60 Smíří se konečně Král s rozhádanou rodinou? Oblíbený rodinný seriál České televize (1997). Hrají: J. Jirásková, T. Töpfer, K. Macháčková, K. Hrachovcová, P. Rajchert, V. Brodský, J. Čenský, V. Cibulková, J. Šťastný, K. Fialová, J. Hanušová, V. Vydra, J. Moučka a další. Scénář J. Míka. Kamera J. Osten. Režie J. Hanuš
00:00:00 Teď stojí všichni na straně Krále.
00:00:06 -I ty?
-I já.
00:00:08 Když potřebuješ někoho vyrazit, tak to musí udělat kolektiv.
00:00:17 Ty složenky vám proplatit nemůžu, protože máte přečerpané konto.
00:00:23 Váš muž tráví večery s jistou paní doktorkou. Přítel
00:00:29 -To jako Přemek?
-Jako Přemek.
00:00:33 -Ty tomu věříš?
-Kvůli jedné už jsem se rozvedla.
00:00:41 Přijel jsi sám, nebo tě poslala maminka?
00:00:46 -Maminka.
-Aspoň nekecáš.
00:00:50 -Musím stavět na služby dva lékaře.
-Co je to za hloupost?
00:00:55 Ale jen když má službu dr.Král. Dnes s ním budete sloužit vy.
00:01:00 -Je to pravda?
-Nazdar! Dobrý večer.
00:01:06 -Co myslíš?
-Že ti dala Esperková peníze.
00:01:11 -Je to pravda.
-Mami, proč jsi to udělala?
00:01:17 Ty bys bojoval proti Bohatovi, ale neměl bys kde bydlet.
00:01:24 Ven! Vypadni! Vypadni odsud!
00:01:29 -Nikam nepůjdete.
-Mami, to je naše věc.
00:01:34 Ty nás nemáš co vyhazovat, protože tohle není tvoje.
00:01:38 Ty ses v padesáti letech zmohl tak akorát na stan! Sbohem!
00:02:26 -Dobrý den.
-Dobrý den.
00:02:52 -Dobrý den. Hledám dr.Krále.
-Hledáte správně. Co mu chcete?
00:02:59 -Inzerát.
-To jsem já.
00:03:03 Doufám, že jsem první. Já to koupím. Kolik by to stálo?
00:03:10 -Milion devět set tisíc.
-Beru! Můžeme si plácnout.
00:03:15 -Vždyť jste to neviděl.
-Já ten barák znám.
00:03:20 Chtěl jsem ho od Prokopce koupit.
00:03:24 Nechápu, jak jste mi ho mohl vyfouknout.
00:03:28 -Tomu byste ani nevěřil.
-Ale prodáváte?
00:03:33 -Prodávám. Můžeme si plácnout.
-Zaplaťpánbu, pane doktore.
00:03:38 Tak na shledanou. Úplně jste mě zblbnul. Vždyť jdu na ambulanci.
00:04:01 Přišla jsem se ti omluvit. Posledně jsem to asi přehnala.
00:04:08 -Ale já se na tebe zlobím.
-To je jasné.
00:04:12 Prostě pro mě nic nemáš.
00:04:17 -Chtěla bys učit biologii?
-Biologii?
00:04:23 Kdyby to nebylo napořád, tak bych to zvládla.
00:04:29 -Jedině biologii.
-Tak jo.
00:04:35 Proč ne? Jsi hodná. Už se na mě nezlob.
00:04:40 Jenomže já ti to místo nedám. Já tě tu nechci!
00:04:45 -Proč? Co jsem ti udělala?
-Já jsem věřila, že se změníš.
00:04:52 Nebo že aspoň někdy budeš upřímná.
00:04:57 Ale ty zůstaneš pořád stejná. Zlá a sobecká.
00:05:03 Moc jsi mi v životě ublížila. Vždycky jsem ti to odpustila.
00:05:08 Ale co je moc, to je moc. Psala jsi to?
00:05:16 Marie, co mi to říkáš? Co si to myslíš?
00:05:23 -Tohle je nějaký anonym.
-Proto ti to dávám.
00:05:28 Ty jsi přece na takovou literaturu odborník.
00:05:34 Nesnaž se mě rozbrečet. Ty jsi to totiž psala!
00:05:40 -Proč bych to dělala?
-Protože jsi to dělala pořád.
00:05:45 -Netvař se, že ti ubližuju!
-Marie, o čem to mluvíš?
00:05:56 O tomhle. Je jich tu dost. Skoro u každého odskakuje písmeno n.
00:06:03 Mára mi prozradil, jak tě usvědčil a donutil tě na mě donášet.
00:06:09 Tenkrát v nemocnici jsem věřila, že se přiznáš.
00:06:15 Ale ty bys radši umřela. Přiznáš se aspoň jednou v životě?
00:06:23 To je psané na počítači, a já počítač nemám.
00:06:30 -Psala jsi ho?
-Ne. Nepsala.
00:06:36 Proč mi pořád škodíš? Vždyť já jsem tě měla ráda.
00:06:43 Marie, tohle jsem nepsala a biologii bych asi učit nemohla.
00:07:41 -Prosím, poslužte si.
-Děkuji.
00:07:59 Já tam mám vlastně ještě práci.
00:08:10 -Koukám, že publikuješ.
-Ano, publikuji.
00:08:16 Nemyslíš, že by bylo slušné, abych měla aspoň spoluautorství.
00:08:21 Ty ses mě taky neptala, jak se dohodnout s Esperkovou.
00:08:26 Přemku, koho tím dojmeš, když vrátíš Esperkové peníze?
00:08:33 Vždyť už to máš skoro dostavěné.
00:08:40 -Kolik je na tom účtu?
-Dost.
00:08:46 Svolej zedníky a začni zase stavět.
00:08:54 Vždyť já už nemám pro koho.
00:08:58 Kromě toho už mám kupce. Už jsem mu to slíbil.
00:09:09 Paní ředitelko, kdybyste neměla tu uklízečku...
00:09:15 -Tu uklízečku!
-Nastoupí po prázdninách.
00:09:20 Co jste říkala?
00:09:23 Moje vnučka dokončila pedagogickou školu a teď je bez zaměstnání.
00:09:32 -Maminko, vy tu na mě čekáte?
-Čekám.
00:09:38 -Copak?
-Nešla bys se mnou na víno?
00:09:42 -Šla.
-Uklízečky si zajišťuje školník.
00:09:48 -Já musím vědět, co sem beru.
-Už jsem se s ní dohodla.
00:09:55 Ale moje vnučka má maturitu. Paní Hrušková je jen vyučená.
00:10:01 Chcete ode mě, abych zrušila slovo? Jdeme.
00:10:12 -Chutná?
-O co jde?
00:10:17 -Povídej.
-Ale přišla jste vy za mnou.
00:10:23 Jen mi to řekni, Mařenko.
00:10:31 Chce to prodat nějakému Rybkovi a sehnal byt 3+1 na Starém Městě.
00:10:37 Ty s tím souhlasíš? Musíš s tím něco dělat.
00:10:43 Mě netrápí, kde budeme bydlet. Stala se horší věc.
00:10:49 -Jaká?
-Já vám to teda řeknu.
00:10:54 Přijeli Otakar s Ivanou.
00:10:59 -Potřebovali si půjčit peníze.
-Na co?
00:11:03 Na byt. U nás se přece na nic jiného peníze neshánějí.
00:11:09 A Přemek s Otakarem se pohádali. Ale to byla hádka!
00:11:14 -Kvůli čemu se pohádali?
-Slovo dalo slovo a už to jelo.
00:11:19 Co kdo dokázal a nedokázal, že nás nepozvali na svatbu...
00:11:24 -Vůbec se to nedalo zastavit.
-Chlapi někdy blbnou.
00:11:29 Pořád si musí něco dokazovat. Hlavně že ho nevyhodil.
00:11:35 -Ale on ho vyhodil.
-On ho vyhodil?
00:11:41 -To je slabé slovo.
-A Otík?
00:11:46 -Šel.
-Vrátí se. Už se vrátil jednou.
00:11:52 -Vyhazujeme ho každý druhý rok.
-Taky na tom má svoji vinu.
00:11:57 Neberte si to jen na sebe. Však on se vrátí.
00:12:03 -Jak to chcete udělat?
-Pojedeme za ním a domluvíme se.
00:12:08 Na těch dvou to nechat nemůžeme. Já už se s nimi zlobit nebudu.
00:12:13 -Měli bychom to udělat potichu.
-Proč? Randál tichem nepřekřičíš.
00:12:21 Mně se totiž Přemek v poslední době nějak nelíbí.
00:12:27 -Co je?
-Buď má rozházené nervy,nebo nevím.
00:12:33 Nediv se. Vyhodit zetě i syna, to asi moc klidu nepřidá.
00:12:51 Ahoj. Proč ležíš? Něco ti je?
00:12:56 Mně? Ne, nic. To já jen tak.
00:13:01 -Kdo píše?
-Ani nevím.
00:13:14 Přemku, jedeme! Další anonym. Tak tohle si za rámeček nedá!
00:13:20 Ona nepřestane? Tak dobře!
00:13:41 A nemusíš ji hned uškrtit!
00:13:56 -Co potřebujete?
-Hledám profesorku Novákovou.
00:14:01 Ona tady není.
00:14:09 Tady píšou, že Mára kandiduje do Senátu.
00:14:14 Nováková je už týden v cizině. Řekla mi to její sousedka.
00:14:20 A ten dopis má včerejší datum. Ona ty dva anonymy opravdu nepsala.
00:14:25 -Mrzí mě, že jsem ji podezřívala.
-A kdo psal ty ostatní anonymy?
00:14:33 To už je dávno. Klidně jsem ji mohla nechat učit.
00:14:39 Hlavně se jí nechoď omlouvat. Ten dopis za ni mohl někdo poslat.
00:14:44 To by byla moc velká detektivka.
00:14:48 Kdybys ty uměla odpouštět mně, jako odpouštíš cizím.
00:15:11 -Usnula jako špalek.
-Vždyť už byla unavená.
00:15:16 Paní Hrušková, opravdu vám tady nepřekážíme?
00:15:22 Chceš slyšet pravdu? Opravdu ne. Ale...
00:15:27 -Takže se máme sbalit.
-Simonko, já ti dělám tchýni ráda.
00:15:33 Ale to není žádné řešení.
00:15:38 -Já vím. Ale jste skvělá tchýně.
-Bába jako bába. To si nevybereš.
00:15:45 -To není pravda.
-Každá máme nějakou chybu.
00:15:50 Já jsem se snažila dostat tě od Adama. Pak mě to mrzelo.
00:15:55 Tchýně na zkoušku to má lepší, než ta skutečná.
00:16:00 -Vy máte na tchýni talent.
-Co kdybychom si na to připily!
00:16:06 Ne. Už jste to vydržela půl roku.
00:16:10 Máš pravdu. Ještě bych se ve škole přerazila o smeták.
00:16:39 Holky! Holky moje zlaté! Konečně jste tady!
00:16:45 Toníku, honem!
00:16:49 Mařenko! Jak ses měla? Ty jsi vyrostla.
00:16:58 Ahoj.
00:17:07 Tak pojď.
00:17:15 -Jsem tady. Teď je řada na tobě.
-I když nemám žádnou vinu?
00:17:20 -Copak já jsem nějakou měla?
-Moment!
00:17:32 -Co to je?
-Tak dlouho se chodí se džbánem...
00:17:37 Pro mě je důležité, jestli s mým tátou mluvíš.
00:17:42 Tak se nech překvapit. Teď máme před sebou důležitější věci.
00:18:02 -Bolí tě něco?
-Mě? Jak jsi na to přišla?
00:18:07 Já bych mohl skládat vagon uhlí. Mně nikdy nic nebylo.
00:18:14 Už jsem se domluvila se Šerákem. Zítra odpoledne tě prohlédne.
00:18:19 -V padesáti běhat po doktorech?
-No právě.
00:18:24 -Nikdy jsem to nedělal.
-Celé noci nemůžeš spát.
00:18:31 Naštěstí spíš jinde, tak tě to nemusí trápit.
00:18:36 -Vždyť už mě doktor prohlížel.
-Kdy?
00:18:41 -To už si přesně nepamatuji.
-Po vojně. To už je skoro 30 let.
00:18:47 To to letí. A Šerák je chirurg.
00:18:53 Má atestaci z interny. A aby ses nebál, tak půjdu s tebou.
00:19:00 -To už vůbec ne.
-Stejně bych mu volala.
00:19:05 Mně nic není.
00:19:09 -Dobré poledne.
-Dobré. Už jez. Je to akorát.
00:19:16 Dobrou chuť! Tak co? Už máš kupce?
00:19:22 -Mám. Tři.
-A co byt?
00:19:28 Taky. Ale ještě jsme se nedohodli. Co ty na to?
00:19:34 -Jsou důležitější věci než bydlení.
-Které?
00:19:39 -Třeba zdraví.
-To jistě. Co tomu říkají děti?
00:19:45 Mají svoje starosti.
00:19:56 -Nechceš pomoct?
-Běto, přines pivo!
00:20:06 Proč se na to nevykašleš? Aspoň v neděli.
00:20:11 Až bude zima, tak je jedno, jestli jsou řezané v sobotu nebo v neděli.
00:20:18 -Vám v paneláku to je jedno.
-Ještě ty agituj.
00:20:24 Jestli ten barák prodáš, tak jsi u mě kretén!
00:20:30 Co chceš nechat dětem? Tvůj doktorský diplom?
00:20:35 -Do toho si zabalí syrečky.
-Děti ať se snaží samy.
00:20:42 Otakar ti to řekl dobře. Vyjel s tou svou jako cukrář.
00:20:47 -Otakar náhodou přijel na návštěvu.
-Tak dobře.
00:20:53 -Bylo to slyšet na celou vesnici.
-Tobě to vadí?
00:20:59 Mně ne. Ale tatínkovi.
00:21:09 Co se šklebíš? Dobře ti to řekla. Běta je dobrá holka.
00:21:28 Slíbil jsem to Marii, ale doufám, že mi nebudeš nic dělat.
00:21:33 -Proč ne?
-Řekni jí, že je všechno v pořádku.
00:21:38 -A co když není?
-Prosím tě! Já jsem zdravý.
00:21:43 -Tak co budeme dělat?
-Dáme si třeba něco k pití.
00:21:48 Když už jsi tady, tak ti změřím tlak.
00:21:53 -Neblázni. Já mám učebnicový tlak.
-A jak starou máš učebnici?
00:21:58 Víš, co nechápu. Proč si ze mě Marie dělá blázny.
00:22:03 Je to učitelka. Když si usmyslí, že se bude psát písemka,
00:22:08 tak ji nikdo nepřesvědčí.
00:22:12 Teď je ředitelka,musíme poslouchat.
00:22:16 Tak ty jsi na její straně? To jsem nečekal.
00:22:32 -Paní Pešáková!
-Dobrý den.
00:22:44 -Nic tam tedy není, ale...
-Vždyť jsem ti to říkal.
00:22:50 Ale tahle křivka je arytmie. Ukazuje psychické stresy.
00:22:55 -Kdo je dneska nemá?
-Ten tlak je moc vysoký.
00:23:00 Uděláme ti pár vyšetření. A taky se koukneme na oční pozadí.
00:23:05 Vždyť mně nic není.
00:23:09 A podíváme se, jestli nekornatíš. To víš, táhne ti na padesát.
00:23:14 My zubaři jednáme se svými pacienty vlídněji.
00:23:19 Ha, ha! To určitě! Bojí se vás i malé děti!
00:23:25 Přestaneš se rozčilovat, budeš chodit na ryby a dlouhé procházky.
00:23:31 Tohle budeš brát 2x denně a tohle taky, ale půlku.
00:23:38 -Prosím tě, před Marií ani slovo!
-Zůstane to mezi námi.
00:23:45 Marie!
00:23:52 -Tak co? Simuluje, nebo mám pravdu?
-Jsem schopen bez vady.
00:24:02 Má vysoký krevní tlak. Ostatní ukážou další vyšetření.
00:24:07 -Každou chvíli říkáš něco jiného.
-Musíš na sebe dávat pozor.
00:24:15 -Co si to vymýšlíš?
-Potřebuješ klid.
00:24:19 -Mám před sebou spoustu věcí.
-Co je důležitější než zdraví?
00:24:26 -Musím dostavět barák.
-Na to zapomeň!
00:24:30 -V žádném případě.
-Nesmíš dělat těžkou práci.
00:24:34 Tu už máme za sebou. V tom baráku chci oslavit svoje padesátiny.
00:24:40 Jestli mě neposlechneš, tak budeš oslavovat v nemocnici.
00:24:47 To budu, protože jsem v této nemocnici zaměstnaný.
00:24:53 Já jsem nestudoval medicínu, abych na stará kolena běhal po doktorech!
00:25:03 (Slyší přijíždět auto.)
00:25:12 -Nazdar!
-Ahoj.
00:25:15 -Ahoj, dědo. Co máte na práci?
-Musím dát slepicím a králíkům.
00:25:21 A stihnete to do zítřka? Abychom mohli začít stavět.
00:25:27 Sakra! Tak já oběhnu chlapy a za 20 minut jsem zpátky.
00:25:33 -Podrž to.
-Nikam nechoď. Stavět se nebude.
00:25:38 Stavět se bude.
00:25:42 Malta! Hoďte sebou, tady není čím dělat.
00:25:48 Už jedu!
00:25:59 Co je? Lopatu ještě uzdvihnu. Toho Šeráka mi byl čert dlužný!
00:26:07 Za chvíli bude svačina.
00:26:14 Pozítří jedu na ministerstvo, tak se zastavím u Otakara.
00:26:19 -Nechceš jim něco vzkázat?
-Jo. Pozdravuj ministra.
00:26:30 Ty peníze potřebujou pořád.
00:26:38 Je svačina.
00:26:44 -Svačina!
-Zase? Tady se pořád svačí.
00:26:49 Budu se tomu muset podívat pod sukně.
00:27:01 Díky.
00:27:16 -Dobrý den.
-Nazdar. To vezeš až z Prahy?
00:27:21 Možná to přijde vhod.
00:27:27 -Tak se posaďte.
-Děkuji. My musíme zpátky do Prahy.
00:27:35 Já jsem spěchal, aby nespadla pěna.
00:27:47 Ono točené je točené.
00:28:15 To sedí!
00:28:44 U Rosů bydlet nemůžou. To je jasné.
00:28:49 Na tom kontě nějaké peníze jsou. A babička má taky podpisové právo.
00:29:04 Dobrou noc!
00:29:23 Dobrou noc.
00:29:28 Mně je tam zima. Tobě ne?
00:29:34 Co je? Šerák ti nařídil klid.
00:29:39 -Šerák? Kdo to je?
-Pozor na tlak!
00:29:47 Vypláchněte si.
00:29:50 Kdyby to bolelo, tak si vezmete prášek. Sestřička vám ho dá.
00:29:59 -Na shledanou.
-Na shledanou.
00:30:05 (Zvoní telefon.)
00:30:10 -Král. Zdravím vás, pane řediteli.
-Poslední příležitost.
00:30:16 -Vy jste to místo ještě neobsadili?
-Ani byt.
00:30:20 Ale já místo mám a barák dostavuju.
00:30:25 My vám ten barák nebereme, ale to místo byste vzít měl.
00:30:31 -Já vím, jaké tam máte problémy.
-Problémy jsou všude.
00:30:36 Nezlobte se. Mě to moc mrzí, ale já jsem rozhodnutý.
00:30:42 Nevím, co bych vám měl říct. Ať se vám daří.
00:30:48 -Děkuji.
-Brzo budete litovat.
00:30:51 -Ani bych se nedivil.
-Kdyby něco, tak se ozvěte.
00:31:00 Sestro, zavolejte dalšího.
00:31:04 Omlouvám se, pane kolego. Na chvilku to vezmu za vás.
00:31:08 -Proč?
-Máte rande s mojí ženou.
00:31:14 Věřte mi. Čeká vás u mě.
00:31:18 Pojďte dál. Máte štěstí. Bude to dělat pan kolega.
00:31:23 -Dobrý den.
-Tak copak vás trápí?
00:31:31 -Tak si nevymýšlel.
-Kdo? Můj manžel? Výjimečně.
00:31:37 -Dobrý den. Posaďte se.
-Děkuji.
00:31:42 Paní hraběnka nás pozdravuje? Eurohotely byly špatný kupec.
00:31:50 -Proč?
-Dveře jsou zatlučené prkny.
00:31:56 Mně jde o jinou věc. Vaše matka si chtěla vyzvednout peníze z účtu.
00:32:02 -Ale účet je blokovaný.
-Vždyť na něj spořím velké peníze.
00:32:08 Odblokovat ho můžou jen tři podpisy.
00:32:13 Váš, vaší paní matky a hraběnky Esperkové.
00:32:18 -Proč se do toho plete?
-Stačí, když podepíšete žádost.
00:32:24 -Mám prosit hraběnku o moje peníze?
-Na tu podmínku jsou peníze vázány.
00:32:29 -Já potřebuju 200 tisíc pro syna.
-Tak podepište žádost.
00:32:41 -Paní hraběnka nedělá chyby, co?
-Odnaučila se to.
00:32:47 Tak ji pozdravujte.
00:32:51 Uvolnění účtu vám oznámím hned, jak se to dozvím.
00:32:59 A ta modřínová prkna by bylo lepší nalakovat.
00:33:30 -Už víte, co se narodí?
-Nevíme. Bude to překvapení.
00:33:36 -Bude to kluk.
-Uvidíme.
00:33:40 -Ale já jsem vám to neřekla.
-Jako že jste tu nebyly.
00:33:45 -Tak jsme se zasmáli...
-Ty peníze ještě nevezeme.
00:33:50 -Jaké peníze?
-Přece potřebujete peníze.
00:33:56 -Pokud vím, tak žádné nemáte.
-Táta to opravdu nevěděl.
00:34:04 Otíku na takovéhle frajeřiny jsi ještě malý.
00:34:09 -Babi, jak dlouho ještě budu malý?
-Asi pořád. Peníze budou do týdne.
00:34:15 -Od koho?
-Od mámy a od táty.
00:34:21 Od táty žádné peníze nechci! Nechci!
00:34:26 -Prokristapána! On nepřestane.
-Táta se mi celý život vysmívá.
00:34:33 -V takovém případě nechci.
-Ale pro peníze sis přišel sám.
00:34:38 Ale on mě vyhodil. Pro mě je to skončená věc.
00:34:43 Určitě ho to mrzí. Je to tvůj táta. Myslí to s tebou dobře.
00:34:50 Já s ním taky. Ale on za mnou nikdy nepřišel jako kamarád.
00:34:57 Vždycky jen přišel, zhodnotil a ocejchoval.
00:35:03 -Plácáš nesmysly.
-Za celý život dokázal
00:35:08 jen vystudovat medicínu. To dokážu do padesáti taky.
00:35:14 Vždycky došlo na jeho slova.
00:35:18 Ale nikdy mě nechápal. To je na tom to nejhorší.
00:35:24 -Peníze potřebujete, tak neblbni.
-My žádné peníze nechceme.
00:35:29 Táta bude mít na podzim narozeniny. A až dostavíme ten barák,
00:35:34 tak bude chtít, abyste tam taky... Ivanko!
00:35:40 -My zůstaneme bydlet tady.
-Táta uměl jen vytáhnout pětistovku.
00:35:47 -Co mu mám říct?
-On mi taky nic nevzkázal.
00:35:51 Kdyby sis to rozmyslel, tak zavolej.
00:35:57 Tohle tě přece nemůže těšit. Už jednou jsi to udělal.
00:36:02 A jak to dopadlo? Nakonec zase uznáš, že měl táta pravdu.
00:36:07 -Babi, já si tentokrát dám pozor.
-Na co?
00:36:12 -Nepolezu tam, odkud mě vyhodil.
-Jdeme. Tohle nemá cenu.
00:36:18 -Vyprovodím vás.
-Půjdeme samy.
00:36:22 -Já bych nikdy nebyla proti tátovi.
-Ty bys to dostala rozkazem.
00:36:30 -Proč jsi na mě zlý?
-Protože jsi na jejich straně.
00:36:36 -Je mi to líto.
-Takové pokrytectví nesnáším.
00:36:44 -To není pokrytectví.
-Je. Příšerné pokrytectví to je.
00:36:50 -Jakou že máš hodnost?
-Proč se ptáš, když to víš.
00:36:57 Začínáš velet jako plukovník.
00:37:25 Dobrý den!
00:37:39 -Dobrý den!
-Ahoj, Vendulo. Tak co zemědělka?
00:37:45 -Táta by mě vyhnal z baráku.
-Ale tu známku udržíme, ne?
00:37:51 Potřebuju lepší. Musím se dostat na vysokou zemědělskou.
00:37:56 To jsi vymyslela úžasně.
00:38:02 -Tady je povídání na začátek školy.
-To je skvělé.
00:38:07 -Není to moc dlouhé?
-Je to akorát. Děkuji vám.
00:38:14 (Zvoní na zahájení vyučování.)
00:38:41 Vážené kolegyně, vážení kolegové, milí studenti!
00:38:46 Vítám vás opět v naší škole. Věřím, že jste nabrali dostatek sil
00:38:52 a vracíte se s chutí do práce. Dovolte mi několik slov.
00:38:59 Čeká nás náročný školní rok...
00:39:06 Náročný školní rok. Já bych vám ráda řekla,
00:39:13 že bych vám přála, abyste před sebou měli jasný cíl.
00:39:19 Abyste v životě i tady ve škole našli jen takové lidi,
00:39:24 kteří vám tento cíl pomohou najít nebo dosáhnout.
00:39:29 A abyste si jich mohli celý život vážit. A oni vás.
00:39:36 Život není jen škola, ale taky rodina.
00:39:42 Přála bych vám, abyste doma vždycky našli jen chápavé rodiče,
00:39:48 kteří vám rozumějí. A vy jim.
00:39:53 To se nevyplatí podceňovat. Vždycky se to nějak vymstí.
00:39:59 Třeba ve chvíli, kdy je náprava bolestivá nebo dokonce nemožná.
00:40:05 Pak už je často zbytečné hledat viníky.
00:40:11 Dokonce ani nepomůže, když se najdou.
00:40:17 Ještě jednou vás vítám. Přeji vám úspěšný školní rok.
00:40:29 -Jak se ti líbím?
-Moc.
00:40:34 -Co ti je?
-Nic.
00:40:39 S těmi parchanty bude práce, viď?
00:40:47 -Dobrý den, paní ředitelko.
-Ahoj. Co tady děláš?
00:40:53 -Jen tak.
-Proč jsi nešla nahoru?
00:40:57 -Mně se ani nechtělo.
-Byla jsi nakupovat?
00:41:02 Ano. Vlastně ne. Neměla bys na mě čas?
00:41:07 -Mám čas.
-Potřebuji si s tebou promluvit.
00:41:12 -Ty jsi přijela kvůli mně?
-Ne. Kvůli tomu nákupu.
00:41:17 -Kvůli tobě.
-Tak pojď někam do vinárny.
00:41:24 -Rozšoupneme se. Já mám taky důvod.
-Do vinárny ne.
00:41:31 -Prosím.
-Děkuji. Máš to tady pěkné.
00:41:36 Takovou kytku jsem měla doma. Děkuji.
00:41:41 Sluníčko měla, vodu měla. Nevím.
00:41:46 -Nemysli si...
-Běto, o co ti jde?
00:41:51 Přišla jsem kvůli Vojtovi. Je u vás na stavbě každý den až do noci.
00:41:57 Nemusí. Tobě to vadí? Ale to mohl říct on sám.
00:42:03 -Ty mi nerozumíš.
-Rozumím ti moc dobře.
00:42:08 Nechceš, aby nám pomáhal, protože má své práce dost.
00:42:13 Tak já to řeknu jinak. Mám pocit, že tady Vojta má nějakou ženskou.
00:42:20 Ženskou? Vojta? To ne.
00:42:25 Já vím, jsi jeho sestra. Budeš se ho zastávat. Chodí domů až v noci!
00:42:31 -Pracujou každý den.
-Domů přijede až ve dvě v noci.
00:42:38 Dělají do tmy. To není důkaz. Ty nějaký máš?
00:42:43 Denně si mění slipy, skoro každý den se holí a v koupelně si zpívá.
00:42:51 Běto, neblázni. To není důkaz, že si bere slipy a zpívá v koupelně.
00:42:59 Jak to vypadalo, když začal blbnout Přemek?
00:43:04 U nás? To bylo něco úplně jiného. To bylo strašné.
00:43:09 Denně si bral čisté slipy, denně se holil a v koupelně si zpíval.
00:43:19 -No jo! On to dělal taky.
-Já to věděla. Je to stejné!
00:43:24 -Běto, počkej!
-Co když s ní čeká dítě?
00:43:30 Klid. Dej si panáka. Nesmíš hned všechno vidět černě.
00:43:37 -Nosí ti kytky?
-Nosí. Skoro každý den.
00:43:43 Nevadí. To pořád nic neznamená.
00:43:49 Hlavně nebreč. Vždycky jsi byla silná.
00:43:55 Co řeknu doma? Dvě děti!
00:43:59 Marie, mám nafackovat jemu nebo jí? Jak jsi to tenkrát udělala ty?
00:44:07 Blbě. Já ti moc neporadím. Hlavně si myslím, že nemáš pravdu.
00:44:14 Počkej. Včera nahazoval koupelnu a zpíval si.
00:44:19 Takoví si v koupelně vždycky zpívají.
00:44:25 Nebreč! Udělala jsi dobře, že jsi za mnou přišla.
00:44:30 Klid. Já ti ho ohlídám. Stejně teď jiné starosti nemám.
00:45:06 -Dobrý večer.
-Dobrý večer.
00:45:11 Copak? Zase tady máte nějakého protekčního pacienta?
00:45:17 Vy nemáte příbuzné a známé? Jak se vede?
00:45:23 -Dobře.
-Co srdce?
00:45:28 -Jen vyšší tlak. Žádné srdce.
-Co tlak?
00:45:34 -Jen trochu vyšší, paní kolegyně.
-Trochu vyšší.
00:45:40 To má dneska kdekdo. Z toho si nic nedělejte.
00:45:45 Na doktora jste si měl obstarat nějakou vzácnější chorobu.
00:45:50 Takže se nerozčílíte, když se vás zeptám, jak jste na tom s Bohatou?
00:45:55 Naopak. Dokonce hodlám na příští poradě náš spor ukončit.
00:46:03 -Přiznáte chybu?
-Žádnou jsem neudělal.
00:46:10 Na té omluvě trvám. Už mě nebaví, aby mi to pořád předhazoval.
00:46:17 Proč jste to neudělal dřív?
00:46:22 Tak. Nikdo nespolupracoval... A navíc jsem měl jiné problémy.
00:46:31 Doktore, já vás nechápu. Předcházela vás slibná pověst.
00:46:38 A ve skutečnosti jste umíněný kluk.
00:46:43 -Jaká pověst?
-Že jste ranař, nikoho se nebojíte
00:46:49 a jste na ženské. Ve skutečnosti si hojíte bebíčka.
00:46:54 Kdo si myslíte, že vás bere vážně? Nikdo.
00:46:58 -Ale do očí vám to řeknu jen já.
-To je všechno?
00:47:03 -Málo?
-Ne.
00:47:07 Mně stačí, že mě Bohata nevyhodil dřív, než se vrátil primář.
00:47:13 To jsem mu rozmluvila já. Jinak byste letěl.
00:47:21 -Aha. Co jsem dlužen?
-Co vám tu scházelo?
00:47:27 Mohl jste pracovat, mohl jste si se mnou něco začít...
00:47:33 Místo toho jste bojoval a uhnal jste si vysoký tlak.
00:47:39 Při příští poradě udělám, co uznám za vhodné. Můžete to Bohatovi říct.
00:47:46 -Bude mít čas se připravit.
-Jak myslíte.
00:47:51 Ale před tou příští poradou bych vám ráda něco poradila.
00:47:56 Děkuji, nechci.
00:48:00 Děláte chybu.
00:48:09 Vy jste na mě neměl chuť?
00:48:14 No tak vidíte. Děláte samé chyby.
00:48:42 Za půl hodiny si u mě uděláme krátkou poradu.
00:48:49 Jestli jste se po noční dobře vyspal, můžete se do Bohaty pustit.
00:48:54 Nikde ho tu nevidím. Že by se bál?
00:48:59 Do porady se určitě objeví.
00:49:07 Tu operaci nebude dělat dr.Bohata, ale dr.Král. (Někdo klepe.)
00:49:16 -Pardon. Zdržel jsem se.
-Já vám budu dělat asistenci.
00:49:23 Chci se zeptat dr.Bohaty, jestli nemá něco na srdci.
00:49:32 Já na srdci? Doufám, že ne. Ale vy prý máte něco se srdcem.
00:49:40 Doufám, že se zachováte slušně, a před svými kolegy zveřejníte,
00:49:46 že v případě Pavlíka Šímy jste se zmýlil.
00:49:52 Už zase. Co vy se naotravujete.
00:49:57 -Bojíte se říct pravdu?
-Jakou? Celá nemocnice se tím baví.
00:50:03 -Mám zveřejnit své důkazy?
-Které vám řekl Pavlík v horečkách?
00:50:10 To je stará historie. Ale já to nechci slyšet z jiného důvodu.
00:50:15 -Vraťme se na poradu.
-Velice mi na tom záleží.
00:50:19 -Tak ale rychle.
-Ten důvod?
00:50:23 Příští týden v této nemocnici končím. Odcházím jinam.
00:50:30 -To na situaci nic nemění.
-Myslím, že změníte názor,
00:50:35 až uslyšíte, kam odcházím.
00:50:41 Do Polarisu. Jako primář stomatologického oddělení.
00:50:48 A dokonce se mi hodí i ten byt.
Na obrazovky České televize se vrací jeden z nejoblíbenějších seriálů z nedávné minulosti Život na zámku.
Nedá se říci, že by v rodině Králových vládla pohoda, ale vypadá to, že už se blýská na lepší časy. Přemysl (T. Töpfer) si jasně uvědomuje, že povážlivé narušení rodinných pout způsobil sám. Ví, že k tomu přispěla i jeho nervozita, že stále nic nevychází tak, jak by si přál. Především by rád urovnal spor se Simonou (K. Hrachovcová) a Tondou (J. Šťastný). Smíření s Otakarem (P. Rajchert) se však nepodaří, ačkoliv se o to babička (J. Jirásková, od jejíhož narození letos uplynulo 90 let) velice snaží. Největší překvapení ale připraví Královi tentokrát kolega Bohata (J. Čenský).