Zábavná a poučná soutěžní hra o české historii. Dnes ze zámku Hrubý Rohozec (1998). Uvádí Marek Eben. Dále účinkují: K. Doležalová, L. Olšovský, I. Andrlová, D. Batulková, J. Smutná a další. Režie A. Vomáčka
00:00:17 Zdravím přátele české historie,
00:00:20 aspoň co do košatosti velmi utěšené.
00:00:23 Dnes na Hrubém Rohozci.
00:00:41 Sotva jsme začali, už jsem znepokojen.
00:00:45 Měli jsme se s Klárou sejít u amonitů a ona nikde.
00:00:51 U amonitů není žádná místní hospoda,
00:00:55 je to tu, u schránek těchto pravěkých měkkýšů.
00:01:01 Vybral jsem to místo záměrně, připadá mi symbolické.
00:01:06 Kdo se tak dokázal vypořádat s časem?
00:01:10 Po kom z nás zbude i po statisících let
00:01:14 něco tak hmatatelného jako po těchto amonitech?
00:01:19 Nepodceňujme měkkýše, přátelé.
00:01:23 Dokázali si s časem poradit, ale ta Klára!
00:01:27 Říkal jste, že si měkkýši poradili s časem?
00:01:31 Jistě, zkameněli si a to je asi jediný způsob.
00:01:36 -Jinak měří čas všem stejně.
-Myslíte?
00:01:40 Zdá se, že mi lichotíte. Lidé s časem spokojeni nejsou.
00:01:45 Čas se vleče, jindy spěchá, je i milosrdný.
00:01:50 -Počkejte, tak vy jste?
-Ano. Čas. -Čas?
00:01:54 Vím, že často putujete časem, tedy mnou.
00:01:59 -Mrknu se, co jste zač.
-Vy vypadáte dobře.
00:02:03 -Myslel jsem, že jste starší a vy jste mladý. -Nejsem.
00:02:08 Je mi aspoň třistamilionkrát víc než vám.
00:02:13 Kyvadla, rafičky, epochy, nemám čas stárnout.
00:02:18 Vy si prostě plynete.
00:02:21 Když už se známe, můžete pro mě něco udělat?
00:02:26 Mohl byste se posunout o pár minut dopředu?
00:02:30 -Aby tu Klára už byla.
-Pár minut!
00:02:34 Pro vás nic a pro motýla úplná věčnost. Vyloučeno.
00:02:39 Ale že jste to vy, tak něco zkusíme.
00:02:45 Marku! No konečně, už jsem myslela, že se sem nepodíváte.
00:02:51 Vy jste tady? Co tam děláte?
00:02:55 Ovšemže, já totiž chodím včas.
00:02:58 Vy si povídáte a já se učím jména soutěžících.
00:03:03 Měl jsem rozhovor o času, ale teď ho je málo.
00:03:08 Začněte s představováním.
00:03:11 Dobře. Pan Zdeněk Šalda.
00:03:15 Jsem z Lysé nad Labem. Pracuji v Praze u Českých drah.
00:03:20 Mám rád, kromě zaměstnání, hudbu, lyžování, turistiku, cyklistiku.
00:03:28 Pan Robert Morks.
00:03:30 Z Prahy, svůj čas trávím v hospodě a nemám čas na své koníčky.
00:03:36 -Jsou to divadlo, hudba, sport, turistika. -Pane Roberte,
00:03:42 -v té hospodě jste profesně? -Ano.
-Vlastníte hospodu?
00:03:48 -Ne, jsem nájemník.
-I tak dobře, díky.
00:03:52 -Pan Vladimír Pýcha.
-Jsem barman z Prahy.
00:03:57 -Mám rád přírodu, hlavně kynologii a rybaření. -Ale!
00:04:02 Je tu hostinský i barman, to bude veselo.
00:04:06 -Paní Miroslava Černá.
-Z Plzně a mým koníčkem je manžel.
00:04:13 Pan Stanislav Šmíd.
00:04:15 Přijel jsem z královského města Plzně.
00:04:19 Pracuji v Plzeňských pivovarech.
00:04:22 Mé záliby jsou genealogie, heraldika a aktivně šerm.
00:04:29 Děkuji, náš pobyt na Rohozci snad bude příjemný.
00:04:34 A přívlastek hrubý bude i nadále patřit jen zámku.
00:04:39 Položím vám zpočátku jen jemnou vstupní otázku.
00:04:44 Tento zámek byl původně gotickou tvrzí.
00:04:48 Byl třikrát přestavován.
00:04:50 První přestavbu iniciovala majitelka, jejíž erb zde vidíte.
00:04:56 Ten balkon pochází z její doby a nazývá se Krajířovský.
00:05:03 To byla první nápověda. Teď druhá.
00:05:06 Ta dáma byla ochránkyní a pak i členkou Českých bratří.
00:05:12 Jak se ona žena jmenovala?
00:05:16 Vezměte si tabulky a pište.
00:05:25 Máte-li dopsáno, poprosím o tabulky.
00:05:30 Jak to vypadá?
00:05:33 Dvakrát nevíte a třikrát je to správně.
00:05:36 Byla to Johanka z Krajku.
00:05:45 Lemberkové, Vartemberkové, Krajířové.
00:05:49 Zdá se, že tu od roku 1280,
00:05:51 kdy byl hrad založen, plyne čas celkem utěšeně.
00:05:56 Má to tu své kouzlo, rád se sem vracím.
00:06:00 Posledních 350 let od Bílé hory jeden rod.
00:06:04 -A to vypovídá o vztahu k zámku a ke kraji. -Je to tak.
00:06:10 Stejný pořádek a stejně natažené hodiny.
00:06:14 -To se to chodí.
-Rod, o kterém je řeč,
00:06:18 je rod Desfourse, který přišel z Lotrinska za Rudolfa II.
00:06:23 Zakladatel české větve, Mikuláš Desfourse,
00:06:28 pak získal Hrubý Rohozec po Bílé Hoře.
00:06:32 Mikuláš! Vidím ho jako dnes.
00:06:35 Byl voják, jeho čas šel od jedné bitvy k druhé.
00:06:39 Když se mu vedlo, štval mě vpřed.
00:06:43 -Když ne, stahoval uzdu.
-Pak že měříte všem stejně.
00:06:48 Jistě. "Čas je poctivec", říkal Konfucius.
00:06:52 Moudrý človíček, rozuměli jsme si dobře.
00:06:56 -Věřím, ale...
-Chápu, čas. Už abych běžel.
00:07:02 Já se nezastavím. Tak zatím.
00:07:06 Že běh času opravdu zastavit nelze, si ověříme v knihovně.
00:07:14 Konečně. Dnes jste na tom s časem podivně.
00:07:18 Máte pravdu. Jsem rád, že jsme zde, ve velké knihovně.
00:07:24 Je tu galerie rodu Desfourse.
00:07:27 Jsou tu dva krásné alegorické obrazy,
00:07:30 zobrazující život muže a ženy.
00:07:33 Ke každému věku náleží předmět nebo zvíře.
00:07:38 U ženy, když je nemluvně, je to růžový knoflíček v peřince.
00:07:43 O desetileté dívce se říká, že kuřátko zobe a růže voní.
00:07:50 Ve dvaceti se koroptvička šlechtí a zdobí.
00:07:55 Ve čtyřiceti jak slepice živí své děti.
00:07:59 V devadesáti letech jako netopýr ochraňuje dům.
00:08:04 -Je to trefné, že?
-Ano?
00:08:07 Mně se zdá povedenější ta alegorie muže.
00:08:11 V deseti si hraje rád jako opička.
00:08:15 Ve dvaceti letech myslí a skáče jako telátko.
00:08:20 Ve třiceti provádí práce volskou silou.
00:08:24 V osmdesáti letech je vzteklý jako leopard.
00:08:29 -Jistě to maloval chlap. -Proč?
-Považovat muže v osmdesáti letech
00:08:35 za leoparda, byť vzteklého, to nám fandí.
00:08:39 My jsme vás sem přivedli,
00:08:42 abychom vás rozptýlili před další disciplinou.
00:08:47 Někdo ji má rád, jiný ne.
00:08:50 Záleží na tom, kolik stříbrných kdo získá.
00:08:55 Je tu historický rychlotest. Jdeme na to.
00:08:59 Albrecht Habsburský byl korunován na českého krále roku 1438.
00:09:05 Byl to bratranec, synovec nebo zeť Zikmunda Lucemburského?
00:09:15 -Byl to zeť.
-Ano, byl to jeho zeť.
00:09:18 Za ženu měl Zikmundovu dceru Alžbětu.
00:09:22 Z manželství zmíněného Albrechta a Alžběty
00:09:27 pocházel jediný syn, nástupce trůnu.
00:09:30 Jak se jmenoval?
00:09:36 -Vladislav Pohrobek. -Ano, narodil se až po otcově smrti.
00:09:43 Vladimíre, otázka pro vás.
00:09:46 Leopold I. byl roku 1655 korunován uherským a roku 1656 českým králem.
00:09:53 Ale on toužil získat i římský trůn. Podařilo se mu to?
00:10:03 -Nepodařilo. -Podařilo.
00:10:05 O tři roky později v roce 1658.
00:10:10 Miroslavo.
00:10:12 Druhorozený syn krále Václava I. a Judity Durynské,
00:10:17 Přemysl Otakar II., padl v bitvě na Moravském poli 26. 8. 1278.
00:10:24 V této větě jsem udělal jednu chybu. Jakou?
00:10:29 -Ta Judita Durynská.
-Správně.
00:10:33 Matkou Přemysla Otakara II. byla Kunhuta Štaufská.
00:10:38 Stanislave.
00:10:40 Karel VI. vydal roku 1713 zákon o nástupnictví ženských potomků,
00:10:47 v případě vymření Habsburků po meči.
00:10:50 Roku 1716 se mu narodil syn.
00:10:53 Ale po Karlově smrti nastoupila na trůn Marie Terezie.
00:10:59 Proč?
00:11:03 -Ten syn zemřel. -Ano. Syn Jan zemřel brzy po narození.
00:11:09 Ludvík Jagellonský byl korunován na českého krále,
00:11:14 když mu byly tři roky nebo šest let nebo devět let?
00:11:23 -Devět let. -Tři roky.
00:11:26 Otec Ladislav ho nechal korunovat ve třech letech v roce 1509.
00:11:33 Tento Ludvík Jagellonský se oženil s Marií Habsburskou.
00:11:39 To mu bylo devět let nebo třináct let či patnáct let?
00:11:49 -Bylo mu patnáct.
-Bylo mu devět.
00:11:53 Opravdu. A jí bylo deset.
00:11:56 Měli manželskou krizi, když jí nechtěl půjčovat hračky,
00:12:02 ale jinak svou manželku hluboce miloval.
00:12:06 Zeptám se na jméno jistého muže.
00:12:10 Karel VI. ho nazýval "Krásným Francouzem".
00:12:14 Jeho nejstarší dcera se do něj zamilovala jako mladé děvče.
00:12:20 Kdo byl ten Francouz?
00:12:27 -Nevím.
-František I. Štěpán Lotrinský.
00:12:34 Miroslavo, otázka pro vás.
00:12:38 Poslední rakouský císař a český král Karel I.
00:12:42 se odmítl vzdát trůnu a roku 1919 odešel do exilu.
00:12:47 Nejprve do Švýcarska, pak na jeden ostrov, kde zemřel.
00:12:53 Který je to ostrov? Dám vám možnosti.
00:12:56 Byla to Malta, Madeira či Korfu?
00:13:03 -Madeira. -Ano.
00:13:05 I Malta a Korfu jsou pěkná místa na umření.
00:13:09 Je tam teplo, hezky, ale on zemřel na Madeiře.
00:13:14 Poslední otázka rychlotestu.
00:13:17 Maxmilián II. měl se svou ženou Marií Španělskou 15 dětí.
00:13:23 Kolikátý se narodil budoucí císař Rudolf II.?
00:13:27 Narodil se jako první nebo jako druhý či jako třetí?
00:13:34 -Druhý.
-Třetí. Jako třetí.
00:13:38 První byla Anna a druhý Ferdinand, ten žil velmi krátce.
00:13:43 Rudolf byl až třetí.
00:13:46 -Jak to vypadá?
-Jako venku, střídavě oblačno.
00:13:50 Stanislav, Vladimír a Robert mají po jednom,
00:13:55 Zdeněk má dva a Miroslava tři stříbrné.
00:13:59 Rychlotest je hotov, ale v galerii zůstaneme.
00:14:04 Rod Desfourse je pro zámek tak významný,
00:14:08 -že si jej pohlédneme.
-Můžu vybrat? -Jistě, vybírejte.
00:14:14 Louis Desfourse, první z rodu, kdo pobýval v Čechách.
00:14:19 Byl lotrinským vyslancem na dvoře Rudolfa II.
00:14:24 -A ta dáma?
-I ta je zajímavá.
00:14:27 Adéla Desfourse, byla přítelkyně Jana Evangelisty Purkyně.
00:14:33 Poznali se v mládí, pak si psali, ale už se neviděli.
00:14:38 -Romantické. Taková láska se dnes nevidí. -Ano.
00:14:43 -A tady ta? -Pravý opak.
00:14:46 Jana, proslulá kráska volných mravů.
00:14:49 Vzala si Josefa Desfourse,
00:14:52 jen aby pronikla mezi vídeňskou šlechtu.
00:14:56 Na císařském dvoře se stala proslulou kurtizánou.
00:15:01 Byl jí okouzlen i Metternich.
00:15:04 -Chudáček Josef. -Toho nelitujte. Nebyl to svatoušek.
00:15:09 -Je tu i jiná žena než Jana?
-Jistě, celá řada.
00:15:14 Třeba Antonie, rozená Černínová.
00:15:18 Ta tu žila ve druhé polovině 18. století.
00:15:30 HUDBA.
00:15:38 Okamžik, milí páni. Chci vám říct pár slov.
00:15:43 Prosím s citem. Citlivě, prosím, abyste hráli.
00:15:49 Mít cit je posláním toho, milí páni,
00:15:52 kdo drží v ruce hudební nástroj.
00:15:59 Říkám si, že smyslem života je, pomáhat druhým.
00:16:03 A hudba, milí páni, je obklad na bolesti chudých.
00:16:08 Obklad, který přinášíte, milí páni.
00:16:12 Tak a teď to zkusme.
00:16:17 HRAJÍ.
00:16:28 Teď to zní lépe. Taková hudba pomáhá.
00:16:33 Říkáte si, že jsem vrtošivá,
00:16:36 když jsem trvala na tom, že přispěji svými penězi
00:16:41 na stavbu kostela v Loučkách, když z oken zámku na něj uvidím.
00:16:49 Není to prázdný vrtoch, páni.
00:16:52 Chci a to právo mám, na své dílo pohlédnout.
00:16:56 Sílu z toho pohledu čerpat, abych mohla chudým pomáhat.
00:17:02 Říkají mi Dobroditelka.
00:17:05 Chci jí opravdu být. Se vším všudy.
00:17:09 Hrajte, páni. S citem.
00:17:12 Můj oblíbený nástroj tromba marina tu chybí,
00:17:17 přesto zní vaše hraní opravdu krásně, prosím.
00:17:23 HRAJí.
00:17:34 Tak je to správně. Jak tady hudba krásně zní.
00:17:38 Je to štěstí, že předek mého manžela získal Hrubý Rohozec.
00:17:46 Nikde jinde nenese se hudba liběji.
00:17:49 Když jste onehdy spustili německý tanec, ten ländler,
00:17:55 sama jsem měla chuť jít do kola.
00:17:58 Ale mé poslání není v tanci, ale pomáhat ubohým a trpícím.
00:18:04 A přinášet jim hudbu k srdci. Prosím, hrajte.
00:18:09 Ale nezapomeňte, co nejjemněji, prosím.
00:18:19 HRAJÍ.
00:18:57 POTLESK.
00:18:59 To znělo opravdu zpěvně a sladce.
00:19:03 Jsme velmi rádi, že nás pouť historií přivedla právě k vám.
00:19:09 To je příjemné překvapení. Potřebujete pomoci?
00:19:14 Víme, že pomoc bližním je pro vás samozřejmostí.
00:19:20 Pomáhá Bůh. Já jen chci část dobra, jímž mě obdařuje, předat dál.
00:19:27 -Co potřebujete?
-Kdybyste nám pomohla
00:19:31 s řešením otázek, byli bychom rádi.
00:19:34 Ty otázky jste už položila, když jste mluvila s muzikanty.
00:19:41 -Opravdu? -Ano.
-Pomohu ráda.
00:19:44 Otázky zopakuji a vy budete rozhodovat o správnosti odpovědi.
00:19:50 -Dobře.
-Tak začneme.
00:19:52 Padlo tady jméno nástroje tromba marina.
00:19:56 Byl to nástroj strunný, dechový nebo bicí?
00:20:02 Hlásí se Robert, co myslíte?
00:20:06 -Byl to nástroj strunný.
-Zcela správně.
00:20:10 Připomínal nejspíš pádlo.
00:20:13 Měl původně jednu strunu, později i více.
00:20:17 Dnes byste nástroj mohli vidět v souborech starých nástrojů.
00:20:23 Připomíná i podivuhodné elektrické violoncello,
00:20:28 na které hraje Olin Nejezchleba u ETC, ale v jiné době.
00:20:33 -Vyhovovalo vám to?
-Bylo to správně.
00:20:37 Mikuláš Desfourse získal panství
00:20:41 od nejvyššího velitele císařských vojsk po bitvě na Bílé hoře.
00:20:47 Mikuláš Desfourse tam byl velitelem jízdy.
00:20:51 Nejvyšším velitelem byl Albrecht z Valdštejna.
00:20:56 Na to se neptám, to by bylo snadné. A byl velký zájem.
00:21:03 Valdštejn byl s Mikulášovými službami spokojen,
00:21:08 i když ho nazval "Největším loupežníkem mezi plukovníky".
00:21:14 Nevíme, co požadoval, ale bylo toho asi dost.
00:21:18 Valdštejn mu nicméně pomohl
00:21:21 k hodnosti generála a k panství Hrubý Rohozec.
00:21:26 Mikuláš byl věrný nejen Valdštejnovi, ale i císaři.
00:21:31 Když pak picli Valdštejna v Chebu,
00:21:34 tedy oni ho píchli, nepicli, zkrátka skončil tam špatně,
00:21:40 povýšil císař Mikuláše do hraběcího stavu.
00:21:44 A dal mu další privilegia.
00:21:47 Otázka bude velmi jednoduchá.
00:21:50 Který to byl císař?
00:21:53 Stanislav byl první.
00:21:56 -Ferdinand II.
-Je to tak, že? -Správně.
00:22:00 Poslední otázka.
00:22:02 Padlo tu jméno tance, který se nazýval ländler.
00:22:08 Je to pomalejší příbuzný jiného tance,
00:22:12 který se s oblibou tančí dodnes.
00:22:17 Víte, o který tanec se jedná?
00:22:20 Teď není tak velký zájem.
00:22:26 Mohu napovědět, že je to tanec na tři.
00:22:35 A zkusí to Robert.
00:22:38 -Polka.
-Polka na tři? To byste tomu dal.
00:22:43 -Je to valčík, že?
-Ano. Okouzlující tanec.
00:22:48 A vy jste byla okouzlující společnicí.
00:22:52 Moc se nám ve vaší době líbilo. Bohužel, už je čas.
00:22:57 Prosím o zhodnocení.
00:22:59 V tomto kole to soutěžícím ladilo.
00:23:03 Stanislav získal jeden stříbrný,
00:23:06 Robert také a už ví, že valčík je na tři.
00:23:11 Jistě jste si všimli,
00:23:13 že interiéry zámku zdobí krásné kytice.
00:23:17 Dřív přinášeli na zámek kytice nevolníci, protože museli.
00:23:23 Dnes si je tu váží sami, a dobrovolně.
00:23:26 a nemají za to nic, tak jako kdysi ti nevolníci.
00:23:31 Teď je tu divácká otázka.
00:23:34 Ještě odpověď z minula.
00:23:36 Ptali jsme se, kterého hudebního skladatele tak zaujal Sychrov,
00:23:43 že se tam často vracel. Antonína Dvořáka.
00:23:47 Dnes se zeptám se na tuto dlouhou rokokovou lavici.
00:23:52 Dám vám tři možné důvody, proč je tak dlouhá.
00:23:56 Je to lavice, která byla určená pro dechové kvinteto.
00:24:01 Nebo to byla lavice pro dva,
00:24:04 na zbylý prostor se odkládaly rokokové paruky.
00:24:09 Nebo je tak dlouhá, aby tu mohly sedět dámy v širokých krinolínách.
00:24:16 Vyberte si a volejte do 17. září.
00:24:19 Otázku si zkontrolujte v TV magazínu a týdeníku Televize.
00:24:31 -Paní doktorko! -Tady jsem.
00:24:36 Já to věděla, že budete v jídelně.
00:24:40 Zase se noříte do minulosti?
00:24:44 Minulost je půda, ve které vězí naše kořeny, Růženko.
00:24:50 -Hledat minulost znamená hledat sám sebe. -Jděte!
00:24:55 -Tak mladá a tady ta staroba!
-Ale ne.
00:24:58 Tak ráda sem z Moravy jezdím.
00:25:01 Tu si uvědomuji, kam patřím, na co mám být hrdá.
00:25:06 -A copak jste chtěla?
-Málem bych zapomněla, já husa.
00:25:12 -Lojzík v kuchyni si uřízl prst.
-Uřízl?
00:25:16 -No málem, krve z něj tečou potoky.
-Přiveďte ho sem.
00:25:21 -Já se na to podívám.
-Víte, jistě, že...? Už běžím.
00:25:27 Hned je tady.
00:25:32 Tak už pojďte.
00:25:37 -Vy jste Alois?
-No, Lojza, tedy Alois.
00:25:43 -Pojďte, než vykrvácíte.
-Mohl by pan doktor v Turnově.
00:25:49 -To by mohl. -Je šikovný.
-To jistě je. -Já za ním zajdu.
00:25:56 Myslíte si, že když jsem žena, váš palec nezvládnu?
00:26:01 Doma říkají, že na doktora je lepší chlap.
00:26:06 Když to říkají doma.
00:26:08 Když mi bylo jako vám, říkali to taky.
00:26:13 Moc jsem chtěla být doktorkou.
00:26:16 Až v Kanadě jsem zjistila, že je to možné.
00:26:21 -Pak přišla studia.
-Bylo to těžké? -To ano.
00:26:25 Věděla jsem, že se musím naučit víc, než každý kluk.
00:26:31 -Fyziologie, anatomie, porodnictví.
-I porodnictví?
00:26:36 -To bych požádal o pomoc bábu.
-To ne.
00:26:39 Když chcete sám něco dokázat, nesmíte žádat o pomoc.
00:26:45 -Co byste vy chtěl dokázat?
-Umět nejlepší svíčkovou v kraji.
00:26:53 -To nebude lehké.
-Nestačím na to?
00:26:56 Ale ano, když budete chtít, můžete být i šéfkuchařem.
00:27:03 Jsem pomocník, myji nádobí a krájím cibuli.
00:27:07 Když jsem byla v Kanadě, měla jsem tam panenku, té jsem slíbila,
00:27:14 že až budu doktorkou, nebude nemocná a neumře.
00:27:18 Musela jsem to splnit a stát se jednou z prvních lékařek.
00:27:24 A je to, můžete jít.
00:27:28 Ještě něco? Já čekám návštěvu.
00:27:36 Aha, promiňte. Já jen, že se tu svíčkovou naučím kvůli vám.
00:27:46 -Nerušíme, paní doktorko? -Ne.
00:27:49 Pokud jste si všichni neuřízli prst.
00:27:53 -Jsme snad zdrávi. -To je milé jako vaše návštěva.
00:27:58 -Chtěl jste otázky, že?
-Vysvětlím to.
00:28:02 Požádal jsem paní doktorku Marii Desfourse
00:28:06 o tři otázky a teď jí s radostí předám slovo.
00:28:11 Snad to budou ty pravé otázky, snažila jsem se.
00:28:15 První dotaz. Zde vidíte několik sečných a bodných zbraní.
00:28:21 Které se říká schiavona?
00:28:24 Napovím, že to byly zbraně benátských dóžat.
00:28:29 Najde se někdo, kdo se toho ujme?
00:28:32 -Stanislav. Kolik sázíte?
-Jen jeden.
00:28:38 Jsou to asi ty spodní meče za štítem, spíš dýky.
00:28:44 To vás zklamu, ne.
00:28:47 Jsou to ty masivní kordy s rukojetí opletenou kovovým košíkem.
00:28:54 Bohužel, třeba to teď půjde líp.
00:28:58 Ve druhé otázce přejdu do své doby.
00:29:01 Zde jsou tři klobouky. Klára si je vyzkouší.
00:29:05 To ona ráda.
00:29:09 -Není to špatné, třeba na dostihy.
-Že?
00:29:16 O kterém z nich si myslíte, že patří secesi?
00:29:21 Tady už je větší zájem. Zdeňku, kolik sázíte?
00:29:26 -Sázím jeden. Je to třetí klobouk.
-Ten co má Klára na hlavě?
00:29:32 -Ano. -Dobře jste si vsadil. To je on.
00:29:36 Vidím, že Klára se ho hned tak nevzdá.
00:29:40 Druhý je z 20. až 30. let, a slamák je biedermeier.
00:29:45 Otázka třetí nás zavede do doby Mikuláše Desfourse.
00:29:51 Jeho obraz zdobí místnost. Narodil se prý roku 1588.
00:29:56 To hrozilo válečné nebezpečí z východu. Od koho?
00:30:01 Velký zájem, jak by ne. Nebezpečí z východu, to je naše.
00:30:06 -Zdeňku, kolik sázíte?
-Dva.
00:30:09 Bylo to nebezpečí od Turků.
00:30:12 Ano, tehdy ještě od Turků. Správně.
00:30:16 Paní doktorko, děkujeme za otázky.
00:30:20 Bylo nám ctí se s vámi setkat.
00:30:23 -Mně také.
-Na shledanou. -Na shledanou.
00:30:28 Ještě než opustíme salon, rád bych vám ukázal dveře.
00:30:33 Tyto dveře. Všimněte si těch řezeb, kterými jsou zdobeny.
00:30:39 Nejsou to řezby, je to mačkáno z papírové masy.
00:30:44 Jaká důmyslná šaráda.
00:30:46 Nad dveřmi je moudrý nápis, který praví:
00:30:50 "Jez, co je dobré, pij, co je čisté, mluv, co je pravdivé."
00:30:57 A pak, že se nemáme z historie čemu učit.
00:31:01 V sečných zbraních jsme se sekli, Stanislav ztratil stříbrný.
00:31:07 A klobouk dolů před Zdeňkem, získal tři stříbrné.
00:31:13 Tyto krásné hrací hodiny
00:31:16 vyrobil František Hřebíček před sto padesáti lety.
00:31:21 Mrzí mě, že móda hracích hodin už vymizela.
00:31:25 Přál bych si mít hrací hodiny z padesátých let.
00:31:30 Hráli by úderníci, člověk by si sedl,
00:31:34 bylo by krásné dopoledne, sluníčko by svítilo,
00:31:38 voněla by káva, člověk by vůbec nic nedělal, lenošil.
00:31:44 A hodiny by tiše hráli Píseň práce.
00:32:43 Jsme ve finále a v romantickém salonu.
00:32:46 Za mými zády vpravo je cosi jako předchůdce radiátoru.
00:32:52 Kamna jsou to jistě, jde z toho roura do zdi.
00:32:56 Radiátor to ještě není a pec už také ne.
00:33:00 Vlevo mám horkokrevnou Kláru, ale teplo nám bude i tak.
00:33:06 Máte 2,5 minuty.
00:33:09 -Jste muž? -Ano.
00:33:12 -Jste šlechtic? -Ano.
00:33:15 -Máte nějakou souvislost s tímto zámkem? -Ano.
00:33:21 -Žil jste v 16. století? -Ano.
00:33:28 -Získal jste toto panství od Albrechta z Valdštejna? -Ne.
00:33:37 -Jste z rodu Krajířů z Krajku?
-Ne.
00:33:45 -Jste vojevůdce? -Ano.
00:33:48 -Mohu si tipnout?
-Jistě.
00:33:50 -Jste Albrecht z Valdštejna?
-Je to tak.
00:33:54 Roberte vy jste nám to zkomplikoval.
00:33:58 Máme totiž dva vítěze, Zdeňka a Roberta.
00:34:02 Rozhodne to rozstřel.
00:34:06 Tak tedy vzhůru. Měl jsem v životě dost smůlu.
00:34:12 Můj tatínek byl moc talentovaný,
00:34:15 tomu to šlo, dodnes se na něj vzpomíná.
00:34:19 Pak jsem měl starosti s bratrem, zlobil mě hrozně.
00:34:24 Říkali, že je schopnější než já.
00:34:28 Ale hezký nebyl. Zato zrzavý.
00:34:31 Čeští páni mě zlobili. Robert se hlásí, tipněte si.
00:34:37 -Jste Václav IV.
-Zcela správně.
00:34:40 Roberte, rehabilitoval jste si všechny valčíky a polky.
00:34:46 Gratuluji vám.
00:34:48 Stal jste se vítězem finále i celé Anežky.
00:34:52 Zde jeden zlatý a kultivovaná kniha.
00:34:56 Doufám, že to ve vašem podniku zcela nekultivovaně zapijete.
00:35:02 -Gratuluji.
-Děkuji.
00:35:04 -Kláro, víte, co je to šibuji?
-Nevím, Marku.
00:35:09 Také jsem to nevěděl. Je to výraz z japonštiny,
00:35:13 který Japonci používají pro určitý typ staveb nebo věcí.
00:35:19 -Pro které?
-Je to výraz pro nenápadnou krásu.
00:35:24 Kolem té člověk jen přejde, ale pak se k ní vrátí
00:35:29 -a pak v něm přetrvává.
-Chcete říct,
00:35:32 -že Hrubý Rohozec je šibuji?
-Kdo sem přijde, se prý vždy vrací.
00:35:39 Ne kvůli svaté Barboře, místní patronce?
00:35:43 To průvodci tvrdí, že její vzhled odpovídá tomu, co se na zámku děje.
00:35:50 -U svaté Barbory putování časem ukončíme. -Moment.
00:35:56 Když mnou procházíte, tak o mně něco řekněte.
00:36:00 -Kdo to je?
-Čas, pravděpodobně.
00:36:05 -A co myslíte?
-Pravdu, to, jaká je to dřina.
00:36:09 Neznat odpočinek.
00:36:11 Nesmět se zastavit, pořád jenom jít a jít.
00:36:18 Odklapávat sekundu po sekundě, minutu po minutě.
00:36:23 Mě se nikdo neptá, jestli nechci spát.
00:36:27 A přitom někdy tak v půl třetí ráno, to by se to zdřímlo...
00:36:33 Ale copak mohu? Je to úděl, je to řehole.
00:36:38 -Mnozí to ocenili.
-Goethe řekl,
00:36:41 -že není větší hodnota, než je hodnota času. -Slušný člověk.
00:36:49 Mohl bych vyprávět. Ale nemohu.
00:36:52 Ručičky, rafičky, jít a jít. Já nejdu, já běžím.
00:36:58 Z toho si vezměme poučení a važme si svého času.
00:37:03 A nezapomínejme na věci a lidi, kteří jsou šibuji.
00:37:08 Krásný závěr se šibuji, to kvituji.
00:37:13 -Tak za měsíc. -Na shledanou.
00:37:18 Skryté titulky vyrobilo Studio "V", s.r.o.
V soutěžním cyklu budeme postupně navštěvovat hradní, zámecká i další historická sídla v jednotlivých koutech naší země. O jejich bohaté minulosti se dozvíme nejen díky otázkám připraveným pro soutěžící, ale také prostřednictvím historických epizod v podání předních herců. Dnes navštívíme zámek Hrubý Rohozec na okraji Turnova, s působivě zachovalými interiéry z dob panství šlechtického rodu Des Fours Walderode. Komnatami zámku nás budou kromě moderátora Marka Ebena provázet i herci Lumír Olšovský, Dana Batulková či Ivana Andrlová. Díky nim se například setkáme s hraběnkou Antonií Černínovou Des Fours či se samotnou personifikací času.
