Tradiční seminář o Mistrově činnosti kriminalistické je dobrým úvodem k detektivní hře, kde se vyšetřuje tak svérázně, že divák nevychází z údivu ani po spadnutí závěrečné opony (1997). Hrají: L. Smoljak, M. Čepelka, J. Weigel, P. Vondruška a G. Rumlena. Televizní a divadelní režie L. Smoljak
00:00:32 Milí přátelé, vítám vás na našem představení.
00:00:35 Scházíme se dnes nad dílem českého velikána Járy Cimrmana,
00:00:40 abychom se podívali na jeho činnost kriminalistickou.
00:00:44 Nejprve představím kolegy, kteří se mnou povedou úvodní seminář:
00:00:51 Prof. Pavel Vondruška
00:00:58 Prof. Miloň Čepelka
00:01:05 Ing. Genadij Rumlena
00:01:10 Doc. Jaroslav Weigel
00:01:14 A moje maličkost. Já jsem Ladislav Smoljak.
00:01:21 Promiňte, profesor Smoljak!
00:01:26 Nejprve mi dovolte, abych vás jako předseda komise pro zbudování
00:01:30 Cimrmanova pomníku informoval jak jsme s celou záležitostí daleko.
00:01:34 Zopakuji základní fakta:
00:01:38 První impuls k akci Socha vyšel od doktora Bičíka.
00:01:43 Dr. Bičík je rodilý Malostraňák. Již dvacet let přesvědčuje úřady,
00:01:49 že Malostranskému náměstí, jinak docela pěkně řešenému, něco chybí.
00:01:56 Na jedno zasedání naší komise pro cimrmanovské oslavy přinesl
00:02:01 doktor Bičík dvě pohlednice. První byla stará, ještě z doby,
00:02:06 kdy Malostranské náměstí neslo jméno maršála Radeckého
00:02:10 a kdy mu vévodila mohutná maršálova socha.
00:02:13 Druhá pohlednice byla soudobá.
00:02:15 Porovnáním obou snímků jsme museli dát dr. Bičíkovi za pravdu,
00:02:20 že na nové pohlednici skutečně něco chybí.
00:02:25 Byla to ta socha.
00:02:27 Postavit na místě pomníku maršála Radeckého,
00:02:31 tohoto českého pomahače Habsburků, pomník Járy Cimrmana,
00:02:37 který Habsburkům nikdy s ničím nepomohl, zdálo se nám logické.
00:02:43 Ovšem při vlastní ralizaci jsme narazili na nečekané potíže.
00:02:49 Tak hned materiál. Je známo, že když Cimrman opouštěl naposledy
00:02:54 ve svém životě v Bohnicích Prahu, řekl svému příteli Trefnému:
00:03:00 "Trefný, bude-li Praha pomýšlet na můj pomník, ať je z bílého mramoru.
00:03:07 V bílém budu nejlépe čelit holubům."
00:03:13 Jenomže naše společnost nemá dosti prostředků na zbudování
00:03:18 sochy z tak kvalitního materiálu. Proto jsme hledali spojence.
00:03:22 Našli jsme ho v organizaci, která stála před podobným problémem.
00:03:27 Totiž redakce časopisu "Kůň, přítel člověka"
00:03:32 by zase ráda věnovala hlavnímu městu sochu koně.
00:03:36 Je to myšlenka víc než chvályhodná.
00:03:39 Rozhlédňete se po pražských sochách. Kdo z našich velikánů je na koni?
00:03:46 Svatý Václav a svatý Jiří. Ale to jsou svatí.
00:03:51 Ze světských velikánů, ještě tak Jan Žižka.
00:03:56 Jinak Palacký sedí na židli, Jungmann sedí na židli,
00:04:03 Jirásek sedí na nějakém pařezu.
00:04:08 To je balvan.
00:04:12 Na balvanu, ale ve tvaru pařezu.
00:04:16 A některé velikány, jako Boženu Němcovou a Mánesa
00:04:21 nechali sochaři prostě stát.
00:04:24 Bylo tedy rozhodnuto že Cimrmanova socha bude jezdecká.
00:04:29 Námitky tzv. pěšího křídla naší společnosti, pěší křídlo dnes
00:04:34 představuje profesor Vondruška. Totiž námitky v tom smyslu,
00:04:39 že Cimrmanova jezdecká socha je prý ídeově pochybená, protože
00:04:43 Cimrman prý nikdy na koni neseděl a dokonce se koní bál.
00:04:50 Tyto námitky jsme zamítli. Většina z nás se domnívá, že kůň je v tomto
00:04:56 případě uměleckou licencí v mezích normy.
00:05:00 A profesor Vondruška to nakonec sám rád musel uznat.
00:05:06 Projekt jezdecké sochy na dvoumetrovém mramorovém soklu
00:05:12 však narazil na něco jiného: na trolejové vedení.
00:05:17 Dopravní podnik o rekonstrukci trolejové sítě nechtěl ani slyšet.
00:05:23 A v tu chvíli přichází doktor Bičík s originálním kompromisním řešením.
00:05:30 Aby mohl Cimrman sedět na koni a přitom nepřevyšoval úroveň
00:05:36 trolejí, navrhuje dr.Bičík tzv. variantu Brod.
00:05:41 Možná, že tušíte...
00:05:45 Socha by představovala Cimrmana jak se brodí na koni přes vodní tok.
00:05:51 Kůň by byl po prsa ponořen v soklu a byl by pojat jako koňská busta.
00:05:59 Výška by se tak radikálně snížila.
00:06:03 S tímto návrhem však zase nesouhlasili naši přátelé
00:06:08 z "Koně přítele člověka".
00:06:11 Nemohli se zbavit pocitu, že zvíře tone, a doporučili,
00:06:16 aby Cimrman na koni neseděl, ale aby jej vedl.
00:06:22 Nechali jsme si zhotovit maketu a zjistili jsme, že by byl Cimrman
00:06:26 v tomto případě koněm ze severu zcela zakrytý.
00:06:34 Museli jsme tedy ve svých úvahách opustit místo,
00:06:40 kde původně stával maršál Radecký, totiž nástupní ostrůvek tramvaje,
00:06:47 a hledat prostranství mimo tramvajový provoz.
00:06:54 Vhodné místo jsme našli o něco výše, tam, kde je parkoviště automobilů.
00:07:00 A měli jsme štěstí. Hlídač parkoviště, pan Landa,
00:07:03 proti návrhu nic nemá, netroufá si však o věci sám rozhodnout.
00:07:09 Musíme ještě celou věc projednat s Karlem Baštýřem, který ho střídá.
00:07:19 Jakmile se dostaneme zase o krůček dál, budeme vás informovat.
00:07:31 A nyní k vlastnímu tématu,
00:07:35 totiž k Cimrmanově činnosti kriminální a kriminalistické.
00:07:42 Rakouský cimrmanolog profesor Erich Fiedler uveřejnil...
00:07:48 je to ale prosím vás středoškolský profesor, ne vysokoškolský!
00:07:55 Diváci často píší rozhořčené dopisy, jak mohl tento člověk získat
00:08:01 akademický titul. Tak ho nemá. Je to středoškolský profesor!
00:08:06 Je to prostě učitel!
00:08:10 Tedy učitel Fiedler ve své nedávno vyšlé knize, je to spíš brožura,
00:08:18 uveřejnil stať s názvem "Cimrman-Dilettant oder fachmann".
00:08:27 V tomto svém letáku na str. 428 tvrdí, že v oboru kriminalistiky
00:08:37 nemá Cimrman naší době co říci.
00:08:49 Rádi bychom svému vídeňskému kolegovi připoměli,
00:08:53 že cosi podobného tvrdil i o jeho díle dramatickém,
00:08:57 a přece se dnes ve světě hraje už 12 Cimrmanových her.
00:09:01 Shodou okolností na prknech tohoto divadla.
00:09:07 Do kriminální oblasti se Cimrman dostal oklikou,
00:09:10 a jak už to bývá, proti své vůli.
00:09:13 Na sklonku století zabýval se problémem vylehčování továrních
00:09:16 mechanismů, které se tehdy převážně vyráběly z těžkého dubového dřeva.
00:09:21 A tu mu pomohla náhoda.
00:09:23 Během svého přednáškového turné po Austrálii objevil pomocníka,
00:09:29 jehož udivující vytrvalost dokázala při aplikaci na dřevo pravé divy.
00:09:39 Byl to červotoč. Velice výkonný druh.
00:09:45 Cimrman sjednal s australskou vládou výměnný kontrakt.
00:09:49 Ta se zavázala, že dodá do Rakouska půl druhého tisíce šlechtěných kusů,
00:09:56 tehdy v Evropě zcela neznámého broučka,
00:09:59 a to výměnou za českého králíka.
00:10:02 Ten se pak v Austrálii velice hezky uchytil.
00:10:06 Novou technologií dosáhl Cimrman skvělých výsledků.
00:10:10 Tak např. jeho červotočem vylehčený buchar Jirka byl až o třetinu lehčí
00:10:15 než světově proslulý buchar Wágnerův, a přitom zastal stejnou práci.
00:10:23 Červotoč se v Čechách rychle rozšířil.
00:10:27 Jeho popularita rostla den ze dne.
00:10:32 Když lidé viděli jak si tento brouk, pracující vlastně jen za stravu,
00:10:36 na pracovišti obratně počíná, mnozí se ho snažili napodobit.
00:10:42 O takových se pak dodnes říká, že "žerou práci".
00:10:48 Epizoda s červotočem zdánlivě s Cimrmanovou kriminalistickou
00:10:53 činností nesouvisí.
00:10:55 Ani Cimrman dlouho žádnou spojitost netušil.
00:10:58 Avšak 23.listopadu 1889 řítí se náhle do zpěněných vod Dunaje
00:11:04 trámový železniční most u Lince.
00:11:08 Firma Ringhoffer, která Cimrmanovi vylehčení mostní konstrukce zadala,
00:11:14 Cimrmana žaluje.
00:11:17 Ten se u soudu hájí tím, že nebyl dodoržen technologický postup.
00:11:21 Označuje také pravého viníka neštěstí, stavbyvedoucího,
00:11:26 který opomněl vylehčovací práce včas zastavit.
00:11:30 Podle Cimrmanových technologických předpisů byl stavbyvedoucí povinnen
00:11:36 za 20 dnů po nasazení červotoče položit k mostu "návnadná prkna".
00:11:44 Do těch se červotoč bezpečně během 48 hodin shromáždí
00:11:50 a může být přenesen na jiné pracoviště.
00:11:53 Zkostnatělí rakouští soudci však Cimrmanovy vývody nechápou.
00:11:58 K dovršení neštěstí přicházejí z celé země poplašné zprávy,
00:12:02 že na mnoha jiných stavbách dochází k vylehčovacím pracím,
00:12:07 aniž byly objednány. Tím je Cimrmanův osud zpečetěn.
00:12:12 Hloupá, zkostnatělá rakouská justice posílá Cimrmana
00:12:17 na půl roku za těžká vrata vězeňské pevnosti v Salcburku.
00:12:23 Tam tedy začíná ona smělá křivka Cimrmanovy kariéry.
00:12:28 Nejprve v oblasti kriminální, později pak i kriminalistické.
00:12:35 Ale tuto kapitolu už s vámi otevře profesor Miloň Čepelka.
00:12:48 Po pobytu ve vězení zůstal Cimrman kriminalistické oblasti věrný.
00:12:54 Ihned po propuštění nastoupil na vídeňské "čtyřce" jako asistent
00:12:59 fotografické laboratoře v oddělení "Vývojka". Došlo ale k události,
00:13:04 která dala jeho služebnímu postupu nečekaný spád.
00:13:09 V roce 1913 byla Vídeň vzrušena odvážnou loupeží.
00:13:14 K padesátinám následníka trůnu Františka Ferdinanda d Éste
00:13:19 chtěla vídeňská obchodní komora věnovat arcivévodovi
00:13:22 zlatý přívěsek k hodinkám v ceně 6.000 zlatých.
00:13:28 Z dnešního hlediska se zdá možná neuvážené investovat tolik peněz
00:13:32 do člověka, kterému tehdy zbýval pouhý rok života,
00:13:38 ale nezapomínejme, že tenkrát o chystané návštěvě Sarajeva
00:13:43 ještě nikdo nevěděl.
00:13:45 Přívěsek zhotovil zlatnický závod "Straka a syn".
00:13:50 Ten dostal také povolení, po dobu jednoho týdne, skvost vystavovat
00:13:55 ve výkladní skříni.
00:13:57 Přestože výklad střežila sehraná dvojice policistů Ječný-Ziegler,
00:14:03 krádež se podařila. A to v pravé poledne.
00:14:06 Celá akce začala srážkou dvou fiakrů, bezpochyby inscenovanou.
00:14:12 Dvojice tajných Ječný-Ziegler neměla zájem na skrumážích
00:14:16 před střeženým obchodem a proto koordinovaně rozháněla
00:14:20 zvědavce tím, že Ziegler volal: "Rozejděte se!"
00:14:25 a Ječný: "Neshlukujte se!" K tomu se přidaly Klaus a Bernard,
00:14:30 dva mohutné zvony z chrámu sv. Štěpána,
00:14:34 a v tomto hluku zcela zanikl skřípot diamantu,
00:14:39 jímž pachatel vyřízl s obdivuhodnou zručností otvor ve skle výkladu.
00:14:44 S přívěskem okamžitě zmizel.
00:14:47 Laborant Jára Cimrman se o případ zprvu nezajímal.
00:14:51 Jeho protihabsburskému cítění husarský kousek zloděje přívěsku
00:14:56 v jistém smyslu imponoval.
00:14:58 Ale jen do chvíle, než arcivévoda zatelegrafoval z Konopiště,
00:15:03 že chtěl přívěsek darovat na dobročinné účely.
00:15:07 Když vyšla v tisku výzva, aby pachatel svůj lup zaslal
00:15:11 do dětské útulny sv. Barbory, starající se o sirotky,
00:15:16 Cimrman vyčkával.
00:15:19 Až když viděl, že se výzva minula účinkem, do případu se vložil.
00:15:23 Srovnejme jeho postup s postupem rakouského bezpečnostního aparátu.
00:15:29 Zatímco revmatická policejní mašinérie zpuchřelého mocnářství
00:15:34 ztrácela čas obvyklým vyhledáváním podezřelých osob v kartotékách,
00:15:40 Cimrman začal odjinud. Jeho výchozí úvaha je prostá:
00:15:45 Koho podchycují policejní kartotéky? Zločince, kteří již byli dopadeni.
00:15:51 Jsou však tito delikventi skutečnými esy ve své branži?
00:15:56 Co je to za eso, když se dá chytit?
00:15:59 V kartotékách jsou kriminální živly podřadné - druhá, třetí sorta.
00:16:05 Prvotřídní kapacity oboru žádná policejní kartotéka nemá.
00:16:11 A přece jsou jejich jména někde obsažena a dokonce archivována.
00:16:16 Ptáte se kde? V třídních knihách.
00:16:20 Už ve škole poznáme, píše Cimrman, kdo roste pro šibenici.
00:16:26 A tak v době, kdy armáda policejních agentů pošetile
00:16:30 ohmatává lebeční kosti dvou set třiceti koní vídeňských drožkářů
00:16:36 a hledá boule, aby zjistila, které dva fiakry se to srazily
00:16:41 před zlatnickým krámem, osamocený amatér Cimrman listuje zažloutlými
00:16:47 stránkami třídních knih. Protože pachatelova ruka nevyřízla ve skle
00:16:54 jakýkoli otvor, ale pravidelnou čtvercovou tabulku, jakou byla
00:16:59 zřejmě zvyklá vykrajovat denně, zajímal se Cimrman jen o sklenáře.
00:17:04 Na koncesním úřadě si vypsal jména a pak se podíval do třídních knih,
00:17:09 jak se sklenáři chovali ve škole. Po čtrnácti dnech se mu vyloupli
00:17:15 dva podezřelí: Josef Zeithammel a Josef Rolný.
00:17:21 Pohleďme nejprve na rejstřík Josefa Rolného:
00:17:25 Třetí třída Říjen: Soustavně zapomíná hubku.
00:17:32 Prosinec: Při hodině počtů si kreslí čtverečky,
00:17:37 a ještě to drze přiznává.
00:17:41 Únor: Úmyslně vlákal do třídy opilého popeláře.
00:17:46 Duben: Škrtil Wiednera.
00:17:50 Květen: Škrtil Červenku.
00:17:53 Čtvrtá třída
00:17:56 Září: Vysmívá se příkladům s dvoucifernými sčítanci.
00:18:01 Listopad: Kousl učitele do ruky, když jsem jej káral.
00:18:09 Prosinec: Rozbil okno, a ještě to drze přiznává.
00:18:17 Leden: Zamkl dveře třídy tak, že nešly odemknout.
00:18:22 Únor: Odemkl dveře třídy tak, že nešly zamknout.
00:18:27 Březen: Soustavně zapomíná hubku.
00:18:31 A jako vždycky v květnu: Škrtil Červenku.
00:18:36 A teď co říká třídní kniha o Josefu Zeithammlovi:
00:18:41 Třetí třída Září: Je zádumčivý.
00:18:45 Říjen: Je zádumčivý. Listopad: Přinesl do školy benzín.
00:18:52 Únor: Je zádumčivý. Duben: Přinesl do školy sirky.
00:19:00 Květen: Navádí Kuncovou, aby zítra nechodila do školy.
00:19:06 Další stránky třídní knihy jsou bohužel ohořelé.
00:19:12 Každému je snad zřejmé, že z takových chlapců
00:19:17 těžko mohli vyrůst dobří sklenáři.
00:19:20 A tak zatímco na policejním komisařství již pátý den vyslýchají
00:19:23 kostelníka Kreuzmanna z chrámu sv. Štěpána, kladou mu do omrzení
00:19:28 nesmyslnou otázku, proč osudného dne zvonil tak hlasitě,
00:19:33 Cimrman kráčí Mozartovou ulicí do č. 7, aby usvědčil Zeithammla.
00:19:40 Nachází však jen jeho ženu, od níž se dovídá, že Zeithammel,
00:19:44 pracující naposledy jako sklenář na stavbě pražského Národního divadla,
00:19:50 je od r. 1881, kdy divadlo vyhořelo, nezvěstný.
00:19:55 Na poslední pohlednici napsal své ženě slova, kterým nerozuměla:
00:20:01 "Ten můj prokletý koníček."
00:20:04 "Ale však oni si Češi, jak je znám, brzy nastřádají na nové."
00:20:09 Jakmile tedy objevil, že svědomí Zeithammlovo tíží hřích jiný,
00:20:14 šel už Cimrman najisto za Josefem Rolným.
00:20:18 Po několika dobře volených otázkách Rolný zjistil,
00:20:23 že nemá cenu zapírat a drze se přiznal.
00:20:27 Vídeňský policejní prezident podal tenkrát Cimrmanovi ruku se slovy:
00:20:33 "Nebylo to špatné."
00:20:35 A to tehdy, přátelé, v kruzích kriminalistických něco znamenalo.
00:20:40 S okamžitou platností, bez ohledu na služební léta, přeřadil Cimrmana
00:20:44 z oddělení "Vývojka" do oddělení "Ustalovač".
00:20:49 Tím ovšem není Cimrmanova policejní činnost zdaleka vyčerpána.
00:20:55 Profesor Vondruška si teď všimne jeho osobitých vyšetřovacích metod.
00:21:11 V kriminalistické praxi využíval Cimrman bohatě skutečnosti,
00:21:16 že byl sám mnohokrát vyšetřován. Dokonalá znalost psychologie
00:21:22 vyšetřovance mu umožnila vyvinout zcela nové postupy.
00:21:26 Mám na mysli například tzv. metodu velkého kabátu.
00:21:31 Cimrman ji sám ve své knize "Poupata pro policejní dorost"
00:21:35 popisuje takto: "Mám v kanceláři na věšáku kabát, který si u mne
00:21:41 při turné Evropou zapomněl obr Lundstrom, velký 250 cm."
00:21:51 Vyšetřovaný se samozřejmě domnívá, že je můj.
00:21:56 Potřebuji-li dát vyšetřovanému najevo svou převahu, otevřu okno
00:22:01 a řeknu: "Je zde zima. Vezměte si můj kabát." Obviněný si ho oblékne
00:22:09 a zjistí, že je mu kabát velký. A v té chvíli mu řeknu:
00:22:18 "Vidíte, příteli, jak jste proti mně maličký?"
00:22:24 K stejně účinným patřila i metoda gumových hadiček.
00:22:28 Cimrman nasazoval tuto metodu ve chvíli, kdy cítil, že vyšetřovaný
00:22:33 je zralý pro úplné přiznání. Postup byl následující:
00:22:37 Cimrman předložil vyšetřovanému soupis činů a dal mu je přečíst,
00:22:42 a zatímco byl obviněný plně zabrán do četby, Cimrman mu nepozorovaně
00:22:48 zastrčil do bot gumové hadičky a otevřel přívod vody.
00:22:53 Delikvent měl tak před očima podrobný popis vlastních činů
00:22:58 a přitom se nemohl zbavit pocitu, že mu teče do bot.
00:23:03 Asi největším výbojem ve výslechové technice je Cimrmanova metoda
00:23:08 zhudebněného přiznání. Je to vůbec první a na dlouhá léta i poslední
00:23:13 pokus jak zapojit múzu do služeb policie.
00:23:18 O této metodě se můžeme dočíst v zápiscích Cimrmanova oblíbeného
00:23:23 žáka, policejního praktikanta Jindřicha Hlaváčka, jemuž Cimrman
00:23:27 postavil pomník ve své detektivní hře "Vražda v salonním coupé".
00:23:33 Dovolte mi, abych ocitoval z jeho ohmataného deníčku:
00:23:37 Po dvou hodinách bezvýsledné námahy usedá pan inspektor
00:23:42 ke klavíru a jako by už neměl o výslech zájem, začíná preludovat.
00:23:47 Vilda Bílek zpupně se usmívá. Ale jak se pan inspektor hlouběji
00:23:53 a hlouběji noří do podmanivého světa tónů - jaká to proměna!
00:23:57 Zpupnost z Vildovy tváře mizí, jeho zločinecké rysy měknou.
00:24:03 V tom okamžiku sklapne pan inspektor víko nástroje
00:24:06 a promluví k vyslýchanému: "Bílku, zde je papír a tužka.
00:24:11 Sedněte a všechno dle pravdy sepište. Rozhodl jsem se,
00:24:16 že vaše přiznání zhudebním." Na ta slova Vilda Bílek,
00:24:23 bratrovrah a otcovrah, strýcovrah a tetovrah, vstává ze židle
00:24:30 a líbá panu inspektorovi ruku. A tak se nám z tohoto období
00:24:35 zachovala celá řada hudebních děl ve světové literatuře ojedinělých.
00:24:40 Vyslechněte alespoň jednu ukázku.
00:24:43 Je to largo con brio s názvem "Přiznání Josefa Kamarýta".
00:24:48 Já vám ocituji text, abyste měli možnost ocenit, jak Cimrman
00:24:53 postupuje geniálně při zhudebňování absolutně nebásnického textu.
00:24:59 Kamarýt to řekl těmito slovy:
00:25:02 "Přiznávám, že jsem praštil klackem tu paní, jak jste se na ni ptal,
00:25:07 nevím, jak se jmenovala. Měla v kabelce obnos.
00:25:11 Přiznávám, že jsem praštil klackem drožkáře, jak jste se na něj ptal.
00:25:15 Obnos měl ve slámě na kozlíku.
00:25:19 Přiznávám, že jsem praštil klackem listonoše. Bez obnosu.
00:25:25 Přiznávám, že jsem praštil Ulrycha Josefa. Klackem.
00:25:30 On ale s obnosem utekl, jelikož přišel k sobě.
00:25:35 Hostinský od Šneka se mi vysmekl a praštil se o můj klacek sám.
00:25:41 Kdyby to mohl být valčík, poslal bych ho švagrovi."
00:25:48 Prosím kolegu Čepelku.
00:25:55 ZPÍVAJÍ
00:26:06 Přiznávám, že jsem praštil klackem tu paní, jak jste se na ni ptal,
00:26:12 nevím, jak se jmenovala. Měla v kabelce obnos.
00:26:20 Přiznávám, že jsem praštil klackem drožkáře, jak jste se na něj ptal.
00:26:29 Obnos měl ve slámě na kozlíku.
00:26:36 Přiznávám, že jsem praštil klackem listonoše. Bez obnosu.
00:26:43 Přiznávám, že jsem praštil Ulrycha Josefa. Klackem.
00:26:51 On ale s obnosem utekl, jelikož přišel k sobě.
00:27:02 Hostinský od Šneka se mi vysmekl a praštil se o můj klacek sám.
00:27:09 Kdyby to mohl být valčík, poslal bych ho švagrovi.
00:27:30 Je nám líto, že neuslyšíte druhou ukázku z pera Otakara Švankmajera,
00:27:35 známého ve světě zločinu pod přezdívkou Šílený Oto.
00:27:40 Ten napsal do přiznání jen tři slova "Trh jsem ji".
00:27:46 Cimrman naložil s tímto jednoduchým textem velice zajímavě.
00:27:51 Když jsme však skladbu začali studovat, zjistili jsme,
00:27:55 že byla původně určena pro vězeňský sbor kastrátů.
00:28:01 A tak jsme, až na několik vyjímek, narazili na nepřekonatelné překážky.
00:28:11 Teď bych se rád zastavil...
00:28:17 Teď bych se rád zastavil u události, která znamenala
00:28:22 vlastně konec Cimrmanovi činnosti v policejních službách.
00:28:26 Šlo o jeho odvážný kousek v případu kasaře Zmatlíka.
00:28:30 Cimrman se rozhodl počkat na pachatele
00:28:34 přímo v trezoru Živnobanky zde v Praze na Příkopech.
00:28:39 Vybaven kyslíkovým dýchacím přístrojem a svým oblíbeným
00:28:43 švarcvaldským revolverem ráže 13,4 očekával vloupání.
00:28:55 Ukázalo se, že avizo bylo mylné. Den a hodina sice souhlasily,
00:29:01 ale místo Jirky Zmatlíka, který otevíral zámky trezorů dámskými
00:29:06 sponkami, dostavil se ke kase Oldřich Kouba, kterému v podsvětí
00:29:12 přezdívali Olda Dynamit. Po propuštění z nemocnice odchází
00:29:19 tedy Cimrman z aktivní služby. Se světem zločinu se však neloučí.
00:29:28 Odevzdává svůj služební revolver, aby ho vyměnil za pero spisovatele.
00:29:34 Tady však už musím předat slovo osobě povolanější,
00:29:38 totiž inženýru G. A. Rumlenovi.
00:29:50 Rád bych si všiml pokusů uplatnit detektivní žánr v poezii a dramatu.
00:29:56 Objevili jsme cenný dokument tohoto hledačství - fragment Cimrmanovy
00:30:00 balady "Maralík". Je komponována pro recitační
00:30:03 sbor chovanců státní věznice v Salcburku. Dovolíme si vám báseň
00:30:08 přednést v původním Cimrmanově rozvržení pro hlasy.
00:30:12 Prosím, pánové.
00:30:44 Jára Cimrman - MARALÍK
00:30:48 Slečna Tichá za přepážkou bankovky si počítá.
00:30:52 Náhle drobný mužík s taškou v záložně se ocitá.
00:30:57 Nenápadný, v overalu, v očích ale rysí svit,
00:31:02 krokem šelmy měří halu, může to jen lupič být.
00:31:06 -Ruce vzhůru, sice střelím!
-Jde to jako na drátkách:
00:31:11 již má v tašce lup svůj celý a již mizí ve vrátkách.
00:31:16 -Hleďme Trachtu detektiva!
-Na místě je co by dup.
00:31:20 Moudrou hlavou moudře kývá,
00:31:26 je to starý, ostřílený policejní sup.
00:31:32 Žádné strachy, slečno Tichá, však my si ho najdeme,
00:31:35 žádné strachy, slečno Tichá, my mu tipec zatneme.
00:31:40 Dva tři hvizdy na píšťalku, je zde fenka Doubrava.
00:31:45 -Podívejme na čmuchalku!
-Pach stopy již nasává.
00:31:51 Dopadla už jinší ptáčky, vlastní řadu diplomů.
00:31:55 Však co to? Hned u zatáčky čichá fena ke stromu.
00:32:02 Čile za ním! Velí Trachta, ale zvíře nevnímá.
00:32:07 Kolem stromu v blátě čvachtá, povelů si nevšímá.
00:32:13 Sekeru a pilu, chlapci, nestůjte tu nečinně,
00:32:17 lupič zřejmě přichystal si úkryt v stromu dutině.
00:32:22 Řežou dubu tělo sporé,
00:32:26 -náhle slyšet volání:
-Dostal jste mě...
00:32:34 Dostal jste mě, inspektore! Sedím přímo nad vámi.
00:32:40 Na větvi byl, lišák jeden!
00:32:47 Nu, ten si to odpyká...
00:32:50 Důmyslem a psem svým veden
00:32:53 -již ho Trachta...
-již ho Trachta...
00:32:57 již ho Trachta zatýká.
00:33:01 Slečna Tichá stěstím vzkvétá, vesel skáče chytrý psík.
00:33:06 -Lupič dostal čtyři léta.
-Jmenoval se Maralík.
00:33:22 Přechodem k větším literárním útvarům detektivního žánru
00:33:26 je roztomilý sborníček miniaturních povídek,
00:33:30 které Cimrman napsal v době, kdy zastával na Špilberku
00:33:33 funkci dozorce pro osvětu a náboženství.
00:33:36 Jeho úkolem bylo připravovat vězně na návrat do civilního života.
00:33:41 Cimrman zde vycházel z dnes už jistě překonané zásady,
00:33:44 že zločinec zůstane zločincem. Soudil proto, že nemá smysl
00:33:49 zločince napravovat, ale spíše ho, pokud jde o jeho profesi, pokazit.
00:33:55 Výchovným cílem jeho povídek tedy bylo, aby se budoucí recidivisté,
00:34:00 dali snadno chytit. Pochopíte to z povídek samých.
00:34:05 Přečtu vám dvě.
00:34:08 Jára Cimrman - CHYTRÝ LOJZA
00:34:11 Alois Bruderhans, lupič klenotů, vyhlédl si klenotnický krámek.
00:34:17 Půjdu na to chytře, řekl si, dobře se na trestný čin připravím.
00:34:22 Zašel na policejní komisařství, slušně pozdravil a strážmistra
00:34:28 se zeptal, kdy před vyhlédnutým klenotnictvím nebude žádná patrola.
00:34:34 Na strážnici Lojzovi dobře poradili a ještě ho kus cesty vyprovodili.
00:34:40 Tak si chytrý Lojza dobře nakradl.
00:34:45 Druhá povídka: DOBRÝ ZVYK KASAŘE BOUZKA
00:34:54 Kasařství je nevděčné řemeslo. Každého brzy chytnou.
00:34:58 Jen kasař Bouzek vždycky unikne.
00:35:00 Má totiž dobrý zvyk, který mu přináší štěstí. Po každé káče si
00:35:04 dýchne na prsty a přitiskne je na nějaké lesklé místo pokladny.
00:35:10 Policejní inspektoři si marně lámou hlavy. Na Bouzka jsou krátcí.
00:35:17 - Konec druhé povídky -
00:35:21 Příběhy se setkaly u vězňů se značným ohlasem.
00:35:24 Cimrman vzpomíná, že po přečtení poslední povídky řekl mu ostřílený
00:35:29 kasař Nekuda: "Pane, osvětový, vy ani nevíte, jaký jste blbec."
00:35:35 A to tehdy, přátelé, v zločineckých kruzích něco znamenalo.
00:35:40 Tematika vězeňského života pronikla i do Mistrových divadelních her.
00:35:46 Zcela zvláštní kapitolu tvoří sedm aktovek určených pro vězeňské
00:35:51 ochotnické soubory. Jsou to: Doživotí, Pilník v mazanci,
00:35:57 Bezruký kapsář, Hladovka, Doderná v kartouzích, Karanténa
00:36:04 a Veselé mříže. Za zmínku stojí, že aktovka Hladovka vyhrála
00:36:10 dvakrát Klicperův Špilberk. Děkuji a prosím docenta Weigla.
00:36:24 Mým úkolem je zhodnotit Cimrmanův přínos
00:36:27 do filmové tvorby s kriminální tematikou. Protože je však těžké
00:36:31 nezmínit se přitom o jeho vkladu do filmového umění vůbec,
00:36:36 odbočím na okamžik k otázkám obecnějším.
00:36:39 O švédském spisovateli Augustu Strindbergovi se dočteme,
00:36:43 že byl přistižen, jak vyfukuje kouř z dýmky do umyvadla s vodou,
00:36:48 zkoušeje, zda touto cestou nevznikne zlato.
00:36:52 Mnozí z vás si řeknete, jak je možné, že se v tak geniálním
00:36:57 mozku zrodil tak podivínský nápad. Ale není správnější říci:
00:37:01 Nebyl to Strinberg, kdo experimentálně zjistil,
00:37:04 že vypouštěním tabákového dýmu do vody zlato nevznikne?
00:37:09 Někdo to totiž vyzkoušet musel. Někdo musel ohledat slepou uličku
00:37:15 lidského poznání a oznámit světu: Tudy ne, přátelé!
00:37:18 Dá se říci, že pravým pionýrem slepých uliček byl Jára Cimrman.
00:37:23 Alespoň v oblasti filmu to platí takřka totálně.
00:37:28 Je však pozoruhodné, že i v této sféře předběhl svou dobu.
00:37:32 Již v roce 1883, tedy celých 12 let před otevřením
00:37:37 prvního kina bratří Lumierů v Paříži, píše Cimrman dopis
00:37:41 francouzskému geologu a paleontologu Barrandovi
00:37:45 a navrhuje mu aby založili Barrandov. Z projektu však sešlo.
00:37:49 Když Cimrman po letech spatřil ve Vídni první němé filmy, byl unesen.
00:37:55 Ihned navázal přátelství s Mojmírem Frídou, půdoznalcem,
00:38:00 který z nejrůznějších součástí nalezených na půdách sestrojil
00:38:04 promítací přístroj.
00:38:06 Spolu pak založili ve vídeňském Prátru kultury a oddechu
00:38:12 promítací společnost "Vrchlický", neboť Frída byl mimo jiné
00:38:17 i básníkovým bratrancem. Cituji: "Současný stav
00:38:21 kinematografie je neuspokojivý," konstatoval záhy Cimrman-kinolog.
00:38:27 Především ho esteticky uráželo střídání němých scén s dialogy
00:38:31 v titulcích: "To, co promítáme, je bastard," řekl jednoho dne
00:38:36 v návalu podrážděnosti Frýdovi. "Vyber si obrázky, nebo titulky."
00:38:42 Frída byl pro obrázky, zatímco Cimrman zvolil titulky.
00:38:47 Oba přátelé se rozešli ve zlém a společnou filmotéku si rozdělili
00:38:51 tak, že Cimrman vystříhal z filmů všechna okénka s titulky
00:38:56 a Frídovi přenechal zbytek. Předvedeme si několik ukázek
00:38:59 z Cimrmanova originálního repertoáru. Vzácný snímek "Neodbytný detektiv"
00:39:05 se bohužel dochoval jen ve scénáři.
00:39:08 Prosím pány kolegy Čepelku, Smoljaka Vondrušku, aby ho se mnou přečetli.
00:39:23 Jára Cimrman - NEODBYTNÝ DETEKTIV
00:39:27 Volali jste mě, prosím?
00:39:40 Ne.
00:39:46 Druhého dne.
00:39:49 -Volali jste mě, prosím?
-Ne.
00:39:54 Dny plynuly.
00:39:56 -Volali jste mě, prosím?
-Ne.
00:40:01 Po letech.
00:40:03 -Ne.
-Ještě ne, pane kolego.
00:40:07 -Volali jste mě, prosím?
-Ne.
00:40:11 Děkuji, pánové.
00:40:28 Tady je napsáno: stranou stojící individum...
00:40:39 Diváci přijímali Cimrmanovy filmy se smíšenými pocity. Titulky byly
00:40:46 vystřiženy převážně z českých kopií, a tak si v Cimrmanově biografu
00:40:51 přišla na své především česká vídeňská menšina, vděčná za české
00:40:55 slovo víc než za český obrázek. Ale Cimrman si z finančních důvodů
00:41:00 nemohl dovolit zakázat přístup německy mluvícím divákům.
00:41:05 V publiku vznikaly během promítání ostré spory.
00:41:08 Němečtí diváci, nerozumějíce zhola ničemu, kazili Čechům radost tím,
00:41:14 že se na smutných místech smáli a na veselých plakali:
00:41:19 Není divu, že vznikl při těchto národnostních třenicích požár,
00:41:24 který byl příčinou zániku Cimrmanovi dřevěné boudy v Prátru,
00:41:28 Cimrmanovi se podařilo vynést z plamenů jediné dílo.
00:41:32 Je to kriminální horor, který si nyní promíteneme, nazvaný
00:41:35 "Chtěla bych ženicha mladého s kučeravými vlasy".
00:41:39 Prosím profesora Vondrušku, aby doprovodil film na klavír.
00:44:08 V jednom z Cimrmanových filmů ve snímku "Kde jste byli, pobudové?"
00:44:17 objevuje se vůbec poprvé postava detektiva Trachty,
00:44:22 která od té chvíle hraje hlavní roli ve všech jeho detektivních
00:44:26 hrách a románech. Postava inspektora Trachty vznikla šťastným spojením
00:44:31 dvou existujících osobností. Cimrmanova přítele Jana Kašperského,
00:44:37 sokolského přeborníka na bradlech, a dr. Hugo Myslíka, proslulého
00:44:41 polabského veterináře. Dá se říci, že Trachta je tělem Kašperský
00:44:46 a duší Myslík. V dopise nakladateli Vilímkovi Cimrman vzpomíná,
00:44:51 že původně měl být předobrazem Trachty pouze Kašperský.
00:44:56 Záhy však autor poznal, že Kašperský je vyjímkou z pravidla
00:45:00 "Ve zdravém těle zdravý duch". Příroda jako by u něho vše
00:45:04 spotřebovala jen na tělo. Vždyť po deseti letech úspěšné činnosti
00:45:10 v Sokole si nepamatoval tento borec ani číslo své skříňky v šatně
00:45:15 a neustále lezl do skříněk jiných bratrů, ba i sester.
00:45:20 Dr. Myslík byl pravým opakem Kašperského. Jeho zdravý duch,
00:45:25 který vynalezl elektrický ohradník a plnotučné mléko, sídlil v těle
00:45:31 prohlodaném snad všemi nemocemi. Myslík onemocněl i anaserpentní
00:45:37 spinózou, tj. nadměrnou kučeravostí vlny, která napadá výhradně ovce.
00:45:54 -Co, co se děje?
-Tedy ne jen ovce.
00:46:01 Spojením nejlepších vlastností obou vzniká tedy monumentální
00:46:05 inspektor Trachta, tento James Bond přelomu století. Sokolských prvků
00:46:10 najdeme v jeho chování hojnost. Tak v románu "Stín v maštali"
00:46:16 dopadne Trachta vraha tak, že ukryt ve žlabu, pod falešným
00:46:21 senem, se v rozhodující chvíli švihem v závěsu v podkolení ocitá
00:46:26 na žebřinách a dostihuje pachatele skokem přes zděšeného koně nadél.
00:46:31 Okénka selských světnic proskakuje Trachta zásadně skrčkou, široká
00:46:37 okna boháčů odbočkou vpravo. Často zmate Trachta soupeře tím,
00:46:43 že se k němu blíží ve stoji o napjatých pažích, takže zločinec
00:46:47 ho má v první chvíli za odraz ve vodě a střílí vysoko nad něj.
00:46:53 Konečně představu o vyjímečných schopnostech detektiva Trachty
00:46:59 vám nejlépe dokreslí hra, kterou uvidíte: "Vražda v salonním coupé".
00:47:03 Ke hře samé jen tolik: jedna z postav má hovořit maďarsky.
00:47:09 Cimrman však tento jazyk neovládal. Při psaní měl k dispozici pouze
00:47:12 jízdní řád uherských železnic a jídelní lístek hotelu Petöfi.
00:47:19 Prosíme diváky, kteří maďarsky umějí, aby nedostatek omluvili.
00:47:24 Dále se nám stává, že diváci nepostřehnou, kdy tato hra končí.
00:47:30 Zůstávají sedět na svých místech a mnohdy ani nezatleskají.
00:47:36 Aby k tomu nedošlo, prozradím vám konec celé detektivky.
00:47:44 Inspektor Trachta řekne:
00:47:47 Bude to taková pěkná tečka za tím naším případem.
00:47:51 Opakuji: Bude to taková pěkná tečka za tím naším případem.
00:48:33 Takhle dlouhý tunel je jako stvořený pro vraždu.
00:48:44 Nevím, pánové, jestli to způsobuje mé povolání, ale někdy se mi zdá,
00:48:51 jako bych vraždy přímo přitahoval. Ještě se mi například nestalo,
00:48:56 že bych jel ve vlaku, kde by k nějaké vraždě nedošlo.
00:49:05 Copak to stále píšete, pane továrníku Bierhanzle?
00:49:10 -Závěť!
-Je dobré být připraven na vše.
00:49:13 Víte, není nic trapnějšího, než když mě přivolají k mrtvole,
00:49:18 která nenechá závěť. To bych ji nejradši zabil.
00:49:23 Člověk má vyšetřovat a do toho se příbuzní tahají o svršky.
00:49:29 Dobrý den, pánové. V tunelu něco nestalo? Všechno eremi?
00:49:40 Děkuji vám.
00:49:42 Za deset minut dorazíme Istanbul. V nádraží vlak brzdí čtvrt hodiny!
00:49:48 Stewarde, v Istanbulu se bude po mně shánět jistý mladý muž.
00:49:53 Je to policejní praktikant Hlaváček. Zaveďte ho do našeho kupé.
00:49:57 Ano, pane.
00:49:59 Píše diplomovou práci o vlakové kriminalistice.
00:50:03 Musel jsem ho, chudáka, vyštvat z Prahy až sem do Turecka.
00:50:06 Jindy než ve vlaku mi na něho nezbývá čas.
00:50:11 A propos, stewarde, nemáte tam něco proti bolesti zubu?
00:50:15 Tady pana továrníka Bierhanzla to celou cestu sužuje.
00:50:19 -Ano, pane, něco přinesu.
-Ale to snad už nestojí ani za to.
00:50:25 -Pozorujete krajinu, inspektore?
-Právě si říkám, jak je to pěkné:
00:50:31 úroda včas sklizena, pole obdělána. Je to hospodářství. Inu Turecko.
00:50:42 Istambul! Cařihrad...
00:50:46 Hej, stewarde, tamhle stojí. Ten s těmi Uhry.
00:50:52 Ne ten uhrovatý. Ten mezi těmi Maďary. To je on.
00:51:01 Pánové, za okamžik vám představím svého nejnadanějšího žáka.
00:51:07 -Dobrý den.
-Seznamte se, pánové:
00:51:11 Policejní praktikant Hlaváček, pan továrník Meyer.
00:51:16 -Pan továrník Bierhanzel.
-Těší mě.
00:51:19 -Jakou jste měl cestu, chlapče?
-Ale, pane inspektore...
00:51:24 No, necháme zbytečných řečí a pustíme se do toho.
00:51:29 Jak jste daleko se svou diplomovou prací?
00:51:32 Hned, ale mám vám vyřídit vzkaz od policejního prezidenta Istambulu.
00:51:37 Když se dozvěděl, že se s vámi setkám, žádal mě, abych vás
00:51:42 -poprosil o radu.
-Budu-li na to stačit...
00:51:45 -Pane inspektore, kdo jiný v Evropě?
-To je pravda. Tak oč běží?
00:51:55 Víte, pan policejní prezident říkal, že by z té věci...
00:51:58 Ale Hlaváčku!
00:52:01 Jako budoucí kriminalista byste měl vědět, že neříkáme věc, ale případ.
00:52:07 Ano. Říkal, že by z toho případu nerad dělal... případ.
00:52:17 No pokračujte, pokračujte.
00:52:19 Tak: Istambulská policie měla políčeno na pašeráka opia.
00:52:24 Pašerák měl přijít do lokálu a měl se u číšníka ohlásit heslem
00:52:29 "Dardanely, Dardanely". Nakonec přišel velice podezřelý
00:52:33 muž, zavolal si číšníka a řekl mu: "Pozor, pozor". A tak ho sebrali.
00:52:38 -A co by chtěli vědět?
-Jestli je to ten pašerák, nebo ne.
00:52:42 Celkem ucházející případ. Na ten vystačím metodou usilovných dřepů.
00:52:51 Takhle vy, inspektore, řešíte obtížné případy?
00:52:56 Inspektor Klečka, ten vždycky při přemýšlení vstrčil ruku do malty.
00:53:03 Dostal případ, rozdělal maltu, strčil do ní ruku a věděl:
00:53:10 Než zatuhne, musím tomu přijít na kloub.
00:53:15 Nevím, jak přemýšlejí jiní detektivové, ale na mou metodu
00:53:19 usilovných dřepů už doplatila slušná řádka zločinců.
00:53:23 Naposledy sedminásobný vrah Tobiáš Kobliha.
00:53:28 Kobliha! Měl jsem za to, že ho dostal Flajšhans.
00:53:33 -Toho jste tedy odhalil vy?
-Na křižovatce ve Vídni.
00:53:39 Cvičil jsme tam tenkrát tři čtvrtě hodiny. Ten mi dal zabrat.
00:53:48 No a mám to!
00:53:50 Zadržený je pašerák opia, kterému v bandě přezdívají Popleta.
00:53:56 -Bravo! No tohle, pane inspektore!
-A jak jste na to mohl přijít?
00:54:00 Jednoduše. Přijde-li někdo do lokálu a zavolá si číšníka jen
00:54:05 proto, aby mu řekl "pozor, pozor", pak je pouze jediná možnost:
00:54:10 totiž, že bylo řečeno heslo.
00:54:14 Protože však heslo mělo znít "Dardanely, Dardanely" znamená to,
00:54:18 že bylo popleteno. A pak ten, kdo je popletl, byl popleta.
00:54:25 Jakmile jsem v úvahách dospěl sem, byl případ vyřešen.
00:54:33 Promiňte, pane inspektore, já tomu rozumím, ale mám v tom mezery.
00:54:39 Hlaváčku, naši turečtí kolegové se zřejmě přeslechli.
00:54:45 Co řekne popleta, když má říci "Dardanely, Dardanely"?
00:54:52 -Pozor! Pozor!
-Bospor! Bospor! Hlaváčku!
00:54:56 Úžasné!
00:54:59 Hoj, dénta aparátoš! Já jdu zamrkat na váš zub, pane továrníku.
00:55:06 Otevřete si na mě hubu, prosím. Oj fuj vároš!
00:55:23 -Tak, prosím. Flusněte, prosím.
-Děkuji vám, stewarde.
00:55:31 -Vzpomenu si na vás ve své závěti.
-Eréč piklóš neméči, scépeň kámoš.
00:55:38 Je to velice hodný člověk. Odkáži mu v závěti svého jezdeckého koně.
00:55:44 -Myslíte, že bude rád?
-To ho jistě potěší,
00:55:48 zvláště má-li stáj. Ale na vašem místě bych to napsal hned.
00:55:56 Víte, člověk nikdy neví. Stalo se mi například jednou, že mě lord
00:56:02 Badminton požádal o svědecký podpis na svou poslední vůli. Závěť už byla
00:56:09 napsána a zbývalo jen ji podepsat. A tu vstoupil sluha s čajem.
00:56:17 Vzpomínám si, že lord Badminton, slyším ho jako dnes, tehdy řekl:
00:56:23 "Podepíšeme to až po čaji". A vidíte, už to nestihl.
00:56:32 Podává se čaj, pánové.
00:56:36 Ach, bože. Jde to rychleji než jsem čekal. Podepište se mi tu
00:56:42 -prosím, pane policejní inspektore.
-Milerád.
00:56:45 -Vy také, pane továrníku Meyere.
-Prosím.
00:56:49 Když tak spolu cestujeme, pánové, povězme si něco o sobě.
00:56:54 -Začněte třeba vy, továrníku Meyere.
-Mám slušně prosperující podnik,
00:57:00 který se jmenuje Teplo. Vyrábím v podstatě všechno pro zahřátí:
00:57:05 klobouky, kožichy, rum, šamotové cihly. V mé továrně pracuje téměř
00:57:14 dvanáct zaměstnanců a řídit takový kolos, to vyžaduje celého člověka.
00:57:20 Takže na mé záliby mi mnoho času nezbývá. Nejvýš tak o dovolené,
00:57:26 nebo, jako například nyní, během obchodní cesty.
00:57:29 Smíme vědět, co je vaším koníčkem, pane továrníku?
00:57:32 Nu, souvisí to s povoláním zde pana policejního inspektora.
00:57:37 -Vyšetřování zločinů?
-Ano. Ne že bych vyšetřování řídil.
00:57:42 To ne. Podílím se na něm, abych tak řekl, z druhé strany.
00:57:47 Víte, kolika vyšetřování jsem se již zúčastnil?
00:57:52 Dvou set šedesáti tří. A nejčastěji s inspektorem Klečkou. Jak dostane
00:57:58 Klečka případ, vezme pouta a řekne: "Tak a jdeme pro Meyera."
00:58:07 Promiňte, pánové, jsem to ale nešika, polil jsem celý stůl.
00:58:12 Promiňte, pane inspektore.
00:58:14 To nic. Nechcete si vzít můj čaj, chlapče?
00:58:18 -Ne, děkuji, rozhodně ne.
-Jen si ho vezměte.
00:58:22 Jste velice laskav, pane, ale opravdu nechci.
00:58:26 A co nám povíte vy, pane továrníku Bierhanzle?
00:58:30 Já nevím, pánové, jestli má smysl, abych se tu ještě nějak exponoval.
00:58:35 Ale naopak! Možná, že k tomu máte poslední příležitost.
00:58:39 Nuže pánové: Slyšeli jste někdy, reklamní slogan
00:58:43 "Bierhanzlova mast-na lysinu past"?
00:58:48 To je můj přípravek pro vzrůst vlasů. Dnes myslím nejlepší věc
00:58:51 toho druhu na světě. Vývoj takové masti, to nebyla snadná záležitost.
00:58:57 Těch zkoušek, co jsem provedl! A nebyly všechny úspěšné.
00:59:01 Na blonďáky to účinkovalo ohromně. Vlasy jim po masti rostly jako divé.
00:59:08 Ale doplatili na to bruneti. Takový brunet se večer namazal
00:59:14 a ráno už nebyl brunet. To byly těžké začátky. Když se takový
00:59:20 holohlavý brunet rozzuří, nikdy nevíte, co vám provede.
00:59:26 Nějaký maďarský houslista, Béla Puskás - tři dny a tři noci
00:59:32 obcházel mou továrnu s flobertkou v ruce. Dodnes vidím tu bílou lebku,
00:59:38 jak krouží v měsíčním světle zahradou - hrozné! A vidíte, dnes.
00:59:46 Vracím se právě z Turecka a zakázky, které mám v kapse,
00:59:50 představují milióny. Dnes už Bierhanzlova mast nikoho neděsí.
00:59:57 To je zajímavé. Vzpomínám si, že lord Badminton byl takový
01:00:05 tichý člověk. Za celý život promluvil, abych nepřeháněl,
01:00:13 takových pět slov. A těsně před smrtí se vám také z ničeho nic
01:00:22 najednou tak rozpovídal, že jsem ho nepoznával.
01:00:34 No. Už to má taky za sebou. Žvanil.
01:00:40 Ani já se nevracím z Turecka s prázdnou. Kolik byste řekli,
01:00:45 -že tam napřesrok dodám fezů?
-Deset tisíc.
01:00:49 -Uberte.
-Pět tisíc.
01:00:54 -Uberte.
-Čtyři tisíce.
01:00:58 -Uberte! Nebojte se!
-Dva tisíce?
01:01:03 -Pch! Osm set!
-No, tomu říkám obchod!
01:01:10 A propos, pane továrníku Bierhanzle, i já mohu posloužit jedním ze svých
01:01:14 obchodních hesel: Každý správný frajer - klobouk značky Meyer.
01:01:22 -Hlaváčku?!
-Ano, pane inspektore.
01:01:25 Ta bezvládná ruka, co mi spadla do klína, je vaše?
01:01:31 -Ne, pane inspektore.
-To je vaše ruka, továrníku Meyere?
01:01:36 -Kterou ruku myslíte?
-No přece tuhle studenou ruku!
01:01:41 -Mohu si sáhnout?
-Prosím.
01:01:45 Ne. To není moje ruka.
01:01:48 Probůh! Pan továrník Bierhanzel! Proč se nehýbe?
01:01:55 Mrtví se zpravidla nehýbají, pane továrníku Meyere.
01:02:03 Húš, hentešárom. V tunelu něco nestalo? Zub, sviňa, nebolí?
01:02:13 Pana továrníka Bierhanzla už nikdy zuby bolet nebudou.
01:02:18 Přikryjte ho něčím, stewarde.
01:02:29 Pánové, vraha vám v této chvíli ještě představit nemohu.
01:02:35 Ale dříve než náš expres dorazí na nádraží Františka Josefa
01:02:40 v Praze, poznáte ho sami. Bude mít na rukou tato železa.
01:02:48 A začne se vyšetřovat. Tak se do mě pusťte, inspektore.
01:02:52 Podezřelými jste všichni! A záleží jen na mně, kdo půjde první na řadu.
01:02:59 Když se něco stane, jsem to obvykle já, na koho padne hlavní podezření.
01:03:06 Tak, stewarde, najděte těžiště a běžte.
01:03:11 Když si o to tak koledujete, milý Mayere, začneme tedy s vámi.
01:03:17 Ale připravte se na to, že se pořádně zapotíte.
01:03:23 Takzvaná úvodní věta, že? Ovšem inspektor Klečka, ten nemluvil.
01:03:30 Vždy mě nejdříve zfackoval a teprve pak řekl: Jak se jmenuješ, chlape?
01:03:36 Každý máme své metody a svoje pořadí.
01:03:45 Dívejte se, Hlaváčku, jak se to dělá.
01:03:48 Položíme mu teď několik otázek. Nač byste se ho zeptal nejdřív?
01:03:52 Jestli ho zavraždil.
01:03:56 Už jste četl mou knihu "Zbytečné otázky v kriminalistice"?
01:04:02 -Ještě ne, pane inspektore.
-Ta kniha je všude k dostání.
01:04:06 Já vím, jsou toho stohy.
01:04:10 Když se vraha zeptáte, jestli zavražděného zavraždil, tak vám
01:04:15 vždycky odpoví, že nezavraždil. Tím jenom zbytečně ztrácíte čas.
01:04:19 Zeptejte se ho schválně.
01:04:22 -Zavraždil jste ho?
-Nezavraždil.
01:04:25 Vidíte. Ztráta času - dvě minuty. Dávejte pozor, na co se zeptám já.
01:04:33 -Továrníku Meyere, co ty vaše fezy?
-Fezy?
01:04:39 No, co je to takový fez? To je vlastně turecký klobouk?
01:04:45 -Přihořívá, co?
-No vidíte...
01:04:48 Neradujte se, Hlaváčku, teď nám řekne, že nechápe, co mají fezy
01:04:54 společného s vraždou továrníka Bierhanzla.
01:04:59 Já skutečně nechápu, co mají fezy společného s vraždou.
01:05:02 -...pana továrníka Bierhanzla.
-...pana továrníka Bierhanzla.
01:05:06 Doslova, pane inspektore!
01:05:11 Po dobrém to, jak vidíte, nejde, tak na něj zkusíme takzvaný šrapnel.
01:05:17 -Už jsme probírali šrapnel?
-Ne.
01:05:19 Nevadí. Šrapnel je třeba kombinovat s metodou nepřímých otázek.
01:05:24 -Ptejte se, Hlaváčku.
-Na co, pane inspektore?
01:05:28 Na co chcete: na ženu, na děti, na mládí - těkejte, těkejte.
01:05:33 Dovolte mi, pane továrníku Meyere, otázku.
01:05:36 Špatně, špatně! Především žádné zdvořilosti! Klidně mu tykejte.
01:05:43 Víte, koho máte před sebou? Sprostého vraha.
01:05:48 No dovolte!
01:05:50 Přinejlepším sprostého podezřelého.
01:05:55 Rozumím: tykat a těkat.
01:05:59 -Tak co, pane továrníku, ženu máš?
-Ne.
01:06:09 -Děti také nemáš, pane továrníku?
-Ne.
01:06:13 -Nic nemá.
-Dál! Však on něco bude mít.
01:06:19 A co takhle na psa kdybych se tě zeptal, pane továrníku.
01:06:23 -Máš?
-Ne.
01:06:26 -Kočka, máš?
-Ne.
01:06:29 -Švagr, máš?
-Ne.
01:06:32 -Les, máš?
-Kousek lesa mám.
01:06:36 -Má les, přiznal se!
-A teď mě k tomu pusťte.
01:06:42 -Ty že máš les, Meyere?
-Mám.
01:06:45 -Hovno, Meyere! Hovno, máš!
-No...!
01:06:49 Tak to byl šrapnel, Hlaváčku.
01:06:53 -Co to s ním udělalo?
-Těžko říct, pane inspektore.
01:06:58 Sedí, kouká, nic neříká.
01:07:01 -Co teď, pane inspektore?
-Strpení...
01:07:04 -Mám položit ještě nějakou otázku?
-Strpení, chlapče.
01:07:08 Tak. Na tenhle tunel jsem čekal. Pomozte mi, Hlaváčku.
01:07:13 Seď, Meyere! To tys mě zabil. Tys mě zabil! Že jo?
01:07:25 Tedy, inspektore, vy jste mi dal!
01:07:29 Stewarde, Hlaváčku, přineste mrtvolu zase zpátky.
01:07:35 Poslyšte, Hlaváčku, vy si vezmete tužku a papír, zajdete do vedlejšího
01:07:41 kupé, zjistíte, kdo tam je, a provedete informativní výslech.
01:07:49 Ano, rád.
01:07:51 Nuže, milý Meyere, řeknu vám to rovnou:
01:07:56 Vy zkrátka nenávidíte čupřinu. Tak je to.
01:08:02 Vidíte, tohle mě na výsleších nejvíc baví. Člověk by myslel,
01:08:09 že se zeptáte, jestli jsem nenáviděl pana továrníka Bierhanzla.
01:08:14 A vy se mě místo toho ptáte na nějakého Čupřinu. Zkrátka každý
01:08:20 inspektor má své zvláštní metody. Vzpomínám si, že policejní rada
01:08:25 Šlégr říkal každému vyšetřovanému Milouši. To bylo nesnesitelné.
01:08:34 Nebo inspektor Schirz. Ten zase sliboval zatčeným hory doly.
01:08:41 Mě například vzal k mapě a řekl: Když se přiznáte, Meyere, můžete
01:08:47 si vybrat - Krkonoše, Beskydy, Jáchymov. Nebo inspektor Klečka...
01:08:55 To je sice krásné, Meyere, ale pan továrník Bierhanzel nám tu valem
01:09:01 stydne, a my jsme s výslechem prakticky nepokročili.
01:09:04 Co kdybyste radši odpovídal na mé otázky?
01:09:07 Prosím. Toho Čupřinu, jak jste se na něj ptal, neznám.
01:09:12 Řeknu vám to tedy jinak. Vám se při pohledu na husté vlasy dělá špatně.
01:09:18 Bierhanzlova mast - na Meyera past. Když bude mít Turek na hlavě
01:09:23 hustý porost, proč by si na něj ještě kupoval ty vaše fezy?
01:09:29 Obyčejný, špinavý konkurenční boj. Styďte se, Meyere! Styďte!
01:09:40 No, řeknu vám, je to požitek, dostat se vám do drápů.
01:09:46 Hotovo, pane inspektore. Ve vedlejším kupé cestují dvě osoby.
01:09:52 Jeden mnich a jedna...
01:09:55 Co?
01:10:01 Tak řeknu prostitutka, co má být? I s takovými lidmi musíme pracovat.
01:10:09 -Sepsal jste s nimi protokol?
-Sepsal.
01:10:11 -Tak ho přečtěte.
-Mám to přečíst, jak jsem to zapsal?
01:10:17 -Jak jinak byste to chtěl číst?
-Ale já to zapsal jak to říkala.
01:10:24 -V pořádku. Čtěte.
-Tak: Vyšetřující...
01:10:29 Já jsem se v protokole označil jako vyšetřující.
01:10:34 Vyšetřující: Jak se jmenujete?
01:10:36 Já jsem si myslel, že by bylo dobře se hned na začátku zeptat na jméno,
01:10:40 -No dobře!!! A co vám odpověla?
-Ty jsi ňákej zvědavej, hele.
01:10:50 -Hlaváčku, jak to se mnou mluvíte?
-To ne, to říkala ona mně.
01:11:02 Tak dál.
01:11:04 Nejdřív řekni, jak se jmenuješ ty. To také říkala ona.
01:11:09 Vyšetřující: Jindřich Hlaváček.
01:11:14 Vyšetřovaná: Pojď blíž, Jindro. Jestlipak už se holíš?
01:11:21 Vyšetřující: Holím.
01:11:26 Vyšetřovaná: Kolik je ti, Jindro? Vyšetřující: Dvacet jedna.
01:11:33 Výborně! Vaše personálie bychom měli.
01:11:39 Teď ještě, aby nám taky něco řekla vyšetřovaná.
01:11:43 Vyšetřovaná: Podívej se. Spí fráter? Vyšetřující: Spí.
01:11:49 On totiž spal, pane inspektore, takže s ním jsem protokol neudělal.
01:11:54 -Vyšetřovaná: Co si to píšeš, mourku?
-Mourkůů!
01:12:02 Vidím, Hlaváčku, že jste se velmi rychle spřátelili.
01:12:05 To bylo hned, pane inspektore. Ona je Vilma taková veselá.
01:12:10 -Vilma. A co ještě říkala, Vilma?
-My jsme si pak už jen tak povídali.
01:12:16 Její první muž byl brunet, přišel o všechny vlasy a ona utekla s jiným.
01:12:23 Konečně něco podstatnějšího! Doufám, že jste si to zapsal.
01:12:28 Nezapsal, pane inspektore. Ona mi Vilma vzala tužku.
01:12:34 -Jo ona vám vzala tužku.
-Hodila si ji do výstřihu.
01:12:41 -A copak ještě říkala, Vilma?
-Říkala: Hledej šmudlo.
01:12:53 Šmudlo!!! To je výslech! A to jste se jí ani nezeptal s kým utekla?
01:13:01 Zeptal, pane inspektore. S nějakým Meyerem.
01:13:04 Prosím! Pokorný, Bílek, Malát, Švankmajer. Máme tisíce jmen.
01:13:10 -A ona musí utéct právě s Meyerem.
-To se podívejme!
01:13:15 -Nic vám to neříká, Hlaváčku?
-Ne.
01:13:18 Člověče, musíte taky trochu spolupracovat. Poslouchejte:
01:13:22 Maďarský houslista Béla Puskás obcházel továrnu s flobertkou
01:13:27 a holou hlavou. Neslyšel jste to už někdy?
01:13:31 To vyprávěl továrník Bierhanzel, když se před smrtí rozpovídal.
01:13:41 To by ale znamenalo, že ta žena od vedle je Vilma Puskásová!
01:13:46 -Nade vší pochybnost.
-Ale ten Meyer jsem tedy opravdu já.
01:13:50 -Takhle se mi líbíte, Meyere.
-To je pro mne neobvyklá situace.
01:13:53 Vždyť jsem teď podezřelý právem! To se mi ještě nestalo.
01:13:58 Rekapitulace. V našem vlaku se nám sešly tři osoby, které spojuje
01:14:03 jedna věc: mast pro houstnutí vlasů. Jsou to zavražděný Bierhanzel,
01:14:09 který mast vyráběl, žena z vedlejšího kupé, které mast
01:14:12 zohyzdila muže, a továrník Meyer, jemuž táž mast vrhla tuto ženu
01:14:17 do náruče. Jed byl podán zřejmě v čaji. Steward roznáší šálky.
01:14:22 Pak Hlaváček zvrhne svůj šálek. Bierhanzel mu nabízí svůj,
01:14:26 Hlaváček nechce.
01:14:28 Bierhanzel mu znovu nabízí svůj. Hlaváček nechce...
01:14:40 Hlaváčku, proč vy jste vlastně odmítal ten Bierhanzlův čaj?
01:14:45 -To vám ani nepovím, inspektore.
-Ale to mi povíte, hochu!
01:14:51 Pane továrníku Meyere, nechcete si na pohovořit s paní Puskásovou?
01:14:55 To myslíte vážně. Vy klidně necháte podezřelého, aby se domlouval
01:15:00 s jiným podezřelým? Tohle by Klečka nikdy nepřipustil.
01:15:04 -Víte, co mi může inspektor Klečka?
-Šrapnel!
01:15:12 Inspektor Klečka mi může závidět, že v mém vyšetřovacím systému
01:15:18 -nehrají takové podružnosti roli.
-Jak myslíte.
01:15:41 Sedni si do mého křesla, Jindro. Mohu ti také říkat Jindro?
01:15:47 Jistě, pane inspektore.
01:16:33 -Nechceš cukr, Jindro?
-Ne, děkuji.
01:16:37 -Ale, vezmi si!
-Ne, děkuji.
01:16:39 -Hergot, chlape, nezlob mě!
-Děkuji.
01:16:45 A udělej si pohodlí.
01:16:56 -Udělěj si pohodlí.
-Už ho mám, pane inspektore.
01:16:59 Klidně si dej nohy na stůl, ať máš pohodlí.
01:17:03 -Takhle je to dobré, inspektore.
-Udělěj si pohodlí!
01:17:19 -Čímpak byl pan otec, Jindro?
-Otec byl truhlář.
01:17:23 Hm. Dřevo... Poctivé řemeslo. Také jsem chtěl být truhlář.
01:17:30 -A co paní matka?
-Matka byla pradlena.
01:17:34 Hm. Mydliny... Poctivé řemeslo. Také jsem chtěl být pradlena.
01:17:42 Rodiče se o tebe starali, nohy si mohli uběhat, a co ty?
01:17:47 Jakpak ses jim odvděčil? Mohl by ses podívat svým rodičům do očí?
01:17:53 Co by ti asi řekli, kdyby tě tu takhle viděli? Jak tady sedíš!
01:17:59 Jak se tady válíš! Podívej se na sebe! Nohy na stole! Seď slušně,
01:18:08 -když se mnou mluvíš.
-Vždyť vy sám jste chtěl...
01:18:12 Já jsem chtěl, abys mi řekl, proč jsi odmítal ten Bierhanzlův čaj.
01:18:19 -Neměl jsem na něj chuť.
-Zapírá.
01:18:23 Syn pradleny, a zapírá! A co kdybychom, zkusili šrapnel?
01:18:33 Pane inspektore, vždyť já jsem pana továrníka Bierhanzla ani neznal.
01:18:38 Proč bych ho měl zrovna já vraždit? A aspiruji přece na službu
01:18:42 -u vás v policejním sboru.
-Právě proto, mladý muži.
01:18:47 Vy jste potřeboval materiál pro tu svou mizernou diplomovou práci.
01:18:51 A nezastavil jste se před ničím. Jen když bude případ.
01:18:56 Jen když uvidíte inspektora Trachtu při práci. Tak mě tedy uvidíte.
01:19:02 Ale jestli si myslíte, že tady budete jenom sedět
01:19:06 a šťourat se přitom v nose, tak to se tedy mýlíte. Zavolejte stewarda.
01:19:12 -Stewarde!
-Musíte nahlas, takhle vám nepřijde!
01:19:19 -Policejně: Ste-war-de!
-Ste-war-de!
01:19:24 No vidíte, už je tady. Jdete jako na zavolanou, stewarde.
01:19:33 Mohu vám být něčím prospěchářský, pane inspektore?
01:19:37 Posaďte se, kolega Hlaváček s vámi provede výslech.
01:19:42 Teď ukažte čemu jste se naučil.
01:20:02 -Chcete cukr?
-Děkuji, ve službě necukruji.
01:20:09 -Nechcete si dát nohy na stůl?
-Toto nohy, nebo toto nohy?
01:20:16 -Toto nohy.
-Tak to my na stůl nedáváme.
01:20:20 -To by bylo jaksi fujvároš.
-Čím byl tvůj otec?
01:20:27 -Otec rodí? Nebo matka rodí?
-Matka rodí.
01:20:33 -Aha. Otec byl obchodník prasaty.
-Hm. Poctivé řemeslo. Koryto.
01:20:45 Také jsem chtěl být obchodník prasaty.
01:20:51 -A matka?
-Matka byla běhna, pane.
01:21:02 Poctivé řemeslo. Nohy si mohla uběhat, starali se o tebe, a ty
01:21:15 tu teď takhle sedíš. Jen se na sebe podívej! Co by ti asi řekli?
01:21:23 Jak se tady válíš! Nohy na zemi!
01:21:31 -Les máš?
-Les?
01:21:34 -Inspektore, mám nasadit šrapnel?
-Zkuste si ho.
01:21:46 Co to? Aha. Půjdete rovně a doleva.
01:21:53 Pane inspektore, myslím, že steward je mimo podezření.
01:21:57 Vy jste zkrátka machr, Hlaváčku. To je radost, vidět vás při práci.
01:22:04 Běžte radši dokončit výslech s tou dámou od vedle.
01:22:09 A řekněte jí, ať vám vrátí tužku.
01:22:14 Stewarde, v jakém pořadí jste servíroval čaj?
01:22:19 Já ukážu. Jdu, vyservisuju celý podnos na stůl a zase jdu.
01:22:27 Každý vezme, co chce. Já jsem jen donašeč.
01:22:33 Takže jste nemohl ovlivnit, kdo z kterého šálku bude pít?
01:22:37 Neovlivnit.
01:22:39 -Co si přejete, pane inspektore?
-Cože?
01:22:42 Byl jsem totiž u Vilmy,
01:22:44 přišel policejní praktikant, že prý se mnou potřebujete mluvit.
01:22:48 Oni totiž budou hledat tužku!
01:22:50 -A co vy, Mayere?
-Je to Vilma Puskásová,
01:22:55 Trochu zestárla, ale je šarmantní. Nedivím se, že jsem tehdy zahořel.
01:23:02 Ach, Vilmo...
01:23:05 Když už jsme u toho, Meyere, znal vy jste muže té paní Puskásové?
01:23:10 -Zběžně.
-Jak tomu mám rozumět, zběžně?
01:23:16 Vždy když se vrátil, tak jsem raději běžel.
01:23:23 -Všiml jste si cestou, jak vypadal?
-Letmo.
01:23:32 -A nemohl byste mi ho popsat?
-Nebylo na něm nic nápadného.
01:23:38 Jen ta jeho holá lebka. Když sundal klobouk, jako by se rozjasnilo.
01:23:44 Mám několik důležitých informací. Vilma je podle všeho zámožná.
01:23:50 Má asi nějaká stáda. Ptala se mě, jestli nechci být jejím pastevcem.
01:23:57 Já a bača! S bičem...
01:24:03 A tužku už máte?
01:24:05 Nemohli jsme ji najít. Ale všechno jsem si zapamatoval. Vzkazuje vám,
01:24:11 že když od nás steward odcházel se zubní vrtačkou, řekl:
01:24:15 Eréč piklóš neméči, scépeň kámoš, v češtině tzn. Piš holoubku, piš,
01:24:23 brzy zcepeníš. Vilma říkala, že by vám to mohlo pomoci v pátrání.
01:24:30 Vzpomeňte si, pane inpektore, těsně před tím řekl Bierhanzel:
01:24:34 Děkuji vám, stewarde, vzpomenu si na vás ve své závěti.
01:24:38 Na to on řekl: Piš holoubku, piš, brzy zcepeníš?
01:24:41 -Víte, že jste mě překvapil, Bačo!
-Děkuji, kolego.
01:24:48 -Co vy na to, stewarde?
-Ta žena lže, jako tiskárna.
01:24:54 To si lehce ověříme svědectvím toho františkána z vedlejšího kupé.
01:24:59 -Doufám, že už nespí?
-Ne, už koukal.
01:25:03 A hrome, zase tunel!
01:25:06 Za moment budeme brzdit v Kolíně. Dá mi pan inspektor dovolenou,
01:25:10 abych zamkl záchod? Jinak mi tam cestovatelé ve stanici nalezou,
01:25:16 a když vlak rozjede, zůstanou mezi kolejemi šrapnely.
01:25:24 -Běžte a pošlete mi sem toho mnicha.
-Ano, pane.
01:25:33 Za nedlouho zastaví náš vlak na nádraží Františka Josefa v Praze.
01:25:42 Komupak já je asi nasadím? Co myslíte, Meyere?
01:25:46 Mně, pane inspektore. Vím to od začátku.
01:25:49 A vy, Hlaváčku? Vilma je nevinná, pane inspektore.
01:25:53 -No, když to říkáte vy, Hlaváčku.
-Zdař Bůh Kristus!
01:25:58 Posaďte se, otče. Chci se vás zeptat na takovou maličkost.
01:26:02 Já nic nevím. My Františkové, my furt modlíme. Steward je nevinen.
01:26:09 Na vlastní uši jsem slyšel, že nikdy neřekl: Eréč piklóš neméči,
01:26:14 -scépeň kámoš.
-Slyšíte to, Hlaváčku?
01:26:18 Je mi líto, chlapče, svědectví tohoto muže vás usvědčuje.
01:26:24 Ale ještě maličkost... Načpak vy mniši potřebujete kleště?
01:26:31 Když ke mně do kostela přijde ovce s odpustkem tak jí ho štípnu.
01:26:39 Hm. To zní věrohodně. A nač mají mniši stewardské čepice?
01:26:46 My Františkové jsme všichni stewardi. Stewardi boží.
01:26:52 -Nemějte mi to za zlé, otče...
-Otec rodí, nebo matka rodí?
01:26:57 Na první pohled je vše v pořádku. Matka rodí.
01:27:07 -Ale ta piha, kde jsem ji jen viděl?
-Vždyť je to steward!
01:27:14 -Vždyť je to steward!
-Nechte si ty svý laický rady.
01:27:21 -Mám to! Vždyť je to steward!
-Bravo!
01:27:28 Odložte si, stewarde, a připravte se na to, že se pořádně zapotíte.
01:27:33 Hleďme, jako by se tu rozjasnilo! To ovšem vrhá na věc jiné světlo.
01:27:42 A teď nám ukažte, jak jste servíroval čaj.
01:27:49 Ani hnout! Vidíte to pánové?
01:27:52 -Co?
-Vy to nevidíte?
01:27:54 -Ne.
-Jen mu dát do ruky housle.
01:27:58 -Skutečně!
-Hlaváčku, už víte, kdo to je?
01:28:02 -Paganini!
-Maďarský houslista Béla Puskás!
01:28:10 -Bývalý manžel mé bývalé milenky.
-Pomsta po tolika letech.
01:28:15 Vy jste ho ale musel nenávidět! Jezdíte také na byciklu, Bélo?
01:28:21 -Ano, pane.
-Ukažte jak řídíte.
01:28:26 Vidíte, Klečka by se s ním pral.
01:28:32 -Čím jste ho zavraždil?
-Arzénem, pane.
01:28:38 -Kdy jste ho dal do čaje?
-Zavrtal jsem arzén do zubu.
01:28:43 Arzén do zubu! To tu v dějinách zločinu ještě nebylo.
01:28:49 Kde to jsme, pánové?
01:28:51 Blížíme se k nádraží do Prahy a jak jsem slíbil vrah je dopaden.
01:28:55 Spal jsem jako zabitý. Co jste mi to na ten zub dal, stewarde?
01:29:01 -Arzén.
-Znamenitý prostředek.
01:29:04 Hlaváčku, vidíte to? Mrtvý hovoří! Jestlipak víte jak takovým případům
01:29:11 -říkáme v kriminalistice?
-Hlas ze záhrobí...
01:29:16 Máte před sebou typickou ukázku nezdařeného pokusu o vraždu.
01:29:21 -Přímo kabinetní kousek.
-Pane inspektore, mohu skočit
01:29:25 -pro Vilmu, aby to také viděla?
-Běžte.
01:29:30 Stewarde, ta vaše arzénová vložka to není špatný nápad.
01:29:35 Až vy si odpykáte trest za nezdařilý pokus o vraždu,
01:29:39 myslím, že vás čeká docela slušná kariéra v oblasti dentistiky.
01:29:44 Tak už vám ji vedu. Vilmo, pojď, co se bojíš?
01:29:50 Ona totiž skoncovala se svým minulým životem a už se zase stydí pánů.
01:29:59 Jen pojďte dál, Puskásová, už jsme viděli horší věci.
01:30:05 Á! Vinohradský tunel. Hlaváčku, už je ta dáma mezi námi?
01:30:11 Ano, pane inspektore. Potmě si dala říct.
01:30:15 Nuže, když jsme se tak pěkně sešli, nemá tu náhodou někdo u sebe housle?
01:30:23 -Já tu jedny mám, pane inspektore.
-Výborně!
01:30:27 Ještě kdyby tak byl smyčec...
01:30:29 Počkejte, obyčejně jich s sebou několik vozívám. Ano, mám tu jeden!
01:30:33 Výborně! Kalafunu mám já. Bélo, hrejte!
01:30:37 Víte, bude to taková pěkná tečka za tím naším případem.
01:30:41 Opakuji: Bude to taková pěkná tečka za tím naším případem.
Jedna z nejoblíbenějších her Divadla Járy Cimrmana, jejíž ústřední motiv byl zfilmován pod názvem Rozpuštěný a vypuštěný.
Cimrman kriminalista. Již název úvodní přednášky napovídá, jakým oborem se tentokrát budou naši „vědci“ zabývat. Jak souvisí Cimrmanův objev působení červotoče s jeho pobytem ve vězení? Jak souvisí pátrání po zločinci s třídní knihou? A kdo je to Maralík? To je jen pár otázek z mnoha, které budou řádně zodpovězeny.
Cimrmanova hra v druhé půlce představení rozvíjí detektivní příběh v čele s oblíbeným hrdinou, inspektorem Trachtou. Na cestě z Turecka ve vlaku cestují tři pasažéři: slavný český policejní inspektor Václav Trachta, průmyslník Meyer, který vyrábí všechno pro zahřátí (kožichy, rum, šamotové cihly), a továrník Bierhanzel, výrobce masti pro houstnutí vlasů. Ve stanici Istanbul přibude k této trojici inspektorův žák, policejní praktikant Jindřich Hlaváček, dokončující svou diplomovou práci o vlakové kriminalistice. Někdo z nich možná cestou zemře…