Televarieté

Díly
Videobonusy
Fotogalerie

Televarieté 60

Čtvrtek 30. 9. 2021 na ČT3

Nastavit připomenutí

Hledat všechna vysílání dílu / pořadu

Přehrát

00:00:51 -Dobrý večer.
-Dobrý večer, rozmarný večer.

00:00:54 My jsme se vsadili, že nás v těch škraboškách nepoznáte.

00:00:58 -Zřejmě jsme prohráli.
-Inu, vždycky se vyhrát nedá,

00:01:02 to vám potvrdí například naši cyklisté, atleti, fotbalisté,

00:01:07 hokejisté, volejbalisté, gymnasté a vegetariáni.

00:01:12 Proč vegetariáni?

00:01:15 Ti to s tou letošní nabídkou zeleniny taky moc nevyhráli.

00:01:19 -Dobrý večer.
-Dobrý večer.

00:01:24 -Co to vidím? My už jsme čtyři?
-Snad abychom se seznámili, ne?

00:01:29 -Dvořák.
-Bohdalová.

00:01:32 -Dvořák.
-Bohdalová, těší mě.

00:01:50 A už je tady otázka pro vás, televizní diváky.

00:01:54 -Je to taková hádanka.
-Dobře se podívejte na ty čtyři.

00:01:59 A napište nám na adresu Československá televize,

00:02:02 Praha 1, Jindřišská 16, 111 50.

00:02:04 Která z obou dvojic je ta pravá?

00:05:27 PÍSEŇ

00:05:29 Když je tma a svět je náhle němý,

00:05:33 tím se obyčejně zbavím trémy,

00:05:37 co jsem kvůli ní pohořel už tolikrát.

00:05:44 Jak je kolem tebe plno lidí,

00:05:47 nikdy nedokážu, jak se stydím, říct,

00:05:52 že ty jsi můj typ a že tě mám rád.

00:05:59 Ale když je tma a svět se ztiší,

00:06:02 jsi mi pokud možno ještě bližší,

00:06:07 že si dovolím jít a pod tvým oknem hrát.

00:06:13 Stíny usedají na tvé římse,

00:06:17 a já kupodivu nestydím se

00:06:21 vložit všechen svůj cit do serenád.

00:06:28 Kdekdo žasne, když se na mě dívá,

00:06:35 i ty hvězdy, které na obloze září.

00:06:43 Měsíc má šok a hledá, kdo to v noci zpívá,

00:06:49 že lidi pro ten zpěv nemohou spát.

00:06:57 Moje tréma, to je velká vada,

00:07:01 pro ni nevím, jestli mě máš ráda.

00:07:05 Na tvou lásku se tě ve dne ani ptát netroufám.

00:07:12 Ale když tma voní vlhkou zemí,

00:07:15 půlnoc odbila a zima je mi,

00:07:20 tréma je ta tam a já se tě můžu ptát.

00:07:26 Kdekdo žasne, když se na mě dívá,

00:07:34 i ty hvězdy, které na obloze září.

00:07:42 Měsíc má šok a hledá, kdo to v noci zpívá,

00:07:48 že lidi pro ten zpěv nemohou spát.

00:07:56 Tak sejdi dolů, o to tě teď žádám,

00:08:03 váš dům, to není zámek ani hrad.

00:08:10 Tak buď uznalá a dej mi šanci,

00:08:14 když ti jak ten rytíř v renesanci verše skládám k serenádám.

00:08:25 Tak sejdi dolů, o to tě teď žádám,

00:08:32 váš dům, to není zámek ani hrad.

00:08:39 Tak buď uznalá a dej mi šanci,

00:08:43 když ti jak ten rytíř v renesanci verše skládám k serenádám.

00:09:09 Ještě jsme vám, přátelé, neřekli,

00:09:12 jaké pro vás máme dneska překvapení.

00:09:14 Kdybychom to řekli, tak už by to žádné překvapení nebylo, že?

00:09:18 Ale myslím, že teď je nejvyšší čas to říct.

00:09:21 -Povíte to vy, nebo to mám říct já?
-To je jedno, řekněte to třeba vy.

00:09:26 -Vážení přátelé, už nejsme...
-Nebo to řeknu já, ono je to jedno.

00:09:31 Vážení přátelé, už nejsme v Hudebním divadle v Karlíně.

00:09:34 Ne že by se nám znelíbilo, naopak,

00:09:37 za deset let televarietní spolupráce jsme mu přímo vděční,

00:09:41 skoro tak vděční, jako jistý řezník jistému Kořínkovi.

00:09:45 -Co to povídáte, prosím vás?
-To je taková historka z masny.

00:09:49 Jo tak, tak to povídejte.

00:09:52 To jeden vedoucí obskakoval postaršího zákazníka,

00:09:55 dal mu ledvinky, játra, uzený jazyk, hovězí žebro,

00:09:59 a všechno napůl zadarmo.

00:10:02 A jeho žena mu povídá: Není ti něco?

00:10:05 Není, Ančo, ale vím, co je to vděk.

00:10:09 To byl pan profesor Kořínek, můj třídní z gymnázia.

00:10:12 Ančo, ten kdyby mě bejval nenechal propadnout,

00:10:15 tak jsem taky moh bejt dneska akademik!

00:10:29 -Kam teď budete chodit pro maso?
-A kam vy, když jste to napsal?

00:10:35 Hudební divadlo v Karlíně prodělává takovou rekonstrukci,

00:10:40 a tak jsme zaklepali na dveře této budovy, samozřejmě zvenku.

00:10:44 A protože se nám dostalo laskavého pochopení,

00:10:47 jsme dneska, kde jsme.

00:10:49 Uvnitř.

00:10:51 Samozřejmě, ale v Divadle na Vinohradech.

00:11:02 Ano, je to velice krásné divadlo.

00:11:04 Ano, jedno z nejmladších pražských divadel.

00:11:08 Letos je mu osmdesát let.

00:11:10 Pravda, jsou v Praze i mladší divadla, že...

00:11:13 Jsou, ale většinou zavřený.

00:11:16 To se nedivte, stavbaři nevědí, kam dřív skočit.

00:11:20 Je třeba bytů, samoobsluh, motorestů...

00:11:23 A je spousta jinejch restů, já vím.

00:11:25 Dosluhují sídla ministerstev,

00:11:28 stavebnictví nestačí exportnímu rozmachu.

00:11:32 V nejbližší době bude třeba vybudovat přívozy přes Vltavu.

00:11:35 A v plánu je dalších třicet asijských restaurací.

00:11:48 A já jsem dokonce četl,

00:11:52 že současně s otevřením podmořského tunelu pod kanálem La Manche

00:11:56 má být znovu otevřen renovovaný pražský hotel Palas.

00:12:02 No vidíte, a ještě něco si k tomu připočtěme.

00:12:11 Hroutí se nám přežité metody,

00:12:14 rozpadávají manželství, lámou charaktery,

00:12:18 a že se leckde uvolnila i kázeň.

00:12:21 No prostě je toho hodně, co volá po přestavbě.

00:12:34 A právě proto bychom rádi i Divadlu na Vinohradech vyjádřili svůj vděk.

00:12:39 A máme dokonce k jeho osmdesátým narozeninám malý dárek,

00:12:45 který přinese první dáma české operety,

00:12:48 zasloužilá umělkyně Nelly Gajerová.

00:13:02 Nazdar, miláčku.

00:13:12 Nellinko, my tě vítáme

00:13:14 na prknech Vinohradského divadla a Televarieté,

00:13:17 a jsme rádi, že jsi přijala naše pozvání.

00:13:20 -Vypadáš výborně.
-Neříkej...

00:13:23 Prosím tě, kdy ty jsi vlastně začala hrát divadlo?

00:13:26 To je už strašně dlouho.

00:13:30 -Nemusíš to říkat, jestli nechceš.
-Ale jo, já se s tím netajím.

00:13:34 Tak si to spočítej, od třicátého roku jsem angažovaná.

00:13:39 -To máme 1930...
-Padesát sedm.

00:13:41 -Tys to vypočítala tak rychle?
-To jsme ještě nebyli na světě.

00:13:53 Nellinko, jak to děláš, že tak báječně vypadáš?

00:13:56 -Vždyť ty jsi jako proutek.
-Jako proutek?

00:14:00 -No, jako proutek jsi.
-Ale kdepak.

00:14:03 -Ale když tak na tebe koukám...
-Na mě se nekoukej.

00:14:06 -Ty teď momentálně nejsi proutek.
-Ale bejvával jsem, vzpomeň si.

00:14:11 On bejvával spíš proutník.

00:14:26 Nelly Gajerová nám zazpívá písničku,

00:14:29 která je o hercích, o divadle, o tyjátru.

00:14:33 Nelly Gajerová!

00:14:45 PÍSEŇ

00:14:47 Ráda vás pozvu do vzpomínky,

00:14:52 ráda tu roušku odhalím.

00:14:56 Cítíte?

00:14:58 Je tu vůně šminky, diváci hlučí v předsálí.

00:15:07 Po prvním zvonění jsou všichni herci jakoby zranění,

00:15:14 bolí je svět, vládne jim vzrušení.

00:15:19 Malí i velcí, mladí i zkušení, začnou se chvět.

00:15:29 Každý však hned se vystoná

00:15:34 jak jen se zvedne opona.

00:15:40 V Praze ani na Monmartru, nejde to žít bez tyjátru,

00:15:48 divadlo je zkrátka skutečnost i snění,

00:15:52 otec, bratr, matka, tma i jasnozření.

00:15:57 Divadlo je touha, zrada, žár i led,

00:16:02 divadlo je celý svět.

00:16:12 Poznáte sám, jak prohra pálí

00:16:16 a jak je křivda palčivá.

00:16:21 Z těch, co se na vás večer smáli,

00:16:25 kdopak se ráno usmívá?

00:16:31 Ale i vavříny, potlesk i sláva,

00:16:36 ty nejsou bez viny, přijde-li pád.

00:16:41 Nedejte na pýchu, když na vás mává,

00:16:46 vzdalte se potichu a běžte hrát.

00:16:52 Skromnost, když jdete nahoru,

00:16:55 dá vám pak v nouzi oporu.

00:17:01 V Praze ani na Monmartru, nejde to žít bez tyjátru,

00:17:09 divadlo je zkrátka skutečnost i snění,

00:17:14 otec, bratr, matka, tma i jasnozření.

00:17:18 Divadlo je touha, zrada, žár i led,

00:17:23 divadlo je celý svět.

00:17:34 Nenadávejte na zrcadlo, když vaše maska oprýská.

00:17:42 Šťasten, že hůř to nedopadlo,

00:17:46 herec si nikdy nestýská.

00:17:51 Z vybledlých obrázků bez bílých paspart

00:17:57 vyčtem pak otázku, o tu se přem.

00:18:01 Zdraví i zkrušení, když jsme šli na start,

00:18:06 zda jsme své vzrušení rozdali všem.

00:18:11 Herec je zkrátka nejvíc rád,

00:18:15 za to, že smí a musí hrát.

00:18:21 V Praze ani na Monmartru, nejde to žít bez tyjátru,

00:18:30 divadlo je zkrátka skutečnost i snění,

00:18:34 otec, bratr, matka, tma i jasnozření.

00:18:39 Divadlo je touha, zrada, žár i led,

00:18:43 divadlo je celý svět.

00:19:14 Tak jsem vám, kolegyně, v neděli neměl co dělat,

00:19:18 tak jsem napsal televizní hru.

00:19:20 Jo? A už jste ji dal někomu přečíst?

00:19:22 Dal jsem ji přímo jednomu televiznímu dramaturgovi.

00:19:26 Zrovna včera mi ji vrátil.

00:19:28 To je teda fofr. A co vám řek?

00:19:30 Že prej si v televizi nemůžou dovolit tolik sprostých slov.

00:19:34 Já jsem mu říkal, že v mý hře není jediný sprostý slovo.

00:19:39 A on mi na to povídá: No jo, ale kolik by jich řekli diváci!

00:19:50 -Tak máte smůlu, no...
-Tu já mám pořád.

00:19:53 -Já mám smůlu jako vrata.
-Nevěšte hlavu,

00:19:56 třeba štěstí taky jednou zaklepe na vaše dveře.

00:19:59 Jak se znám, tak nebudu doma,

00:20:02 budu někde na louce hledat čtyřlístek.

00:20:06 Možná vám tu hru nevzali, protože není dobrá.

00:20:11 Neutěšujte mě, to nemá cenu.

00:20:15 Mně se totiž zdá, že poslední dobou se televizní programy zlepšujou.

00:20:20 Vám se to nezdá?

00:20:22 Ale jo, taky se mi to párkrát zdálo.

00:20:35 Ale vždycky, když jsem se pak probudil,

00:20:38 tak na tý obrazovce sněžilo jako jindy.

00:20:46 Ale je to asi čtrnáct dní,

00:20:48 co jsem viděl velice zajímavou inscenaci.

00:20:51 Hergot, tohle je experiment, říkal jsem si,

00:20:54 protože celá ta hra se odehrávala v pater nosteru.

00:20:57 Tak to jsem neviděla.

00:20:59 To jste ani nemohla, já jsem pak zjistil,

00:21:02 že mám hnutou tu vertikální synchronizaci,

00:21:04 takže ono se to ve skutečnosti odehrávalo ve špajzu.

00:21:14 Já vím, že vám neřeknu nic novýho,

00:21:17 ale televizní divák by si přece měl programy vybírat.

00:21:21 Když jste nepřítel žen,

00:21:23 v žádném případě se nedívejte na Cvičme v rytme.

00:21:26 No dovolte... Já, a nepřítel žen?

00:21:29 Já, který vložil do žen všechny svoje naděje a úspory?

00:21:33 To byl jenom takovej příklad.

00:21:37 Když nejste na ryby, tak nesledujte Namaluj mi sumce.

00:21:43 To byl taky blbej příklad, protože to se jmenuje Namaluj mi slunce.

00:21:49 Ono je těch titulů hodně, já z toho blbnu.

00:21:52 Hodně, to je takovejch titulů,

00:21:54 že jich tolik nemá ani vědeckej hodnostář.

00:21:57 To je název za názvem, a plete se to, máte pravdu.

00:22:00 A kolikrát mám takovej pocit,

00:22:02 že ty tituly jsou svět sám pro sebe,

00:22:05 že od toho Studia Kamarád až po ty noční zprávy

00:22:08 žijou vlastním životem.

00:22:11 Něco na tom je. Ty tituly by možná už mohly dát dohromady příběh.

00:22:16 Já jsem se dokonce pokusil jeden takový příběh sestavit,

00:22:20 jmenuje se to Příběh staršího seladona.

00:22:23 -Tak sem s ním.
-Já nevím, je to trošku pikantní.

00:22:28 No a? Copak tohle je dietní program?

00:22:40 Tak já spustím, jo? Tak dávejte pozor.

00:22:45 Dva z jednoho města.

00:22:47 Muž na radnici. Žena za pultem.

00:22:51 Dostaveníčko.

00:22:53 Místo činu, Třetí patro.

00:22:58 Všechno za minutu.

00:23:07 To ještě pokračuje. Kde jsme přestali?

00:23:11 Bong, Sešlost.

00:23:15 Sanitka, Nemocnice na kraji města,

00:23:19 Všichni se ptají, komu to hrají.

00:23:32 Je to pěkný, to jo, ale až na ten konec.

00:23:35 Já osobně mám ráda happyendy, víte?

00:23:37 To si moc neužijete, protože happyendy jsou z módy.

00:23:41 Teď musí všecko končit buď tragicky nebo doztracena.

00:23:45 Toho já jsem si všimla.

00:23:51 Ale jak my občani k tomu přijdem, že jo?

00:23:54 Platíme daně, zvyšujeme produktivitu, chodíme na brigády,

00:23:58 tak snad můžeme mít zákonnej nárok na šťastnej konec!

00:24:03 Nezlobte se tolik, uklidněte se, kolegyně.

00:24:08 Já byl minulý týden v biografu na novém českém filmu,

00:24:13 a mám dojem, že se rýsuje úplně nová, progresivní forma happyendu.

00:24:19 Ono to mělo šťastnej konec, jo?

00:24:21 Já bych to řek jinak. Byl jsem šťastnej, že je konec.

00:24:49 PÍSEŇ

00:24:51 Duší celého města jsem já, jen já.

00:24:58 Je věru slavná lazebna má, jen má.

00:25:07 Věřte, že lazebník zde dobře žije,

00:25:10 zde dobře žije, jenž prohnaný je a všecko zná,

00:25:14 a všecko zná.

00:25:18 Výborně, Figaro, tys hlava pálená, a jak!

00:25:26 Je věru slavná ta lazebna tvá, jen tvá.

00:25:32 Tak širým krajem jde sláva má,

00:25:35 tak širým krajem jde sláva má.

00:25:53 Každému sloužím ve dne i v noci,

00:25:55 co je v mé moci, vše vykonám.

00:25:58 A za to stále jsem tu jak v ráji, radost a veselí na světě mám.

00:26:08 Každého uzdravím, každého napravím, u mě i starý omládne hned.

00:26:12 Každého napravím, každého uzdravím, u mě i starý omládne hned.

00:26:17 Když srdce stůně,

00:26:21 to se mě týká,

00:26:26 vyhledám dámu i milovníka.

00:26:36 Vyhledám dámu i milovníka.

00:26:54 Věřte, že lazebník zde dobře žije,

00:26:57 zde dobře žije, jenž prohnaný je a všecko zná,

00:27:01 a všecko zná.

00:27:06 Všude mě vítají a ke mně lítají,

00:27:09 muži i ženy, i staré feny.

00:27:13 Zde holím brady, udělím rady,

00:27:16 vlásky tu točím, s dopisem skočím,

00:27:19 všude mě vítají a ke mně lítají,

00:27:21 všude mě vítají a ke mně lítají,

00:27:23 skočím i s dopisem.

00:27:26 Hej, Figaro!

00:27:31 Figaro!

00:27:35 Figaro, Figaro, Figaro.

00:27:37 Ó, Figaro...

00:27:45 Račte míti slitování, je to velké namáhání,

00:27:51 věc nemožná, věc nemožná.

00:27:57 Najednou všecky, najednou všecky, věc nemožná.

00:28:04 Figaro, jdu sem, Figaro, jdu tam,

00:28:10 Figaro sem, Figaro tam, Figaro zde, Figaro, hej,

00:28:13 Figaro tam, Figaro sem,

00:28:16 každého přivítám, každému radu dám,

00:28:18 celého města hlava jsem já.

00:28:20 Hlava jsem já, hlava jsem já,

00:28:22 hlava jsem já.

00:28:27 Výborně, Figaro, tys hlava pálená,

00:28:29 je věru nejslavnější lazebna tvá.

00:28:34 Výborně, Figaro, tys hlava pálená,

00:28:36 je věru nejslavnější lazebna tvá.

00:28:41 Tak širým krajem jde sláva má,

00:28:44 tak širým krajem jde sláva má, jde sláva má,

00:28:50 jde sláva má.

00:29:15 Dispečink, přepínám.

00:29:17 Tady Synek, přepínám.

00:29:20 To jsem ráda, Synku, že ses ozval.

00:29:23 Agronom Tatíček se ptá oral-li jsi. Přepínám.

00:29:27 Oral jsem, oral, ale málo.

00:29:31 Kolečko se mi polámalo. Přepínám.

00:29:34 Když se ti zlámalo, dej je spravit.

00:29:37 Nauč se, Synečku, hospodařit. Přepínám.

00:29:41 No jo, soudružko, ale já jsem tady u vás teprv tři neděle,

00:29:45 a nevím, jak to tady chodí.

00:29:47 Hele, dílny prej jsou v Mílově,

00:29:49 a já jsem v Kopanicích, to je patnáct kiláků.

00:29:53 Co myslíš, můžu tam to zlámaný kolečko hodit traktorem? Přepínám.

00:29:57 No jak jinak, ale musíš mít písemnej příkaz.

00:30:00 Mistr ti vypíše žádanku na opravu

00:30:03 a dopravní dispečer s garážmistrem ti vyplní stazku, přepínám.

00:30:08 Tady není nikdo jinej než Venca. Přepínám.

00:30:14 No tak ti tu žádanku vypíše Venca.

00:30:17 Do rubriky žádající podepíše sebe a do rubriky schvalující taky.

00:30:21 Pak ti vypíše stazku a podepíše se jako dispečer i jako garážmistr.

00:30:26 A taky ti musí napsat žádanku na opravu

00:30:30 a vypsat údaje pro počítač.

00:30:33 Hele, piš si to. Číslo závodu, číslo střediska,

00:30:38 číslo skupiny, číslo stroje, nákladový číslo.

00:30:50 Synku, posloucháš mě? A identifikační číslo.

00:30:54 To je čísel, viď?

00:30:56 A připomeň mu, ať to zanese do deníku, přepínám.

00:31:00 Tak dík, já jdu za Vencou.

00:31:02 Jenom mi prosím tě ještě řekni, soudružko,

00:31:05 jak najdu ty dílny a na koho se tam mám obrátit, přepínám.

00:31:09 Tak poslouchej. Když přijedeš do Mílova,

00:31:12 tak pojedeš kolem plaveckýho bazénu.

00:31:15 Poznáš ho podle toho, že na něm plavou kachny.

00:31:18 Ujedeš asi pět set metrů a vpravo uvidíš naši správní budovu.

00:31:23 Ale moc to tam netúruj, nedělej prostě kravál,

00:31:26 v tuhle dobu si tam dávaj šlofíka.

00:31:29 U nákupního střediska se dáš doleva

00:31:32 a před sebou uvidíš hospodu, je na ní nápis Kulturní dům.

00:31:37 A za ní je bejvalej kravín, to je naše servisní středisko.

00:31:42 Hele, ohlásíš se na vrátnici a zapíšeš se do knihy návštěv.

00:31:47 Moment, já se podívám, abych ti to řekla přesně.

00:31:51 Půjdeš za přijímacím technikem,

00:31:53 ten sepíše přijímací protokol a pošle tě za mistrem do dílny.

00:31:58 Mistr očíhne to tvoje kolečko a vystaví ti žádanku na materiál.

00:32:03 S tou půjdeš do skladu a vyfasuješ co je třeba,

00:32:07 teda když to tam budou mít, že jo?

00:32:18 Skladnice ti napíše výdejku,

00:32:21 s tím náhradním dílem se vrátíš do dílny

00:32:24 a počkáš, až ti to opraví.

00:32:27 A potom ti technik už jenom vypíše předávací protokol,

00:32:30 podepíše stazku, a vrátnej ti vyplní odjezd.

00:32:33 Pak můžeš frčet zpátky na pole. Vždyť je to jednoduchý, přepínám.

00:32:40 Mně se to nezdá tak jednoduchý,

00:32:43 ale možná je to tím, že jsem jednoduchej já.

00:32:46 -Snad to zvládnu, přepínám.
-Synku, nezvládneš.

00:32:49 Než to všechno zařídíš, jsou tři hodiny,

00:32:52 a v dílnách dělaj do půl čtvrtý,

00:32:55 takže tam pojedeš stejně zejtra znovu, přepínám.

00:33:06 Jak si soudruh Tatíček představuje, že se naučím hospodařit? Přepínám.

00:33:12 Tak já ti to povím.

00:33:19 Především se vykašleš na všechny ty papíry,

00:33:22 kolečko hodíš na traktor,

00:33:24 a do Mílova do vezmeš zadem, přes les.

00:33:27 Příslušníky tam nepotkáš, neboj. A hajnýho už teprve ne,

00:33:31 ten sedí doma a dělá plán sběru borůvek do roku 2000.

00:33:45 Do dílen to vezmeš taky zadem a najdeš si tam Pepíka Brabce.

00:33:50 -Slyšíš mě? Přepínám.
-Slyším, Brabce. Přepínám.

00:33:53 Řekneš mu, že ho líbám na čílko, koupíš mu tři piva,

00:33:58 a máš to spravený raz dva, přepínám.

00:34:00 Soudružko, to jsi mohla říct hned! Přepínám.

00:34:04 Synku, Synku, ty neznáš ještě ani naše podnikový heslo.

00:34:09 Nejdřív trochu legrace, a pak teprv do práce. Vypínám.

00:45:39 Já jsem vám ještě neřek, kolegyně, že mám novýho koníčka.

00:45:43 -Jo? A jakýho?
-Krásnýho, nádhernýho.

00:45:47 -Dělám slova.
-Já se bojím, že vám nerozumím.

00:45:52 Podívejte, já vám to vysvětlím. Já dělám slova, nový slova.

00:45:56 Dělám to tím způsobem, že si prostě vyberu písmeno,

00:46:01 tím to začíná.

00:46:03 Vyberu si písmeno, dejme tomu Č.

00:46:07 A teď se zamyslím a řeknu, co mě napadne.

00:46:11 -Třeba čejbula.
-Bohdalová.

00:46:15 To není jméno, to je slovo, nový slovo, co jsem právě udělal.

00:46:20 Nebo můžu udělal jiný, třeba čalmán.

00:46:24 A co to jako znamená, ta čejbula a čalmán?

00:46:29 No nic. Teď je třeba těm slovům dát nějakej význam,

00:46:34 ale to já přenechávám jinejm, nemůžu oddřít všechno sám.

00:46:40 -Já dělám slova, to je krásný.
-Jistě, to je hezoučkej koníček.

00:46:44 Nebo si vyberu jiný písmeno, třeba K.

00:46:49 A teď se zamyslím, mám intuici, a řeknu krokev.

00:46:55 -A mám nový slovo krokev.
-Jo.

00:46:58 Ne, to je blbost, to jsem vymyslel už před pěti lety.

00:47:02 Jestli vás to nerozčílí, tak krokev je trám v krovu.

00:47:08 -Dejte pokoj.
-Ale nemusí.

00:47:10 Ale to já jsem rád, že se to slovo ujalo.

00:47:14 -No, on se možná ujme i čejbula.
-Třeba to bude trám někde jinde.

00:47:21 Popravdě řečeno, já znám horší případy než je ten váš.

00:47:26 Nějakej Ponožka u nás v ulici si usmyslel, že je Jindřich IV.

00:47:32 Ale ten se, narozdíl od vás, už léčí.

00:47:46 -Jistě se léčí bez úspěchu.
-To byste se divil.

00:47:50 Už prej si myslí, že je jenom Jindřich II.

00:47:55 To se divím.

00:48:00 To se divím, protože já psychiatrům nevěřím.

00:48:03 Já je nemám rád, to se přiznám,

00:48:05 protože my jsme měli v rodině takovej případ.

00:48:08 Já jsem měl strýčka.

00:48:10 Jméno neměl nejlepší, ale byl to hodnej člověk.

00:48:14 Jenomže on strejček krad. Všude, kam přišel, něco ukrad.

00:48:19 On byl ovšem kleptoman, on za to nemoh, on krad nemocnej.

00:48:24 Čili on byl nemocnej a ještě ke všemu krad.

00:48:30 On nemoh krást zdravej, když byl nemocnej.

00:48:33 -Ale moh.
-Nemoh, protože byl kleptoman.

00:48:37 On prostě musel krást, a jednou ho chytli.

00:48:41 Psychiatři řekli, že je v pořádku, že je zdravej,

00:48:46 že je příčetnej, že je zodpovědnej, a strejčka nám zavřeli.

00:48:50 To je teda pěkná hanba pro rodinu, to vám řeknu.

00:48:54 Tak to ne, strejček nám ostudu neudělal.

00:48:58 Dvakrát dostal vzornýho vězně

00:49:02 a založil pruhovanej ústavní pěveckej sbor.

00:49:07 -Ten sbor se jmenoval...
-...Brumendo, ne?

00:49:15 Ne, jmenovali se Recidiva, ale hezky zpívali brumendo.

00:49:25 Já bejt váma, tak si přece jen dojdu k lékaři.

00:49:29 -Copak kradu?
-Vždyť všichni neberou.

00:49:40 -Tím myslím, že opravdu nekradu.
-Nekradete, ale děláte slova.

00:49:44 Já bych vás doporučila ke svýmu známýmu,

00:49:47 to je výbornej psychiatr a skvělej diagnostik.

00:49:50 Můj bratranec u něj tuhle byl a povídal mu:

00:49:53 Pane doktore, já jsem asi schizofrenik,

00:49:56 já mám rozpolcenou osobnost.

00:49:58 -A co ten doktor?
-Ten doktor povídá:

00:50:00 Uklidněte se, posaďte se, a hlavně nemluvte oba najednou.

00:50:14 -Vy jste v tý ordinaci byla s ním?
-Víte co?

00:50:19 Udělejte mi slovo, aby začínalo písmenem C

00:50:23 a končilo jako poslední Rožmberk.

00:50:27 A nebojte se, já už vím, kam s ním.

00:50:30 C a poslední Rožmberk, to byl Vok, že?

00:50:36 Vy myslíte cvok?

00:50:39 Tak to už je dávno vymyšlený, to vymyslel švec Matouš,

00:50:43 protože cvok, to je takový to do boty.

00:50:46 Jo, ale někdy bejvá taky v botách.

00:51:05 ZPÍVÁ

00:58:33 No tak, pane inženýre, jak to držíte ten vysavač?

00:58:38 To vypadá, jako když venčíte jezevčíka.

00:58:42 Takhle to pěkně uchopte, hezky fest, ale s citem.

00:58:47 Ale zase ne tak nízko, pane inženýre,

00:58:50 to byste byl za chvíli utahaný jak česáč melounů.

00:58:54 Tak co, pane Pavlásek, jak vám jdou ty knedlíky?

00:58:57 To víte, pane Pavlásek,

00:59:00 ženíte se už potřetí, tak ať vám to konečně klape.

00:59:04 Ručičku sem a hezky pěkně těsto vypracovat,

00:59:08 aby se nechytalo vařečky,

00:59:11 nebo to zase budou minometný náboje jako posledně.

00:59:16 Pane Pavlásku, nedá se nic dělat,

00:59:19 český stůl se bez knedlíků neobejde.

00:59:22 Jestli ta vaše nová není z Havaje,

00:59:24 tak se budete muset naučit i chlupatý.

00:59:33 Dobře, pane inženýre, vidíte, jak vám to jde.

00:59:36 To víte, těžko na cvičišti, lehko na bojišti.

00:59:40 Až si trošičku vyladíte formu, tak já vám do toho pustím proud.

00:59:52 Pane Vokurka, jak vám jde to mytí okna? Ukažte.

00:59:56 No pane Vokurka, samý kocour!

00:59:59 Pane Vokurka, když není nadání, musí být aspoň troška píle.

01:00:05 Loni jsme tu měli nějakýho Váňu,

01:00:07 strašně nehezkýho chlapa, co nehezkýho, ošklivýho.

01:00:11 Ten byl tak ošklivej,

01:00:13 že když šel do zoologický zahrady, tak musel mít dva lístky.

01:00:17 Jeden, aby moh dovnitř, a druhej, aby ho pustili ven.

01:00:27 Ale jak ten Váňa uměl mýt sklo!

01:00:31 My jsme ho museli vždycky rychle umazat,

01:00:34 aby nám lidi nechodili skrz.

01:00:36 Však taky ten Váňa udělal partii, vyženil tři velký skleníky.

01:00:43 A vy jste, pane Vokurka, naopak...

01:00:46 No tak naopak ne, ale jste docela pohlednej člověk.

01:00:52 No tak neplačte, jste hezkej člověk,

01:00:55 ale kdo to ocení, pane Vokurka, když vás nebude skrz to okno vidět?

01:01:00 Tak se hezky uklidněte a pracujte dál, pak mi to ukážete.

01:01:04 Tak co, pane Kšanda, máte to dost nakropený?

01:01:09 Pane Kšanda, vy žehlíte hedvábí,

01:01:12 a žehličku máte naštolovanou na lněný plátno!

01:01:16 Ještě že není zapnutá, jinak bysme tady vyhořeli.

01:01:20 A jak to stojíte, pane Kšanda? Co ten nápřah?

01:01:25 To je žehlička, pane Kšanda, ne hoblík.

01:01:29 Já vím, že vás to nebaví, ale dejte na mě, pane Kšanda.

01:01:35 Jakmile se oženíte, budete muset pořád něco žehlit.

01:01:40 Pracujte dál.

01:01:42 ZVONÍ TELEFON

01:01:44 Institut předmanželské výchovy, u telefonu instruktorka Brávková.

01:01:50 Bohužel, máme zcela plno, jedině snad v příštím běhu.

01:01:54 To chápu. Tak váš nastávající neumí přišít knoflík?

01:02:01 Víte co?

01:02:03 Pošlete ho sem příští měsíc, zatím ať se učí navlékat nit.

01:02:08 Na shledanou.

01:02:11 Tak co je, pánové? Hodina ještě neskončila.

01:02:17 Tak se mi zdá, že to všichni berete na lehkou váhu.

01:02:21 Podívejte se, vaše nevěsty řídí tramvaje, vedou podniky,

01:02:26 učí, léčí, projektujou, programujou,

01:02:30 budou chodit domů s hlavou plnou starostí a nedopsaných referátů.

01:02:37 A budou čekat co? Pohodu, pořádek, klid, večeři na stole.

01:02:43 Myslíte, že vám budou štupovat ponožky?

01:02:46 Nejen že to v životě nedělaly,

01:02:49 ale budou žasnout, jak to, že vás to tatínek nenaučil.

01:03:00 Pane inženýre, zase špatně!

01:03:04 Přece ten kartáč musí takhle přilnout ke koberci,

01:03:10 jinak je to nanic, musíte hezky takhle.

01:03:14 Vy jste báječná žena, paní instruktorko,

01:03:18 takový už se dneska neroděj.

01:03:21 Vy umíte vařit, šít, žehlit košile, leštit nábytek...

01:03:27 -Vy umíte všecko.
-Všecko určitě ne.

01:03:30 -Já jsem se do vás zamiloval.
-No tak, pane inženýre...

01:03:34 Zamiloval jsem se jako student. Čert vem tu moji filozofku!

01:03:38 Já si vezmu vás. Drahá, neříkejte ne.

01:03:41 Pane inženýre, vstaňte.

01:03:44 Vaše nabídka mi samozřejmě lichotí,

01:03:48 ale já už jsem přece jenom nějaký ten pátek vdaná.

01:03:52 A ten můj je, s prominutím, zrovna takový dřevo, jako jste vy.

01:03:57 No podívejte se na něj. Už potřetí opakuje,

01:04:01 a ještě se ani nenaučil umýt podlahu!

01:04:33 ZPÍVAJÍ

01:11:27 Tak jsem byla letos dvakrát v zahraničí,

01:11:30 a pokaždé, když jsem se vrátila,

01:11:33 tak jsem tak nějak cítila, že doma je doma.

01:11:38 Ano, to znám. To je fakt, doma je doma.

01:11:42 Ono teda v zahraničí je v zahraničí, že jo?

01:11:46 Ale doma je doma.

01:11:49 Já jsem se taky nedávno vrátil z Čelákovic,

01:11:53 a to už jak člověk vyjde z toho nádraží,

01:11:56 tak už cítí, jak mu srdce buší rychlejc.

01:12:02 Postaví kufr na zem, rozpřáhne náruč a řekne si:

01:12:06 Ty má Praho drahá...

01:12:08 -A vtom vám ten kufr někdo ukradne.
-A hned víte, že jste doma.

01:12:14 Praha je nádherná, ale já mám tedy osobně nejradši naše vísky.

01:12:20 Já je mám taky rád, ale daleko radši mám skotské whisky.

01:12:25 Jenomže ti Skoti, darebáci, nevědí, co za to chtít.

01:12:36 -Je to možný?
-No to se právě divím,

01:12:39 stojí to čtyři stovky a je to hned pryč.

01:12:43 Já tady plesám nad půvaby naší vlasti, a vy...

01:12:46 Vždyť já plesám s vámi, já ty Skoty vlastně odsoudil.

01:12:50 Já nemůžu pochopit...

01:12:52 To já právě taky ne, taková lahvička...

01:13:00 -A ještě je to strašně nezdravý.
-Já nemůžu pochopit,

01:13:04 že lidi jezdí na Kypr, do Itálie, do Řecka,

01:13:07 a přitom třeba vůbec nebyli v Prachovskejch skalách.

01:13:11 Taky co v Prachovskejch skalách? Je to hezký, ty skály,

01:13:16 ale nikdo si odtamtud nepřiveze botičky,

01:13:19 svetříčky, šatičky, Playboye, video...

01:13:23 A pak, není tam moře.

01:13:25 My sice máme lecčeho moře, ale to tekutý moře tady chybí.

01:13:31 Ty vlny, ta exotika, překvapení.

01:13:34 Počkejte, když se člověk rozjede našimi kraji,

01:13:38 nečeká ho snad žádný překvapení?

01:13:41 Ale ano, čeká. Nečekaná objížďka, pumpa mimo provoz,

01:13:45 zavřenej hrad, vyškrtanej jídelníček...

01:13:48 Ale lepší se to.

01:13:51 Jistě, už jsou dokonce i příjemný překvapení po vlastech českých.

01:13:56 Já jsem dokonce přesvědčenej,

01:13:58 že v některejch oblastech už držíme krok se světem.

01:14:01 Jděte...

01:14:03 Já jsem minulej tejden například objevil motorest

01:14:07 s dámskou obsluhou nahoře bez.

01:14:09 Nepovídejte...

01:14:11 Na mou duši, dva dny předtím jim spadla střecha.

01:14:23 Mně tam sice pršelo do piva,

01:14:26 ale zase jsem měl za chvíli správnou míru.

01:14:35 Pak má bejt to naše pohostinství rentabilní, že jo?

01:14:39 Co jsem se dočetl, že není, tak já nevkročím do hospody.

01:14:44 -Proč?
-Aby se náhodou nehojili na mně.

01:14:53 Já si nosím z domova tu housku se salámem,

01:14:56 tu chleba s paštikou...

01:14:58 A pak zase housku s paštikou a chleba se salámem...

01:15:02 -Abyste měl změnu, že jo?
-A taky jabko si nosím.

01:15:05 To jistej úředník Hubáček si dopoledne rozbalil svačinu.

01:15:09 Hergot, povídá, chleba se sádlem, já nenávidím chleba se sádlem.

01:15:13 A hodil ten chleba do koše.

01:15:15 Druhej den rozbalil svačinu: Je tohle možný?

01:15:18 Chleba se sádlem! Já nemůžu chleba se sádlem vystát.

01:15:22 A zase ten chleba hodil do koše.

01:15:24 Třetí den vyndal svačinu a povídá:

01:15:26 To je určitě zase chleba se sádlem. A hodil to do koše.

01:15:30 -Nerozbalenou?
-Nerozbalenou ji hodil do koše.

01:15:33 A kolega, co seděl naproti, mu povídá:

01:15:36 Prosím tě, aspoň si to rozbal, třeba je tam dneska něco jinýho.

01:15:40 A Hubáček povídá: Ty moulo, vždyť já si to mažu sám.

01:15:55 Tohle není k smíchu, mně je toho Hubáčka líto,

01:15:58 protože to byl buď vdovec nebo starej mládenec.

01:16:01 Tady vidíte, kam vede život bez ženy.

01:16:05 Chudák...

01:16:07 Jenže každej nenajde tu pravou, to je právě to.

01:16:10 Já potkal minulej tejden syna svejch známejch.

01:16:13 To je taky klasik, pětatřicet let, a pořád svobodnej.

01:16:17 Já mu povídám: Kdy ty se taky oženíš?

01:16:19 A on: Když to je těžký.

01:16:21 Kdykoli přivedu nějakou dívku domů, moje máma ji vyhodí.

01:16:25 Tak si najdi nějakou, která je podobná mamince,

01:16:28 nějakej typ jako je maminka.

01:16:31 To jsem taky zkusil, ale tu zase vyhodil fotr.

01:16:45 Já myslím, že bychom se měli vrátit k tématu.

01:16:49 Vrátit se k tématu, to ne, vracet se nebudem.

01:16:52 Co bylo, bylo, my místo toho uvolníme jeviště

01:16:55 pro poslední číslo šedesátého Televarieté.

01:16:59 Salvatore Adamo!

01:17:21 ZPÍVÁ

01:24:48 Skryté titulky: Miloslava Čumpelíková

5 hlasů

Předchozí díl

Všechny díly78

Následující díl

Velký revuální pořad s Jiřinou Bohdalovou a Vladimírem Dvořákem (1987). Dále účinkují: K. Hála, N. Gaierová, S. Adamo, R. Tuček, Sandos, skupina Vox a další. Scénář V. Dvořák. Kamera J. Lebeda. Režie P. Háša

Obsah dílu

Úvod

Rock sever - Balet ČST

Karel Hála - Serenada

O řeznících

Nelly Gaierová - Divadlo

O TV hrách

René Tuček - Cavatina Figara

Dispečink - Ach synku synku

Tanec farmářů - Balet ČST

Sandos - eskamotáž s koulemi

O nových slovech

Lorraine Craig - Už jsem tě našla

Alla a Petr Čebotarevovi - Espana cani

Institut předmanželské výchovy

Glenn Miller Story

O cestování

Salvatore Adamo - Mare

Salvatore Adamo - Mon cheval de bois

Závěr

Přehrát vše

Tento velký revuální pořad patřil po léta ke stálicím televizní obrazovky a zapsal se do zlatého fondu archivu televizní zábavy. Velký podíl na tom má jistě jeho dvojice moderátorů, Jiřina Bohdalová a Vladimír Dvořák, kteří Televarieté jedinečným způsobem uváděli a do každého dílu přinesli originální scénky, skeče a milý humor. V dnešním díle se můžete opět těšit na řadu populárních zpěváků a tanečníků z Československa i zahraničí, ale i na akrobaty a další varietní umělce.