Cimrmanův dramatický kšaft. Záznam představení Divadla Járy Cimrmana uvádíme jako vzpomínku na jejího dlouholetého člena Jana Kašpara, který včera zemřel. Hrají: Z. Svěrák, L. Smoljak, M. Čepelka, P. Brukner, B. Penc, P. Reidinger, G. Rumlena, V. Kotek, R. Bárta, M. Šimon, J. Kašpar a Z. Škrdlant. Režie L. Smoljak
00:00:10 Dobrý večer!
00:00:18 Dobrý večer, milí přátelé.
00:00:20 Vítám vás na představení 15.hry Divadla Járy Cimrmana.
00:00:25 Ještě před několika lety nikdo z nás netušil,
00:00:29 že taková věc, jako je omezení výroby cukru
00:00:32 v naší republice, přinese české kultuře tak sladký plod.
00:00:39 Totiž bývalý hlavní účetní likvidovaného cukrovaru
00:00:43 v Dymokurech u Poděbrad inženýr Kloubec
00:00:46 našel ve starém šanonu se štítkem MELASA - VÝDEJ
00:00:52 rukopis Cimrmanovy hry České nebe.
00:00:55 Technicky zaměřený inženýr věděl jen to,
00:00:58 že spis do šanonu MELASA - VÝDEJ nepatří.
00:01:03 Ale nevěděl, kdo je Jára Cimrman.
00:01:06 Naštěstí to moc dobře věděla jeho vnučka Lenka,
00:01:10 studující na gymnáziu v Jičíně a když jí dědeček rukopis ukázal,
00:01:14 hned věděla, kam ho poslat. Ten rukopis.
00:01:22 Ano, k nám do divadla poštou. Naštěstí doporučeně.
00:01:29 V čem je význam dymokurského nálezu?
00:01:32 Tak především vyvrátil naše dosavadní tvrzení,
00:01:36 že stopa geniálního Čecha mizí s první světovou válkou.
00:01:40 Nemizí. Cimrman během této války prokazatelně žil a tvořil.
00:01:46 Zatímco většina českých mužů strávila první světovou válku
00:01:50 v zákopech, Cimrman ji strávil v kavárně.
00:01:56 Byla to slavná pražská kavárna Louvre
00:01:59 na Národní třídě. Mimochodem do dneška je v provozu.
00:02:03 Tam napsal většinu stránek Českého nebe
00:02:06 a snad proto, že se tu tak dobře cítil,
00:02:09 posadil hrdiny tohoto svého dramatu
00:02:12 do jakési nebeské kavárny.
00:02:15 Neblaze proslulý rakouský profesor Erich Fiedler,
00:02:19 který bohužel stále ještě publikuje,
00:02:26 při pátrání po Cimrmanových stycích s Franzem Kafkou,
00:02:30 který byl, jak známo, v Louvru také častým hostem,
00:02:33 došel k závěru, a teď prosím dávejte pozor,
00:02:36 budu z Fiedlera přesně citovat,
00:02:39 že Cimrman neměl v podniku příliš dobrou pověst
00:02:42 a platil tu za největšího pijana.
00:02:46 No přátelé, to je tak nehorázný omyl,
00:02:50 dokazující Fiedlerovu chabou znalost češtiny,
00:02:54 že může soutěžit snad jen s jinou jeho dneska už slavnou
00:02:58 překladatelskou botou, když totiž Fiedler přeložil
00:03:03 titul encyklopedie How is how
00:03:09 jako Vlak je vlak.
00:03:15 Čili ani anglicky neumí.
00:03:18 No, jaká je skutečnost?
00:03:23 No pravda je taková, že Cimrman skutečně platil v Louvru
00:03:28 za největšího pijana, ale tím pijanem,
00:03:31 za kterého platil útratu, byl jeho přítel doktor Struna,
00:03:37 zchudlý advokát, který veškeré své jmění proměnil v absint.
00:03:43 Profesora Fiedlera mohla svést na falešnou stopu
00:03:46 také věta z Českého nebe, v níž je zmíněna Cimrmanova jaterní choroba.
00:03:50 Ale ta byla způsobena prodělanou žloutenkou,
00:03:54 nikoliv alkoholem. Ostatně tato nemoc
00:03:57 uchránila Cimrmana před odvedením na frontu.
00:04:01 Když mu došly peníze získané dědictvím po matce,
00:04:04 přepustil Cimrman doktora Strunu Franzi Kafkovi
00:04:09 a od té chvíle platil za největšího pijana on.
00:04:15 Dokazuje nám to také Max Brod v knize Kafkova proměna.
00:04:23 Zchudlý Cimrman se musel poohlédnout po nějakém zaměstnání.
00:04:27 Jaké zaměstnání to bylo, to už nám poví doktor Petr Brukner.
00:04:32 POTLESK
00:04:42 Na přímluvu ředitele cukrovaru v Dymokurech
00:04:45 získal Cimrman místo učitele na tamní obecné škole
00:04:49 a v Dymokurech své České nebe také dokončil.
00:04:53 Hru napsal autor s úmyslem,
00:04:55 aby byla kočovnými a ochotnickými spolky tajně hrána,
00:04:59 a připravila tak národ na převratnou poválečnou změnu.
00:05:03 V režijních poznámkách pak budoucím inscenátorům doporučil,
00:05:07 aby tento protihabsburský text uváděli raději
00:05:10 pod bezpečnějším titulem Sláva císaři.
00:05:16 Bylo ovšem třeba text rozmnožit.
00:05:18 Ve válečné době, kdy byl kopírovací papír jako strategická surovina
00:05:22 pro civilní sektor prakticky nedostupný,
00:05:25 vymyslel Cimrman takzvanou živou kopírku.
00:05:29 Ta byla schopna pořídit 27 kopií naráz.
00:05:33 Nadiktoval svou divadelní hru
00:05:35 všem 27 žákům 4.třídy dymokurské školy.
00:05:41 Ukázalo se však, že kopírku náročný text nudil
00:05:46 a nepracovala bezchybně.
00:05:49 Největší potíže jí dělalo tvrdé y a měkké i
00:05:53 a již po prvních pěti hodinách psaní
00:05:59 hlásila, že jí bolí ručičky.
00:06:04 Nespolehlivou součástí živé kopírky byl syn
00:06:07 místního četnického strážmistra repetent Antonín Bauer.
00:06:12 Ten si doma tatínkovi postěžoval, že místo hodin počtů,
00:06:15 dějepisu a náboženství píší neustále něco o Havlíčkovi
00:06:20 a Husovi. Rozhovor naštěstí vyslechla strážmistrova služka,
00:06:24 dcera povozníka Horáčka z nedaleké vsi Nové Zámky.
00:06:29 Dnes Cimrmanova ulice číslo 4.
00:06:32 Tato Cimrmanova ctitelka ho naštěstí varovala.
00:06:36 Těsně před domovní prohlídkou stihl autor 27 kopií své hry spálit
00:06:41 a originál poslat jejímu otci. Ten jezdil pravidelně do cukrovaru
00:06:46 pro krmnou melasu, a mohl tedy předat nebezpečný text
00:06:50 řediteli Hlušinovi, horlivému vlastenci.
00:06:54 A tak se tento jediný exemplář Českého nebe
00:06:57 v šanonu MELASA-VÝDEJ pro budoucí pokolení zachoval.
00:07:03 Jára Cimrman ze svého skromného příbytku na půdě dymokurské školy
00:07:08 vedl čilou korespondenci s přáteli na frontě.
00:07:12 Účastně s nimi prožíval jejich dilema bojovat za rakouský trůn,
00:07:16 který z duše nenáviděli. Někteří z jeho uměleckých
00:07:20 přátel se záhy odmlčeli. Cimrman se zprvu obával, že padli.
00:07:25 ale záhy vešlo ve známost, že mnohým se podařilo přeběhnout
00:07:29 do zákopů, které již nespadaly do kompetence
00:07:32 c.k. rakouské polní pošty.
00:07:34 A tady se dostáváme k válečnému úkazu,
00:07:37 nad nímž dodnes stojíme v údivu. Představme si to konkrétně.
00:07:43 Zoufalé raporty z fronty mu nepřestával psát Fráňa Šrámek
00:07:46 a Stanislav Kostka Neumann, kteří zůstali jako většina českých vojáků
00:07:51 v rakouských zákopech.
00:07:53 Ale třeba už malíř František Kupka z Opočna
00:07:56 a sochař Otto Gutfreund,
00:07:59 mimochodem pozdější autor Babiččina sousoší v Ratibořickém údolí,
00:08:03 už vystrkovali hlavy ze zákopů francouzských.
00:08:07 A jiní kamarádi jako spisovatelé František Langer,
00:08:11 Rudolf Medek a Josef Kopta hloubili legionářský úkryt
00:08:15 v zamrzlé půdě Ruska.
00:08:19 A aby toho nebylo málo, Cimrmanův kavárenský společník
00:08:22 Jaroslav Hašek si přišíval na rubášku hvězdu
00:08:26 komisaře právě vzniklé Rudé armády.
00:08:29 A největším českým paradoxem je snad to,
00:08:32 že zatímco mladý poručík Jan Masaryk
00:08:35 je dekorován rakouským řádem za statečnost,
00:08:39 jeho otec Tomáš Garrigue Masaryk jako vrchní velitel
00:08:43 legionářských vojsk Rakousko-Uhersko boří.
00:08:49 Když se dnes zastavíte na návsi kterékoli z našich vesnic,
00:08:52 podle pomníčků se jmény padlých v první světové válce poznáte,
00:08:57 že každá z nich musela za tuto válku zaplatit krutou daň.
00:09:01 Jak se postavit k tomu, že Češi umírali na protilehlých frontách?
00:09:05 I na to se snaží odpovědět Jára Cimrman ve své poslední hře.
00:09:10 Objevuje se v ní řada velkých postav naší historie.
00:09:13 Možná že ne všechna jména a všechny události vám budou známé.
00:09:17 Buď proto, že jste při hodinách dějepisu nedávali pozor,
00:09:21 nebo jste chyběli, anebo vám to vůbec neřekli.
00:09:27 Proto cítíme potřebu některé události a osobnosti našich dějin
00:09:31 před shlédnutím hry připomenout.
00:09:34 Ale to už je úkol pro magistra Marka Šimona.
00:09:38 POTLESK
00:09:44 Přátelé, my Češi máme vedle Jana Žižky z Trocnova
00:09:48 ještě jednoho světově proslulého vojevůdce.
00:09:52 Je to Josef Václav Radecký. Naše národní obrození
00:09:56 i náš pozdější boj o samostatný stát
00:09:59 nesly se v odporu k rakouské monarchii.
00:10:02 A tak jsme tohoto upřímného Čecha, který sloužil upřímně
00:10:05 rakouskému císaři, vyloučili z národní historie.
00:10:10 Dnes bychom se však už mohli na tuto postavu podívat
00:10:13 objektivnější optikou. Radecký se narodil v roce 1776
00:10:18 v Třebnici u Sedlčan. Hned jeho křest provázely potíže.
00:10:24 Za kmotry se hlásilo šest jeho strýců.
00:10:27 Radeckého dobrosrdečný otec je nedokázal odmítnout,
00:10:31 a tak mělo dítě v matrice šest křestních jmen.
00:10:37 Jan, Josef, Václav, Antonín, František a Karel.
00:10:42 To mu pak vadilo ve vojenské kariéře.
00:10:45 Když působil jako velitel patroly ve vojsku slavného generála Laudona
00:10:50 došlo k příhodě, která se posléze stala legendou.
00:10:54 Generál Laudon jel v noci skrz vesnici
00:11:00 ve své bílé čepici
00:11:03 a narazil na dvoučlennou hlídku.
00:11:06 Stůj! Kdo tam? zvolal.
00:11:09 Patrola, odpověděl Radecký.
00:11:13 Jaká? Vojenská.
00:11:16 Kdo ji vede? Na to Radecký hlásil:
00:11:20 Rytmistr Jan Josef Václav Antonín František Karel Radecký.
00:11:25 Himl laudón, rozčílil se Laudon. Kolik vás tam je?
00:11:32 Když mu Radecký vysvětlil, že všechna jména patří jemu,
00:11:36 nařídil mu generál, aby si vybral jen dvě
00:11:39 a ostatní jména mu zakázal.
00:11:42 Vyberu si Josefa a Václava. Ty já mám nejradši, ty já mám rád.
00:11:49 Řekl Radecký a od té doby vystupuje jako hrabě Josef Václav Radecký
00:11:54 z Radče. V Radeckého deníku je tento zápis:
00:11:59 Generála Laudona jsem si oblíbil a on zase mě, mě, mě.
00:12:06 Udělal mě svým pobočníkem. Ale také generál Suvorov,
00:12:11 když se svými 35 tisíci kozáky přijel do Itálie Rakousku na pomoc,
00:12:16 vyžádal si tehdy už podplukovníka Radeckého
00:12:20 rovněž za pobočníka. Ten byl samozřejmě rád,
00:12:24 že se může v blízkosti geniálního ruského vojevůdce lecčemu přiučit.
00:12:29 A zase z Radeckého deníku jsme se dozvěděli,
00:12:33 že mu na otázku, co je ve vojenském umění nejdůležitější,
00:12:37 odpověděl Alexandr Vasilijevič stručně:
00:12:41 Přesila.
00:12:44 V roce 1836 velel už samostatně rakouské armádě v Miláně.
00:12:50 Vedl si tak dobře, že ho císař Ferdinand povýšil
00:12:54 na polního maršálka.
00:12:56 Maršálek Radecký se projevoval nejen jako neporazitelný vojevůdce,
00:13:01 ale i jako prozíravý správce dobytých území.
00:13:05 Císaři například navrhl, aby se válkou zničeným zemím
00:13:09 poskytla hospodářská pomoc, takzvaný maršálkův plán.
00:13:16 Politicky krátkozraký císař však jeho rady nebral vážně,
00:13:20 a tak moudrý maršálkův plán zůstal více než sto let jen na papíře.
00:13:27 Z maršálkova soukromého života stojí za zmínku,
00:13:30 že byl až do vysokého stáří činorodý a plodný.
00:13:34 Se svou manželkou zplodil celkem osm dětí
00:13:38 a když ve svých pětašedesáti uviděl v Miláně krásnou italskou žehličku
00:13:44 prádla Juditu Maragaliovou,
00:13:49 vzplanul a počal s ní další čtyři.
00:13:53 Slavný vojevůdce Josef Václav Radecký,
00:13:56 mimo jiné strůjce Napoleonovy porážky v bitvě národů u Lipska
00:14:01 se proslavil i jako vynálezce.
00:14:04 Za svého místodržitelství v Benátkách a Lombardii
00:14:08 se seznámil s italskou pochoutkou - masem obalovaným parmezánem.
00:14:14 Šetrný Radecký nahradil drahý sýr obyčejnou strouhankou
00:14:18 a vynalezl tak pro polní kuchyně vídeňský řízek,
00:14:23 na kterém si pochutnáváme dodnes i my.
00:14:27 Děkuji a prosím inženýra Bártu.
00:14:36 Vážení přátelé, když Jára Cimrman dal první náčrt své hry České nebe
00:14:42 přečíst příteli Josefu Svatopluku Macharovi,
00:14:45 řekl mu básník, že za neúspěchem jeho her
00:14:48 možná stojí Cimrmanovo nebásnické jméno.
00:14:51 Křestní jméno Jára zní příliš domácky
00:14:54 a příjmení Cimrman zase německy.
00:14:56 A hned mu navrhl pseudonym Jaroslav Budivoj Tesař.
00:15:01 S ním že by měl u vlasteneckého publika větší ohlas.
00:15:05 Cimrmanovi byla však dobová móda košatých básnických jmen směšná.
00:15:10 V jednom z dopisů nalezených v Macharově pozůstalosti
00:15:13 to formuluje pregnantně. Cituji:
00:15:16 Každý by měl nosit jméno, se kterým se narodil.
00:15:19 Prosím, když se někdo jmenuje Václav Jebavý
00:15:23 a chce být básníkem symbolistou,
00:15:27 nedivím se, že píše pod jménem Otokar Březina.
00:15:33 I když nevím, co mu vadilo na jméně Václav.
00:15:39 Jedna z Cimrmanových raných prací dosvědčuje,
00:15:42 že ho tato problematika zajímala už od studentských let.
00:15:46 Když se poprvé setkal se jmény dvou středověkých spisovatelů
00:15:49 ze 14.století - byl to Smil Flaška z Pardubic
00:15:53 a Beneš Krabice z Weitmile -
00:15:57 napsal o nich pro školní akademii veselou scénku.
00:16:00 Měla takový úspěch, že se na škole udržela ještě dlouho poté,
00:16:03 co Cimrman odmaturoval.
00:16:06 Váhali jsme, zda naše publikum s touto scénkou seznámíme.
00:16:09 Mnozí kolegové v ní pro její naivitu odmítli účinkovat.
00:16:13 Ale jelikož jde o první Cimrmanův dramatický pokus,
00:16:16 někteří se nechali přemluvit. Jsou to pánové Václav Kotek
00:16:20 a Marek Šimon a já jim tímto děkuji.
00:16:36 Buďte zdráv, příteli! Jak se jmenujete?
00:16:38 Smil Flaška z Pardubic. A vy?
00:16:43 Beneš Krabice z Weitmile.
00:16:45 Podle vašeho jména soudím, že jste také spisovatel.
00:16:48 -Ano, to jsem. -Pojďme si tykat, když jsme oba z jedné branže.
00:16:52 -Já jsem Flaška.
-Těší mě. Já jsem Krabice.
00:16:56 Posaď se, Krabice.
00:16:58 Udělej si pohodlí. Sundej si víko.
00:17:04 Já se odšpuntuju.
00:17:09 Tak ty jsi, Flaško, z Pardubic? A co doma?
00:17:12 Ale! Měli jsme teď radostnou událost.
00:17:15 Žena porodila čtvrtou flaštičku.
00:17:18 A kolik ty máš krabiček?
00:17:23 Žádnou. Jako kněz mám celibát.
00:17:26 Možná že to tak máš lepší. Děti kolikrát zlobí.
00:17:30 Celibát nezlobí, ale taky to s ním není jednoduché.
00:17:34 To chápu. Spíš v posteli sám. Bez krabice.
00:17:39 To já bez flašky v posteli neusnu.
00:17:51 Tak byla to Cimrmanova prvotina.
00:17:56 Já patřím k těm, kteří v tom odmítli hrát.
00:18:04 Milí přátelé, před přestávkou vyslechněte
00:18:08 ještě jeden poučný referát. Ve hře, kterou potom uvidíte,
00:18:12 přijde řeč i na takzvané rukopisné padělky.
00:18:16 Připomeňme si stručně, jak to s nimi vlastně bylo.
00:18:19 Tak naše slavné Rukopisy jsou čtyři.
00:18:22 Spor o jejich pravost je zajímavý už svou délkou.
00:18:26 Táhne se bezmála 200 let a stále ještě nekončí.
00:18:31 Do dneška existuje v Praze skupina badatelů,
00:18:35 kteří se ustavili jako Česká společnost rukopisná - ČSR,
00:18:40 kteří si vzali za úkol dokázat konečně jejich pravost.
00:18:46 Srbský historik Bojko Kulič loni vtipně poznamenal,
00:18:52 že Rukopisy jsou takové české Kosovo pole.
00:18:57 Tři z těchto památek spojuje řetěz zvláštních náhod.
00:19:03 Jak asi víte, hlavní roli v kauze rukopisných podvrhů
00:19:07 hráli dva dobří kamarádi - Josef Linda a Václav Hanka.
00:19:11 V době, kdy své rukopisy objevili,
00:19:17 bylo prvnímu z nich 27 a druhému 25 let
00:19:21 a bydleli spolu ve společném podnájmu v Praze u Mádlů.
00:19:25 Hned na začátku příběhu stojí jeden podezřelý fakt.
00:19:30 Josef Linda - ten starší z nich - měl ve zvyku
00:19:34 dávat si při studiu pod nohy tlustou bezcennou knihu,
00:19:38 aby ho nezáblo od podlahy. A jednoho dne v roce 1816
00:19:43 ho bůhvíproč napadlo rozpárat její desky.
00:19:46 A co čert nechtěl, objevil v nich první vzácný rukopis,
00:19:50 takzvanou Píseň vyšehradskou.
00:19:53 Rok nato náhodou zrovna jeho spolubydlící
00:19:56 a kamarád našel další vzácný rukopis,
00:20:00 a to, jak sám píše, pod jarmarou v komoře
00:20:03 kostele svatého Jana Křtitele ve Dvoře Králové.
00:20:06 Byl to malý sešitek o rozměrech 8 krát 12 centimetrů
00:20:12 a obsahoval 14 básní ze 14.století.
00:20:15 Říká se mu Rukopis královédvorský.
00:20:19 Vzpomínám si, že když jsme ho nedávno
00:20:23 s kolegou Smoljakem na vlastní oči spatřili
00:20:26 v oddělení vzácných rukopisů Národního muzea,
00:20:30 nechtělo se nám věřit, že kvůli tomuto útlému sešitku
00:20:34 o tloušťce cestovního pasu, byly napsány metráky učených knih
00:20:40 a že se kvůli nevíře v jeho pravost
00:20:42 tolik osobností dostalo mezi nepřátele národa.
00:20:46 Ale vraťme se k Hankovi a k Lindovi.
00:20:49 Oba mladí muži se zamilovali do dcery domácích Barbory Mádlové.
00:20:54 A byl to Václav Hanka, který si Barboru vzal.
00:20:58 A teď pozor! Na svatbě mu byl za svědka malíř, restaurátor
00:21:03 a znalec starých malířských technik František Horčička,
00:21:07 správce obrazárny na zámku Zelená hora.
00:21:13 A právě odtud, další šťastná náhoda,
00:21:16 přišel Václavu Hankovi, tehdy knihovníku Národního muzea
00:21:20 poštou Rukopis zelenohorský.
00:21:24 První, kdo jaksi zavětřil, že nalezené památky
00:21:27 možná nebudou pravé, byl Hankův a Lindův učitel Josef Dobrovský.
00:21:33 Světově proslulý slavista.
00:21:36 Tady bych byl rád, abychom se domluvili na úrovni,
00:21:40 na jaké se pohybujeme. Doufám, že všichni cítíme rozdíl
00:21:43 mezi výrazem slavista a slávista.
00:21:49 Dobrovský byl samozřejmě slavista.
00:21:53 Tak nález Rukopisu královédvorského ze 14.století
00:21:58 Dobrovský ještě vřele uvítal,
00:22:01 ale když mu Hanka přinesl Rukopis zelenohorský,
00:22:04 údajně z 10.století, Dobrovský znejistěl.
00:22:09 Především mu bylo divné, že on - znalec nad všechny
00:22:13 nedokázal staročeský text úplně rozluštit.
00:22:16 A když Hanka přes noc
- neprozřetelně - text rozluštil,
00:22:23 Dobrovského podezření zesílilo a já myslím, že si vzpomněl
00:22:26 i na to, což je dokázáno,
00:22:28 že Hanka jako student si velice obratně padělal své vysvědčení.
00:22:34 A to zřejmě rozhodlo. Dobrovský pak oba nálezy
00:22:37 veřejně označil za podvrhy. To ovšem netušil,
00:22:40 že se tím nadosmrti odsoudí do role odrodilce a zrádce národa.
00:22:46 No, aby nám nebylo, přátelé, líto, že je naše literární historie
00:22:50 zřejmě poskvrněna podvrhem, řekněme si,
00:22:53 co všechno by nevzniklo, nebýt těchto Rukopisů.
00:22:57 Tak třeba Bedřich Smetana by nesložil Libuši.
00:23:02 Výzdoba Národního divadla a pantheonu Národního muzea
00:23:06 by vypadaly úplně jinak. Celá řada půvabných Mánesových
00:23:10 a Alšových kreseb by nevznikla, ani mnohé Myslbekovy sochy.
00:23:14 Dá se tedy říci, že tato milosrdná lež,
00:23:17 je-li to lež, dala našemu národnímu obrození mocnou vzpruhu.
00:23:23 A kromě toho nejsme v tom padělání sami.
00:23:28 Předběhli nás třeba Skotové.
00:23:30 Skotský básník James Macpherson údajně posbíral v horách
00:23:35 písně starých Keltů a vydal je jako Ossianovy zpěvy.
00:23:39 A taky mu to neprošlo.
00:23:43 A nedávno, to jsem se dozvěděl na internetu a dost mě to šokovalo,
00:23:46 nedávno se začalo k nelibosti ruské kulturní veřejnosti
00:23:52 vážně pochybovat i o pravosti Slova o pluku Igorově.
00:23:58 Nejslavnější slovanské památky údajně z 12.století.
00:24:02 Mimochodem do češtiny ji přeložil Václav Hanka.
00:24:09 Jedním z důkazů, že také zřejmě vznikla daleko později,
00:24:13 je skutečnost, že obsahuje bohemismy.
00:24:17 A právě z přítomnosti českých výrazů
00:24:20 ve staroruském textu soudí profesor Harvardovy univerzity
00:24:25 slavista - rozumíme si - Edward L. Keenan,
00:24:31 že nechtěným autorem, zdůrazňuji nechtěným,
00:24:35 může být český vědec,
00:24:37 který byl těsně před nálezem této památky v Rusku
00:24:41 a napsal tam pro studenty několik textů,
00:24:45 ukazujících, jak mohly vypadat hrdinské zpěvy starých Slovanů.
00:24:49 A tím vědcem, který tam skutečně pobýval,
00:24:52 byl slavista Josef Dobrovský.
00:24:57 Tak tady už nevím co s tím.
00:25:00 Ale zpátky ještě k našim Rukopisům.
00:25:04 Kromě Dobrovského se kvůli nim do národní klatby dostali
00:25:09 další popírači jejich pravosti. Antonín Vašek, Jan Gebauer,
00:25:14 Jaroslav Gold, T.G.Masaryk a Jára Cimrman.
00:25:18 Posledně jmenovaný ve své knize Rukopisy dnes a kdysi
00:25:25 doslova napsal:
00:25:27 Básničky jsou to pěkné a muselo jim to dát, pacholkům, práci.
00:25:35 Ale podvádět se nemá.
00:25:38 Já sám jsem se ve finanční tísni drobného literárního podvodu
00:25:42 také dopustil, když jsem prodal Bezručovi své Slezské písně...
00:25:49 To jste nevěděli?
00:25:52 To jsme objevili.
00:25:59 ...Slezské písně a do dneška mě to mrzí.
00:26:03 No, před přestávkou si ještě odpovězme na otázku,
00:26:08 jak se na morální aspekt literární mystifikace
00:26:12 díváme my cimrmanologové.
00:26:15 No tak my dobré úmysly falzifikátorů
00:26:20 do jisté míry chápeme.
00:26:24 A dovedeme si možná jako málokdo jiný
00:26:30 představit, že je ta práce asi bavila.
00:26:36 POTLESK
00:26:42 Ale řeknu vám, vymýšlet si události, které se nikdy nestaly,
00:26:48 a postavy, které nikdy nežily,
00:26:54 a po léta mystifikovat celý národ,
00:26:59 to se nám opravdu, ale opravdu příčí.
00:27:45 Praotče Čechu!
00:27:47 Já ti jednou ty tvoje zatracené bůžky jednou vezmu
00:27:50 a vyhodím na smetiště.
00:27:53 Podívej, ty jako pohan bys tu správně v křesťanském nebi
00:27:57 neměl být. Proč jsem tě naučil číst?
00:28:01 Proč ti nosím nejnovější knížky, které dole vyjdou?
00:28:06 Všechno už jsem přečetl až na toho Stanislava Krychli Neumanna.
00:28:12 Stanislava Kostku Neumanna. Toho číst nemusíš.
00:28:16 To je pohan jako ty.
00:28:20 Představ si, že by tě s těmi modlami přistihl svatý Václav.
00:28:24 No pověz, co ti minule řekl.
00:28:27 -Ještě jedou a pomažeš.
-No vidíš.
00:28:30 -Ale kde vězí? Už by tu měl být.
-Asi se někde modlí.
00:28:34 To ho neomlouvá. Já se také modlím, a chodím včas.
00:28:38 Ale než přijde, vyzkouším si tě.
00:28:41 Promrskáme poslední lekci. Kdo složil Rusalku?
00:28:48 -Zdeněk Fibich.
-Chyba. Antonín Dvořák.
00:28:52 Kdo složil Prodanou nevěstu?
00:28:55 -Bedřich...
-Správně.
00:28:57 Podmáslí.
00:29:05 -Dobrý den vespolek!
-Vítej, svatý Václave!
00:29:09 -Kyrie eleison.
-Kyrie eleison.
00:29:12 Krleš!
00:29:21 Omlouvám se. Nějak jsem se zamodlil.
00:29:26 Půjdeme rovnou k věci. Jak víte, na zemi vypukla světová válka.
00:29:31 Proto jsem se rozhodl, že naše česká nebeská komise
00:29:35 budou šestičlenná.
-Výborně!
00:29:38 To budou jiná zasedání než ve třech.
00:29:42 Nejvyššímu jsem to už oznámil.
00:29:44 Tak ty už jsi mu to řekl? A jak se na to tvářil?
00:29:47 Pokývl hlavou, usmál se a udělal duhu.
00:29:55 Tak to je dobré znamení.
00:30:00 Když jsme vylezli na Říp, taky byla duha.
00:30:04 Koho vybrat? To nemůže být jen tak někdo.
00:30:07 Kdo by tu rozhodně neměl chybět, je Hus.
00:30:11 Jan Hus. Ano, výřečný muž. Rozhodně lepší než ten druhý Jan.
00:30:16 -Ten...
-Nepomucký? -Ano.
00:30:19 S tím je těžká domluva.
00:30:22 Když se ke mně modlí, já mu vůbec nerozumím.
00:30:26 Nediv se. Bez jazyka, chudák.
00:30:32 Tyrši, zaběhni pro Jana Husa!
00:30:37 Ale, kníže, neměli bychom vybrat také nějakou ženu?
00:30:42 Vždycky je dobré, když je ten kolektiv koedukovaný.
00:30:46 -Myslíš? -No, on když je ve třídě ten ženský prvek,
00:30:50 tak ti hoši se jinak chovají.
00:30:53 Nepoužívají hrubých slov.
00:30:56 Co takhle Božena Němcová? Ta je mezi Čechy oblíbená.
00:31:00 To jo. Ta se mi líbí.
00:31:03 Teď jsem zrovna dočetl ty její Zapadlý vlastence.
00:31:08 Praotče, Zapadlé vlastence napsal Karel Václav Rais.
00:31:13 Toho mám taky rád. Mám v tom trochu zmatek.
00:31:18 Teď si například ne a ne vzpomenout, kdo napsal Broučky.
00:31:21 -No vidíš.
-A co jsem se nad nima naplakal.
00:31:25 Jak ta Janinka šla prát tu svatební košili...
00:31:29 Teď ta shnilá lávka a na to pole podle skal
00:31:34 zelený mužík zatleskal.
00:31:37 Praotče, praotče. Příště to znovu probereme.
00:31:42 Ale, kníže, ještě k té Němcové.
00:31:45 To je velká spisovatelka.
00:31:48 Kdyby nenapsala nic jiného než Babičku,
00:31:51 už to by stačilo, abychom ji vzali mezi sebe.
00:32:00 Pravda vítězí!
00:32:02 I když na čas poražena bývá.
00:32:06 Jsem rád, že tě vidím mezi námi, bratře Jene.
00:32:09 Vítám tě, mistře Jene! Posaď se u nás.
00:32:12 Jak se vede? Jak se ti líbí v nebi?
00:32:14 Jako v nebi tak i na zemi, že to tak musím říci, svatý Václave.
00:32:19 I tady se dějí nepravosti. Proč není v nebi například Jan Žižka?
00:32:24 Jistě, prolil mnoho krve, ale za pravdu boží.
00:32:28 A co Zikmund? Ten krev neproléval,
00:32:30 když proti nám vedl křížovou výpravu?
00:32:33 A ten tu je.
00:32:35 A když se potkáme, myslíte, že se omluví?
00:32:39 Nebo alespoň sklopí zrak?
00:32:43 Ne. Jen se na mě šklebí a posměšně chrastí sirkama!
00:32:59 To že si dovoluje, liška ryšavá?
00:33:04 -Dovoluje.
-Já mu domluvím.
00:33:07 Ale proč jsme tě pozvali? Jistě víš, co se na zemi děje.
00:33:11 Myslíme si, že by v české nebeské komisi neměly chybět vzory,
00:33:15 jako jsi ty.
-To je pro mne velká pocta.
00:33:19 Největší spisovatel je Jirásek.
00:33:22 A nejlepší, co napsal, jsou Starý pověsti český.
00:33:26 A z nich je nejlepší pověst o mně.
00:33:33 Jak jsem vás přivedl na Říp. Ten by tu měl bejt. Jirásek.
00:33:37 Ten tu být nemůže. Ten ještě žije.
00:33:44 Jo? To je škoda.
00:33:49 Takže jsme dohodnutí. Ale vybírejme dál.
00:33:52 Padl návrh, mistře Jene, že by zde měly mít zastoupení i ženy.
00:33:57 Uvažovali jsme o Boženě Němcové.
00:34:01 Mrzí mě, bratře Komenský, že už několik vteřin
00:34:04 po svém zvolení dělám potíže,
00:34:06 ale dle mého soudu v takovém shromáždění
00:34:10 nemá žena co pohledávat.
00:34:12 Ať je doma, ať se stará o děcka, ať pere, ať vaří.
00:34:17 Prosím, v jejím případě ať si třeba i píše.
00:34:24 Ale do politiky bych ji netahal.
00:34:27 Já bych měl lepší návrh. Karel Havlíček Borovský.
00:34:31 To je chlapík! A jak trpěl pro český národ.
00:34:34 No, trpěl... Jel zadarmo do Alp.
00:34:42 Měl tam polopenzi.
00:34:45 To se s tvou kostnickou hranicí nedá srovnat.
00:34:49 Když to budete srovnávat s kostnickou hranicí,
00:34:52 tak nezvolíte nikoho.
-Budeme hlasovat.
00:34:56 Kdo je pro Karla Havlíčka Borovského?
00:35:00 Tyrši! Přiveď Karla Havlíčka Borovského!
00:35:05 Takže čtvrtým je Hus.
00:35:11 A pátým Borovský.
00:35:15 Ámosi, prosím tě, neskřípej. To se nedá vydržet.
00:35:18 Promiňte, bratři, promiňte.
00:35:20 Ale řeknu vám, je to praktická věc taková břidlicová tabulka.
00:35:27 Předně je nehořlavá. Víte, jaká je to výhoda?
00:35:31 No to mi povídejte.
00:35:37 Kdybych byl na takových tabulkách napsal svůj Velký slovník,
00:35:41 odolal by v Lešně požáru. Umíte si to představit?
00:35:45 Deset let práce, a v mžiku je všechno pryč.
00:35:49 Ještě dnes se budím hrůzou ze sna a vidím úplně živě,
00:35:52 jak ty plameny olizují...
-Ámosi, nech toho, prosím tě!
00:36:03 -Českých knížek hubitelé lítí?
-Plesnivina, moli, jezoviti.
00:36:10 Svatý Václav píše z té nebeské říše:
00:36:14 Vstaň, Havlíčku, ze hrobečku, ať se nám líp dýše.
00:36:18 Co jsem vám říkal? To je chlapík!
00:36:21 Karle, ty tvoje epigramy.
00:36:24 Denně před spaním si jeden řeknu a spím jako dudek.
00:36:28 Havlíčku, vítej v české nebeské komisi. Posaď se u nás.
00:36:32 S tebou je nás teď pět. Potřebujeme zvolit ještě jednoho.
00:36:36 Já vám spíš řeknu, koho bych nezvolil. Palackýho.
00:36:40 Hned jak jsem vešel, tak se mi ulevilo, že tady není.
00:36:43 Vidíš, Palacký! Ten nás nenapadl.
00:36:47 -To je dobře.
-Ty ho nemáš rád?
00:36:50 Mám. Ale víte, co on má kolem všeho řečí?
00:36:54 To bysme si tady nikdo ani neškrt.
00:37:00 To je bohužel pravda. Nemůžeme se ovšem shodnout,
00:37:04 zda by šestým údem neměla být žena.
-Žena? Žena?
00:37:12 Nechoď, Vašku, s ženou na bál, mnohý případ máme,
00:37:16 žena tančí s jiným pánem, muži srdce zláme.
00:37:20 Skvělé! To tě napadlo teď, bez přípravy?
00:37:23 -No jo.
-To je chlapík!
00:37:26 To by měly ty povětrnice slyšet.
00:37:29 Ale, mistře Jene, ten ženský prvek, samozřejmě v počestné podobě
00:37:36 by tu chybět neměl. Já když jsem učil ve Fulneku,
00:37:41 měl jsem čistě chlapeckou třídu.
00:37:44 A ti chlapci mě neustále zlobili tím,
00:37:49 že nožíky vyrývali do školních škamen obrazce.
00:37:56 -Jaké obrazce?
-Geometrické.
00:38:02 A nejen na lavice. Na tabulky, na okraje knih to kreslili.
00:38:07 I zvenčí na škole se jeden takový velký geometrický obrazec objevil.
00:38:14 A mě napadl pedagogický pokus. Učit děvčata a chlapce pohromadě.
00:38:20 A vidíte. Opravili jsme lavice a omítku
00:38:24 a od té doby se žádný takový obrazec nikde nevyskytl.
00:38:29 -Ti chlapci s tím prostě přestali.
-Tomu nevěřím.
00:38:33 Přestali. A když jsem se jich ptal proč,
00:38:36 víte, co mi řekli? Protože zjistili, že to tak nevypadá.
00:38:54 Tak to by byla trocha geometrie.
00:38:58 Teď tedy kdo bude šestým členem naší komise.
00:39:01 V každém případě by to měla být žena.
00:39:04 Havlíčku, co ty soudíš o Boženě Němcové?
00:39:07 -Němcová - nejlepší volba.
-To myslíš vážně, bratře Karle?
00:39:12 -Víš, jaké dopisy posílala svým milencům? -To nevím.
00:39:16 No tak to by sis početl. A to už byla vdaná.
00:39:21 Teď jsem si půjčil pěknou knížku. Taky ji napsala ženská.
00:39:25 Nějaká Maryša.
00:39:27 Je to tragédie o bratrech Mrštíkových.
00:39:38 Jsem teprve na začátku, ale vypadá to,
00:39:41 že ten jeden Mrštík zabije toho druhého Mrštíka.
00:39:46 To se bohužel mezi bratry stává.
00:39:55 Praotče, praotče! Jsou tam ještě drobné nepřesnosti.
00:40:00 Ale to probereme jindy.
00:40:08 -Lví silou, vzletem sokolím!
-Kupředu kráčejme.
00:40:12 Na značky!
00:40:41 Dnes to bylo lehké, příště přitvrdíme.
00:40:44 -Paže tuž!
-Vlasti služ!
00:40:47 -Nazdar!
-Zdar!
00:40:52 -Co to mělo znamenat?
-Doktor Miroslav Tyrš
00:40:55 má v českém nebi na starosti tělocvik. Všichni nám ho závidí.
00:40:59 Hlavně Němci.
00:41:02 -To bylo jiné cvičení než ve třech.
-Ale zpátky k té Němcové.
00:41:07 Já myslím, mistře Jene, že dnes už se nemůžeme
00:41:11 na ženu dívat středověkýma očima.
00:41:13 Chceš říci, že věrnost manželská nic neznamená?
00:41:17 Tato mince dnes už neplatí?
00:41:20 Tak pochop, mistře. Jaký měla život s tím Němcem?
00:41:23 Byl o hodně starší, v jednom kuse mimo domov.
00:41:26 Ona krásná, hemží se to kolem ní básníky,
00:41:30 tak se zamilovala. Vždyť je to lidské.
00:41:33 Tak takové jsou teď mravy? Z toho mi naskakuje husí kůže.
00:41:41 Jaká jiná by tobě měla naskakovat, mistře Jene?
00:41:46 No tohle! Není to chlapík?
00:41:51 Na něj se člověk nemůže zlobit.
00:41:54 Když jsem se vrátil z Brixenu a šel jsem v Praze po Příkopech,
00:41:58 všichni přecházeli na druhý chodník. A ona se nebála
00:42:01 podat mi na veřejnosti ruku. A podívejte, co mi dala na rakev.
00:42:10 Ano. Ta slavná mučednická trnová koruna.
00:42:14 Pěkná! Proč ji nenosíš?
00:42:18 Je mi malá.
00:42:20 To tu Němcovou ctí. Ale nebyla to bohabojná žena.
00:42:25 A pro nebeskou komisi by nebyla posilou,
00:42:27 nýbrž poskvrnou.
-Škoda, že ještě nezemřel Cimrman.
00:42:33 -To by byla posila.
-Také se ho nemůžu dočkat.
00:42:38 -A v čem vyniká ten Cimrman?
-Prej ve všem.
00:42:45 -A kdo to říkal?
-On.
00:42:49 Bratři, jak se ukazuje, Božena Němcová je neprůchodná.
00:42:59 Mám otázku. Kdo nečetl Babičku?
00:43:03 Tys ji nečetl, mistře Jene? Je to povinná četba.
00:43:08 Nemravné spisovatelky já nečtu.
00:43:10 Dobře. Ale my ostatní Babičku známe.
00:43:13 Mám návrh. Co přijmout mezi nás jako náhradu za Boženu Němcovou
00:43:19 babičku Boženy Němcové? Je to žena bohabojná,
00:43:24 prakticky bez záporných vlastností.
00:43:27 No, bez záporných vlastností?
00:43:30 Když ta babička chce na lopatě šoupnout do pece Jeníčka...
00:43:41 Mistře Jene, škoda, žes Babičku nečetl.
00:43:46 Každý večer se modlí, erotických zájmů již nemá
00:43:52 a její přítomností by tu s námi Božena Němcová
00:43:56 alespoň symbolicky byla.
-Souhlasím. Proti babičce nic nemám
00:44:01 Tyrši! Přiveď babičku Boženy Němcové!
00:44:06 Moji milí, navrhuji teď malou přestávku.
00:44:09 Musím vyřídit pár žádostí.
00:44:12 Tak když máme přestávku, mohu vám nabídnout svačinku?
00:44:17 Jablíčka z mého vlastního sadu.
00:44:22 Na růžovém paloučku.
00:44:25 Nedám!
00:44:29 Nedám!
00:44:32 Spolehněte se. Nedám!
00:44:36 -Nějaké obchodní jednání?
-Ne. To on odpovídá na ty modlitby
00:44:41 "Nedej zahynouti nám ni budoucím."
00:44:47 Nedám!
00:44:50 Nedám!
00:44:51 To víte, že nedám.
00:44:54 Víte, já jim říkám, že zahynouti nedám,
00:44:57 protože oni teď potřebují hlavně útěchu.
00:45:00 Ale mnoho jich zahyne, když je ta válka.
00:45:03 Co si budeme povídat?
00:45:15 To je nádhera! Jako na zámku.
00:45:21 Děti, na nic nesahejte!
00:45:24 Vítejte, babičko. To jsou k nám hosti!
00:45:27 Já jsem Jan Ámos Komenský.
00:45:31 Tady to je svatý Václav.
00:45:34 Tady je mistr Jan Hus, tohle je Karel Havlíček Borovský
00:45:39 a tady to praotec Čech.
-Jéminkote!
00:45:43 Tolik slavných lidí! Co já stará bába vám tu budu platná?
00:45:49 Ale to víte, že budete, babičko. Jsme tu samí učenci.
00:45:53 Tedy kromě praotce.
00:45:56 A vy.
00:45:57 -Vy mně připomínáte mou matku.
-Ano? -Ano.
00:46:01 Jí už ty pochody zmáhaly.
00:46:04 Tak volala: Už nemůžeme, Čechu! Už nemůžeme!
00:46:08 Tak jsem řekl: Dobře. Říp a dost.
00:46:14 Vy jako obyčejná žena z lidu se dokážete podívat na věci
00:46:19 z té praktické stránky.
-Já zas tak obyčejná nejsem.
00:46:23 Říkal pan farář, že jednou budu mít svoje vlastní údolí
00:46:29 a v něm sochu s vnoučatama v doživotní velikosti.
00:46:36 A to jsem se chtěla zeptat: Vy jste ten otec vlasti?
00:46:40 Ne, pozor, babičko. Já jsem učitel národů.
00:46:44 -Aha!
-Otec vlasti je Karel IV.
00:46:46 -Ano.
-Ale neplést s otcem národa.
00:46:49 -To je zase Palacký. -A praotec národa, to je tady praotec Čech.
00:46:55 Pak máme miláčka národa, to je Josef Kajetán Tyl,
00:46:59 vůdce národa, to je Rieger. A zrádce národa. To je Sabina.
00:47:06 Tak počkejte. Abych si to nepletla.
00:47:09 Otec vlasti, otec národa, praotec národa,
00:47:14 miláček národa...
-Učitel národů.
00:47:17 Ano. Učitel národů, vůdce národa a zrádce národa.
00:47:22 -Ano.
-Tak tohle všechno my máme?
00:47:27 Ano, ano. Tím vším se můžeme pyšnit.
00:47:30 -Až na toho zrádce národa - Sabinu.
-A co on provedl?
00:47:35 Byl to český spisovatel, který udával naše vlastence
00:47:39 rakouské policii.
-Chudák!
00:47:42 Drazí! Posaďte se, babičko.
00:47:45 Dříve než přistoupíme k hlavnímu bodu vašeho zasedání,
00:47:49 musíme sprovodit ze světa nevyřízené žádosti z očistce.
00:47:53 Jako prvního bych vzal na přetřes Bedřicha Smetanu.
00:47:57 Jé! To je ten, co jsem si ho spletl s podmáslím.
00:48:01 No jo! Jak se vezme smetana na přetřes, tak je z toho máslo.
00:48:05 A podmáslí. Proto jsem si to spletl.
00:48:10 Ano, přátelé. Bedřich Smetana. To je zapeklitý případ.
00:48:16 Geniální duch v neřestném těle.
00:48:20 Na jedné misce vah je mimo jiné osm oper,
00:48:24 jedenáct symfonických básní, jedna kantáta.
00:48:28 Na druhé misce vah leží mimo jiné
00:48:32 12 sboristek, 4 sólové zpěvačky a jedna biletářka.
00:48:41 A co tam dělají na té druhé misce všechny ty ženy?
00:48:45 To všechno jsou bohužel oběti jeho nezřízené vášně.
00:48:49 -A to byl ženatý?
-Ženatý.
00:48:51 Hanba, hanba, hanba! Třikrát hanba!
00:48:55 Navrhuji odepsat: Žádost se zamítá, pobyt v očistci se prodlužuje.
00:49:00 Mistře Jene, i kdyby každá z těch sboristek a sólistek vážila metrák,
00:49:04 nepřeváží hodnotu té jeho božské hudby.
00:49:08 HUDBA BEDŘICHA SMETANY
00:49:17 Proč bychom se netěšili?
00:49:21 Proč bychom se netěšili?
00:49:25 Když nám Pán Bůh zdraví dá, zdraví dá.
00:49:29 Když nám Pán Bůh zdraví dá, zdraví dá.
00:49:33 Když nám Pán Bůh zdraví dá.
00:49:47 To je pěkné. A pobožné.
00:49:50 Víte, já myslím, že Bedřicha Smetanu už Pán Bůh potrestal dost
00:49:54 tou pohlavní chorobou a hluchotou. Já bych ho do nebe vzal.
00:49:59 Co o tom soudí babička Boženy Němcové?
00:50:05 Mně v tom našem nebi chybí zvířata.
00:50:09 Já jsem vždycky měla kolem sebe nějaká zvířata.
00:50:14 Každý jaro byly housátka.
00:50:17 Nebo káčátka. To je docela jiný život.
00:50:22 Zvířata jsou nutný. Ale nesežrat všechno hned.
00:50:28 Něco nechat na zimu.
00:50:30 Ale co si myslíte o tom Bedřichu Smetanovi, babičko?
00:50:34 -Patří do nebe?
-Není na světě člověk ten,
00:50:37 aby se zachoval lidem všem.
-Čili babička je pro.
00:50:42 Hlasujme! Kdo všechno je pro, aby Bedřich Smetana přestoupil
00:50:46 z očistce do nebe?
00:50:49 Kdo je proti?
00:50:51 Čili čtyři pro a jeden proti. Praotec se jako obvykle zdržel.
00:50:55 Smetana je tedy přijat do nebe. Zapiš to, Jane Ámosi.
00:50:59 No tak to to bude v nebi vypadat.
00:51:02 Tak pan Smetana tady bude mezi námi.
00:51:06 Zahraje nám a bude veselo.
00:51:09 Ne, babičko. On nebude tady s námi v komisi.
00:51:12 -On bude jenom v nebi.
-Aha. Jak jsem byla já,
00:51:17 než jste mě vzali do komise.
00:51:25 -A teď ten Sabina přátelé.
-To je ten miláček národa?
00:51:30 Ne, babičko. To je zrádce národa.
00:51:33 Já na mou duši nevím.
00:51:35 Když poslouchám Smetanovu Prodanou nevěstu,
00:51:38 tak si říkám, jak je to možné, že tak krásné libreto
00:51:42 plné českého humoru napsal člověk, který udával své přátele.
00:51:47 Poslechněte si, co mi, chudák, píše.
00:51:51 Očistec, 20.listopadu 1913.
00:51:55 Milý vévodo české země. Jsem tu již 36 let.
00:52:00 Když k tomu připočtete léta strávená ve vězení,
00:52:03 pak léta bídy a všeobecného opovržení
00:52:07 a mé totálně ohryzané svědomí, ptám se:
00:52:11 Nevytrpěl jsem už dost? S úctou Karel Sabina, zrádce národa
00:52:19 Možná že vás překvapím,
00:52:21 ale já bych byl v tomhle případě tolerantní.
00:52:25 Trpěl. Kaje se.
00:52:28 Svědomí má ohryzané. Já bych mu odpustil.
00:52:33 Dobře. Pustíme tedy Sabinu do nebe?
00:52:36 Já nevím, jestli on bude v tom nebi šťastný.
00:52:40 Vezměte si to třeba u oběda. Za stolem sedí učitel národů,
00:52:45 otec národa a miláček národa.
00:52:49 A najednou si k nim přisedne zrádce národa.
00:52:53 Jestli oni si od něj neodsednou. To bude pro něj hrozné.
00:52:58 Jestli by mu nakonec nebylo líp, kdyby zůstal v očistci mezi svými.
00:53:06 Počkejte, počkejte, miláček národa? To je přece Josef Kajetán Tyl.
00:53:11 -Ano. -A ten je v nebi?
-Už léta.
00:53:15 A to vám připadá správné?
00:53:18 Přijmout do nebe komedianta, který žil se dvěma ženami?
00:53:22 To já jich měl!
00:53:25 To tady nikomu nevadilo, že s jednou měl svatbu
00:53:29 a s druhou pět dětí? -Byla to její sestra, takže to zůstalo v rodině.
00:53:35 Tím hůř! Se švagrovou!
00:53:39 Hus - mravnosti brus.
00:53:46 Karle, nezlob se, ale tentokrát nejsi chlapík.
00:53:49 Ani to není dobrý epigram, protože když už jste vzali do nebe
00:53:52 Tyla obtěžkaného takovými hříchy, to už by tu mohl být každý.
00:54:00 Když jsme to řešili, mistře Jene, přihlédli jsme k tomu,
00:54:05 že o tobě napsal hru.
-Ano?
00:54:10 -Ano.
-A krásnou.
00:54:12 Ta tvoje závěrečná řeč před upálením dojímá publikum k slzám.
00:54:17 Však jsem také ve své kritice napsal:
00:54:20 Kdo nepláče, není Čech.
00:54:26 No tak dobře.
00:54:30 Ale vraťme se k Sabinovi. Dám hlasovat.
00:54:33 Kdo je pro, aby Sabina Karel přešel do nebe.
00:54:37 To je většina. Komenský, zapiš to!
00:54:40 Zrádce národa do nebe.
00:54:46 -Smí se tady kouřit?
-Tady se nekouří. Musíš ven.
00:54:51 Borovský, Borovský! Ty s tou tuberkulózou.
00:54:56 Říkal doktor, že po smrti už to nevadí.
00:55:06 No a teď tu máme ty podvržené Rukopisy.
00:55:10 Královédvorský a zelenohorský.
00:55:13 Hanka a Linda. Co my s těmi děvčaty uděláme?
00:55:21 Ta děvčata páchala své hříchy vy dvojici?
00:55:25 -Bohužel.
-Ten případ je zajímavý tím,
00:55:29 že obě ty dívky obelhaly národ, ale pozor, z upřímné lásky k němu.
00:55:35 -A teď je suďte. -Lež je hřích, ať jsou důvody jakékoliv.
00:55:39 Miluj pravdu, šiř pravdu, braň pravdu až do smrti.
00:55:43 To je pěkné. Mně se zase povedlo: Přislibujte si mě, vyhrožujte
00:55:47 si mně, přece zrádcem nebudu. Zapomněl jsem si tu sirky.
00:55:55 Karle, nech toho, prosím tě!
00:56:03 Bratři a sestro,
00:56:06 teď se vám přiznám k něčemu, za co mě možná odsoudíte,
00:56:11 ale mně se ty Rukopisy líbí.
00:56:15 Zkoumal jsem je pod lupou a to je vám opravdu pěkná práce.
00:56:19 Jak obsahem, tak úpravou. Ty iniciály krásně vyzdobené.
00:56:24 Na tohle jsou právě děvčata šikovnější než chlapci.
00:56:29 Tady čtu: Jak chemický, tak jazykový rozbor potvrdily,
00:56:33 že jsou to padělky.
-Dodnes se o tom vedou spory.
00:56:36 Ale, přátelé, my jsme se tu nesešli proto, abychom rozsoudili
00:56:40 jestli ty básničky jsou pravé, nebo nepravé.
00:56:43 My máme rozhodnout, jestli ta děvčata patří do nebe, nebo ne.
00:56:48 Já jsem jenom prostá žena, ale jestli ty dívky
00:56:52 lhaly z lásky k národu, já bych jim to neměla za zlé.
00:56:58 Vezměte moji vnučku. Myslím Barunku.
00:57:04 Mezi námi, ona nebyla jejich.
00:57:08 Jak nebyla jejich?
00:57:13 Děti, běžte za slečnou Hortenzií! Ona vám ukáže skleník.
00:57:22 Barunka nebyla Panklovic. Oni si ji jenom vzali za vlastní.
00:57:27 -No a čí tedy byla?
-To se právě neví.
00:57:31 Ale proč, myslíte, že mě paní kněžna zvala s vnoučaty na zámek?
00:57:36 Co já stará bába si můžu s takovou vznešenou paní povídat?
00:57:41 Ona nejspíš chtěla vidět Barunku.
00:57:45 A proč asi? Barunka měla taky něco v hlavičce.
00:57:50 On Vilík nebo Adélka, já jsem je měla všechny ráda,
00:57:55 ale proti Barunce to byli úplný telátka.
00:58:00 Ale nesežrat je hned.
00:58:03 Ano. A po kom, myslíte, ona to Barunka asi zdědila?
00:58:08 Určitě po někom urozeném.
00:58:10 Vidíte. A z lásky se jí nesmělo říct,
00:58:15 že Panklová není její maminka, ale macecha.
00:58:20 Proto já bych té Haničce ani té Lindičce tyhle věci nezazlívala.
00:58:27 Vy je pořád nazýváte jen křestními jmény.
00:58:30 Jak se ta Hanka a Linda jmenovaly dál?
00:58:32 Hanka se jmenovala Václav a Linda se jmenovala Josef.
00:58:38 No ano! Teď to tady vidím. No to je zmatek.
00:58:43 Teď to musím tady všechno opravit.
00:58:45 Ale souhlasil bych s tím, co tady říkala babička Boženy Němcové.
00:58:50 Pomohly národu? Pomohly. Já bych je do nebe vzal.
00:58:54 Obelhaly národ? Obelhaly. Já bych je do nebe nevzal.
00:58:58 Rozhodneme hlasováním. Kdo je pro, aby Hanka s Lindou
00:59:02 bez ohledu na pohlaví už směly z očistce do nebe?
00:59:08 Kdo je proti?
00:59:11 Praotec se zdržel, čili Hanka s Lindou zůstávají v očistci.
00:59:14 Komise rozhodla, aby Hanka s Lindou zůstali...
00:59:25 Píši měkké i!
00:59:28 Z čehož je zřejmé, že ta děvčata jsou muži.
00:59:35 Vidíte, jak je to tvrdé y a měkké i důležité?
00:59:39 Je mi jich líto. Já jsem také v očistci nějaký čas pobyla.
00:59:44 Je to tam samé strádání.
00:59:47 Ale dobře tam vaří.
00:59:50 S tou šlichtou tady se to nedá srovnat.
00:59:54 -Myslíte nebeskou manu, babičko?
-Já nevím, jak tomu tady říkáte,
00:59:59 ale jíst se to nedá.
01:00:03 -A kdo se odrodí?
-Čepelem v tu zrádnou hruď!
01:00:07 Bratři a sestro, na značky!
01:00:16 Spějme dál, statně dál za sokolským praporem.
01:00:25 Dokud boj neustál v poutech úpí rodná zem.
01:00:33 Dokud bouř kolem zní každý na svém místě buď.
01:00:40 A kdo se odrodí čepelem v tu zrádnou hruď.
01:00:58 -Orej, máti, orej!
-Právo nám vyorej!
01:01:01 -Až nebudeš moci.
-Sokola zavolej.
01:01:04 -Nazdar!
-Zdar!
01:01:06 S Pánem Bohem.
01:01:11 Ale že to bylo jiné cvičení než ve třech, co?
01:01:15 Pojďte se podívat! Udělal duhu.
01:01:24 Pane Čech, vy jste tenkrát přišli z daleka, viďte?
01:01:28 Z Ruska.
01:01:30 -Tam se vám nelíbilo?
-Ne.
01:01:34 A když vy jste šli takovou dálku,
01:01:38 jak vy jste to na tý cestě dělali třeba slepicema?
01:01:43 Víte, já si život bez těch slepiček nedovedu představit.
01:01:47 To bylo moje první, každý ráno obejít ta místa,
01:01:51 kde oni snášej.
01:01:53 Berete ty vajíčka do ruky ještě teplý.
01:01:56 A to si právě říkám, jak vy jste to na tý dlouhý cestě
01:02:00 s těma slepičkama dělali? Vždyť ona chudák sotva
01:02:04 si našla místo na snůšku, vy už jste ji zase hnali dál.
01:02:09 Vy jste museli přijít o spoustu vajec.
01:02:14 Nohy jsme si mazali sádlem.
01:02:17 Aha.
01:02:20 A vy jste vdovec?
01:02:25 Namočit do studený vody a namazat sádlem.
01:02:30 A paní Čechová umřela mladá?
01:02:34 Proč se ptám? Vás zná každý, ale o pramatce se moc nemluví.
01:02:40 Pramatek jsem měl spoustu. Rod musel sílit.
01:02:46 A co jich pošlo cestou.
01:02:49 A teďko jste sám, viďte?
01:02:54 Já jsem taky sama.
01:02:58 On Jiří, můj manžel umřel, padl jako pruský voják.
01:03:04 Takže teď je možná v pruském nebi. Tady jsem ho nepotkala.
01:03:10 Co kdybychom to spolu dali dohromady, co říkáte?
01:03:14 Já bych vám vařila.
01:03:17 Vajíčka naměkko.
01:03:21 Natvrdo. Najedli bychom se, zazpívali bychom si.
01:03:32 Pohan jsem a pohan budu
01:03:36 Pohanský šat nosit budu
01:03:40 A své bůžky budu budu
01:03:44 uctívati beze studu
01:03:48 Bohyně úrody
01:03:50 dám jí napít vody
01:03:52 Bůh ohně a války
01:03:54 dostane korálky
01:03:56 Hujajá, hujaja, hujajá, hujaja
01:04:00 Hujajá, hujaja, hujajá, hujaja
01:04:05 Hujajá, hujaja, hujajá, hujaja
01:04:10 Hujajá, hujaja, hujajá, hujaja
01:04:14 No vidíte, jak by nám to spolu pěkně šlo.
01:04:18 To byla podívaná! Dneska se mu teda povedla.
01:04:22 Tyhle věci on umí.
01:04:24 Když jsem byl v Kostnici, udělal úplné zatmění Slunce.
01:04:29 Krásná duha. A byla celá dneska.
01:04:32 Škoda, že jste ji neviděla, babičko.
01:04:35 A vy jste vdovec?
01:04:38 -Několikanásobný.
-Paní Komenské umřely mladé?
01:04:42 -Bohužel.
-Všecky?
01:04:44 -Všecky.
-A máte rád vajíčka?
01:04:48 -Vajíčka?
-Počkejte! Slyšíte?
01:04:52 Radeckého marš.
01:04:55 DECHOVKA HRAJE RADECKÉHO MARŠ
01:05:05 Dechová hudba, volno, čekat, kouřit!
01:05:13 Seďte! Nevstávejte! Nezdržujte!
01:05:17 Podle slavného pochodu Radetzky marsch,
01:05:19 který na moji počest složil Johan Strauss otec,
01:05:22 jste jistě poznali, kdo jsem. Přesto se představím.
01:05:25 Jsem hrabě Josef Václav Radecký z Radče,
01:05:28 polní maršálek, vyznamenaný všemi myslitelnými rakouskými řády.
01:05:33 Pobočník generála Laudona a generála Suvorova.
01:05:37 Narozen 1766, zemřel 1858.
01:05:41 Jsem tedy nejstarší rakouský důstojník v nebi.
01:05:45 Kdo tomu tady velí?
01:05:48 Já, svatý Václav, kníže, vévoda české země,
01:05:52 zavražděn svým vlastním bratrem roku 929 nebo 935.
01:06:01 To už si přesně nepamatuju.
01:06:03 Dobře. Budeme tedy jednat na nejvyšší úrovni.
01:06:08 Doufám, že sledujete situaci dole.
01:06:11 Ano. Tak hrozná válka tu ještě nebyla.
01:06:14 To tedy ne. Chci se ujistit, že jste přijali příslušná opatření,
01:06:18 jak té ostudě učinit přítrž.
01:06:20 Jaké ostudě, pane polní maršálku?
01:06:23 Tak vy nevíte? Celý život jsem působil
01:06:26 jako český voják ve službách rakouského trůnu.
01:06:30 Myslel jsem, že poskytuji vzor a příklad.
01:06:33 Snad proto jste mi postavili na Malostranském náměstí pomník.
01:06:36 Nebo ne? A co dělají dole čeští vojáci,
01:06:39 kteří stejně jako já přísahali věrnost?
01:06:42 Pravda, jedni bojují za Rakousko jako lvi,
01:06:46 ale druzí páchají největší hanebnost, jakou může voják spáchat
01:06:50 -A to je co?
-Když uteče z boje.
01:06:52 Toho bohdá nebude, aby český král z boje utíkal.
01:06:57 Útěk může být součástí strategie.
01:07:00 Pro vojáka je největší hanebnost de...
01:07:04 -Degradace. -To taky. Ale ještě horší je de...
01:07:09 Debilita?
01:07:12 To taky. Ale ještě horší je?
01:07:16 Demokracie.
01:07:19 No to je taky pěkný svinstvo, samozřejmě.
01:07:23 Ale je ještě něco horšího. Dezerce!
01:07:27 Dezerce. No jo. Měl jsem to na jazyku.
01:07:30 Ano. Čeští vojáci opouštějí řady naší armády
01:07:33 a dávají se do služeb nepřítele. Obracejí zbraň proti vlastním.
01:07:38 A kdyby jednotlivci.
01:07:40 Celé vojenské útvary přecházejí frontu na druhou stranu.
01:07:43 28.pěší pluk přešel 3.dubna k Rusům.
01:07:47 Prosím. Kdyby to bylo 1.dubna, dalo by se to vzít jako apríl.
01:07:54 Ale 3. dubna? To je neomluvitelné.
01:07:57 Celý pluk přešel k nepříteli?
01:07:59 Co pluk? I s kapelou.
01:08:02 -I s kapelou? -Ano. Udělali si průchod v drátěných zátarasech
01:08:06 a do pochodu jim hrála dechová hudba. Slyšíte? Dechová hudba!
01:08:10 ZAČALA HRÁT DECHOVÁ HUDBA
01:08:14 Ticho, blbci!
01:08:17 A to není jen na ruské frontě. Utíkají i k Angličanům,
01:08:20 Francouzům, Italům i Srbům. A aby si nemuseli říkat zrádci,
01:08:24 říkají si legionáři. Pakáž!
01:08:30 Rád bych věděl, jak s tím, vážená česká nebeská komise, naložíte.
01:08:34 To je velmi vážné, co tady uvádí pan přespolní maršálek.
01:08:42 Ano, ano. Zejména ta porušená přísaha.
01:08:46 To bych v žádném případě netoleroval.
01:08:49 Já bych s tím, co tady říká mistr Jan Hus, tak úplně nesouhlasil.
01:08:53 -Ty jsi Hus? -Ano. -Tak po tobě se jeden ten zrádcovský pluk
01:08:56 v Rusku jmenuje.
-Vážně? -Ano.
01:08:59 Jeden se jmenuje pluk mistra Jana Husy,
01:09:01 druhý pluk Jana Žižky z Trocnova a třetí pluk Prokopa Holého.
01:09:05 -Po mně se žádný pluk nejmenuje?
-Naštěstí ne.
01:09:08 -Po mně se jeden pluk jmenuje.
-Pluk praotce Čecha?
01:09:13 Ne. Svatopluk Čech.
01:09:26 Tak říkáte, že si ti zrádci pojmenovali pluk po mně?
01:09:32 Tak teď nevím, jestli na to mám být pyšný, anebo se hanbit.
01:09:35 To je oříšek, mistře Jene. Co s tím?
01:09:38 Babo, raď.
01:09:43 Já bych vám ráda poradila,
01:09:47 ale v těch vojenských věcech já se nevyznám.
01:09:51 No, máte o čem přemýšlet.
01:09:53 Dechová hudba! To vám teda nezávidím.
01:09:56 Neslyšeli jste? Radetzky marsch!
01:10:03 To je nadělení. Jako by nestačilo, že ta válka je tak hrozná.
01:10:08 Ještě k tomu takové dilema.
01:10:10 Přátelé, vy tady sedíte jako zmoklé slepice.
01:10:14 Byl tady Radecký, no a co?
01:10:16 Zbavte se falešného dojmu, že my tomu pánové nějak podléháme.
01:10:19 No jistě! Třeba já jako nevoják mu kázeňsky vůbec nepodléhám.
01:10:26 Je to jenom starý, vysloužilý oficír,
01:10:28 který je zvyklý nahánět hrůzu.
01:10:30 A ani to není maršál. Je to jenom maršálek.
01:10:36 Takový vlastně věšák na medaile.
01:10:38 Správně.
01:10:40 Tedy škoda, že odešel.
01:10:46 Já si tedy nelibuji v ostrých slovech,
01:10:50 ale už jsem měl na jazyku, že mu řeknu: Ty tajtrdlíku!
01:10:56 Takhle přímo do očí bys mu to řek?
01:10:58 Ano. Ty tajtrdlíku! Přímo do očí.
01:11:03 Poslyšte, to patronství české země, to mi byl čert dlužen.
01:11:07 Ani jeden z mých kolegů patronů takové starosti nemá.
01:11:11 Němci bojují v německém vojsku, Francouzi ve francouzském,
01:11:15 jen Češi musí mít nějaké extra buřty.
01:11:18 Nedej zahynouti. Ale komu? Babo, raď!
01:11:22 Ale já opravdu nevím.
01:11:25 To kdybyste chtěli poradit s vařením,
01:11:27 tak ty extra buřty bych vám udělala.
01:11:30 To je rychlý. To se ohřeje jenom.
01:11:36 Já ty české dezertéry na jednu stranu chápu.
01:11:39 Oni by chtěli z toho rakouského chomoutu.
01:11:42 A všimli jste si, že jich většina prchá do Ruska?
01:11:47 Jestli oni ti chlapci neplánují, že by Čechy ochránil ruský car.
01:11:53 A to není špatná myšlenka.
01:11:55 Víte, že bychom našli bezpečí v té velké slovanské náruči.
01:11:59 -Byl jsi někdy v Rusku?
-Nebyl.
01:12:03 Já jo. Takže o ruský náruči mi nic nepovídej.
01:12:07 Moje řeč. Proč, myslíte, že jsme odtamtud tak upalovali?
01:12:13 Určitě bychom měli vzít do nebe padlé vojáky z mého pluku.
01:12:21 Slyšíte? Radecký. Už je tady zas.
01:12:25 Ten to schytá, co, Jene Ámosi?
01:12:29 DECHOVKA HRAJE RADECKÉHO MARŠ
01:12:40 Dechová hudba!
01:12:44 Seďte! Nevstávejte! Nezdržujte!
01:12:48 Asi jste nečekali, že se vrátím, co?
01:12:50 Já teda ne.
01:12:57 Překvapení je součást mé strategie.
01:13:01 Mám otázku. Proč nejsem členem české nebeské komise já,
01:13:05 největší český vojevůdce od doby Jana Žižky z Trocnova,
01:13:08 já, který neprohrál jedinou bitvu?
01:13:13 Vy nemůžete být členem české nebeské komise,
01:13:16 protože jste členem komise rakouské.
01:13:18 A to je v rozporu? Česká země je součástí rakousko-uherského státu.
01:13:23 A ať se vám to líbí, nebo ne, já jsem tím pádem váš nadřízený.
01:13:28 Tady učitel národů
01:13:33 vám teď řekne, co měl na jazyku, když jste tady byl poprvé.
01:13:42 Myslíte to, že není maršál, ale jenom maršálek?
01:13:48 Ne. To ostřejší.
01:13:51 Věšák na medaile.
01:13:53 Taky. Ale hlavně to, jak jsi mu chtěl říct: Ty taj...
01:13:59 Ty tajemný svátku.
01:14:03 Co ty komu dobrého neseš na památku.
01:14:08 Nedá se nic dělat. Přečtu vám svůj rozkaz R 713.
01:14:14 Český voják padlý v této válce bude vpuštěn do nebe jen v případě,
01:14:18 že bude míti na sobě rakouskou uniformu.
01:14:21 Čeští vojáci v jiných uniformách jsou dezertéři
01:14:24 a pomašírujou rovnou do pekla.
01:14:27 A může jim k tomu hrát ta jejich dechová hudba.
01:14:31 DECHOVKA HRAJE RADECKÉHO MARŠ
01:14:34 Ticho, blbci!
01:14:36 Pane polní, jak bych vám to řekl?
01:14:39 Já vypadám jako mírný, slušný a pobožný dobrák.
01:14:43 Ale když mi někdo začne sahat na moje kompetence,
01:14:46 tak já kolikrát na mou duši neznám bratra.
01:14:53 Dobře. V tom případě přečtu rozkaz R 714.
01:14:59 Ruším českou nebeskou komisi.
01:15:02 Cože? Vy chcete zrušit naší nebeskou komisi?
01:15:07 Právě jsem ji zrušil. Žádná už není.
01:15:11 Tak. Tak.
01:15:15 V tom případě jsem si vzpomněl na to slovo.
01:15:21 Ty tajtrdlíku!
01:15:23 Výborně!
01:15:31 -A ty jsi kdo?
-Jan Ámos Komenský.
01:15:34 -Hodnost?
-Učitel národů. V záloze.
01:15:39 Takže, Komenský, hned zítra se budeš hlásit v rakouské komisi
01:15:43 u Ferdinanda Habsburského! -Nebudu, protože Habsburkům nepodléhám.
01:15:48 -Po Bílé hoře jsem emigroval.
-Emigrace neomlouvá.
01:15:51 Tak dost! Radecký, marš!
01:15:53 DECHOVKA HRAJE RADECKÉHO MARŠ
01:15:57 Ticho, blbci!
01:16:00 Radecký, marš ven! A je to rozkaz.
01:16:04 Dobře. Ale budete litovat.
01:16:08 Bez Vídně utřete hubu. Vídeňská káva, vídeňský valčík,
01:16:11 vídeňský řízek, nic nebude! S tím je šlus.
01:16:14 Dechová hudba!
01:16:15 DECHOVKA HRAJE RADECKÉHO MARŠ
01:16:19 To je válka, bratři. Takový nával jste u nebeské brány ještě neviděli
01:16:24 A navíc ty zmatky s českými vojáky. Svatý Petr nemá jasné instrukce,
01:16:28 koho do nebe pustit. -Ale koho pustit do nebe? Přece všechny.
01:16:32 Vždyť všichni ti chlapci si peklo už užili v té hrozné válce.
01:16:38 Ano. Vidíte? Prostá žena a má víc rozumu než polní maršálek.
01:16:43 Mirku, vyřiď Petrovi,
01:16:46 ať všechny naše vojáky bez rozdílu uniforem pouští do nebe.
01:16:50 Vyřídím. Do nebe všichni bez rozdílu uniforem.
01:16:53 -Tak.
-Nazdar! -Zdar!
01:16:56 Vážení pánové, milá babi,
01:17:01 podle mého soudu je tahle válka příležitostí,
01:17:04 aby náš národ naplnil svůj dávný sen
01:17:07 obnovit samostatné české království.
01:17:11 Ano, ano, souhlasím. Bratři, já jsem tu, myslím, jediný,
01:17:16 kdo samostatné české království osobně pamatuje.
01:17:20 Za jeho obnovu bych dal ruku do ohně.
01:17:26 Tak do ohně přímo ne, ale pro tu myšlenku já opravdu planu.
01:17:33 Pane Bože, copak nemáme nějaké nehořlavé úsloví?
01:17:40 A tu myšlenku bychom měli my tady shora podpořit.
01:17:45 I s rizikem, že budeme muset samostatně čelit
01:17:48 rozpínavosti německé i ruské říše.
01:17:51 Ubránili jsme se celému světu. Kdo za pravdu hoří...
01:17:58 Jako bych nic neřek.
01:18:00 Ano. Samostatné české království.
01:18:04 Správná myšlenka. Ale kdo by měl být českým králem.
01:18:08 Já myslím, že bychom prostě v duchu národní tradice
01:18:14 měli zvolit někoho z Poděbrad.
01:18:19 Myslíš kohokoliv z Poděbrad?
01:18:23 No ano. To se osvědčilo.
01:18:26 Tak to by byl jeden návrh. Kdo má další?
01:18:29 A co ten Cimrman? To je prej hlava.
01:18:33 To je dobrý nápad, ale měli bychom si ho spíš šetřit
01:18:37 pro vědecké a umělecké úkoly.
01:18:40 Tím prospěje národu víc, než kdyby seděl na Hradě.
01:18:46 Já bych o jednom věděl. A zasloužil by si to,
01:18:50 protože on ten protirakouský odboj vede.
01:18:53 A má pro tu královskou roli předpoklady? Je urostlý?
01:18:56 -Je. -Je vzdělaný?
-Je to univerzitní profesor.
01:19:00 -A smýšlí národně?
-Miluje národní písně.
01:19:04 Nejraději má Ach, synku, synku.
01:19:07 -A umí jezdit na koni?
-Dokonale. A jak mu to sluší.
01:19:12 -A z jakého je rodu? -Je to syn prostého kováře Josefa Masáryka.
01:19:17 -On je Slovák?
-Moravský Slovák.
01:19:20 Ale to jeho jméno můžeme počeštit.
01:19:22 Byl by to král Tomáš Garrigue Masařík.
01:19:30 A to on možná bude mít rád nejen koně,
01:19:33 ale i pejsky, když se jmenuje Haryk.
01:19:42 G!
01:19:46 No, má ještě někdo další návrh?
01:19:49 Pokud ne, dávám hlasovat.
01:19:52 Kdo je pro kohokoliv z Poděbrad?
01:19:56 Jeden. Kdo je pro Cimrmana?
01:20:02 Dva.
01:20:03 Kdo je pro Masaříka? Tři.
01:20:07 Takže o pouhý jeden hlas zvítězil nad Cimrmanem Tomáš Haryk Masařík.
01:20:17 Komenský, rozděl úlohy. Sdělíme to bezodkladně národu.
01:20:21 A kníže, jak mu to sdělíme?
01:20:23 Normálně. Zjevením.
01:20:31 Zjevením? Jak se to dělá? Já jsem se ještě nikdy nezjevil.
01:20:35 To jsem se taky chtěla zeptat.
01:20:39 Tak dobře. Pro ty, kdož se ještě nikdy nezjevili.
01:20:43 Zjevujeme se osobám spícím, a to o půlnoci.
01:20:47 Do snu jim vstoupíme šetrně. Nestrašíme je.
01:20:51 A každý si s sebou vezme ty svoje věci, na které jsou lidi zvyklí.
01:20:56 Tady kníže Václav se zjevuje na koni s kopím v ruce,
01:21:00 já se zjevuji s biblí a s kalichem.
01:21:03 -A já? -Ty se zjevovat nemůžeš, ty jsi pohan.
01:21:07 Ty, Havlíčku, by ses měl zjevit s perem v ruce
01:21:10 a s trnovou korunou na hlavě.
-Je mi malá.
01:21:14 Na tu chvíli to vydržíš.
01:21:15 A zjevíš se novinářům, aby se to rychle rozneslo.
01:21:19 A já bych se mohla zjevit ženám. To by se to rozneslo okamžitě.
01:21:27 A tady mistr Jan Hus...
01:21:29 Já bych se konečně mohl zjevit národu se svatozáří.
01:21:34 Mistře Jene, slušela by ti, zasloužil by sis ji,
01:21:37 ale všechno má svůj čas.
01:21:40 Pusť!
01:21:43 Ty se zjevíš Čechům, jak jsou na tebe zvyklí.
01:21:46 -No ale jak?
-V plamenech. -Ale ne!
01:21:51 A ty, bratře Tyrši, se spustíš z nebe na kruzích.
01:21:54 Provedu!
01:21:56 Bratři, stále se mi vrací na mysl ten Cimrman.
01:21:59 Ten kdyby se lidu zjevil, to byl ohlas.
01:22:02 -Ale bohužel žije.
-Slyšel jsem, že marodí.
01:22:05 -Ano? A je to vážné?
-Je. Má prý játra nadranc.
01:22:10 Tak to je dobrá zpráva.
01:22:13 Bratři a sestro, abychom toho nového krále lidu přiblížili,
01:22:18 měl by mít nějaké přiléhavé přízvisko.
01:22:21 Jako máme my ostatní velikáni našich dějin.
01:22:25 Hezké by bylo otec vlasti nebo otec národa, ale to už je obsazené.
01:22:29 Co byste říkali titulu tatínek národa?
01:22:34 To by si ho děti ihned oblíbily.
01:22:36 To je hezké. Ale ještě hezčí by bylo tatíček.
01:22:40 Ano, to zní hezky. Český král Tatíček Masařík.
01:22:47 Tak to národu řekneme. A teď, bratře Tyrši,
01:22:50 zakončeme slavnostně naše zasedání.
01:22:53 -Naše barva?
-Červená a bílá!
01:22:56 -Naše heslo?
-Poctivost a síla!
01:22:59 Bratři a sestro, na značky!
01:23:11 Ach, synku, synku,
01:23:16 doma-li jsi.
01:23:20 Ach, synku, synku,
01:23:25 doma-li jsi,
01:23:27 tatíček se ptá,
01:23:32 oral-li jsi.
01:23:34 Tatíček se ptá,
01:23:39 oral-li jsi.
01:23:43 POTLESK
01:24:28 Skryté titulky: Jaroslav Švagr Česká televize 2010
Letošní letní procházka hrami Divadla Járy Cimrmana končí posledním společným dílem z pera dvojice Ladislav Smoljak a Zdeněk Svěrák. Zachycuje gró nejen jednoho českého génia, ale i českých géniů obecně.
Nález Cimrmanovy hry České nebe potvrdil, že stopa legendárního autora nekončí rokem 1914. Drama zachycuje dobu, kdy na zemi propukla první světová válka. Sledujeme ji z nebe, kde se dávno mrtví velikáni českých dějin strachují o osud svého lidu. Česká nebeská komise ve složení Svatý Václav, praotec Čech a Jan Ámos Komenský se v krizové situaci rozšiřuje o nové členy, aby vnukla národu myšlenku samostatného státu. A tak je tento slavný kus vhodný k repríze všech českých svátků a výročí.