Tentokrát se dění točí kolem Králova přítele Pešáka. Proč chce prodat svůj statek? Oblíbený rodinný seriál České televize (1999). Hrají: B. Poloczek, T. Töpfer, K. Macháčková, K. Hrachovcová, J. Jirásková, V. Brodský, S. Zázvorková, J. Boušková, V. Vydra, E. Kasanová, J. Šťastný a další. Scénář J. Míka. Kamera J. Osten. Režie J. Hanuš
00:00:01 Podle závěti hraběte Esperka, jste se oba dva stali
00:00:04 a to rovným dílem, majiteli zámku Temniště a k němu náležející půdy.
00:00:08 Ano.
00:00:10 Musíme vás upozornit, že se to v nejbližších dnech změní.
00:00:13 -Proč?
-Přestanete být majiteli.
00:00:16 To je Ivana, moje žena.
00:00:19 -Jak... tvoje žena....?
-Oženil jsem se.
00:00:25 Jestli ten článek neuveřejníte, tak vás zaškrtím.
00:00:28 Původně... Něco se změnilo?
00:00:31 Že bych vás před tím škrcením pozval na večeři? Co říkáte?
00:00:35 Já jsem v životě zažil lecos, ale aby se nám vaše rodina mstila
00:00:41 přes naši dceru, to je tedy síla!
00:00:44 Doufám, že to vysvětlíte!
00:00:46 Ona, paní profesorko, nemůže za to, že vám soud,
00:00:50 naprosto podle práva, odebral zámek.
00:00:52 Simonko, moc se mi líbíte, jste moc milá.
00:00:59 -Máte nějaký problém?
-Ta cesta je moje.
00:01:02 -Vaše.
-Tak, tak.
00:01:05 A můžeme něco udělat pro to, abysme se dohodli?
00:01:07 No nic. Jak se chcete dohodnout se mnou,
00:01:10 když jste se nedokázala dohodnout ani s vlastní rodinou.
00:01:13 Už to finančně nezvládáme.
00:01:15 Spláceli bysme to celej život a byt, ten budeme potřebovat.
00:01:20 -A co za to chce?
-Jó, to já nevím.
00:01:23 -Počkej... ty myslíš...
-No aby ne.
00:01:25 Není nad to, mít vlastní barák.
00:01:27 Přece nemůžete odejít, tady je přece spousta místa,
00:01:34 to jsem se o ten byt nemusel soudit.
00:01:38 Protože...
00:01:40 No prostě nemůžete odejít, protože já vás mám rád!
00:01:45 Během dopoledne si na osobním vyzvednete papíry
00:01:50 a zítra už nemusíte do práce.
00:01:54 -Ale to vám bude jeden lékař scházet.
-Lékař ano, ale vy ne.
00:01:59 My klidně pudem, ale ty nás vocaď nemáš co vyhazovat,
00:02:01 protože tohleto není tvoje.
00:02:03 Ty ses ve svejch padesáti letech zmohl akorát tak na stan.
00:02:06 Simona Králová a Antonín Nový si dovolují oznámit,
00:02:11 že budou oddáni...
00:02:14 Teda to jste mě opravdu překvapili.
00:02:19 Máme kluka. Kluka! 3,5 kg a 52 centimetrů. Čau!
00:02:23 Otakare... ahoj! Tak povídej!
00:02:26 No narodil se... představ si, že zrovna na tvoje narozeniny.
00:02:29 To je dobře. Tradice se maj dodržovat, ne?
00:02:33 No jasně!
00:03:39 -Dyť ti bere! Kam vejráš?
-Vidím, ne?
00:03:43 Sakra!
00:03:46 Kdybys tak neřval, tak jsem ji měl.
00:03:49 -Dupeš jak slon.
-No jedině tak tě vzbudím.
00:03:53 Kdepak, tohle je stará moudrá štika. Ta se nedá jen tak přelstít.
00:03:58 Kdybys byl pořádnej rybář, tak bys to věděl.
00:04:00 Štika! To já tady sežeru naviják.
00:04:03 Tohle byl maximálně takovejhle okounek.
00:04:05 Tohle že byl okounek? Víš ty, jak bere okoun?
00:04:08 -Vím. Tobě roha.
-Ty budeš učit starýho vola tahat.
00:04:12 Když já chytal takovýhle štiky do ruky,
00:04:16 tak ty jsi ještě věřil na hastrmany, ty...
00:04:18 Náhodou... Já na ně pořád ještě věřím.
00:04:22 Hele... Nechceš koupit můj statek?
00:04:26 Ne, dík... já mám vilu.
00:04:29 Ale jestli chytneš tu štiku, tak ti splním tři přání.
00:05:23 Je to možný?
00:05:26 Člověk jede na ryby, aby si trochu srovnal nervy
00:05:29 a než přejede přes město, tak je ztratí.
00:05:31 Jo, pane doktore, to není jako jezdit okolo zámku v cizí bryčce.
00:05:45 Vidíš je? Stojej tam jak tvrdý Y!
00:05:48 Ale aby to začli řídit to je ani nenapadne.
00:05:58 -Zprava je to dobrý?
-Není, ale počká. Žvejkni ho!
00:06:04 TROUBENÍ RÁNA
00:06:12 -To ti teda pěkně děkuju.
-Mně? Já myslel, že počká!
00:06:15 No člověče, co to děláte?
00:06:18 Pane řidiči, víte, která je hlavní silnice?
00:06:20 -Já vím, je to moje vina.
-No to v každém případě.
00:06:22 Přednost v jízdě mají vozidla, jedoucí po hlavní silnici.
00:06:24 -Paragraf 208, víte o tom?
-Přestaňte mě tady školit.
00:06:28 Kdybyste tu nestáli a řídili dopravu, tak by se to nemohlo stát.
00:06:30 Řidičský průkaz a technický průkaz a bez diskusí, prosím.
00:06:34 No jistě, dávat botičky a pokuty, to je jediný, co vy umíte.
00:06:36 Uvolněte křižovatku a zajeďte na parkoviště! Oba!
00:06:39 Stejně za to můžete vy a celá městská rada.
00:06:41 Uvolněte křižovatku a zajeďte na parkoviště! Támhle!
00:06:53 Tche, tche...
00:06:54 Žvejkni ho, žvejkni ho, tak jsem ho žvejknul!
00:06:57 Já tě naváděl dobře, ty jezdíš jak hlemejžď.
00:07:00 Jo. Výborně. Za tisíc korun. A to nepočítám tohleto.
00:07:03 Nemáš se vytahovat na policajty. Byla to tvoje vina.
00:07:05 -Tvoje vina to byla.
-Hergot, že já blbec s tebou jezdil.
00:07:08 -Jako bych neměl doma co na práci.
-Nechápu, že to aspoň nepřiznáš.
00:07:11 -Co bych přiznával? Ty jsi řídil.
-A ty jsi naváděl.
00:07:14 A ty zase neumíš jezdit.
00:07:16 -Já myslela, že jste byli na rybách.
-Pešák a ryby?
00:07:20 Všechny utekly do moře, když ho viděly.
00:07:24 -Hele!
-Co? Tisíc korun?
00:07:26 To mně proplatí. Spolu se starostou.
00:07:28 Víš co, starostu znáš, tak mu to odnes.
00:07:31 -A chytili jste něco?
-Tche!
00:07:33 Mohl jsem mít takovouhle štiku, kdyby neřval jak pavián.
00:07:36 To bude drahá večeře!
00:07:40 Snad jste nebourali? Jsi celej?
00:07:45 Tohle ti udělá dobře. Letím.
00:07:48 Já nepotřebuju, aby mi něco dělalo dobře.
00:07:50 -Mně je skvěle.
-To ráda slyším.
00:07:52 Co zase? Kam pořád letíš? Nemůžeš na chvilku s náma posedět?
00:07:56 Nemám čas. Josífek už bude mít hlad.
00:07:59 -Musím domů. Pa!
-Pa!
00:08:04 No aby se Josífek nezbláznil!
00:08:07 Nezdá se ti, že z tohoto baráku pořád někdo jenom utíká?
00:08:11 Proč by utíkala? Bydlíme tu snad sami, ne?
00:08:15 -Proč my jsme to stavěli?
-Už si ani nevzpomínám.
00:08:20 Možná, že jsme neměli kde bydlet.
00:08:23 Kam přijdu, kam se podívám, všude samej prázdnej pokoj.
00:08:26 Že já tenkrát od Polarisu nevzal ten byt.
00:08:29 -Jak my jsme si mohli žít!
-Nechtěl jsi ustupovat Bohatovi.
00:08:32 Každej, kdo mě potkal, takhle ukazoval na čelo.
00:08:35 -Já jim nevěřil.
-Konečně ti to došlo?
00:08:38 Co konečně? Jaký konečně?
00:08:40 To bylo něco jinýho? To byla úplně jiná situace.
00:08:46 -Ta bouračka, to byla tvoje vina?
-Co moje vina. Pešákova samozřejmě.
00:08:51 Ovšem zato umí chytat štiky do ruky.
00:08:59 Nezdá se ti, že s některejma lidma v poslední době není k vydržení?
00:09:03 Zdá.
00:09:05 Dyť já ten potok znám jako vlastní boty.
00:09:07 Neříkám nějaká větší ryba. Jo, to mu mohla zabrat.
00:09:10 Třeba vokoun, větší... Ale štika?
00:09:12 V žádným případě štika!
00:09:14 A ta tvrdá palice to nepřizná a nepřizná a nepřizná.
00:09:17 -Ne.
-No ne, nezbláznila by ses z toho?
00:09:19 -Zbláznila.
-Že jo? To je dneska den...
00:09:22 Tak s ním na ryby nejezdi. Proč se máš rozčilovat?
00:09:25 -Ano. Taky, že nepojedu.
-Můžeš dělat něco jinýho...
00:09:29 -Co já vím...
-Co mám dělat jinýho?
00:09:32 -To mám sloužit každej den?
-Ty jsi šikovnej na všechno.
00:09:35 Viď? Počkej, co on to breptal o tom, že prodá statek?
00:09:43 -Já jsem o ničem neslyšela.
-No jo, něco říkal.
00:10:06 Dneska budou k večeři ryby? Já je škrabat nebudu.
00:10:09 Kam jdeš? Tady není žádná práce?
00:10:12 -Já bych řekl, že jej jí tady až moc.
-Ptám se tě, kam jedeš.
00:10:16 -Za Bohoušem.
-Vás ta pitomost ještě nepřešla?
00:10:20 -Ne.
-Tak koukej, ať tě rychle přejde.
00:10:23 -Nevíš, co bych tu dělal sám?
-Oženíš se.
00:10:28 Koukej, ať seš brzo zpátky, ty...!
00:10:38 Ách jo!
00:10:41 Počkej, počkej, neboj, neboj, taky dostaneš.
00:10:44 Uhni, nebo tě srazím.
00:10:46 Cikánský baron jsem já, mě...
00:10:51 No konečně!
00:10:56 Dojit bude asi svatej Petr, co?
00:10:59 -Dyť jo, co pořád máš?
-Hnůj jsem taky vykydal já.
00:11:04 Jo, slyšel jsem... No vykydal jsi za mě hnůj.
00:11:06 -Kdy začnete s tím vaším podnikáním?
-Brzo.
00:11:10 No jo, teď asi bude celá republika sádrokartonová, viď?
00:11:16 Jak se můžeš dát dohromady s Bohoušem, s takovým lemplem!
00:11:20 No vono je to lepší, než magořit tady, že jo?
00:11:22 Jen aby ti to tady nebylo jednou dobrý.
00:11:26 Na co šáhnul, to zmařil.
00:11:28 Pro tebe je pitomej každej, kdo nedělá ve chlívě.
00:11:30 Ty chytrej, partiček, co montujou sádrokartony,
00:11:34 je jako much. Tolik lidí nedělá ani na berňáku.
00:11:37 Nevyděláte si ani na slanou vodu.
00:11:39 Jo, jenomže budu mít v sobotu a v neděli volno.
00:11:42 -No to je vono, práce vám nevoní.
-Dyť se nedostanu ani do kina!
00:11:46 Co bys dělal v kině? Stejně tam nic pořádnýho nehrajou.
00:11:50 S tebou není řeč.
00:11:51 Ty chytrej, jestli chceš bejt pořádnej podnikatel,
00:11:54 tak budeš makat třikrát tolik, než tady.
00:11:58 Nebo začneš krást.
00:12:20 K večeři nic nebude?
00:12:26 Třicet let jsme s tátou čekali, až to dostaneme zpátky.
00:12:30 -Abyste dřeli jak mezkové, jo?
-Na gruntě to jinak nejde.
00:12:36 Z jedný strany jsem rád, že se toho nedožil.
00:12:39 Aspoň nevidí, jakej k tomu má jeho jedinej vnuk vztah.
00:12:44 -Já jsem zase založil firmu.
-Firmu!
00:12:48 -Neuživíš sebe, natož ženskou!
-Ty myslíš, že by sem nějaká šla, jo?
00:12:54 Najdeš si takovou, který hnůj nesmrdí.
00:12:57 -A taková existuje?
-Jo, takovejch je dost.
00:13:01 -Tati, já se chci zařídit jinak.
-Jak?
00:13:04 No jinak.
00:13:06 Že zalezeš někam do paneláku a budeš se vyvalovat u televize?
00:13:10 -To se jdi rovnou zastřelit.
-V paneláku nežijou lidi?
00:13:14 Ne. Kouřej na balkonech, nebo čučej z voken.
00:13:19 Jejich psi serou na trávníky, na kterejch si pak hrajou malý děti!
00:13:24 Každej psa nemá.
00:13:26 No jak tak na tebe koukám, ty si ho určitě pořídíš.
00:13:32 -Tati,copak se stěhuju do paneláku?
-No ale chceš pryč.
00:13:35 -To chci.
-Krucifix, mysli už konečně hlavou!
00:13:39 Dyť tady máš statek! Co já si s tím vším počnu?
00:13:45 -To si to mám naložit do octa?
-Tak to dej zpátky do družstva.
00:13:52 Do družstva...
00:13:56 Moji rodiče na tom nechali zdraví, vydupali to ze země.
00:14:02 A když z toho konečně začali mít radost,
00:14:05 nějakej užitek, tak jim to sebrali!
00:14:09 A my teď můžeme pokračovat! Rozumíš?!
00:14:13 A ty, ty chceš lízt po půdách a montovat nějaký přiblblý příčky.
00:14:17 Nezlob se na mě, tati, ale poslouchat řeči o nějakým rodinným gruntu,
00:14:21 to je jako kdybych lezl do muzea.
00:14:24 -Do muzea...?
-Jo. Do muzea.
00:14:34 Tak poslechni, co ti teď řeknu:
00:14:37 Jestli odsud odejdeš, tak už se nemusíš vracet. Nikdy!
00:15:00 Tak vám, dámy a pánové, děkuju všem za spolupráci.
00:15:03 Já děkuju, pane kolego.
00:15:06 Pracovat s takovým talentem, to je radost.
00:15:08 Zastavte se u mě!
00:15:12 No vyznamenání... co jinýho.
00:15:19 -Dobrý den.
-Dobrý den. Posaďte se.
00:15:24 -Děkuju.
-Tak co? Berou, berou...?
00:15:29 Ani moc ne. Řeknu vám, za první republiky, to bylo braní!
00:15:35 Heleďte, já se vás zeptám rovnou. Vy máte nějaký problémy?
00:15:38 Problémy? Já? Dělám něco špatně?
00:15:42 Ne. Naopak. Vy jste tak dobrej, až je to podezřelý.
00:15:47 -To je snad dobře, ne?
-No je a není.
00:15:51 Ze zkušenosti vám můžu říct, že když chce někdo v práci
00:15:55 položit život, tak ho něco žere.
00:15:58 Mě vážně nic nežere. Já už jsem takovej.
00:16:00 -Víte to určitě?
-Určitě.
00:16:03 -No tak to je dobře, no.
-Nebojte se.
00:16:07 No nic, já jsem se jenom musel zeptat.
00:16:17 -Pane doktore?
-Ano?
00:16:19 -Mám pro vás vzkaz od táty.
-Jo?
00:16:21 -Díval se na to vaše auto a...
-No a?
00:16:23 Říkal, že prej vám připlatí, když si ho necháte spravit
00:16:25 od někoho jinýho.
00:16:28 Karlo, proč já jsem se přimlouval, aby vás na to oddělení brali!
00:16:37 -Andulko, ahoj!
-Dobrý den, rukulíbám.
00:16:40 To je náhoda, že jsme se potkali, co?
00:16:42 -Jo? A proč?
-Zrovna jsem za tebou chtěla jít.
00:16:46 Prosím tě, mě hlídat nemusíš, o mě se neboj.
00:16:52 No já jsem si myslela, že bys mohla večer zajít na karty.
00:16:55 Já se přimlouvám. Ve dvou se to hraje špatně.
00:16:58 Dobře, já někdy zajdu, jo? Teď jdu kvůli pozůstalosti, víš.
00:17:06 No, no já vím, že to myslíte dobře, ale mně teď už vůbec nikdo nepomůže.
00:17:11 Prosím tě, Andulko, co to meleš. Večer se seber a přijď k nám...
00:17:16 Já se přimlouvám. Trápení nikam nevede.
00:17:19 Já jsem... Já jsem si nikdy neuvědomila,
00:17:22 jak jsem ho měla ráda, víte... Už jsem si vyřídila domov důchodců.
00:17:33 Pepíčku, jdi napřed. Já na ni musím počkat.
00:17:41 Nedělej si žádný starosti, všechno jsem si rozmyslela.
00:17:46 Já si žádný starosti nedělám, jsi přece dospělá.
00:17:50 Měla jsem obavy o kočky, ale vezme si je sousedka.
00:17:53 -Můžeš mi říct proč?
-Co proč?
00:17:57 No proč se hrneš do domova důchodců, když nemusíš.
00:18:01 -Vždycky jsem milovala kolektiv.
-Ale prosím tě!
00:18:08 Chci žít zkrátka s lidma, kteří jsou na tom podobně jako já.
00:18:17 -Větší blbost jsem od tebe neslyšela.
-Copak tys něco podobného nezažila?
00:18:21 No právě proto ti říkám, že je to blbost.
00:18:26 Počkej, třeba to časem bude míň bolet.
00:18:33 Hlavně se v tom nesmíš pořád vrtat!
00:18:36 Jestli mi chceš skutečně pomoct, tak mi píchni s tím domovem důchodců.
00:18:40 Víš co? Vlez mi na záda! Vždyť jsi říkala, že to máš zařízený.
00:18:46 Nemám šanci. Mají plno.
00:18:50 No zaplať pánbu, kam by přišli, kdyby brali každou bábu,
00:18:53 která si umane!
00:18:55 Tak už se nezlob! Podívej, sotva chodím.
00:18:59 Když bych se sehnula, tak se třeba možná už nenarovnám.
00:19:02 -Co se mnou?
-Takový problémy máme všichni.
00:19:07 -Ty nejsi sama.
-Byla jsem sama celej život.
00:19:14 Zlob se na mě, nebo nezlob, ale jestli půjdeš do domova důchodců,
00:19:18 tak já za tebou nikdy nepřijdu.
00:19:21 -No tak se vidíme skoro naposledy.
-Budeš litovat, rozmysli si to!
00:19:29 Ale čeho? Kredence, chaty, nebo kanape?
00:19:33 Vždyť jsou to jenom věci, Anežko, já jsem přišla o víc.
00:19:38 Já jsem přišla vlastně o všechno.
00:19:44 -Ahoj.
-To je dobře, že jsi doma.
00:19:48 Já jsem tady zatím něco ukuchtil jenom tak...
00:19:52 Ty jsi moc hodnej. Tak si představ, že ona to myslí doopravdy.
00:19:58 -No jako... že by jako šla?
-Jo. Že by jako šla.
00:20:02 -No a co tam chce dělat?
-Umřít, Pepíčku, umřít.
00:20:14 -Taková mladá?
-Je sama.
00:20:20 Sama. No tak to přeci není žádná nemoc.
00:20:25 Není. Ale dost často se na ni umírá.
00:20:31 Moment... Aby to nevystydlo...
00:20:33 Jé a krásně to voní... To bude nějaká specialita, co?
00:20:39 Jak to mám vědět, vždyť ani nevím, jak se to jmenuje.
00:20:43 Děkuju...
00:20:47 Ještě, sobě... a šup, to musí stačit.
00:20:52 -Tak dobrou.
-No dobrou, dobrou.
00:21:00 Hmm, ale je to opravdu moc dobrý.
00:21:05 Poslouchej, když jsi dělal v tom muzeu,
00:21:07 nemáš nějakýho známýho na městském úřadě?
00:21:10 Já? Ne. Ale Mařenka, ta tam musí někoho mít.
00:21:15 No vidíš, to mě nenapadlo. Hm, je to opravdu moc dobrý.
00:21:22 Poslyš, Anežko, ty té Andulce opravdu chceš s tím domovem pomoct?
00:21:29 Já? Ani nápad. No... zeptat se můžu, ne?
00:21:44 -Dobrý den.
-Dobrý den, děvčátka.
00:21:52 Ano, rozumím. Ano, dobře.
00:21:57 Na shledanou! Pořád něco. Můžeme jít.
00:22:03 -Kam?
-Chtěla jste se podívat na záclony.
00:22:07 Jo, ano, ano...
00:22:09 Ale ono mi ani teď o záclony moc nejde.
00:22:13 -Když řekneš ne, tak ne.
-Copak?
00:22:19 Já bych potřebovala jedno místo v domově důchodců.
00:22:23 -Kde?
-Pro Andulku.
00:22:25 Jo pro Andulku. Ale tohle je gymnázium.
00:22:30 Já jsem si myslela... nemohla by ses přimluvit na městském úřadě?
00:22:37 Ale já jsem se nikdy přimlouvat neuměla.
00:22:43 Je to moje jediná kamarádka.
00:22:56 Dobrý den, pane doktore! Doneslo se k mému neslušnému uchu,
00:23:01 že jste nedávno zastavil provoz na křižovatce. Je to pravda?
00:23:04 -Jenom na půlce.
-Ale starostovi jste nevyhrožoval.
00:23:08 -To už si zlí lidé vymysleli, že jo?
-Vyhrožoval.
00:23:11 -Bezva. A co chcete udělat dneska?
-To ještě nevím.
00:23:15 Dejte na mou radu a sežeňte si milenku.
00:23:17 Jinak se z toho nedostanete. Ale já jsem momentálně zadaná.
00:23:20 -Já v něčem jsem?
-Ale, vy to přece víte nejlíp, ne?
00:23:45 Už jsem ti někdy říkal, že jsem nešťastnej člověk?
00:23:48 -Ne.
-Ne? Tak ti to teď říkám.
00:23:54 -Nech toho. Vždyť máš všechno.
-To ty bys mohl povídat.
00:24:01 -To bych koukal, že jo?
-No to bys koukal.
00:24:05 Jenomže... to nemá cenu. Znuděný šlechtic to nemůže pochopit.
00:24:11 -Jak by mohl?
-No to víš, že jo.
00:24:15 Vždyť já tu sedím jenom kvůli tobě. Mně můžou bejt nějaký ryby ukradený.
00:24:20 -Víš, co já mám doma práce?
-Já jsem se nikoho o nic neprosil.
00:24:26 Hele, nech toho, dyť kecám.
00:24:41 Já ti mám někdy takovej divnej pocit, já nevím, jak bych to řekl...
00:24:51 -Jako že jsem tady zbytečnej...
-Na rybách určitě!
00:24:55 Život po padesátce je na draka.
00:25:00 Nikomu nepřekážíš, ale taky tě nikdo nehledá.
00:25:04 -Blbej pocit.
-To je jako když přijdeš v noci domů,
00:25:09 rozsvítíš a všude tma. Máš to taky?
00:25:14 Ne. Já přijdu domů, rozsvítím, dobytek začne řvát, tak jdu krmit.
00:25:24 A je po filozofování.
00:25:28 A co ňáká baba?
00:25:30 No už jsi viděl, aby ženská něco vyřešila?
00:25:59 To jsem já, Pešák.
00:26:36 -Vy jste se zbláznil, nebo co?
-Je to možný.
00:26:40 -Pane Pešáku, co vás to zase napadlo?
-No, tak, znáte to.
00:26:46 -A to je všechno?
-Je to málo?
00:26:51 A proč to jedete říct zrovna mně?
00:26:54 Protože jsem na vás nikdy nezapomněl.
00:26:58 Tak to ne. To už tady jednou bylo. A nedopadlo to dobře.
00:27:02 Umřela mi žena, chce mi odejít syn a můj pes neumí mluvit.
00:27:09 Vypadá to, že budu muset všechno prodat.
00:27:11 Já ale nevím, jak vám můžu pomoct.
00:27:13 Když to prodám, tak počítám, že do švestek nebudu.
00:27:21 Pane Pešáku, já to od vás ani nemůžu koupit,
00:27:23 ani vám nepomůžu na poli a hlavně, hlavně jsem vdaná.
00:27:30 Takže vás chci poprosit, abyste za mnou už nejezdil.
00:27:33 -A ani mi nevolal.
-Kdy se uvidíme?
00:27:36 -Teď vám vysvětluju, že to...
-Já si čas udělám.
00:28:13 Je podojeno, poklizeno, koně, všechno.
00:28:17 Bohouš sehnal dobrej kšeft. Zejtra na to musíme nastoupit.
00:28:20 Jinak o to přijdeme. Jsou v tom peníze.
00:28:24 Neboj, všechno bude dobrý.
00:28:27 Kdybys viděl nějaký dobrý kino, tak mi dej vědět.
00:28:32 Neboj.
00:28:35 Dík. Ahoj.
00:29:04 Sestři, mohla bych mluvit s doktorem Králem?
00:29:07 -Pojďte se mnou.
-Díky.
00:29:13 -Pane doktore, návštěva.
-Ahoj.
00:29:16 -Á... copak... zuby?
-Ale ne, jde o Pešáka.
00:29:21 -Musíš mi pomoct.
-Co ti dělá?
00:29:23 Ale začal mě zase pronásledovat. Já nevím, co ho to napadlo.
00:29:26 Klid.
00:29:28 Hele, byl za mnou ve školce a pak mi volal a přijel před barák.
00:29:33 Hele, dovedeš si představit, co by se stalo, kdyby byl doma?
00:29:37 Co by se stalo, no tak by ho zabil? Že s tebou mluvil?
00:29:40 Ale Přemku, vždyť...
00:29:42 Tak máš doma debila, kterej to nemá v hlavě v pořádku.
00:29:45 -Co blázníš?
-Promiň, toho si nevšímej.
00:29:48 Co ti říkal?
00:29:52 Že si nemá s kým promluvit a že do švestek nebude.
00:29:55 -Prostě takový ty hloupý řeči.
-Hloupý řeči?
00:29:59 A co když si opravdu nemá s kým promluvit?
00:30:02 No jo, jenomže já jsem šťastná, že mám doma klid.
00:30:05 -A na nějakým Pešákovi mi nezáleží.
-No jo no, nezáleží. Jak by mohlo.
00:30:10 -Tak mu, prosím tě, domluv, jo?
-No dobře. Já mu teda domluvím. Ahoj.
00:30:33 -Nazdar statkáři!
-Jo... bejvávalo...
00:30:37 Teď jsem čeledín, dojička, traktorista...
00:30:40 -Jdeš mi pomoct?
-Já, já nejsem ten pravej.
00:30:45 Jak jde o práci, tak je pravej málokdo.
00:30:51 Zrovna včera za mnou byla... ...primář.
00:30:57 Jó... a co ti chtěla... primář?
00:31:00 Takovýhle kusy vytahuje. Takovýhle! Měli bychom chodit na jiný místa.
00:31:05 To se mě netýká. Já jsem teď na všechno sám.
00:31:09 Musím si sjednávat a zaučovat lidi... Nemám čas na ryby.
00:31:15 -Měl by ses oženit.
-To je z tvý hlavy?
00:31:21 -Náhodou někdy to není špatný.
-Chtěl jsi ještě něco?
00:31:27 Jo. Přijedou mi děti. Chtěl bych si koupit malý prase.
00:31:32 Jo ták, budeš jim dělat hody? No to bude radosti!
00:31:37 -Znáš to... ne?
-Neznám. Ale to prase ti prodám.
00:31:41 -Zvu tě taky.
-Já bych vám to kazil.
00:31:46 Jo a Magdě vyřiď, že už jí volat nebudu.
00:31:52 Ať nemá strach.
00:31:55 Ahoj.
00:32:37 KLEPÁNÍ NA DVEŘE Ano!
00:32:40 Dobrý den.
00:32:48 Já jsem Králová.
00:32:50 Myslíte, že bych mohla mluvit se starostou?
00:32:52 -Dnes není návštěvní den.
-Zeptejte se... Zdržím ho 10 minut.
00:33:06 -Prosím... Můžete dál.
-Děkuju.
00:33:15 -Dobrý den.
-Dobrý den.
00:33:18 No né... to je návštěva! Co tě přivádí na radnici?
00:33:25 -To neuhodneš.
-Posaď se. To mě vážně zajímá.
00:33:28 Děkuju.
00:33:32 Tak ze všeho nejdřív bych ti chtěla poblahopřát ke zvolení...
00:33:35 Díky. To víš, do senátu jsem to nedotáhl.
00:33:39 Já jsem ráda, že to děláš zrovna ty.
00:33:42 Hmm... Tak to něco potřebuješ, viď?
00:33:45 Hmm... tuhletu pokutu dostal můj muž, ale zaplatit ji máš ty.
00:33:50 Proč já?
00:33:52 Protože se tady po městě nedá ani jezdit, ani parkovat.
00:33:54 A jediní, kdo za to platí pokuty, jsou řidiči.
00:33:58 Zrovna teď jsem skoro nemohla přejít přes ulici.
00:34:00 -Všechno?
-Bohužel ne.
00:34:05 Potřebovala bych dostat jednu známou do domova důchodců.
00:34:09 To nemyslíš vážně? Ty nechceš protekci.
00:34:12 Ty chceš rovnou zázrak. Víš kolik je tu žádostí? Kdo to je?
00:34:19 Anna Šafářová. A žádost tu má taky.
00:34:23 Já se na to podívám, ale slíbit ti nemůžu nic.
00:34:25 -Je mi to jasný.
-Zklamal jsem tě?
00:34:29 Ne, ale sekretářka říkala, že nemáš čas.
00:34:33 No co se týká pokuty, tohle jsou všechno návrhy
00:34:37 řešení dopravní situace ve městě.
00:34:40 A na odboru dopravy toho leží ještě o dva štosy víc.
00:34:43 A kdy se bude jezdit?
00:34:45 Když to všechno půjde dobře, tak za 3 - 4 roky.
00:34:49 No to budeme vydělávat na pokuty ještě pěkně dlouho.
00:34:53 Hm, ale my máme problém, třeba... ...sklady umělých hnojiv, to...
00:34:58 -A co s nima?
-Nic.
00:35:00 To jsou... Tím tě nebudu otravovat.
00:35:02 To jsou samý jedy. Posaď se ještě. Řekni mi... co jinak?
00:35:09 -Po škole se ti nestýská?
-Stýskalo by se mi míň,
00:35:13 kdybych měl novou vedoucí odboru školství.
00:35:19 Co ti v tom brání?
00:35:21 No ta, kterou bych chtěl, dělá ředitelku gymnázia.
00:35:26 -V žádném případě!
-Ani netuší, že by měla vyšší plat.
00:35:30 K tomu ti něco řeknu. Mám kamarádku ze studií.
00:35:36 Od vysoké školy jsme si občas psaly, navštěvovaly se,
00:35:40 pořád jsme byly v kontaktu. A před 4 lety najednou konec.
00:35:44 A víš proč? Protože se tak trochu dala na politiku.
00:36:01 -Maminko, tak jsme tady...
-Kdo?
00:36:05 Oba dva. Prase a já. Pojď se podívat!
00:36:11 No počkej... Sem mi to snad nepokládej!
00:36:13 No dobře, připrav mi sůl. Hodně soli a koření.
00:36:16 Ať to naložím, aby se to stačilo do soboty proležet.
00:36:22 Počkej... teď nemůžu, mám práci.
00:36:25 Otakar s Ivanou nepřijedou. Malej Otík má průdušky.
00:36:28 -Ne... to ne...
-Ivana mi volala do školy.
00:36:33 No to se nedá nic dělat, že jo? Malý dítě je malý dítě.
00:36:36 -S tím jsou starosti, však víš.
-A tohle je od Simony.
00:36:40 -Taky nepřijede?
-Tonda má nějaký důležitý jednání.
00:36:46 -Prej vážně důležitý.
-No jo, no.
00:36:49 Tak přines tu sůl a koření.
00:36:54 Nebo myslíš, že to ode mě někdo koupí?
00:36:58 Nebo víš co?
00:37:00 Já ho vrátím Pešákovi, ať ho dá zpátky do prasečáku.
00:37:10 -Dobrý den.
-Dobrý den
00:37:12 -Dobrý den.
-No tak co pejsek? Ahoj!
00:37:14 Pejsek je v pořádku. Ale já bych potřebovala pomocníka.
00:37:17 -Snad by se někdo našel.
-Myslíte?
00:37:22 -Na shledanou.
-Na shledanou.
00:37:26 -To je docela hezká ženská, že jo?
-No tak...
00:37:34 -Mařenko...
-Jé, dobrý den... nezajdete?
00:37:40 Ne. My pospícháme. Byli jsme za Andulkou. Postonává.
00:37:47 Hmm. Byla jsem za ním, ale je plno.
00:37:50 No to já vím. Já jsem myslela nějakou protekci.
00:37:55 Rozhoduje o tom komise.
00:38:01 Co dělá Přemek?
00:38:04 O toho začínám mít strach. Naložil prase a šel běhat.
00:38:08 -Copak?
-Šerák mu to doporučil kvůli tlaku.
00:38:14 -Tak ho od nás pozdravuj.
-Na shledanou.
00:38:17 Na shledanou. Starosta mi ještě zavolá.
00:38:40 Já jsem tu žádost znovu prověřila, ale bohužel schválit nelze.
00:38:45 Proč?
00:38:46 Paní Anna Šafářová má vlastní byt, nemá žádné, nebo aspoň vážnější,
00:38:51 zdravotní problémy, to znamená, že nemá ani doporučení od lékaře.
00:38:57 Ona prostě ovdověla a chce do domova.
00:38:59 Ale my nemůžeme zařadit potřebnější případy.
00:39:03 -A jak je to jinde?
-Stejně.
00:39:06 Ale můžu se informovat na okresním úřadě.
00:39:08 Udělejte to. Děkuji vám.
00:39:13 -Pane starosto?
-Ano? My dva se známe?
00:39:16 -No znám funkcionáře města, ne?
-Ach tak.
00:39:20 Klípa. Novej školník. Bejvalej o vás moc vyprávěl. Moc.
00:39:26 Vás bysme tady potřebovali jako sůl.
00:39:28 -Vážně?
-Jo.
00:39:30 Věřil byste, že jeho vnučka tady mohla dělat uklízečku?
00:39:33 A teď je na podpoře. A přitom má maturitu.
00:39:36 -No snad to nebude tak zlý.
-Strašný, neuvěřitelný.
00:39:40 Tady se dějou hrozný věci.
00:39:42 Teď tomu vládne Králová s nějakou Hruškovou.
00:39:46 Ty by potřebovaly vaši pevnou ruku.
00:39:48 Ale vy se hned tak nedáte. Že mám pravdu?
00:39:51 No jistě. Personál se tady musel přezouvat. Chápete to?
00:39:54 Nechápete. Ale já to odboural. Totálně. Tak na shledanou.
00:39:59 Pane starosto, pane starosto. Nenašlo by se něco na radnici?
00:40:05 Ne, že by mi ty dvě ženský dělaly vrásky, to ne, ale...
00:40:08 Je mi líto. U nás už je plno.
00:40:14 Copak radnice. Tam bejvalo vždycky natřískáno.
00:40:19 KLEPÁNÍ Dále.
00:40:21 Paní ředitelko, copak jste udělala novému školníkovi.
00:40:24 -Ahoj.
-Ahoj. Jedu kolem.
00:40:27 -No copak je s tím školníkem?
-Já už ho budu poslouchat.
00:40:29 No proto. Kdo nemá na své straně školníka, ten dlouho nevydrží.
00:40:33 -Posaď se. Co mi vezeš?
-No tak, jak ses rozhodla?
00:40:38 -Rozhodla? Já?
-No něco jsem ti snad nabídl, ne?
00:40:43 Jo ty myslíš tohle? To jsem ti snad vysvětlila.
00:40:46 A pak, nebrala jsem to vážně.
00:40:49 Máš strach, že by se z tebe mohla stát ministryně školství?
00:40:52 To zrovna ne, ale já jsem takhle spokojená.
00:40:58 No škoda. V našem domově důchodců je plno.
00:41:04 -Tu paní umístit nemůžeme.
-Co se dá dělat?
00:41:08 Ale možná by to šlo blízko tvého rodiště.
00:41:12 -Dokonce bys tam měla protekci.
-Ale já tam nikoho neznám.
00:41:15 -Ale znáš.
-A kdo tam je?
00:41:18 Nóó... Jen buď trochu napnutá.
00:42:31 To není blbý...!
00:42:37 Ježíšmarjá! Že mě to nenapadlo dřív!
00:42:42 To je fantastický!
00:42:45 Prosím tě, co to tu vyvádíš? Máš rozum?
00:42:51 Nic ti neřeknu, ale brzo se budou dít věci!
00:42:57 Všichni padnou na zadek. Padnou na zadek.
00:43:01 To bude bomba. To bude bomba!
00:43:52 No vidíš to, ty už jsi hotová kelnerka, děkuju ti.
00:43:57 Počkej... Platit budu hned.
00:44:00 -Máma mi to už taky koupila.
-No to víš, že jo.
00:44:08 Dějiny umění.
00:44:13 To si od vás pučím. Někdy.
00:44:17 No abych to neprotahoval.
00:44:19 Vás asi bude zajímat, proč jsem přijel, ne?
00:44:21 -No dyť jsi u nás ještě nebyl.
-Takovou dálku!
00:44:25 -Jsem se s tebou přijel poradit.
-Se mnou? A o čem?
00:44:29 No. Já jsem to ještě nikomu neřek, ani Bětě, ani tátovi.
00:44:34 Já jsem se předevčírem válel v posteli, večer,
00:44:37 nemohl jsem usnout, koukal jsem do blba...
00:44:40 -Přemejšlel o životě...
-Jo. A najednou mě to napadlo.
00:44:47 Já jsem to mohl říct někomu u nás ve vsi.
00:44:49 Ale voni jsou blbouni. Voni by se mi smáli.
00:44:52 A ještě by měli blbý kecy, no tak jsem přijel za tebou.
00:44:58 A co ty na to?
00:45:00 No dobrý. Ale ještě ses na nic neptal.
00:45:04 No jak to, že ne. Dyť ti to tady celou dobu vykládám.
00:45:08 Jo... a jasně... Jak já toho mám plnou hlavu, tak...
00:45:15 No, seš zemědělskej inženýr, seš. No, tak tomu musíš rozumět.
00:45:20 Ještě děláš na ministerstvu, no
00:45:25 A já jsem se prostě rozhodl, to rozjet ve velkým.
00:45:52 -Pomáhej pámbu.
-Dejž to pámbů!
00:45:57 To jsem první, nebo už všichni odešli?
00:45:59 Sedni si kam chceš, nikdo nepřijde, seš jedinej.
00:46:06 Ne. To je ale škody. Kdo to všechno sní?
00:46:12 -My tři.
-Kolik na to máme dní?
00:46:17 Na.
00:46:25 Á fuj, ta píše. To je tím omastkem...
00:46:33 Otakar nepřijde, Simona taky nepřijede.
00:46:39 Babička s Vaňkem prej se koukaj na seriál.
00:46:42 Že už na to ponocování prej nejsou. Mladí jsou stejný jako ty starý.
00:46:48 Člověk nakoupí žrádla jako pro celou rotu,
00:46:51 aby byla rodina pohromadě, tady to máš!
00:46:55 -Poslechni, co ty se pořád vztekáš?
-Protože mám důvod.
00:47:00 -Nemáš.
-Mám.
00:47:02 Nemáš! Vždyť jsme byli všichni stejní.
00:47:06 Nic novýho pod sluncem. Odletěli, no.
00:47:09 -Tak se s tím smiř a je to.
-Nevděk vůči rodičům.
00:47:15 To je hrůza. To je děsný!
00:47:17 Tobě to připadá normální, že se člověk celej život dře,
00:47:20 aby něco vybudoval a oni ti to potom hodí pod nohy.
00:47:23 Normální to třeba není, ale taky to není žádná tragedie.
00:47:27 -Co je to podle tebe?
-Je to taková sádrokartónie.
00:47:34 -Ale žít se v tom dá.
-S nevděkem se žít nedá.
00:47:39 S tebou se vážně nedá vydržet!
00:47:41 Dyť to se stává, že děti nežijou s rodičema.
00:47:45 No to vykládej mně, jako bych to nevěděl.
00:47:47 Tak se s tím smiř.
00:47:49 A jestli se nechceš zbláznit, tak si kup nějakou starou,
00:47:53 hodně zchátralou chalupu, abys měl co přestavovat.
00:47:56 -A zase bude dobře.
-Hele ty seš...
00:48:00 Já ti řeknu co seš. To si teda za rámeček nedáš.
00:48:03 Ty... poslyš...
00:48:07 Víš, že ty seš docela chytrej kluk?
00:48:10 Che che... stará chalupa... To je nápad!
00:48:17 -Nazdar!
-Ahoj!
00:48:19 Sláva! Aspoň někdo přišel. Tak si vem kus!
00:48:22 Žerete, co? No já akorát na skok...
00:48:25 -Jedu z Prahy.
-To máš jedno. Z Prahy, nebo z Brna.
00:48:28 -Ukroj si, dlabej!
-Co jsi tam dělal?
00:48:33 -Rozhodl jsem se, že budu podnikat.
-To se teď musí hlásit v Praze?
00:48:37 -Nemusí Ale já jsem tam jel.
-Sakra! To bude něco velkýho.
00:48:42 Jo. Založím králičí farmu.
00:49:36 Hezky tu je, tady by se mohlo snad Andulce líbit, ne?
00:49:44 -Paní ředitelko! Paní ředitelko!
-Ano? Copak je, Liduško?
00:49:53 Nováková...!
00:49:57 To je ta, co na tebe psala anonymy?
00:50:01 Ta!
Na obrazovky České televize se vrací jeden z nejoblíbenějších seriálů z nedávné minulosti Život na zámku.
Pešák (B. Poloczek) má problémy, jeho syn chce odejít ze statku, o který rodina kdysi přišla, a Pešák ho zrestituoval. Babiččina nejlepší kamarádka Andulka (S. Zázvorková) trpí samotou, a tak se rozhodla odejít do domova důchodců a babička (J. Jirásková) jí shání protekci. Král (T. Töpfer) trpí pocitem marnosti, postavil dům pro rodinu, ale jeho dospělé děti si našly domov jinde. A tak každý řeší své problémy, jak umí…