Čím překvapí Krále jeho matka? Oblíbený rodinný seriál České televize (1997). Hrají: J. Jirásková, T. Töpfer, K. Macháčková, K. Hrachovcová, P. Rajchert, V. Brodský, J. Čenský, V. Cibulková, J. Šťastný, K. Fialová, J. Hanušová, V. Vydra, J. Moučka a další. Scénář J. Míka. Kamera J. Osten. Režie J. Hanuš
00:00:00 -Hodně štěstí.
-Děkuji.
00:00:05 -Kdyby se ti náhodou nevedlo...
-Mně se povede.
00:00:11 Tak ahoj.
00:00:14 -Neměla bys pro mě nějakou práci?
-Jakou práci?
00:00:19 Nějakou protekční. Třeba v kabinetě oprašovat čápa.
00:00:24 Myslíš uklízečku?
00:00:26 Já to pak udělám.
00:00:30 Je tady vůbec něco, co smím dělat já? A sama?
00:00:35 Proč bys to dělala?
00:00:39 Kolik jste toho vypil?
00:00:42 Ještě jednou si ta holka postěžuje! Víš, jak dopadneš?
00:00:49 Takhle!
00:00:52 Tak vy jste to hodila na mě? Udělala jsem to na vaši radu.
00:00:58 -Věřila jsem vám víc než jemu.
-O co jde? -O Pavlíka.
00:01:04 -Chtěla bych se vrátit.
-Nemám místo ani pro uklízečku.
00:01:11 Primáře Koblížka posílám na dvouměsíční stáž do Prahy.
00:01:17 Po dobu jeho nepřítomnosti povede oddělení dr.Bohata.
00:01:25 Vyzvedněte si na osobním papíry. Zítra už nemusíte do práce.
00:01:33 -Jeden lékař vám bude scházet.
-Lékař ano, vy ne.
00:01:38 Najednou ses tady objevila se svojí holčičkou, když jsem sama.
00:01:43 Udělala jsi ze mě tchýni.
00:01:48 Neboj se. Já budu ta nejlepší tchýně na světě.
00:02:34 Je to v pytli.
00:02:53 Co je? Nedělej z toho vědu.
00:02:59 U nás mistroval jeden mladý kluk. O rok mladší než já.
00:03:07 Řekl mi, že by mě mohl vyhodit kvůli jakékoliv kravině.
00:03:13 Tak jsem ho vzal pod krkem a ubral jsem mu trošku kyslík.
00:03:18 Hned dal pokoj. Ty bys to měl udělat taky.
00:03:24 -To se bude rvát v nemocnici?
-Neříkám, aby se rval v práci.
00:03:30 -A kde? Má ho zatáhnout do kotelny?
-Kotelníky do toho netahej.
00:03:37 Kotelníka by nikdy nenapadly takové bejkárny jako ty inteligenty.
00:03:46 Já bych se vyhodit nenechal. Zítra se vezmi bílý plášť a jdi.
00:03:51 A kdyby měl námitky, tak mu dej dvě tři pecky.
00:03:56 -A co myslíš, že udělám?
-Správně! Moje řeč!
00:04:02 Vezmu si bílý plášť a půjdu.
00:04:09 Ježišmarjá, to je vůl.
00:04:33 Všichni jsou na poradě u zástupce.
00:04:49 Když mluvím o povinnostech...
00:04:53 Dobrý den.
00:04:56 ...mám na mysli přístup k pacientům.
00:05:05 -Vy něco potřebujete?
-Ne.
00:05:10 -Ale tady se pracuje.
-Já vím.
00:05:14 -A vy už tu zaměstnán nejste.
-Ale jsem. Už dva měsíce.
00:05:21 Já jsem vás propustil.
00:05:25 -Pletete si pravomoce s mocí.
-Opusťte oddělení!
00:05:30 Přál bych si, abyste přede všemi zdůvodnil,proč mě chcete propustit.
00:05:38 Já vás nechci propustit. Já už jsem vás propustil.
00:05:44 A nebudu se vám zpovídat.
00:05:47 To budete muset. Možná na tom důvodu máte větší vinu než já.
00:05:53 -Naposledy vás žádám...
-Opakujete se.
00:05:59 Navíc zneužíváte svou funkci. To je postižitelné v každé profesi.
00:06:04 A také rád vyhrožujte soudem, že? Prosím. Můžeme to dovést i k soudu.
00:06:09 Já jsem vás varoval.
00:06:13 Nenechám se vyhazovat od někoho, kdo trestuhodně opustil službu
00:06:18 a přišel kvůli tomu o místo. A když se vrátí, tak dělá dusno.
00:06:25 -Prosím vás, nás čekají pacienti...
-Tenkrát vás taky čekali pacienti!
00:06:35 Vy byste měl obrušovat zuby jezevčíkům, ne dostávat funkce
00:06:40 a vyhrožovat soudy. Skandál je to, že se vám nic nestalo.
00:06:49 Vaše schopnosti, pane doktore, neodpovídají úrovni této kliniky.
00:06:54 A tohoto oddělení. Bylo mou povinností vás propustit.
00:07:01 -Fráze. Prosím konkrétně!
-Léčba Pavla Šímy.
00:07:05 -Léčil jsem ho podle vás.
-Ne! Léčil jste ho špatně.
00:07:11 Neodhadl jste situaci. Zapříčinil jste zbytečnou operaci.
00:07:16 Pane doktore, prohlašujete se za odborníka okresní úrovně,
00:07:21 a přitom říkáte takové bláboly.
00:07:25 -Bláboly? Tak na této úrovni...
-Já zkrátka neodcházím.
00:07:31 A když budete zlobit, je tu vedení nemocnice, lékařská komora, soud.
00:07:38 A teď už nebudu zdržovat. Čeká nás velká vizita.
00:07:45 -Já vás nechám vyvést!
-Těžko.Jsem zaměstnancem nemocnice.
00:07:52 Mohla bych k případu Pavlíka Šímy taky něco říct?
00:07:57 Soukromě, prosím.
00:08:02 Končím poradu. Za deset minut velká vizita.
00:08:13 -Co to mělo znamenat?
-Musela jsem tě nějak zachránit.
00:08:19 -Ale Král není žádný soupeř.
-Uklidni se a poslouchej.
00:08:24 Ten Pavel je na vyhození málo. Musíš nechat Krále na oddělení.
00:08:28 -Já ho tu prostě nechci.
-Já vím.
00:08:33 Dva měsíce je dlouhá doba. Ty už si na něm něco najdeš.
00:08:38 Já tě znám. Udělal jsi velkou hloupost.
00:08:44 Sotva usedneš do křesla, tak vyhodíš Krále.
00:08:48 -Měl jsem ho vyznamenat?
-Teď stojí všichni na straně Krále.
00:08:54 -I ty?
-I já.
00:08:58 Když potřebuješ někoho vyrazit, tak to nesmíš udělat sám.
00:09:03 Máš to zařídit tak, aby ho vyhodil kolektiv.
00:09:08 Je na čase odstraňovat školácké chyby. Tak pojď.
00:09:30 Děkuji. Na shledanou.
00:09:43 Ty složenky vám proplatit nemůžu, protože máte přečerpané konto.
00:09:49 -Je to možné?
-Máte tady minus pět tisíc.
00:09:56 -Aha. A co mám teď dělat?
-Co nejdřív přineste pět tisíc.
00:10:04 Tak děkuji. A nemohla jste se splést?
00:10:09 -Ne.Už jsme vám poslali upozornění.
-Tak se nezlobte.
00:10:14 Haló! Ty složenky.
00:10:19 Promiňte. Na shledanou.
00:10:48 -Nazdar! Tak co?
-Ále!
00:10:56 Ty mě neštvi!
00:11:00 -Bohata měl nějaké kecy?
-S Bohatou je to v pořádku.
00:11:06 -Tak proč jsi otrávený?
-To se netýká Bohaty.
00:11:10 -Tak čeho?
-Budu vám muset dát výpověď.
00:11:15 -Proč?
-Nejsou peníze. Zastavili mi účet.
00:11:24 Nevěděl jsem, že děláme za peníze. To bych se tak nedřel.
00:11:29 Jsem bez peněz.
00:11:33 Tak je musíš někde sehnat. Stavbu zastavit nemůžeme.
00:11:38 -To mám začít krást?
-Začni, ale nás nezdržuj!
00:12:00 Svačina!
00:12:04 -Co tady řešíte?
-Nic. Můžeme se začít stěhovat.
00:12:11 -Co Bohata?
-Jako ovečka.
00:12:15 -Aspoň mám bude víc chutnat.
-Umýt ruce a svačit!
00:12:19 Proč? Tohle je čistá špína.
00:12:24 Kdybys mi o tom "nicu" chtěl něco povídat, tak večer zajdi.
00:12:31 To je zajímavé, jak my se ve 20.století pachtíme za něčím,
00:12:38 co příroda už dávno vymyslela a udělala.
00:12:45 Třeba světluška.
00:12:49 To světýlko, které má pod zadečkem a kterým láká partnery k milování,
00:12:55 to je takzvané studené světlo.
00:12:59 My už dnes víme, že je k němu zapotřebí
00:13:05 luciferin, luciferáza, kyslík a nějaký zážehový impulz.
00:13:12 Ale sestrojit studené světlo dodnes nedokážeme.
00:13:19 Co tomu říkáš?
00:13:24 Cože? Už asi nepřijde, viď?
00:13:29 Kdo? Aha.
00:13:33 -Vypadá to, že nemá peníze.
-Stejně bys mu žádné nedala.
00:13:40 To ani nemůžu. Musí mít pocit, že to všechno dokázal sám.
00:13:49 Je to hodný kluk. Ale když mu rupne v bedně,
00:13:54 tak si namluví Renatu, nebo udělá nějakou jinou pitomost.
00:14:02 Jednou se to dozvědět musí.
00:14:07 Proč? Proč se to musí dozvědět?
00:14:12 Proč bych mu brala iluzi, že pomohl rodině, když na tom byla nejhůř?
00:14:18 On se těší na ten dům. Těší se, že se tam všichni sejdeme.
00:14:27 Otakar, Simona, já... Taková víra někdy dělá divy.
00:14:38 Už se tam těšíš?
00:14:45 Přemek mě bude přemlouvat.
00:14:51 Jak to myslíš? Jako že bys tam nešla?
00:15:01 Na to rozhodování jsme teď dva, ne?
00:15:14 No jo, no. To víš, že bych radši, kdybys...
00:15:21 Tady je to pro dva akorát.
00:15:26 Ale je to jenom panelák.
00:15:33 Jak mu to řekneme?
00:15:41 Jak mu to řekneme? Normálně.
00:15:48 To je dobrý nápad! My mu to prostě řekneme normálně.
00:16:01 -Co? Jo, dobrou noc.
-Tak co Bohata?
00:16:07 Bohata mě poslal domů. Ale já jsem nešel.
00:16:13 -To je všechno?
-Nevím. Skončila porada.
00:16:19 -To je smůla.
-Neboj. Nějaké pokračování bude.
00:16:24 O tom nepochybuji.
00:16:28 Nic proti mně nemá. Dobrou noc.
00:16:35 -Kdy zavoláš Tondovi?
-On je mladší, může zavolat on.
00:16:43 Já nevím, co jste si udělali, ale na Simonu nemyslíš?
00:16:48 -Právě že na ni myslím.
-Já se jenom ptám.
00:16:53 Chceš, abych jel za Tondou a škemral o peníze? To jsi přehnala.
00:16:59 -Proč mluvíš za mě? To jsi řekl ty.
-Protože do tebe vidím.
00:17:05 -To snad není možné!
-Že já jsem si tě znovu bral!
00:17:11 -Zlatý Mára.
-Tak proč jsi dolejzala?
00:17:17 -Já jsem neškemrala.
-Škemral jsem snad já?
00:17:21 -Kdo jiný?
-Protože mi tě bylo líto.
00:17:28 -Můžeme se zase rozvést.
-Ty bys zase dolejzala.
00:17:34 -Tak tohle jsi přehnal, kamaráde!
-Řekl jsem pravdu, kamarádko.
00:18:03 (Zvoní telefon.)
00:18:29 Nový. Prosím?
00:18:34 Haló! Kdo je tam?
00:18:39 To jsou blbý fóry!
00:18:46 (Někdo zvoní.)
00:18:59 Ahoj. Pojď dál. Vypadáš, jako bys odešla od Krále.
00:19:05 -Asi by to bylo nejrozumnější.
-Pojď dál.
00:19:09 -Já musím na stavbu.
-Stavba ti neuteče.
00:19:16 Marie, mezi Simonou a tím Tondou se něco stalo?
00:19:22 -Asi jo. A navíc je v tom Přemek.
-Simonka je taková smutná.
00:19:29 Král za Tondou nikdy nepůjde. A Tondu neznám.
00:19:34 -Chlapi jsou pitomí.
-Jsou. Ale trápíme se my.
00:19:39 Každá ženská má nakonec radost, když může někomu uvařit.
00:19:44 -A když mu to chutná.
-Možná máš pravdu, možná ne.
00:19:49 -Určitě mám pravdu.
-Do chlapa nikdy nevidíš.
00:19:54 -To říkají o nás taky.
-Co říkáš na tohle?
00:20:03 Váš muž tráví večery s jistou paní doktorkou. Přítel
00:20:09 -To jako Přemek?
-Jako Přemek.
00:20:13 -Ty tomu věříš?
-Kvůli jedné už jsem se rozvedla.
00:20:19 -Kdy to přišlo?
-Před dvěma dny.
00:20:23 -Víš, kdo by to mohl psát?
-Vím. Určitě.
00:20:29 -Tak proč jí nedáš přes čumu?
-Proč myslíš, že to psala ženská?
00:20:33 -Takové dopisy píšou jen ženské.
-Co když má pravdu?
00:20:38 Tak se ho zeptej.
00:20:42 Marie, co kdybychom vybourali tu příčku u schodiště?
00:20:47 Bylo by tam víc světla.
00:20:53 Příčka počká.
00:20:59 -Co to je za blbost?
-Takový nepodepsaný dopis.
00:21:05 Tak ho hoď do kamen. Co myslíš s tou příčkou?
00:21:09 -Tak tebe žádná doktorka nezajímá?
-Nezajímá. Ani trochu.
00:21:14 Tebe nikdy žádná nezajímala. Ale líbáš se s nimi i na pohřbu.
00:21:20 Marie, já mám starosti z barákem.
00:21:24 Někomu stálo za to, sednout ke stolu a napsat to.
00:21:30 Vždyť jsme se nedávno brali.
00:21:35 -Takže tě žádná doktorka nezajímá?
-Ne. To už jsem říkal.
00:21:42 -A žádnou neznáš.
-Ty snad neznáš žádné učitele?
00:21:49 -A nikde jsi s ní večer nebyl.
-Nebyl. Vlastně byl.
00:21:56 -Byl?
-O nic nešlo.
00:22:01 Nikdy o nic nejde, pokud si pamatuji.
00:22:06 Vyprávěla mi ve vinárně o Bohatovi, protože mi chtěla pomoct.
00:22:11 Ve vinárně? A proč ona? Proč ti to nevyprávěl nějaký starý zubař?
00:22:17 -Jmenuje se Bláhová.
-Proč jsi mi to neřekl?
00:22:24 Proč bych ti to říkal? Vždyť to byla prkotina.
00:22:29 Kvůli ní jsi nechtěl do Polarisu?
00:22:33 Maruško, vždyť jsme se nedávno brali. Přece tě nebudu podvádět!
00:22:38 Tohle si skliď! Bude se večeřet.
00:22:44 Já mám asi svých starostí málo!
00:23:06 Paní profesorko, kde se tady berete? Dobrý den.
00:23:11 -Dobrý den.
-Jak se vede? Polepšila jste si?
00:23:16 -Nezlobte se. Já spěchám.
-Vypadáte moc dobře.
00:23:22 -Děkuji. Vy taky.
-Teď to tu nestojí za nic.
00:23:27 Dobře že jste odešla. Zlatý Mára!
00:23:33 -Až jindy, pane školníku.
-Vstávaly by vám vlasy na hlavě.
00:23:39 A ještě jsem vám chtěl něco říct.
00:23:43 Znáte to, jak si Kohn přišel půjčit kolo od Roubíčka?
00:23:48 -Znám.
-To není možné.
00:23:53 A proč se nezastavíte za paní ředitelkou?
00:23:58 -Ona tam není. Na shledanou.
-Není?
00:24:06 Není?
00:24:13 Ta je tam přece každý den!
00:24:19 (Někdo klepe.)
-Ano?
00:24:21 -Jste tu!
-Co potřebujete?
00:24:25 -Tu anekdotu určitě neznala!
-Kdo?
00:24:29 -Profesorka Nováková.
-Kde jste s ní mluvil?
00:24:33 -Před minutou na schodech.
-Já ji od rána sháním.
00:24:37 -To já nemůžu vědět.
-Kterým směrem šla?
00:24:44 Nevím. Říkala, že spěchá.
00:25:17 To by tady byl jiný pořádek!
00:25:33 Ahoj, mami. Jak se vede? Mám hlad jako vlk.
00:25:38 -Počkej! Bačkory!
-Ty někam jedeš?
00:25:44 Tady jsou svetříky, tady teplé věci. Je tam i pár hraček.
00:25:50 -Mami, já nikam nejedu.
-Ať jí nedává moc ovoce.
00:25:55 Mohla by se osypat!
00:26:00 -Posloucháč mě?
-Ano. Co říkáš?
00:26:04 -Že nikam nejedu.
-Toho dřevěného koníka tam nedávám.
00:26:09 Už se mi nikam nevešel.
00:26:15 Tak pojedu já!
00:26:40 Přijel Tonda. Neměli bychom za ním jít?
00:26:46 -Má to ke mně stejně daleko.
-Ale on už ujel 100 kilometrů.
00:26:53 -Já mu zase řekl pravdu.
-Jak myslíš.
00:27:15 -Bydlí v Kostelní ulici č.50.
-Děkuji. Kde to je, prosím vás?
00:27:20 -Kostelní ulice? U kostela.
-Děkuji.
00:27:45 -Myslíš, že bych za ním měl zajít?
-Už nemusíš. Už odjel.
00:27:53 -Tak se to vyřešilo samo.
-No právě. Úplně samo.
00:28:31 Přijel jsi sám, nebo tě poslala maminka?
00:28:36 -Maminka. -Aspoň nekecáš.
-Taky ses mohla ozvat ty.
00:28:42 Už se to nese!
00:28:46 Jako bych tady nebyla. Vždyť už jste skoro manželé.
00:28:51 -Berte si.
-Děkuji.
00:28:56 -Já bych si tedy vzal.
-Simonko! -Já taky.
00:29:06 -Je to moc dobré.
-Já jdu do kuchyně a za Mařenkou.
00:29:18 -Nemohla bys na chvíli ven?
-To se nehodí.
00:29:24 -Vždyť přece žijeme spolu.
-Ale ona je jako tchýně.
00:29:31 Počkej! Možná jsem blbej, ale...
00:29:37 -Ona se o nás stará.
-Máma taky. ale s ní žít nechceš.
00:29:42 -Tohle je něco jiného.
-Jiného? To je bezvadné!
00:29:48 -Chceš se vůbec vrátit?
-Chci. Ale k tobě.
00:29:54 Jenom k tobě.
00:29:59 Máma je nešťastná. Každý den na tebe a na Mařenku myslí.
00:30:04 Tondo, sežeň byt.
00:30:09 Na návštěvu může přijít kdykoliv.
00:30:14 -Chtěla poslat i dřevěného koníka.
-Opravdu ne.
00:30:21 Mohl bych ji někdy přivézt, aby tebe a Mařenku viděla?
00:30:27 To není můj byt. Tondo, co jste si udělali s tátou?
00:30:34 Trošku jsme si nerozuměli.
00:30:39 -Nemohl bys udělat první krok?
-To bych teda nemohl.
00:30:45 -Ty o mě vůbec nestojíš.
-Simonko, to se ti jen zdá.
00:30:51 -Jo?
-Tobě vůbec nezáleží na mně.
00:30:56 -Jak tohle můžeš říct?
-To by ses udobřila s mojí mámou.
00:31:01 -Tohle je něco jiného.
-Jo tak.
00:31:07 Mojí mámě na tobě záleží, tvému tátovi na mně třeba vůbec ne.
00:31:13 Určitě jo.
00:31:19 -Dobrý den.
-Čímpak nám ho jdete zkazit?
00:31:24 -Musím stavět na služby dva lékaře.
-Co je to za hloupost?
00:31:30 Ale jen když má službu dr.Král. Dnes s ním budete sloužit vy.
00:31:35 Přeju hezký den.
00:31:48 Promiňte, pane kolego. Dal jsem panu Binarovi prášky na uklidnění.
00:31:54 Vy si myslíte, že to někoho baví? Co z toho máte?
00:31:59 -Zásadně neutíkám.
-Ale my kvůli vám nebudeme doma.
00:32:04 -O tom si promluvte s Bohatou.
-Mně hrdinové neimponují.
00:32:10 -Bohatu nikdy netrumfnete.
-Tady nejde o trumfování.
00:32:15 Měl byste odejít. To si tady myslí každý. Jen se vám to bojí říct.
00:32:22 Strach je na tomto oddělení nějak moc normální.
00:32:27 A co je normálního na tom, že jste pustil místo primáře a slušný byt?
00:32:35 -Dobrý den.
-Ahoj, mami. To je...
00:32:38 -Já jsem Maršálek.
-Králová.
00:32:43 Já dojdu zkontrolovat ty prášky.
00:32:47 -Co tady děláš?
-Jdu se podívat. Vaněk na mě čeká.
00:32:55 -Kvůli něčemu jsi snad přišla, ne?
-Přišla jsem si to prohlédnout.
00:33:01 Tak si to pojď prohlédnout, když už jsi tady.
00:33:12 Tady je to hezké. Spíš je tady hezky vymalováno.
00:33:18 -Posaď se. Dáš si kafe?
-Třeba jo.
00:33:28 -Neříkej mi, že jdete na procházku.
-Náhodou jo.
00:33:34 Slyšela jsem, že chceš zastavit tu stavbu.
00:33:39 Ano. Nemám peníze. Prokopec chce splátky.
00:33:45 -Co chceš dělat?
-Hlavně se nechci rozčilovat.
00:33:50 Dneska stavět je vražda rodiny. A Prokopec to věděl.
00:33:55 -Já jsem se ptala, co chceš dělat.
-Nevím.
00:34:03 -To bys měl vědět.
-Ty to víš?
00:34:08 Možná ano. Peníze si můžeš půjčit.
00:34:14 -Kdo mně půjčí?
-Banka.
00:34:19 Na stará kolena nebudu chodit po žebrotě.
00:34:25 Třeba ti půjčí někdo jiný.
00:34:32 Mámo, mohla bys mi říct jedinou chvilku v mém životě,
00:34:37 od té doby, co jsem ženatý, kdy jsem na něco nesháněl prachy?
00:34:45 Já vím. Ale každá sranda něco stojí.
00:34:52 Já nic nechci. Pořídím si malý byt, budu chodit do práce
00:34:58 a milovat svoji ženu.
-To je výborný nápad.
00:35:03 -Chci žít v klidu.
-Ten nápad se dá navíc rozšířit.
00:35:10 -Jak?
-Třeba můžeš pěstovat holuby.
00:35:17 Nebudu mít zámek ani vilu. Budeme šťastní i v paneláku.
00:35:25 Jsem ráda, že máš tak velkorysé plány.
00:35:31 Na důchodce jsou výborné.
00:35:35 Maminko, já už se zblbnout nedám. Všechno prodám.
00:35:40 -Tentokrát mám pravdu já.
-Jako vždycky, Přemečku.
00:35:59 Přemku, pojď sem!
00:36:10 -Co blbneš?
-Nemám prachy. Ty mi půjčíš?
00:36:15 -Tátu to zabije. Už ho bolí záda.
-Potřebuje si odpočinout.
00:36:22 Buď to do švestek postaví, nebo do švestek nevydrží.
00:36:30 Zatluču okna a dveře. Končím. Možná na jaře...
00:36:37 Ale to už nebudeš mít políra.
00:36:42 Víš, jak vypadá zatlučený barák? To si nepřej vidět.
00:36:52 -Prosím.
-Dík.
00:36:57 -Z konzervy, že? Dobrou chuť.
-Dobrou.
00:37:04 Ty už budeš vedle spát věčně?
00:37:09 Mně se tam spí dobře.
00:37:13 -Potřeboval bych poradit.
-Ale jsem tady jen já.
00:37:20 Moje žena se ode mě odstěhovala. Co mám udělat, aby se vrátila?
00:37:26 A ty se divíš? Začínáš blbnout.
00:37:31 Máš problémy s Tondou, komplikuješ život Simoně,
00:37:36 chceš prodat stavbu. To ti připadá normální?
00:37:41 Sežeň peníze, já přestanu blbnout.
00:37:46 -Proč všechny kolem sebe děsíš?
-Já jsem ten barák nechtěl.
00:37:52 -Mě snad odvezou.
-Nechtěl!
00:37:56 Tak proč jsi nevzal 4+1 od Polarisu a místo primáře k tomu?
00:38:04 Proč to sem teď taháš?
00:38:07 -Protože jsi všechno zavinil ty!
-Já jsem nic nezavinil.
00:38:12 V nemocnici jsem zůstat musel. Už jsem ti to vysvětloval.
00:38:17 Všichni věděli, že děláš blbost. Ale ty jsi nám říkal, že ne.
00:38:22 -Tak jsme tady na chalupě.
-Promiň. Nejsem tak chytrý jako ty.
00:38:27 Kdybych to věděl dřív, tak bych se s tebou poradil.
00:38:32 Nech toho.
00:38:35 Za mě se budou děti stydět, za tebe ne.
00:38:40 -Co jsi tím myslel?
-Abych prosil Tondu o peníze.
00:38:47 -To jsem nikdy neřekla!
-Ale myslela sis to.
00:38:52 -Já jsem si to ani myslet nemohla.
-Ale myslela.
00:38:57 Já jsem si to myslet nemohla, protože ten barák už je zaplacený!
00:39:03 -Mohla bys mi to zopakovat?
-Co?
00:39:11 Esperková se domluvila s babičkou.
00:39:18 -Děláš si ze mě srandu.
-Můžeš klidně stavět dál.
00:39:24 -Prokopec už dostal zaplaceno.
-To by babička nikdy neudělala.
00:39:31 Ale udělala. Je chytřejší než ty. A zámek jí patřil stejně jako tobě.
00:39:38 -Řekni to ještě jednou!
-Je stokrát chytřejší než ty.
00:40:09 Kam jedeš?
00:40:14 -Je to pravda?
-Nazdar! Dobrý večer.
00:40:20 -Co myslíš?
-Že ti dala Esperková peníze.
00:40:26 -Kdo ti to řekl?
-Marie. Že to není pravda?
00:40:31 Ty se tváříš, jak bys chtěl položit život za hloupou věc.
00:40:36 -Tak je to pravda?
-Je to pravda.
00:40:41 -Mami, proč jsi to udělala?
-Ty bys bojoval proti Bohatovi,
00:40:47 ale neměl bys kde bydlet.
00:40:51 -Ty mě nemáš ráda.
-Doufala jsem, že se to nedozvíš.
00:40:57 Že budeš posílat peníze Prokopcovi, a tím budeš vlastně spořit.
00:41:02 Já jsem to měla vymyšlené dobře, když jsi nechtěl vzít ten Polaris.
00:41:07 Takže my teď žádné dluhy nemáme.
00:41:11 Na tom účtu, kam posíláš peníze Prokopcovi, je peněz dost.
00:41:19 Ale proč?
00:41:22 Proč bych si nevzala 1,5 milionu, když ho moje rodina potřebuje?
00:41:27 -Ta ženská nás připravila o víc.
-Já od Esperkové nic nechci.
00:41:34 V poslední době jsi hodně hrdý, ale vždy na nepravém místě.
00:41:39 -Vím, co dělám.
-Já taky.
00:41:43 Měl bys mi poděkovat. Máš barák i peníze.
00:41:51 Já žádné peníze nemám. A ten barák se prodá.
00:41:57 -To by se s tebou Mařenka rozvedla.
-Víš, že už to asi chystá?
00:42:02 -Já bych jí to taky poradila.
-Zaplať rozvod. Peněz máš dost.
00:42:07 Víš, co je tvoje největší chyba? Z každé blbosti tě vyléčí až čas.
00:42:14 Ale někdy to dlouho trvá a většinou je pozdě.
00:42:29 -Můžu vám něco nabídnout?
-Mám pravdu?
00:42:36 To jo. To máte.
00:42:41 Konečně. To je první člověk, který uznal, že mám pravdu.
00:42:46 Ale abyste mě dobře chápal.
00:42:50 Vy pravdu máte, ale nejste v rodině sám.
00:43:01 To je zarezlé jako svině!
00:43:07 Vezmi si na to čtyřiadvacítku!
00:43:11 -Ahoj.
-Nezlob se. Nemám čas.
00:43:16 Tak vidíš. A zrovna od tebe nic nechci.
00:43:20 Já jsem na všechno sám. Už ani nemám čas chlastat ve sklípku.
00:43:25 -Co je?
-Zastavil jsem stavbu.
00:43:32 Pojeď se mnou. Já ti něco ukážu.
00:43:37 Celé to rozeber. Potom to musíme promazat.
00:43:44 Za chvíli se vrátím. Možná.
00:44:18 -Nejsi sám, kdo zastavil stavbu.
-Tady se bude točit nějaký seriál?
00:44:24 Nejspíš z období moru. Kvůli tomu jsi musel pod stan.
00:44:29 -Proč přestali?
-Asi jim došly peníze.
00:44:37 Tenhle zámek vypadá jako můj život. Oprýskaný, otlučený, opuštěný...
00:44:45 -Mě nerozpláčeš.
-Bohata vymýšlí novou taktiku.
00:44:50 Marie mi nerozumí, budoucí zeť se na mě urazil.
00:44:56 -A Esperková mi koupila vilu.
-To je neštěstí!
00:45:00 To je rodina! Ani Bohata by mě tak nepodrazil.
00:45:05 Dělali si ze mě srandu jako z malého kluka.
00:45:11 Já nemám čas bavit se se zchudlým milionářem.
00:45:15 Žena je nemocná. Musím proorávat brambory.
00:45:20 Já to prodám, splatím dluhy a koupím si nějaký malý byt.
00:45:26 Myslel jsem, že nás stavba spojí.
00:45:30 Že tam bude bydlet babička, Simona s rodinou, Otakar s rodinou...
00:45:34 -Vždyť to ještě jde.
-Nejde. Otakar se ještě neukázal.
00:45:39 Simona a ten její... A Marie taky.
00:45:44 To jsou ženské. Já bych tu svoji taky nejradši poslal do světa.
00:45:49 -Nechceš ještě jednu babu?
-Koupili mi to jako dětskou hračku.
00:45:56 Chlapečku, postav si tunel. Pak se budeš cítit jako chlap.
00:46:03 Nechovej se jako rozmazlený jedináček. Bohatovi dej do huby,
00:46:08 ženu vem do biografu, zeťákovi dej dceru a mě nech proorávat brambory.
00:46:25 Stavitelé, už jsme tady!
00:46:32 Kde jsou?
00:46:47 Berte si.
00:46:52 My tam čekáme, a ono se nedělá! Co děláte?
00:46:58 Neříkej, že jsi přijel pomoct. To bych se tedy nasmál.
00:47:05 Dobře. Přijeli jsme kvůli něčemu jinému.
00:47:10 My jsme mysleli, jestli byste nám nemohli půjčit 200 tisíc.
00:47:17 -200 tisíc?
-Je to moc. My se ptáme všude.
00:47:24 -Co blázníš? My stavíme.
-Na co to potřebujete?
00:47:30 Město prodává půdní byty. Jsou strašně pěkné.
00:47:36 Ten náš 2+1 by stál 500 tisíc.
00:47:42 -Kdy to chcete splatit?
-300 tisíc nám už dali naši.
00:47:47 Jak tě napadlo, že já mám v bance uloženo jen tak 200 tisíc?
00:47:54 -Napadlo. Ptáme se, kde můžeme.
-Ty jsi teda dobrý.
00:48:00 Dobře. Když nemáte, tak nemáte.
00:48:04 Ty to říkáš, jako bych přehazoval tisícikoruny vidlemi.
00:48:09 -Jako bych nic neřekl.
-Pojedeme.
00:48:14 -Pojedeme radši někam jinam.
-Přijedeš,jen když něco potřebuješ.
00:48:23 Nechte toho. Sedněte si. Zbláznili jste se?
00:48:28 Já žádné peníze nemám.
00:48:32 Na svatbu jsme vám dobří nebyli, ale na peníze jo.
00:48:37 -Co to povídáš?
-Pravdu, maminko.
00:48:41 -Teď nemluvíš pravdu!
-Otakare, nech toho!
00:48:45 -Já to vím!
-Cos to řekl?
00:48:49 -Já o ten byt klidně přijdu.
-Jaký byt? Byt ti stavím já.
00:48:56 Ty peníze máš. Od Esperkové. Nedělej ze mě malého kluka.
00:49:03 Cos to řekl? Já že lžu?
00:49:10 Slyšela jsi to? Já prý...
00:49:15 Já lžu!
00:49:21 Ven! Vypadni! Vypadni odsud!
00:49:26 -Nikam nepůjdete.
-Mami, to je naše věc.
00:49:31 Ty nás nemáš co vyhazovat, protože tohle není tvoje.
00:49:36 Ty ses v padesáti letech zmohl tak akorát na stan! Sbohem!
00:49:43 Nechoď mi na oči!
00:49:49 -Sedni si.
-Tátovi... V padesáti... Stan...
00:50:16 Dobrý den.
00:50:33 -Zabalte mi to, prosím.
-Samozřejmě.
V roce, kdy oslavil své 70. narozeniny herec a ředitel Divadla na Vinohradech Tomáš Töpfer, se na obrazovky České televize vrací jeden z nejoblíbenějších seriálů z nedávné minulosti Život na zámku.
Vytrvalé deště, které narušily průběh stavby nového Králova domova, nejsou tím nejhorším, co Přemysla Krále (T. Töpfer) postihne. Docházejí mu peníze na stavbu, Bohata (J. Čenský) touží po jeho odchodu z nemocnice a ani vztahy se Simoniným přítelem Tondou Novým (J. Šťastný) nejsou nejlepší. Přirozeně se to odráží v jeho rodinném životě, ve vztahu k manželce Marii (K. Macháčková), Otakarovi (P. Rajchert) a babičce (J. Jirásková, od jejíhož narození letos uplynulo 90 let), která ho však zaskočí a překvapí opravdu netušenou akcí.