Tonda se chce rozvést se Simonou a Král situaci řeší radikálně. Oblíbený rodinný seriál České televize (1999). Hrají: S. Zázvorková, T. Töpfer, K. Macháčková, K. Hrachovcová, J. Šťastný, V. Brodský, E. Kasanová, R. Hrušínský, V. Vydra, J. Moučka, K. Fialová a další. Scénář J. Míka. Kamera J. Osten. Režie J. Hanuš
00:00:01 Mě by ta práce určitě bavila.
00:00:03 Dělala jsem v nemocnici na krčním, pak na interně.
00:00:07 Taky na zubním u doktora Krále. Ale nejradši bych tady.
00:00:13 A proč? Tady je těžší práce, než na krčním a horší než v jeslích.
00:00:18 Když se s ní Chudý v tom rybníku... no, objímal, tak o vás řekl...
00:00:26 -No, jen do toho!
-Řekl jí, že jste vyšeptalá škeble.
00:00:33 -Kdes byla?
-Ve škole. Co je to za otázku?
00:00:37 -Celej den?
-Celej den.
00:00:39 -Tak to mi stačí.
-Kam jdeš?
00:00:42 Na pivo. Občas tam snad můžu zajít, ne?
00:00:45 Každej má právo na svý koníčky.
00:00:47 A pamatujte si, že vás bych si v životě nevzal.
00:00:51 -Ale?
-Jo.
00:00:52 Protože ženská jako vy, může stavět akorát sněhuláky.
00:00:57 Mat!
00:01:02 Víš, koho jsi porazil?
00:01:04 Přeborníka Jihočeský župy hasičský v roce 1946.
00:02:05 -Kdy se zase objevíš?
-Za 14 dní.
00:02:09 Přes neděli budeme mít spoustu práce.
00:02:12 ZVONÍ MOBILNÍ TELEFON Pešák.
00:02:18 No jo. Jasně. Už jsem na cestě.
00:02:22 Tak v deset. Ahoj.
00:02:24 Hm, polepšili jste si, co? Stará šunka a telefon.
00:02:30 -Tak koukej, abys viděl.
-Čeho se pořád bojíš?
00:02:33 -Co do kina, chodíš?
-Vydělávám.
00:02:38 -Já si k tobě přijdu půjčit.
-Ty se budeš ženit?
00:02:41 Hele plav, ty sádrokartonáři a nedělej mi ve světě ostudu!
00:02:46 Tak se měj!
00:02:57 Pořídíme si mobil. Aby nám neutek svět.
00:03:23 Copak? Něco jsi zapomněl?
00:03:28 Hele, jestli to děláš kvůli mně, tak to je blbost.
00:03:32 -Co je blbost?
-Slyšel jsem něco o nějaký Janě.
00:03:36 Prej je to inženýrka. Klidně si ji sem můžeš nastěhovat.
00:03:40 Co to plantáš? Co to posloucháš za pitomosti?
00:03:44 Pamatuj si, že já na tenhle statek žádnou ženskou nechci!
00:03:52 -Já jenom, aby si se nebál.
-Kdybych já řek svýmu tátovi to,
00:03:58 co ty si dovolíš ke mně, tak by mě sešvihal bičem.
00:04:01 Co tě to napadlo?
00:04:03 Ty si myslíš, že mě to baví přijet a celou sobotu uklízet?
00:04:06 No proto. Už jsem se lek, že nejsi normální.
00:04:10 Na, vyházej to nahoru!
00:05:19 ZVONÍ
00:05:24 Potřebujete něco?
00:05:26 -Dobrý večer.
-Dobrý večer.
00:05:28 Abyste viděla, že si nevymejšlím. Tady to všechno je.
00:05:33 -A co?
-No, výnosy, prodeje...
00:05:37 I ten 52. rok. Můj táta to všechno poctivě zaznamenal.
00:05:43 -To je kronika?
-No, on to byl takovej písmák.
00:05:47 Tam se dočtete všechno.
00:05:50 Kdy se komu narodilo jaký tele, kdy potlouklo,
00:05:53 jaký bylo který den počasí. A uvidíte, že jsem si nevymejšlel.
00:05:57 Ty výnosy byly.
00:06:01 -To je hotovej poklad.
-No to je.
00:06:05 -A starou lucernu nemáte?
-Lucernu, lípu, jenom ne mlejn.
00:06:15 Pane Pešáku, já...
00:06:17 Jo a taky jsem se přišel omluvit. Já to někdy přeženu a je to...
00:06:23 Pozvala bych vás dál, ale mám návštěvu.
00:06:26 Ne, to je jasný. Já jenom, že nejsem ukecanej.
00:06:32 -No, tak dobrou noc.
-Dobrou.
00:06:38 Překvapilo mě, že jste se tak vyznala ve hnojení obilovin.
00:06:42 Já jsem z vesnice.
00:06:43 No tak proč vás zajímají sklady umělých hnojiv?
00:06:46 -Projektuju zemědělský stavby.
-No tak se někdy zastavte.
00:06:52 Až to pude.
00:06:55 No, možná. Uvidím. Dobrou noc.
00:07:19 ZVONÍ
00:07:27 -Dobrý večer.
-Je doma doktor?
00:07:30 -Ne, má noční.
-Aha, děkuju.
00:07:33 Na shledanou.
00:07:50 Vypadáš, jako bys sebou měl každou chvíli praštit.
00:07:53 -Není ti něco?
-Kdybych měl všeho jako zdraví!
00:07:58 -Něco snad potřebuješ, ne?
-No co by, jedu přes Hradiště.
00:08:04 Tak jsem si řekl, že bych se za tebou rád podíval.
00:08:08 Posledně jsem se tady moc neuved. Nevíš, není na mě někdo naštvanej?
00:08:17 -Já byl.
-Už tě to přešlo?
00:08:22 -To bych ti jinak neuvařil kafe.
-A jinak?
00:08:28 Jinak jsou všichni zdrávi.
00:08:32 Jo teda vona byla.
00:08:34 Já bejt tebou, tak bych jí radši nelez na voči.
00:08:36 Já? A proč bych to dělal? Ta je mi takhle volná.
00:08:40 Tys nás dával dohromady, tak co já s tím?
00:08:42 -Už jsi se navyváděl dost.
-Mluvil jsi s ní?
00:08:46 Lepší slovo, než chrapoun, pro tebe neměla.
00:08:51 Ale jestli ses mě přišel zeptat, jestli za ní máš zajet...
00:08:53 Co bych se chodil ptát? S babama jsem si vždycky poradil sám.
00:08:57 Nevyskakuj, co zase vyskakuješ? Jeď za ní, omluvu snese každá ženská.
00:09:03 Jak ji znám, tak ti udělá kafe. No pamatuj si,
00:09:06 nejvíc se mají rádi ti, co se před tím pohádají.
00:09:10 Hele pojď, kytku seženeš u každý pumpy.
00:09:13 -Počkej, co děláš?
-Učísni se a nad ničím nedumej.
00:09:16 -Ale já nejsem oholenej.
-To nevadí, pak mi brnkneš.
00:09:33 Jano, to jsem já, Přemek. Na nic se neptej a poslouchej.
00:09:37 Před chvilkou u mě byl Pešák. Víš kterej, ten jak, no...
00:09:41 Za chvíli k tobě přijede a co... Co? On už u tebe byl?
00:09:48 Aha a ty jsi...
00:09:52 No nic, nic, nic...
00:09:54 Tak na to zapomeň. Díky. Ahoj!
00:10:01 Kůň jeden, že se vždycky musí takhle zamilovat.
00:10:06 -Pane doktore, čekáme jenom na vás.
-Napijte se, ani se toho nedotknul.
00:10:11 -Ale tam čeká pacient.
-Jenom tři minuty.
00:10:14 -No, tak o co kráčí?
-No o mě, ne?
00:10:18 No to by mě ani ve snu nenapadlo.
00:10:21 Poslyšte, Karlo, dokázala byste se vy zamilovat do Pešáka?
00:10:27 -Jé, pane doktore...
-Čistě teoreticky.
00:10:31 Zapomeňte na to, že jste šťastně vdaná,
00:10:34 že máte dvě dcery a hodnýho muže, který má autoopravnu,
00:10:38 ale opravuje auta jenom někomu.
00:10:41 -Proč bych to dělala?
-Ne, čistě teoretizujeme.
00:10:45 -Kdyby vám to mělo zvednout náladu...
-Karlo, vy mě vážně chcete naštvat?
00:10:51 Tak chlap to je, to jo. Ale tu ostudu,
00:10:54 co nám tenkrát udělal s těma zubama, to bych mu neodpustila.
00:10:58 Dokázala byste žít s Pešákem?
00:11:01 No to já bych se asi musela napřed zeptat táty.
00:11:05 Pamatuješ si na tu kobylu, co jsem dal Magdě?
00:11:13 Támhle stála.
00:11:18 No říkal jsem si, že takovou volovinu už v životě
00:11:20 neudělám a vidíš, je to tu zase.
00:11:28 No, no, no, copak piju?
00:11:32 Neboj, neboj, na mě jsou baby krát-ký. Hé - ááá.
00:11:45 Ale řeknu ti, škoda. Je to ženská z gruntu.
00:12:02 -Nazdar rodino!
-Ahoj.
00:12:03 -Dobrý...
-Ukaž!
00:12:05 -No jo, my už tatínka neznáme, viď?
-Jsem tu, abys ho nerozmazloval.
00:12:10 No neboj, tady je vojna jako řemen.
00:12:14 -Ahoj.
-Ahoj.
00:12:18 -Co dělá doma?
-Má tady rodinu.
00:12:22 -Uprostřed tejdne?
-On ji tady má pořád.
00:12:26 Představ si, že jako dohazovač jsem úplně selhal.
00:12:30 -To věděli všichni.
-A víš, co je nejhorší?
00:12:33 Že ona ho nechce. A on se do ní zabouchl.
00:12:36 -A ty se divíš? Je pro ni starej.
-Starej! Jak to můžeš říct, starej?
00:12:41 Je to chlap v nejlepších letech. Má statek, peníze...
00:12:45 -Je to mladá holka.
-Mladá holka, prosím tě.
00:12:49 Ta by mohla oblíznout všech deset. Viděla jsi někdy ten jeho statek?
00:12:53 -260 hektarů!
-A má milovat jeho, nebo ty hektary?
00:12:56 No když je chlap jako jedle, což je náhodou Pešákův případ,
00:13:00 tak se potom snáz milujou i ty hektary.
00:13:03 Pak se ovšem nedivím, že jsi špatnej dohazovač.
00:13:06 No dohazovač možná, ale sem pojedeme na dovolenou.
00:13:14 Dovolená?
00:13:17 To spíš uvěřím, že jsi skvělej dohazovač.
00:13:20 -No? Co dostanu semhle? No?
-No, no pro jistotu.
00:13:51 Ahoj.
00:13:58 -Nazdar!
-Nazdar!
00:14:00 Nazdar! Tak mi dej jedno.
00:14:03 -To je pro mě?
-Hmm...
00:14:06 No, hezky upatlaný. Ááááá...
00:14:18 -Tak co?
-Co, tak co?
00:14:23 No nic, jestli mám dělat tu další králíkárnu, nebo co?
00:14:26 -A proč?
-No co já vím?
00:14:29 Stará ti chodí do práce, kdo ti to bude uklízet?
00:14:32 Hele, víš co, vyprdni se na mě a starej se, aby ti nezreznul hoblík.
00:14:37 -Co se vztekáš?
-Jo a ještě ti dám jednu dobrou radu.
00:14:43 Moc nemudruj, protože vypadáš jako blbec, potom.
00:14:46 Dokonce jsem slyšel, že už na to nejsi sám, že už je vás víc.
00:14:51 -Co to žvaníš?
-No žvaním o jednom chlápkovi.
00:14:55 A co s ním je? No co s ním je, se tě ptám?!
00:15:00 Řekni, že dělám výborný králíkárny a dozvíš se víc.
00:15:05 Je taky na samice.
00:15:11 Bude zásobovat všechny hotely, školy a nemocnici.
00:15:15 Ten bude mít opravdickou králičí farmu, víš?
00:15:18 -Já taky.
-Pozdě!
00:15:21 Jdeš na to moc opatrně. Proti němu seš břídil!
00:15:25 Ten zapřáhnul celou rodinu. I ženu.
00:15:28 Hm. Proto sis žádnou nepořídil, viď!
00:15:42 -Máš odpolední?
-Celej tejden, vždyť to víš.
00:15:48 -Co děti?
-Jako vždycky.
00:15:52 Přijdou ze školy, udělají si úkoly, děda na ně dohlídne.
00:15:56 -Ostatně seš doma taky ty, ne?
-Jo, jasně.
00:15:59 -Já budu dělat chůvu tady ještě.
-Já ji dělám celej život.
00:16:02 No dyť seš ženská.
00:16:07 Ale ne služka.
00:16:10 Ten talíř po sobě klidně můžeš uklidit sám.
00:16:13 Vona je to hrozná práce, vodnést talíř do nádobí.
00:16:16 Já to dělám po vás všech.
00:16:20 Já zas skáču celej den po traktoru a pak tady lítám kolem králíků.
00:16:24 -Ty, jo?
-No a kdo asi? Svatej Petr, ne?
00:16:27 -Jo, někdo takovej tady zřejmě bude.
-Počkej, koho tím myslíš?
00:16:36 -Ty se chceš hádat, co?
-Já se ptám, co je to za chlapa?
00:16:40 Svatej Petr je svatej Petr. Zopakuj si náboženství.
00:16:45 Hele, nedělej se moc chytrá, jo?
00:16:48 Celý dny se flákáš v práci a tady ti to všechno stojí.
00:16:53 -Co nezvládnu? Co ti schází?
-A dyť ty víš sama nejlíp.
00:16:58 Děti běhaj vorvaný, celej den si jich nikdo nevšimne a vůbec.
00:17:03 Cože?
00:17:04 A já taky chodím furt v těchhletěch zapranejch...
00:17:07 Knoflíčky utrhaný... Tohleto tady nebylo eště!
00:17:12 -Ukaž mi jedinou zapranou košili!
-A vono nejde o košile.
00:17:16 -Jsou horší věci!
-Jaký?
00:17:24 -Hele, buď tam toho necháš a nebo...
-Nebo?
00:17:31 -Nebo uvidíš!
-Vyhrožuješ?
00:17:36 -Se tam vodstěhuj!
-To můžu.
00:17:40 No vodstěhuj se tam. Tady seš stejně na prd.
00:17:43 -Neříkej dvakrát!
-Třeba třikrát.
00:17:47 -Větší ostudu už mít nemůžu.
-Já ti žádnou ostudu nedělám!
00:17:52 -Nenechám ze sebe dělat pitomce.
-Tobě vážně přeskočilo.
00:17:59 Já ti říkám jednu věc: Příští měsíc tam končíš!
00:18:21 Tak mám dělat tu králíkárnu, nebo ne?
00:18:23 Ty? Ty si tak můžeš akorát trhnout nohou!
00:18:26 Nejseš nějakej blbej? Dyť já už jsem koupil dříví.
00:18:38 -Čau. Kde se tady bereš?
-Čau. No znáš to.
00:18:44 Nemohli sehnat ložisko do kombajnu, tak jsem jel já.
00:18:48 -Vy už máte žně?
-Připravujem se.
00:18:52 -Připravujeme se na žně celej rok.
-A proto nemáte před žněma ložiska?
00:19:05 -Tak co?
-Dobrý.
00:19:08 -Hotovej fotbalista. Čau!
-Čau!
00:19:11 -Co ty tady?
-A co ty?
00:19:13 -Já jsem tady za školou.
-Já jsem tady za družstvem.
00:19:20 -Co tam hledáš?
-Ale jako, jako...
00:19:25 -Ňák to klepe, nebo...
-Hmm. Já vím, co s tím je.
00:19:28 -Jo?
-Je to rozbitý!
00:19:33 -Ale.
-Máš si koupit pořádný auto.
00:19:35 Se Škodovkou by se ti to nestalo. Tadyhle já vím prdlajs, co s tím je.
00:19:40 Tyhlety auta jsou prakticky nerozbitný.
00:19:42 -No tak proč ti v tom klepe?
-Neklepe. Jako by klepalo.
00:19:48 Dyť ti to říkám, máš si koupit pořádný auto.
00:19:55 Já jsem jel okolo akorát, tak jsem si říkal,
00:19:59 jestli byste k nám nechtěli přijet na dovolenou.
00:20:03 Chtěli jsme letos do Švýcarska, nebo někam k moři.
00:20:06 No jo, když k moři, tak k moři. Já vám to nezávidím.
00:20:16 Dík za to kafe.
00:20:27 Doma je to blbý.
00:20:32 Jsem nepřijel kvůli žádnýmu ložisku. Jsem přijel schválně.
00:20:41 -Nemáte něco k pití?
-Vždyť pojedeš.
00:20:48 -A co je blbý?
-No co...?
00:20:53 Králíci se nějak nevedou. Ale to se spraví.
00:21:01 To jsi mě uklidnil.
00:21:04 No a je to čím dál tím horší.
00:21:07 No, spolu nepromluvíme kloudnýho slova.
00:21:10 Všecko kvůli kravinám.
00:21:13 Furt je na mě naštvaná.
00:21:16 To je normální, tohle to. Tak se chová každá ženská.
00:21:19 Ale no to je zajímavý.
00:21:22 Takže za všechno může jenom Běta, jestli se nemýlím.
00:21:26 -No jasně.
-No tak vidíš.
00:21:28 -Ty nemáš žádnou vinu?
-Ale no co?
00:21:32 Dyť já jsem furt v práci, dyť já furt nemám čas.
00:21:35 Aha. Takže ona šla do práce, přestala dělat pánovi služku
00:21:39 a hned je oheň na střeše.
00:21:42 Náhodou má pravdu. Bez ženský to doma nejde.
00:21:44 No jasně. Dyť já dřu celej den. Na todlencto nemám čas.
00:21:47 Proto ji chceš doma? Aby všecko odřela sama?
00:21:51 Pokorně se starala o hnízdečko, zatímco milostpán bude mít
00:21:55 všechno pod nosem a bude si v klidu užívat svobodu.
00:21:59 -No a co by jí scházelo?
-Ježíšmarjá, dyť je konec 20.století.
00:22:02 Potřebuje vědět, že je k něčemu dobrá,
00:22:05 že tady není jenom na vaření nebo na praní ponožek.
00:22:09 A kdo by to udělal?
00:22:11 Hele, víš co, nechceš mi říct, proč bych měla asistovat
00:22:14 u vašich hádek, když se můžu v klidu válet někde u moře? Viď?
00:22:18 -Páč seš moje ségra.
-No to možná jsem.
00:22:21 Ale už teď vím, že vinu máš ty. Běta má pravdu.
00:22:24 -Hele, nic nesváděj na králíky.
-Jak to víš, tohle?
00:22:28 -Protože jsem náhodou taky vdaná.
-Jo?
00:22:30 Dokonce podruhý.
00:22:32 A já tě nutím, abys uklízela králíkům?
00:22:34 No to možná ne, ale hele, kdybych se dala,
00:22:37 tak si tady určitě postavíš i tu králíkárnu.
00:22:40 -Neříkej, že ne!
-No dovol?
00:22:42 -Co to povídáš?
-Je to tak.
00:22:44 Prosím vás, nehádejte se tady, to jsem mohl rovnou zůstat doma.
00:22:50 Já už si tu připadám jako otrok. Už abych dělala tu sestřičku.
00:22:53 Brambory, brambory, uklidit kuchyni, zase brambory...
00:22:57 Ještě si ráda na kuchyň vzpomeneš.
00:23:00 Myslíš, že mám dělat drahoty?
00:23:04 Já bejt tebou, tak jsem radši v kuchyni.
00:23:08 Ale to ne. Chudý mě pozval na rande.
00:23:12 Nepředpokládám, že by mně vysvětloval rozdíl mezi blatouchem a konvalinkou.
00:23:16 Prosím tě! Máš ty to zapotřebí? Vždyť je to pro tebe starej chlap.
00:23:22 -No a?
-Najdi si nějakýho mladýho,
00:23:25 slušnýho kluka a přestaň už blbnout. Tady tomu je padesát.
00:23:30 -Chceš něco říct?
-Radši ne.
00:23:34 Já už jsem jednoho takovýho starýho dědka měla.
00:23:38 A víš koho? No to bys neuhádla!
00:23:41 -Ale nesmíš to nikomu říct.
-Ale jo.
00:23:44 -Tvýho švagra.
-Přemka?
00:23:49 -Hmm. Pana doktora, no.
-Kecáš.
00:23:52 Přísahám.
00:23:53 Ale za prvý v tý době už byl rozvedenej a za druhý
00:23:56 k ničemu nedošlo, protože než jsem si stačila sundat svetřík,
00:23:58 tak nás vyhmátla babička.
00:24:01 Ty jsi hrozný číslo.
00:24:03 Hele, ty snad chceš říct, že jsi svýmu muži nikdy nezahla?
00:24:07 -No to jsem taky nezahla.
-No, to říká každá.
00:24:11 Ale cizí ručičky, ty tisknou vždycky líp.
00:24:15 -Hele, tak ty mě chceš zkazit.
-Když Přemek měl aspoň ten zámek.
00:24:21 Chudý má jen kobylu.
00:24:25 Dobrý den.
00:24:29 Jé, tady to voní...
00:24:36 Paní Mrázová, já vím, že se pořád hádáme,
00:24:38 že mě nemusíte mít plný zuby, ale tohle je pro vás.
00:24:43 -Proč?
-Protože vám chci poděkovat.
00:24:46 Za to, že jste na mě taková přísná. Vlastně ze mě děláte lepšího člověka.
00:24:52 Podívejte se, pane inženýre, jděte si dělat šašky někam jinam.
00:24:56 -Já mám svý práce dost.
-Myslím to vážně.
00:24:59 Vy si to opravdu zasloužíte. Podívejte se,
00:25:02 sbírají se tady podpisy kvůli tomu, abych odešel z domova důchodců.
00:25:06 A vy jste na mě tak přísná a vůbec jste to nepodepsala.
00:25:09 Za to si zasloužíte květinu. Sbírá to Vaňková, znáte ji?
00:25:25 Že paní Vaňkovou pozdravuju.
00:25:28 A kdyby to nestačilo, podepíšu se víckrát.
00:25:32 Jo, to ovšem mění situaci.
00:25:42 No těšilo mě!
00:25:51 Co z toho máš, že do něj pořád tak pereš?
00:25:53 -Já jsem na něj ještě hodná.
-Třeba o něm nic nevíš.
00:25:57 -Taky mě to nezajímá.
-Měl velkej průšvih v pojišťovně.
00:26:04 Pak ho sesadili, domů nosil míň a míň a manželka se holt povohlídla jinde.
00:26:10 -Nejblíž byl jeho kamarád.
-No. A ty ho lituješ?
00:26:15 Já to jenom říkám.
00:26:19 Nezlob se, ale myslím, že zrovna ty by sis taky našla někoho jinýho.
00:26:24 Možná, že jo, možná, že ne.
00:26:27 Ale nechápu, proč mu to děláš ještě těžší.
00:26:30 Víš co, třeba by sis měla promluvit taky s jeho ženou.
00:26:33 Protože takhle on ti může nakukat co chce.
00:26:41 No to je dost. Kde se touláš?
00:26:44 Jestli s něčím počítáš, tak na to zapomeň. Nic nebude.
00:26:48 -A co by mělo bejt?
-No jen se nedělej.
00:26:52 Já jsem totiž přišla proto, že mám ráda večerní vůně.
00:26:58 -Já taky.
-Hele seď, nebo jdu domů.
00:27:04 -Ty tady tomu říkáš domov?
-A ty máš snad jinej?
00:27:12 Tý pohádce o tvý nevěrný ženě tady nikdo nevěří.
00:27:17 -Jak to bylo doopravdy?
-To nestojí za řeč.
00:27:21 -Ale mě by to zajímalo.
-Našla si jinýho, co je na tom?
00:27:27 -To udělalo ženskejch!
-A můžu se zeptat proč?
00:27:32 -Že by se to nevědělo?
-No, ale neví se to přesně.
00:27:40 Tak zřejmě byl perspektivnější a zajímavější, než já.
00:27:46 -A opravdu ti zbyl jen ten kůň?
-Ne.
00:27:50 Mám ještě dva batohy, tenisky a dvě bílý košile.
00:27:56 No tak to jsi snad měl nárok na víc. Ne?
00:27:58 Hm, ale já jsem hodil takovýho... takovýho frajera, víš?
00:28:04 No, no právě. Víš, jak ti tady říkají?
00:28:08 Mně každej vždycky nějak říkal. Naposledy moje žena:
00:28:13 Lásko moje. Dost dlouho.
00:28:19 -Tak tady ti říkají půlnoční kovboj.
-Podle toho filmu?
00:28:25 No, podle hlavního hrdiny. Ten obstarával starý a bohatý dámy.
00:28:32 Tak co ty na to?
00:28:35 Aspoň ředitelku a Vaňkovou bys přiznat moh, ne?
00:28:42 -Tak já jsem si to nevymyslela.
-Ježíšikriste!
00:28:47 A nemusíš se hned urážet.
00:28:51 Kam jdeš?
00:28:53 Spát.
00:28:58 No tak dobrou, no.
00:29:38 Nemějte obavy, všechno zařídím.
00:29:42 Andulko, já bych se potřeboval s váma o něčem poradit.
00:29:46 Lojzíčku, Lojzíčku, teďko ne, až odpoledne, jo?
00:29:49 -Dobře, já přijdu.
-A budu u babičky Potůčkový.
00:29:51 Ona si zase vzala do hlavy, že vydědí děti.
00:29:55 To je dneska tedy...
00:29:58 -Ahoj. Tady mě máš!
-A hele, návštěva. Ahoj.
00:30:03 Tak co, jak to jde? Já jsem se na tebe moc těšila!
00:30:06 Že jsi nenapsala! Já teďko nemám čas.
00:30:09 Ono se něco stalo? Ty někam jedeš?
00:30:12 Ale ne, já mám spoustu shánění, práce, rozumíš?
00:30:16 Víš co, počkej na mě v parku. Nebo v místosti pro návštěvy, jo?
00:30:21 Víš, já musím na poštu, na městský úřad
00:30:25 a taky Kovářovi pro baterky do holicího strojku.
00:30:28 -Ty jsi tady vzala posluhu?
-Ale ne.
00:30:31 Ale je tady spousta práce. Já přijdu hned.
00:30:37 Ale ne, Anežko, neblázni.
00:30:40 Tak občas někomu něco nakoupím, nebo vyřídím,
00:30:46 sem tam s někým promluvím, když vidím, že to potřebuje.
00:30:50 Vždyť jsem tady jenom seděla a to nebylo k životu.
00:30:53 -A dobrý slovo je tady moc důležitý.
-Já vím.
00:30:59 -Tady se totiž zázraky dělají lehce.
-Nepovídej.
00:31:05 Ano. To stačí se ráno jenom na někoho usmát,
00:31:10 nebo někomu půjčíš známku na dopis a zázrak je hotovej.
00:31:14 -Vážně?
-Ano.
00:31:16 A já ti garantuju, že kdyby měl smrt na jazyku,
00:31:20 tak bude žít o tejden dýl.
00:31:23 Uznej, že týden života v našem věku, to je slušná porce, ne?
00:31:30 -Je, počkej, kolik je hodin?
-Co je? Proč?
00:31:34 No ona Karlička potřebuje penicilín. A sestřičky na všechno nedohlídnou...
00:31:39 Ale neboj se, voni na tohle určitě dohlídnou.
00:31:42 Myslíš?
00:31:44 Já jsem tě taky chtěla o něco poprosit.
00:31:48 -Hmm. A o co?
-Mně je to strašně trapný...
00:31:52 -Že ty jsi Vaňkovi nevěrná!
-To jsi uhodla. Akorát nevím s kým.
00:31:57 Jen se nedělej. Vono těch mladejch kluků je!
00:32:01 A kde je vlastně Vaněk?
00:32:03 Mají tady docela dobře vedenou kroniku, tak šel ke kronikáři.
00:32:08 -Ty znáš Bětu Mrázovou, viď?
-No jasně, no to víš, že jo.
00:32:14 A mohla bys mě říct, jak ona vaří?
00:32:19 Jak vaří? Co?
00:32:22 No... u Esperka se neučila, ale jinak...
00:32:26 -No jak jinak?
-No jinak vaří nejlíp.
00:32:30 Marie si myslí, ale Andulko, prosím tě, musí to zůstat mezi námi!
00:32:35 Nemohla bys nějak nenápadně zjistit, jestli Běta tady náhodou někoho...
00:32:43 Zbláznili jste se?
00:32:45 V kuchyni jsou samý ženský, ale jinak tady není...
00:32:49 No snad nemyslíte ty důchodce?
00:32:52 Mně je špiclování strašně protivný, ale Marie je nervózní.
00:32:56 Vojta vyvádí!
00:32:58 A to pomůže, když budou vědět kdo to je?
00:33:03 To víš, je to její bratr. Dělá si starosti, no.
00:33:06 -A to napadlo ji nebo tebe?
-Co ti to udělá?
00:33:12 Pamatuj si, že za Bětu bych dala ruku do ohně.
00:33:15 Je to slušná a spořádaná ženská. A taková se už nezblázní.
00:33:22 No říká se není šprochu, aby na něm nebylo pravdy trochu.
00:33:26 Podívej se, jestli Běta někoho má, tak nemůže bejt z tohoto zámečku.
00:33:31 Protože tady je jenom stárnoucí kotelník
00:33:34 a jednou za den sem přijde listonoš.
00:33:37 -Ale že jsi to ty...
-No.
00:33:40 Máš štěstí, protože jsem si pořídila silnější brýle na dálku.
00:33:48 -Tak co?
-Jak prosím?
00:33:50 -Po neděli?
-Já to... já nevím.
00:33:54 Promiňte, ale já nemám čas.
00:33:58 -No né, ona tě nechá běhat samotnýho?
-Jé... Boženko!
00:34:05 Kam letíš, Vaňku?
00:34:07 Ale utíkám za Anežkou. Mám pro ni takovou zajímavou novinu.
00:34:12 -No a co ty?
-Já teď tady žiju.
00:34:15 Vzpomeň si! Od tý chvíle, cos mě připravil o byt.
00:34:18 -Neposadíš se?
-Ne, ne, ne děkuju.
00:34:21 Bojíš se, co?
00:34:25 Jako čeho?
00:34:28 No jistě, co by ses bál, když vám to spolu klape.
00:34:32 Já to štěstí neměla. Mně nikdy žádnej chlap nerozuměl.
00:34:36 -Ani ten Brejška.
-Von tě vyhodil?
00:34:40 -No dovol, šla jsem sama.
-Dobrovolně do, do domova důchodců?
00:34:46 Poslechni, ty jsi nějak zdrznul, ne?
00:34:49 Tak si pamatuj, drahoušku, že ještě není všem dnům konec.
00:34:53 Ten byt tě bude ještě moc mrzet!
00:34:58 Boženko, proč ty musíš bejt pořád tak zlá?
00:35:05 Co?
00:35:07 Já si pamatuju, že jsi byla docela hodná ženská
00:35:09 a všichni tě měli rádi. A já věřím, že by zase mohli mít.
00:35:14 Co mi to tady vykládáš, prosím tě? Vždyť jsi to všechno zavinil ty.
00:35:18 Co já mohla, kdybych bejvala našla pořádnýho mužskýho!
00:35:21 Místo toho jsem uvěřila tobě a tys mě připravil i o ten byt.
00:35:25 -Neměj strach.
-Z čeho?
00:35:29 Já věřím, já věřím, že ještě budeš v životě šťastná.
00:35:36 No tohle! Tak já šťastná jsem!
00:35:41 A jestli mluvíš o sobě, tak tebe si ke štěstí rozhodně nepředstavuju.
00:35:44 Určitě... Určitě budeš šťastná.
00:35:51 Nikdo nemůže být nešťastnej celej život.
00:36:00 KLEPÁNÍ Dále!
00:36:04 Dobrý večer. Neruším?
00:36:08 -Mně to přece jenom nedá.
-Tak se posaďte.
00:36:13 Tak jenom na chviličku.
00:36:16 Víte jistě proč sem jdu.
00:36:18 Všimla jsem si, že ten Chudý je tady ještě pořád zaměstnán.
00:36:26 Ano, je.
00:36:27 Ale dohodli jsme se přece, že dostane výpověď.
00:36:30 Kvůli hulvátství a příšerné pracovní morálce.
00:36:34 -My dvě, že jsme se dohodly?
-Ano, ano a není to tak dávno.
00:36:40 Paní Vaňková, víte, čeho jsem si zase všimla zase já?
00:36:43 -Čeho?
-Vy se chováte jako moje nadřízená.
00:36:47 -Možná, že mi něco uniklo, ale...
-Nejde přece o mě, jde o všechny.
00:36:50 Nepřerušujte mě, prosím vás.
00:36:52 Skutečně si myslíte, že sem vždycky přijdete,
00:36:54 něco mi nařídíte a já že to provedu?
00:36:57 Ty mouchy tady jsou a ty podpisy taky.
00:37:00 -Ano, ale ředitelka jsem tady já.
-Vás to neuráží ani jako ženu?
00:37:07 -Vyšeptalá škeble? Chm.
-Co můžu dělat? Třeba má pravdu.
00:37:13 Nejmladší nejsem, stará panna jsem. Buďte ráda, že to neříká o vás.
00:37:19 Jenomže paní ředitelko žijeme v demokratické společnosti.
00:37:22 A jestliže takový živel neopustí náš domov, tak my si budeme myslet,
00:37:26 že vám třeba na nás nezáleží. A na takové ředitelce nezáleží nám.
00:37:31 -Komu nám?
-Nám všem.
00:37:34 Kovboj tady možná zůstane, ale my budeme chtít novou ředitelku.
00:37:39 Paní Vaňková, za 10 minut je večerka.
00:37:43 Je mi velice líto, že se mnou nejste spokojena,
00:37:46 ale moji nadřízení jsou spokojeni.
00:37:47 -Přijde na to, jestli vědí všechno.
-Já bych to ráda dopletla.
00:37:52 Třeba nevědí, že mají ředitelku, která byla donedávna spisovatelkou.
00:37:57 I když třeba anonymní. Hezký vzoreček.
00:38:01 V tom se zahřejete, i kdyby vás třeba přeložili někam na sever.
00:38:06 To záleží na vás. Dobrou noc!
00:38:16 Tak, kluci, projedete se. A ne, že budete vyvádět.
00:38:23 To bysme nebyli kamarádi.
00:38:25 Je tu někdo?
00:38:27 To byla ženská, že jo? Nebo, že už bych měl halucinace?
00:38:32 -Jste doma?
-Vždyť to povídám. Baba.
00:38:38 Slyší mě někdo?
00:38:48 -No je to možný?
-Dobrý den.
00:38:51 Já vás vítám. Jestli jdete za mnou, tak já nejsem doma, jsem ve stáji.
00:38:56 -Ještě, že jste mi to řekl.
-Zapřahám do bryčky.
00:38:59 -Chci objet pole, jaký budou žně.
-Taky jsme to doma dělali.
00:39:03 No můžete jet se mnou. To byte mi udělala radost.
00:39:11 Včera jsem si za nic na světě nemohla vzpomenout, jak bylo 4.3.1951.
00:39:21 -A vy máte tu kroniku...
-4.března... co když to tam nebude?
00:39:28 Tak třeba 25.září 1965. Nebo někdy jindy.
00:39:37 -To je jedno.
-Někdy jindy.
00:39:40 -To by tam bejt mohlo.
-Někdy jindy.
00:39:45 Matěji, prosím tě, nech už toho, nebo se z těch šachů zblázníš.
00:39:49 Ukliď to, jdeme ven. No tak honem!
00:39:51 A co teď udělá Mařenka? Co udělá? Bude uklízet.
00:39:56 Teď to nech.
00:39:57 Budeme si podávat knížečky a babička to tady na stole srovná.
00:40:02 Tak, no tak... No tak, Mařenko, podej...
00:40:06 Podej mi knížečku...
00:40:10 Jedna, jedna...
00:40:15 Děkuj ti... Děkuju.
00:40:16 -Prosím tě, jdi pomoct Matějovi.
-Ano babi.
00:40:19 Ježíšmarjá...
00:40:21 Ahoj.
00:40:23 Co, co je tohle...?
00:40:25 -Co je to?
-Neumíš číst?
00:40:28 No co to znamená?
00:40:30 Že nás zvou na první rozvodové stání. Je to tam snad dost čitelný, ne?
00:40:34 No ale co vás to napadlo? Proč?
00:40:37 Vždyť jsou tady děti. A jak to, že o tom nevím?
00:40:39 Prosím tě mami, nedělej si legraci!
00:40:41 No dobře, ale po jedné hádce se snad neběží...
00:40:43 Hádáme se denně! A vůbec se mi o tom nechce mluvit.
00:40:47 -Pro mě je to hotová věc.
-Jo tak tobě se o tom nechce mluvit?
00:40:51 Ty se tváříš, jako by ses rozhodoval, jestli půjdeš nakoupit, nebo ne.
00:40:55 Já se nepotřebuju rozhodovat. Pamatuj si to.
00:40:58 A ty si myslíš, že já se na to budu koukat?
00:41:00 Nezlob se, ale nebudeš mít na vybranou.
00:41:05 Neexistuje! S tou první ses rozvedl, dobře.
00:41:09 Ale se Simonkou se rozvádět nebudeš. Ten papír jim dojdeš vrátit.
00:41:13 -Zrušíš to! Jinak...
-Jinak co?
00:41:16 -No jinak mi nechoď na oči.
-Ale no tak, mami...
00:41:20 Ne! Nezkoušej na mě žádný citovky!
00:41:23 Myslíš, že bych žádal o rozvod, kdybych k tomu neměl nějakej důvod?
00:41:26 Nejsem přece padlej na hlavu.
00:41:28 To teda padlej budeš, protože Simonka ti nic špatnýho udělat nemohla.
00:41:32 Na to dám krk, jak mám jenom jeden.
00:41:36 -Tati, pojď si se mnou zahrát!
-Nezlob se, ale teď nemám čas.
00:41:40 Počkej na Simonu, jo? Ta hraje líp.
00:41:45 -Já bych chtěla znát důvod.
-Už delší čas ji sleduju.
00:41:49 Jo tak ty ji sleduješ? A co jsi vysledoval?
00:41:51 Že z přednášek ti chodí nakupovat, že se ti stará o syna
00:41:55 a že ti vytvořila rodinu?
00:41:57 Jsou i věci, který by tě možná ani nenapadly.
00:42:00 -Který?
-Třeba si někdy vzpomeneš.
00:42:06 Ty totiž žádnej důvod, žádnej rozumnej důvod, nemáš.
00:42:09 Jinak by sis to dávno nenechal pro sebe.
00:42:13 Ty jí ubližuješ!
00:42:15 Tak dobře, mami, ale pamatuj si, že jsem tě varoval.
00:42:19 -Spí se svým učitelem!
-Ježíšmarjá!
00:42:22 A on ji za to nechává udělat zkoušky. Konkrétně z dějin umění.
00:42:25 -Toníku, co to říkáš?
-No dovol, to snad...
00:42:29 Okamžitě se jí omluv!
00:42:32 Kde jsi dělala poslední zkoušku? U něj doma, nebo ve škole?
00:42:35 No tohle... Nevíš jak to bylo!
00:42:36 -U něj doma?
-Jo!
00:42:39 Já tě na tu zkoušku vezl.
00:42:42 Vyložil jsem tě u školy a ty jsi do školy šla.
00:42:45 Hrála jsi se mnou komedii... já ti věřil.
00:42:47 Já měl dokonce radost, že jsi tu zkoušku udělala...
00:42:50 A pak jsi mi dokonce tvrdila, že jsi u něj doma nikdy nebyla.
00:42:53 Tys mně to zapírala. Proč asi?
00:42:55 -Věř mi. Bylo to jinak.
-A mohl bych pokračovat.
00:42:58 Kdyby to bylo jinak, měla bys odvahu říct mi to rovnou.
00:43:02 -Jenomže ono to jinak nebylo, víš?
-Hmm. Máš mizerný informace.
00:43:06 To se uvidí.
00:43:09 Mohla bys mi říct pravdu?
00:43:13 Simono, táta slíbil, že si se mnou zahraješ.
00:43:16 Zahraju.
00:43:19 -Já mluvím vždycky pravdu.
-Já ti věřím, Simonko.
00:43:38 To je náhoda. Já myslel, že nebudete doma.
00:43:41 -No my vlastně nejsme doma.
-Ne? No to mám teda smůlu.
00:43:47 Teda ony jsou doma, ale já chvátám do práce.
00:43:53 No škoda. Chtěl jsem mluvit právě s tebou.
00:43:56 Tak snad příště. Nezlobte se, ale opravdu chvátám.
00:43:59 Když už jedu takovou dálku, tak by sis snad tu chvilku
00:44:02 pro mě udělal, ne?
00:44:04 -To, to vám asi nevysvětlím.
-Vysvětlíš. Ono to počká.
00:44:08 A když, tak ti vystavím omluvenku od zubaře.
00:44:14 -Já opravdu nemám čas.
-Tak si ho budeš muset udělat.
00:44:17 Von ministr počká. Nebo se mně snad chceš vyhnout?
00:44:25 Tak pojďte!
00:44:32 Tak já vás tu nechám a zatím něco připravím.
00:44:34 Seďte! Já chci, abyste tady byla taky.
00:44:37 Abyste to slyšela.
00:44:40 Pořád jsem čekal, že si uděláte čas a přijedete nám vysvětlit,
00:44:44 co se to tady u vás vlastně děje.
00:44:47 No a když jste nejeli, tak jsem si udělal ten čas já.
00:44:49 Prosím, poslouchám! A žádný zbytečný řeči!
00:44:55 No nejsem sice zvyklej, aby mě někdo dirigoval...
00:44:58 -Máš moji dceru!
-Ale pro jednou se svět nezblázní.
00:45:02 Nech si ty chytrý řečičky! Mluv jasně!
00:45:06 Rozvádíme se. Za tejden máme první stání.
00:45:09 To už vím taky. Proč se rozvádíte?
00:45:14 No tak... Nerozumíme si.
00:45:17 Co to znamená, nerozumíme?
00:45:19 Že si prostě nerozumíme.
00:45:22 Na mě nekoukej. Já žádost nepodala.
00:45:27 Tak o co jde?
00:45:29 Nezlobte se, ale nechte si ten protektorskej tón.
00:45:32 Tady jste na návštěvě a já nejsem malej kluk.
00:45:35 -Já chci vědět, proč se rozvádíš!
-To je moje věc.
00:45:40 Není! Simona má rodiče a těm není její osud lhostejný.
00:45:46 A já jsem tě na to předem upozorňoval!
00:45:49 A já vás zase upozorňoval, že nemám na zbytečný řeči čas.
00:45:53 -Dovolíte?
-Tatí!
00:45:55 Toníku!
00:45:58 Tak si ho budeš muset udělat, protože já chci vědět,
00:46:00 proč ji opouštíš.
00:46:03 Nechte mě! No tak!
00:46:04 -Mluv!
-Tati! Pusť ho!
00:46:07 Sliboval jsem ti, že ti rozbiju hubu, jestli jí budeš komplikovat život.
00:46:11 Ale jestli ji chceš opustit kvůli nějaký pitomosti...
00:46:14 -Tati!
-Ta pitomost úplně stačí.
00:46:16 -Pane doktore, nešlo by to v klidu?
-To jsem právě chtěl.
00:46:22 -Tak proč?
-Nemá jenom mě.
00:46:27 -Teda jestli mi rozumíte?
-Cože?
00:46:31 Navštěvuje svýho učitele a ten jí za to dává známky.
00:46:36 -Cos to o ní řek?
-Pravdu.
00:46:38 Tati pusť ho! Takhle to není!
00:46:41 Pane doktore, no tak! Toníku!
00:46:43 Takhle ty mluvíš o své ženě? Takhle ty jí důvěřuješ?
00:46:45 Sakra pusťte mě! To se budem prát, nebo co?
00:46:47 Ne. Takovou příležitost ti nedám. Protože ti dám takovou jednu, že...
00:46:50 No prosím. Tak si bouchněte, no.
00:46:53 Bouchněte si! U vás mě to nepřekvapí.
00:47:01 Toníčku!
00:47:04 Je! Au... je...
00:47:51 -Volal někdo?
-Někdo měl?
00:47:55 Ne, to já jenom tak. Prosím tě, nic nevař. Nemám hlad.
00:48:02 Když jsem se s tím dělala, tak budeš jíst.
00:48:06 -Čufty.
-Prosím?
00:48:09 Jo. Děkuju.
00:48:14 Něco bych měla vědět?
00:48:16 Byl jsem u Simony zjistit, jak to myslí s tím rozvodem.
00:48:21 Chtěl jsem něco zachránit.
00:48:28 -Tak s tím rozvodem to myslí vážně.
-A důvod znáš?
00:48:34 -Ale já už ho jednou varoval.
-Koho?
00:48:36 -Tondu.
-Má nějakou ženskou, že jo?
00:48:39 -Ne, ale všechnu vinu dává Simoně.
-No to by mi teda do očí neřekl!
00:48:46 -To by dostal takovou, že...
-Jo. Taky ji dostal.
00:48:54 -Leží ve špitále.
-Nech toho!
00:48:57 Nějak nešikovně při tom upadl ze schodů.
00:49:04 A ty máš pocit, že jsi jim zachránil manželství?
Na obrazovky České televize se vrací jeden z nejoblíbenějších seriálů z nedávné minulosti Život na zámku.
Pešák (B. Poloczek) po ostřejší výměně názorů s Fulínovou (J. Boušková) uznal, že se nechoval moc vybraně a rozhodl se omluvit. Ani u Vojty (V. Vydra) a Běty (E. Kasanová) není situace růžová, rodinné hádky se stupňují a Běta se utvrzuje, že v kuchyni domova důchodců je jí dobře. Nad kým se ale stahují mraky? Je to ing. Chudý (Z. Žák), kterého pronásleduje ženský hněv paní Vaňkové (L. Švormová). Zato Andulce Šafářové (S. Zázvorková) se v novém domově začíná líbit. Přemysl Král (T. Töpfer) si chce vyjasnit situaci kolem podané žádosti o rozvod Simony (K. Hrachovcová) a Tondy (J. Šťastný).