžký zdát.
00:49:58 Máme na kontě víc, než váš bohatej pan strýc,
00:50:03 leč klíč od kasy, ten je asi pro všecky časy pryč.
00:50:13 Hvězdy, co račte znát, že ve filmu uměj hrát,
00:50:19 nám bez ustání píšou psaní a chtěj s námi spát.
00:50:28 Ať Rotschild v klubu na nás nečeká,
00:50:34 nám cesta zdá se příliš daleká.
00:50:39 Daleká.
00:50:43 Jachtu mít, dopluli bychom asi přímo tam a zpět,
00:50:49 koně nám kdysi odeslal kdosi, bum, na onen svět.
00:50:55 Taxík má náhle zlomený kolo, však to račte znát,
00:51:01 pěšky jít nám je souzený,
00:51:04 pěšky jít nám je souzený,
00:51:06 pěšky jít nám se nebude těžký zdát.
00:51:55 Taxík má náhle zlomený kolo, však to račte znát,
00:52:00 pěšky jít nám je souzený,
00:52:03 pěšky jít nám je souzený,
00:52:06 pěšky jít nám se nebude těžký zdát.
00:52:25 Vidím tvůj stín
00:52:27 jak splývá s mým v měsíční noci.
00:52:31 Stříbrná zář barví tvou tvář,
00:52:35 vzniká v nás pocit,
00:52:38 jako když se na všech věžích
00:52:41 najednou hodiny zastaví.
00:52:50 Usíná čas
00:52:53 a tvůj stín splývá s mým.
00:53:04 Po nebi vůz,
00:53:06 veliký vůz plný snů jede.
00:53:10 Chtěla bych snít,
00:53:13 můžeš sen mít, ten sen nás vede.
00:53:17 A tak v dlouhém políbení
00:53:21 do očí oči se zahledí.
00:53:28 Usíná čas
00:53:33 a tvůj stín splývá s mým.
00:53:43 Já nevím, na co myslíš,
00:53:49 já nevím, o čem sníš.
00:53:56 Však vím, že stín se stínem mým
00:54:02 si poví mnohem víc než slova.
00:54:10 Vidím svůj stín, loučí se s tvým,
00:54:14 ráno den vítá.
00:54:16 Sluneční zář barví tvou tvář,
00:54:20 v parku již svítá.
00:54:23 A najednou na všech věžích
00:54:27 konce snů hodiny odbíjí.
00:54:35 Odešel čas,
00:54:39 kdy tvůj stín splýval s mým.
00:54:47 Noc odešla s ním.
00:55:05 Mám dnes a denně jeden sen,
00:55:09 že ortel nade mnou je dávno vynesen,
00:55:13 že k tvému objetí se blížím
00:55:17 a tak tvou obětí že jsem.
00:55:21 S tím snem se asi nedá hnout,
00:55:25 to chce jen klid a pokusit se neusnout.
00:55:29 A proto tančím dál
00:55:31 a bez prodlení zaháním sny každodenní.
00:55:37 Jen máš-li patent na rozum,
00:55:40 můžeš se vysmát mým snům.
00:56:24 Prý jen zlehýnka máš si hrát s láskou,
00:56:33 s láskou,
00:56:40 že prý co není, se může stát s láskou,
00:56:50 s láskou.
00:56:57 Ta zrádná paní tě náhle zraní,
00:57:05 jen pláč prý nosí a žal.
00:57:13 Však ten, kdo zlehýnka směl ji znát,
00:57:22 lásku hledá dál.
00:57:40 S láskou, s láskou...
00:57:57 S láskou, s láskou.
00:58:05 Ať dál nás vězní,
00:58:09 vždyť vím, že bez ní i ráj by peklem se zdál.
00:58:22 Kdo jen tak zlehýnka směl ji znát,
00:58:31 lásku hledá dál.
00:58:39 Lásku hledá dál.
00:59:02 Má někdo všech pět pé, někdo zase nemá,
00:59:06 má někdo všech pět pé, jiný vyjde s dvěma.
00:59:09 Neplač, děvče lepé, máš-li jenom dvě pé,
00:59:13 správným rytmem dál ti srdce tepe.
00:59:16 Žít je přece velkolepé,
00:59:20 nech řečí, nech řečí, ber s námi život ztečí,
00:59:24 a směj se, to ti svědčí,
00:59:25 vždyť holce, která brečí, je nanic všech pět pé.
01:00:53 Kde jsi včera byl a s kým?
01:00:58 Ty můj kvítku medový, to se nikdo nedoví.
01:01:04 Kdo své kroky přidal k tvým?
01:01:08 Ptej se hvězdy nad hlavou, já mám paměť děravou.
01:01:14 S kým ses líbal pod trním?
01:01:19 Ty má lásko veliká, to se přece neříká.
01:01:24 Jen já, já vím.
01:01:30 Kde jsi včera byl, se ptám.
01:01:35 To se nikdo nedoví, vy můj kvítku medový.
01:01:42 Kde jsi včera spal, se ptám.
01:01:46 Možná měsíc jen to ví, ale ten nic nepoví.
01:01:53 Už se dál přestaň ptát,
01:01:58 přiznávám tisíckrát,
01:02:04 byl jsem s tou, co mám rád.
01:02:10 A u splavu v dáli písničku hráli.
01:02:15 Mistrál.
01:02:20 Kde jsi včera spal, se ptám.
01:02:24 Ty můj kvítku medový, to se nikdo nedoví.
01:02:30 Komu šeptals rád tě mám?
01:02:33 To ví noc jen doznělá a ta klípky nedělá.
01:02:39 A proč se dnes červenám?
01:02:43 To by nikdo neuhád, na to můžu hlavu dát.
01:02:48 Jen já, já znám,
01:02:53 včera přišla láska k nám.
01:02:58 Už se dál přestaň ptát,
01:03:02 přiznávám tisíckrát,
01:03:08 byl jsem s tou, co mám rád.
01:03:14 A u splavu v dáli písničku hráli.
01:03:21 Kde jsi včera spal, se ptám.
01:03:26 Ty můj kvítku medový, to se nikdo nedoví.
01:03:32 Komu šeptals rád tě mám?
01:03:37 To ví jen noc doznělá a ta klípky nedělá.
01:03:42 A proč se dnes červenám?
01:03:47 To by nikdo neuhád, na to můžu hlavu dát.
01:03:52 Jen já, já znám,
01:03:58 včera přišla láska k nám.
01:04:19 Teď vás Dáda s Felixem zvou,
01:04:23 Kanyza s Věrkou Martinovou,
01:04:27 zahne jí s Dášou Veškrnovou,
01:04:31 to je šoubyznys.
01:04:37 Jdou k nám jeden i druhý Just,
01:04:41 s Janíkem musel Paleček růst.
01:04:45 Landovský s Hrubešem měli půst
01:04:50 a teď zas tu jsou,
01:04:53 vždyť svět, to je show, to je ten šoubyznys.
01:05:00 A pan Brodský sám se sebou hraje nám,
01:05:04 to je ta show, show, show.
01:05:19 Vždyť svět, to je show, a show je zase svět,
01:05:23 to je ten šoubyznys.
01:05:27 Nic víc.
01:05:36 Co se to stalo, prosím vás,
01:05:39 za mnou se ozval známý hlas.
01:05:42 -Haló, haló...
-No tohle ne!
01:05:44 Mé druhé já je vedle mne.
01:05:47 -Jdi honem domů.
-Nepůjdu.
01:05:51 Sólo nám dělá ostudu.
01:05:53 A já chci hanbu tuhletu napravit aspoň v duetu.
01:06:00 Co se to stalo, prosím vás,
01:06:03 sám sobě zpívám druhý hlas.
01:06:07 A z obou hlasů zaznívá celá dnešní noc bláznivá.
01:06:15 Já ne, to jemu kulhá hlas.
01:06:19 Promiňte mu to, prosím vás.
01:06:22 -Nech toho zpěvu.
-Nenechám.
01:06:26 -Jdi spát, a honem!
-Nespěchám.
01:06:29 Pro mne a za mne, pro tebe,
01:06:31 tak si tu zůstaň bez sebe.
01:06:34 Ty, počkej, kde jsi? Nevím sám.
01:06:37 Sám v sobě já se nevyznám.
01:06:40 V sólu mi štěstí nekvete,
01:06:42 pojď si to zkusit repete.
01:06:46 Co se to stalo, prosím vás,
01:06:50 sám sobě zpívám druhý hlas.
01:06:54 A z obou hlasů zaznívá
01:06:58 mé horší i mé lepší já.
01:07:02 A které z nás má správný hlas?
01:07:06 Posuďte sami, prosím vás.
01:07:16 Jako třeba hostinskej Kalousek z Nasavrk.
01:07:20 Pepík si dával pořád prcka
01:07:22 a najednou měl osmdesát šest roků a takovouhle klepotici.
01:07:26 Ráno nemoh roztočit pípu, prostě se netrefil.
01:07:29 A co teďka s tím,
01:07:31 protože když je člověk notorickej alkoholik a napije se,
01:07:35 tak se mu ruce srovnaj, všechno perfektní,
01:07:38 ale on toho prvního ranního už tam nedostal,
01:07:41 vždycky to někde vykecal a nalil si to za ucho,
01:07:44 tak stál před problémem, že bude muset nechat práce,
01:07:47 že na starý kolena bude nezaměstnanej.
01:07:50 Ale on na to naštěstí vyzrál.
01:07:52 Večer, když měl pěkně ruce srovnaný od alkoholu,
01:07:55 tak si vzal dvoudecovku od hořčice...
01:07:58 Počkej, to jsi ukázal třídecovku.
01:08:00 No dobře, ale dvoudecovku rumu si vzal,
01:08:04 přikryl to papírem, aby to nezvětralo,
01:08:07 a teďka pozor, rafinovaně si vzal šátek od maminy
01:08:10 a dal si ruku do šátku, jako když ji má zlomenou.
01:08:14 A i s tím šátkem šel spát.
01:08:17 Ráno přišel, ruce se mu sice trošku třásly,
01:08:21 ale jak ji měl v tom šátku zafixovanou,
01:08:24 tak tu sklenici uchopil, vzal za ten uzel
01:08:28 a takhle pomocí kladkostroje to vypil,
01:08:31 ruce se mu srovnaly a roztočil pípu.
01:08:48 PÍSEŇ
01:08:50 Žiješ jen saxofonem,
01:08:54 mazlíš se s každým tónem.
01:08:58 Ve tvé hře stále scházím já.
01:09:07 Pojď dál, jsi má rytmika,
01:09:11 můj svět se sám odmyká,
01:09:15 dávám ti teď houslový klíč.
01:09:24 Od klíče houslového
01:09:27 čekám jen něco zlého,
01:09:31 ve tvé hře stále scházím já.
01:09:40 V rámci osmi tónů můžem schůzku mít.
01:09:49 Pak i v Supraphonu řeknou, že jsme hit.
01:10:05 Trápím se noční můrou,
01:10:09 vidím tě s partiturou,
01:10:13 ve které stále scházím já.
01:10:22 Pojď dál, jsi má tónina,
01:10:26 možná, že svět začíná tam,
01:10:30 kde leží houslový klíč.
01:10:39 Tvůj svět má jen pět řádků,
01:10:43 zkus to vzít od začátku,
01:10:47 ve tvé hře stále scházím já.
01:10:56 V rámci osmi tónů můžem schůzku mít.
01:11:04 Pak i v Supraphonu řeknou, že jsme hit.
01:11:12 V rámci osmi tónů můžem schůzku mít.
01:11:20 Pak i v Supraphonu řeknou, že jsme hit.
01:11:29 Původní dramatická inscenace Otcův syn
01:11:33 nebo také Synův otec
01:11:37 je odvážnou sondou do života kolem nás.
01:11:42 Pojednává o složitých intermez...
01:11:45 no prostě o vztazích
01:11:48 mezi otcem na jedné straně
01:11:51 a synem, jestli mi rozumíte, na straně druhé,
01:11:56 popřípadě zpětně matkou na straně třetí.
01:12:01 Na straně čtvrté autor píše,
01:12:06 že jeho drama není vhodné pro děti a těhotné ženy.
01:12:14 Táto, my jsme teď vzadu v obýváku měli debatu s chlapci,
01:12:18 a dospěli jsme k závěru, že tys na mě neměl nikdy čas.
01:12:23 Máš pravdu, beru na sebe.
01:12:27 Honíme se, dřem, plánujem, rušíme,
01:12:30 rušíme, plánujem, plánujem, rušíme,
01:12:33 zkrátka budujem,
01:12:36 a naše rodiny?
01:12:39 A naše rodiny? Á...
01:12:42 Ovšem když jsi tady řekl A, musíš říct i B.
01:12:46 Bé...
01:12:49 Ano, kde je matka, kupříkladu? Už ji tady zase nevidím!
01:12:54 Ale taťko, přece utekla nám.
01:12:57 Jsem dítě samoživitele.
01:13:00 Utekla nám...
01:13:02 A já pořád, co mi tady už dvacet let schází!
01:13:06 I mně schází už dvacet let, i když mi je teprve šestnáct.
01:13:11 Já blbec se honím sám, co já jsem všecko musel stihnout,
01:13:15 splnit všecky své zákonné otcovské povinnosti.
01:13:18 Za prvé: Dostat kluka na školu.
01:13:21 Za druhé: Dostat kluka ze školy.
01:13:23 Za třetí: Dostat školu z kluka.
01:13:29 A stejně, taťko, jiní chlapci z naší party,
01:13:32 ti mají auta a vily.
01:13:35 A matku. A peněz a otců, co chtějí.
01:13:38 Ale ty, ty ses oženil s tou tvojí VHJ.
01:13:45 -S kterou?
-VHJ.
01:13:49 Proč hned tak silná slova, synu?
01:13:52 Kdybys viděl, co se tam u nás dneska děje...
01:13:55 Já už tam radši ani nechodím.
01:13:58 Počkej, taťko, tím ty chceš říct,
01:14:01 že u vás na podniku není snad kolektiv dobrých pracovníků,
01:14:05 který vždy pomůže?
01:14:08 Budeš se divit,
01:14:11 ale najdou se tam i tací, kteří berou.
01:14:15 Co mi to tu odhaluješ z naší skutečnosti, taťko?
01:14:22 Jak by mohl někdo ještě dnes přechovávat v sobě
01:14:26 takové směšné maloměšťácké přežitky?
01:14:29 Obohacovat se na cizí účet nás všech?
01:14:34 Víš, já myslím, teď mě tak napadá...
01:14:39 Ano, už to mám!
01:14:41 To není pěkné!
01:14:47 Lidé musí být k sobě dobří,
01:14:50 i kdybychom je měli k tomu snad klackem dohnat.
01:14:53 Kdepak klacek, synu, člověk je mnohem složitější.
01:14:57 Podívej se na mě, třeba.
01:14:59 Dyť i já, když dlouho do noci
01:15:01 likviduju na podniku ty drobné nedozírnosti,
01:15:05 dyť i já si kolikrát řeknu, proč taky nevzít.
01:15:10 Dyť co jsou to nakonec podle Marxe peníze?
01:15:13 Oběživo!
01:15:16 Tak proč se taky nezapojit?
01:15:25 PÍSEŇ
01:15:27 Já tuhle večer moc jsem se smál,
01:15:31 pak jsem se trochu nalil.
01:15:35 Vašek nás vyzval, ať hrajem dál,
01:15:38 a já už pomalu balil.
01:15:42 Díky ti, příteli, díky ti, příteli,
01:15:46 díky ti, to nemá vadu.
01:15:50 Díky ti, příteli, díky ti, příteli,
01:15:54 díky ti, příteli z Hradu.
01:15:58 Svědomí národa byli jsme prej,
01:16:02 v dobách, kdy žádný neměl.
01:16:06 A tak jen, hochu, pořádně hrej,
01:16:10 když už nám národ zpevněl.
01:16:14 Díky ti, příteli, díky ti, příteli,
01:16:18 díky ti, to nemá vadu.
01:16:22 Díky ti, příteli, díky ti, příteli,
01:16:26 díky ti, příteli z Hradu.
01:16:30 A bude o čem hrát a v tempu kvapíku,
01:16:33 národ náš chce být veden.
01:16:38 A bude o čem psát na stovku chlapíků,
01:16:41 u nás je chlapem jen jeden.
01:16:46 Díky ti, příteli, díky ti, příteli,
01:16:49 díky ti, to nemá vadu.
01:16:53 Díky ti, příteli, díky ti, příteli,
01:16:57 díky ti, příteli z Hradu.
01:17:03 Po poušti jde ten slavný Travolta,
01:17:07 je už vysílenej žízní, a říká:
01:17:11 Bože, aspoň dvě kapky vody!
01:17:17 A najednou plesk, plesk.
01:17:20 Ó, děkuju ti, Pane Bože!
01:17:28 To v Benátkách porazil papež pana Nováka.
01:17:32 Pan Novák vyskočil,
01:17:35 protože to nebylo nějaký vážný zranění,
01:17:37 ale najednou mu něklo řekl: Vždyť to byl papež.
01:17:41 Tak se zase hned zhroutil, no prostě byl z toho soud.
01:17:44 Advokát mu hned radil, aby se soudili o milión dolarů.
01:17:48 Přijel k soudu na vozejku,
01:17:50 a když šli od soudu, tak ten advokát mu říká:
01:17:54 Pane Novák, ale já nevím, jestli jsme udělali dobře.
01:17:57 Vy z toho vozejku nesmíte slézt,
01:17:59 protože jak oni vás přistihnou, že někam jdete,
01:18:03 tak vrátíte milión dolarů a zaplatíte soudní útraty.
01:18:06 Jsou klidnej, povídá pan Novák,
01:18:08 já jedu na jaře do Lurd, a takovej zázrak ještě neviděli!
01:18:13 Já znám jeden, ten není můj, to je Jirky Krampola,
01:18:17 ale on mi to odpustí.
01:18:20 Indiáni přepadnou dostavník, řeknou, ať dámy zůstanou sedět,
01:18:24 ať jenom odevzdají svršky a šperky,
01:18:26 a pánové ať vyjdou ven a jdou s nima.
01:18:29 Tak pánové jdou, koukaj, co s nima bude.
01:18:31 Přivedou je do tábora,
01:18:33 tam je přivážou ke kůlu a teď náčelník povídá:
01:18:36 Tak je začněte mučánkovat a pak skalpovat.
01:18:40 Všichni zblednou a jeden z nich povídá:
01:18:42 Je mně to líto, náčelníku,
01:18:45 ale jak vidíte, já už jsem jednou skalpován.
01:18:48 Nevadí, povídá náčelník,
01:18:50 je tam pěkná kůžička dětem na bubínek.
01:18:52 No to je ale moje jistá smrt! To jo, povídá náčelník.
01:18:56 Tak to mám právo na poslední přání.
01:18:58 Jaký máte? ptá se náčelník. Dejte mi čouda z toho čvaňháku.
01:19:02 Náčelník mu ho podá.
01:19:04 Já vám dám bubínek!
01:19:08 Vy máte ale dneska nějaký starosti, co?
01:19:11 Marcelko, to si musím vyřešit jenom já sám.
01:19:14 Manželka zlobí, co?
01:19:16 Víte, o takovém soužení ženy nemají ani ponětí.
01:19:21 Tak se mi svěřte.
01:19:24 -Když já se trochu stydím.
-Ale prosím vás...
01:19:30 Marcelko, já miluju černý punčochy.
01:19:35 To bude sedmá, že?
01:19:37 To se manželce nedivím, že se zlobí.
01:19:40 Manželka je velmi hodná, velmi tolerantní,
01:19:43 ale v tomhle si bohužel vůbec nerozumíme.
01:19:47 Víte, já se vám přiznám,
01:19:49 já miluju černý punčochy, mě to vzrušuje.
01:19:53 Vážně.
01:19:55 Ale pochopte mě, pro mě je to utrpení.
01:20:00 To se prostě nedá vydržet.
01:20:09 PÍSEŇ
01:20:11 Jen zpívají si rock, zpívají si rock,
01:20:14 já vám povím, milá paní, škoda pro ně slov,
01:20:17 to máme mládež,
01:20:19 to máme mládež,
01:20:22 doma řezali je málo, jak se zdálo,
01:20:26 kam to vede se ptám.
01:20:29 To včera jeden kluk mě sednout nepustil
01:20:31 a vymlouval se na frakturu, to je jejich styl,
01:20:34 to máme mládež,
01:20:37 to máme mládež,
01:20:40 doma řezali je málo, jak se zdálo,
01:20:43 kam to vede se ptám.
01:21:05 Ty holky jen tak tak se vejdou do svejch džín
01:21:08 a tyhle jejich mini, mini, já jsem z toho hin,
01:21:11 to máme mládež,
01:21:13 to máme mládež,
01:21:16 doma řezali je málo, jak se zdálo,
01:21:19 kam to vede se ptám.
01:21:22 A všechno chtějí hned a všechno vědí líp,
01:21:25 a když jim člověk moudře radí, mají na to vtip,
01:21:28 to máme mládež,
01:21:31 to máme mládež,
01:21:33 doma řezali je málo, jak se zdálo,
01:21:37 kam to vede se ptám.
01:21:40 No já vám povídám, my byli jinačí,
01:21:43 i když se o nás taky neslo naší pavlačí
01:21:45 to máme mládež,
01:21:48 to máme mládež,
01:21:51 doma řezali je málo, jak se zdálo,
01:21:54 kam to vede se ptám.
01:21:59 Jó, kam to vede se ptám.
01:22:03 Jó, kam to vede se ptám.
01:22:10 To jel chlap autem a nešikovně mu vběhla ženská do cesty.
01:22:14 On se jí vyhnul, ona spadla do příkopu,
01:22:17 on vylítnul z auta a křičí: Dávejte pozor, vy slepice!
01:22:21 A ona se na něj podívá a povídá: Ko ko ko komu nadáváte?
01:22:26 To už jsou ty zvukový.
01:22:29 To sedí dědeček na zápraží a začne něco křičet a sípat.
01:22:35 Dědečku, vydržte, už běží pro lékaře,
01:22:37 dědečku co je vám?
01:22:39 Co by mi bylo?
01:22:41 Svítí pěkně sluníčko, tak si zpívám.
01:22:49 Já neznám tak dobrý jako vy.
01:22:51 Učeň přiběhne za mistrem a křičí:
01:22:55 Mistře, někdo nám ukrad sociální zařízení!
01:22:59 A mistr povídá: Banda jedna zlodějská,
01:23:02 to byl celkem novej kýbl!
01:23:09 Otevřel doktor ordinaci,
01:23:12 podívá se do čekárny a kouká,
01:23:15 už tam nikdo nebyl, akorát kostlivec.
01:23:17 A doktor mu povídá: Copak tak pozdě, chlapče?
01:23:22 -A teď ty.
-Já nevím.
01:23:25 Tak já ještě jeden.
01:23:27 Při svatební noci se ozve takový tichý vzrušený hlas.
01:23:31 Aničko, ty jsi panna?
01:23:35 Ne, Kozorožec.
01:23:45 To se dohadovaly tři želvy, kam půjdou.
01:23:48 -Kdo?
-Tři želvy se dohadovaly.
01:23:51 A ta jedna povídá: Holky, pojďte do bijáku.
01:23:54 Fajn, půjdem. A kdo koupí lístky? Ať jde Květa.
01:23:58 Květa odešla,
01:24:01 čekají pět let, deset let, patnáct let,
01:24:04 a najednou ta jedna povídá:
01:24:06 Že se ta pitomá Květa někde zakecala?
01:24:09 V tom se rozhrne křoví a vykoukne Květa.
01:24:12 Holky, chcete to na balkón nebo do přízemí?
01:24:17 Já znám jeden z pouště, ten je blízkej tomu tvýmu.
01:24:20 Tak prosím.
01:24:22 Plazí se úplně vysílenej badatel pouští,
01:24:25 už je vysušenej jak pergamen.
01:24:28 Byla to celá expedice
01:24:30 ale rozfofrovala je nějaká písečná smršť.
01:24:33 Plazí se a najednou nahmatá něco takovýho kulatýho,
01:24:37 sídlo beduína.
01:24:39 Zaklepe a volá: Limonádu, dort!
01:24:43 Vyjde beduín a povídá: Co tady blbnete, chlape?
01:24:47 Já jsem ztroskotanej,
01:24:49 já už se čtrnáct dní plížím na slunci a už skoro nevidím,
01:24:53 prosím vás, limonádu, dort.
01:24:55 Tady už tolik lidí ztroskotalo, ale každej chce vodu a chleba.
01:24:59 A on povídá: Já mám dneska narozeniny.
01:25:10 PÍSEŇ
01:25:12 Proč jsi zmizel a neřek ani kam?
01:25:17 Stýskám si tu marným hodinám.
01:25:22 Telefon můj nazpaměť už znáš,
01:25:27 čekám, proč mi sakra nevoláš?
01:25:33 Haló, lásko, to jsem já,
01:25:38 teď chci žít tak, jak se má.
01:25:43 Já už překročil svůj stín,
01:25:48 prosím, řekni já ti odpouštím.
01:25:55 Když tě tu tak vidím stát,
01:25:59 měla bych se vlastně smát.
01:26:05 Ty si bůhví s kým svou chvíli krátíš,
01:26:10 já věřím, že se mi zas zpátky vrátíš.
01:26:18 Nádherný je když mě objímáš,
01:26:23 to je celej svět pak jenom náš.
01:26:29 Dám ti radu, jeden prima tip.
01:26:33 Lásko, ve dvou se to táhne líp.
01:26:39 Probouzíš se sladkou únavou,
01:26:44 šťastnou hvězdu máme nad hlavou.
01:26:49 Jako krásnej sen mi připadá,
01:26:54 vážně, když jsme spolu ty a já.
01:27:19 Do vínku nám osud asi dal,
01:27:23 že to spolu táhnem dál.
01:27:40 Teď chci dávat, když jsem zatím bral,
01:27:44 lásko, tak to spolu táhnem dál.
01:28:16 Teď nás zase rozdělí čas,
01:28:19 končí show, možná bavila vás.
01:28:22 Umýt tvář a být v civilu zas,
01:28:27 to je šoubyznys.
01:28:30 Jde spát každý, kdo dneska hrál,
01:28:33 s úklonou roli zahodí v dál,
01:28:36 ať je kmán nebo pan principál,
01:28:40 to je šoubyznys.
01:28:44 Už jsou za scénou, mizí beze slova,
01:28:46 moudrý pan Werich Jan, Dvořák, Bohdalová,
01:28:50 Walda, Gott, setřou pot a jdou oslavovat,
01:28:54 a teď všichni se vám klaní, ti blázni z povolání.
01:28:59 Kdo z nás tohle řemeslo zved,
01:29:02 musí k vám, musí na prkna zpět,
01:29:05 aby hrál, aby každý ho zhléd,
01:29:10 vždyť svět, to je show, a show, to je svět,
01:29:13 to je ten šoubyznys.
01:29:16 Skryté titulky: Miloslava Čumpelíková
Helena Vondráčková a Jiří Korn představují to nejlepší z archivu televizní zábavy v dnes již legendárním střihovém pořadu. Můžete se těšit na své oblíbené zpěváky a interprety, na vynikající komediální scénky, vtipy v podání předních českých herců i rarity televizního archivu. Nebudou opět chybět taková jména jako Jiřina Bohdalová, Vladimír Dvořák, Felix Holzmann, Miroslav Horníček, Vladimír Menšík, nebo Helena Růžičková, od jejíhož narození brzy uplyne 85 let.