Hrad Zvíkov. Soutěžní hra o české historii (1997). Uvádí Marek Eben. Dále účinkují: K. Doležalová, P. Nárožný, A. Švehlík, L. Gerendáš, V. Křížová, V. Zavřel, M. Fantyš a další. Připravili: A. Ulm, B. Slavík a A. Vomáčka
00:00:16 Zdravíme vás,
00:00:18 přátelé české historie i našeho pořadu.
00:00:21 Dobré odpoledne. Vlastně vy máte večer,
00:00:24 a nejen to, vy máte pravděpodobně jiný měsíc.
00:00:27 My si totiž Anežky předtáčíme a důvod je prostý.
00:00:30 Zima.
00:00:32 Mistr pregéř to vyjádřil přesně, zima.
00:00:34 Od listopadu do dubna je totiž na hradech tak strašná zima,
00:00:38 že se tam točit prostě nedá,
00:00:40 takže se může stát, že mě uvidíte v letním sáčku,
00:00:43 a zatím u vás za okny bude sněžit,
00:00:46 ale já doufám, že tak hrozné to ještě není.
00:00:48 Jak vidíte, je krásně, a já doufám, že u vás ještě taky.
00:00:52 A my bychom si mohli dát svačinku, co?
00:00:55 To je dobrý nápad.
00:00:57 Ale bez vás, mistře pregéři, vás budu potřebovat.
00:01:00 Já potřebuju tady pana profesora Sedláčka.
00:01:03 Ukažte... Výborně.
00:01:06 A co nám píše pan profesor Sedláček o hradu?
00:01:09 Pravou perlou mezi hrady země české na každý způsob jest Zvíkov.
00:01:14 Mistře pregéři, vy tam polykáte.
00:01:18 Mně se to hýbe, tak sebou nemrskejte.
00:01:22 Co jen se od přírody a umění žádati může,
00:01:25 to vše slučuje v sobě starožitné toto sídlo královské
00:01:29 a vzácných rodin panských.
00:01:31 A dál pokračuje pan profesor v líčení,
00:01:34 jak se tu mísí tmavá Vltava a hlinitá Otava,
00:01:37 aby obtekly ostroh onen.
00:01:40 Tak ostroh onen dneska nenajdete, kdybyste si oči vykoukali,
00:01:44 protože tam místo něj máme přehrádku.
00:01:46 Nechci to hodnotit, to je takový náš přínos historii,
00:01:50 ale v každém případě byste dnes potřebovali k dobytí hradu
00:01:54 spíš než žebříky a věže námořní flotilu.
00:01:56 A obránci by pak volali z hradeb: Vlevo galéra, pal!
00:02:00 Vpravo korveta, pal!
00:02:02 Ale prostě všecko je jinak. Ostatně, korveta...
00:02:06 Mistře pregéři, kdepak máme subretu?
00:02:10 Kde je Klára?
00:02:12 Chce si hrát na Zvíkovského raráška.
00:02:14 -To snad ne.
-Jo.
00:02:16 -A kde je?
-Támhle poskakuje.
00:02:20 -Já se picnu... Kláro!
-Ano, můj pane?
00:02:25 Přece máte říct něco o historii hradu.
00:02:28 Ctihodný Březan toto praví:
00:02:30 Okolo léta od narození Božího 760
00:02:34 kníže české Nezamysl, starav se snažně o obecné dobré...
00:02:38 Kláro, zkraťte to.
00:02:40 No tak tedy praví se, že kníže řekl:
00:02:43 Toto místo jest nám velmi k odporování nepřátelům
00:02:46 pro vpády jich.
00:02:49 A povolal kameníka, Čecha, mistra výborného.
00:02:52 A jelikož mistr si to prohlédl, řekl pak:
00:02:55 Věz, že když chceš tuto pracnou věc postaviti,
00:02:58 zví kov o tom dobře.
00:03:00 Zví kov? Asi Zvíkov, mistře pregéři, co?
00:03:05 Nechcete klobásku? Je dobrá.
00:03:08 Nechte si žvance mrzkého, mistře pregéři.
00:03:11 -Co tím mínil kameník onen?
-Totéž se ptal kníže.
00:03:15 A kameník odpověděl: To, že mé železo a ocel vytrpí
00:03:19 a Tvojí Milosti grošové a peníze.
00:03:22 -Co na to kníže?
-Řekl:
00:03:25 Nestarej se o to, mistře, jen ve jménu božím začni a dělej.
00:03:31 A nechť se té věži říká Zvíkov.
00:03:34 Dobře sis zabrzdil, rarachu. Tak musím říct,
00:03:38 že ctihodný Březan to měl pravděpodobně z doslechu,
00:03:41 protože my zase víme z našich pramenů,
00:03:44 že založení hradu spadá někam do doby Přemysla Otakara I.
00:03:48 My teď vstoupíme skrz tento skvost do minulosti tak hluboké,
00:03:53 kam se na jiných hradech dostaneme jen velice stěží.
00:03:57 Kláro, tak já jdu a vy představte soutěžící.
00:04:03 Rarášek...
00:04:06 Dovolte, abych vám představila pana Libora Jehličku.
00:04:08 Odkud jste k nám přijel?
00:04:10 Já jsem z Dománovic, to je mezi Chlumcem a Kolínem.
00:04:13 -A vaše povolání?
-Já ještě nemám povolání,
00:04:16 já studuji v Praze na právech.
00:04:19 -Jaké jsou vaše záliby?
-Historie,
00:04:21 amatérská žurnalistika, genealogie.
00:04:25 -Toto je pan Vladimír Kudlička.
-Jsem učitel,
00:04:28 ale dlouhá léta mimo školu, nyní důchodce.
00:04:32 A vaše záliby?
00:04:34 Vnuci, veřejné dění, hudba, literatura, historie.
00:04:39 Jakou hudbu byste poslouchal tady na Zvíkově?
00:04:42 Nejraději takovou, která rozpláče, polyfonní sbory.
00:04:45 To je paní Eva Hozmanová.
00:04:48 -Odkud jste k nám přijela?
-Z Lovosic.
00:04:50 -A vaše povolání?
-Je neobvyklé, patentový inženýr.
00:04:53 -A vaše záliby?
-V poslední době noviny.
00:04:56 -A copak s novinami?
-Vydáváme Lovosický dnešek.
00:05:00 -To je Petr Krause. Odkud vy jste?
-Jsem z Liberce.
00:05:03 -Vaše povolání?
-Jsem celníkem.
00:05:05 -A vaše hobby?
-Folková a trampská muzika.
00:05:08 Jakou skupinu a zpěváka máte nejradši?
00:05:10 Přiznám se, že skupinu bratří Ebenů.
00:05:13 Ten šplhá, co?
00:05:15 -Pan Radek Novák, odkud vy jste?
-Z Prahy Modřan.
00:05:18 -A vaše povolání?
-Účetní.
00:05:20 Studuji při zaměstnání teologii,
00:05:23 zajímám se o historii, politiku, rád vařím.
00:05:25 A co nejradši vaříte?
00:05:27 Kuřata a tvarohový koláč s čokoládovou polevou.
00:05:31 Mňam. Děkuju.
00:05:32 Teď míříme na nádvoří s arkádovým patrovým ochozem
00:05:36 a je to opravdu architektonický skvost.
00:05:39 Ovšem i ten průjezd je nádherný,
00:05:42 něco takového hned tak někde nemají.
00:05:45 Tam je hoďte, naše sklepení jim zchladí krev!
00:05:50 -Promiňte, to jsou...
-Němečtí rytíři,
00:05:53 co se Jeho Milosti králi protivili.
00:05:56 Asi chtěli vrátit nějaký ten hrádek.
00:05:58 Hrádek? Jaký hrádek? Ještě to tak!
00:06:01 A kdo vlastně jsi, pane?
00:06:03 Já jsem Marek Eben a tohle je... rarášek.
00:06:08 Rarášek?
00:06:11 Věru, veselá společnost. Takový šprým.
00:06:14 A to jsem rád, že máte smysl pro humor, pane...
00:06:19 Purkrabím Jeho Milosti krále jsem, Hirzo se jmenuji.
00:06:23 A pane purkrabí, jaká je situace v Čechách?
00:06:26 Míní, zda je vojna nebo klid?
00:06:29 Nuž tedy věz, že přicházíš do doby požehnané.
00:06:32 Právě Jeho Milost Přemysl, toho jména druhý,
00:06:35 ve veliké bitvě u řeky Moravy zvítězil
00:06:38 a nepřítele na hlavu porazil.
00:06:40 -Marku, to bylo na Moravském poli?
-Proboha ne, Kláro,
00:06:44 Moravské pole bylo o osmnáct let později
00:06:47 a dopadlo to tak, že by to asi moc neslavili.
00:06:50 A jak ta bitva probíhala?
00:06:52 Na straně naší hlavně Češi, Rakušané a Moravané.
00:06:56 Béla pak povolal své Uhry
00:06:58 a nesčetné národy ze svého obrovského království,
00:07:02 Srby, Chorvaty, Slováky, Bulhary, dokonce i pohanské Kumány a Tatary.
00:07:07 Na sto čtyřicet tisíc jich bylo proti našim sto tisícům.
00:07:11 -Tolik?
-Ba.
00:07:13 Koncem června stály proti sobě na jedné straně Češi a Rakušané
00:07:17 a proti nim Uhři.
00:07:20 A už na obou březích řeky Moravy obrovské tábory se rozkládají.
00:07:24 Kdo ale přejde první přes řeku? A když vjedeš do řeky,
00:07:28 mohou tě čekat na břehu, to věděli všichni.
00:07:33 Přemysl učinil Bélovi rytířskou nabídku,
00:07:38 ať on sám zvolí břeh, na kterém chce bojovati.
00:07:43 On, u vidění blízkého vítězství a nejbližší cesty ke kořisti,
00:07:47 zvolil stranu Přemyslovu.
00:07:49 -Aha, on si byl jistý, že vyhraje.
-Jak pravíš.
00:07:53 A tu, 12. července, začínají Uhři přecházet přes řeku.
00:07:57 Přemysl, důvěřiv v dané slovo, poslal své oddíly pro zásoby.
00:08:02 A tu již uherské oddíly začínají se šikovat k útoku.
00:08:06 Hrome... A co Přemysl?
00:08:08 Své voje rychle shromáždil,
00:08:11 pro ostatní rychlé posly vyslal a udeřil.
00:08:14 -A úspěšně.
-Ba.
00:08:16 Pod svatováclavskou korouhví
00:08:19 purkrabí pražský Jaroš v čele těžké jízdy útočí
00:08:23 a lehké Kumány drtí jak žito kosené.
00:08:26 Vok z Rožmberka též první útočí.
00:08:29 -A naši vítězí.
-Jak pravíš.
00:08:34 I spatřili mnozí, jak na železném hrotu kopí
00:08:37 s praporcem svatého Václava mučedníka
00:08:40 se třpytí přejasný paprsek sluneční.
00:08:44 A zpívají.
00:08:51 Z hrdel jich mocně se line píseň svatým Vojtěchem vydaná,
00:08:55 kterou lid o nedělích a jiných svátcích
00:08:58 při procesích zpívá,
00:09:00 a koně protivníků proti vůli jich dávají se na útěk.
00:09:04 -Veliká chvíle.
-Jak pravíš, jen...
00:09:07 -Jen co?
-Inu, někteří říkají,
00:09:12 že Přemysl první zaútočil, dané slovo porušiv,
00:09:16 ale to je lež.
00:09:19 A kdyby někdo přede mnou, to já bych ho...
00:09:24 -Chápu.
-Promiň, pane,
00:09:28 hněv mne přemáhá, kdykoliv o tom slyším.
00:09:31 Budiž vám Zvíkov domovem, ještě se uvidíme.
00:09:35 Prý slovo porušil, náš nejmilostivější pán...
00:09:38 Přemysl! Král železný a zlatý!
00:09:42 My už se dnes asi nedozvíme, kdo to tehdy první porušil příměří.
00:09:47 Je pravda, že byla doba rytířská a dané slovo platilo,
00:09:51 ale taky je pravda, že Přemysl byl mužem lsti.
00:09:54 Taky se mu to vymstilo,
00:09:57 ale to až o osmnáct let později u Suchých Krut.
00:10:00 Já se vás ovšem ptám, jak se jmenovala ta bitva,
00:10:03 kterou nám tu pan purkrabí tak pěkně popsal.
00:10:06 Použijte tabulek a napište to jméno.
00:10:12 Vidím, že se máte čile k práci.
00:10:15 Tak vás poprosím, ukažte nám tabulky.
00:10:19 Jak tomu mám rozumět ve vašem případě?
00:10:23 Asi nic, chápu to. Jinak to máme čtyřikrát správně,
00:10:27 byla to samozřejmě bitva u Kressenbrunnu.
00:10:31 Ostatně, Kláro, jestlipak víte, kdo byl naším hostitelem?
00:10:35 To nevím, nějaká fiktivní postava?
00:10:37 Kdepak fiktivní,
00:10:39 pan purkrabí Hirzo, to je doložená figura.
00:10:42 On nejdřív zastával úřad mistra královské kuchyně
00:10:46 a pak se stal prvním doloženým purkrabím na Zvíkově.
00:10:49 Asi byl také pravou rukou Přemysla Otakara II.
00:10:52 při jeho zakladatelsko budovatelských aktivitách.
00:11:02 Této síni se říká též svatební či kurfiřtská.
00:11:06 Fresky jsou z 15. století.
00:11:09 Je tu zachyceno pět tanečních párů při tanci,
00:11:13 který byl velmi oblíbený v pozdním středověku,
00:11:16 tančilo se bez poskoků
00:11:19 a důstojné kroky se střídaly s úklonami.
00:11:22 Jak vidíte, tanečníci jsou švihácky oblečeni,
00:11:25 tak věřím, že to dodá švihu i našemu rychlotestu.
00:11:29 Konečně, u zubaře je to horší.
00:11:31 -Prosím.
-Děkuji.
00:11:34 Deset raráškových otázek.
00:11:37 Ve druhé polovině 13. století se ustálily znaky
00:11:40 Českého království i Markrabství moravského.
00:11:43 Jakou podobu měly?
00:11:49 Byl to dvouocasý český lev a moravská orlice v modrém poli
00:11:55 a šachovnice červená s bílou.
00:11:58 Ano, jistě. Vám přišla tato otázka k duhu,
00:12:02 já ji taky nepokládám za příliš komplikovanou.
00:12:05 Vladimíre, který významný klášter v jižních Čechách
00:12:09 založil Přemysl Otakar II.?
00:12:15 Zlatou korunu.
00:12:17 Ano, je to tak.
00:12:19 Paní Evo, Přemysl Otakar II. podnikl křížovou výpravu na sever
00:12:24 mezi pohanské Prusy roku 1254 až 1255.
00:12:29 Založil zde jedno město. Víte které?
00:12:35 Město Královec.
00:12:37 Ano, město Královec, je to tak.
00:12:40 Petře, otázka pro vás:
00:12:43 Přemysl Otakar II. byl sice dvakrát ženat,
00:12:46 ale jeho osobní přízni se těšila žena,
00:12:50 pocházející z významného rakouského šlechtického rodu.
00:12:53 Znáte její jméno?
00:12:58 Byla to Anežka z Kuenringu.
00:13:01 Ano, je to tak, říkalo se jí Palceřík.
00:13:04 Tato Anežka z Kuenringu
00:13:07 je vlastně první historicky doloženou milenkou.
00:13:10 Přemysl s ní ostatně měl tři děti.
00:13:13 Radku, otázka pro vás:
00:13:15 S Kunhutou, vnučkou uherského krále Bély,
00:13:19 měl Přemysl Otakar II. několik dětí.
00:13:21 Nejstarší dcera Kunhuta
00:13:23 byla od počátku 14. století abatyší jistého kláštera.
00:13:27 Víte kterého?
00:13:32 Kláštera Na Františku.
00:13:35 Ne, kláštera svatého Jiří na Pražském hradě.
00:13:38 Mluvili jsme o ní dokonce v Anežce na Hradě.
00:13:42 Ve dvorském prostředí Jiřského kláštera,
00:13:45 kde byly vychovávány mladé Přemyslovny,
00:13:47 vznikl v této době rukopis,
00:13:49 vyznačující se vysokou uměleckou kvalitou knižní malby.
00:13:53 Víte, o jaké dílo se jedná? Mám tady možnosti:
00:13:57 Buď to byl pasionál abatyše Kunhuty,
00:13:59 nebo Dalimilova kronika, nebo Alexandrida.
00:14:06 Byl to pasionál abatyše Kunhuty.
00:14:09 No jistě, jak jinak?
00:14:11 Dobře jste to chytil s otázkami, Libore.
00:14:15 Vladimíre, víte, co to byl brakteát?
00:14:20 Mince.
00:14:22 Ano, byla to mince,
00:14:24 kterou vydávali Přemyslovci zhruba od Přemysla Otakara I.
00:14:28 Známé jsou právě brakteáty z doby Přemysla Otakara II.
00:14:31 Paní Evo, přestože rozsah říše Přemysla Otakara II.
00:14:36 sahal až k Jadranu, a byl impozantní,
00:14:39 roku 1273 byl za římského krále zvolen někdo jiný.
00:14:45 O koho se jednalo?
00:14:51 Byl to hrabě Rudolf Habsburský.
00:14:55 Ano, byl to Rudolf Habsburský. Nutno říct,
00:14:58 že Přemysl Otakar byl touto volbou velice dotčen,
00:15:01 ale nakonec se mu podřídil.
00:15:04 Petře, vdova po Přemyslu Otakaru II., Kunhuta,
00:15:08 se podruhé vdala za Záviše z Falkenštejna,
00:15:11 který si získal i náklonnost jejího nezletilého syna Václava II.
00:15:15 Později však na dvoře převládl, zejména po smrti Kunhuty,
00:15:19 vliv Guty Habsburské, manželky Václavovy,
00:15:23 která Záviše pokládala za hlavního odpůrce.
00:15:26 Jak se tato vyhrocená situace vyřešila?
00:15:33 Stětím Záviše z Falkenštejna u Hluboké.
00:15:36 Ano, v roce 1290. Je to tak.
00:15:40 Poslední otázka rychlotestu je pro Radka.
00:15:43 Jeden z posledních Přemyslovců byl v Uhrách korunován
00:15:47 na návrh tamních velmožů, vedených Matúšem Čákem Trenčanským,
00:15:51 jako Ladislav V.
00:15:54 Víte, o koho se jednalo?
00:15:56 Je tu malá nápověda, stalo se to v roce 1301.
00:16:03 Byl to Václav II.
00:16:05 Bohužel, byl to Václav III.
00:16:08 Toho právě vyslal do Uher jeho otec Václav II.
00:16:11 Rychlotest máme za sebou,
00:16:14 ostatně, můžete se pochlubit sami, jak jste na tom.
00:16:17 -Libore?
-Mám zatím tři stříbrné.
00:16:20 -Vladimír...
-Mám zatím tři stříbrné.
00:16:23 -Paní Evo?
-Mám také tři stříbrné mince.
00:16:27 -Pan Petr...
-Také tři stříbrňáky.
00:16:30 -A pan Radek...
-Já jsem zatím vybouch.
00:16:38 Kláro, vidíte, jak to tady středověce žije?
00:16:42 Vidím, jenom nevím, co se tady vlastně děje.
00:16:45 Já taky nevím, ale to se hned zeptáme.
00:16:48 Vítej, Milosti,
00:16:50 mám již zprávu o vašem příchodu na hrad.
00:16:54 Jsem Purkant z Janovic, druhý purkrabě zvíkovský.
00:16:57 A to je Plh, šafář, co dohlíží, aby všeho bylo dostatek,
00:17:01 aby čeleď řádně pracovala.
00:17:03 -Jak Tvoje Milost praví.
-Co pořád máš?
00:17:06 Tvoje Milosti, tuhle písmo ti posel přivez.
00:17:10 -Dobrá, šafáři, přečti mi jej.
-Já?
00:17:13 Nu?
00:17:22 Můj nejmilejší...
00:17:27 ...pane...
00:17:30 Milosti, to písmo je smotáno jak klubko hadů.
00:17:34 Ti hadi jsou tak ve tvojí hlavě. Číst neznáš.
00:17:39 Mohu se tedy nabídnout já, pane purkrabí?
00:17:41 Buď tak hodným, pane, jinak tu budeme do klekání.
00:17:46 Tak tedy: Taky vám posielám medvěda mladého,
00:17:49 a poněvadž zpraven jakož jsem, že ho chcete rádi mieti,
00:17:54 kdyžť polapím vlka, i tohoť Vaší Milosti pošli.
00:18:00 S tím jsem tvůj Voldřich Bavor.
00:18:03 A to je originál.
00:18:07 K čemu nám, Milosti, medvěd bude? Máme ještě nasolenýho.
00:18:11 Ach, Plhu, chovat jej chci v podhradí
00:18:14 Jeho Milosti králi našemu na potěšení.
00:18:17 Děkuju ti, pane.
00:18:19 Víš, šafář je to dobrý, ale co se netejká krmníků vepřů,
00:18:25 zahrady, pole, či psince, to je mu cizí.
00:18:29 To nám vůbec nevadí, Milosti,
00:18:33 my právě o tyhle věci máme zájem,
00:18:36 nás zajímá, jak se žije a staví a tak dále.
00:18:39 A vskutku dobře, Milosti,
00:18:41 na Zvíkově se staví kvapem a fortelně,
00:18:44 podhradští ze čtrnácte statků tu robotují,
00:18:47 cibuli a mrkev plejíce, řípu vybírají,
00:18:51 zelí sázejí a okopávají,
00:18:53 a když je třeba, i zvěř pánům na lovu nadhánějí.
00:18:58 A tohle děvče dělá máslo?
00:19:00 Tak jest, panno. To jest máslařka.
00:19:03 Dovol, Milosti, máslařka z mléka v máselnici stluče putr.
00:19:08 -Takhle.
-Aha.
00:19:13 Já bych řekl, že je to máslo.
00:19:15 A je to putr.
00:19:18 No jo, ale kde je potom to máslo?
00:19:22 To je tak, Milosti, z mléka se v máselnici stluče putr,
00:19:26 zbude podmáslí.
00:19:29 Zavdej si.
00:19:31 Milý Plhu, já zas nemám tak rychlé nohy,
00:19:35 snad mistr pregéř, že by si dal?
00:19:38 Putr se pak hněte, rozprostře...
00:19:41 Ale přes léto by ti putr i ve sklípku žlukl.
00:19:45 Tak ho přeškvaříme a tu máš máslo!
00:19:48 Aha. A co tohle děvče dělá?
00:19:51 Dává máslo do forem,
00:19:54 v kterých ho pak na trh nosí a prodává.
00:19:57 A tu je máslařčino znamení,
00:20:01 abys věděl, která ti máslo prodala.
00:20:05 Již rozumíte, pane? I ty, panno?
00:20:08 Já myslím, že teď už rozumíme.
00:20:10 Ale otázka je, jestli teď budou rozumět i naši soutěžící.
00:20:14 My jsme si do téhle scény něco přidali,
00:20:17 co pan purkrabí i Plh taktně přehlíželi.
00:20:20 Máme tu totiž máselnice tři, jsou z různých období.
00:20:24 A já se ptám,
00:20:26 kdo si troufne seřadit je od nejstarší k nejmladší.
00:20:31 Libor?
00:20:33 Já bych řekl, že směrem ke mně je to od nejstarší k nejmladší.
00:20:38 To znamená, že tuhle pokládáte za nejstarší?
00:20:41 Naopak, za nejmladší.
00:20:43 Nejmladší, tahle je starší, a tahle nejstarší?
00:20:48 Ano.
00:20:50 Není to úplně správně, bohužel.
00:20:52 Nejstarší je ta, se kterou pracuje děvče,
00:20:56 to by bylo v pořádku,
00:20:58 ale o něco mladší je ta s tou klikou,
00:21:01 takzvaná soudková máselnice,
00:21:04 a nejmladší je tahle, takzvaná kolíbková.
00:21:07 Ale myslím, že dost bylo másla. Půjdeme dál.
00:21:10 A jestlipak víš, co je tohle?
00:21:13 To jsou snad tesaři, ne?
00:21:16 Myslel jsi, Plhu, že tesařů neviděli?
00:21:20 Když nepozná putru od másla...
00:21:23 Ale možná nevíš, jak se taková kláda oteše.
00:21:29 No, a toho bych rád zvěděl, milý Plhu.
00:21:34 Vidíš, pane? Neví.
00:21:36 Kládu je třeba nejdříve položit na kozy,
00:21:40 odkornit, rudníkem označit
00:21:43 a bradaticí nebo širočinou tesat.
00:21:49 A pak pilou řezat,
00:21:52 což je nyní nové a ceněné v řemesle.
00:21:56 Pohleď, jak jim to jde.
00:21:58 A zdalipak vzniká mnoho nových měst?
00:22:01 Rostou ta stará a nová se budují.
00:22:04 Věz, pane, že Přemysl II. je otcem měst
00:22:08 a mnohá již privilegiem opatřil.
00:22:11 A že prý horní města velmi vzkvétají.
00:22:15 Ostatně, to je dobrá otázka pro vás.
00:22:18 Troufnete si říct, která dvě horní města
00:22:22 byla tehdy, ve 13. století, největší a nejvýznamnější?
00:22:26 Vidím, že se už pan Vladimír přihlásil.
00:22:30 Co myslíte?
00:22:32 Kutná Hora, Příbram, Jihlava.
00:22:36 Já potřebuju jenom dvě, to znamená, že vyberte dvě,
00:22:40 o kterých si myslíte, že byla největší a nejvýznamnější.
00:22:43 Jihlava a Kutná Hora.
00:22:45 Je to tak.
00:22:47 Ta Jihlava vypadá překvapivě, ale pravda je,
00:22:50 že se tam v roce 1234 našla stříbrná žíla
00:22:53 a od té doby se z malého městečka stalo kvetoucí horní město,
00:22:58 které až koncem 13. století předstihla ve významu Kutná Hora.
00:23:02 Pospěš sem, Milosti,
00:23:05 zde se ti nejen vědomostí, ale i oka potěšení dostane.
00:23:10 Plh míní, že na naše přadleny milo pohledět.
00:23:14 Však do Václava hotovo míti musí,
00:23:17 aby posvícení slaviti vesele mohly.
00:23:22 Tak v tomhle se tedy vůbec nevyznám.
00:23:26 Vidíš, Milosti? Nevyzná.
00:23:28 Plhu, rozumu ti čím dál víc ukrajuje.
00:23:31 Proč by se pán tak učený měl v přízi vyznati?
00:23:34 A proč by neměl?
00:23:36 Ale budu rád poučen.
00:23:39 Vidíš, Milosti? Bude rád poučen.
00:23:42 Tak tedy přadlena, jak tuhle vidíš,
00:23:45 z vlny ovčí neb ze lnu či konopí vlákno potahuje.
00:23:50 Aha, takže z příze vzniká vlákno.
00:23:56 I toť!
00:23:58 Ale kde, z vlákna se teprv příze spřádá.
00:24:02 Aha.
00:24:04 A z příze se potom už utká ta látka.
00:24:08 Milosti, slyšíš to?
00:24:12 Ne, z příze vznikne nit,
00:24:14 to se dvě příze zkroutí, ale opačným směrem.
00:24:17 Vida, panna zná.
00:24:20 Takže tohle je dřík, na něm je přeslen
00:24:23 a to celé je vřeteno, je to tak?
00:24:25 Tohle je kolovrátek, to poznám,
00:24:27 a tohle je spřádací kolo.
00:24:29 A já se vás ptám, zda se mohly ve 13. století
00:24:33 používat všechny tři tyto technologie.
00:24:36 Určitě mi rozumíte. Hlásí se někdo?
00:24:39 Vladimír se hlásí.
00:24:41 Tak Vladimíre, mohly se ve 13. století
00:24:43 všechny tyto technologie používat?
00:24:45 -Nemohly.
-Ne?
00:24:47 A to správně díte, nemohly.
00:24:49 Mohlo se používat vřeteno a mohlo se používat spřádací kolo,
00:24:54 ovšem kolovrátek, to je vynález až pozdější.
00:24:57 Já bych tedy v tomhle soutěžit nemohl,
00:25:00 mně by to vřeteno bylo platné jak praseti škorně.
00:25:03 Praseti škorně! Toť je hrubě veselé, toto!
00:25:09 Musím ti povědět, žes vtipné kaše dozajista jídal.
00:25:14 A milé s tebou obcování.
00:25:18 Ne, Kláro, tím myslí, že jsem veselá kopa.
00:25:21 Ach tak.
00:25:23 Zdá se, žes vesel, pane, a to je dobře.
00:25:26 Snad trochu toho veselí přineseš i do královniných komnat,
00:25:30 kde úsměv tak často nepřebývá.
00:25:33 Nechť ať se ti líbí, pojďme.
00:25:36 Ale abychom nezapomněli na hodnocení:
00:25:38 Pan Vladimír získal ve druhém kole dva stříbrné.
00:25:45 Má snad Její Milost nějaký důvod ke smutku, pane purkrabí?
00:25:50 Důvod? Ten je prostý, milý pane.
00:25:53 Věk.
00:25:56 Aha... Takže král je o hodně starší?
00:25:59 To by bylo zlem nejmenším.
00:26:02 To já si taky myslím, konec konců, proč ne?
00:26:06 -Ale je tomu právě naopak.
-Takže ona je starší?
00:26:10 Jestli to není příliš indiskrétní, o kolik?
00:26:14 -O třikrát deset let.
-Proboha...
00:26:19 -A proč si ji tedy bral?
-Královský zájem.
00:26:22 Dostal s ní i Babenbersko a Štýrsko.
00:26:28 Tudy, pane.
00:26:34 Poslyš tedy, paní,
00:26:37 nehodný verš tvého ubohého sluhy.
00:26:41 Tomu, jejž moje srdce zdraví, přesladké paní lásku přeji,
00:26:46 jest země česká vlastí její,
00:26:49 kdež mnohá srdce hojí bez únavy.
00:26:52 Tož pozdravit chci Otakara, jenž o čtyři země se stará.
00:26:57 Je touhou žen, král Otakar,
00:26:59 být v jeho službách roků pár byl by i pro mne převeliký dar.
00:27:05 To je neuvěřitelné, co tam všecko nacpal.
00:27:08 To je taková ryze účelová oslavná píseň.
00:27:11 Ovšem nezdá se mi, že by se tu nějak moc truchlilo.
00:27:15 Velmi povedené, pane von Türlin,
00:27:18 ale pro mne trochu málo zamilované.
00:27:22 Ano, málo.
00:27:25 Jen srdce planoucí jak tvé, žár lásky vyjádřiti dovede.
00:27:29 To už zní lépe.
00:27:33 Vida, hosté jsou již tu.
00:27:36 Vítej, vzácný pane, ty, i tvá družina.
00:27:39 Jsem Anežka z Kuenringu, dvorní dáma Její Milosti královny.
00:27:44 A toto je pan Ulrich von dem Türlin,
00:27:47 slovutný mistr rytířského zpěvu.
00:27:50 Já jsem právě nechtěl rušit tady kolegu...
00:27:53 -Kolegu? Tys též pěvec?
-V trošku jiné době,
00:27:57 ale my přicházíme za úplně jiným účelem.
00:28:01 Víte, my hledáme krásy vaší doby.
00:28:04 Přiznám se,
00:28:06 že jsem měl trošku obavy, že třeba ani žádné nenalezneme,
00:28:10 a teď, když na vás hledím, ctné paní,
00:28:13 musím přiznat, jak hrubě jsem se mýlil.
00:28:16 Ach, jak libé.
00:28:20 Ano, opravdu jsi dvorný.
00:28:23 A šíp vypustit umíš, že panny aby raději uhýbaly.
00:28:28 Vážně?
00:28:31 Já jsem myslel, že bych to nechal spíš tady na kolegovi.
00:28:35 -Vy jste zřejmě minesengr, že?
-Jak pravíš, urozený pane.
00:28:40 Vidím, že ač zdaleka, jsi mravů u umu znalec,
00:28:44 jakých je zde málo,
00:28:47 zvláště v tomto kraji, kde se jeví mravy opravdu hrubými.
00:28:50 Ale pane Ulrichu, jsi málo vděčný k hostitelské zemi.
00:28:55 Odpusť, paní, už sám slovutný Reinmar von Zweter
00:28:59 na dvoře krále Václava I., otce Jeho Milosti, pěl...
00:29:04 Kde jenom to mám?
00:29:06 Než to mistr najde, já mám pro vás první otázku:
00:29:10 Být trubadúrem nebo truvérem například u francouzského dvora,
00:29:14 to už tedy bylo něco, to se dá přirovnat
00:29:17 snad jenom ke kariéře dnešních úspěšných pop zpěváků.
00:29:22 Ale já se vás zeptám, kdo je považován
00:29:26 za nejurozenějšího minesengra české země.
00:29:31 Petr byl nejrychlejší.
00:29:33 -Kolik sázíte?
-Tři stříbrné.
00:29:36 Domnívám se, že to byl král Václav I.
00:29:38 Václav by to byl, ale druhý, bohužel.
00:29:42 Po Václavu II. se nám dochovalo několik milostných písní,
00:29:46 a nutno říct, že vůbec ne špatných.
00:29:48 Dokonce se dá říct, že to byly mnohem lepší písně,
00:29:52 než písně některých tehdejších profesionálů.
00:29:56 Tu to máme.
00:29:58 Na Rýně jsem zrozen a Čechy jsem si zvolil,
00:30:02 spíše kvůli pánu, nežli kvůli zemi,
00:30:05 ač oba jsou dobří.
00:30:07 No prosím, to zase nezní tak špatně.
00:30:10 Na jiném místě nám ale zapsal, že nerad by se zdržoval v kraji,
00:30:15 kde se nejlepší strava podává oslům a volům.
00:30:18 Jak hrubé, styď se, pane Ulrichu.
00:30:21 Ty se věru bát nemusíš, že bys volům ze žlabu ujídati musel.
00:30:26 A až se náš pán vrátí s papežským listem,
00:30:30 že Mikuláš smí následníkem být, všechno bude jinak.
00:30:35 To ti povídám, že budeš mít o čem pěti,
00:30:39 takových oslav ani císař neměl.
00:30:43 -Je tu ovšem ještě královna.
-Co bude králi víc?
00:30:47 Matka následníka, nebo neplodná stařena?
00:30:54 Beztak z ní zbude za chvíli jen ozdoba na tympanon.
00:30:58 Ale dosti o tom.
00:31:02 Jak pravíš, paní, dosti o tom.
00:31:05 Naše hosty věru takové tlachy zajímati nemohou.
00:31:10 Musím nyní ke královně, odpusť, pane.
00:31:17 Tedy řeknu vám, Kláro, nebylo to k zahození, ta gotika.
00:31:21 Uměla byste to, takový ten postoj?
00:31:25 Co?
00:31:28 Ani ne, ale vlastně bych ani nechtěla.
00:31:32 A víte, že tak stojí všechny ženy na gotických obrazech?
00:31:35 Všechny paní a dívky takhle stojí, hlavně světice.
00:31:39 -To nevím.
-No jo, no.
00:31:41 A víte, milí soutěžící, jak se tento postoj nazývá?
00:31:44 Kolik sázíte?
00:31:46 Pane Vladimíre, kolik sázíte?
00:31:48 -Jeden stříbrný.
-A co myslíte?
00:31:51 V takovém postoji jsou všechny gotické madony.
00:31:54 -Ale nás zajímá jméno toho postoje.
-Esovitý.
00:31:58 To je správně, je to takzvaný esovitý postoj,
00:32:01 postoj ve tvaru S.
00:32:03 Tak to byl úspěšný krok.
00:32:06 A já jsem se chtěl ještě zeptat tady pana kolegy.
00:32:09 Poslyšte, já jsem asi úplně správně nepochopil,
00:32:13 co to tu bylo s tím Mikulášem?
00:32:15 Abys rozuměl, pane,
00:32:17 paní Anežka jest milostenkou Přemyslovou,
00:32:20 král s ní má tří dětí, Mikuláše, Anežku a Elišku.
00:32:23 Právě dal poslat k papeži,
00:32:25 aby se děti staly legitimními a Mikuláš potom následníkem.
00:32:29 -Aha, takže Anežka z Kuenringu...
-...Ta už se vidí na trůnu.
00:32:36 A jak to vidíte vy, pane kolego?
00:32:38 Aby to všechno nedopadlo jinak, úplně jinak.
00:32:42 Tu první, Markétu z Babenberka, královnu českou,
00:32:45 tu může jistě co nevidět kameník do tympanonu tesat,
00:32:49 ale ta druhá se přece nemusí stát královnou,
00:32:52 může přijít jiná, docela jiná,
00:32:55 konečně, uherský Béla má prý překrásnou vnučku Kunhutu,
00:32:59 ohnivé to hříbě uherské.
00:33:02 Ano? A vy myslíte, že...
00:33:07 Marku, co to měl pořád s tím tympanonem?
00:33:10 Zní to tak nějak hudebně.
00:33:13 Vy máte dneska dobré nápady, Kláro.
00:33:15 To je inspirativní, vážně, to položíme jako soutěžní otázku.
00:33:20 Copak je to tympanon?
00:33:22 Libor se hlásí. Kolik sázíte, Libore?
00:33:24 -Sázím tři stříbrné.
-A co myslíte?
00:33:27 Já myslím, že to je architektonický prvek,
00:33:30 je to půlkruhový prostor nade dveřmi v portálu.
00:33:33 Je to přesně tak, může tam být buď obraz,
00:33:37 může tam být reliéf nebo erb, ale je to ten prostor,
00:33:41 který zdobí vršek oblouku nad dveřmi.
00:33:46 Já musím ještě říct, že mistr Ulrich měl pravdu.
00:33:50 Přemysl všechno vyřešil sňatkem s Kunhutou,
00:33:54 když se ovšem ještě předtím stačil rozvést
00:33:58 se svou starou, leč oddanou Markétou.
00:34:01 On totiž zjistil,
00:34:03 že po smrti svého prvního manžela se zavázala slibem čistoty,
00:34:07 a to víte, jak jde o dynastii, tak jde všecko stranou.
00:34:10 Takže, Kláro, já to tu zhodnotím a sejdeme se u toho tympanonu.
00:34:15 Ve třetím kole se sázelo systémem hop nebo trop.
00:34:19 Pan Libor tři stříbrné získal,
00:34:21 Vladimír získal jeden, a Petr bohužel o tři přišel.
00:34:31 Tak toto je onen slavný zvíkovský tympanon,
00:34:34 pod kterým projdeme do neméně úžasné gotické kaple.
00:34:38 Myslím, že mi dáte za pravdu,
00:34:40 že to je jedinečná ukázka architektury
00:34:43 doby Přemysla Otakara II.
00:34:45 Tady zpytovali své nitro mnozí čeští panovníci.
00:34:50 A vy teď můžete začít zpytovat mé nitro,
00:34:53 abyste zjistili,
00:34:55 do koho jsem se pro dnešek převtělil.
00:34:57 Kláro, kolik nám na to dneska dáte?
00:35:00 -Dvě a půl minuty.
-A nepřidá a nepřidá...
00:35:05 -Jste muž?
-Ano.
00:35:08 Jste příslušník přemyslovského rodu?
00:35:11 Ano.
00:35:13 -Žil jste ve 13. století?
-Ne.
00:35:17 -Zemřel jste násilnou smrtí?
-Ano.
00:35:22 -Jste Václav III.?
-Bohužel ne,
00:35:26 takže musíme pokračovat bez vás, Petře.
00:35:28 Radek je na řadě.
00:35:30 -Žil jste v 10. století?
-Ano.
00:35:33 -Jste svatý Václav?
-To jsem.
00:35:37 Tedy rád bych jím byl,
00:35:40 ale je to převtělení pouze technické.
00:35:42 Radku, vy se stáváte vítězem finále,
00:35:45 ovšem my máme celkové vítěze dva, Libora a Vladimíra.
00:35:48 Vás musí rozsoudit rozstřel, takže teď to uděláme opačně,
00:35:52 já vám budu vykládat o sobě a až budete vědět, kdo jsem,
00:35:56 tak se můžete přihlásit a tipnout si jméno.
00:35:59 Tak co bych vám řekl nejdřív...
00:36:02 Nejdřív vám řeknu, že jsem muž.
00:36:05 Jsem členem významného panovnického rodu.
00:36:09 Palacký o mě tvrdí,
00:36:12 že prý jsem holdoval nočním toulkám,
00:36:15 pitkám a hře v kostky.
00:36:19 Myslím, že Palacký přehání a pan Vladimír se hlásí.
00:36:23 Tak, Pane Vladimíre, kdo jsem?
00:36:25 -Jste Václav IV.?
-Ne.
00:36:30 To nejsem, takže tím pádem to zbývá na Libora.
00:36:35 Já budu pokračovat.
00:36:39 Já tedy myslím, že Palacký přehání.
00:36:42 Oženil jsem se s dcerou z významné dynastie Piastovců,
00:36:49 jmenovala se Viola Těšínská...
00:36:54 Ještě nic? Já můžu pokračovat.
00:36:58 -Ještě pokračujte.
-Vy mě vydusíte, Libore.
00:37:02 Musím říct,
00:37:04 že do té Olomouce jsem rozhodně jezdit neměl.
00:37:10 -Jste král Václav III.
-Je to tak.
00:37:15 Vylučovací metodou jsme se toho dobrali.
00:37:18 Tak dlouho jsme kolem Václava III. chodili,
00:37:21 až jsme se s ním nakonec setkali až při rozstřelu.
00:37:25 Libore, vám gratuluji, vy se stáváte absolutním vítězem,
00:37:28 tady je pro vás jeden zlatý.
00:37:31 Vážení a milí, loučíme se s vámi ze Zvíkova.
00:37:34 Toto místo je v mnohém symbolické.
00:37:37 Tady pod námi bylo kdysi zvíkovské podhradí,
00:37:40 teď je nad ním čtyřicet metrů vody.
00:37:43 Dříve nebo později
00:37:45 se voda určitě symbolicky zavře i nad námi,
00:37:49 tak si nedělejme zbytečné starosti dopředu.
00:37:52 -Mějte se hezky.
-Na shledanou.
00:38:01 Skryté titulky: Miloslava Čumpelíková
V soutěžním cyklu budeme postupně navštěvovat hradní, zámecká i další historická sídla v jednotlivých koutech naší země. O jejich bohaté minulosti se dozvíme nejen díky otázkám připraveným pro soutěžící, ale také prostřednictvím historických epizod v podání předních herců. Dnes se vypravíme na hrad Zvíkov, jenž těží z malebné polohy na soutoku Vltavy a Otavy a patří k nejcennějším dokladům naší gotické architektury. Jeho komnatami nás budou kromě moderátora Marka Ebena provázet i herci Petr Nárožný, Alois Švehlík či Vlastimil Zavřel. Díky nim se například setkáme hned se dvěma hradními purkrabími a s minnesengrem Ulrichem, jenž nachází obdiv u dvorních dam.
