Ve střihovém pořadu vám Marek Eben představí to nejlepší z televizní zábavy. ### Účinkují: V. Menšík, M. Horníček, M. Kopecký, B. Polívka, W. Matuška, J. Wimmer, I. Janžurová, F. Holzmann, K. Gott, V. Neckář, O. Kaiser, K. Effa, K. Černoch a další. Režie I. Paukert
00:00:39 Dobrý večer. Po delší době vás opět zvu na návštěvu
00:00:43 televizního archivu a s naším pořadem se tam vydáváme posedmé.
00:00:48 To je nejvyšší čas na nějakou změnu, na nějakou inovaci.
00:00:52 Nejlépe se inovuje tak, že změníte koncepci.
00:00:56 Je to snadné, protože nikdo neví, jak vypadala koncepce předtím.
00:01:01 Já vám to připomenu.
00:01:03 My jsme v našem pořadu používali koncepci vnější.
00:01:08 Třeba jsme řekli, že v pořadu budou hlavním tématem zvířata.
00:01:14 Tak následovaly pořady, které měly tematiku zvířat.
00:01:19 Tato koncepce je dávno překonaná.
00:01:22 Dnes frčí koncepce vnitřní.
00:01:26 Zvenku vypadá jako totální chaos, který má vnitřní koncepci.
00:01:33 S touto koncepcí je většinou autor velice spokojený.
00:01:38 Nezaměňujte vnitřní koncepci s antikoncepcí.
00:01:42 Tady se nebrání žádnému početí, ale tady se pořád něco rodí,
00:01:47 něco přichází na svět.
00:01:48 Když to přijde na svět, my pak nevíme, co si s tím počít.
00:01:52 Náš dnešní pořad nebude mít žádné jednotící téma.
00:01:56 Možná se vám bude zdát pořadí ukázek nahodilé,
00:02:00 ale to je právě součástí naší hluboké vnitřní koncepce,
00:02:05 kterou my známe, ale neřekneme ji, ani kdybyste nás zabili.
00:02:22 Po babičce klokočí
00:02:26 a po tmě strach
00:02:29 a do očí padl ti prach,
00:02:35 proto vím,
00:02:37 že je nutné
00:02:39 vést řeči smutné o tom,
00:02:44 co bude potom,
00:02:47 až budu sám.
00:02:52 Suvenýr, suvenýr,
00:02:54 z Paříže i z Cannes.
00:02:57 Bez vzpomínky nelze odjet,
00:02:59 mám těch krámů plný krám.
00:03:07 To všechno odnes čas,
00:03:10 to všechno odnes čas
00:03:14 a hlavu za to dám,
00:03:17 že nevrátí se nikdy k nám.
00:03:20 To všechno odnes čas.
00:03:28 Buona sera signorina, buona sera.
00:03:32 Chtěl bych býti opět s vámi v Neapoli.
00:03:36 Buona sera signorina, buona sera.
00:03:40 Zpívat si píseň lásky v šeru gondoly.
00:03:52 Potkal potkan potkana,
00:03:53 pod kamenem, pod kamenem.
00:03:55 Potkal potkan potkana,
00:03:56 pod kamenem, pod kamenem.
00:03:58 Počkat, pane potkane.
00:03:59 Počkat, pane potkane.
00:04:00 Počkat, pane potkane.
00:04:02 Ať se vám nic nestane.
00:04:03 Počkat, pane potkane.
00:04:04 Počkat, pane potkane.
00:04:05 Počkat, pane potkane.
00:04:07 Ať se vám nic nestane.
00:04:10 Za dlouhá léta své činnosti v oblasti zábavy
00:04:14 a obveselování všeho druhu jsem došel k závěru,
00:04:18 že diváci nemají rádi veselé věci.
00:04:30 Diváci mají raději věci vážné až smutné.
00:04:35 O tom svědčí to, že každý směle o zábavném programu prohlásí,
00:04:41 že to bylo bezzubé, otřelé, slaboduché nebo intelektuálské.
00:04:46 A hlavně nedovypoentované.
00:04:53 Ještě jsem nikdy neslyšel,
00:04:56 že by se někdo blýskl ve společnosti a řekl:
00:05:00 Včera dávali Romea a Julii. To byla zase pěkná blbost.
00:05:06 Staré herecké pořekadlo praví,
00:05:08 že režisér a maminka mají vždy pravdu.
00:05:11 Pokud se jedná o tak výtečného režiséra,
00:05:14 jakým byl pan Zdeněk Podskalský, režisér Ztracené revue,
00:05:19 s kterou jsme začali dnešní program,
00:05:21 tak to pravidlo platí dvojnásob.
00:05:23 Pane režisére, nemáte nějakou radu pro konferenciéry?
00:05:27 Úkol konferenciéra je velmi důležitý.
00:05:30 Konferenciér musí vtipně sdělit divákům, že půjde o legraci.
00:05:44 Někdy divák, když neví, že je to k smíchu,
00:05:49 on se nám nezasměje a nezasměje.
00:05:56 Já doufám, že se dnes zasmějete a poučen panem režisérem hlásím,
00:06:01 že dnes půjde o legraci a někdy také třeskutou.
00:06:06 Můžete se přesvědčit o tom, že nejen platí,
00:06:09 že když dva dělají totéž, není to totéž.
00:06:11 A když jeden dělá totéž, není to totéž.
00:06:15 Zvláště, když mezi dvěma totéži uplyne několik desítek let.
00:06:22 Chci, abyste se zachvěli,
00:06:24 když jenom zaslechnete moje jméno.
00:06:28 Když jenom zahlédnete daleký odlesk požárů,
00:06:31 které jsem kdysi založil.
00:06:35 Když jenom zaslechnete píseň o činech,
00:06:37 které jsem páchal, páši a páchati budu.
00:06:50 Žralok zuby má jak nože, a z těch zubů čiší strach.
00:07:00 Mackie Messer, ach, můj bože, kdo dokáže, že je vrah.
00:07:10 Na nábřeží řeky Temže leckdo život dokonal.
00:07:19 Mor tam nebyl, víme jen,
00:07:24 že Mackie Messer blízko stál.
00:07:30 Jednou zmizel chudák Mayer, jindy boháč Miler zas.
00:07:40 Mackie s hůlkou jako frajer
00:07:45 obcházel tam v onen čas.
00:07:50 Pěkná hůlka na procházku
00:07:55 a v té hůlce nůž je skryt.
00:08:00 Mackie Messer vyhrál sázku,
00:08:05 nic mu nejde dosvědčit.
00:08:09 Jednou změnil požár v Soho
00:08:14 půlnoc temnou v denní jas.
00:08:19 Podezřelých bylo mnoho,
00:08:24 ale Mackie zmizel včas.
00:08:30 Jindy zase mladá žena
00:08:34 nic netuší a jde spát.
00:08:39 Probudí se zneuctěna,
00:08:43 Mackie ji však nechce znát.
00:08:48 Žralok zuby má jak nože,
00:08:53 a z těch zubů
00:08:55 čiší strach.
00:08:57 Mackie Messer, ach, můj bože,
00:09:02 kdo dokáže, že je vrah.
00:09:20 -Vy na mě tady čekáte?
-Ne, ale mám přání.
00:09:23 To by bylo dost nešťastné místo. Nešikovný.
00:09:27 Přání můžete mít, od toho jsem tady.
00:09:31 Já jsem takový splnitel. Prosím?
00:09:33 Já si přeju, aby mně nejlepší zpěváci, co tady jsou,
00:09:37 -dělali mně křoví.
-To jedna věc vylučuje druhou.
00:09:44 Nejlepší zpěváci a kteří jsou tady.
00:09:47 Víte co? Já vezmu ty nejlepší, co jsou tady.
00:09:54 Ještě je najít. K čemu je potřebujete?
00:09:58 -Přeju si, aby mně dělali křoví.
-To jsem slyšel.
00:10:01 -Co je to křoví?
-Tomu se říká, když nějaký zpěvák
00:10:06 vpředu zpívá a my za ním poskakujeme, aby se tam něco hýbalo
00:10:10 Tomu se říká křoví? Od toho je slovo rošťačky.
00:10:20 Vy chcete, aby zpěváci dělali křoví? A kdo bude zpívat?
00:10:26 -Já.
-To si troufnete?
00:10:29 Když oni si troufnou tancovat, tak já si troufnu zpívat.
00:10:35 My jsme měli představu, že Silvestr bude spíš veselý než napínavý.
00:10:46 Pane Hitchcock, koukejte. Křováci.
00:10:49 Matuška, Neckář, Korn.
00:11:01 Copak, Karlíku?
00:11:05 Tak pojď taky.
00:11:15 Asi, asi ráda šeptám, to víš, asi, asi,
00:11:23 asi, asi rtů se zeptám proč spíš, asi, asi.
00:11:29 Jsem louka, můžu ti kvést,
00:11:32 jsem dálka, můžu tě vést,
00:11:36 jsem dívka, můžu tě svést.
00:11:39 Tak se podívej, řekni honem "Má jsi!"
00:11:43 Asi, asi ráda sním si už zas, asi, asi,
00:11:50 asi, asi vymýšlím si tvůj hlas, asi, asi.
00:11:57 Jsem písnička, můžeš mě hrát, jsem básnička, můžeš mě psát,
00:12:04 jsem bludička, můžeš se bát nebo mě mít rád.
00:12:10 Asi, asi ráda šeptám, to víš, asi, asi,
00:12:18 asi, asi rtů se zeptám proč spíš, asi, asi.
00:12:24 Jsem louka, můžu ti kvést,
00:12:28 jsem dálka, můžu tě vést,
00:12:31 jsem dívka, můžu tě svést.
00:12:34 Tak se podívej, řekni honem "Má jsi!"
00:12:39 Asi, asi ráda sním si už zas, asi, asi,
00:12:43 asi, asi vymýšlím si tvůj hlas, asi, asi.
00:12:52 Jsem písnička, můžeš mě hrát, jsem básnička, můžeš mě psát,
00:12:59 jsem bludička, můžeš se bát nebo mě mít rád.
00:13:11 Paní Beránková, ještě chviličku a zoubeček bude spravený.
00:13:15 -A nebude ho bolet?
-Nebude to bolet.
00:13:18 Jen nechte pusinku hezky otevřenou.
00:13:21 Tolik ne, jenom abych se tam dostal nástrojem.
00:13:24 Já sám zůstanu venku.
00:13:32 Nechte otevřeno.
00:13:34 Dlouho jsem neviděl pana manžela.
00:13:37 Jo, on je v zahraničí.
00:13:42 To je služebně, že?
00:13:47 Aha, na sympoziu ve Varšavě.
00:13:51 To mu závidím, to je krásné město, Varšava.
00:13:54 Co vaše ratolesti? Já vím, že už jsou velké.
00:14:04 Klukovi je 9 a holčičce 12. Jo, 11.
00:14:10 Já myslel, že je to obráceně.
00:14:15 Jsme pro dnešek hotovi a můžete si vyplivnout.
00:14:19 Děkuji vám, pane doktore. Kdy mám přijít příště?
00:14:23 -Co říkáte?
-Kdy mám přijít příště?
00:14:27 Pardon, já nerozumím.
00:14:30 -Já ji hýště?
-Ve středu, paní Beránková.
00:14:36 Dobrý den, co tady chce to telátko?
00:14:46 Ty zmetku jeden.
00:14:48 Dostaneš naplácáno.
00:14:51 Bav se, Honzíku, jako kdyby nic. Jako když tady nejsem.
00:14:59 Hraješ si pěkně. Dostal jsi dárečky?
00:15:03 -Ještě ne.
-Máš z nich radost?
00:15:05 -Ještě ne.
-Také nevíte, co byste chtěli.
00:15:10 Proč jsem vlastně přišel?
00:15:14 Pojď se přetahovat, kdo s koho? Jako dva chlapi.
00:15:23 On má sílu.
00:15:28 Už jsi mužskej.
00:15:33 Nepřeháněj. Už jsi chlap.
00:15:36 Už si můžeme spolu promluvit jako chlap s chlapem.
00:15:41 Milý Oldřichu, teď jsi v nebezpečném věku.
00:15:46 Jsi pubescent.
00:15:50 Podívej se na sebe. Jistě jsi postřehl,
00:15:54 že v organismu proběhly změny. Mohutníš, hlas máš pěkný.
00:16:00 Jistý tón máš.
00:16:09 Jako kdyby chtělo všechno ven z tvého těla. Bouří to v tobě.
00:16:18 Přesně jako papiňák.
00:16:22 Nedávno jsem mluvil s tvojí maminkou o tvém sklonu.
00:16:25 Talent máš a časem si najdeš děvče.
00:16:31 -To už mám.
-No vidíš.
00:16:34 Oženíš se a založíš si rodinu. A budeš se muset o rodinu starat.
00:16:40 Telátko tady věčně nebude. Musíš si najít pořádné povolání.
00:16:45 Proto tady zkouším s telátkem.
00:16:48 Ukaž ruce? To jsou tlapy. Takový Kaiser, to je eso.
00:16:53 Když je v TV, tak s maminkou řveme. Kaiser je jeden z tisíce.
00:16:57 To není pravda. Kluci v družině říkají, že jsem mu dost podobný.
00:17:02 Kluci v družině. Poslouchej kluky v družině.
00:17:05 Jsem jako on, podívej se.
00:17:11 Honím si patku.
00:17:18 Třeba, jak on to dělá?
00:17:24 Luďo, to je nomální, tvůj problém je naprosto nomální.
00:17:33 To bys chtěl dělat celý život, takové šaškárny,
00:17:36 jako ten šašek Kaiser?
00:17:38 Najdeš si pořádný a slušný povolání. Už toho mám dost.
00:17:41 (Volá) Já chci být Kaiser! Chci být Kaiser!
00:17:56 Abys věděl, ty jsi také podobný jednomu herci.
00:18:03 Netrucuj a pojď sem!
00:18:12 Podívej se mi do očí. Řekl jsem, podívej se mi do očí.
00:18:22 Kterému herci jsem podobný?
00:18:25 Delonovi.
00:18:28 Cože? Alainovi Delonovi?
00:18:34 Už máš vlastní názor.
00:18:41 Teprve teď si uvědomuji, jak málo času jsem ti věnoval.
00:18:46 To byla práce, rodina, starosti, úspěchy. Ty jsi zatím dospěl.
00:18:55 Oldřichu, právě jsi složil zkoušku z dospělosti.
00:19:04 Jsem hrdý, že mám takového syna.
00:19:08 Běž, řekni to mamince. Bude mít radost.
00:19:15 Jsi prima táta.
00:19:18 Ty tele!
00:19:21 Mámo, jsem dospělý.
00:19:28 Až obroste nás mech nebo chaluhy,
00:19:31 a budem kvílet ech,
00:19:33 čert vem neduhy,
00:19:35 páni, chytnem druhej dech,
00:19:39 to budete koukat.
00:19:41 Až nám za pár let, staň se, osude,
00:19:44 začnou říkat kmet, to ho nebude,
00:19:48 páni, chytnem druhej dech.
00:19:54 Buď jak buď, vypnem hruď,
00:19:58 zas dostanem glanz,
00:20:01 duch par excellence a kostra paráda nostra.
00:20:06 To není neslušné, ale je to latinské slovo.
00:20:09 Až obroste nás mech,
00:20:11 chytnem druhej dech,
00:20:15 žen se nezaleknem,
00:20:18 klíďo píďo řeknem:
00:20:21 nám dech stačí, ať stárnou mladší.
00:20:27 My mládnem koukej a pořád jsme o.k.
00:20:35 Copak o.k., ale copak tahle...
00:20:39 Já vím, ty myslíš skleróza?
00:20:41 -Ta se musí...
-Zamlčet.
00:20:45 V mém případě zamlčet. V tvém ukecat.
00:20:48 Říká se ucekat.
00:20:50 Píše se to ucekat, ale čte se to ukecat.
00:20:53 Věř tomu, že je hlavní chytit druhý dech.
00:20:55 Včas, to mně povídej.
00:20:57 Já na ten druhý dech jedu už několik let.
00:21:01 Buď jak buď, vypnem hruď,
00:21:05 zas dostanem glanz,
00:21:08 duch par excellence a kostra paráda nostra.
00:21:13 Tohle je latinsky.
00:21:15 Až obroste nás mech,
00:21:18 chytnem druhej dech,
00:21:22 žen se nezaleknem,
00:21:25 klíďo píďo řeknem:
00:21:28 nám dech stačí, ať stárnou mladší.
00:21:35 My mládnem koukej a pořád jsme o.k.
00:21:44 Doufám, že jste si všimli vražedné sebeironie,
00:21:47 se kterou Vladimír Menšík v písni Chytnem druhý dech
00:21:51 použil svůj sprej proti astmatu.
00:21:54 I to patří ke znakům velkého komika,
00:21:56 že nemilosrdně řeže do vlastního masa.
00:22:00 My jsme se v písni mohli přiučit ještě jednomu mistrovskému chytání.
00:22:05 A to chytání playbacku.
00:22:07 Starý praktik ví, že když je píseň na playback
00:22:10 a je tam recitativ, tak nejlepší řešení je, dát si ruku před ústa
00:22:14 a šeptat, tak, jak to dělal Vladimír Menšík.
00:22:17 Waldemar Matuška měl lehčí situaci. Je vybaven plnovousem.
00:22:23 V takovém případě stačí nepatrně pohybovat ústy a divák nic nepozná.
00:22:28 Já se přiznám, že bych pak toužil slyšet,
00:22:31 co tehdy ve studiu Waldemar Matuška skutečně na ten playback zpíval.
00:22:37 My u zpěvu zůstaneme, ale ptačího.
00:22:41 Na ten je expert Jiří Sovák.
00:22:49 Vážení přátelé, domnívám se, že bude vhodné,
00:22:52 když vám ukážu svého datla.
00:23:02 Zdánlivě obyčejný pták,
00:23:07 jakých jste viděli desítky, stovky a někteří i víc.
00:23:13 Přesto to byl můj učitel a stál u kolébky mojí kariéry.
00:23:20 Dneska již nežije a je vycpaný, jak vidíte.
00:23:31 Vážení přátelé, než přijdu k samotnému výkonu,
00:23:34 tak vám řeknu několik slov o svém životě.
00:23:37 Jen tak kraťounce.
00:23:40 Já jsem se narodil v křivoklátských lesích jako dítě,
00:23:45 kde můj strýc byl tchořem.
00:23:51 Fořtem. Už jako malé dítě u prsu, jako kojenec
00:24:02 jsem projevoval velké imitátorské schopnosti.
00:24:06 Moje tetička jezdila se mnou pravidelně do křivoklátských lesů.
00:24:10 Krásných, hlubokých lesů provoněných pryskyřicí.
00:24:13 Tam rumplovala kočárkem a já stejně spát nemohl.
00:24:19 Pozoroval jsem okolí, jestli někdo nepůjde a on nikdo nešel.
00:24:23 Tak jsem začal z dlouhé chvíle napodobovat mouchy.
00:24:26 Tak to začalo. Jako malé dítě jsem napodoboval drobný hmyz.
00:24:30 Ležel jsem v kočárku a někdy seděl. Po levé straně jsem měl hračky.
00:24:35 Rozumějte hračky, tenkrát. Dřevěnou špulku a pár knoflíků.
00:24:42 Kdepak tenkrát chrastítko.
00:24:49 Já jsem chrastítko vůbec nepoznal.
00:24:53 Nevím, jestli chlapečkové měli nějaká chrastítka.
00:24:59 Promiňte mi moji slabost.
00:25:03 Po pravé straně mně visel dudlík,
00:25:06 na kterého jsem uměl napodobit čmeláka.
00:25:09 Až se teta po mně několikrát ohnala.
00:25:12 Ona to nebyla teta, ale maminka.
00:25:15 Já jí říkal teta, protože jsme byli na samotě a tam na tom nezáleželo.
00:25:30 V 6 letech jsem uměl fenomenálním způsobem napodobit prase.
00:25:35 Jednou mě strejda zavřel do chlívka a nechtěl věřit, že jsem člověkem.
00:25:40 To jen pro zasmání.
00:25:45 Potom přišli ptáci. To byla jiná.
00:25:48 Ve 12 říkali, že jsem zázračné dítě, protože jsem jako jediný
00:25:52 dokázal napodobit sluku.
00:25:55 Napodobuje se těžko. Je pořád v tahu.
00:26:00 Pozná se snadno, protože se jí nevykuchaná.
00:26:03 Musel jsem běhat pod ní a špicovat uši a poslouchat.
00:26:10 Občas tam profrčí vrabec a máte z toho chaos.
00:26:14 Rád bych přistoupil k výkonu.
00:26:17 Chtěl bych upozornit, že racka neumím.
00:26:20 Jednou jsem v Bulharsku potkal jednoho racka, to vám byl blbec.
00:26:25 Šel jsem po nábřeží a on seděl na kameni a v duchu si říkám:
00:26:30 "Tebe bych si taky mohl střihnout. Tebe nemám.“
00:26:33 On to byl chechtavý a on se chechtal jako blbec.
00:26:36 Do mě se dala od vody zima a šel jsem domů.
00:26:39 To jen pro zasmání.
00:26:45 Upozorňuji, že zde nehodlám dělat zvukovou fotografii.
00:26:56 Malíř také nemaluje to, co vidí, ale co cítí.
00:27:00 Někteří jsou velmi důslední a já znám dva. Jsou to krajináři.
00:27:04 Malují pouze v noci a vycházejí v noci do polí,
00:27:07 aby je nic nerozptylovalo.
00:27:10 Já nebudu napodobovat to, co slyším, ale co cítí ten pták.
00:27:17 Při vzletu, při přistání.
00:27:21 Abyste si nemysleli, že mám jenom jednoho ptáka nacvičeného.
00:27:27 Každý si můžete říct svého ptáka, já vám ho napodobím.
00:27:33 První pták! Kdo si zvolí nějakého ptáka?
00:27:38 -(Mužský hlas) Vrána.
-Vrána.
00:27:44 U, psss, tch. Další!
00:27:54 -(Mužský hlas) Špaček.
-Špaček.
00:27:58 Uuuu, brrrr. Uuuu, brrrr.
00:28:06 Další!
00:28:13 Ještě jednoho!
00:28:15 -(Ženský hlas) Skřivan.
-Skřivan.
00:28:18 Pardon.
00:28:22 Uáááá, uáááá.
00:28:35 Na závěr, protože vidím, že se vám moje produkce líbila,
00:28:38 napodobím psa Rolfa, který mě celý život doprovázel,
00:28:42 ne umělecky, ale realisticky.
00:28:46 Musím si kleknout, aby iluze byla dokonalá.
00:28:49 Normální pes má hlavu asi tady. Prosím o absolutní klid.
00:28:57 Haf, haf, haf.
00:29:07 HUDBA
00:29:52 HUDBA
00:30:00 KOKOKO KOKODÁK
00:31:06 Dámy a pánové, pyramida.
00:31:53 Koně!
00:31:55 Koně!
00:31:59 -Království za koně.
-Nepřehánějme.
00:32:05 Koně.
00:32:14 Koně.
00:32:18 Malý kůň.
00:32:21 Koně.
00:32:31 Dlouhý kůň.
00:32:33 Longhors, veličenstvo.
00:32:46 Slabý kůň.
00:32:50 Ještě dýchá.
00:33:02 Někdy musím až 8krát, než lidé pochopí, že jde o umělé dýchání.
00:33:09 Devět, deset.
00:33:16 Ten nemá hlavu? Já jsem blbej.
00:33:25 Kluš!
00:33:31 A krucifix. Srazil jsem patky a rozdrtil jsem si koně.
00:33:43 Veličenstvo, já jsem úplně mokrý. To mě nebaví.
00:33:52 Já budu dělat pěšoura.
00:33:56 Do boje! Pomalu, chlapi. Nemám koně.
00:34:10 Zrovna tyhle dva výsměšné jsem si nechal.
00:34:17 To mě nebaví bojovat. To já jen formálně.
00:34:40 Mě nebaví ani dorážet.
00:34:49 Promiň, já jsem roztržitý.
00:34:55 Neznámý hrdina šplhá.
00:35:00 Jsem zachycen.
00:35:06 Tu máš, čerte, kropáč žhavý!
00:35:11 Mají smůlu. Podej, sestro, sekyru.
00:35:17 Je tvrdý, použiju lsti.
00:35:22 Co to jen nesete?
00:35:25 Kolik je hodin, bratře?
00:35:38 Když jsem se díval na Bolka Polívku, vzpomněl jsem si,
00:35:42 jak jsme jako mladí adepti herectví nábožně poslouchali starší kolegy,
00:35:46 kteří ještě viděli Bílou nemoc v Národním divadle
00:35:49 nebo Ladislava Peška, jak hrál Puka ve Snu noci svatojánské.
00:35:54 A tak mě napadá, běžte se podívat na nějaké představení
00:35:57 Bolka Polívky, protože to je dnes už klasika
00:36:01 a jednou tím oslníte vnuky, až budete moci říct:
00:36:05 Polívka, toho jsem viděl na divadle na vlastní oči.
00:36:11 Já se s vámi rozloučím, protože nás čeká ještě pár krásných
00:36:15 klasických čísel a na ně bych se rád podíval v klidu s vámi.
00:36:19 Nevím, jestli se vám naše nová koncepce líbila,
00:36:23 ale pokud jste si řekli, že si dělají srandu,
00:36:27 tak to bychom byli rádi. O to jsme se celou dobu snažili.
00:36:32 Pamatuj si tři základní věci člověka: víno, ženy...
00:36:36 -A zpěv.
-Ne, balet.
00:36:46 HUDBA
00:38:10 POTLESK
00:40:33 Převezměte nástroj.
00:40:37 Vidíte tu chybu? To dělá každý začátečník.
00:40:41 Prackou se hrabe ke krku.
00:40:46 Vidíte to? Ta pařáta.
00:40:51 To je rituál. Vy si saháte pro nástroj, ne pro kus dřeva.
00:40:57 V tom je etika houslisty.
00:41:02 Přiviňte nástroj k sobě. Mazlete se s tím.
00:41:11 Nemějte hlavu na tom položenou. Přiviňte jako milenku.
00:41:17 To má duši, ten nástroj. Jako milenku, mazlete se.
00:41:22 Čas kvapí, nezlobte se.
00:41:25 Když jste s milenkou, tak čas také nekvapí.
00:41:29 Máte přiložený nástroj. Ale co jsme zapomněli?
00:41:33 Dávejte pozor, on vás bude... Co jsme zapomněli?
00:41:36 -Já nevím.
-Kapesník.
00:41:39 Vyjměte a přiložte kapesník.
00:41:42 Počkejte, to nemyslíte vážně?
00:41:52 Já bych ukázal, jak nemá vypadat houslistův kapesník.
00:41:57 Kapesník je vizitka každého houslisty.
00:42:01 Na tuhle vizitku by vám nikdo nezazvonil.
00:42:06 To chcete housle k sobě přiklížit?
00:42:20 Já vám půjčím svůj kapesník. Přiložte kapesník.
00:42:31 Ještě mám druhý kapesník.
00:42:37 Ještě jednou, jak nemá vypadat houslistův kapesník.
00:42:40 Zastrčte si to, i když je to můj kapesník.
00:42:46 Každý správný houslista má dva čisté kapesníky.
00:42:49 Dávám vám poslední, ale ten již přiložte.
00:42:53 Sem se přikládá a vše je rituál.
00:42:59 Vy ho připlácnete jako bramborovou placku.
00:43:04 Jak berete housle, tak berete i kapesník.
00:43:08 Ten pocit vás tam dohodí jako sólista FOK.
00:43:16 Usmívejte se, i když šmidláte. Přiložte kapesník.
00:43:23 Já vím, já jsem nervózní.
00:43:28 Pak ladíme nástroj. Počkejte, vy na to nesahejte!
00:43:33 Nesahejte! Promiňte!
00:43:38 To mám z lidové školy.
00:43:42 To byla bomba.
00:43:45 Říkám, že je lepší jedna rána než dlouhé vysvětlování.
00:44:17 SMÍCH V SÁLE
00:47:41 Prosím, chtěla bych na zítra večer dva lístky.
00:47:45 -Prosím.
-Někam doprostřed, prosím vás.
00:47:48 Co hrajete zítra?
00:47:49 Hrajeme film V sobotu večer a v neděli ráno.
00:47:52 Dva lístky, prosím.
00:47:55 Zastrč tu detektivku,
00:47:57 -stejně nevíš, jak se jmenuje.
-Dej pokoj, je to nervák.
00:48:04 -Ty jsi z toho úplně zblblej.
-Musím dočíst ten nervák.
00:48:11 Já bych rád dva lístky na sobotu večer. Někam dozadu.
00:48:15 Co hrajete v sobotu?
00:48:17 V sobotu hrajeme Včera, dnes a zítra.
00:48:19 Výborně, dva lístky prosím.
00:48:22 Ty s těma detektivkama přijdeš do cvokhausu.
00:48:25 Dej pokoj, neruš mě.
00:48:27 -Přijdeš do cvokhausu.
-Teď mě neruš.
00:48:33 -Další prosím.
-Co je? Co do mě strkáš.
00:48:38 Haló, další?
00:48:40 Co říkáte?
00:48:41 Co si přejete, chci vědět.
00:48:43 Co jsem to chtěl?
00:48:46 -Lístky do kina.
-Lístky do kina.
00:48:49 To je mně jasné, ale na co?
00:48:51 Na to, aby mě tam pustili. Abych se dostal do kina.
00:48:57 To vím také. Na co chcete jít? Na jaký film.
00:49:01 Jak se jmenuje ten film? Italský nebo španělský.
00:49:12 Včera, dnes a zítra?
00:49:13 Co?
00:49:15 Na Včera, dnes a zítra?
00:49:18 Ne, jen na zítra. Na včera bych to nestihl.
00:49:23 Na zítra?
00:49:24 A co hrajete zítra?
00:49:27 Zítra hrajeme V sobotu večer a v neděli ráno.
00:49:30 Zítra hrajeme V sobotu večer a v neděli ráno.
00:49:37 Jak to, že hrajete zítra v sobotu, když je pátek?
00:49:43 Ano, to hrajeme V sobotu večer a v neděli ráno.
00:49:48 Na neděli nechci, chci na zítra. Na pátek večer.
00:49:53 Ano, to hrajeme film V sobotu večer a v neděli ráno.
00:49:58 Oni to hrajou také v neděli ráno. Že bych šel v neděli ráno?
00:50:02 -Dělej jak chceš, ale v neděli?
-To ještě spím.
00:50:07 -Nakdy to chcete?
-Co říkáte?
00:50:09 Ptám se, nakdy chcete ty lístky?
00:50:11 Dejte mi dva lístky na sobotu.
00:50:16 Co hrajete v sobotu?
00:50:18 V sobotu hrajeme Včera, dnes a zítra.
00:50:22 Co?
00:50:24 V sobotu hrajeme Včera, dnes a zítra.
00:50:28 Jak se jmenuje ten film, co hrajete?
00:50:35 Hrajeme Včera, dnes a zítra.
00:50:40 A pozítří?
00:50:44 V neděli hrajeme V sobotu večer a v neděli ráno.
00:50:51 V pátek nehrajete?
00:50:53 -Ano.
-Co hrajete v pátek?
00:50:56 To už jsem říkala. Hrajeme V sobotu večer a v neděli ráno.
00:51:01 A v pátek odpoledne?
00:51:03 To hrajeme Včera, dnes a zítra.
00:51:07 Jak se jmenuje ten film, co hrajete?
00:51:12 Už jsem vám to řekla 5krát.
00:51:14 Já jsem to asi přeslechl. Chci znát název toho filmu.
00:51:20 Ano, to už jsem vám několikrát řekla. Záleží na tom,
00:51:24 nakdy lístky chcete.
00:51:26 Na zítra nebo na pozítří.
00:51:29 Zítra hrajeme V sobotu večer a v neděli ráno.
00:51:32 Pozítří hrajeme Včera, dnes a zítra.
00:51:36 Pořád mně říká, kdy to hrajou a já nevím, co hrajou.
00:51:47 Sakra, nakdy to chcete a kolik lístků chcete?
00:51:50 Dejte mi dva na dnešek, dva na zítra, dva na pozítří.
00:51:55 Na včera nechci žádný. Na sobotu a na neděli chci také dva.
00:52:03 Kouknu se, co hrajou a ostatní zahodím.
00:52:09 To trvalo, 114 korun mně dáte.
00:52:12 -To je dobrý.
-Není, ještě 14 korun.
00:52:15 Půjč mi dvacku. Ještě 14 dostanete. Buď jsem blbej já nebo ona.
00:52:26 Schválně se podívám na plakát, co hrajou.
00:52:34 Teď je to jasný. Oni to nenapíší ani na plakáty,
00:52:39 jak se film jmenuje. To není možný.
00:52:59 Skryté titulky Miroslav Hanzlíček
Dobrá pohoda, humor, úsměv na tváři to vše vám nabídne Marek Eben ve střihovém zábavném pořadu. Dobrou náladu vám přinesou V. Menšík, M. Horníček, M. Kopecký, B. Polívka a řada dalších.