Poezie T. Vorla v podání M. Šteindlera a T. Hanáka. ### Kamera M. Halada a režie T. Vorel
00:00:29 Prázdný pohled na náš stůl, ani chleba, žádná sůl,
00:00:35 drobtů prost a laskomin, tučných lidských bachrovin,
00:00:42 co jen tíží v teřiších a neosvítí trpících.
00:00:50 Stolec náš, ten zve se čist, však chystá se jím prudký svist.
00:00:58 Tož radujme se, veselme se, z toho daru podělme se.
00:01:06 Brz spatříme vše, anděli, božích světel pochlebi.
00:01:13 Zas rouháš se, můj synu, můj, svých provokací ošanuj.
00:01:19 Sám to cítíš nad námi, nebe zvoucí k poznání,
00:01:24 odkrývá svým věrným list, jen pokorní v něm mohou číst,
00:01:30 nech žertu, šklebu, parodu, levných veršů o Bohu.
00:01:37 Milý, starý pátere, celou míru do sebe!
00:01:49 Nechme sporu lechtivého, toho stolu nevhodného.
00:01:54 Třenic, třenic o svících, trpitelích, mysticích,
00:01:59 o tom Krišnu buddhovi, co pojed zrnko rýžový,
00:02:05 vyhubnul se o sto kil a prostorem se přemístil,
00:02:09 o Muhammadu Ježíši, jak sytil všechno trpící,
00:02:14 z krve své a těla svého do masakru světového.
00:02:21 Neházej mistra Ježíše k východňárské mystice.
00:02:26 Rozdíl mezi jím a všemi, že obětoval sebe zemi,
00:02:31 za mě, za tě, za náš svět, který prorok toto sved?
00:02:37 Jezus možná kdysi žil, z jeho slov však chaos zbyl.
00:02:43 Každý nohsled si je kroutí, svému božství sám se hroutí.
00:02:52 Nezhroutí se, kdo je zbrusu prodchnut sanktem spiritusu,
00:02:58 Duchem svatým, ten vane stále, církví Krista k boží slávě.
00:03:04 Bible slova možná znáš, však jejich smyslu nechytáš.
00:03:09 Mně stačí chytit ticho chvíle, něhy závan, vřídlo snivé,
00:03:18 temní v skrytu spatřit není, vzdouvá soucit, libé chvění,
00:03:27 chaos ladí v mírný tón, ve mně samém, to je on.
00:03:41 Zmrcar Šulis, Gejdar Vystřik, slova hnízdím, řídnu jazyk.
00:03:50 Mazně kroutíme vyvolence, chvástnu šoufel, padlí v splence.
00:03:57 Zlejním duši, tvůrce motor, vůlet spadne, šourá notor.
00:04:04 Iluzi vizí naňahním, vřídlo čiré zakalím.
00:04:11 Hej, básníku, copak sníš? Smělým veršem nesloužíš!
00:04:25 Starý, věrný pátere, vsuňme novou do sebe.
00:04:35 A teď řekni, pravdu vybal, nehodlám v tvých skrutech babrat,
00:04:41 ty mastíš pravdu v Ježíších, sám nejsi u svých trpících.
00:04:47 Sanktus spirit v noci vzýváš, kutnou církve sebe skrýváš,
00:04:53 tím ovečky se nenapasou, kde tvá vůle nad tou chasou?
00:04:59 Já ovečky své pásával, spásy radost zvěstoval
00:05:05 a nevynechal službu jednu, bych pohár Krista nepil ke dnu.
00:05:13 Až ta slavná jitřní meš, co krajem světil sám papež,
00:05:22 já líbám chvějný jeho ruku, sesouvám se z toho vzruchu,
00:05:28 arcibiskup, přísný vlk, čichá likér mých muk,
00:05:38 děkuje mi za mou práci, církev svého sluhu ztrácí.
00:05:48 Hlíza mízná čuře zhaní, šoulím tobě k lujné mšeni,
00:05:55 otec svatec mužný synku, oplustí tě bludu blínků.
00:06:01 Můj jsi celib, hříchu přízeň, Krista Jezu marná líheň.
00:06:07 Šroubek církve, hněvu řád, já tvůj anděl, padlý věrný kamarád.
00:06:16 Starý, dobrý pátere, vsuneme víru do sebe.
00:06:26 Lásku Boha ďábel kalí, nutí, tají, neukojí,
00:06:32 lapil věrné duše tklivé, očadí nás, rozklad plyje!
00:06:39 Ježíš ztrácí nadání, z duše mé jen chechtání...
00:06:51 Zrádnost chvíle rozpoznám, já toho stolu odmítám.
00:07:01 Jděme hojně, sbohem spějme, svižně, snažně prozpěvujme.
00:07:09 Končí noci věrná družba, spiritusu bohoslužba.
00:07:15 Rozejít se v tento čas, když ztráta víry je o vlas?
00:07:20 Prázdnost děsí tragédií, muži mužů vzájemný,
00:07:25 nechoď, spočiň, buď tu se mnou, zažni veršem chvíli temnou,
00:07:31 pojďme znovu zabásnit, Boha svého okrásnit.
00:07:49 Nejlíp s tebou vždycky je mi, tys můj bratr v této zemi.
00:07:55 Jediný, kdo chápe skrytost lidské tíhy, žití lítost.
00:08:03 Černý, starý pátere, já propadám se do tebe,
00:08:09 ty jsi v Kristu, já zas v sobě, rozhřešení možná v hrobě.
00:08:21 Jaký "čekat mesiáše"? Teď je chvíle vhodná k spáse.
00:08:27 Překročím svou mezi danou, zlomím zábran, projdu branou,
00:08:33 zhutním vizi v mocný tón, není Boha, já jsem on!
00:08:46 Světlo migá křekem bitců, pišur trudí kňukot snivců.
00:08:52 Pivka, lehká chlemtavice, vína rýmů motolice.
00:08:59 Hučné rejce poletusů, demolice antabusů.
00:09:03 Rumec, peper, griot, koňák, absint, destil a buspařák.
00:09:09 Již krutec v maru nadchází, poezii dotváří.
00:09:14 Hej, básníku, copak spíš, poezii neroníš?
00:09:19 -Starý, věčný patere...!
-Světlo pravdy do sebe.
00:09:29 Slyším krouhev hrudu výt, ploute skout světic prostřelit!
00:09:40 -Letu světu vidím oči!
-Ježíš Kristus se ti zračí!
00:09:45 Břichoplavec děsných žerasů, to nebes otec chystá spásu!
00:09:52 Krutoořec vyluhoval, ruku chudou generoval!
00:09:58 -Daruju ti haryky!
-Ty hovoříš jazyky!
00:10:05 Synku čilý, ty jsi ten, z prostých tvorů vyvolen!
00:10:11 Ty narozen jsi k službě Bohu, tebe třeba v Krista sboru.
00:10:17 Lidstvo žízní, krvácí, zázraků se vytrácí.
00:10:22 Než odejdu, v hlínu prašnou, zvěstovat jim radost spásnou,
00:10:28 za mě, zpustlou nádobu, církvi budeš ku vzoru!
00:10:39 Stovat, máter doloróza, jukste truce magnimóza,
00:10:46 paradelis mystérium, zažívá své delirium!
00:10:57 Vysál ze dna verše mízec, rozryl smrti smradu chlívec.
00:11:07 Hnusně puk, když spatřil skrytost v sobě samém děsů bytost.
00:11:14 Pýcha ega báseň lomí, zmírá poet, konec dění.
00:11:23 Post delirium exitus, a mé jméno Spiritus.
00:11:32 Skryté titulky vyrobilo Studio "V", s.r.o.
Ukázka z tvorby mladých a nejmladších českých básníků, kteří buď ještě nepublikovali nebo jen zřídka, jsou tedy většinou zcela neznámí. V této části se jedná o verše Tomáše Vorla Spiritus, v nichž dva „mudrlanti“ – páter a básník bezbožník – „dumají“ nad bohem a jeho duchem, čili spiritusem.