Jiřina Bohdalová a Vladimír Dvořák uvádějí úspěšné scénky a písničky (1987). Dále účinkují: H. Vondráčková, K. Gott, Mr. Macaroni, Mr. Gag, K. Zich a skupina Flop, J. Koníček, Orchestr a balet ČST a další. Připravili: V. Dvořák, M. Rážová a P. Vantuch
00:04:07 Stejně vám řeknu, kolegyně,
00:04:10 za starých časů to bylo se zábavou daleko jednodušší.
00:04:15 To přišel komik a legračně poskočil nebo zakopl a lidé už se smáli.
00:04:22 -Dnes aby člověk vymýšlel bůhví co.
-Zakopnout jste zkoušel? -Zkoušel.
00:04:28 -A zasmál se někdo? -Jen chlap, co mi dával nohu do sádry.
00:04:33 -Dnes se na legraci musí hlavou.
-Lidé jsou náročnější.
00:04:39 A také jsou zkažení sdělovacími prostředky.
00:04:43 Když před 100 lety někde v Aši hostinský vyprávěl anekdotu,
00:04:48 víte, jak dlouho trvalo, než se dostala třeba do Prešova?
00:04:52 No, a dnes řeknete v Praze vtip do mikrofonu
00:04:56 -a rázem ho znají v Prešově i vaši.
-Naši nejsou v Prešově.
00:05:01 -Já říkám v Aši, v tom městě.
-Vy jste říkal v Prešově.
00:05:07 Ale naši nejsou ani v Aši, naši bydlí na Vinohradech.
00:05:13 -Co je mi do toho?
-No nic.
00:05:16 Já tady o zábavě a vy do toho pletete pány rodiče.
00:05:20 Jaké pány? Já jsem z chudých poměrů.
00:05:24 Ale já tady o svých starostech a vy do toho motáte vaše.
00:05:30 Jaké moje starosti? Řekla jsem něco o svých starostech?
00:05:35 Vždyť já žádné nemám, jen někdy se sestrou.
00:05:39 Kolegyně, prosím vás! Já tady o voze a vy o koze!
00:05:45 -Co jste řekl? -Že vy o koze.
-Takhle o mé sestře nemluvte.
00:05:50 Já o vaší sestře nemluvím, ta mi může být ukradená.
00:05:56 -Co si to dovolujete? Je to vaše sestra nebo moje? -No vaše.
00:06:02 Moje, takže může být ukradená jenom mně.
00:06:05 Všímejte si svých příbuzných, třeba toho povedeného bratrance Emana,
00:06:11 -který mi 2 roky dluží 50 korun.
-Já nemám žádného bratrance Emana.
00:06:19 -Neměl byste aspoň těch 50 korun?
-To mám, tady.
00:06:24 Tak tomuhle říkám dobrý dialog. Krátký, rychlý, s vtipnou pointou.
00:06:32 Moment! Haló!
00:15:56 Všiml jsem si, že se dnes lidé na Silvestra neumějí bavit sami.
00:16:02 -A jak byste chtěl, aby se bavili?
-Vždyť je tolik společenských her.
00:16:09 -Třeba šachy? -Třeba, ale to je pro dva a spíš odpoledne.
00:16:13 V noci je lepší dáma. Ale loto se dá hrát, nebo na fanty...
00:16:18 Já když byl mladý, tak jsme měli na Silvestra partu, 4 jsem byli.
00:16:24 A my jsme si vymysleli krásnou hru.
00:16:27 Vždycky jeden odešel a ostatní hádali, který.
00:16:31 Já když byla malá, tak jsem si ráda hrála na krám.
00:16:35 Já také. Já si pořád hrál na krám, rodičům jsem prodal celé zařízení.
00:16:42 -Pojďte, zahrajeme si na krám.
-Jděte, v našem věku?
00:16:47 A co vám to udělá? Zahrajeme si na krám jako děti.
00:16:51 Tady bude Jednota nebo Pramen, pultík...
00:16:57 -Nemáte za lubem nějakou satiru?
-Ale ne, jako děti si zahrajeme.
00:17:02 -Tak dobře.
-Já budu prodávat a vy nakupovat.
00:17:06 Tak jděte, ať mám nějakou tržbu. A pozor, na dveřích je zvoneček.
00:17:12 -Cink, cink. Dobrý den.
-Dobrý den. Čím mohu posloužit?
00:17:18 -Prosila bych láhev rýže.
-Ale to je pitomost, láhev rýže.
00:17:24 Říkám, že si zahrajeme jako děti, ale normální, ne debilní děti.
00:17:31 Kde jste to sebrala, takovou pitomost?
00:17:38 -S vámi si hrát... -Mohu já za to, že jste špatně zásobený?
00:17:43 Já budu nakupovat a vy prodávat. Ukážu vám, jak se správně nakupuje.
00:17:55 -Zvoneček.
-Nezvoní. -Cink, cink.
00:18:00 -Dobrý den. Já bych prosil rýži.
-Ano, zajisté.
00:18:07 Máte lahvičku?
00:18:11 -Zadržte!
-To snad není pravda.
00:18:21 -Víte, že se říká, že ženu ani květinou. -S vámi s hrát...
00:18:26 -Pojďte si zahrát na Kovomat.
-S vámi už nehraju.
00:18:31 -Tak já to zkusím, ale naposled.
-Já prodávám, vy kupujete.
00:18:36 -Dobrý den. Prosím dózický zámek.
-Nemáme.
00:18:40 -Tak mi dejte obyčejný patentní.
-Nemáme.
00:18:44 -Tak si vezmu visací zámek.
-Také nemáme.
00:18:48 -A proč ten krám nezavřete?
-Protože nemáme zámek.
00:19:02 -Budeme hrát na něco jiného.
-To také nebyl dobrý nápad.
00:19:06 Pojďte si zahrát tu hru, jak jste vymysleli zamlada.
00:19:11 -Myslíte tu... -Jak by jeden z nás odešel a druhý hádal, který.
00:19:16 To je dobrý nápad. Já bych to vylepšil.
00:19:19 Odejdeme oba a diváci mohou hádat, kdo přijde.
00:19:27 ZPÍVÁ.
00:19:32 Náš osud karty zamíchal a hudba se vytratí do ticha,
00:19:37 chci mít pocit, že jsem při tom byl.
00:19:42 Není lehké lidem hrát, někdo mě nesnáší a jiný má mě rád,
00:19:48 ať se přihlásí ten, koho jsem urazil.
00:19:52 Nechci stát opodál, chci být rád, že jsem hrál,
00:20:02 vím, že kola pop-music se točí dál.
00:20:08 Smířil jsem se s osudem, hudba tu bude a my tu nebudeme,
00:20:13 v tom je krásný ten zvláštní kolotoč.
00:20:17 Někdy není o co stát a jindy jsem s hudbou kamarád,
00:20:23 neměnil bych a neptej se mě, proč.
00:20:27 Nechci stát opodál, chci být rád, že jsem hrál,
00:20:38 vím, že kola pop-music se točí dál.
00:20:57 Náš osud karty rozhodí, já odhodím, co se nehodí,
00:21:03 mám radost, že jsem tu stál a byl jsem rád.
00:21:08 Mohu se vrhnout do davu a doplavat, kam doplavu,
00:21:13 a být s každým, koho potkám, kamarád.
00:21:17 Nechci stát opodál, chci být rád, že jsem hrál,
00:21:27 vím, že kola pop-music se točí dál.
00:21:32 Nechci stát opodál, chci být rád, že jsem hrál,
00:21:42 vím, že kola pop-music se točí dál.
00:21:59 -Jé, dobrý večer, pane Plecitý.
-Ještě lepší, paní Žáčková.
00:22:06 -A co že tu tak sedíte na kufru?
-Vám také nic neujde, paní Žáčková.
00:22:15 Já vím, vaše paní není doma a vy jste si zapomněl klíče, co?
00:22:22 Vy jste byl asi na služební cestě, že? A nebyl, vždyť já to vím.
00:22:29 Viděla jsem vás ráno v mlékárně. Asi se chystáte, že?
00:22:35 Ne, že bych vyzvídala, ale jedete někam, co?
00:22:39 Já vám to tedy řeknu, paní Žáčková, stejně byste se to dozvěděla.
00:22:45 Já jsem přišel normálně domů z práce jako vždycky,
00:22:49 -a ten kufr stál tady přede dveřmi.
-Aha. Takže to není váš kufr.
00:22:57 -To je můj kufr a v tom kufru jsou moje věci. -A vaše paní?
00:23:03 -Ta je v bytě zamčená.
-Pane Plecitý, s dovolením.
00:23:08 Jestli tomu dobře rozumím, co vám tím chce naznačit?
00:23:14 To já nevím, co chce naznačit, ale fakt je, že mě vyhodila.
00:23:20 Je to možné? Takového poctivého, slušného a pracovitého člověka.
00:23:26 -To mi řekněte, proč? -Jestli to nebude ten nepřekonatelný odpor.
00:23:33 Ona měla žena poslední dobou takové podivné,
00:23:39 -já bych řekl vachrlaté poznámky.
-Vachrlaté?
00:23:44 Já se třeba tuhle ráno oholil, a říkám jen tak z hlouposti,
00:23:49 že když se oholím, že se cítím o 20 let mladší.
00:23:55 A ona povídá, že bych se měl holit večer.
00:24:07 Tomu nerozumím. Co je jí do toho, kdy vy se holíte, že?
00:24:13 -Jestli v tom nebude nějaký cizí chlap. -Každý se holí ráno.
00:24:19 Ona určitě někoho má, ta vaše. Zahýbá a prahne po volnosti.
00:24:27 A pak že je nějaká spravedlnost. Já jsem například volná.
00:24:33 -A vůbec mě to netěší.
-Co naděláte?
00:24:37 Nebuďte smutný, Františku, pojďte chvíli ke mně.
00:24:42 -To já nevím.
-Mám tam červené. -To ne.
00:24:47 Mám tam flašku Maryšy, nalíčíme na myši,
00:24:52 nalíčíme na rejsky, budeme zpívat korejsky.
00:25:01 -Mně není do smíchu, paní Žáčková.
-Já vím. Já jsem Mařenka.
00:25:07 Jestli nemáte kam jít, klidně můžete jít ke mně bydlet.
00:25:12 A ještě před rozvodem. Já na řeči nedám.
00:25:15 Mně můžou být lidi ukradení, klidně před rozvodem.
00:25:20 Sakra, rozvod. Ten vás teď bude stát pěkné peníze.
00:25:25 To mi vadí nejmíň, paní Mařenko Žáčková.
00:25:29 Já totiž nejsem žádný chudák, víte?
00:25:35 Mám sporožiro, o kterém moje žena neví a tam mám pěkných pár tisíc.
00:25:42 A u bráchy mám schované takové zlaté věcičky, to byste koukala.
00:25:48 -To se ráda kouknu. -A navíc, paní Žáčková, a to žena také neví,
00:25:58 minulý týden jsem utrhl tři druhé a dvě třetí ve sportce, rozumíte?
00:26:20 To se dělá, poslouchat za dveřmi?
00:27:05 ZPÍVAJÍ.
00:27:08 Přednosta stanice se nekouká jen na šíny,
00:27:13 přednosta stanice, ten umí prohnat mašiny.
00:27:21 Přednosta stanice, to prazvláštní je tvor,
00:27:28 před ním se klaní semafor, šarže je hrozná, každý ho pozná,
00:27:36 červený nos i čepice, to je přednosta stanice.
00:28:00 Sám já chodívám rád,
00:28:08 jen sám.
00:28:14 Mám svou samotu rád,
00:28:21 jsem rád.
00:28:27 Sám se vždy usmívám, sám jen sobě zpívám,
00:28:37 moje snění nic nezmění, vím.
00:28:46 Sám i nejvíc získám,
00:28:50 svému stínu pískám písničku tu, kterou znám jen já sám.
00:29:14 Růžové psaníčko znamená randíčko, nebo mé zlatíčko, jak mám tě rád.
00:29:23 Modré však heleď se, holčičko, nepleť se,
00:29:27 to už ti jistě chce kluk kvinde dát.
00:29:32 Když žluté, je to žárlivost, a bílé, toť nevinnost.
00:29:40 Bylo až z Jablonce, bez známky dokonce,
00:29:45 to je kus lakomce, neber si ho.
00:30:06 Když žluté, je to žárlivost, a bílé, toť nevinnost.
00:30:14 Bylo až z Jablonce, bez známky dokonce,
00:30:19 to je kus lakomce, neber si ho.
00:32:04 Láska brány otevírá, bez křídel dostaneš se do nebe,
00:32:12 láska nikdy neumírá, jen dál je pouští bez tebe.
00:32:20 Nám stačí jen tak málo, jen mít někoho vroucně rád,
00:32:28 i slunce svatozář dát lásce na oltář
00:32:34 a v žáru noci své touhy hřát.
00:32:54 Nám stačí jen tak málo, jen mít někoho vroucně rád,
00:33:01 i slunce svatozář dát lásce na oltář,
00:33:06 a v žáru noci své touhy hřát.
00:39:13 Pane řediteli, je tu ta Kaňousková, co jste si ji dal zavolat.
00:39:19 -Co? -Paní Kaňousková.
-Já vím, ať jde dál.
00:39:26 -Máte jít dál.
-Děkuji.
00:39:31 -Dobrý den.
-Dobrý den.
00:39:34 -Tak vy jste ta paní Kalousková?
-Ne, já jsem Kaňou. Kaňousková.
00:39:44 -Aha, já tady mám Kalou..., ne Kaňou. -Kaňou. To vím určitě.
00:39:50 Jistě víte, proč jsem si vás dal zavolat.
00:39:55 Přesně to nevím, ale kvůli zvýšení platu to asi nebude, že?
00:40:02 -Teď není vhodná chvíle na legraci.
-Tak jsem se nemýlila.
00:40:07 -Podívejte, nebudeme chodit dlouho okolo horké té... -Kaše.
00:40:17 -Je tu na vás ošklivá stížnost.
-Hezké stížnosti ani nejsou, že?
00:40:26 Co pamatuji, tak nedošlo v podniku k ničemu tak politováníhodnému.
00:40:35 -A to už jste tu 2 měsíce.
-Já chápu.
00:40:39 V každém kolektivu dochází ke konfliktům, ale vše má svoji...
00:40:47 -Mez nebo hranici. -Co kdyby dnes v podatelně, zítra v kotelně...
00:40:54 Promiňte, že vám skáču do úst, ale teď kolem té kaše chodíte.
00:41:00 -Já vím, že Bodláková žalovala.
-Podobný tón si vyprošuji.
00:41:06 -Paní Bodláková mi napsala...
-Vy jste to nevěděl?
00:41:17 9. tohoto měsíce došlo mezi ní a vámi k prudké výměně názorů.
00:41:23 Jaká výměna? Názor měla jen ona, tak co jsme si mohly vyměňovat?
00:41:30 -Nepřerušujte mě. -Prosím.
-Cituji dále z dopisu.
00:41:35 -K výměně názorů, která vyvrcholila konzultací podepsané. -Konzultací?
00:41:43 -Inzultací. Já jsem se přehlédl.
-Čím, prosím? -Inzultací.
00:41:49 Tak to ne, já jsem podepsané jen dala facku.
00:41:55 -Dovolte, na pracovišti? -To jsem ji měla vylákat do Stromovky?
00:42:03 Dopustila jste se hrubě protispolečenského činu.
00:42:08 Paní Bodláková píše, že i když má svědka, nepodá trestní oznámení,
00:42:19 ale očekává, že já z vašeho jednání vyvodím exemplární důsledky.
00:42:26 Že jsem tak zvědavá, nenapsala tam náhodou, proč ji vlastně koupila?
00:42:33 Ty výrazy! Motiv neuvádí, ten není podstatný, i když mě také zajímá.
00:42:43 -Já vám to řeknu, ale nevím, jestli se vám to bude líbit. -Prosím.
00:42:50 Bodláková řekla, že jste blbec.
00:42:57 -Prosím? -Že jste blbec. Dokonce řekla, že jste neschopný blbec.
00:43:04 -Ale jak na to přišla?
-To nevím.
00:43:18 -Vždyť já tu paní vůbec neznám.
-Přesto řekla, že jste blbec.
00:43:26 To nemusíte opakovat, ale mně nad tím zůstal rozum stát.
00:43:32 Mně stojí ještě teď.
00:43:42 -Rozumíte, kdybychom se znali...
-Jistě, tak by to mohla říct.
00:43:51 -Posaďte se, paní Kaňousková. Proč stojíte? -Já si netroufla.
00:43:56 -Tak ona takhle... A blbec?
-Blbec neschopný.
00:44:04 Jako by mi nestačil blbec, že?
00:44:08 A vy jako kvůli tomu, že tak mluvila o mé osobě...
00:44:14 Já jsem mírná ženská, ale nesnesu, když jeden očerní druhého.
00:44:23 -Nedáte si černou kávu? -Ne.
-Nebo skleničku koňaku? -To jo.
00:44:30 Nebo když jeden druhého urazí, když po něm hodí jedovatou slinu.
00:44:36 -To nesnesu. -Na zdraví.
-Takhle dopoledne?
00:44:40 Vy to nemůžete nechat jen tak, tu urážku.
00:44:47 -Mně se před očima udělá temno...
-Jak od Jiráska. -Ne. Do fialova.
00:44:59 Já vám dám ještě jednu. Ani nevím, jaké je vaše křestní jméno.
00:45:06 -Jsem Zora.
-To je hezčí, než Kaňousková.
00:45:10 Já snad ani nejsem vinna. Jak se mi udělá temno, tak bum prásk,
00:45:18 -oko za oko, já trestám.
-Vy jste úplná Zora mstitelka.
00:45:32 To jste si oddechla. To ovšem mění celou situaci, ale co teď uděláme?
00:45:41 Já myslím, že bychom to mohli dopít.
00:45:46 To jistě, když to máme otevřené.
00:45:53 Ale já myslím, Zorinko, co uděláme s tou patálií, že?
00:46:01 To se musí nějak zlikvidovat, protože jste jí dala ten políček...
00:46:08 -Víte co? My to shodíme ze stolu.
-To bude nejlepší.
00:46:12 -Já té Bodlákové napíšu... To musí být ale číslo. -To je.
00:46:18 Napíšu jí, nebo já jí to řeknu, já ji dám zavolat, ona musí přijít.
00:46:24 -A já jí řeknu, že jsem vás zkáral.
-To tedy jo.
00:46:36 Já řeknu, že jsem vám to vysvětlil, a že vám beru čtvrtletní prémii.
00:46:45 -To ne. -Stejně byste nic nebrala, jak se znám.
00:46:49 A já vám to příští kvartál, Zorinko, vynahradím.
00:46:53 -To jste hodný. Já to dojedu a jdu.
-Tak jsme se dohodli.
00:46:59 Tak se mějte hezky a stavte se. Moment, teď mě napadlo, ten svědek.
00:47:07 -Ona píše, že má svědka.
-Tak z toho mám také vítr.
00:47:13 Totiž Jouza je v dílenském výboru, aby nám to netahal na schůzi.
00:47:19 -Co jste řekla? Jouza? -Ve výboru.
-Jouza? -Láďa! -Láďa!
00:47:25 Tak Zori, toho zpacifikuju raz dva, s tím jsme chodili do školy.
00:47:31 -Ale ne. -No jo, toho já znám od dětských škamen.
00:47:36 On se vůbec nezměnil, ten je pořád stejný, věčně podělaný...
00:47:45 -Ne! Pane řediteli, ne!
-Já ho znám jako své boty!
00:47:52 Jouza je věčně podělaný vůl! Au!
00:47:57 Mohu já za to? Temno před očima!
00:48:10 ZPÍVÁ.
00:48:15 Den D, zas jeden silvestrovský den tu máš,
00:48:23 den D, ten v roce poslední je tvůj i náš.
00:48:31 Tak je tu flám a všichni do jednoho můžeme říct,
00:48:38 že bude nám zas o rok víc.
00:48:45 Den D, ti co se neznali se přátelí,
00:48:53 Den D je veselý.
00:49:00 Dnes máme pré, dnes máme pré,
00:49:07 ten náš den D, den D má kouzlo své.
00:49:14 Den D, starému roku sbohem zkrátka dám,
00:49:22 Den D, je víno zpěv a dobrá nálada.
00:49:30 A někam jít! Snad v každém sále hraje prima band,
00:49:37 rok musí mít svůj happyend.
00:49:44 Den D někdy je grátis, někdy přijde dráž.
00:49:52 Den D je čí? Je náš!
00:49:59 Řekneme mu své, dnes máme pré,
00:50:06 je nádherné mít svůj den D. A teď všichni se mnou!
00:50:15 Lalalala...
00:50:32 Tak je tu flám, a všichni do jednoho můžeme říct,
00:50:38 že bude nám zas o rok víc.
00:50:45 Den D, za pár let začne jinou číslicí,
00:50:53 den D dvoutisící.
00:50:59 Řekneme mu své, zas máme pré,
00:51:07 je nádherné mít svůj den D.
00:51:15 Řekneme mu své, zas máme pré,
00:51:21 je nádherné mít svůj den D.
00:51:46 To vám byl rok, co špičku měl,
00:51:51 rok jako zvon a věčný shon, semtam i zádrhel.
00:51:57 Plný plyn, tak jeď jak dříč, jak šroub,
00:52:02 máš v rukou bič, březen je pryč, kvartál v máj se zhoupl.
00:52:07 Tady prach, tam louže, ve tvých šlápotách,
00:52:12 a v létě hic a pauza nic, na podzim dál jsi to táhl.
00:52:17 A fór je v tom, že špičku měl jak hrom,
00:52:23 ten prima rok, co byl, co pláchl.
00:52:28 Rok ten má, ano má, ano má, ano má vždy špičku mít,
00:52:33 i kdyby tě schod tě vyzul z bot, i bez bot cikcak dá se jít.
00:52:39 Znovu vztyk, znovu start, znovu sen i klam,
00:52:43 tvůj nový cíl, ty míle mil možná i dojdeš tam.
00:52:49 Příští rok tak i ty jak já to táhl,
00:52:54 řekni pln sil, rok fajn to byl i při všech trampotách.
00:52:59 A fór je v tom, že špičku měl jak hrom,
00:53:04 ten prima rok, co byl, co pláchl,
00:53:09 ten prima rok, co byl, než pláchl.
00:53:26 Já městem chodím sem a tam, je Silvestr a nikam nechvátám,
00:53:35 ač právě nemám límec, ani šaty salónní,
00:53:41 tuším, že si náramnou dívku nakloním, záhy nakloním.
00:53:50 Já v sobě nosím pocit sváteční, ó jak zázračný, ó jak výřečný,
00:54:01 proč mě všichni přehlížejí ví jen Bůh,
00:54:06 vždyť nejsem vzduch, vážení, proč jste neteční?
00:54:11 V den, kdy v sobě nosím pocit sváteční.
00:54:26 Té, kterou mám rád, píseň chci dát,
00:54:34 nejhezčí song, co znám.
00:54:39 Jen té, kterou mám rád, měl by teď hrát vánek sám.
00:54:54 Ať sálá letní žár ze rtů mých a místo vrásek dá jí smích.
00:55:08 Ať dál píseň má zní, patří jen jí,
00:55:18 té, kterou mám, mám rád.
00:55:42 Já znám tu hospodu a sál, tam, lásko má, jsem chodíval.
00:55:51 Jako dnes tě vidím na parketu stát a významně se na mě smát.
00:56:01 Jenže teď si s tebou nevím rady, když jsem pryč a ty jsi tady,
00:56:07 nejde nám to dohromady jako dřív.
00:56:11 Tak spánembohem, nač ten pláč, já nejsem žádný zelenáč.
00:56:19 Přece vím už dávno, co ty také víš, že s láskou mívají lidé kříž.
00:56:46 Pořád se říká, že jsou lidé lhostejní a nevšímaví vůči sobě.
00:56:52 -A není to pravda. Já jsem tuhle upadl na chodníku... -Jděte!
00:56:58 A tak nešťastně, že jsem ležel.
00:57:01 A opravdu, nikdo na mě nešlápl, všichni mě obcházeli.
00:57:06 Lidé toho namluví... Třeba se říká, že prodavačky si neváží zákazníků.
00:57:12 Nebo že číšníci nejsou pozorní... Opak je pravdou.
00:57:16 Můj strýc pozval tetu na večeři do Jalty, to je hospůdka v Praze.
00:57:22 A on už dlouho nebyl v hospodě, tak objednal jako předkrm kaviár.
00:57:28 Číšník se naklonil ke strýčkovi a povídá: Ale to bude přes 500.
00:57:35 -A co strýček? -Otočil se na tetu a říká: Vidíš? Tomu říkám podnik.
00:57:41 Oni nejsou líní ty kuličky spočítat.
00:57:51 -Komu není rady...
-Až se ucho utrhne, že.
00:57:57 -Také se říká, že u nás bují korupce. -Ne.
00:58:01 Já tomu nevěřím. Já byl na OPBH a opravdu, nic ode mě nevzali.
00:58:09 Také mi tedy nic nedali.
00:58:17 -Ale nakonec jste si kvit.
-Jo.
00:58:20 -Když jsme u toho, jaký máte názor na to všimné, na uplácení... -Já?
00:58:27 -Já jsem zásadně proti. -To je správné. Ale proč jste proti?
00:58:34 -Otevřeně.
-Samozřejmě.
00:58:36 -Proto, že mě nikdo neuplácí.
-Takhle otevřeně jsem to nemyslel.
00:58:42 Jsou profese, kde malá pozornost je pohyblivá složka příjmů.
00:58:48 -To víme.
-Někdo má šťastné povolání.
00:58:52 Bylo by krásné, kdyby mi nějaký divák v divadle strčil obálku...
00:58:58 -Za co by vám strkal obálku?
-Třeba za výstřih.
00:59:02 -Já se neptám kam, ale za co, za jakou službu? -Aha.
00:59:07 -Za co by divadelní herečce někdo něco strkal? -To je možností!
00:59:15 Třeba abych mu řekla, jak to dopadne,
00:59:19 nebo abych na něj mrkla a namíchla ženu.
00:59:23 Dost. Já čekal, že to svinstvo odsoudíte a vy to málem závidíte.
00:59:31 Dokonce když víte o nějakém případu kolem sebe, tak to máte pranýřovat.
00:59:40 -Já budu pranýřovat.
-Ale konkrétně.
00:59:44 -Já mohu pranýřovat i konkrétně.
-Tak prosím. -Josef Dlabáček bere.
00:59:50 -A víte to určitě?
-Jistě, co já mu toho už nastrkala!
00:59:58 -A kdo to je ten Dlabáček?
-Řidič městského autobusu 521.
01:00:05 To jsem ještě neslyšel, že někdo uplácí řidiče autobusu?
01:00:10 Kdybych nesolila, tak si Dlabáček pojede po své trase.
01:00:15 Ke mně domů totiž žádná linka nevede.
01:00:23 -Co tomu říkají ostatní cestující?
-Co by?
01:00:29 Dnes, když jedete MHD, stejně nikdy nevíte, kudy pojedete.
01:00:41 -Tak Josef Dlabáček, ano?
-Ale abychom mu nekřivdili.
01:00:47 On Dlabáček třeba není mamonář, třeba musí uplácet garážmistra.
01:00:53 Jistě, a garážmistr zase potřebuje nějaké peníze bokem,
01:01:00 -aby měl na shánění dílů.
-A ti, co shánějí náhradní díly,
01:01:06 -musí platit všimné zase jinde.
-Já bych to řekl takhle.
01:01:10 Většina našich lidí je poctivá a neúplatná a menšina to kazí.
01:01:16 Já bych neřekla menšina.
01:01:18 To je jeden jediný člověk a jmenuje se, dejme tomu, Brcahel.
01:01:24 A šmelí s něčím, co každý druhý potřebuje.
01:01:28 A aby to každý druhý měl, tak musí také brát.
01:01:32 A aby mohl každý druhý brát, musí ho každý první podplácet.
01:01:37 A aby mohl každý první podplácet, musí každý druhý dávat.
01:01:42 -A teď mi řekněte, jak z toho ven?
-Snadno, zarazit to tomu jednomu.
01:01:48 Popadnout za křídlo Brcahela, prapůvodce nešvarů.
01:01:53 Máte pravdu, ale najděte ho.
01:02:17 Po pražsku si tady zazpívejme, sem každý ku švandě zaměř krok,
01:02:24 pražské děvy vždycky v lásce mějme, a popřejme si pražský mok.
01:02:31 Po pražsku si tady zazpívejme, sem každý ku švandě zaměř krok,
01:02:38 pražské děvy vždycky v lásce mějme a popořejme si pražský mok.
01:02:46 Praha je všech Čechů ráj, ať žije bajkajlaj, bajkajlaj,
01:02:54 Praha je všech Čechů ráj, ať žije bajkaj bajkajlaj.
01:03:02 Praha je všech Čechů ráj, ať žije bajkajlaj, bajkajlaj,
01:03:09 Praha je všech Čechů ráj, ať žije bajkaj bajkajlaj.
01:03:18 Praha je Praha, to máte marné, Praha je vzor elegance,
01:03:24 je věčně mladá, nikdy nestárne a je jí pořád do tance.
01:03:31 Na promenádě v plné parádě tam to přec nejde bez písní,
01:03:38 Praha si zpívá a jak to bývá, zpíváme si s ní.
01:03:45 Nemusíš se dnes na korzo bát, když jde tvůj kavalír,
01:03:51 v kavárně ti valčík budou hrát, na pilu i na klavír,
01:03:58 z šampaňského špunt až vyletí, oblétnu snad světa kraj,
01:04:04 do Prahy však hned vrátí se nám zpět, Praha je ráj.
01:04:16 Skryté titulky vyrobilo Studio "V", s.r.o.
Tento revuální pořad patří k legendám televizní zábavy především díky moderátorům, Jiřině Bohdalové a Vladimíru Dvořákovi. Dnes si připomeneme výběr toho nejlepšího, co jsme na obrazovkách z tohoto pořadu viděli. Vladimír Dvořák nám bude chtít vyprávět o svých osobních starostech, ale nakonec se dozvíme o rodinách moderátorů možná více, než bychom původně zamýšleli. Televarieté nejsou ale jen vtipné dialogy, patří do něj samozřejmě i scénky a řada hudebních hostů. Podíváme se, co se stane, když Vladimíra Dvořáka jako pana Plecitého vyhodí manželka z bytu a přede dveřmi se setká s Jiřinou Bohdalovou. Vystoupí domácí i zahraniční zpěváci, můžeme zmínit Karla Zicha nebo Karla Gotta. A pestrou mozaiku doplní baletní a artistická uskupení, takže je jisté, že se u svých obrazovek budete opět výtečně bavit.