Velký revuální pořad s Jiřinou Bohdalovou a Vladimírem Dvořákem (1992). Dále účinkují: F. Slováček, J. Zelenková, J. Černý, Caramella balet a další. Scénář V. Dvořák. Kamera J. Lebeda. Režie P. Háša
00:01:00 -Dobrý večer.
-Dobrý večer.
00:01:02 Jestlipak jste, kolegyně četla román "Na dvoře vévodském?"
00:01:07 -No. -Jo? -Nečetla.
-Já jsem si to myslel.
00:01:13 Tak já vám ho přečtu.
00:01:18 Teď a tady? Vy jste se pomátl.
00:01:21 Hele, kolegyně, ruku na srdce, že vy nemáte ráda Jiráska?
00:01:27 -Kterýho Jiráska?
-Přece autora této povídky.
00:01:34 Přece toho Jiráska, co má v Praze most a náměstí.
00:01:39 -Dědečka zdejší ředitelky.
-Jo Jirásek!
00:01:43 Že mě to hned nenapadlo. Jistě, dědeček ředitelky.
00:01:50 Toho já zbožňuju. To čtěte.
00:01:55 Alois Jirásek. Na dvoře vévodském.
00:01:59 -V jizbě učitele Podhajského...
-Snad Podskalského.
00:02:08 Ne, Podhajského.
00:02:12 -V jizbě učitele Podhajského...
-To už jste říkal.
00:02:18 Když mě přerušíte, tak musím začít větu od začátku.
00:02:24 -V jizbě učitele Podskalského...
-No vidíte.
00:02:29 -Prve jste říkal Podhajského.
-Protože mě blbnete.
00:02:33 Samozřejmě Podhajského. Alois Jirásek.
00:02:37 -Na dvoře...
-Vévodském.
00:02:41 -V jizbě učitele Podhajského...
-To jsme v tý jizbě hezky dlouho.
00:02:47 Jestli nebudete zticha, tak se z tý jizby nedostaneme.
00:02:52 V jizbě učitele Podhajského bylo...
00:02:55 Ono se to odehrává na vesnici, že jo? Když je řeč o jizbě.
00:03:00 A on ten Podhajský zřejmě učil na jednotřídce.
00:03:07 Kolegyně, ta kniha má 480 stran
00:03:11 a vy jste mě nenechala dočíst první řádku.
00:03:16 Vám se nedá předčítat klasika. Vyloučeno. Ale já to myslel dobře.
00:03:22 Já jsem chtěl všem a zejména vám prohloubit kulturní rozhled.
00:03:30 Víte co? Půjčte mi to domů a já se tam prohlubovat sama.
00:03:35 Ani nápad!
00:03:37 Jednak nevracíte knížky a tahleta má antikvární cenu,
00:03:41 jednak já jsem s kultivací vaší osoby definitivně skončil.
00:03:46 -A to mě necháte takhle napnutou?
-Ano, nechám.
00:03:50 Umřu zvědavostí, co bylo v té jizbě pana Podhajského.
00:03:54 Ti si klidně umřete.
00:03:56 Jestli mi to neřeknete, tak jste sadista.
00:04:00 -Co to? -Sadista.
-Tak to bych nerad.
00:04:07 V jizbě učitele Podhajského bylo pěkně a teploučko.
00:04:18 -Dejte pokoj, ukažte!
-Pěkně a teploučko. -Fakticky.
00:04:25 -To byly divný časy.
-Proč?
00:04:27 Učitel na venkovský škole
00:04:30 a on měl nejen na kvartýr, ale i na topení.
00:06:26 Lalalala...
00:06:29 Kde jste?
00:06:32 Koukám, že jste si udělala pohodlíčko.
00:06:38 Copak to se sluší?
00:06:41 Krátká svačinka na pracovišti na to je nárok.
00:06:46 -Je to i v kolektivní smlouvě.
-Jo? -Jo.
00:06:50 -Já ji nečetl. -Tak vidíte.
-Tak dobrou chuť. -Děkuji.
00:06:56 Kolegyně, viděla jste předevčírem v televizi tu inscenaci...
00:07:03 Jak se ona chtěla rozvádět... Vlastně on.
00:07:12 Ne, včera to bylo. A hrála v tom ta... Kruci!
00:07:21 Určitě ji znáte.
00:07:26 -Je to bruneta ve středním věku.
-Jo.
00:07:30 -Ta byla výborná! Ona je vždycky dobrá. -Jo.
00:07:35 Hrome, jak se jmenuje? Znáte ji, je to známá herečka.
00:07:41 Má za muže herce. A ten hrál v tom... Na kraji něco.
00:07:49 Musíte ji znát. Ona vždycky dabuje tu francouzskou tu...
00:07:56 Jako vždycky dabovával
00:08:02 ten... toho... než utekl.
00:08:09 Víte co? Jděte vedle, lehněte si, dejte si studený obklad na čelo
00:08:15 a až si na to vzpomenete, tak mi to přijďte říct.
00:08:19 Mám to na jazyku, ale nemůžu si vzpomenout.
00:08:24 To snad není pravda!
00:08:26 Samozřejmě, ona se jmenovala Věra Galatíková,
00:08:30 má za muže Ladislava Freje
00:08:32 a dabuje francouzskou herečku Anny Girandot.
00:08:37 To musí být strašná věc tahle skleróza.
00:11:49 Mám takový dojem, kolegyně, že u nás skoro nikdo nic nedělá.
00:11:54 Jak to?
00:11:56 Abych to upřesnil, tak přes den ten dojem nemám.
00:12:02 -To jedu tramvají a je mi jasný, že by nejela bez řidiče. -Jo.
00:12:07 -Za chlebem tuším pekaře, za roštěnou řezníka. -Jo.
00:12:12 Ale přijdu večer domů, pustím televizi a nic.
00:12:17 -Proč nezavoláte opraváře?
-To ne, přístroj je v pořádku.
00:12:23 Bedna funguje, obraz mám teď jako víno ze Žižkova.
00:12:28 Ale na obrazovce mi jaksi chybí.. když pominu naše poslance,
00:12:34 -tak mi chybí pracovní úsilí.
-Aha.
00:12:40 Není to tak dlouho, co jsem byl klidnej.
00:12:45 Protože každý večer mě televize ujistila,
00:12:50 že se u nás nikdo nefláká.
00:12:55 V létě ukázala kombajnéry, na podzim řepné brigády
00:13:02 a po celý rok chlapy u vysokých pecích. A dneska?
00:13:08 Doly vám ukážou, jen když je nějakej malér,
00:13:13 ve fabrice zaberou akorát nervózního ředitele
00:13:17 a zemědělce vidíte, jenom když schůzují.
00:13:29 -To je ale přece důkaz, že všechno funguje. -Jo?
00:13:33 -Tak nějak potají.
-Já se vám divím.
00:13:37 Léta jsme viděli jenom orat, dojit, hnojit
00:13:42 a teď by nám to mělo chybět?
00:13:44 Nebo si snad myslíte,
00:13:46 že jsme toho za tři roky zvorali, pohnojili, podojili málo?
00:13:56 -Rozhlédněte se pořádně kolem sebe. -Jo.
00:14:01 A všimněte si,
00:14:03 jak se do přechodný současnosti promítá lepší budoucnost.
00:14:08 Možná hospodářský zázrak, když ho Pánbůh udělá.
00:14:21 -Takovej zázrak by bodnul.
-To jo.
00:14:24 Kdyby byl Pánbůh tak laskavý.
00:14:27 Ale já jsem už všimnul takových malých zázračíčků.
00:14:32 Takový malý zázrak je... Všimněte si,
00:14:36 co je u nás všude ruský vodky, co ji z Ruska nedovážíme.
00:14:42 To jsem si taky všimla.
00:14:44 Ale možná to bude tím, že je prý v ní něco jedovatého.
00:14:51 Já vím, to je ftalát dybutilnatý. To není vůbec vidět.
00:14:59 Ale ministři radši teď pijí finskou, že jo?
00:15:04 Vy myslíte, že naši ministři pijou?
00:15:07 -No jistě. Dokonce už od rána.
-Ne?
00:15:16 Já jsem někde slyšela,
00:15:18 že každý ráno dostávají na stůl veškeré informace s vodkou.
00:15:32 Ale co je nám dvěma do toho?
00:15:35 -Co nám, ale co je nám všem do toho? -No jistě.
00:15:39 -Ale do tý přechodný současnosti se promítá ta... -Nechte té ironie!
00:15:45 -Podívejte se, jak se nám mění lidi! -To jsem si všiml.
00:15:49 -Já potkal tuhle tetu...
-To ne! Jak roste...
00:15:53 -Té roste... -Iniciativa.
-Jo tak, ona roste do šířky.
00:15:58 Jak si najednou váží práce.
00:16:02 -Obchodníci ti přímo rozmazlují zákazníky. -Soukromníci. -Ano.
00:16:07 Nedávno jsem byl svědkem,
00:16:10 jak jedna dáma si koupila v soukromé cukrárně
00:16:13 takovou malou hezkou bonboniérku. Za 250 korun.
00:16:20 Dala navštívenku tomu cukráři se slovy,
00:16:23 aby jí to doručil do bytu.
00:16:26 Samozřejmě, milostivá paní, ale nebude to hned,
00:16:30 protože já mám jenom jedno auto,
00:16:33 -a to zrovna zaváží do Vršovic lízátko. -No vidíte.
00:16:45 Já jsem zažila jednoho zelináře, jak vysypal na pult 2 bedny okurek,
00:16:51 -jen aby uspokojil.
-Dejte pokoj! -Jo.
00:16:54 Přišla zákaznice a prosila nějakou štíhlou a delší okurku.
00:16:59 On hrabal, našel a uspokojil.
00:17:02 A když přišla dáma a chtěla okurku tlustší a kratší,
00:17:06 tak zase prohrabal celou bednu a zase vyhověl.
00:17:10 A když přišla třetí dáma a chtěla zase okurku, tak povídá:
00:17:16 Jakou račte vy, madam? A paní mávla rukou a řekla:
00:17:20 Mně je to jedno, já to chci na salát.
00:17:44 -Inu, hýčkají nás obchodníci.
-Jo.
00:17:48 Vždyť se podívejte, kolegyně, tady...
00:17:52 Opečené klobásy "de luxe."
00:17:55 -To nemá nic společného s tím ministrem. -Já vím.
00:17:59 -Co může být na opečených klobásách "de luxe?" -To já nevím.
00:18:05 -Zkusíme to, jo?
-Jo, dáme si dvakrát.
00:18:10 -Haló...
-Já zaťukám. Dvakrát!
00:18:16 -Přeji vám neobyčejně krásný den.
-Děkujeme.
00:18:20 Bon apetit!
00:18:44 ZPĚV.
00:18:49 Já vím, že se ti nechce hrát na Petra s Lucií,
00:18:53 když pořád melu, mám tě rád, tak to tě ubíjí,
00:18:56 teď mluvím já a tak ty kuš, jsem zkrátka nepraktickej muž,
00:19:01 než najdu řemen nebo nůž, vychladne mi krev, neslyším tvůj řev.
00:19:06 Už nech těch trapnejch narážek na sousedy,
00:19:10 co v sexu Delon dokáže, to taky dovedu,
00:19:13 chceš čerta a ne anděla, s ním by sis rady věděla.
00:19:18 Já vím, že se to nedělá, a tak se těš, jen se ve tmě hneš,
00:19:22 tak zmáčknu tě, hřeš a lež.
00:19:25 Nezboří se chrám, to už dávno vím,
00:19:28 ale život sám nám uletí,
00:19:32 v duchu přemítám, co s mým srdcem smím,
00:19:36 na co ještě mám.
00:19:39 Cože? Co se hrabu v tom šupleti? Co je ti po tom?
00:19:44 Hledám knížku nad samec. Co polož to!
00:19:47 Tebe položím na lopatky.
00:19:49 Dávej si bacha na chlapa, co žlučí sám si hnul,
00:19:53 ďas vem čas co jsem prochrápal, žil jsem jak somnambul,
00:19:58 ty chceš být matka, já jsem šroub, můj pocit moci ve mně stoup,
00:20:03 dech nabral ten tvůj solnej sloup, nečučí jak mnich, poučil se z knih.
00:20:09 Já vím, že se ti nechce hrát na Petra s Lucií,
00:20:13 když pořád melu, mám tě rád, tak to tě ubíjí,
00:20:17 chceš čerta a ne anděla, s ním by sis rady věděla.
00:20:21 Já vím, že se to nedělá, a tak se těš, jen se ve tmě hneš,
00:20:26 tak zmáčknu tě, lež a hřeš. Lalalalala...
00:20:33 To koukáš, viď?
00:20:36 Co čumíš? Nech mě!
00:20:38 Nech mě!
00:20:40 Nech mě!
00:20:45 Tak pojď!
00:20:51 ZPÍVÁ FRANCOUZSKY.
00:24:06 Mraky.
00:24:12 Mraky.
00:24:17 Stoh mraků rozervaných. To by šlo.
00:24:27 Hlava je těžká... To je od včerejška.
00:24:37 Hlava je těžká, morem splínu.
00:24:51 Už bude půlnoc. To to nedorazím.
00:24:56 Půlnoc je bezesná.
00:24:59 Půlnoc je děsná.
00:25:03 To není lehký povolání být básník.
00:25:09 Což nedrásá dost řvaní...
00:25:23 ...havranů.
00:25:35 -Buď zdráv, básníku.
-Co je?
00:25:47 Ježíšimarjá, ženská, kde jste se tady vzala?
00:25:51 Že jsem zase nechal odemčeno.
00:25:54 Uklidni se, nenechal. Já totiž procházím zdmi.
00:25:59 Tak jako procházím věky.
00:26:02 Jsem Erató. Múza milostného básnictví.
00:26:06 Poslušná dcera mocného boha Dia.
00:26:12 Co se mi to zdá za blbost?
00:26:16 Odkdy mají diabetici svýho vlastního boha?
00:26:20 -Já ti nerozumím. Ovšem neznáš-li mě... -To neznám.
00:26:25 -Chybí ti zřejmě vzdělání.
-Vzdělání?
00:26:29 -Mám náhodou vysokou školu.
-Ale s výtahem, že?
00:26:34 Podívejte se, milostivá paní,
00:26:37 vysvětlete mi, kde jste se tu vzala, co tady děláte
00:26:41 a navíc v noční košili.
00:26:45 Nejsi zrovna přívětivý, synu.
00:26:48 Za prvé nemám s vaší rodinou nic společnýho
00:26:52 a za druhý jakým právem mně račte tykat?
00:26:56 Ty básníku nevrlý!
00:26:58 Tykala jsem Verlainovi, Goethemu, i Petrarcovi,
00:27:02 to právo mi dal Bůh Apolón... Leč k věci. Ukaž cos napsal?
00:27:07 Mraky, stoh mraků rozervaných, hlava je těžká morem splínu?
00:27:14 -Musí se to jinak říkat. Co s tím chceš počít?
00:27:18 No co? Až do dorazím, tak to zařadím do sbírky.
00:27:22 -Patrně jsi chtěl říci do sběru.
-Dámo, to už je příliš!
00:27:27 -Myslíš, že tohle bude někdo číst?
-Já si to přečtu.
00:27:31 Doba je složitá, potřebuje jednoduché básně.
00:27:35 -Piš o něčem sladkém a krásném.
-Tak banální nebudu.
00:27:39 Piš o krásné dívce jménem Barbella.
00:27:42 -To mě ani nenapadne.
-Já ti pomohu. -Barbella?
00:27:46 -Ó Barbello, Ó Barbello...
-Ó Barbello...
00:27:58 Proč se ti včera nechtělo?
00:28:03 Sex ne! Piš jenom o jejích půvabech.
00:28:07 -Ó Barbello...
-Ó Barbello...
00:28:12 -Barbella je příslib slasti.
-Pokračuj.
00:28:18 -Barbella je ryzí skvost.
-To je výborné.
00:28:23 -Kdo ji poznal, ten je v pasti...
-Ty máš i talent.
00:28:30 -Já rýmuji po letech.
-No ano.
00:28:33 -Už jí nemá nikdy dost.
-Heuréka!
00:28:40 S tímhle určitě prorazíš.
00:28:43 -Vidíš, jak je dobře, že tě políbila múza. -To je fajn.
00:28:48 Barbella je příslib slasti. Barbella je ryzí skvost.
00:28:52 Kdo ji poznal, ten je v pasti, už jí nemá nikdy dost.
00:28:57 To je ono! Buď sbohem, básníku.
00:29:03 Spi dál!
00:29:06 Barbella, Barbella, Barbella...
00:29:14 Limonáda Barbella, to je ono!
00:34:11 Poslyšte, kolego, vy dnes nemáte nejlepší náladu, že?
00:34:16 -Vás něco žere?
-Uhádla jste, Maypeacová.
00:34:21 -Tak co je s vámi?
-Dohromady nic.
00:34:24 Jen takové drobné trauma mě popadlo.
00:34:31 Uvědomil jsem si, že ještě pár dní a přestanu být Čechoslovákem.
00:34:37 No Bože, tak budete Čech. Copak to nezní hrdě?
00:34:50 To jo, ale já jsem měl celý život takový pocit,
00:34:56 že Čech je spíš příjmení než nějaká příslušnost.
00:35:01 Praotec Čech, Svatopluk Čech, Ringo Čech atd.
00:35:05 -To si zvyknete. To chce jen zdvihnout sebevědomí. -Jo.
00:35:09 Nakonec my nejsme žádný Lichtenštejnsko.
00:35:13 Nás je 10 miliónů.
00:35:15 Jenomže, když povíte Číňanovi, že je nás 10 miliónů...
00:35:20 tak vám řekne: To se musíte spolu všichni dobře znát.
00:35:31 10 miliónů to je dneska pendrek i v korunách, natož v obyvatelích.
00:35:37 Ale no jo, ale...
00:35:43 Nezapomeňte, že Čech všude bratry má.
00:35:47 Jaký já to budu Čech,
00:35:50 když už mám jen jednu sestru a rodiče už nežijí.
00:35:57 -Tak se dejte do Sokola. -Šílíte?
-Tam jsou všichni bratři.
00:36:02 Já budu v mým věku skákat na koni?
00:36:05 Všichni Sokolové nejezdí na koni. Kde by ty koně taky brali?
00:36:10 -Sokol není kovboj.
-Já myslel dřevěnýho koně.
00:36:14 Ale kovboj, to je krásný povolání. Pořád mezi krávama...
00:36:22 -Ale taky nebezpečný povolání.
-Jo.
00:36:25 Už jsem vám říkal, jak dopadl můj arizonský bratranec?
00:36:30 Já jsem ani nevěděla, že máte v Arizoně bratrance.
00:36:34 To nevěděl naštěstí nikdo.
00:36:38 -Ale on si nežil moc slavně.
-Jo.
00:36:44 To je ta smůla,
00:36:46 že kdekdo měl v Americe zazobanýho strejčka nebo bráchu,
00:36:51 -a já mám takovouhle přízeň. Švorcovou. -Prosím?
00:36:58 -On byl chudej jak kostelní myš.
-Jo.
00:37:01 Představte si, že když bratrancovi pošel kůň,
00:37:05 tak měl všeho všudy 50 dolarů.
00:37:10 Kupte si v Arizoně koně za 50 dolarů.
00:37:13 -No kupte si... -Co já bych si kupovala v Arizoně koně?
00:37:17 -To se tak říká. To ne vy!
-No jo.
00:37:20 Já vím,
00:37:23 že vy byste 50 dolarů utratila, ani byste nemusela do Arizony.
00:37:28 To určitě!
00:37:31 Bratranec toho koně potřeboval,
00:37:33 protože kovboj bez koně, to je jako...
00:37:39 Jako já bez vás.
00:37:53 -To myslíte jako, že jsem váš kůň?
-No.
00:37:58 -Nebo, že jste si mě osedlala?
-To ne.
00:38:01 Tak bratranec chodil po těch koňských trzích,
00:38:05 všude byli krásní koně, za 400, za 500 dolarů.
00:38:09 -A on měl jen 50. -Jak to víte?
-Vždyť jste to povídal. -Aha.
00:38:14 Najednou potkal handlíře a říká mu, že by pro něj něco měl.
00:38:19 -A za 40!
-Takže mu pětka zbyla. -No.
00:38:24 Ovšem ten kůň byl vychrtlej a pobledlej,
00:38:27 tlamu měl jako otrávenou. A ten handlíř povídá:
00:38:32 Nemylte se, on nevypadá, ale on je rychlík.
00:38:37 Jenomže má to háček. On patřil faráři
00:38:41 a nedá se do pohybu, dokud mu neřeknete Zaplať Panbů!
00:38:47 Zajímavý.
00:38:50 A nezastaví se, když mu neřeknete" Amen".
00:38:53 Bratranec říkal, že si ho vyzkouší. Vyskočil do sedla,
00:38:58 řekl Zaplať Panbů a kůň vyrazil jak tryskové éro.
00:39:02 Letí městečkem, letí prérií, bratranec byl nadšenej...
00:39:07 Ale najednou vidí, že se řítí k obrovské propasti.
00:39:13 Kůň furt uhání a bratranec byl ateista a nemohl si vzpomenout.
00:39:20 On si nemohl vzpomenout na to slovo, které může koně zastavit.
00:39:25 Propast byla čím dál tím blíž, bratranec zpocený hrůzou...
00:39:30 -Chápete?
-No jistě.
00:39:32 -Až si najednou vzpomněl a zařval "Amen". -Jo.
00:39:37 A ten kůň se zastavil asi půl metru před srázem tý propasti.
00:39:42 -To jsem si oddychla.
-Bratranec taky.
00:39:45 Utřel si ten studený pot z čela a povídá: Zaplať Pánbů.
00:40:07 To byl dost smutnej western.
00:40:13 -To byl. Tak si dáme veselejší.
-Western? -Western.
00:42:55 ZPĚV.
00:43:00 Hráli waltz, hráli waltz,
00:43:05 v tanci slovíčky sládnou,
00:43:10 hráli waltz, přísahals, vás jen vás nebo žádnou.
00:43:18 Říkal jsi princezno, bál je náš,
00:43:23 zdál ses láskou zmámen,
00:43:28 hráli waltz, přísahals, k ránu všemu byl amen.
00:43:37 Říkal jsi princezno, bál je náš,
00:43:42 zdál ses láskou zmámen,
00:43:46 hráli waltz, přísahals, k ránu všemu byl amen.
00:44:03 Hráli waltz, přísahals, byl bys obměkčil kámen.
00:44:12 Říkal jsi princezno, bál je náš,
00:44:17 zdál ses láskou zmámen,
00:44:21 hráli waltz, přísahals, byl bys obměkčil kámen.
00:44:29 Říkal jsi princezno, bál je náš,
00:44:34 zdál ses láskou zmámen,
00:44:38 hráli waltz, přísahals, k ránu všemu byl amen.
00:45:02 To znáte, jak se potkali dva chlapi a jeden říká:
00:45:06 -Tak jsem byl včera na Prodané nevěstě. -Ne. -Co? -Ne.
00:45:11 -To je výborný.
-Na Prodaný nevěstě? A co bylo dál?
00:45:19 -Když jsem to slyšel poprvé...
-Moment, to není konec.
00:45:25 -Ten druhý se ptá...
-On vypráví ty fóry na dvakrát.
00:45:29 Kdo hrál Mařenku? Nevím. A Kecala? Kdepak, furt jen zpívala.
00:45:37 To je teda fór!
00:45:41 Když jsem ho slyšel poprvé, já jsem se ti smál.
00:45:47 Víš, on Vilda neumí vyprávět fóry,
00:45:51 -ale já se mu ze slušnosti vždycky směju. -Jo, jo.
00:45:55 Tak chlapi, budeme hrát nebo si budeme povídat fóry?
00:46:00 A kde je ta Blažena s tím pivem? Blaženo...
00:46:05 No jo, abyste nepošli žízní.
00:46:08 -Pánové, už se to nese.
-No konečně.
00:46:16 Blaženko, nebylo by tady něco na zub?
00:46:19 Na zub? V televizi doporučují Colgate.
00:46:23 Vy jste samá sranda, ale já bych chtěl něco k snědku.
00:46:29 Je tam domácí tlačenka s cibulí nebo utopenci.
00:46:34 -Taky domácí, jo?
-Z dovozu, ale už tu zdomácněly.
00:46:41 -Tak já bych si dal 2 utopence.
-A co ty, Franto? Ty si nedáš nic?
00:46:46 -Touhle dobou míváš chutě.
-Kdo by neměl chutě?
00:46:51 -Když je taková fešanda.
-No tak, nech toho!
00:46:56 No co? Je to erotickej maniak, znáš ho.
00:47:00 Blážo, dal bych si tláču.
00:47:05 -Takže utopenci, tláča...
-Dal bych si 2 rumy.
00:47:09 Tak dva rumy, už se to nese.
00:47:12 -A hrajeme, hoši! Barva?
-Dobrá. -Zelený. -Ano. A jedu!
00:47:24 Hezký, to je moje!
00:47:27 -Hergot!
-A za mnou!
00:47:32 Tak to ne.
00:47:37 To je zase moje.
00:47:39 Hergot, mně přestává jít karta.
00:47:42 To víš, to je to štěstí v lásce.
00:47:45 Jdi do háje, prosím tě.
00:47:47 Tak pánové, tohle byla moje poslední cigareta.
00:47:53 -Nežvaň, Vildo, nežvaň!
-Přísahám.
00:47:58 Doufám, že Blažena bude mít Petry.
00:48:02 Jo takhle! No to jo!
00:48:06 -Tak kdo vynáší, chlapi?
-Já.
00:48:09 -Tady jsou ty utopenci.
-Ano.
00:48:11 -Tady tlačenka.
-Jsi naše dobrá víla.
00:48:15 -Ona je černá?
-Jo.
00:48:23 -Tady jsou ty dva rumíčky.
-Jeden je pro vás. -Ale...
00:48:28 -Nebo si se mnou necvaknete?
-Ale jo...
00:48:32 -Moment! Jako když někdo odemyká. HOUKÁNÍ. -To je parník, ne?
00:48:39 To je tchyně.
00:48:42 Kde jste kdo? Blážo...
00:48:45 Jdu kolem, tak si říkám, že se zastavím...
00:48:48 Panebože, co to tu vyvádíte? Co to máš holka na sobě?
00:48:54 Toho si nevšímej, máti.
00:48:56 V naší čtvrti už nenajdeš lacinou hospodu.
00:48:59 To byl jedinej způsob, jak Frantu přinutit být doma.
00:49:17 Dámy a pánové, teď mám pro vás 2 překvapení.
00:49:21 To první je náš milý host z Moravy a to druhé, o to se on postará sám.
00:49:27 Jožka Černý.
00:49:42 Stejně voní žluté květy šafránu
00:49:48 jako tvoje vlasy, Kristýnko,
00:49:53 stejnou chuť má vítr, co je po ránu,
00:49:58 jako tvoje jméno, Kristýnko.
00:50:03 Stejnou barvu jako mívá oliva,
00:50:08 mají tvoje oči, Kristýnko,
00:50:14 stejně jako nouze mě to bolívá,
00:50:19 když ty nejsi se mnou, Kristýnko.
00:50:27 Stejnou písní jako tlukou slavíci,
00:50:32 tluče tvoje srdce, Kristýnko,
00:50:37 tobě samo nebe slétlo do lící,
00:50:42 jak jsi krásná moje Kristýnko.
00:50:47 Jak je hladké portugalské hedvábí,
00:50:52 hladší je tvá paže, Kristýnko,
00:50:57 žádná jiná na světě mě nevábí,
00:51:03 já chci jenom tebe, Kristýnko.
00:51:13 Já chci jenom tebe, Kristýnko.
00:51:21 Tolik jasu žádná hvězda nemívá,
00:51:26 kolik je ho v tobě, Kristýnko,
00:51:31 v tobě snad i v noci světla přebývá,
00:51:36 věnuj mi ho trochu, Kristýnko.
00:51:42 Hezčí nežli karafiát v zahradě,
00:51:46 hezčí je tvůj úsměv, Kristýnko,
00:51:52 mám tě rád a ostatní je nasnadě,
00:51:57 chci být navždy s tebou, Kristýnko.
00:52:02 Mám tě rád a ostatní je nasnadě,
00:52:07 chci být navždy s tebou, Kristýnko.
00:52:46 Okolo Seče, voděnka teče,
00:52:53 pojeď má milá, do boje přece,
00:53:00 aj ty a já, aj ty aj ty a já,
00:53:07 pojeď má milá, do boje přece,
00:53:14 Aj ty a já, aj ty aj ty a já,
00:53:21 pojeď má milá do boje přece.
00:53:29 Do boje jela, šavle neměla,
00:53:37 čím ses má milá, čím ses bránila,
00:53:43 Aj ty a já, aj ty aj ty a já,
00:53:50 čím ses má milá, čím ses bránila.
00:53:57 Aj ty a já, aj ty aj ty a já,
00:54:04 čím ses má milá, čím ses bránila.
00:54:12 Bránila jsi se šátečkem bílým,
00:54:20 bojovala jsi se svojím milým,
00:54:26 Aj ty a já, aj ty aj ty a já,
00:54:33 bojovala jsi se svojím milým.
00:54:40 Aj ty a já, aj ty aj ty a já,
00:54:47 bojovala jsi se svojím milým.
00:55:14 -Co to sem vlečete?
-Vy nepoznáte rádio?
00:55:19 -To jo, ale proč ho sem nesete?
-Protože je přenosný.
00:55:26 Tohleto rádio jsem si nedávno koupil v Břeclavi
00:55:31 a nevešlo se mi do batohu.
00:55:34 Tak jsem ho dal k Černým do bytu a Jožka mi ho teď přivezl.
00:55:40 -Teď mi ho dal. Tak kam ho mám teď dát? -No dobře.
00:55:45 Vážení a milí přátelé, 69 Televarieté je u konce...
00:55:49 Kolegyně, on ten Jožka Černý je strašně hodný člověk.
00:55:54 Že mi to rádio přivezl.
00:55:58 Vážení a milí přátelé, děkujeme vám za pozornost...
00:56:03 Víte, že je to bezvadný rádio? Hraje totiž i na baterky.
00:56:10 -Navíc je to i kazeťák.
-Jo.
00:56:13 -Stereo. -Jo. -A má paměť.
-Tomu říkám přínos do rodiny.
00:56:19 Vážení a milí přátelé...
00:56:22 Já to s tím ještě neumím, ale Jožka byl tak hodný,
00:56:26 -že mi tam do tý předvolby navolil 5 našich stanic. -Jo.
00:56:36 Stačí jenom cvaknout... První... ANGLICKÁ PÍSEŇ.
00:56:43 Druhá.... JINÁ ANGLICKÁ PÍSEŇ.
00:56:47 Třetí... ZASE JINÁ ANGLICKÁ PÍSEŇ.
00:56:58 -Moment! Říkal jste 5 našich stanic. -Jo.
00:57:03 To jsou ty nezávislé stanice.
00:57:05 Mně napadlo, co se takhle přestěhovat do Austrálie?
00:57:10 Proč? Jak vás to napadlo?
00:57:13 Protože tam je pořád ještě slyšet česká písnička.
00:57:30 ZPĚV. Ta naše písnička česká,
00:57:37 ta je tak hezká, tak hezká,
00:57:44 tak jako na louce kytička,
00:57:51 vyrostla ta naše písnička.
00:57:58 Až se ta písnička ztratí,
00:58:04 pak už nic nebudem mít,
00:58:11 jestli nám zahyne, všechno s ní pomine,
00:58:17 potom už nebudem žít.
00:58:25 Ty naše písničky, jsou jak dvě perličky,
00:58:32 na šňůrce navlečené.
00:58:39 Tolik je krásy v nich a je to velký hřích,
00:58:45 že jsou tak utlačené.
00:58:53 Ta naše písnička česká,
00:58:59 ta je tak hezká, tak hezká,
00:59:06 tak jako na louce kytička,
00:59:12 vyrostla ta naše písnička.
00:59:19 Až se ta písnička ztratí,
00:59:26 pak už nic nebudem mít,
00:59:33 jestli nám zahyne, všechno s ní pomine,
00:59:39 potom už nebudem žít.
00:59:47 Zpívejte lidičky, ty naše písničky,
00:59:53 z Moravy, Slovenska, z Čech.
01:00:00 Ta naše písnička je sice prostičká,
01:00:07 ale je nejhezčí z Čech.
01:00:14 Ta naše písnička česká,
01:00:20 ta je tak hezká, tak hezká,
01:00:27 tak jako na louce kytička,
01:00:32 vyrostla ta naše písnička.
01:00:40 Až se ta písnička ztratí,
01:00:47 pak už nic nebudem mít,
01:00:54 jestli nám zahyne, všechno s ní pomine,
01:01:00 potom už nebudem žít.
01:01:05 Skryté titulky vyrobilo Studio "V", s.r.o.
Tento velký revuální pořad patřil po léta ke stálicím televizní obrazovky a zapsal se do zlatého fondu archivu televizní zábavy. Velký podíl na tom má jistě jeho dvojice moderátorů, Jiřina Bohdalová a Vladimír Dvořák, kteří Televarieté jedinečným způsobem uváděli a do každého dílu přinesli originální scénky, skeče a milý humor. V dnešním díle se můžete opět těšit na řadu populárních zpěváků a tanečníků, ale i na akrobaty a další varietní umělce. Je tedy jisté, že se u svých obrazovek budete skvěle bavit.