Soutěžní hra o české historii, tentokrát z hradu Vysoký Chlumec. Uvádí M. Eben a K. Doležalová (1997). Režie A. Vomáčka
00:00:17 Dobrý večer, milí přátelé. To je krása, co?
00:00:21 A nejenom to. Slyšíte?
00:00:26 Nic neslyšíte, a o to právě jde.
00:00:30 My jsme si totiž řekli,
00:00:32 že po všech těch Karlštejnech, Křivoklátech a Buchlovech,
00:00:36 kde si panovníci podávali buď koruny a nebo dveře,
00:00:39 to podle situace,
00:00:41 že prostě zvolíme něco klidnějšího, však už si to zasloužíme.
00:00:45 A tak jsme s dovolením i za vás vybrali Vysoký Chlumec,
00:00:49 hrad, který stojí kousíček od Sedlčan,
00:00:52 na kopci vysokém 532 metry, takže je dominantou celého kraje.
00:00:58 Ale to by nebylo to nejpodstatnější,
00:01:01 hlavní je, že ačkoliv první zmínka o hradu je z roku 1382,
00:01:06 tak se tu vlastně za celá staletí nic převratného nestalo.
00:01:12 Historie se tu sice tu a tam zastavila,
00:01:15 ale spíš tak na šálek čaje,
00:01:17 než že by si tu vybíjela své choutky ohledně válek,
00:01:21 korunovací, míru a dalších věcí.
00:01:23 Abych tedy nelhal, jednou hrad dobyli Švédové,
00:01:27 i když dobyli je trošku silné slovo.
00:01:30 Prostě zabušili na bránu a byli okamžitě a ochotně vpuštěni.
00:01:35 No jak říkám, tady je prostě božský klid.
00:01:43 Pojď, ale opatrně.
00:01:49 Že by přece jenom nějaký zbloudilý pocestný?
00:01:52 Nemůžu si pomoct,
00:01:55 na zbloudilé pocestné to zrovna moc nevypadá.
00:01:58 Já nevím, jestli bych jim měl nějak pomoct,
00:02:01 ale zase, to víte,
00:02:03 je to historie, abych se do něčeho nenamočil.
00:02:06 A taky bych nerad skončil v kládě,
00:02:09 takže opusťme věci přízemní a pojďme vzhlížet vzhůru,
00:02:14 protože Chlumec je vysoký a soutěžící čekají.
00:02:22 Mistře pregéři, já nevím, možná je to takový den,
00:02:26 ale kolik máme soutěžících?
00:02:28 No přece pět, jako vždy.
00:02:30 Má jich být pět, že? A že jich vidím šest...
00:02:34 Ale pět.
00:02:36 Možná mě zrak šálí, ale vidím jich jasně šest.
00:02:40 Ten šestý, to je náš hostitel,
00:02:43 to je sám pan Václav Eusebius z Lobkovic.
00:02:47 Ach tak, pan Václav Eusebius, to je ovšem význačný člen rodu,
00:02:52 ten docela zahýbal dějinami.
00:02:55 Vítej, pane Marku, na Vysokém Chlumci,
00:02:57 a ciť se tu věru, jako by střechy zdejší byly odjaktěživa tvými.
00:03:01 Zřejmě zaneprázdnění zpozdilo tvůj příchod.
00:03:05 No, kůň mě zdržel, znáte to...
00:03:08 Ano, jistě. Jen jsem nemeškal
00:03:10 a soutěžící poznat a jaksepatří přivítati spěchal.
00:03:14 To byl výborný nápad. Já jsem myslel, že to udělá Klára.
00:03:17 Klára je v laskavé péči dvorních dam
00:03:20 a věnuje se své toaletě.
00:03:22 A teď už dovol, milý Marku,
00:03:24 abych ti soutěžící jako své hosty na Chlumci představil.
00:03:28 Spíš pro potěchu, a také,
00:03:30 aby se charakter soutěžících lépe ozřejmil,
00:03:32 zvolili jsme takovou malou kratochvíli.
00:03:35 Každý soutěžící byl vyzván,
00:03:37 aby při představení odpověď na jednu otázku připojil.
00:03:41 -A smíme znát onu otázku?
-No jakpak by ne?
00:03:45 Soutěžící byli tázáni, kterou postavou z historie
00:03:49 by se chtěli, kdyby to možným bylo, na celý den stát.
00:03:53 Takže tohle je pan Stanislav,
00:03:56 z královského města Olomouce k nám přišel.
00:03:59 Však se za ním z domoviny až sem libá vůně tvarůžků line.
00:04:03 Pan Stanislav býval dříve zootechnikem,
00:04:07 což činnost vskutku bohulibá.
00:04:09 Nuž, pane Stanislave, jaká jest odpověď tvá?
00:04:13 Já bych chtěl být českým králem Přemyslem Otakarem II.
00:04:16 pro jeho dobré vlastnosti.
00:04:19 Představuji ti, pane Marku, pana Michala z České Lípy,
00:04:22 kde pracuje v nemocnici.
00:04:25 Doufám, pane Michale, že na moc lipového květu nezapomínáš,
00:04:29 když z České Lípy pocházíš.
00:04:32 Čaj z něho vařený proti horkosti silně pomáhá.
00:04:35 Koho ty bys zvolil?
00:04:38 Já jsem si zvolil též Přemysla Otakara II.,
00:04:41 protože za jeho vlády český stát nejvíce vzkvétal.
00:04:44 Duch Přemysla Otakara
00:04:46 teď jistě nad námi v nebesích radostí se tetelí.
00:04:50 Jsem pyšný na to, že i ctné ženy na Chlumci mohu přivítat.
00:04:54 Tohle je paní Marie. Bývala účetní,
00:04:58 což prý cosi se zlaťáky společného má.
00:05:01 Věz, milá paní, že bych ti velice ochotně
00:05:05 ke spravování celé své jmění svěřil,
00:05:08 ale ty prý poslední dobou spíše po zahradě ráda se procházíš.
00:05:12 Odkud jsi k nám přišla?
00:05:14 Přijela jsem k vám z Hodonínska.
00:05:16 A koho ty bys zvolila?
00:05:19 Pro dnešek bych chtěla být Markétou,
00:05:22 dcerou českého krále Přemysla Otakara I.
00:05:24 Byla provdána za dánského krále Waldemara
00:05:28 a neváhala za ním odejít až do dalekého Dánska.
00:05:31 Nevšední volba.
00:05:33 Vítám též paní Danielu,
00:05:35 z královského města Prahy až na Chlumec cestu vážila.
00:05:40 V práci se úpravě čisté vody věnovala.
00:05:43 Každý věk samozřejmě chce své,
00:05:45 za našich časů voda jen kolem brodů v potocích zkalena bývá.
00:05:51 Hořím touhou po tvé odpovědi, paní Danielo.
00:05:55 Vybrala jsem si Zdislavu z Lemberka,
00:05:57 protože to byla nejenom výborná manželka a matka,
00:06:01 ale také zakladatelka špitálu v Jablonném v Podještědí
00:06:05 a dobrá léčitelka.
00:06:07 Chápala svou urozenost ne jako možnost větší moci,
00:06:10 ale větší pomoci všem lidem.
00:06:13 Z Prahy přichází i pan Jan.
00:06:16 O tobě vím, pane Jene, že pod kotli přitápíš
00:06:20 a ve volném čase šermu rád se věnuješ.
00:06:23 Konečně i naši mladíci s kordem rádi si potykají.
00:06:27 Jaká jest odpověď tvá?
00:06:30 Chtěl bych se stát českým králem Janem Lucemburským,
00:06:34 neboť to byl jeden z největších rytířů,
00:06:37 pro kterého peníze nebyly ničím a čest vším.
00:06:40 Stejně tak i na poli válečném vynikal,
00:06:42 když pravilo se, že bez Boha a českého krále Jana
00:06:46 nemůže být vybojována žádná bitva.
00:06:48 Ano, ne nadarmo se říká,
00:06:50 že vrána k vráně sedá, rytíř rytíře si hledá.
00:06:53 Toť vše, pane Marku.
00:06:55 To byl výtečný nápad s tou otázkou, pane Eusebie.
00:06:59 A já k tomu přidám ještě jednu, tu úvodní,
00:07:02 na tu určitě všichni čekáte.
00:07:04 První zvěst o místním rodu, tedy o rodu Lobkoviců,
00:07:09 máme ze 14. století.
00:07:12 Tehdy jistý Mikuláš zakoupil tvrz zvanou Lobkovice.
00:07:17 A já se ptám, jaké měl tento Mikuláš přízvisko.
00:07:24 Říkalo se mu buď Mikuláš Chrabrý, nebo Mikuláš Chudý,
00:07:29 nebo Mikuláš Popelavý.
00:07:33 Použijte svých tabulek a vyberte si.
00:07:36 Napište samozřejmě jedno z těch přízvisek,
00:07:39 také pouze jedno je správné.
00:07:46 Pokud máte dopsáno, prosím, ukažte nám tabulky.
00:07:51 Podívám se...
00:07:54 Paní Marie má napsáno Popelavý.
00:07:58 Paní Marie, budete popelavá, neb jste měla napsat Chudý.
00:08:03 To přízvisko znělo Chudý.
00:08:05 Nevím, jestli byl opravdu tak chudý,
00:08:08 když si mohl koupit tvrz,
00:08:10 ale možná jiná doba, jiný mrav.
00:08:12 Přízvisko Chudý je tu třikrát, takže třikrát to máme správně,
00:08:16 Popelavý je tu dvakrát.
00:08:18 Já myslím, že to není tak špatný výsledek,
00:08:21 takže půjdeme dál.
00:08:24 Vida, zdá se, že paměti našeho rodu věky přesáhnouti dokáží.
00:08:28 Já neskrývám, že mě to velice těší.
00:08:30 Ale teď už pojď, Marku, i vy, přátelé,
00:08:33 chci vám toho ještě tolik na zámku ukázat.
00:08:42 Vždy, když procházím naší obrazárnou,
00:08:45 je to jako bych listoval v rodinném albu.
00:08:48 Nejdříve dovolte, abych vám svou ženu představiti směl.
00:08:52 -Augusta Sofie.
-Sluší jí to.
00:08:56 Já tuším, že Augusta Sofie je rozená falckraběnka Rýnská.
00:09:01 Tak. Důležitějším se mi však jeví, že mi dědice na svět přivedla,
00:09:06 což zatím má první žena, Johanka ze Žlutic,
00:09:09 ani za dlouhých patnáct let nedokázala.
00:09:12 -Můj otec.
-Což o to, vašeho otce
00:09:15 Zdeňka Vojtěcha Popela z Lobkovic, toho máme zapsaného,
00:09:19 to byl významný diplomat na rudolfínském dvoře.
00:09:23 A také velký muž, však ho také císař po Bílé hoře
00:09:27 za věrnost a pevnost charakteru náležitě ocenil.
00:09:30 Ostatně, když jsme mluvili o tom ženění,
00:09:33 váš tatínek se taky šikovně oženil, že?
00:09:36 Ano, Polyxena přinesla Roudnici.
00:09:40 Což o to, ale ona byla původem z Pernštejna
00:09:43 a navrch ještě byla vdovou po Vilému z Rožmberka,
00:09:48 takže dokázala spojit sílu a tradici hned tří rodů,
00:09:52 Rožmberků, Pernštejnů a Lobkoviců.
00:09:55 To byly zlaté časy.
00:09:58 Bůh ví, zda se ještě někdy slunce nad náš erb tolik nakloní.
00:10:02 Bůh ví. Ale teď se v každém případě
00:10:05 nakloníme nad hlavy našich soutěžících.
00:10:08 Mistře pregéři, přiveďte nám je, prosím.
00:10:12 Nyní shledáme, zda v jejich hlavách cos historických znalostí jest.
00:10:17 Já doufám, že ty otázky nebudou až tak těžké,
00:10:21 rozhodně bude celá série otázek o českých a moravských rodech.
00:10:27 Pane Stanislave,
00:10:29 Vilém z Rožmberka se čtyřikrát oženil.
00:10:32 Jeho čtvrtou ženou byla Polyxena.
00:10:35 Vzpomenete si, kolik měl Vilém z Rožmberka dětí?
00:10:42 Vilém z Rožmberka neměl žádné děti.
00:10:45 To jste řekl pevně a správně.
00:10:47 Neměl, dědil po něm bratr Petr Vok.
00:10:51 Michale, otázka pro vás: Jiný český šlechtic, Vratislav,
00:10:56 měl se Španělkou Marií Maxmiliánou Manrique de Lara dvacet dětí,
00:11:02 mezi nimi i Polyxenu.
00:11:05 Byl Vratislav z rodu Lichtenštejnů?
00:11:11 Já bych řekl, že nebyl.
00:11:14 To víte, že nebyl, byl z rodu Pernštejnů.
00:11:18 Paní Marie,
00:11:20 mezi staré české rody patřili Černínové.
00:11:24 Humprecht Jan Černín zahájil stavbu zámečku u Sobotky,
00:11:28 který nese jeho jméno,
00:11:30 ale také stavbu paláce, který se jmenuje podle rodu.
00:11:33 Víte, co je v tomto paláci blízko Pražského hradu dnes?
00:11:41 Ministerstvo zahraničí.
00:11:44 Je to tak, to byla lahůdka, samozřejmě.
00:11:48 Paní Danielo, staročeský vladycký rod,
00:11:51 který měl původní přízvisko Vchynští,
00:11:55 tedy ze Vchynic a Tetova,
00:11:58 nosil ve znaku tři vlčí zuby.
00:12:01 Jeho členové zastávali významné úřady,
00:12:04 působili v diplomatických službách,
00:12:06 a my se ptáme, o jaký rod se jedná.
00:12:13 -Nevím.
-Je to rod Kinských.
00:12:17 Vchynští, z toho později Kinští, není to tak daleko.
00:12:20 Jane, otázka pro vás: František Antonín Špork
00:12:25 vybudoval na jednom místě architektonický komplex,
00:12:28 jehož součástí byly lázně, špitál, zámek, divadlo,
00:12:32 dům filozofů a závodiště.
00:12:34 Když dodám, že přizval i sochaře Matyáše Bernarda Brauna,
00:12:38 určitě budete vědět, jak se to místo jmenuje.
00:12:45 Nevím.
00:12:47 Nevíte? Kuks to byl.
00:12:50 Tak to jsem si myslel, že není až tak krutá otázka.
00:12:53 Pane Stanislave, po francouzské revoluci
00:12:56 u nás zakotvil jeden ze starých bretaňských rodů.
00:13:00 V erbu má kromě jiného i třináct hranostajových ocásků.
00:13:04 Jeho rodové heslo zní: Králem být nemohu, vévodou nechci.
00:13:11 V Čechách získal tento rod kromě jiného i panství Sychrov.
00:13:16 Věděl byste, o jaký rod se jedná?
00:13:22 Nevěděl.
00:13:24 Je to rod Rohanů.
00:13:27 Je to docela těžká otázka, to víte, někdy to tak vyjde.
00:13:32 Pane Michale, Kunhuta, první žena Jiřího z Poděbrad,
00:13:36 byla příslušnicí starého českého rodu.
00:13:40 Kterého?
00:13:45 -Byli to Rožmberkové.
-Byli to Šternberkové.
00:13:49 My jsme dokonce v Anežce už o tomto svazku mluvili,
00:13:53 měli ve znaku zlatou osmicípou hvězdu na modrém poli.
00:13:56 Paní Marie, další známý rod,
00:13:59 který měl ve znaku tři pštrosí pera,
00:14:02 se zasloužil o rozvoj sklářství v severních a východních Čechách.
00:14:06 Patřil jim mimo jiné i Hrádek u Nechanic.
00:14:09 O jaký rod se jedná?
00:14:15 Byli to Harrachové.
00:14:17 Ano, byli to Harrachové,
00:14:20 a taky jsme je už důkladně na Hrádku u Nechanic probrali.
00:14:24 Paní Danielo, dva rody spojili roku 1789 svoje přízviska,
00:14:29 přestože příslušníci obou rodů
00:14:32 bojovali v době třicetileté války na opačných stranách.
00:14:37 Sňatkem Marie Isabelly a Františka Gundakara
00:14:40 došlo také ke spojení panství Opočna a Dobříše.
00:14:45 O jaký rod se jedná?
00:14:51 Byli to Fürstenbergové.
00:14:53 Ne. Byli to Colloredo-Mansfeldové.
00:14:59 Poslední otázka rychlotestu je pro vás, Jane.
00:15:02 Představitel jiného významného rodu, Karel,
00:15:05 se úspěšně účastnil válek proti Napoleonovi.
00:15:09 Bojoval u Slavkova i Lipska,
00:15:11 kde velel všem armádám protinapoleonské koalice.
00:15:14 Z jakého rodu pocházel?
00:15:21 Schwarzenberg.
00:15:23 Ano, byl to Karel Schwarzenberg,
00:15:26 tak jste se nakonec zahojil po té první otázce.
00:15:29 Já myslím, že to nebylo zase tak špatné.
00:15:32 Poprosil bych našeho pana hostitele,
00:15:34 pokud ho zaujaly historické vědomosti našich soutěžících,
00:15:38 zda by to zhodnotil.
00:15:40 Chválím vědomostí soutěžících vašich,
00:15:43 a zvláštní chvále u mne těší se
00:15:46 dvou bodů získavší ctná paní Marie
00:15:49 a z Olomouce přiševší pan Stanislav
00:15:52 i pražský pan Jan.
00:15:55 Nemenší chvála patří ctné paní Daniele i panu Michalovi,
00:15:59 kteří však pouze s jedním bodem spokojiti se musí.
00:16:10 Nuže, začněme.
00:16:12 Váš postoj nechť je přímý jako boj muže proti muži,
00:16:16 a pohled rovný, z očí do očí.
00:16:19 Ruce, ty prozradí váš styl a smysl pro krásu.
00:16:23 Ne nadarmo se říká, že ten, kdo jimi mává,
00:16:26 jako by se loučil se svými příbuznými před porážkou.
00:16:29 A nohy, pane, ty prozradí, kolik se ve vás skrývá života.
00:16:33 Kolik života, tolik touhy.
00:16:36 Šerm je zpověď touhy, pane. To si pamatujte.
00:16:40 Budu. Jestli ve mně něco překypuje, pak je to touha.
00:16:43 Bene. Začněme. Pane, kryjte se!
00:16:51 To nebylo špatné,
00:16:53 leč jako kryt to připomínalo spíše řešeto.
00:16:57 Pokračujme. Základní postoj.
00:17:00 A teď zkuste útok vy.
00:17:05 Ne, ne, vy musíte tělem naznačit pohyb sem
00:17:08 a kord vést tudy.
00:17:10 Tak.
00:17:12 Ale jdete na to se zápalem, to se mi líbí.
00:17:15 Povězte, proč se vlastně chcete učit šermu?
00:17:18 -Otec vás posílá?
-Jsem šlechtic, pane.
00:17:20 Chci jednou stejně dobře vládnout kordem jako pít víno.
00:17:24 -To vás ctí.
-Viděl jsem jednu dívku.
00:17:28 Je ještě velmi mladá, občas ji potkávám ve snu.
00:17:32 Kdyby mi ji chtěl někdo vzít,
00:17:34 dal bych mu svým kordem za vyučenou.
00:17:36 -Ona by potom viděla...
-...že jste celý muž.
00:17:39 Tak, správně.
00:17:41 A co císařské patenty, které souboje zakazují?
00:17:46 Zná snad srdce šlechtice nějaký patent?
00:17:50 Může vůbec uznávat jakýsi hloupý patent láska?
00:17:53 Hloupý patent... Kéž nás Rudolf neslyší.
00:17:58 Pokračujme.
00:18:01 Pane, do střehu. Rytíři, kryjte se!
00:18:07 -Bojím se o toho mladíka.
-O Filipa?
00:18:10 Jmenuje se Filip? Jakpak to víš?
00:18:12 Slyšela jsem, jak jej oslovují Filipe.
00:18:17 -Má krásné jméno.
-Nejen jméno.
00:18:20 Přišel s hlavou nepokrytou a já mohla zahlédnout jeho vlas.
00:18:25 Povídej.
00:18:26 Radši se neruš, nebo si prsty propícháš.
00:18:29 Víš, co paní nakázala.
00:18:31 Krumplování vyžaduje nejvyšší soustředěnosti,
00:18:34 má-li být steh rovný a přesný.
00:18:37 -Správný krumpléř...
-Když já, ať dělám co dělám,
00:18:41 nejvyššího soustředění dnes nedocílím.
00:18:43 Já také ne. Představ si jeho oči.
00:18:48 Když procházel, určitě si mě všimnul.
00:18:51 To těžko, myslí jen na svůj kord.
00:18:55 Já se obávám, že při jeho horké krvi...
00:18:58 Mistr Bartolomeo je také prudký.
00:19:00 Při Bohu, i já se o něj bojím. Slyšíš?
00:19:04 -Co?
-To ticho.
00:19:06 Možná že v jeho srdci již vězí kord.
00:19:14 Špatně se kryjete, mladý muži.
00:19:17 Neustále zapomínáte, co se vám snažím vštípit.
00:19:20 Horká krev sice ctí mládí,
00:19:23 ale pro souboj je špatným sekundantem.
00:19:26 Dám příště pozor, to mi věřte.
00:19:29 Za všechno může on, nehodlá poslouchat svého pána.
00:19:33 Dopouštíte se chyby.
00:19:35 Budete-li chtít uspět v souboji, budete potřebovat přítele.
00:19:40 A jen jediný je pro tuto příležitost dost dobrý,
00:19:44 váš kord, pane.
00:19:47 Je stálý, věrný, a ač v ohni zakalen,
00:19:50 zůstává vždy chladným a vždy na vaší straně.
00:19:53 Každý mladý muž by měl po ránu nejdříve políbit svůj kord,
00:19:57 protože ten bývá věrnější té, po jejímž boku ulehl.
00:20:01 Moje dívka je jistě věrnější než celá zbrojnice.
00:20:04 A když ne, váš kord vás nezklame.
00:20:07 Pochybujete? To jste neměl, pane.
00:20:10 Zkuste se teď krýt vy, ať vidím, jak si povedete v upřímném boji.
00:20:18 Já už to nevydržím, tolik se o Filipa bojím!
00:20:22 Neboj se, Bartolomeo ho nezabije.
00:20:24 A nějaké to škrábnutí zajisté přežije.
00:20:27 A co jestli ne? Mistr dovede být vzteklý.
00:20:29 Takovému mladíkovi by neublížil.
00:20:32 I když pěkná jizva na tváři by mu mohla docela slušet.
00:20:36 Filip žádný příspěvek ke kráse nepotřebuje.
00:20:39 Teď... Slyšíš? Něco se stalo.
00:20:45 -Jdu mu pomoci.
-Radši půjdu také,
00:20:48 kdyby krev z tváře setřít potřeboval.
00:20:52 Blázen, horkokrevný blázen! Málem mě zabil!
00:20:56 Copak tě to napadlo?
00:20:58 Já nechtěl, šlo o čest mé dívky.
00:21:01 O čest tvé dívky... Cožpak ji znám?
00:21:04 No tak na co koukáte,
00:21:06 necivte jako holubice na báni a spěchejte mu pomoci,
00:21:09 cožpak nevidíte, že je raněný?
00:21:12 Jako holubice na báni, jen vrkat!
00:21:15 No, tak jste to viděli. Já doufám,
00:21:19 že mistr Bartolomeo není raněn nijak těžce,
00:21:22 a také doufám,
00:21:24 že ani vás mé následující tři výpady v podobě otázek
00:21:27 nějak bolestivě nezasáhnou.
00:21:30 No ne, Kláro...
00:21:33 Já musím říct, že se ta prodloužená práce na vaší toaletě vyplatila.
00:21:38 -Vám to sluší.
-Děkuju.
00:21:40 -Šla byste takhle do metra?
-No ano,
00:21:43 ale obávám se, že bych neprošla turniketem.
00:21:46 To se taky obávám. A víte co?
00:21:49 My u toho oblečení ještě chvíli zůstaneme.
00:21:52 Přichází můj první výpad v podobě otázky.
00:21:56 Před chvílí jsme viděli dvě dívky, které se zabývaly krumplováním.
00:22:01 A já se ptám, co to krumplování je.
00:22:04 Jan byl nejrychlejší. Co myslíte, Jane?
00:22:07 Krumplování je zlatá ozdoba, výšivka,
00:22:10 která se přidělává na látku v lemu nebo v jejím spodku.
00:22:14 Vy to snad sám provozujete, je to přesně tak.
00:22:17 S prvním výpadem jsem se nechytil, zkusím to znovu.
00:22:21 Scéna, kterou jste viděli, se odehrávala v době,
00:22:25 kdy byl Vysoký Chlumec majetkem Zdeňka Vojtěcha z Lobkovic.
00:22:29 A tento muž byl nositelem nejvyššího vyznamenání,
00:22:34 které se v té době udělovalo.
00:22:37 Ještě po něm je získalo dalších šestnáct Lobkoviců.
00:22:41 Jak se toto vyznamenání nazývalo? Nejrychlejší byl pan Stanislav.
00:22:46 Zlaté rouno.
00:22:48 Ano, byl to Řád zlatého rouna.
00:22:51 Tak ani teď jsem se nechytil, zkusím to do třetice všeho dobrého.
00:22:56 Protože v předchozí scéně se jednalo o šerm,
00:23:00 ptám se, co je to biják.
00:23:05 Myslel jsem si, že vám dám nějaké možnosti.
00:23:08 Chcete je vůbec, Jane?
00:23:11 Já se domnívám, že bych dokázal zvládnout odpověď i tak.
00:23:15 Biják je krátká zbraň z období gotiky.
00:23:17 Je to tyč s několika řetězy,
00:23:20 popřípadě s ostnatou koulí na konci.
00:23:23 Řetěz může být rozpleten,
00:23:25 mohou tam být oka nebo hrotité kuličky.
00:23:28 -Vy s tím snad sám válčíte.
-Máte pravdu.
00:23:32 Zdá se, že Jan má opravdu všeobecné znalosti.
00:23:35 To jsem si nemyslel, že tak pohořím,
00:23:38 ale ne že by mě to netěšilo, já gratuluji k tomu výsledku.
00:23:42 V dramatickém druhém kole, kde tekla dokonce i krev,
00:23:45 dopadli naši soutěžící dobře.
00:23:47 Pan Stanislav má jeden stříbrný, pan Jan dva stříbrné.
00:23:52 My ještě zůstaneme u Lobkoviců, ale posuneme se o pár let dopředu.
00:23:56 Významným mecenášem umění a kultury
00:23:58 byl František Josef Maxmilián Lobkovic.
00:24:01 Ten podporoval mimo jiné
00:24:04 také jednoho velice slavného hudebního skladatele.
00:24:07 A ten mu zase na oplátku věnoval některá svá díla,
00:24:11 například Symfonii číslo 3 zvanou Eroica.
00:24:15 Víte, o koho šlo, Kláro?
00:24:18 Já to vím, byl to Ludwig van Beethoven.
00:24:25 Posaďte se, vzácná slečno, prosím.
00:24:29 Přijměte vskutku neokázalé pohoštění.
00:24:32 Nechcete? Nuže dobrá.
00:24:35 Vyjevila jste své přání, aby se vám dostalo té cti
00:24:39 vstoupit do manželství ve Vídni, v císařské kapli.
00:24:43 To vskutku čest je, uvědomujete si to?
00:24:47 Ano, pane. Můj otec mi tak radí
00:24:50 a já sama na nic jiného nemyslím.
00:24:53 Být oddána před zraky samotného císaře,
00:24:56 to je opravdu veliká čest, kdo by si to nepřál?
00:25:00 Ale ono to není tak snadné, jistě chápete.
00:25:05 Vy to prý dokážete zařídit, pane hofmistře.
00:25:09 Myslíte? Což o to, mnohokrát se mi to povedlo,
00:25:14 a tyhle překrásné portréty
00:25:16 jsou výrazem vděku těch, jimž jsem pomohl.
00:25:20 Elizabeth Kristina von Gallas, provdaná Harrach,
00:25:25 to byl velmi působivý obřad.
00:25:28 Nebo milá Antonie, hraběnka z Monte Santo,
00:25:31 měla velikou trému před císařem, ale všechno dobře dopadlo.
00:25:36 A zde, až na kraji, Marie Anna,
00:25:41 občas se spolu vídáváme.
00:25:45 Měla ze všech nejkrásnější toaletu a úsměv.
00:25:51 Všechny to byly okouzlující dámy,
00:25:54 které jsem z boží vůle směl udělat šťastnými.
00:25:58 Byla bych vám velmi vděčná.
00:26:03 Popravdě, myslím, že by tomuto pokoji
00:26:06 slušel ještě jeden portrét jako výraz vděku.
00:26:11 Každý mistr by jistě rád spodobnil vaši tvář.
00:26:16 -Snoubence máte?
-Ne.
00:26:19 Slyšela jsem, že i v tom mi dokážete pomoci.
00:26:22 Přijde na to, milá slečno, přijde na to.
00:26:26 Sehnat ženicha je dnes velmi těžké. Mám-li být upřímný,
00:26:31 je to na celé té záležitosti to nejsložitější.
00:26:35 Pochopitelně, o to větší váhu síle vašeho vděku
00:26:39 jsem potom nucen přikládat.
00:26:42 Já umím být vděčná, vím, co se sluší.
00:26:47 Inu, znám některé mladé šlechtice,
00:26:51 vhodné, řekněme, k sňatku.
00:26:55 Smím se otázat na vaše jméno, slečno?
00:26:58 -Kateřina.
-A ještě je tu jedna věc.
00:27:02 Vaše tvář. Proč ji skrýváte?
00:27:06 Nechtěla jsem, kdybyste snad nic neslíbil...
00:27:10 Nechtěla jsem, aby se vědělo...
00:27:12 Aby se vědělo, jakým způsobem sháníte ženicha, dobrá.
00:27:16 Já jsem přece slíbil.
00:27:21 V tom případě můžete spatřit moji tvář.
00:27:28 Ach...
00:27:30 -Není snad něco v pořádku, pane?
-V pořádku?
00:27:34 Milá slečno, vy se ptáte, jestli něco není v pořádku?
00:27:38 Ne, není, tedy ačkoliv ano i ne.
00:27:43 Jste krásná.
00:27:46 Je snad krása na závadu? Budete pro mne hůře shánět ženicha?
00:27:51 Milá slečno, já pro vás žádného ženicha shánět nebudu.
00:27:55 -Ale slíbil jste přece...
-Ano, slíbil,
00:27:58 ale milé dítě, svůj slib nedodržím.
00:28:01 Jsem už dost starý muž
00:28:03 a nechci předstoupit před Pána jako přílišný hříšník.
00:28:07 Jste příliš krásná.
00:28:10 Pro tyhle ostatní dámy to bylo konání dobrého skutku,
00:28:15 i když...
00:28:20 Ne, vy si zasloužíte víc než ženicha.
00:28:26 Vy si zasloužíte lásku.
00:28:28 A já bych nechtěl být ten,
00:28:31 kdo zapříčiní, že ji nikdy nepoznáte.
00:28:35 A svatba před císařem?
00:28:38 -Víte, že se jí tak nikdy nedočkám.
-Možné to je.
00:28:42 Ale podle mého názoru by pro každého císaře bylo poctou
00:28:46 být přítomen na svatbě tak nebeskému stvoření jako jste vy.
00:28:53 Jděte, milá slečno, jděte, na mne čekají hosté.
00:28:58 A na vás život.
00:29:03 -Snad jsem vás zklamal.
-Možná, trochu.
00:29:13 Ale to přebolí.
00:29:17 Buďte vítáni, moji milí přátelé,
00:29:20 jsem rád, že jste trochu času nalezli,
00:29:22 a věřím, že vám víno z roudnických vinic zachutná.
00:29:26 Moc nás těší, že vás poznáváme, pane Filipe.
00:29:29 S tím vínem budeme muset přece jenom opatrně,
00:29:32 protože soutěžící budou potřebovat jasnou hlavu.
00:29:35 Však víno mysl čistí a jasní,
00:29:38 a tohle je, zdá se, ze zdařilé sklizně.
00:29:41 Ale ano, je opravdu vynikající.
00:29:44 Ale vy jste asi víno okusit nepřišli.
00:29:46 My jsme si přišli prohlédnout váš salón
00:29:48 a portréty dvorních dam,
00:29:50 které vám věnovaly jako výraz vděčnosti,
00:29:53 že jste jim umožnil vdávat se před samotným císařem.
00:29:56 Udělaly mi jimi opravdu radost, a pomohl jsem rád, to mi věřte.
00:30:01 Konečně, z úřadu hofmistra to nebylo zas tak obtížné.
00:30:05 Vida, hned tu máme první otázku. Hofmistr...
00:30:08 Pan Filip Hyacint byl hofmistrem císařovny Alžběty Kristiny.
00:30:14 A já se vás ptám, co to vlastně takový hofmistr byl.
00:30:18 Jan je nejrychlejší. Kolik sázíte, Jane?
00:30:21 -Dva stříbrné.
-A co myslíte?
00:30:24 Já se domnívám, že hofmistr byl velitel hradního personálu,
00:30:28 který on zaškoloval, cvičil a dohlížel na něj.
00:30:31 Já myslím, že to je správná odpověď.
00:30:34 Hofmistr by se dal také přeložit jako správce dvora.
00:30:38 Je to z němčiny, Hof je dvůr, takže to je správná odpověď.
00:30:46 Ale teď bych se ještě rád chviličku zdržel u těch portrétů.
00:30:49 Ty vznikly zhruba mezi lety 1730 až 1735.
00:30:54 Já se ptám, zda mohl některý z nich namalovat Jan Kupecký.
00:31:03 To je mi rozpačitost... Nikdo nemá zájem odpovídat?
00:31:09 Na mou duši?
00:31:12 Nedá se nic dělat, zbude to na mě.
00:31:15 Mohl, protože Jan Kupecký žil v letech 1667 až 1740,
00:31:20 takže by to byl jistě stihl.
00:31:22 Ano, Kupecký, mám tu od něj taky obrázek,
00:31:25 je to támhleten.
00:31:27 Ale povídejte, jak se vám na Chlumci líbí?
00:31:30 Teď s tím vínem zvlášť dobře, ale musím říct,
00:31:33 že i Václav Eusebius nás přivítal velmi originálním způsobem.
00:31:37 Jsem rád, že vzpomínáte mého dědečka,
00:31:40 on se o Chlumec opravdu zasloužil.
00:31:42 Bez jeho vůle a píle by to tu dnes nevypadalo takto.
00:31:46 Však i císař Leopold I. si velmi vážil jeho služeb.
00:31:49 A když jsme u císaře,
00:31:51 tak o císaři Leopoldovi I. by se dalo říct,
00:31:54 že byl takový držák.
00:31:57 On zůstal na trůně neuvěřitelně dlouhou dobu.
00:32:00 A já se ptám, jak dlouhou dobu. A dám vám možnosti:
00:32:04 Buď dvaačtyřicet let, nebo pětačtyřicet let,
00:32:07 nebo osmačtyřicet let.
00:32:11 Kdopak to zkusí?
00:32:15 No snad mě v tom zase nenecháte?
00:32:18 Už to tak začíná vypadat, vidím pohledy namířené do země...
00:32:23 No, zůstane to na mně.
00:32:25 Netušil jsem, že si dneska tak hezky zasoutěžím.
00:32:29 Vsadil bych si tři a řekl bych, že to bylo plných čtyřicet osm let.
00:32:33 Na mou duši, tak dlouho vydržel Leopold I. na českém trůně.
00:32:37 My vám, pane Filipe, děkujeme za přijetí a za poučení.
00:32:41 I já děkuji za milou společnost.
00:32:43 A kdybyste se o Chlumci chtěli ještě něco dozvědět,
00:32:46 víte, kde mě najdete.
00:32:50 Ve třetím sázkovém kole reagovali soutěžící pouze na jednu otázku.
00:32:54 Byl to pan Jan a získal dva stříbrné.
00:32:57 Milí přátelé, ať si seženete sebelepšího průvodce,
00:33:01 každý hrad má svá tajemství, své strašidelné historky,
00:33:05 o kterých vám raději nebude nikdo vyprávět.
00:33:09 Já jsem cos o tajemství Vysokého Chlumce zvěděl.
00:33:14 A že jste to vy, dám vám to k lepšímu.
00:33:21 Uprostřed temných nocí,
00:33:24 kdy se vytí zbloudilých černých psů zařezává jednomu až do morku kostí,
00:33:30 kdy se zoufalou úpěnlivostí vržou i zavřené dveře,
00:33:34 kdy po okenních sklech
00:33:37 pozvolna stékají kapky podezřele vazké tekutiny,
00:33:40 kdy měsíc zhasíná jako by hořela lampa,
00:33:43 v takových nocích přichází on.
00:33:46 Pojď, pojď, pojď si zahrát...
00:33:51 A protože nikdo nepřichází,
00:33:54 buď chybí odvaha nebo chuť ke hře,
00:33:57 on se vrací vždy znova a štká a štká.
00:34:02 Říká se mu Fext a je to prý duch švédského vojáka,
00:34:06 který tu podváděl v kartách.
00:34:09 A tak vás prosím, pokud budete mít takhle někdy později zvečera
00:34:13 cestu přes Vysoký Chlumec,
00:34:16 přibalte si balíček karet a stavte se.
00:34:19 Vám to nic neudělá a pomůžete dobré věci.
00:34:23 Pokud si s ním zahrajete dvě tři partie
00:34:26 a on vás přesvědčí, že hraje poctivě,
00:34:29 bude vysvobozen.
00:34:32 To za to stojí, ne?
00:34:34 Ale mezi námi, podvádí hrozně.
00:34:43 Tato zlatá mince bude mít zanedlouho nového majitele.
00:34:47 -Za jak dlouho, Kláro?
-Za dvě a půl minuty, tedy doufám.
00:34:51 Já taky doufám.
00:34:53 Vy byste mohli obdivovat ještě tuto krásnou týnskou keramiku,
00:34:57 ale obávám se, že na to nebudete mít myšlenky.
00:35:01 Můžete se ptát.
00:35:03 -Jste muž?
-Ne.
00:35:06 -Žila jste před 19. stoletím?
-Ano.
00:35:11 -Žila jste v 16. století?
-Ano.
00:35:16 -Zabývala jste se uměním?
-Uměním... Ne.
00:35:21 Byla jste manželkou někoho významného?
00:35:24 Ano.
00:35:28 Byla jste matka Vojtěcha Eusebia z Lobkovic?
00:35:33 Matka Vojtěcha Eusebia z Lobkovic? Ano.
00:35:38 -Můžu hádat?
-Můžete, poslední jste se ptal.
00:35:41 A pokud ne, bude mít právo paní Marie.
00:35:43 Jste Polyxena z Lobkovic?
00:35:47 No jistě, vždyť jsem to celá já.
00:35:50 Samozřejmě, Polyxena z Lobkovic.
00:35:52 Pane Stanislave, vy jste nám dal,
00:35:55 protože vy jste se stal vítězem finále,
00:35:58 a tím pádem my máme celkové vítěze dva,
00:36:02 pana Jana a pana Stanislava,
00:36:04 takže boj o tuto zlatou minci ještě není rozhodnut
00:36:08 a musí nás rozsoudit rozstřel.
00:36:11 Tak tedy: Narodil jsem se ve Vídni,
00:36:15 a nutno říct, že jsem se nenarodil zrovna špatně.
00:36:19 Když mi bylo jedenáct,
00:36:21 šoupli mě s bratrem na vychování k strýčkovi.
00:36:25 Nebylo to tam špatné, ale takové upjaté.
00:36:31 Ale zase tam bylo teplo.
00:36:33 Pane Stanislave, už se hlásíte?
00:36:36 Jste určitě Rudolf II.,
00:36:38 který byl dvanáct let na vychování u Filipa II.
00:36:41 Ano, jistě.
00:36:43 to jste rozhodl dřív, než jsem si myslel.
00:36:46 Já vám předávám tento zlatý a gratuluji.
00:36:49 Kláro, ještě než opustíme Vysoký Chlumec,
00:36:52 musím vám říct, že jsem tady byl svědkem únosu.
00:36:55 Vážně? To muselo být dramatické.
00:36:58 To jsem vůbec nevěděla, že jste byl v takovém nebezpečí.
00:37:02 Já ani moc v nebezpečí nebyl,
00:37:04 v nebezpečí byl ten kůň, protože na něm seděli dva.
00:37:07 Ale jinak to byl takový celkem běžný únos.
00:37:10 To je škoda, že jsem nebyla s vámi.
00:37:12 Já na vlastní oči ještě žádný únos neviděla.
00:37:15 Vy jste taková romantická duše.
00:37:17 Že byste si přála, aby vás nějaký rytíř unesl?
00:37:20 Marku, já jsem přece unesena vámi.
00:37:23 To je jako když mě někdo drbe na zádech, krásné...
00:37:26 Nicméně, mám pro vás radu.
00:37:28 Pokud se chcete nechat unést, nechte se unést krajinou,
00:37:32 ta je vlídná, mírná, nikdy vás nezradí.
00:37:35 A někdy zase na cestičkách,
00:37:37 po kterých šla před námi česká historie,
00:37:40 na shledanou.
00:37:41 Na shledanou.
00:37:48 Skryté titulky: Miloslava Čumpelíková
V soutěžním cyklu budeme postupně navštěvovat hradní, zámecká i další historická sídla v jednotlivých koutech naší země. O jejich bohaté minulosti se dozvíme nejen díky otázkám připraveným pro soutěžící, ale také prostřednictvím historických epizod v podání předních herců. Dnes se vypravíme na hrad Vysoký Chlumec, spojený s rodem Lobkoviců, který je od 14. století dominantou Sedlčanska. Jeho komnatami nás budou kromě moderátora Marka Ebena provázet i herci Alfréd Strejček, Rostislav Kuba či Kateřina Lojdová. Díky nim se například setkáme s knížetem Václavem Eusebiem Popelem z Lobkovic a zastihneme šermířského mistra Bartolomea při výuce svého žáka.