Televarieté

Díly
Videobonusy
Fotogalerie

Televarieté 36

Čtvrtek 25. 8. 2022 na ČT3

Nastavit připomenutí

Hledat všechna vysílání dílu / pořadu

Přehrát

00:00:47 -Dobrý večer, dobrý večer.
-Dobrý večer vespolek.

00:00:50 Je tolikátého a tolikátého, tolik a tolik hodin,

00:00:54 čili chvíle pro třicáté šesté Televarieté.

00:00:57 Tolik a tolik hodin? Co to je? Máte přece hodinky, ne?

00:01:00 Samozřejmě, mám. A to jsou nějaký hodinky, kolegyně, to je stroj!

00:01:05 -To jsou hodinky třetí generace.
-Vážně?

00:01:08 Na mou duši, ty už nosil můj dědeček.

00:01:11 A víte, co je zajímavý? Nemají ani jednu ručičku,

00:01:15 obě jim postupně upadly, a pořád jdou.

00:01:19 -A jdou přesně?
-Naprosto přesně.

00:01:22 Vážení přátelé, je přesně tolik a tolik...

00:01:25 -Už pryč.
-Nejvyšší čas, abychom začali.

00:01:29 Napřed musíme ještě přivítat diváky v NDR.

00:01:33 A to je dneska na vás.

00:01:37 MLUVÍ NĚMECKY Milí přátelé v NDR,

00:01:40 jsem ráda, že jste tady dnes s námi.

00:01:44 -Příjemnou zábavu.
-To bylo naprosto přesně.

00:01:48 Vy děláte pokroky. Naprosto přesně.

00:01:50 A to mám obě ručičky.

00:10:01 PÍSEŇ

00:10:03 Nevím sám, proč mám na rtech smích,

00:10:07 když můj vlak zapad v kolejích.

00:10:10 Když vím, že vlak můj dlouho stál,

00:10:14 já lžu, že jsem o kus dál.

00:10:17 A taky fórů už nemám víc, jen pár přátel, a víc už nic.

00:10:25 Každý z nich jede vlakem svým, a rád by seděl v tomhle mým.

00:10:32 Taky znám pár holek přítulných, co ví, že vášeň není hřích,

00:10:39 když bloudí ve svých kolejích, co kříží cestu vlaků mých.

00:11:01 Hej, pane šéf, tak zastavte ten vlak,

00:11:04 vždyť vím, že jede jenom tak.

00:11:08 Já vím, že nemá žádnej cíl,

00:11:11 a znám už místa, kde jsem byl.

00:11:15 Jezdím sám, tak jako každý z nás,

00:11:19 tak sám, tak jako každý z vás.

00:11:22 Tak rád bych kolej přehodil,

00:11:26 rád bych v plným vlaku žil.

00:11:30 Já vím, že vlak můj dlouho stál,

00:11:33 já lžu, že jsem o kus dál.

00:11:57 Tak jsem vám, kolegyně,

00:12:00 takhle vloni na podzim četl v Práci...

00:12:04 A to říkáte takhle veřejně, že si v práci čtete?

00:12:07 -A co je na tom?
-No, u vás je to asi jedno,

00:12:10 ale já jsem znala jednoho, co na to šeredně doplatil.

00:12:14 Ten se do toho čtení tak zabral, že zapomněl na hodiny

00:12:17 a nevšiml si, že už si čte po pracovní době.

00:12:28 A aby to dohonil, tak utíkal za tramvají,

00:12:31 uklouznul, a zlomil si obě nohy.

00:12:33 -To je mi ho líto.
-Musel do nemocnice.

00:12:36 Za pár dní ho přišla navštívit delegace jeho spoluzaměstnanců.

00:12:40 A jeden z nich mu povídá: Klidně si, Pepo, polež.

00:12:44 My jsme si dali kolektivní závazek, že tvoji práci rozdělíme mezi sebe.

00:12:48 Je v tom ovšem jedna potíž.

00:12:51 My pořád nemůžeme přijít na to, co vlastně děláš.

00:13:02 Nechte si to, kolegyně, vysvětlit. Já jsem nečetl v práci...

00:13:06 -Ale před chvílí jste to říkal.
-Já jsem četl v Práci...

00:13:10 -A teď to říkáte znovu.
-Ale s velkým P.

00:13:13 Jo tak, vy jste si četl v těch novinách...

00:13:16 Jak jsem si tak na podzim četl v tý Práci...

00:13:19 Teď už mě nezmátnete. Co jste četl? Něco zajímavýho?

00:13:24 Takovej zajímavej článek. A v tom článku psali,

00:13:27 že když je člověk rozčilenej, tak hřeje.

00:13:31 Co to?

00:13:34 Člověk v rozčilení vydává značné teplo.

00:13:38 To je logický. Když je dohřátej, tak co by nehřál?

00:13:43 Tam psali, že rozčilenej člověk vydává za hodinu sto padesát wattů.

00:13:48 I to je možný, člověk v rozčilení ani někdy neví, co dělá.

00:13:52 Tam právě taky psali,

00:13:54 že by to mohlo mít jistej význam v energetický bilanci.

00:13:59 Jo tak...

00:14:08 -Rozumíte tomu?
-Ano, já tomu rozumím.

00:14:11 Jako že by se dalo přitápět rozčilenejma lidma, že jo?

00:14:14 Nebo svítit, já nevím.

00:14:17 Ale sto padesát wattů, to je jak když prskne do Stromovky.

00:14:21 Nemyslete si, já vám dám příklad.

00:14:25 Babička namíchne dědečka, uraženej dědeček rozčílí babičku,

00:14:30 babička dá facku nevinnému dítěti, což krajně rozruší oba rodiče.

00:14:35 A když to sečtete, tak už je to 750 wattů.

00:14:40 Hřeje celá rodina, že jo?

00:14:44 V tom článku ovšem psali,

00:14:46 že vůbec nejvíc člověk hřeje, když se směje.

00:14:51 To pak vydá dvě stě wattů za hodinu.

00:14:55 No jo, ale dokažte, aby se někdo smál nepřetržitě celou hodinu.

00:14:59 To je těžký, to je fakt.

00:15:01 Dikobraz vám vystačí tak na dvacet minut...

00:15:04 Jeden ročník.

00:15:17 To já nechápu, tomu já nerozumím.

00:15:23 Bylo by to krásný, že jo?

00:15:25 Tady je takových pět set lidí.

00:15:29 Kdyby se dokázali hodinu smát, tak může jít topič domů,

00:15:35 protože oni nám vysálají sto kilowattů.

00:15:39 Já myslím, že jednodušší bude, když je namíchneme.

00:15:46 To ale bude o pětadvacet kilowattů míň.

00:15:49 Čert vem nějakej ten kilowatt, že?

00:15:52 Ale půjde to líp, to je pravda. Otrávíme je.

00:15:56 -Vážení diváci...
-My zase za chvíli přijdeme.

00:16:13 ZPÍVÁ

00:27:20 Poslyšte, kolegyně, já jsem se chtěl zeptat už prve.

00:27:25 -Vy máte nový šaty, viďte?
-No, líbí se vám?

00:27:29 Moc. Já mám ovšem hroznej vkus.

00:27:32 Já jsem jednou koupil manželce klobouk,

00:27:37 ona si ho zkusila na zahradě,

00:27:40 a od tý doby k nám nepřiletěl vrabec.

00:27:44 Ale tyhle šaty mi snad sluší. Inspicient byl nadšenej.

00:27:50 Víte, mužskýho na dámských šatech vždycky něco nadchne.

00:27:55 Když nic jinýho, tak vědomí, že je nemusel platit.

00:28:00 -Nebo jste si to snad spíchla sama?
-No dovolte!

00:28:03 To šili v módním závodě podle návrhu kostýmního výtvarníka.

00:28:08 A taky to schválil režisér s hlavním kameramanem.

00:28:12 To by člověk neřek, kolik lidí taková pitomost zaměstná, viďte?

00:28:18 Tak podle vás je pitomost starat se o to,

00:28:22 abych já vypadala dobře?

00:28:24 Ne, to ne. Tak jsem to nemyslel.

00:28:26 Já jen chtěl říct, že vy to nemáte zapotřebí, kolegyně.

00:28:30 Vy byste nakonec vypadala výborně i v teplákách.

00:28:35 To je nápad. Proč si někdy nevezmete tepláky vy?

00:28:39 Protože já bych v nich asi nevypadal dobře.

00:28:43 Ačkoliv, všimla jste si, kolegyně? Já jsem zhubnul.

00:28:47 -Jděte... Kde?
-V Krkonoších.

00:28:50 Nesnažte se mi namluvit, že jste se dal na zimní sporty.

00:28:54 Ne, já jsem byl v Krkonoších pracovně,

00:28:56 já jsem byl na prvním ročníku Krkofilmu v jury.

00:29:00 -Co to je?
-Jury je porota.

00:29:04 -Ale ne, to předtím.
-Krkofilm?

00:29:08 -To je festival filmů o Krkonoších.
-Krátkých filmů?

00:29:12 Údajně krátkých, ono se ovšem ukázalo,

00:29:15 že některý trvaly taky pět minut.

00:29:18 A víte, pro co jsem se rozhod?

00:29:20 Že dám kluka na promítače krátkejch filmů, to má budoucnost.

00:29:24 U nás v domě bydlí jeden promítač,

00:29:28 a ten není doma ani tak často, jako ministr zahraničí.

00:29:32 Furt někde promítá. To máte Arsfilm, Agrofilm,

00:29:36 Technofilm, Ekofilm, Etnofilm, Krkofilm,

00:29:40 hlásí se Šumava, že chce Šumfilm...

00:29:45 A to nemluvím o festivalech, který znáte.

00:29:48 -To teda válíme.
-No, festválíme.

00:29:51 Ale my jsme odbočili.

00:29:53 -Mluvili jsme o těch šatech.
-Hezký, opravdu.

00:29:56 -Víte, co by mě zajímalo?
-Copak?

00:29:58 Jak vypadají na obrazovce.

00:30:00 To není problém zjistit, tady vzadu je televizor.

00:30:04 Copak můžu stát tady a koukat se současně na sebe?

00:30:07 Já bych se šel podívat a pak bych vám to řek.

00:30:10 -Vy byste to pro mě udělal?
-Moc rád.

00:30:13 -Já vám to pak povím na rovinu.
-Já tady počkám.

00:30:18 Promiňte, ale tohle je důležitý. Už jste tam?

00:30:22 Já vás vidím, kolegyně.

00:30:25 Otočte se malinko doprava.

00:30:29 -Říkal jsem doprava.
-Já jsem levačka, promiňte.

00:30:34 A teď se otočte úplně tím k publiku.

00:30:37 Já vím.

00:30:40 -A teď zase obráceně tím druhým.
-To vím taky.

00:30:45 Poslouchejte, ty šaty vypadají výborně.

00:30:48 -Jo? Tak děkuju.
-Na revanš, kolegyně.

00:30:52 Když už tam tak zbytečně stojíte,

00:30:55 buďte tak hodná, uveďte další číslo.

00:30:57 -Co to bude?
-Eva Pilarová.

00:31:01 Eva Pilarová.

00:31:02 -Co bude zpívat?
-Něco o duze.

00:31:05 Něco o duze.

00:31:07 Eva Pilarová.

00:31:28 PÍSEŇ

00:31:30 Stoupám s nádhernou duhou, stoupám výš.

00:31:45 Mávám blankytnou stuhou,

00:31:52 pojď ke mně, duho, blíž.

00:32:00 Stoupám s nádhernou duhou, stoupám výš.

00:32:14 Toužím znát,

00:32:18 kde ten malíř má pro své barvy skrýš.

00:32:27 Ač jsem už téměř na dosah,

00:32:31 tak zas ten zlatý hvězdný prach se práší.

00:32:41 Ten v očích mžitky roztančí

00:32:45 a shůry se jen skřivánčí píseň snáší.

00:32:58 Stoupám s nádhernou duhou, stoupám dál.

00:33:12 Toužím, jak nikdo druhý, mít z téhle duhy šál.

00:33:37 Ač jsem už téměř na dosah,

00:33:39 tak zas ten zlatý hvězdný prach se práší.

00:33:49 Ten v očích mžitky roztančí

00:33:54 a shůry se jen skřivánčí píseň snáší.

00:34:06 Stoupám s nádhernou duhou, stoupám dál.

00:34:21 Toužím, jak nikdo druhý, mít z téhle duhy šál.

00:40:03 Tak bychom mohli začít, ne?

00:40:07 -Kolik je uchazečů?
-Tři.

00:40:11 První je ten Petrtýl Miroslav.

00:40:16 ZVONÍ TELEFON Okamžíček...

00:40:18 Družstevní informační kancelář Kam, kde, co.

00:40:23 Šajánková, soudruhu náměstku.

00:40:27 Ano, já vím, Petrtýl Miroslav.

00:40:32 Už kvůli němu volali ze dvou místeček.

00:40:36 Ano, spolehněte se, jistě.

00:40:40 Ano. Tak na shledanou.

00:40:46 -To bylo kvůli Petrtýlovi.
-Tak to je jasný.

00:40:49 -Kolik jich máme přijmout?
-Dva.

00:40:52 -Tak to je jasný.
-Jasný nejasný, že?

00:40:55 Konkurs je konkurs.

00:40:58 -Zavolejte Petrtýla.
-Petrtýl!

00:41:05 Dobrý den, zdravíčko.

00:41:12 -Vy jste pan Petrtýl, že?
-Ano, já jsem tak smělej.

00:41:16 Vy se ucházíte o místo pražského informátora naší kanceláře, že?

00:41:20 To si pište.

00:41:22 Jistě pochopíte, že vám musíme položit pár otázek.

00:41:27 Jistě.

00:41:28 -Jak se máte?
-Děkuju, dobře.

00:41:31 Tak to je jasný!

00:41:33 Promiňte, ale musíme ještě zjistit vaše znalosti o Praze.

00:41:40 Víte co? Povězte nám o ní něco sám.

00:41:45 Jako o Praze, jo? Tak co bych vám tak povídal...

00:41:49 -Praha je krásná, ne?
-Taky.

00:41:53 -Praha je stověžatá matička, ne?
-To bylo hezký.

00:41:59 -A taky je to hlavní město, ne?
-Tak to je jasný.

00:42:04 Já myslím, že nebudeme pana Petrtýla déle trápit, že?

00:42:12 -Tak na shledanou.
-Tak čau.

00:42:16 -Tak to je jasný.
-Tak já si to píšu:

00:42:20 Návrh na přijetí, Petrtýl Miroslav.

00:42:29 Tak to bychom měli.

00:42:32 -Další kandidát je nějaký...
-Karásek.

00:42:35 Já vím, já tady mám dopis,

00:42:39 ve kterém nám ho doporučují

00:42:42 z Výzkumného ústavu turistického ruchu.

00:42:45 -Přímo?
-Tak to je jasný.

00:42:48 A taky se o něm zmínil šéf propagace.

00:42:52 To sem nepatří.

00:42:53 On jen tak mezi řečí, vůbec netlačil.

00:42:57 To sem nepatří.

00:42:59 Ale ten Karásek je synovec manželčiny přítelkyně,

00:43:02 která zajišťuje našemu starýmu sparty.

00:43:13 Tak to je jasný.

00:43:18 -Vyzkoušíme a uvidíme.
-Musíme vyzkoušet, ano.

00:43:22 Výběrové řízení je výběrové řízení.

00:43:24 To je jasný.

00:43:26 -Zavolejte toho Karáska.
-Pepo!

00:43:30 Ale no tak... Josef Karásek.

00:43:33 Josef Karásek!

00:43:44 -Vy jste Josef Karásek, ano?
-Jsem Karásek.

00:43:49 Ucházíte se o místo pražského informátora naší kanceláře, že?

00:43:54 Jistě pochopíte, že musíme zjistit vaše znalosti o Praze.

00:44:00 -Jo?
-Jo.

00:44:03 Tak jo.

00:44:07 Ahoj, Pepo.

00:44:10 Pane Karásku, kolik má Praha obvodů?

00:44:16 -Čeho?
-Jako čtvrtí.

00:44:22 To bude víc. Osm? Devět? Deset?

00:44:27 Jedenáct?

00:44:29 -Správně, deset.
-Já to věděl!

00:44:36 Prahou protéká řeka Vltava. Jak se jmenuje?

00:44:53 -Vltava, ne?
-Dobrý, Pepo, dobrý.

00:44:57 Ještě takovou doplňující otázečku. Kolik má Praha obyvatel?

00:45:07 Jako obyvatel, jo?

00:45:10 No tak... Praha má hodně obyvatel.

00:45:15 Milión?

00:45:17 -Má hodně přes milión.
-Tak.

00:45:21 Já myslím, že nám to stačí, že?

00:45:24 -Můžete odejít, pane Karásku.
-Poklona.

00:45:29 Ahoj, Pepo.

00:45:37 -Návrh na přijetí.
-To je jasný.

00:45:42 Karásek Josef...

00:45:44 Já si to píšu s otazníkem.

00:45:50 Proč s otazníkem? Vždyť je vidět, že zná.

00:45:53 Konkurs je konkurs, že?

00:45:56 Je tu ještě nějakej Jelínek. Co když bude znát víc?

00:46:00 -A telefonoval kvůli němu někdo?
-Ne.

00:46:04 -Je tu nějaký psaní?
-Není.

00:46:08 Ono se zdá, že toho Jelínka vůbec nikdo nezná.

00:46:11 -Tak to je jasný.
-Jak to, jasný?

00:46:14 -Proč se sem vůbec štrachá?
-Budeme objektivní, že?

00:46:19 Vyzkoušíme a uvidíme.

00:46:25 Jelínek Ivan!

00:46:28 Jelínek!

00:46:40 Dobrý den. Prosím? Já neslyším.

00:46:44 Dobrý den. Já trošku chraptím.

00:46:47 Tak to je jasný.

00:46:51 Vy jste Jelínek, že?

00:46:53 Ucházíte se o místo pražského informátora naší kanceláře, že?

00:46:58 Jistě pochopíte, že musíme důkladně zjistit vaše znalosti o Praze.

00:47:06 -Prosím.
-To je jasný.

00:47:10 Kolik má Praha obvodů?

00:47:14 Praha má deset obvodů, a to od roku 1960.

00:47:18 Předtím jich měla usnesením z roku 1949 šestnáct.

00:47:25 Jistě, to my víme.

00:47:27 Co takhle Vltava?

00:47:31 Řeka Vltava je celkově dlouhá 435,4 kilometru,

00:47:38 na území Prahy je široká mezi 110 a 320 metry.

00:47:45 Jo? No jo!

00:47:51 Pane Jelínku, řekněte nám, kolik má Praha obyvatel,

00:47:57 ale my bychom prosili přesně.

00:48:00 Ano, přesně.

00:48:03 Praha má podle posledního sčítání

00:48:06 přesně jeden milión sto osmdesát tři tisíce obyvatel.

00:48:11 Okamžik...

00:48:14 Já už jsem ho škrtnul, už je škrtnutej.

00:48:22 Pane Jelínku, kolik jste říkal, že má Praha těch obyvatel?

00:48:28 Jeden milión sto osmdesát tři tisíce obyvatel.

00:48:32 Tak nám je vyjmenujte.

00:49:08 ZPÍVÁ

00:57:45 PÍSEŇ

00:57:47 Bloudím jen tak sám, prázdné ruce mám.

00:57:52 Sílu v nich však cítím

00:57:55 a dokud nad mou hlavou slunce svítí,

00:57:58 tak rád se potápím.

00:58:01 Díky dlaním svým vím,

00:58:03 že každopádně najdu to, co řeka skrývá na dně.

00:58:09 Znám jednu řeku línou dole v údolí.

00:58:14 V ní vlny klidně plynou jako naše léta.

00:58:19 Já nemám však rád ten líný tok,

00:58:22 chci všechno stihnout každý rok.

00:58:25 Znám jednu řeku línou, radši mám však dravý proud.

00:58:32 Ten, kdo v rukou má víc, než svět mu dá,

00:58:37 najednou si přizná, že už další cesta ztrácí význam.

00:58:42 Mám ten vzácný dar,

00:58:45 prázdných rukou pár, který spát mi nedá,

00:58:50 s nimi já svou řeku a cestu hledám.

00:58:53 Znám jednu řeku línou dole v údolí.

00:58:58 Její vlny klidně plynou jako naše léta.

00:59:03 Já nemám však rád ten klidný tok,

00:59:06 chci všechno stihnout každý rok.

00:59:08 Znám jednu řeku línou, radši mám však dravý proud.

00:59:39 Znám jednu řeku línou dole v údolí,

00:59:44 v ní vlny klidně plynou jako naše léta.

00:59:49 Já nemám však rád ten líný tok,

00:59:52 chci všechno stihnout každý rok.

00:59:55 Znám jednu řeku línou, radši mám však dravý proud.

01:00:01 Znám jednu řeku línou.

01:00:06 Znám jednu řeku línou.

01:00:11 Znám jednu řeku línou...

01:09:06 Teď si vám dovolím představit dívčí pěvecký a hudební soubor,

01:09:11 který k nám vážil cestu až z dalekých Filipín,

01:09:15 čili na scéně teď zazní filipínská hudba.

01:09:21 Máte ráda hudbu, slečno?

01:09:25 Máte, jo? A co děláte po představení?

01:09:30 Já mám totiž doma spoustu krásných desek.

01:09:34 A jsem zrovna sám doma, žena je v lázních.

01:09:38 -Nejdu nevhod?
-Ne, proč?

01:09:42 Koukám, že tady propuklo rašení jara, že?

01:09:45 Já jsem se tady jen snažil prodat nějaký starý desky.

01:09:51 Na vašem místě bych si aspoň jednu nechala.

01:09:54 Kterou?

01:09:56 Nikdy se nevrátí pohádka mládí...

01:09:58 Podívejte, kolegyně, každý je tak stár, jak se cítí.

01:10:02 V tom případě je vám asi tak sedmdesát, viďte?

01:10:06 Poslouchejte, nebuďte zlá.

01:10:08 Vy nemáte radost, že se blíží nejkrásnější doba roku?

01:10:12 To víte, že mám. Musím vymalovat, vygruntovat,

01:10:15 zimní věci dát do čistírny, auto do opravny,

01:10:18 půjčit si na dovolenou...

01:10:20 -To je radostí...
-Ale ta poezie!

01:10:23 Vzduch se rozvoní, skřivánek si vrzne v koleji...

01:10:27 Zase budou k dostání sáňky...

01:10:39 Prosím vás, já říkám poezie, tak se držte žánru.

01:10:45 Slunce bude pořád štědřejší...

01:10:47 Až jednoho krásného dne konečně nerozkvetou tulipány,

01:10:51 který jsem na podzim zapomněla zasadit.

01:10:54 Ale všimněte si, jak Amorovy šípy budou svištět.

01:10:58 Tak dost. Prosím vás, Amorovy šípy...

01:11:02 Copak se dá takhle postaru zvládnout ta současná poptávka?

01:11:07 Amor, ten už je dávno vyzbrojenej kulometem.

01:11:19 A není to dobře?

01:11:22 Vždyť láska je to nejkrásnější, co v tom oboru existuje.

01:11:26 -Já mám lásku rád.
-Já taky.

01:11:28 Jen manželky by měly mít trošku víc pochopení.

01:11:32 A manželé víc tolerance.

01:11:34 Životní druhové jaksi nechápou, že každá roční doba chce svoje,

01:11:39 ale hlavně ta vesna, že jo?

01:11:41 Moje žena třeba vůbec neměla žádný námitky,

01:11:44 když jsem chodil s myslivcema na zajíce,

01:11:47 ale určitě je bude mít,

01:11:48 až začnu chodit se zajícema na myslivce.

01:11:58 Mně zase připadají někteří manželé jako divadelní architekti.

01:12:04 Jak to?

01:12:06 Pro kdejakou volovinu musejí udělat scénu.

01:12:10 Jeden můj známej se měl vrátit o dva dny dřív ze služební cesty.

01:12:15 A protože je dobře vychovanej, tak poslal manželce telegram.

01:12:20 Vrátil se, přistihl ji s jiným, udělal strašnej kravál,

01:12:25 a přitom ta chudák ženská v tom byla úplně nevinně.

01:12:28 -Nevinně, jo?
-No, ona nedostala ten telegram.

01:12:39 A pak se divíme, že je tolik rozvodů.

01:12:42 Je tolik rozvodů, a může za to pošta.

01:12:46 A taky zbytečný otázky. Já se někdy moc zbytečně ptám.

01:12:52 To je pořád: Kam jdeš, kdy se vrátíš, s kým jsi tam byl...

01:12:56 Chytrá žena se manžela nikdy neptá.

01:13:00 A ptá se chytrej muž manželky?

01:13:05 Chytrej muž nemá manželku.

01:13:16 Na tohle téma se vedou věčný spory.

01:13:19 Bohémové tvrdí, že milenecký vztah je zajímavější,

01:13:23 praktický muž zase preferuje manželství.

01:13:26 Já jsem měl přítele filozofa, a ten říkal,

01:13:29 že nejlepší je obojí, mít manželku i milenku.

01:13:32 Manželce řeknu, že jsem u milenky, milence řeknu, že jsem u manželky,

01:13:37 a hup do knihovny.

01:13:45 Ten váš přítel ale počítal s velmi tolerantní manželkou.

01:13:49 To jsem chtěl právě říct.

01:13:51 I s velmi tolerantní přítelkyní, a takový samozřejmě neexistujou.

01:13:55 Podle vás jsou všechny ženy saně, rafinovaný, nepřející a sobecký.

01:14:00 Rafinovaný jste určitě. Jinak sebekriticky připouštím,

01:14:04 že sobečtí a nepřející dovedou být i páni.

01:14:07 To mi vyprávěl bratranec takovou příhodu.

01:14:10 On totiž chodí vybírat po bytech předplatný na časopisy.

01:14:16 Jednou zazvonil u jistých abonentů Světa motorů a Vlasty.

01:14:21 Svět motorů byl zrovna někde v tahu,

01:14:25 Vlasta sama doma, taková pěkná blondýna.

01:14:28 Ta mu otevřela a povídá:

01:14:31 Budete muset chvilku počkat než najdu peníze.

01:14:35 Ale prosím vás, nezouvejte se,

01:14:38 on manžel zase nasypal kolem postelí připínáčky.

01:14:47 -Rozumíte tomu?
-Já vám rozumím.

01:14:49 Hlavně už tady bude to jaro.

01:14:52 Já mám dojem, že už je jaro na dosah,

01:14:55 protože já už cítím jarní únavu.

01:14:58 Já se nemůžu dočkat, až přijdu domů.

01:15:01 Dám si černou kávu s neslazeným kondenzovaným mlíkem,

01:15:05 to mi dělá strašně dobře.

01:15:07 To nebude jarní únava.

01:15:09 To jste utahanej, jak jste sháněl to mlíko.

01:16:01 ZPÍVÁ

01:19:09 PÍSEŇ

01:19:11 Co dáte nám? Jen sen a klam.

01:19:17 Ty vaše příčesky a kudrlinky jsou podvod sám.

01:19:22 Ta hra s maskou nás už nebaví, tu každý zná.

01:19:27 Váš lak a růž už nezabírá.

01:19:33 Tak pardon, páni vážení, kdo s kým má větší trápení?

01:19:38 Kdo moudrý je jen rádoby, nejvíc zvučí prázdné nádoby.

01:19:44 Vždyť my jsme jako spoutané,

01:19:46 prý běž kam chceš, jen se mnou ne.

01:19:49 To dávno známe, namoutě,

01:19:51 seď pořád v koutě, najdou tě.

01:19:54 A zas a zas, pár dlouhých řas

01:19:59 i modrá hloubka stínů pod očima, toť pouhý špás.

01:20:05 A největší je tu záhadou, až k zoufání,

01:20:10 že žádný muž se neubrání.

01:20:23 Nejvíc zvučí prázdné nádoby.

01:20:37 Co dáte nám? Jen sen a klam.

01:20:42 Ty vaše příčesky a kudrlinky jsou podvod sám.

01:20:47 Ta hra s maskou nás už nebaví, tu každý zná.

01:20:52 Váš lak a růž už nezabírá.

01:20:58 Tak pardon, páni vážení, kdo s kým má větší trápení?

01:21:03 Pryč s tou clonou kouřovou, všechno je jen vaší výchovou.

01:21:09 Pár náušnic, dál však už nic,

01:21:13 vždyť pouze móda s paní kosmetikou, ty jdou nám vstříc.

01:21:19 Vy jste krásné, váš muž však vrásky má a šediví.

01:21:24 To dávno nás už neudiví.

01:21:29 A zas a zas, pár dlouhých řas

01:21:35 i modrá hloubka stínů pod očima, toť pouhý špás.

01:21:40 A největší je tu záhadou, až k zoufání,

01:21:45 že žádný muž se neubrání.

01:22:09 Vážení přátelé, je nám líto,

01:22:13 ale máme pro vás nepříjemnou novinu.

01:22:16 No, to je taková skoro smutná zpráva.

01:22:20 Já jim to nepovím, já nemám odvahu. Řekněte to vy.

01:22:24 Já? Ani za nic, kdepak. Já jsem lítostivá, já nemůžu.

01:22:29 -Někdo to říct musí.
-Já ne.

01:22:33 -Tak si hodíme korunou.
-Já nemám ani korunu.

01:22:37 Já mám jednu.

01:22:40 -Vy budete lev, jo?
-Mně je to jedno.

01:22:42 Když padne lev, tak to řeknete vy.

01:22:45 Já budu ta zahradnice naproti, jo?

01:22:50 -Já házím, jo?
-Jo, vidím.

01:22:56 Kde je ta koruna?

01:22:57 Já nevím. Počkejte, já ji najdu.

01:23:00 -Hlavně, že vyhazujete peníze.
-Já ji najdu.

01:23:03 Tady jsem ji někde slyšel cinknout.

01:23:06 -Já ji taky nevidím.
-Počkejte, já ji najdu.

01:23:09 Vážení přátelé...

01:23:11 Nedá se teda nic dělat,

01:23:14 já vám tu smutnou zprávu řeknu sama.

01:23:17 Třicáté šesté Televarieté je u konce.

01:23:21 Prosím vás, neviděli jste kutálet se tady korunu?

01:23:25 Prosím vás, nechte toho a pojďte se rozloučit.

01:23:28 Vážení přátelé, loučíme se s vámi...

01:23:33 Já nevím, proč ty mince nedělají hranatý.

01:23:36 Kvůli vám je budou dělat hranatý!

01:23:38 Loučíme se s vámi a těšíme se s vámi...

01:23:41 Ale kde ta koruna může bejt?

01:23:44 Na shledanou.

01:23:45 -To jsem teda blázen...
-Já ji najdu, počkejte.

01:23:49 Já ji nevidím.

01:24:40 Skryté titulky: Miloslava Čumpelíková

5 hlasů

Předchozí díl

Všechny díly78

Následující díl

Velký revuální pořad s Jiřinou Bohdalovou a Vladimírem Dvořákem (1979). Dále účinkují: E. Pilarová, Latty, Minnesengři, M. Angel, K. Černoch, A. Gondolán a další. Scénář V. Dvořák. Kamera J. Lebeda. Režie P. Háša

Obsah dílu

Úvod

Born To Be Alive - Jack Bremlov, žonglér

Balet Československé televize

Minesengři - Vlak

O využití lidské energie

Michel - La Primavera

Vlasta Elman s partnerkou - iluzionisté

O šatech a filmu

Eva Pilarová - S nádhernou duhou

Mademoiselle de Paris

The Poor People of Paris

Hernando's Hideaway

Milord

Konkurz na pražského informátora - scénka

Marie Juhász - Ha Arulnak Majd Gesztenyet

Artista smolař

Karel Černoch - Jaromír Mayer - Antonín Gondolán, skupina Luďka Švábenského - Znám jednu řeku línou

Duo Schoberto - Drezúra psů

O toleranci v manželství

Angel Sisters - Hot Stuff

Balet Československé televize - Tak pardon

Závěr

Přehrát vše

Tento velký revuální pořad patřil po léta ke stálicím televizní obrazovky a zapsal se do zlatého fondu archivu televizní zábavy. Velký podíl na tom má jistě jeho dvojice moderátorů, Jiřina Bohdalová a Vladimír Dvořák, kteří Televarieté jedinečným způsobem uváděli a do každého dílu přinesli originální scénky, skeče a milý humor. V dnešním dílu se mimo komické moderátorské dvojice můžete těšit na řadu populárních zpěváků a je tedy jisté, že se u svých obrazovek budete opět skvěle bavit.