Život a dílo významného českého sochaře očima Hany Teislerové.
00:00:39 Pro lidi je to nepochopitelné, že můžu žít v téhle atmosféře,
00:00:44 navíc okysličené kyselinou sýrovou a kdoví čím vším ještě.
00:00:49 Já jsem se tady narodil.
00:00:52 Byl jsem celou válku vychováván k tomu, že se sem jednou vrátím,
00:00:57 utekli jsme odsud.
00:00:59 Když jsme se vrátili, devastace byla značná a pak už jen pokračovala.
00:01:05 Rozhodl jsem se, že zůstanu tomu kraji věrný.
00:01:11 Jeho průmysl je pro mě do jisté míry i zdrojem inspirace,
00:01:18 protože to drama, které se tady odehrává denně, ty proměny,
00:01:22 které tady můžu sledovat, jaro, léto, podzim, zima atd.
00:01:31 To středohoří, které se tam dole rozpíná od Milešovky až po Rannou,
00:01:38 to je pro mě obrovský dennodenní zážitek.
00:02:04 Tato soška vznikla ve Francii začátkem 60. let.
00:02:09 Měl jsem to štěstí se tam dostat a dokonce tam chodit do školy,
00:02:12 mít tam ateliér a mít tam možnost pracovat.
00:02:16 Bylo to náhlé a já jsem se nestačil naučit francouzsky.
00:02:22 I přesto jsem moc rád chodil do divadel a do Odeonu.
00:02:28 Byl tam Barold a vůbec takové krásné zážitky jsem tam měl.
00:02:31 Najednou jsem zjistil, že abych tomu rozuměl,
00:02:36 zas tolik francouzštinu nepotřebuji.
00:02:38 Princip divadla je dialog.
00:02:44 Tohle se třeba jmenuje Dialog galantní.
00:02:50 Dělal jsem Moliérovský dialog, některé ještě možná uvidíme.
00:02:54 Ty věci vznikaly spontánně najednou a těch nápadů s dialogy bylo asi 25.
00:03:05 Stal se mi však "úraz s následky".
00:03:09 Problém toho dialogu jsem viděl skoro ve všem.
00:03:15 Jednak dialog vznikající mezi divákem a dílem.
00:03:21 To je dialog, který je zcela samozřejmý a člověk o něm
00:03:24 ani nepřemýšlí.
00:03:26 Nicméně je to vztahový dialog, protože socha, kterou já tady
00:03:29 vystavím, je jednou ve slunci, jednou je pod sněhem,
00:03:32 jednou je v dešti a pokaždé mě oslovuje
00:03:35 jiným způsobem.
00:03:37 To je tedy jeden typ dialogu.
00:03:41 Ty dialogy, které následovaly, to je děj mezi dvěma subjekty,
00:03:48 taková Leydenská lahev, kde dochází ke vztahu
00:03:51 mezi nimi a až to vrcholí dějem, který je třeba šachovou partií.
00:04:01 To je vlastně také dialog.
00:04:04 Na této bázi jsem udělal soubor figur, kde je variabilita
00:04:09 postavení a má to určitou základní architekturu a prostor,
00:04:15 ve kterém se to odehrává.
00:04:18 Já si myslím, že mimo tento typ dialogu je ještě dialog uvnitř mě.
00:04:26 To je dialog duše.
00:04:28 To znamená, já se konfrontuji s přírodou, se skutečností,
00:04:31 a také sám se sebou, s tím, co jsem prožil, co jsem viděl,
00:04:34 v čem jsem žil, s kým jsem se stýkal.
00:04:39 To vše je také dialog.
00:04:41 Takže já už snad o tom dialogu přestanu,
00:04:44 protože je skutečně prokletý.
00:05:08 Co se týče mých inspirací, pokud se to tak velkohubě dá říct,
00:05:13 tak mimo to, že jsem z tohoto kraje a pozoruji přírodu velice usilovně
00:05:19 a snad se ji snažím i studovat, protože má svůj vnitřní řád,
00:05:23 který asi nikdy nepochopíme a navíc, každý člověk má
00:05:26 svůj řád daný, tak mimo to je to samozřejmě spousta
00:05:33 hudebních literárních, pohybových, divadelních inspirací, které mě
00:05:43 nesmírně obohacují, asi jako každého člověka.
00:05:47 Mému nitru nejbližším zdrojem je antická kultura.
00:05:57 Není to jen těmi názvy a dějem, který nám Homér,
00:06:01 Ovidius a různí jiní zanechali.
00:06:04 Cítím se tam tak, jako bych s nimi byl.
00:06:08 Proto ta témata, která volím a dělám, se týkají vždy
00:06:16 trochu antiky, protože to je nápověda veřejnosti.
00:06:21 Stačí třeba říct - Ikarův pád.
00:06:24 Ví se hned, co to je za historie a já tam mohu demonstrovat to,
00:06:28 co si myslím o lidském těle, o lidské duši, o tom všem.
00:06:31 Ani to nemusí být ilustrace těch dějin, ale je to
00:06:35 zdroj inspirace, která dává záminku k vzniku nového díla.
00:06:45 Samozřejmě velkou inspirací je osobní život.
00:06:51 To co mě potkalo, to co jsem prožil, s kým jsem se setkal.
00:06:58 Třeba náhodná setkání, která měla mnohdy úhlavní předěl.
00:07:04 Nejednou místo takto, jsem jel doprava.
00:07:08 To se stalo například mezi mým učitelem Laudou
00:07:10 a mým druhým učitelem Makopvským.
00:07:13 Lauda byl Myslbekovsko-šturzovský sochař.
00:07:16 Exaktní plastik.
00:07:21 Člověk, který si věděl rady s hmotou, který uměl formu
00:07:28 a věděl o ní všechno.
00:07:30 A já to neuměl.
00:07:32 Já jsem úplný diletant, protože jsem gymnazista a řemeslo
00:07:38 ani žádnou uměleckou školu nemám.
00:07:41 To byl velký handicap u Laudy ve škole.
00:07:44 Ten si zásadně raději vybíral řemeslného vyučence.
00:07:51 Gymnazisty tak trochu opovrhoval, protože oni moc čtou.
00:07:55 To byla jeho věta.
00:07:57 Oni moc čtou.
00:08:01 Nebo ― ten je tak chytrý, až je hloupý.
00:08:03 Jestli vám takovéto věci vůbec mohu říkat.
00:08:07 Ty jsou skutečně ze mne.
00:08:08 No a já byl u něj skoro nešťastný.
00:08:12 Já jsem zápasil s tou pevnou formou, já jsem zápasil s tou myslbekovskou
00:08:15 řádovou věcí, s tou jeho vitalitou.
00:08:19 No a najednou přišel Vincenc Makovský a já jsem zjistil,
00:08:22 že to sochařství není limitováno jenom tím, že je pevná forma,
00:08:29 že je stavebnost, že věci jsou tak kontinuální, že nic není
00:08:36 bez ničeho, že je duch a objem atd.
00:08:40 To mi zbylo z Laudy, nicméně jakási spirituální hodnota
00:08:45 plastiky, kterou v našem sochařství reprezentuje pro mě Makovský,
00:08:51 je pro mě natolik osvobozující, že mě zbavila toho břemene usilovat
00:08:58 jen o pevnou formu, jen o pevný objem, jen statiku.
00:09:06 Až mě to přivedlo k takovému nápadu, který právě teď dělám
00:09:12 a to je Čelistka.
00:09:16 Je to trošku bláznovství.
00:09:19 To by mi Lauda vynadal, kdyby to viděl.
00:09:22 Řekl by, že to je duchařina, nikoliv sochařina.
00:09:27 A tak si myslím, že jsem se pustil na tenký led, ve kterém ještě nemám
00:09:34 úplně jasno, ale myslím si, že je to řeč o současnosti,
00:09:41 o jakési muzikálnosti, která převažuje
00:09:44 nad statuárností sochy.
00:09:49 Já se domnívám, že budeme mít v tom spirituálním ještě pořád
00:09:59 co říct a to zhmotňování myšlenky zůstane problém.
00:10:05 Jestli to bude kamenné, drátěné nebo z kašíru nebo čehokoliv,
00:10:10 nemyslím si, že je něco pasé.
00:10:13 Nemyslím si, že nějaké umění nebo styl už nemá co říct.
00:10:18 Každý žánr si najde své lidi, osloví je a pokud je to trapnost,
00:10:27 i ta se stane posléze jakousi kuriozitou a stane se
00:10:31 dokonce předmětem sběratelského zájmu.
00:10:34 Já si nemyslím, že nějaký nafoukaný umělec bude tvrdit, že to,
00:10:40 co dělá druhý, je pasé.
00:11:02 Já bych tomu raději říkal podobizna, protože portrét už je něco
00:11:06 takového povýšeného.
00:11:08 Jestliže bych mluvil o podobizně, pak by to byla ta řada podobizen
00:11:15 mých přátel a lidí kolem.
00:11:17 Potom je jakási zvláštní poloha podobizny, a to je tento Smetana,
00:11:28 ke kterému mám mimořádný vztah.
00:11:31 Jestli to takhle mohu pojmenovat, je to jedna z mých nejlepších prací.
00:11:39 Je to věc, která vzbudila spoustu averzí i spoustu úspěchů.
00:11:47 Posléze se samozřejmě ztratila a měla situační permutace.
00:11:52 Já si myslím, že to jsou dvě polohy svědectví člověka o člověku.
00:11:59 Například Alois Fišárek, český malíř, můj přítel,
00:12:10 kterého jsem důvěrně znal z vinárny i akademie.
00:12:16 Je to svědectví o přátelství.
00:12:18 Je to podobizna.
00:12:24 Zatímco Smetana je vyznání k dílu, ke smyslu i k tragičnosti
00:12:31 Smetanovy postavy v plném rozsahu.
00:12:36 To znamená, tady se dodržuje to optické, to fyziognomické
00:12:40 až expresivní.
00:12:43 U mě to ostatně ani jinak nejde.
00:12:46 Kdežto tam už jde o něco jiného.
00:12:49 Tam skladba hmot i třeba funkce oka a ucha nabývá jiného podtextu,
00:12:57 jiného významu a jiného akcentu.
00:13:23 Podstata sochařství je strašně silné slovo.
00:13:26 Netroufl bych si odpovědět vyčerpávajícím způsobem.
00:13:29 Taky bych byl směšný.
00:13:33 Výchozí je touha člověka poznamenat hmotu jakýmsi trvalým způsobem
00:13:45 a vydat svědectví o sobě.
00:13:48 To je myslím jedna z věcí, které člověka od pradávna nutily,
00:13:53 aby ten kámen zmáhal.
00:13:55 Například takový, jaký já tady zrovna teď dělám.
00:13:58 Je to zase vlastně forma dialogu.
00:14:01 Člověk je v jakémsi konfliktu, v jakési kontraverzi s kamenem
00:14:08 a působí z venku dovnitř.
00:14:12 Zmáhá ho, odstraňuje ho, dostává se na duši kamene.
00:14:20 To by asi řekl Schulz v Kamenu a bolesti.
00:14:23 Ono to tak úplně není.
00:14:25 Je to zápas a ten je na té práci, myslím, to nejpodstatnější a to,
00:14:30 co člověka nejvíc irituje a kvůli čemu to dělá.
00:14:34 To je ta Corrida, do které vstupuje, která je nezastupitelná.
00:14:39 Myslím, si, že proto taky druh takovéhoto klasického sochařství
00:14:45 nemůže zmizet ze světa.
00:14:47 Jen na něj mnohdy nebývá čas, není na něj trpělivost nebo peníze.
00:14:53 Z toho důvodu tady sedím a hrozně mě baví to dělat.
00:15:16 Skryté titulky: Eva Hadwigerová Česká televize 2012