Malá televizní komedie o tom, jak domluvit nesmělému kamarádovi rande (1981). Hrají: J. Schwarz, P. Skřípal, A. Gasnárková a další. Scénář P. Hajný. Kamera J. Zaoral. Režie F. Mudra
00:00:12 Vážená redakce Bakalářů.
00:00:15 Posílám vám svůj námět na téma "Největší omyl mého života".
00:00:21 Je to příběh mého kamaráda Karla, s nímž jsem před mnoha lety
00:00:26 sloužil na vojně. Říká se - život vojenský, život veselý.
00:00:32 Karla však trápila jedna vlastnost, s níž si nevěděl rady.
00:00:37 Zatímco my ostatní jsme suverénně navazovali známosti s dívkami,
00:00:42 které se nám líbily, Karel měl v tomto směru neskonalé obtíže.
00:00:49 Byl na vojně už skoro rok, ale pořád ne a ne si namluvit holku.
00:00:54 Přitom to byl kluk citlivý a inteligentní,
00:00:58 sečtělý víc než my ostatní a docela hezký.
00:01:13 Která? Ta s kolem?
00:01:16 -Ale ne, až ta vzadu.
00:01:20 -Ty myslíš tu v kostýmu?
-Jo.
00:01:22 No kamaráde, ty si teda troufáš.
00:01:26 Já myslel, že bys mi třeba pomohl, jak jsi říkal.
00:01:30 -Člověče, to je kus. To té bych se zamiloval i já sám.
00:01:35 -Nic takového po tobě nikdo nechce.
00:01:37 Počkej, musím ti přece nějak připravit cestu, jestli za ní půjdu..
00:01:42 Jo a sbalíš ji jako tenkrát Magdu.
00:01:44 Tak co teda chceš?
00:01:46 Ja nevím, aby si mě všimla. A aby mě pustila k řeči.
00:01:50 Tak to byste taky mohli mlčet až do Vánoc.
00:01:53 To musíme udělat nějak jinak.
00:01:55 Prosím tě, pojď.
00:02:05 Říkáš, že tam bydlí?
-Jo.
00:02:11 Poslyš, ty si tím nějak jistý.
00:02:14 Vždycky přijde z práce a pak už nevyjde.
00:02:17 1x jsem měl vycházku do 2 h, tak jsem tady čekal.
00:02:19 -Cože, ty jsi tady tvrdnul až do 2 h do rána?
00:02:23 -Ona má okno nahoře. A hrozně dlouho do noci svítí.
00:02:26 Asi si čte.
00:02:27 Já se z tebe zblázním, prosím tě, pojď.
00:02:44 Poslyš, co je to za cedulku?
00:02:46 Ohlašovna požáru.
00:02:48 Ohlašovna požáru?
00:02:51 No kamaráde, tak já udělám všechno pro to, aby neshořel.
00:03:00 Rozumím, 2806, spojím.
00:03:09 01, máte tu dálkovou.
00:03:15 Poslyš, co to znamená, když je někde na baráku nápis "Ohlašovna požáru"?
00:03:22 Proč to chceš vědět?
00:03:24 -To je snad fuk, ne?
00:03:26 Asi se tam hlásí požár.
00:03:28 To tam mají na dvoře stříkačku, nebo co?
00:03:32 Telefon.
-Telefon, to je nápad.
00:03:43 -Dozorčí roty, příjem.
00:03:45 Zavolej mi Hrabánka ze spojčety, ale fofrem.
00:03:48 -Nemůže.
00:03:50 Jak nemůže? Když s ním chce mluvit náčelník štábu, tak snad může.
00:03:54 -Jo.
00:03:56 Ale fofrem.
00:04:13 Jsi normální?
00:04:14 Telefon.
00:04:24 -Vojín Karel Hrabánek.
00:04:26 Dej si pohov, to jsem já.
00:04:28 -Co chce náčelník?
00:04:29 Jaký náčelník? Přece nebudu čekat, až vám skončí hodina.
00:04:34 Poslyš, jak jmenuje ta tvoje čtenářka?
00:04:37 -Jaká?
00:04:38 Ta co čte do 2 hodin do rána a ty ani nevíš co. Nebo s kým.
00:04:43 -Jak to mám vědět?
00:04:45 Ty to nevíš? To ses jim nemohl podívat na zvonek?
00:04:49 -U branky není.
00:04:51 Tak je snad u dveří ne?
00:04:54 -Tam jsem se ale nedíval.
00:04:56 Tak se tam dneska podívej.
00:04:59 -Když já nemám vycházky.
00:05:01 Tak si o ní snad zažádám ne? Nebo to mám taky udělat za tebe?
00:05:43 Dobrý den. Já bych vás nechtěl zdržet, ale kdybyste dovolila,
00:05:48 já vám s tím pomůžu.
00:05:49 Ne, děkuji, není třeba.
00:05:51 Vím, že to není slušné vás takhle přepadnout na ulici...
00:05:55 Nejen, že to není slušné, ale hlavně to nemá smysl.
00:05:59 Nezlobte se, ale já mám s vojáky moc špatnou zkušenost.
00:06:03 Ale to jste mě, slečno, špatně pochopila...
00:06:09 Bohužel.
00:06:12 Slečno, počkejte, já to tak nemyslel. Myslel jsem to úplně jinak.
00:06:30 ŠTĚKÁ PES.
00:06:34 Jedeš, potvoro.
00:06:41 Ahoj, poslyš, tamhle ti Šnajdárkovi mají holku?
00:06:47 Jo.
00:06:49 A jak se jmenuje.
00:06:51 Slávka.
00:06:53 A má Slávka nějaké sourozence, třeba ségru atd.?
00:06:57 Má bráchu Standu.
00:07:00 A Slávka je vdaná?
00:07:07 Vdaná?
00:07:09 Já to myslím tak, jestli už měla svatbu.
00:07:12 Kdepak, Standa ten už jo, ale Slávka ne.
00:07:15 Něco ti řeknu, on se musel ženit.
00:07:19 Fakt?
00:07:20 No.
00:07:21 A Slávka ne?
00:07:23 Slávka ne, ta si pořád čte.
00:07:25 Čte si jo?
00:07:26 Jo.
00:07:27 Tak dík.
00:07:28 Není zač.
00:07:38 Šmíra, Šmirk, Šmiřák, Šmolda, Šmoldasová, Šmolík, Šnajder.
00:07:46 Tady je to, Šnajdárek František, Na Mlýnku 164. Diktuj.
00:07:51 44, počkej, co jí budu podívat?
00:07:56 Co bys jí povídal. Mluvit budu já. Pokračuj.
00:08:00 1688.
00:08:04 Vždyť si říkal, že se s tebou nechtěla vůbec bavit.
00:08:07 Pochopitelně, protože jsem byl ve vojenském, chápeš?
00:08:10 Myslíš, že se jí budu představovat jako VÚ 2531?
00:08:14 -Prosím.
00:08:15 Tady VÚ 2531, prosím vás, mohl bych mluvit...
00:08:22 Já jsem vůl.
00:08:23 Hm.
00:08:25 No nedělej hm.
00:08:27 Takhle to zkazit. To snad není možné, kruci.
00:08:34 Tak to zkus ještě 1x.
00:08:36 Ty ses zbláznil.
00:08:37 Možná ji to nedošlo.
00:08:39 To bys ji musel včera slyšet. Prý "s vojáky mám špatnou zkušenost".
00:08:42 To je ztracené.
00:08:44 Láďo!
00:08:45 Takhle pitomě to zkazit.
00:08:46 Třeba si toho nevšimla.
00:08:47 Myslíš?
00:08:48 Jasně.
00:08:50 Tak to zkus, já ti to vytočím.
00:08:53 Ne, počkej, Láďo.
00:08:56 Buď tady!
00:09:00 88.
00:09:05 -Šnajderková.
00:09:07 Dobrý den. To je Slávka?
00:09:10 -Jo, to jsem já. Kdo volá?
00:09:12 -Karel Hrabánek.
00:09:15 -Karel?
00:09:16 -Vy mě neznáte, ale já vás znám.
00:09:19 Vždycky čekám, když jdete z práce a potom jdu za vámi.
00:09:23 -To jste vy?
00:09:24 Ano.
00:09:25 -Proč to děláte?
00:09:27 Protože vám chci něco říct.
00:09:30 -Když mi chcete něco říct, tak je to snad jednodušší
00:09:33 říct mi to tam, když na mě čekáte.
00:09:36 Víte, když já jsem hrozně nesmělý.
00:09:42 -To přeháníte. Když jste si troufl zavolat.
00:09:45 Do telefonu to jde, ale normálně to nejde.
00:09:48 -Tak mi to řekněte.
00:09:50 Když to máte těžké, já jsem opravdu hrozný.
00:09:55 -Tak jak to uděláme?
00:09:57 Venku nemůžete, do telefonu taky ne, co dopis?
00:10:02 Dopis napiš.
00:10:04 Ne, to ne.
00:10:07 -Máte problémy s pravopisem?
00:10:09 Ne.
00:10:10 -Na to nevypadáte, Šárka říkala, že jste docela dospělý.
00:10:13 Co vám ještě říkala?
00:10:15 -Všechno. Že umíte pěkně přeskakovat plot.
00:10:18 To mě mrzí, že jsem to neviděla.
00:10:21 Takže vy víte..., vám nevadí, že jsem voják?
00:10:27 -Proč by mi to vadilo?
00:10:31 Tak to bychom se mohli sejít ne?
00:10:34 -Když budeme mít o čem mluvit.
00:10:37 O čem budete mluvit?
00:10:39 O knížkách.
00:10:44 -Výborně. Jak to víte?
00:10:47 Co? Že svítíte dlouho do noci.
00:10:50 -Třeba.
00:10:52 -Taky do 2 hod do rána, že jo?
00:10:54 -Vidíte, já věděla, že tam někdo stojí.
00:10:56 A maminka pořád, že je to jen stín. A co vy, taky tolik čtete?
00:11:02 Čteš?
00:11:03 Jo.
00:11:05 Já čtu.
00:11:07 -A co teď zrovna např.?
00:11:09 Co čteš?
00:11:11 Hrabala.
00:11:12 Koho?
00:11:13 Hrabala.
00:11:19 Párala.
00:11:20 Hrabala, Hrabala.
00:11:23 Co říkáš?
00:11:24 -Teď žádný nevyšel. A které dílo?
00:11:26 Hrabala.
00:11:27 -Halo, vám tam někdo napovídá?
00:11:30 Ale ne, oni tady pořád po mě něco chtějí, já vám zavolám později.
00:11:35 Počkej, co blbneš. Vždyť ti to tak bezva šlo.
00:11:38 Bezva jo? Tak si to vytoč sám.
00:11:40 Já jsem slíbil, že ti to smluvím a ne, že se zesměšním.
00:11:43 Přece mě v tom nenecháš.
00:11:45 A vůbec kamaráde, co je s tou flaškou?
00:11:49 Zítra je tady.
00:11:50 To chci vidět.
00:11:54 Ale jestli ti to smluvím, tak tam taky půjdeš, rozumíš?
00:11:56 Ne, že se na to vykašleš.
00:11:57 Ne.
00:11:59 Jinak tam jdu sám.
00:12:04 Hele, už je půl, jdi tam.
00:12:06 Počkej.
00:12:07 Třeba se jí nechce vyjít ven, když jsme tady oba.
00:12:10 Já se raději zdejchnu.
00:12:11 Prosím tě, raději tady zůstaň.
00:12:15 Podívej, támhle jde.
00:12:19 Tak už mazej, běž.
00:12:37 Promiň, mě to vždycky strašně dlouho trvá. Tak co?
00:12:44 Co, co?
00:12:46 Kam půjdeme? Můžeme jít třeba k řece a potom podél vody na poštu.
00:12:56 Musím zaplatit nějaké složenky. Tak jdeme ne?
00:13:25 -Dobrý den.
00:13:26 Dobrý den.
00:13:28 Řekla jsem vám už posledně, abyste mi dal pokoj.
00:13:31 To jste sice říkala,
00:13:32 ale potom v telefonu jste mi říkala, že...
00:13:35 V jakém telefonu? Co si to vymýšlíte?
00:13:37 -Abyste rozuměla, já jsem úplně někdo jiný.
00:13:40 Do telefonu jsem s vámi mluvil já, protože můj kamarád
00:13:43 je strašně nesmělý.
00:13:46 Jak jste říkala, že jste měla doposud s vojáky špatnou zkušenost,
00:13:50 ale to je všechno...
00:14:01 Ptal jste se na zkušenost. Tady je.
00:14:07 Ahoj.
00:14:10 Hodný chlapeček.
00:14:14 Je to v pořádku paní Šnajdárková, je suchý.
00:14:17 Byl moc hodný, Zuzanko.
00:14:23 Uvidíme večer, jen ho moc nepřechvalte.
00:14:26 Tak děkuji, zítra na shledanou.
00:14:31 Počkejte, Zuzanko, já jsem to tak nemyslel.
00:14:34 Já jsem myslel...
00:14:36 Na shledanou.
00:14:45 Ty jsi teda vážně nemožný.
00:14:48 Teď je mi jasné, proč jsme si museli napřed telefonovat.
00:14:52 Řekl jsi mi vůbec "ahoj"?
00:14:55 Neřekl.
00:14:56 Ahoj.
00:14:59 Jestli z tebe budu tahat každé slovo.
00:15:02 Já vím, jsem hrozný, vždycky takhle každého odradím.
00:15:08 Taky si můžeme jen telefonovat.
00:15:11 To raději ne. Já se rozmluvím.
00:15:16 A kterého Párala jsi četl?
00:15:18 Ale ne Párala, Hrabala.
00:15:20 Hrabala? Já jsem ti rozuměla Párala.
00:15:23 Tak toho jsem četla, já totiž dělám v knihovně. Pojď.
00:15:31 -Karel se skutečně rozmluvil, jak to Slávce slíbil.
00:15:38 A nakonec z toho byla láska jako trám.
00:15:43 Když šel za rok do civilu, vezl s sebou i Slávku,
00:15:47 aby ji představil.
00:15:50 Svatba pak už na sebe nedala dlouho čekat.
00:15:55 A tak se omyl nesmělého Karla stal pro ně oba základem šťastného,
00:16:02 rodinného života.
00:16:04 Skryté titulky: Lucie Valachovičová, Česká televize, 2010
