Soutěžní hra o české historii, tentokrát z Pražského hradu. Uvádí M. Eben a K. Kovaříková (1997). Režie A. Vomáčka
00:00:17 Milí přátelé české historie a našeho pořadu, buďtež pozdraveni.
00:00:22 Jak vidíte, po čase se opět blížím k hradu,
00:00:25 tentokrát odzadu, po těchto schodech z kamene,
00:00:29 po kterých prý dřív běžně chodívali ruku v ruce
00:00:35 panny s hochem, nebo spíš s hochy, majíce srdce zmámené.
00:00:40 Dnes se tedy tudy blížím já, ovšem se zcela jinými úmysly
00:00:44 a než se doblížím, mohli bychom si odbýt představování.
00:00:49 Tak, prosím úsměv... A můžeme!
00:00:54 Jmenuji se Eva Kodýmová
00:00:56 a přijela jsem ze Světlé nad Sázavou,
00:00:58 kde také pracuji jako knihovnice.
00:01:00 K mým zálibám patří výtvarné umění, četba, příroda a koně.
00:01:05 Jmenuju se Klára Horská, přijela jsem z Sokolova,
00:01:07 kde studuju čtvrtý ročník gymnázia.
00:01:10 Mezi mé záliby patří, kromě historie,
00:01:12 studium cizích jazyků a literatura.
00:01:15 Jmenuji se Antonín Šusta, jsem z Prahy,
00:01:18 opravuji psací stroje,
00:01:20 a mé záliby jsou numismatika a myslivost.
00:01:25 Já jsem Honza Haralík, přijel jsem ze Zlína,
00:01:27 studuju matematicko-fyzikální fakultu
00:01:29 a zajímám se o sport, počítače, literaturu, muziku.
00:01:33 Jmenuju se Vladimír Marek, přijel sem z Habartova u Sokolova
00:01:36 a jsem státní zaměstnanec.
00:01:38 K mým zálibám a koníčkům patří moje rodina a hrady, zámky a tvrze.
00:01:43 Tak a hotovo!
00:01:45 Výborně! Dnes tedy projdeme touto branou,
00:01:47 abychom vstoupili do doby rudolfínské,
00:01:49 kterou si právě v těchto dnech tak intenzivně připomínáme.
00:01:53 V roce 1583 učinil Rudolf II. Prahu svým sídelním městem.
00:01:58 A tím ji probral ze spánku, který trval skoro 200 let.
00:02:02 Tehdy totiž byla Praha považována ještě za evropské velkoměsto.
00:02:08 Vy víte, jistě, kdy to bylo, Kláro, že?
00:02:10 -No za Karla IV. přece!
-Samozřejmě.
00:02:14 Ono tedy i v 16. století
00:02:15 byla Praha nejlidnatější metropolí habsburské monarchie.
00:02:19 Žilo tu asi 60 000 lidí,
00:02:21 ale ten život byl přece jenom trošku provinční.
00:02:24 Jenom 60 000?
00:02:25 No to se nemylte, Kláro. Vídeň měla třicet!
00:02:28 A největší velkoměsta Evropy v té době,
00:02:31 jako Londýn nebo Paříž, nebo Amsterdam,
00:02:33 ta měla okolo 100 000 obyvatel.
00:02:36 Ale Praha potřebovala ten správný impulz.
00:02:39 Ano, císař se přistěhoval a všichni museli za ním.
00:02:42 Ano a nastal veliký rozkvět věd a umění a obchodu.
00:02:47 Přijeli turisti, všude nové obchody, ceny šly nahoru,
00:02:51 -všude se kradlo, jako dneska.
-Hm, to já obdivuju, Kláro,
00:02:55 jak vy dokážete s takovou ženskou přímostí
00:02:59 vyhmátnout tu obecnou podstatu problému, no bylo to tak.
00:03:04 A my se tam podíváme?
00:03:06 My se tam podíváme, pokud nám to čas dovolí.
00:03:08 Přátelé, vzhůru do počátků 17. století!
00:03:14 A abychom měli nějaké pořádné entrée, já si střelím.
00:03:18 -Ne!
-Jo.
00:03:19 -Ne!
-Já si střelím!
00:03:20 Mistře pregéři, dejte to sem, já si střelím.
00:03:26 -Ještě by to něco chtělo.
-Nějakého průvodce.
00:03:30 -No, znalého doby a mravů.
-A aby byl na úrovni.
00:03:34 Hm. Nevím, zda takových nároků naplniti mohu,
00:03:37 ale pokud postačí, rád vám své ubohé síly nabídnu.
00:03:41 Ale to je náhoda! To bychom uvítali, pane!
00:03:46 Jsem od léta páně tisícího šestistého
00:03:48 zpovědníkem Jeho Milosti císaře Rudolfa
00:03:52 item jeho doktorem
00:03:54 a snad si dovoliti mohu, i jeho důvěrníkem.
00:04:00 Mám item zálibu ve vědách matematických, astronomii, kabale,
00:04:05 item uměnám holduji, ale tam všude jsem jen pouhým učedlníkem.
00:04:12 Já myslím, že je to spíš přílišná skromnost, pane.
00:04:15 Řekl bych, že si lepšího průvodce ani nemůžeme přát.
00:04:19 Ostatně máme tady pět historiků.
00:04:22 Troufne si někdo z vás našeho průvodce správně pojmenovat?
00:04:26 No, není to doktor Pistorius?
00:04:28 -Velmi správně, ano!
-K vašim službám, vzácní hosté.
00:04:34 Pane doktore, tak co myslíte, kde bychom měli začít?
00:04:36 Hned tu za rohem.
00:04:38 Pocem, ty potvorný stvoření! Todleto je neuvěřitelný!
00:04:44 Já ti ukážu! Jo, chyť toho, toho čuníka!
00:04:48 Dřív, než se chopím muškety a nadělám z něj štyry!
00:04:52 Pochválen buď! Ó, nešťastné to dobytče ječí!
00:04:59 -Vedu ti návštěvu!
-To jsi ty, učený pane?
00:05:03 Jakou vzácnou návštěvu jsi k nám sem,
00:05:06 do sprostých lozumentů střeleckých přivedl?
00:05:10 Jsou to pocestní, kteří by o životě dnešním
00:05:13 ve městech pražských leccos rádi zvěděli.
00:05:17 Ale já nejsem ten pravý.
00:05:20 Ale nech na hlavě, starý bojovník od Raabu.
00:05:24 No, u Raabu, to sem byl.
00:05:26 Proto jsem dostal přednostní právo tohle koupit a domek zde postavit.
00:05:31 U Raabu?
00:05:33 Tak. U Raabu v Uhrách, kde naši stateční vojáci
00:05:36 pevnost zpět z tureckých rukou vyrvali
00:05:39 roku patnáctistého devadesátého osmého.
00:05:42 Ale pojďme zpět od věcí těch neradostných.
00:05:46 -Ulička tato Zlatnickou se nazývá.
-Tedy ne Zlatá?
00:05:50 No, asi tu, Kláro, dřív bydleli zlatníci.
00:05:54 Ano, až do té doby, co císař ve své dobrotě nám střelcům,
00:06:00 kteří slouží u bran Pražského hradu, toto místo dal,
00:06:04 abychom si tu bydliště vytvořili.
00:06:07 Korneli, zdali stě rozdal, když tě rozum opustil?
00:06:09 Zase si pašíka pustil!
00:06:11 Copak nevíš, že bylo přikázáno, aby dobytka sviňského,
00:06:14 který se po ulicích toulá, trpíno nebylo?
00:06:18 A kdo se nezachová, šup s dobytkem do špitála.
00:06:20 -Eště vo pašíka přídeme!
-Mlč, ženo!
00:06:24 Ženské pokolení je vytvořené jenom proto, aby klevety šířilo.
00:06:28 Když máme hosty? Nech ať panstvo odpustí, ale muž je trulant.
00:06:32 Muž je velitel střelců.
00:06:36 -Mluvíš o hrdinovi od Raabu.
-No, dneska spíš vod borový šišky.
00:06:39 A co že jsi panstvu ničeho nepobídl, prosím tě?
00:06:42 Kvůli tobě jsem zapomněl, poslužte si, prosím.
00:06:45 Pohleď tady do koše,
00:06:46 jestli je tam všechno pro pány ze štyrky a ze šestky,
00:06:48 cos měl donést.
00:06:50 Abys věděl, pane, střelci, o kterých mistr Kornel prve mluvil,
00:06:56 patří k osobní stráži císařově.
00:06:58 -Máme zde 103 trabantů.
-Trabantů?
00:07:03 Kláro, to jsou pěší s halapartnami.
00:07:05 Tedy žádné plasty, žádná motorfabrik.
00:07:09 A 102 harcířů jízdních.
00:07:11 Trabanti mají platu měsíčního osm zlatých.
00:07:15 To je věru na slušné živobytí.
00:07:17 A je tu hodně zaměstnanců?
00:07:20 Klára myslí jako zdali je tu hodně služebnictva.
00:07:23 Dvorských služebníků? Pomoz, mistře Korneli.
00:07:27 No, 4 x 10 u císařské kuchyně a u sklepa,
00:07:31 od mistrů kuchařů po nosiče dřeva.
00:07:36 Pak tu máme ševce, kožešníky, brníře, ostruháře,
00:07:40 -mečíře, platnéře, zlatníky.
-Dlužno ovšem poznamenat,
00:07:45 že leckdy jedna osoba více řemesel vykonává, spíše opravuje.
00:07:50 Taky tu máme 2 bravíře, 2 doktory, apatykáře, lázeňskou.
00:07:55 A poštmistra a kurýry a sokolníky.
00:07:59 A musili bychom přidat i malíře, hudebníky, 11 duchovních
00:08:05 a pak je tu ještě osobní služebnictvo Jeho Milosti.
00:08:09 To musí stát hrůzu peněz!
00:08:11 Kláro, to je sídelní město císaře Římské říše
00:08:15 a českého krále et cetera, to prostě něco stojí!
00:08:19 No, pravdu díš, pane. A ceny se zvyšují.
00:08:22 A ještě bych se ráda zeptala.
00:08:23 -Ten pán na čtyřce, to je jako hotel? -Panna nemůže vědět.
00:08:29 Tam bych nechtěl ložírovat. Prej hotel, ha, ha, ha!
00:08:34 To je tak. Tamo bílá věž stojí, kde se takzvané Nové vězení nalézá.
00:08:38 Tam pykají zejména šlechticové,
00:08:40 kteří se výtržnictvím provinili, či se hrubě zadlužili.
00:08:45 A střelci ze Zlatnické uličky jsou u nich nejen stráží,
00:08:49 ale slouží jim, topí, vaří, poštu obstarávají.
00:08:53 -Rozumí se vše na vlastní řád provinilých. -Jako že za své.
00:09:00 Marku, tak nevím a co stojí třeba boty?
00:09:02 No, takových 18 bílých grošů, panno.
00:09:05 -Ale i víc, záleží, jaká práce.
-Je draho!
00:09:09 Na tohle musí tesař v potu tváře dělat celý týden!
00:09:13 Zatímco soudek piva stojí 12 grošů.
00:09:18 No, ještě že ty na to nemusíš dělat celý týden!
00:09:21 Ale jinak, panno, husu dostaneš za 7 grošů.
00:09:23 Kopu vajec za 5 grošů, slepici za 3 a pecen chleba za 2 grošíky.
00:09:30 Ale za suknici dáš třeba i 40 grošů!
00:09:33 -A loket sukna od pěti grošů výš!
-Až po 3 a půl kopy, slyšel jsem.
00:09:39 To je luxus! Luxus, no.
00:09:42 Ale zvláštní je, že zájem o to je pořád, no.
00:09:44 Tak já myslím, že to byla zajímavá exkurze.
00:09:47 A teď by to chtělo nějakou zajímavou otázku.
00:09:51 Napadá mě, mistře pregéři, to je váš obor.
00:09:53 Byl byste tak laskav a ukázal byste soutěžícím minci?
00:09:58 Naše otázka zní takto: Jak se jmenuje a odkud pochází
00:10:02 toto proslulé platidlo císaře Rudolfa II.?
00:10:07 Chceme tedy odkud pochází a jak se jmenuje.
00:10:09 Malá nápověda - ten název té mince
00:10:12 je podobný jedné proslulé světové měně.
00:10:16 Použijte cedulky a pište.
00:10:24 Tak, pokud máte dopsáno, prosím, ukažte nám cedulky.
00:10:34 No téměř, téměř stoprocentní správná odpověď.
00:10:38 Jenom jednou je místo jáchymovského tolaru kutnohorský,
00:10:42 bohužel, tak to neprojde.
00:10:44 Ale ten jáchymovský je správně. Byl to takzvaný Joachimsthal,
00:10:47 tak to znamená tolar z Jáchymovského údolí.
00:10:51 No a od tolaru k dolaru už to je jenom skok.
00:10:54 -Kláro, my se budeme muset rozloučit. -To je škoda.
00:10:57 Škoda to sice jest, leč nás čeká test.
00:11:01 -Díky, mistře Korneli, i vám, paní Maří. -Rádo se stalo.
00:11:10 Přelom 16. a 17. století
00:11:12 se jen hemžil zprávami o krutostech pohanských Turků.
00:11:16 My si tuto atmosféru trošku přiblížíme
00:11:20 prostřednictvím mistra pregéře,
00:11:22 který bude signály k odpovědím našeho rychlotestu odbíjet
00:11:26 coby pohanský pes.
00:11:30 -Kláro, poprosím o ortely.
-Prosím...
00:11:32 A dáme se do toho. Evo, první otázka pro vás.
00:11:37 Kde a u koho byl mladý Rudolf v letech 1563-1571 vychováván?
00:11:48 Ve Španělsku na dvoře krále Filipa II.
00:11:51 Ano, je to přesně tak.
00:11:55 Otázka pro Kláru. Mohl se tam tenkrát setkat
00:11:59 s významným spisovatelem španělské literatury Miguelem Cervantesem?
00:12:09 -Já myslím, že mohl.
-Správně myslíte, mohl.
00:12:12 Tento spisovatel žil v letech 1547-1616.
00:12:17 Antoníne, co vyšlo na vás?
00:12:20 Po šestnáct století, od roku 46 před Kristem do roku 1582
00:12:25 počítala kulturní Evropa čas
00:12:27 podle takzvaného Juliánského kalendáře.
00:12:31 Téhož roku, tedy 1582 uzákonil římský papež novou úpravu,
00:12:36 na základě tehdejších astronomických poznatků.
00:12:39 Jak se nazývá tento kalendář,
00:12:41 který se sice pomalu, ale jistě prosadil ve většině zemí světa?
00:12:47 Podle papeže Řehoře - Georgiánský.
00:12:51 Ha, ha, ha, Turek to správně zatloukl!
00:12:54 Je to ale správná odpověď.
00:12:56 Podle papeže Řehoře, byl to opravdu Gregoriánský kalendář.
00:13:01 Otázka pro Jana.
00:13:05 Jednou z významných vědeckých osobností,
00:13:07 které žily na dvoře Rudolfa II., byl Tycho Brahe.
00:13:10 Tento věhlasný dánský astronom
00:13:12 nalezl v Praze po své smrti roku 1601
00:13:16 i místo svého posledního odpočinku. Na kterém místě je pochován?
00:13:26 Je to v Týnském chrámu na Staroměstském náměstí.
00:13:29 Naprosto správně. Vladimíre?
00:13:32 Dalším významným učencem Rudolfínské Prahy
00:13:34 byl profesor historie na Pražské universitě,
00:13:37 český humanistický vzdělanec a tiskař,
00:13:41 který se rád podepisoval Typographus Pragensis.
00:13:46 Po svém tchánovi převzal tiskárnu,
00:13:48 ze které učinil centrum literárního života
00:13:50 a vydával zde velmi hodnotné publikace.
00:13:53 A jmenoval se buď: Jan Melantrich,
00:13:57 nebo Daniel Adam z Veleslavína,
00:13:59 anebo Tadeáš Hájek z Hájku.
00:14:07 Byl to Daniel Adam z Veleslavína.
00:14:10 Byl! Dobře vám to jde! Osvícená pětka!
00:14:13 Doufejme, že to tak půjde i nadále.
00:14:16 Tak, paní Evo?
00:14:18 Obdivuhodnou stavebně-technickou památkou rudolfínské Prahy
00:14:21 je takzvaná Rudolfova štola.
00:14:23 Jaká byla její funkce,
00:14:24 a ve které části Prahy bychom ji našli?
00:14:33 Vede nebo vedla od Vltavského jezu do Stromovky.
00:14:38 -A jaká byla funkce její?
-Měla přivádět vodu...bohužel.
00:14:48 -No, do Stromovky?
-No, do Stromovky, no.
00:14:50 No když říkáte, že měla přivádět vodu do Stromovky,
00:14:53 a že vedla z Vltavy do Stromovky,
00:14:55 tak se to dá označit za jedině správné.
00:14:58 Tak to taky bylo. Takže, Kláro?
00:15:03 V zahradách Pražského hradu stojí renesanční fontána,
00:15:06 kterou v letech 1564-68 podle návrhu Francesca Tercia
00:15:12 ulil Tomáš Jaroš. Jak se jmenuje?
00:15:19 -Je to Zpívající fontána?
-Jistě, Zpívající fontána.
00:15:22 Název zpívající je odvozen od toho zvuku,
00:15:25 který vydává padající voda v bronzové míse.
00:15:29 Antoníne? Pozoruhodným projevem napjaté politické situace
00:15:34 na sklonku vlády císaře Rudolfa bylo vydání takzvaného Majestátu,
00:15:39 který zajišťoval náboženskou svobodu
00:15:40 všem obyvatelům Českého království.
00:15:43 Ve kterém roce ho Rudolf, ač nerad, podepsal?
00:15:52 -V roce 1609.
-Ano. Přesně tak.
00:15:55 A hned budeme pokračovat.
00:15:57 Majestát ale bohužel skončil podobně jako jeho iniciátoři,
00:16:01 tedy chladným ostřím.
00:16:03 V tomto případě to ale byly nůžky, které prý držel v ruce...
00:16:08 -a to už nechám na vás, Jene.
-Držel je Ferdinand II.?
00:16:15 A stačí, když to zopakujete. Ano, je to tak.
00:16:19 Opravdu tento majestát v návalu vzteku rozstřihl Ferdinand II.,
00:16:23 naštěstí ovšem Majestát je, byť rozstřižený,
00:16:26 uchován v Českém korunním archivu.
00:16:30 Tak a poslední otázka rychlotestu pro Vladimíra.
00:16:36 Za Rudolfova trvalého pobytu v Praze
00:16:38 bylo v chrámu sv. Víta v roce 1589
00:16:41 dokončeno královské mauzoleum,
00:16:44 které stojí uprostřed centrální lodi před hlavním oltářem.
00:16:47 Kteří předkové císaře Rudolfa jsou v něm pochováni?
00:16:51 Jsou celkem tři, nám postačí, když nám řeknete dva
00:16:55 a ani je nemusíte jmenovat, stačí když nám řeknete,
00:16:57 v jakém příbuzenském poměru k Rudolfovi byli.
00:17:07 Tak je to Ferdinand I. Habsburský a Maxmilián II. Habsburský,
00:17:13 otec a děd.
00:17:15 -Otec a? -Děda.
-Je to přesně tak.
00:17:19 No, musím říct, že to byl vrcholně úspěšný rychlotest,
00:17:23 měli bychom asi mistra pregéře
00:17:24 převlékat do toho tureckého častěji.
00:17:28 Zřejmě to vnuká nějaký pud sebezáchovy soutěžícím.
00:17:31 Poprosím Kláru o zhodnocení.
00:17:34 Kdyby měl náš machometán vyjádřit
00:17:35 počet získaných stříbrných po prvním kole,
00:17:38 udeřil by u paní Evy třikrát,
00:17:41 u slečny Kláry dvakrát,
00:17:43 u pana Antonína třikrát,
00:17:45 u pana Jana třikrát
00:17:47 a u pana Vladimíra také třikrát.
00:17:50 Tedy do gongu, samozřejmě.
00:17:58 A kam nás zavedete teď, pane doktore?
00:18:01 Praha časů našich vypnula se k výšinám věd a uměn.
00:18:05 Tamo pohleď v letohrádku konali a konají svá pozorování
00:18:10 přední astronomové. Donedávna Tycho Brahe,
00:18:15 nyní na výzkumy jeho navázal Johannes Kepler.
00:18:17 Další mužové učení bádají pak nad tajemstvími života a hmoty.
00:18:23 Ale že prý ne všichni zcela poctivě?
00:18:27 Věru, že kvas života našeho nám obou poloh dopřává,
00:18:31 jak výšin, tak šalby a klamu,
00:18:35 ale i v době vaší jistě dobro a zlo na obou miskách váhy se nalézá.
00:18:40 Jen o to běží, aby ta dobrá těžší byla.
00:18:44 Hm, to jsou moudrá slova!
00:18:46 Co jiného stáří, nežli moudrost zbývá?
00:18:49 Teď, prosím, vejděte tam do té chodby,
00:18:52 já se omluvím, mám jistý úkol. Ne právě příjemný.
00:18:57 Potěžkat právě tu špatnou misku vah.
00:19:00 Ovšem pane doktore, nás by vlastně i tato stránka měla zajímat.
00:19:05 Myslíte, že bychom se k vám později mohli přidat?
00:19:08 Jak vám libo.
00:19:12 -Dobrý den!
-Niente, niente, niente,
00:19:16 už se zdálo, že by, hm aspenta!
00:19:20 -Já bych se rád představil.
-Niente, niente!
00:19:27 Ach, přistup! Počkat, uno momento!
00:19:36 Tvoje meny, tvoje meny je,
00:19:46 vidím dřevo, tmavé, negro
00:19:54 a s ním evangelistu.
00:19:58 No, no jo, ale to, to odpovídá, já se jmenuju Marek Eben!
00:20:04 -No, jak to můžete vědět?
-Ha, ha, dětský trik!
00:20:11 Ty chceš ale něco víc, než jenom trik, ha, ha.
00:20:16 Chceš poznat tajemství vedy ved. Alchymie zvané.
00:20:21 No, to bych rád.
00:20:25 Jsi zdaleka, ale řeknu ti jedno meny.
00:20:30 Marco Antonio Bragadini.
00:20:35 -Eh, tak to bohužel mi vůbec nic...
-Ó, Dio mio!
00:20:41 Slovutný Kypřan, mistr nad mistry!
00:20:44 V císařských službách tu v Praze pobýval!
00:20:48 Moje meny je Giovanni Stampa. Jsem jeho naslouchač.
00:20:58 -Žák asi, ne? Žák.
-Si, žák. Nejmilejší.
00:21:04 -Tak to gratuluju.
-Grazie, grazie.
00:21:08 Pojďme však k meritu veci.
00:21:13 Snažíme se získat Kámen mudrců, neboli Lapis fosforum.
00:21:21 -Filosoforum?
-Taky.
00:21:25 Dále Aqua Vitae, čili Živá voda.
00:21:30 A nakonec přeměniti kovy prosté v ušlechtilé. Ve zlato.
00:21:38 -A daří se? -No, máme všelijaké kovy, ale zlato to ještě není.
00:21:47 No ale už jsem krůček od úspěchu.
00:21:49 A v tomhle se dělá co?
00:21:51 Ó Dio mio! Spanilá paní, či snad panno?
00:22:01 -Ale no tak!
-To je slečna Klára.
00:22:05 -Che bella!
-No, bella, bella je.
00:22:09 -Madonna mia, che sympatica!
-Taky, taky.
00:22:15 -Klára?
-Klára, Klára.
00:22:19 Ó, taková krása v mé ubohé dielne!
00:22:24 To je opravdu neuvěřitelné, jak ta Klára prostě neztrácí čas.
00:22:27 To je střemhlavý útok!
00:22:31 -Něco ti panno ukážu, chceš?
-No. -Pojď...
00:22:36 Tu křivule, tyglíky, pelikáni, pec separační.
00:22:45 Dále fiolka, kurbit, destilacio.
00:22:51 Vše, abych mohl zroditi Homuncula.
00:22:55 Mezitím, co jí ten švarný vědec bude předvádět základy klonování,
00:23:00 tak my si položíme takovou otázku.
00:23:03 Tadyhle máme nějaké předměty,
00:23:05 bez kterých se těžko můžete stát zlatodějem.
00:23:09 Máme tady fiolku, tyglík a pelikán
00:23:12 a vaším úkolem bude určit, co na tom stole je tedy fiolka,
00:23:16 tyglík a...pardon, já jsem z něho tak nervózní, a pelikán.
00:23:22 Tak zkusit to můžete - teď.
00:23:25 Tak Jan byl nejrychlejší. Tak Jene, co myslíte?
00:23:28 -Já si myslím, toto je pelikán.
-Ano.
00:23:30 -To je fiolka.
-Ano.
00:23:32 -To je tyglík. -Hm, už to bylo skoro dobře.
00:23:35 Až na ten poslední. Bohužel. Pelikán je opravdu toto.
00:23:39 Toto je opravdu fiolka, ale ten tyglík, to je tato nádoba.
00:23:44 Takže bohužel, no nicméně můžu vám říct,
00:23:47 že mnohem víc zlata se v těchto nádobách rozpustilo, než vyrobilo.
00:23:52 Ale my se vrátíme k tvůrčímu procesu. Už na to jdu.
00:23:56 Když novou hvězdu já objevim, po tobě ji nazvu Spanilá.
00:24:02 No, eh, já bych...
00:24:04 Ach, Mea Culpa, jsem já to ale kus nezdvořáka!
00:24:10 Panně tu o svých koničkách povídám, o astronomii.
00:24:18 Jo? A to vy taky jako hvězdy?
00:24:21 Si, si, to můj veliký, veliký koniček.
00:24:25 Když jsem tak doma sám a sám, nikde nikdo, nikdo nepřijde,
00:24:35 sedim, usnouti nemohu, tak se dívám na hvězdy
00:24:39 a kde jinde než v Praze astronomii se daří?
00:24:43 Tady jsou veličiny. Tadeáš z Hájku, Tycho de Brahe,
00:24:48 budiž jim země lehká. Od nich sem se učil!
00:24:53 Ovšem bez přesnych instrumentorum težko je dohoniti.
00:25:00 Pohleď, toto všechno měl veliký Don Tycho de Brahe ad dispositum.
00:25:06 Toto, tohle, tamto.
00:25:11 No, já bych řekl, že jenom toto a tohle.
00:25:16 Já mám pocit, že jeden z těch tří přístrojů
00:25:19 Tycho de Brahe nepoužíval. A já se vás zeptám, který?
00:25:23 Buď to byl sextant, nebo to bylo zařízení,
00:25:27 které znázorňovalo pohyb planet ve zvěrokruhu,
00:25:30 to bylo trošku brzo, to hlášení, a nebo to byl dalekohled.
00:25:35 A hlásit se můžete - teď!
00:25:38 Hm, tak tentokrát se zdá,
00:25:39 že byl nejrychlejší Antonín a Klára.
00:25:42 Poprosím, budou vás muset rozsoudit karty,
00:25:44 které vám nabídne pregéř.
00:25:50 Tak, jaký máme výsledek? Á, vidím, že Klára bude výš.
00:25:53 Takže, Kláro, co myslíte?
00:25:55 Já zkusím, že neměl k dispozici dalekohled.
00:25:59 Ano, to je správná odpověď. Nepoužíval dalekohled.
00:26:01 Tycho de Brahe byl největším astronomem,
00:26:04 který pozoroval hvězdnou oblohu bez dalekohledu
00:26:07 a pouhýma očima zaznamenal postavení hvězd
00:26:11 s neuvěřitelnou přesností.
00:26:14 Tak, my se bohužel budeme muset rozloučit.
00:26:17 Přinesli jste světlo do této temnoty. Jste kdykoliv vítáni.
00:26:26 Chtěl jsi prý, abych ti poskytl sluchu, pane z Makové.
00:26:32 Jsem ti vděčný, pane, že jsi nešťastníka v jeho žalu potěšil.
00:26:36 -Věru nevím, zda tě potěším, pane.
-Jistě se nějaká cesta najde.
00:26:41 Jsi přece s císařem jedna ruka! Tobě jistě sluchu neodepře.
00:26:47 Jeho Milost je ke mně laskava,
00:26:50 -ale pokud pamatuji i ty jsi důvěry jeho bohatě požíval. -Ách...
00:26:56 Byls nejvyšším císařským komorníkem!
00:26:58 To bylo v roce 1597 po starém Hansi Popovi.
00:27:03 Hned rok nato jsi byl do rytířského stavu povýšen!
00:27:08 Tak, tak. Nemohl přece takovou funkci zastávat jen tak někdo.
00:27:14 Udával jsem příkazy třiceti osobním služebníkům Jeho Milosti,
00:27:21 dbal jsem, aby ho z klidu nikdo nevyrušoval.
00:27:26 Dobře si vzpomínám, právě tehdá jsem do Prahy dorazil,
00:27:29 abych se pokusil pomoci Jeho Milosti od melancholie.
00:27:35 Jsi veliký lékař těla i ducha, pane.
00:27:38 Ale pojďme od mých, ostatně nehodných zásluh,
00:27:41 ke tvé osobě, pane.
00:27:42 Však já jsem také tvou moudrou léčbu všemožně podporoval!
00:27:47 Kontroloval jsem z moci svého úřadu veškeré dvorské nákupy
00:27:52 zlatých i stříbrných předmětů,
00:27:55 obrazů, soch, drahých suken i kožešin.
00:28:01 Ale ne všechny předměty zakoupené dostaly se do císařských sbírek.
00:28:06 Stal jsem se obětí hanebných intrik. Sprostého spiknutí!
00:28:13 Neměli mě rádi, páni šlechtici, ani páni měšťané.
00:28:15 Lísali se ke mně. Aby mě nakonec mohli pokořit.
00:28:20 -Vrazit mi nůž do zad.
-Divíš se?
00:28:24 Tvé bohatství a výsady rostly,
00:28:27 za pár let měl jsi tu na Hradčanech čtyři domy,
00:28:30 nakupoval jsi statky i zboží na venkově.
00:28:36 Dařilo se mi. Je to snad hřích? Sami mi cpali do kapes!
00:28:42 I když jsem nechtěl, nedali jinak.
00:28:45 Pane z Makové, potřebuji, aby mně Jeho Výsost poskytla slyšení.
00:28:51 Pane z Makové, aby už to poselstvo ze zahraničí určitě konečně přijal.
00:28:59 -Snažil jsem se pomoci.
-Ta pomoc věru nebyla zadarmo.
00:29:04 Ne! Ne! Bylo v tom politikum. Politikum a víra.
00:29:11 Nemohli mi odpustit, že jsem se k Českým bratřím přidal.
00:29:14 Však právě proto mě nejvyšší kancléř s velikou chutí odsoudil.
00:29:18 Falšoval jsi prý podpisy na císařských dokumentech.
00:29:23 Bože můj, sám přece víš,
00:29:26 že Jeho Milost několik týdnů nic podepisovat nechtěla!
00:29:34 Ale být za to odsouzen ke ztrátě cti, hrdla i statků,
00:29:41 to je snad trochu moc, nezdá se ti?
00:29:43 Císař ve své velkomyslnosti ti život ponechal
00:29:47 a rozsudek na doživotí pozměnil. Ale tys byl nedosti vděčen!
00:29:53 Z královského vězení v Mostě jsi prchl, strážce podplativ
00:29:57 a dopaden jsi byl až v Branibořích.
00:30:00 Abych své skutky napravil, chtěl jsem se dát na pokání.
00:30:04 Poslyš, což i tvoje víra neučí hříšným ruky podati?
00:30:12 Mám ještě sdostatek majetku.
00:30:18 Rád ho věnuji na bohulibé účely tobě. Jenom se za mě přimluv.
00:30:26 Budu věrně Jeho Milosti sloužit jako pes.
00:30:30 O všem se dozví, co se kde jen šustne.
00:30:33 Pane Jeronýme Makovský, tys nenapravitelný.
00:30:38 Věz, že budeš do vězení na hradě Křivoklátě převezen
00:30:43 a tam budeš na pokání dosti času míti.
00:30:50 Jsem tedy ztracen! Ne, ne, ještě ne! Ještě není konec!
00:30:59 -Však já ještě mnohým zatopím! Já... -Buď sbohem.
00:31:08 Tak skončil případ nejvyššího komorníka
00:31:10 a kronikář vtipně poznamenal,
00:31:12 že komorník "připálil u císaře pečeni".
00:31:18 Mezitím co tady prosil,
00:31:20 jiný, stejně ambiciózní chlapík z Tyrolska zasedl jeho místo
00:31:24 a vedlo se mu obdobně.
00:31:27 Nejdřív se stal mocnějším, než císařovi ministři,
00:31:30 ale po čtyřech letech skončil u mistra Kornela ve věži,
00:31:35 v Bílé věži a tam už také zůstal.
00:31:38 Protože vaším koníčkem je historie, tak jistě budete vědět,
00:31:41 jak se tento muž jmenoval? A zkusit to můžete, teď!
00:31:47 Hm, tak nejrychlejší byl pan Antonín,
00:31:48 vy už jste se na to chystal. Už jsem to na vás viděl.
00:31:51 -Tak co myslíte?
-Filip Lang.
00:31:53 Jistě. Byl to Filip Lang z Langenfelsu.
00:31:58 Ono to povolání nejvyššího komorníka,
00:32:00 to bylo místo lukrativní, ale velmi, velmi rizikové.
00:32:04 Po Langovi přišel na řadu Kašpar Rudský,
00:32:06 ten oproti Langovi vynikal tím, že měl velmi půvabnou ženu.
00:32:11 A císařovi dokonce ani nevadilo, že byla kacířka.
00:32:15 On byl v některých situacích velmi tolerantní.
00:32:18 Ovšem ani Rudskému obchodování s vlastní ženou
00:32:20 příliš štěstí nepřineslo.
00:32:23 Po smrti císaře jej stavové preventivně uvěznili,
00:32:27 jak jinak, než do Bílé věže,
00:32:29 a než mohlo začít vyšetřování, třetí z komorníků se oběsil.
00:32:35 Podle pověsti prý údajně
00:32:37 na zlaté šňůře od klíčů k císařské pokladnici.
00:32:42 Tak to vy jste sice nezískali tolik,
00:32:45 ale zato mnohem bezpečnější cestou.
00:32:48 Ve druhém soutěžním kole zabodovali slečna Klára a pan Antonín.
00:32:52 Oba získali po jednom stříbrném.
00:32:55 A teď, proč zůstáváme v Daliborce.
00:32:58 Protože tu je takový poklop a pod ten se málokdo dostane.
00:33:04 Popravdě řečeno, ono se tam také nikomu nechce.
00:33:08 A nutno říct, že kdo se jednou dostal tam,
00:33:13 už se většinou nedostal zpátky.
00:33:17 Mistře pregéři, spouštějte!
00:33:22 Tak v této kobce opravdu úpěl
00:33:24 historicky doložený Dalibor z Kozojed,
00:33:27 který to tu dostal na dva roky a jako prémii ještě popravu.
00:33:32 Pověst tvrdí, že ho prý "núze naučila hústi".
00:33:37 Takže prý nejdřív dojal kolemjdoucí hrou na housle
00:33:43 a pak jim oknem spouštěl košík, do něhož mu kladli různé pochutiny.
00:33:49 Je to nesmysl, hned ze dvou důvodů.
00:33:52 Za prvé z věže ven není vůbec nic slyšet
00:33:54 a za druhé tu není žádný otvor,
00:33:56 kudy by se takový košík dal spustit ven.
00:34:00 Respektive otvor tu jeden je,
00:34:03 ale ten sloužil k úplně jinému účelu.
00:34:07 To byl totiž vchod do ještě horšího vězení.
00:34:12 Tuta ďoura.
00:34:15 No, my tu dneska jednoho Dalibora máme, ale z Kozojed se nezdá být,
00:34:20 spíš mám pocit, že tím pobytem ve vězení
00:34:22 je nějaký celý zduchovnělý, je takový celý nějaký Svěcený.
00:34:28 -Je to pravda. -Jo?
-Je to pravda. -Jak se tu hraje?
00:34:30 No, hraje se tady skvěle, je tady takzvaná koupelnová akustika,
00:34:33 to znamená, že každý houslista, který má pocit, že má malý tón,
00:34:37 tady je obdařen obrovským tónem,
00:34:39 takže ztratí veškerý mindráky ze svého hraní.
00:34:43 Takže Dalibor, vlastně to byl popraven po dvou letech
00:34:45 jeden z nejsebevědomějších houslistů s největším tónem.
00:34:49 A s největším tónem minimálně ve Střední Evropě.
00:34:51 -Je to tedy trošku černý humor.
-Hodně černej.
00:34:59 No, tak tady se mi to líbí, Kláro, vidíte?
00:35:02 Tady je teplo, ne jako v té Daliborce.
00:35:05 Ještě mě ofouklo trošku,
00:35:06 no a ještě k tomu ten dvorský život.
00:35:08 Podívejte se, jak je tu krásně, zdvořilé poklony, komplimenty.
00:35:13 -To jsou nějací dvořané?
-No bezesporu.
00:35:16 Ono u dvora byla celá řada dobře placených dvorních radů
00:35:19 a tajných radů a úředníků,
00:35:22 ale pak tam byli taky takzvané čestné nebo titulární funkce,
00:35:27 titulární hodnostáři.
00:35:28 To už nebylo takové rito, ale patřilo to k lesku
00:35:33 a dodávalo to dobrého jména a bylo to ideální povolání
00:35:38 pro takové šlechtické synky z lepších rodin.
00:35:41 A co to bylo za funkce?
00:35:43 To byly všechny možné funkce,
00:35:45 například edelknábové, to byli panoši.
00:35:48 Anebo čestní komorníci,
00:35:50 anebo kráječi, truksasové, šenkové, furýři.
00:35:56 -No teda, nerozumím vám ani slovo.
-Ne? -Ne.
00:35:59 Co s tím budem dělat?
00:36:01 Jedině, že byste mi pomohli. Já se vás zeptám.
00:36:04 Tadyhle na stole máme několik rekvizit
00:36:07 a mě by zajímalo, zda byste mohli Kláře názorně ukázat,
00:36:11 která z těchto rekvizit byla náplní práce truksase, neboli truksasa,
00:36:18 která byla náplní práce šenka, a která furýra.
00:36:23 A zkusit to můžete teď!
00:36:26 Tak Eva, sice trošku váhavě, ale přesto.
00:36:29 Kolik sázíte? Je to sázkové kolo.
00:36:31 -Dva stříbrné.
-Dva stříbrné. A co myslíte?
00:36:35 Tak ten šenk naléval nápoje,
00:36:39 ten truksas podával jídlo
00:36:42 a ten kurýr nosil listiny.
00:36:45 No, přesně tak to bylo. Šenk naléval nápoje,
00:36:49 truksas byl jídlonoš a ten furýr, to byl posel,
00:36:54 takže dva stříbrné vám náležejí právem.
00:36:57 Kláro, já se jdu podívat, kde bych získal nějaké informace,
00:37:00 jestli by tu... ach, pardon, monsieur.
00:37:06 -No, dobre. Nebo snad...?
-Ne, ne, to je, omluva úplně stačí.
00:37:10 Koneckonců já jsem taky stál tak blbě.
00:37:13 Francois de Beausaintpierre, k vaším službám, pane.
00:37:16 Jsem ve vašem překrásném městě na dovolené.
00:37:20 Á, takže jako turista? Jak se vám líbí Praha?
00:37:23 -Ó...-No a to si představte, že v roce 1592 nějaký Angličan,
00:37:29 jmenoval se, myslím že Morris, napsal,
00:37:31 že pokud Turky neodstraší puch, vycházející z ulic,
00:37:36 tak že v opevnění nelze skládat velké naděje.
00:37:41 Že máme v ulicích špínu, či co.
00:37:44 A co chcete, monsieur, Angličan,
00:37:45 vsadím se, že v Londýně to vypadá podobně.
00:37:48 A v Paříži? No, možná, že tam máme více dláždění a paláců,
00:37:51 ale i zde rostou rezidence ze dne na den.
00:37:55 A císařovy stáje, parky a míčovna - magnifique!
00:38:01 A ty dámy? Okouzlující! Ale musíte si dát pozor, milý pane.
00:38:08 Vezmou vám vaše coeur, tedy srdce!
00:38:12 Musím říct, že zrovna tady za námi, to je velmi zajímavé.
00:38:17 Oui, oui, oui, máte vkus, mon ami.
00:38:20 La plus belle dames de Bohéme. (Nejhezčí ženy jsou v Čechách).
00:38:22 Jak píše jeden můj krajan. S největší radostí vás představím,
00:38:25 ale pozor, pane, ta dáma nenosí svým přátelům zrovna štěstí!
00:38:32 -A že vypadá tak andělsky?
-Vy to neslyšel?
00:38:35 No taková aféra, mon dieux! Můj krajan, Hanibal ze Schönbergu
00:38:40 ji šel tajně navštívit
00:38:41 v domě jejího manžela Adama Galla z Lobkovic
00:38:44 a byl služebnictvem ubit tak, že...
00:38:47 -Jako úplně ubit?
-Úplně, úplně.
00:38:49 Byl ubit tak, že vypadal jako ten, jak vy říkáte žežek.
00:38:55 Velmi pěkná historie, tedy.
00:38:56 -A co manžel?
-Á, sedí v domácím arestu.
00:38:59 Povídá se, že to nedopadne dobře,
00:39:01 ale pojďme, mon ami, představím vás.
00:39:04 Dovol paní, abych ti urozeného Marka de Eben
00:39:08 s pannou Klárou představil,
00:39:10 a toto je paní Markéta z Lobkovic a Mollartu.
00:39:14 Je mi potěšením tě poznat, pane, i tebe, panno.
00:39:19 -Přicházíte o slyšení žádati?
-Ne tak docela.
00:39:22 My hrajeme takovou historickou hru a baví nás pozorovat život u dvora
00:39:28 -a také je-li cos krásného v umění.
-A jaká je móda také...
00:39:33 To téma ženskému sluchu arci lahodící.
00:39:36 A pánům manželům měšce rozvazující, mordieu, co jsem to...
00:39:42 -prosím tisíckrát za prominutí.
-Ne, to nic, milý příteli.
00:39:46 Jistě víte, jaké neštěstí postihlo náš dům.
00:39:49 Ale vše se jistě vysvětlí a bandité budou polapeni.
00:39:53 Tedy móda, má drahá.
00:39:55 Dnes se v Praze nosí oděv podle módy vlašské a savojské,
00:40:01 francouzské, německé, uherské, burgundské, kašapské,
00:40:08 polské, vandalské, alpské a arciť hispánské.
00:40:13 To je úplný Babylon!
00:40:15 Cožpak jinak bychom mohly sobě dostat niedrlandské punčochy,
00:40:19 rukavice psí, či panenské zlaté po prstech krumplované?
00:40:24 Voháňky panenské letní?
00:40:26 Klobouky zdobené růžičkami z granátků i od zlata dělanými,
00:40:31 mlýnské kameny a vobojky na englické psy.
00:40:36 No, abychom pro samou společenskou konverzaci
00:40:38 nezapomněli na soutěžní otázky. Tak já se vás zeptám na tu módu.
00:40:43 Co to tehdy v renesanci znamenalo,
00:40:45 když někdo řekl, že nosí mlýnský kámen?
00:40:50 A hlásit se můžete, teď!
00:40:52 Tak Jan byl nejrychlejší. Kolik sázíte, Jene?
00:40:55 -Sázím tři stříbrné.
-Tři a co myslíte?
00:40:57 -Myslím si, že to znamenalo límec.
-Byl to límec, ano.
00:41:00 Byl to límec, takové to široké okruží.
00:41:02 To byla móda, která přišla ze Španěl, ale hned se to chytilo,
00:41:06 v celé Evropě, to tak bývá, taková módní vlna.
00:41:09 A ten název mlýnský kámen, to je docela kuriózní,
00:41:11 ten vznikl v Nizozemsku,
00:41:14 a to tehdy, když už šíře těch límců byla taková,
00:41:18 že si museli pořizovat delší lžičky.
00:41:22 Říká se tu, že dříve domu postavíš, nežli se k císaři dostaneš,
00:41:25 ale já si stěžovati nemohu,
00:41:27 mně se slyšení u jeho Císařské Milosti dostalo.
00:41:30 A jak to probíhalo?
00:41:32 Císař byl velmi laskav a jednal se mnou velmi milostivě,
00:41:36 řka, že zná můj rod, že sloužil vždy věrně jeho panovnickému domu.
00:41:40 -To je velký kompliment!
-Nespa!
00:41:43 Ne každému se takové pocty dostane, urozený pane.
00:41:47 Však jsem také hned všechno zapsal, aby mi nic z paměti neuniklo.
00:41:51 A když jsme se byli s nejvyšším komořím, panem z Valdštejna,
00:41:54 rozptýlit hrou s míčem v míčovně,
00:41:56 císař ráčil naši hru žaluziemi sledovat.
00:42:00 Ano, císař rád se volně po celém Hradě prochází, sám neviděn.
00:42:05 Neviděn?
00:42:07 Nechal sobě postaviti dřevěných chodeb,
00:42:09 kudy se nepozorován všude může dostati.
00:42:13 Z rezidence do Lvího dvora, míčovny, zahrad, kam mu libo.
00:42:17 -Možná nás v tuto chvíli pozoruje.
-Možná, možná.
00:42:23 Také bych to nevylučoval a jak vlastně císař vypadá?
00:42:27 Střední postavy, statného, majestátního držení.
00:42:30 Brunátný v obličeji a má kaštanový, spíše nepoddajný vlas a vous.
00:42:36 Byl oděn do šedého saténu, Řád Zlatého rouna na krku
00:42:40 a na hlavě klobouk z černého sametu se šedým pírkem.
00:42:44 -A mluvili jste...?
-Španělsky.
00:42:47 Konečně, chceš-li císaře jako živého viděti, pohleď sem!
00:42:53 -Á... -Na toto poprsí.
-No jo, to je krásná práce!
00:42:58 Kdo to jenom udělal? Omluvíte mě na chviličku?
00:43:03 Přátelé, abych se historicky neznemožnil.
00:43:06 Mám drobný problém, tady máme tři významná díla předních kumštýřů
00:43:10 Rudolfova uměleckého domu.
00:43:12 A já bych potřeboval znát jejich jména.
00:43:15 Je to trošičku těžší otázka a máme také specielní podmínky.
00:43:19 Za každé správné jméno jeden stříbrný,
00:43:22 pokud se netrefíte, nic se neděje. To je velmi kulantní, že?
00:43:27 Takže zkusit to můžete, teď!
00:43:30 Antonín byl nejrychlejší, takže, Antoníne?
00:43:33 Já bych řekl, že tu bustu vytvořil sochař Adriaen de Vries.
00:43:40 No a hned máte jeden stříbrný, na mou duši.
00:43:43 Kdežto u těch obrazů si nejsem jist.
00:43:46 -A tipnete si aspoň?
-No, řekl bych, že ten jeden,
00:43:50 že by mohl být Lucas Carnach starší.
00:43:54 -A ten druhý? -Ten druhý nějaký manýrista, jako dvorní malíř.
00:44:00 No, budeme muset zůstat u toho 1 stříbrného, ale i ten potěší.
00:44:04 Pokud jde o ty obrazy, ten první, ta dáma s tím roztomilým dolíčkem,
00:44:07 to je dílo Bartolomea Sprangera,
00:44:11 to byl velmi dobrý malíř, který tak splynul s českým prostředím,
00:44:14 že dokonce závěť napsal česky.
00:44:16 A ten druhý obraz, ti rozverní milenci na loži,
00:44:19 tak to je dílo známého Hanse von Aachen.
00:44:25 To byl jednak dobrý malíř, ale také velmi charakterní člověk,
00:44:27 který nikdy nezneužil svého až přátelského vlivu na císaře.
00:44:31 Dokonce naopak, staral se o nové umělce, poskytoval jim přístřeší
00:44:35 a uváděl je k císaři. Opravdu vzácný člověk.
00:44:39 Potěšením a radostí mi bylo s tebou a tvými společníky pobývati,
00:44:43 ale nyní je hodina, kdy musím k císaři.
00:44:46 Tisíceré díky za vaši neocenitelnou pomoc, pane doktore.
00:44:52 Moc ráda bych věděla, jak to bylo všechno dál?
00:44:54 Tak pokud jde o naši krásnou Markétu,
00:44:56 tak s ní, respektive s jejím manželem to dopadlo poměrně bídně,
00:45:00 protože nad ním se začala stahovat mračna důkazů
00:45:03 a on raději ještě před procesem požil jedu.
00:45:08 -Ubohá Markéta! -No, ale já myslím, že ona zas tak dlouho netruchlila.
00:45:12 A pokud jde o našeho francouzského přítele,
00:45:15 tak ten pokračoval v lámání ženských srdcí a jiných atributů
00:45:19 a také ve své vojenské kariéře. Dotáhl to až na maršála Francie,
00:45:24 ale pak ty jeho aféry přestaly bavit i kardinála Richelieu
00:45:28 a ten ho vsadil do Bastilly. No, tak, tak to chodí.
00:45:33 Vy byste se o něm mohli dočíst
00:45:34 ve Třech mušketýrech po dvaceti letech.
00:45:38 No a Klára nám zase řekne o stavu stříbrných ve vašich kapsách.
00:45:42 Čas nám plynul za milé renesanční konverzace
00:45:44 a přitom stačila paní Eva získat 2 stříbrné,
00:45:47 pan Antonín 1 stříbrný a pan Jan 3 stříbrné.
00:45:58 Jsme ve finále a já se obávám, že to dneska nebude nejlehčí.
00:46:01 Jako vždycky 2 a půl minuty.
00:46:05 Panoval jste na přelomu 16. a 17. století?
00:46:09 No, když takhle stavíte otázku, musím říct, ne.
00:46:15 -Jste tedy mužem?
-Ano.
00:46:18 -Narodil jste se v první polovině 16. století? -Ne.
00:46:24 -Jste duchovní?
-Svým způsobem ano.
00:46:30 -Máte něco společného s Rudolfem II.? -Ano.
00:46:34 -Jste jeho synovec?
-Synovic? Ne.
00:46:38 -Můžu zkusit hádat?
-No to budeme rádi, hádejte!
00:46:41 Tak já zkusím, jestli náhodou nejste Strada, Rudolfův archivář.
00:46:46 To bohužel nejsem, Kláro, to je mi líto,
00:46:47 budu muset pokračovat bez vás.
00:46:50 -Jste jeho bratranec?
-No to bych byl!
00:46:54 -Nejste Leopold Pasovský?
-Zaplať pánbůh, jsem.
00:46:58 Jsem, opravdu, dneska jsem byl Leopoldem Pasovským,
00:47:01 tím snaživým bratrancem,
00:47:03 který se chtěl zavděčit Rudolfovi II.
00:47:06 a pomoci mu tím vpádem, bohužel ho tak nechtě sesadil z trůnu.
00:47:13 Tím pádem, pane Antoníne, vás ovšem na trůn posadil,
00:47:16 vy jste vyhrál toto kolo a také jste celkovým vítězem,
00:47:19 takže vám náleží právem jak zlatý, tak kniha pana profesora Sedláčka.
00:47:26 Jsme v kostele Všech Svatých.
00:47:28 Jak jinak a kde jinde bychom měli zakončit dnešní Anežku,
00:47:31 než v místech, kde zakončil svou životní pouť i císař Rudolf II.
00:47:36 Tady ho vidíme na obraze, jak kráčí za rakví s ostatky Svatého Prokopa,
00:47:40 aby jej po letech sám následoval.
00:47:44 A toto je velká vzácnost.
00:47:45 To je originál pohřebního roucha panovníka.
00:47:49 Panovníka bezesporu velkého významu, který to neměl lehké.
00:47:54 Ať mu později vyčítali to, či ono,
00:47:56 nedá se mu upřít, že povznesl Prahu na úroveň,
00:48:00 od časů Karlových nevídanou.
00:48:03 Shromáždil v Praze voj předních umělců a vědců a není jeho vinou,
00:48:09 že z těch úžasných sbírek toho zbylo tak málo,
00:48:11 protože to zase jiné voje rozkradly.
00:48:16 Ono to máte tak. Pokud máte své poklady někde v komoře,
00:48:20 tak se vám samozřejmě k tomu zloděj snadno dostane.
00:48:24 Pokud to, co je zlaté, je vaše srdce,
00:48:27 a to, co je bohaté je váš duch,
00:48:30 tak to vám už těžko někdo někdy vezme.
00:48:34 Mějme to na paměti.
00:48:36 -Tak zase příště!
-Na shledanou!
00:48:39 Skryté titulky: Vlasta Malíková Česká televize 2014
V soutěžním cyklu budeme postupně navštěvovat hradní, zámecká i další historická sídla v jednotlivých koutech naší země. O jejich bohaté minulosti se dozvíme nejen díky otázkám připraveným pro soutěžící, ale také prostřednictvím historických epizod v podání předních herců. Dnes se vrátíme na Pražský hrad, kde si připomeneme tajuplnou rudolfinskou dobu v alchymistické Zlaté uličce či ve věži Daliborka. Prostory historické budovy nás budou kromě moderátora Marka Ebena provázet i herci Ilja Racek, Oldřich Kaiser či Jan Šťastný. Díky nim se například setkáme s Pistoriem, zpovědníkem císaře Rudolfem II., s alchymistou Giovannim Stampou či s francouzským diplomatem Françoisem de Bassompierre. Na housle nám ve vězeňské kobce zahraje i sám Dalibor v podání virtuosa Jaroslava Svěceného.