Arnošt Goldflam uvádí příběhy na náměty diváků (1999). Hrají: L. Lakomý, E. Jelínková, V. Svoboda, G. Ježková, V. Skála a další. Scénář: V. Kelbl, J. Vanýsek a J. Souchop. Kamera J. Víšek. Režie V. Kelbl
00:00:35 Vážení diváci, opět se vám hlásíme s oblíbenými příběhy, jejichž
00:00:43 náměty pocházejí přímo od vás. Jsou to, jak jinak, vaši Bakaláři.
00:00:52 My tady máme léto. Krásné dny, mnozí z vás tráví takové dny
00:00:59 na svých chalupách nebo chatách. Někteří si nepopřejí klidu.
00:01:06 Pořád něco vylepšují, spravují, natírají, sází, zalévají a sklízí.
00:01:15 Jiní naopak, zcela programově, nedělají vůbec nic. A někteří
00:01:23 o takové své chaloupce nebo chatě jenom sní. A o jednom takovém
00:01:31 pojednává právě náš příběh. Poslal nám ho pan Josef Palínek z Brna.
00:01:39 Začátek je celkem nevinný, ale konec? Posuďte sami. Já sám
00:01:47 si netroufám. Uvidíte.
00:02:00 Odešel jsem z pojišťovny do důchodu a zůstal sám v malém
00:02:06 bytě uprostřed města. Protože jsem předtím zdědil trochu peněz, chtěl
00:02:11 jsem si na stará kolena koupit nějakou chalupu nebo chatu.
00:02:35 Dobrý večer, u telefonu Jarolím. Dobrý večer přeji. Dočetl jsem se,
00:02:41 prosím pěkně, že prodáváte chatu. Ano ...
00:02:47 A kde se ta chata, pěkně prosím, nachází? ... Aha !
00:02:54 A nevíte, jak se tam dostanu? Ne, to ne! Nemohu vás obtěžovat.
00:03:01 Dojedu tam autobusem.
00:03:05 Abych nemusel chatu příliš složitě hledat, majitel se skoro vždycky
00:03:09 nabídl, že mě odveze autem.
00:03:12 Dobrý den. Dobrý den. Pan doktor?
00:03:14 Já jsem Jarolím. Já jsem Krůtová.
00:03:16 Těší mě, milostivá paní.
00:03:17 Posaďte se, prosím. Ne, to nepřichází v úvahu.
00:03:20 Jen si sedněte, jste náš host. Když jinak nedáte. Tak děkuju.
00:03:33 Já jsem jezdil kdysi na chaty ještě jako tramp. Ale to byly
00:03:36 tenkrát jen takové boudy.
00:03:40 Snažil jsem se být vždy veselý a vtipný, abych své hostitele
00:03:43 nenudil.
00:03:46 Taky jsem znal spoustu anekdot ...
00:03:48 No, tak dejte nějakou k dobru, pane doktore.
00:03:50 Ale ty už jsou strašně starý, milostivá paní. Těm už byste se,
00:03:53 prosím pěkně, ani nesmáli. No tak - spí 2 trampové takhle
00:03:57 v boudě a 1 se probudí a povídá - člověče, ty tady máš ale zimu.
00:04:01 No tak vzpomínej, říká 2. - Proč, na co? - No, vzpomínky hřejou,
00:04:06 přece ...
00:04:09 Ne, tahle je blbá, znám lepší ... To se 1 tramp u táboráku chlubil,
00:04:17 že zachránil člověka, který se topil. Počkej, tam jsi ho sice
00:04:21 zachránil, povídá ten 2. tramp, ale on se vzápětí nato oběsil.
00:04:25 No oběsil, povídá ten 1., ale jak já mohl vědět, co chce udělat.
00:04:30 Já jsem myslel, že se věší, aby uschnul ...
00:04:42 Skoro nikdy nechyběla svačina, někdy byl oběd, malá procházka
00:04:46 po okolí a občas i večeře. Jediné, čím jsem se mohl odvděčit, byly
00:04:52 anekdoty a moje dobrá nálada.
00:04:55 Prosím ...
00:04:57 Děkuji, milostivá paní, to nemuselo být.
00:04:59 Nabídněte si ... Děkuji vám.
00:05:01 Tak já dám ještě jednu k dobru, ano? Milostpaní, co podniknete,
00:05:07 když se vám v kánoi udělá díra? Nevíte, že? No, to musíte udělat
00:05:13 ještě 1 díru, aby ta voda měla kudy odtékat.
00:05:20 To je pohádka, milostivá paní. To je štrúdl, pane doktore.
00:05:29 Projel jsem tak spoustu rekreačních objektů a pořád
00:05:34 jsem se nemohl rozhodnout. Někde se mi nepozdávalo okolí, jinde
00:05:41 zase špatné dopravní spojení a někde se mi prostě nelíbilo.
00:05:49 Při tom hledání jsem začal jezdit na různé chaty tak často, že už
00:05:53 jsem po vlastní chatě přestal toužit. Zjistil jsem, že chatu
00:05:58 hledat může být daleko příjemnější a zábavnější, než chatu mít.
00:06:05 Vždy se totiž našli lidé, kteří mě na svoji chatu sami zadarmo
00:06:09 odvezli, zadarmo mě pohostili a po příjemně stráveném dnu
00:06:14 mě většinou zase zadarmo sami odvezli domů. Bylo to nejenom
00:06:19 příjemné a zábavné, ale, v neposlední řadě, také velmi
00:06:24 levné.
00:06:28 Dobré odpoledne, u telefonu Jarolím. Dobré odpoledne přeji.
00:06:35 Dočetl jsem se, že, prosím pěkně, prodáváte chatu. Ano ... a kde se
00:06:42 ta chata, prosím pěkně, nachází?
00:06:46 Časem jsem si vypracoval metodu, která přivedla tyto pravidelné
00:06:49 výlety téměř k dokonalosti. Hostitele i chaty jsem si začal
00:06:53 dokonce pečlivě vybírat.
00:06:56 A nemáte doma nějakou fotografii, abych se podíval, jak ta chata asi
00:06:59 vypadá? Abych vás tam potom třeba zbytečně neotravoval ...
00:07:08 Krásné ...
00:07:11 Tady je ještě manžel. Bože, je to jako včera a už je to taková doba.
00:07:16 To víte, sama chatu už nazvládnu. A děti jsou teď jen samá práce.
00:07:22 Neobtěžovalo by vás, milostivá paní, kdybych si tam někdy zajel?
00:07:29 A kdy by se vám to hodilo, pane doktore?
00:07:31 Já se přizpůsobím.
00:07:33 No, já už tam teď moc nejezdím, ale mohla bych říct synovi, aby
00:07:36 mě tam zavezl. Co takhle třeba v sobotu?
00:07:39 To by šlo. A nemáte, prosím pěkně, někde poznamenáno, jak tam jedou
00:07:45 autobusy? Nebo je to lepší vlakem?
00:07:49 Počkejte, mám to někde napsané. A co kdybyste jel s námi?
00:07:57 Nechci vás obtěžovat.
00:08:00 Prosím vás, proč byste se někde zbytečně trmácel a utrácel
00:08:04 za autobus, v autě bude místo! Zajedeme pro vás domů a odvezeme
00:08:07 vás na chatu.
00:08:09 Ale, zbytečně byste si zajížděli, já bydlím na úplně jiném konci.
00:08:13 Pojedete s námi a basta!
00:08:15 No tak dobře, ale zpátky pojedu autobusem.
00:08:22 Samozřejmě, že když chatu předvedli, když jsem obhlédnul
00:08:26 okolí, když jsem pojedl a popil, tak jsem se domů nechal opět
00:08:29 odvézt autem. A za týden potom jsem zavolal, že se mi to přece
00:08:35 jen jaksi nehodí.
00:08:40 Bylo to velmi jednoduché, stačilo být zábavný a podkuřovat
00:08:43 hostitelům v jakémkoliv směru.
00:08:47 Nádherná krajina ... Hmm ...
00:08:49 Tedy, milostivá paní, kdyby tady byly hory, tak to tady vypadá
00:08:53 úplně jako v Alpách. Že jo?
00:08:57 No jo. Já jsem kdysi jezdíval na chaty, ještě jako tramp.
00:09:01 No, ony to spíš byly jen takové boudy. Ale bývalo tam veselo.
00:09:06 Zpívalo se tam, táboráky, kytary, vtipy se vyprávěly ...
00:09:12 Jé ... já mám vtipy strašně ráda, pane doktore ...
00:09:14 Tyhle už jsou starý, fousatý ... To nevadí ...
00:09:18 Už ani nejsou k smíchu ... no tak já vám jeden řeknu. Milostivá
00:09:22 paní, co podniknete, když se vám v kánoi udělá díra?
00:09:26 No, to nevím ...
00:09:29 Nevíte ... no musíte udělat ještě 1 díru, aby ta voda měla kudy
00:09:32 utíkat ...
00:09:36 Teda vy jste čtverák, pane doktore!
00:09:40 Mým životním krédem byla věta : proč bližního nepotěšit,
00:09:43 když to nic nestojí!
00:09:45 Nádhera, milostivá paní, opravdu nádhera!
00:09:49 To víte, mě to hrozně mrzí, že to musím prodat, ale pro samotnou
00:09:54 ženskou už to není ... Už to není, co to bylo ...
00:09:58 No, mně to povídejte.
00:09:59 Práce je tady taky víc než dost. Neslyšela jsem, že by tady někoho
00:10:03 vykradli, ale jako ženská se tady sama bojím.
00:10:09 Během mých cest po nejrůznějších chatách jsem si uvědomil,
00:10:13 že na každé chatě je také strašně moc práce ...
00:10:19 A vy jste mužskej v plné síle, pro vás bude hračka semtam něco
00:10:23 natřít, opravit, dřevo posekat ...
00:10:28 Mýlila se. To jsem se rozhodl přenechat ostatním.
00:10:32 No a já už se těším, jak si tady zamakám. Ale stejně, milostivá
00:10:36 paní, že pan syn nemá zájem o takovou nádhernou chatu ...
00:10:41 Budou se stěhovat do vlastního. Domek a chata, to nejde dohromady.
00:10:54 To víte, že to opláču. Co já jsem tady všechno zažila ...
00:11:02 Ale ne, člověk nemůže žít jenom ze vzpomínek.
00:11:10 No jo ... Je mi to moc líto, milostivá paní, ale já se musím
00:11:15 rozloučit - jede mi autobus.
00:11:18 Snad byste už nechtěl jet...!?
00:11:20 Jestli to mám stihnout, musím vyrazit hned.
00:11:23 Ale bože, já jsem upekla buchtu, udělala ptáčky ... Zůstaňte tady,
00:11:27 pojedete pak s námi. My se stejně dlouho nezdržíme.
00:11:29 Já vám nemohu dělat takovou škodu.
00:11:32 Prosím vás, co já bych s tím pak dělala? Já jsem ráda, že můžu
00:11:38 pro někoho uvařit. Pane doktore, to byste mě ale strašně urazil,
00:11:42 kdybyste neochutnal moje ptáčky!
00:11:48 Na každé chatě mě vždycky tak nakrmili, že jsem si na to musel
00:11:52 dělat v žaludku místo 2 - 3 dny dopředu.
00:11:58 Tedy řeknu vám, milostivá paní, že vaše kuchařské umění
00:12:01 je na té nejvyšší úrovni.
00:12:04 Je to přesolený!
00:12:07 V tom jsem panu synovi musel dát za pravdu.
00:12:09 Přesolený ...?
00:12:11 Ale ne, milostivá paní, bylo to slaný tak akorát.
00:12:18 Děkuji, milostivá paní, je to opravdu znamenité.
00:12:23 Prosím vás, proč mi pořád říkáte milostivá paní?
00:12:26 Promiňte, byl jsem tak vychován ..
00:12:28 Říkejte mi Emilko..., to milostivá paní působí na chatě tak nějak
00:12:32 moc nóbl ...! Dobře, tak paní Emilko ...
00:12:37 Tak, dáme si kafíčko, buchtičku a pak se půjdeme s panem doktorem
00:12:44 na chvilku projít do lesa.
00:12:46 Protože, pane doktore, k naší chatě patří i její okolí. Uvidíte,
00:12:49 že se do té naší přenádherné přírody zamilujete, tak jako já.
00:12:53 Říkala jsi už panu Jarolímovi kolik za to chceme?
00:12:59 Když se začalo mluvit o penězích, měl jsem připravenou odpověď,
00:13:02 která měla vždycky úspěch. Otázka peněz pro mě nehraje téměř
00:13:07 žádnou roli.
00:13:10 No, tak pro vás možná ne, ale pro nás ano.
00:13:14 Co se do toho pleteš! Prodáváš chatu ty anebo ji prodávám já?
00:13:19 Já jen, že normální lidi si většinou řeknou, co za to chtějí.
00:13:23 Ale na to je dost času. Pan doktor si prohlédne okolí a pak
00:13:28 se v klidu domluvíme.
00:13:31 Takže, mami, pokud tady chceš zůstat do večera, tak já pojedu.
00:13:36 No a vy se můžete vrátit nazpět autobusem.
00:13:39 Mirečkúúú ...! Prosííím, prosííím, jenom půl hodinky! Jóó?
00:13:46 Ačkoliv mě už tenkrát trápila artróza, z úcty ke své hostitelce
00:13:50 jsem se s ní belhal po lese.
00:13:53 Také tak milujete procházky? Velice.
00:13:58 Jak jsme malincí a zanedbatelní ve stínu těch lesních velikánů ...
00:14:04 Ano, to máte svatou pravdu.
00:14:11 Zastávka! Tisíceré díky, ale já nebudu.
00:14:19 Do jedné nožky, to vám nic neudělá. No!
00:14:24 Tak na vaše zdraví, paní Emilko!
00:14:31 Když jsem se zahleděl do jejích očí, náhle mi došlo, že jsem své
00:14:36 kavalírství asi poněkud přehnal.
00:14:48 Víte ..., že jsem strašně šťastná, že jste přijel? Jste výborný
00:14:52 společník a já jsem poslední dobou tak sama ... Bože, ty roky tak
00:15:01 letí! Tak do 2. nožky ...!
00:15:08 Hostitelka se totiž rozhodla, že mi řekne něco důležitého
00:15:12 a protože byla jinak plachá, musela se na to napít.
00:15:18 Ještě před nedávnem tady byla paseka ... a teď už jsou tady
00:15:23 krásné mladé stromky. A tak je to i v životě, pane doktore.
00:15:30 Kolem nás už běhá řada mladých lidí a my stárneme.
00:15:35 Ále ...!
00:15:36 Bane, přiznejme si to, pane doktore, už nejsme nejmladší.
00:15:42 Ale srdíčko máme mladé, to nám pořád ještě bije na pravém místě.
00:15:52 Do 3. nožky! Já na to nejsem zvyklý.
00:15:57 No, jen se napijte, budete povolnější.
00:16:11 Já myslím, že doprava ...
00:16:15 A ne doleva? Podívejte se, paní Emilko, lišejníky rostou vždycky
00:16:21 ze severu, že ano? My jsme odcházeli od chaty na severozápad,
00:16:25 takže, prosím pěkně, my se musíme vydat tímto směrem.
00:16:31 Vy jste geniální, pane doktore. Odevzdávám se do vašich rukou.
00:16:48 Já ..., já mám pro vás takový návrh, pane doktore. Ale já
00:16:57 se strašně stydím.
00:17:03 Na zdraví! Ať slouží!
00:17:14 Vám se líbí chata a vy se zas líbíte mně. Co kdybysme to dali
00:17:21 dohromady? Vy jste osamělý, já jsem osamělá ... Vy byste měl
00:17:27 chatu, já bych měla chatu. Peníze byste měl naspořený v bance, běžel
00:17:33 by vám úrok ... Já bych vám upekla buchtičku, udělala ptáčky ...
00:17:40 nepřesolený, vy byste někdy pořezal dřevo ... no řekněte,
00:17:46 nevedlo by se nám dobře, pane doktore?!
00:17:50 Víte, milostivá paní, já vám musím taky něco prozradit
00:17:54 a taky se strašně stydím ...
00:17:59 Já vám ještě něco uleju ...!
00:18:05 Víte, milostivá paní, musím vám prozradit, že já jsem tu vaši
00:18:09 chatu nikdy koupit nechtěl.
00:18:17 Tak proč jste tady?
00:18:21 Já si dělám takové výlety ..., velice se vám omlouvám, ale já
00:18:25 snad ... ani chatu nechci.
00:18:28 Takže vy jste mě obelhal?!
00:18:35 Prosím pěkně ... ano, milostivá paní, tedy paní Emilko.
00:18:42 Takže vy jste sprostý, ale prachsprostý ... podvodník!
00:18:50 Ale no tak, milostivá paní, netrapte mě. Mně se zalíbilo
00:18:54 to cestování, já poznávám lidi, poznávám kraje a chatu ...
00:18:59 nepotřebuju. Neberte to ve zlým.
00:19:03 Víte co? Jeďte si domů sám! Vy hnusný, hnusný ... podvodníku!!
00:19:12 Milostivá paní, prosím vás, já za to nemůžu, já už jsem takový,
00:19:16 -já už jsem se tak narodil ...
-Mlčte!!!
00:19:19 ... to já nezměním, já to neovlivním ...
00:19:21 Mlčte! Zneužil jste mě, zneužil jste mojí dobroty.
00:19:29 Zadarmo se najíst! Zadarmo se povozit! Sbohem!
00:19:39 A doufám, že už vás nikdy v životě neuvidím!
00:20:05 HUDBA.
00:20:52 Dobrý večer. U telefonu Jarolím. Milostivá paní, tedy, paní Emilko,
00:21:00 já bych se vám rád moc omluvil. Mně už se dlouho, prosím pěkně,
00:21:05 nestalo, abych někoho rozzlobil.
00:21:11 Já své cesty podnikám, protože rád poznávám lidi, krajiny ... a ne
00:21:16 proto, že by mi činilo potěšení někoho podvádět. Já si celý týden
00:21:21 povídám jenom s kočkou a proto se těším, že si v sobotu
00:21:25 a v neděli promluvím s někým, koho ještě neznám. To přece není žádný
00:21:32 zločin, že člověk nechce být sám.
00:21:38 Já se vám musím, pane doktore, také omluvit. Víte kdy já se
00:21:42 naposledy napila? A teď tohle ...! Vždyť já jsem se na té vycházce
00:21:49 úplně namazala ...! Víte, co mi řekl syn, když jsem přišla?
00:21:55 Že prý ..., kde jsi se tak ožrala, matko? A co jsi udělala s tím
00:22:03 pánem?
00:22:08 Najednou jsem zjistil, že s Emilkou je vlastně docela
00:22:11 legrace. A zároveň jsem si uvědomil, že všechny ty anabáze
00:22:15 měly vlastně úplně jiný cíl. Zakotvit někde natrvalo, najít
00:22:20 spřízněnou duši, která by mi pomohla lépe snášet strázně
00:22:23 života. A já tu spřízněnou duši našel ...
00:22:27 ... a stal se konečně "chatařem".
00:22:43 Jde ti to moc krásně od ruky, Pepánku.
00:23:17 A teď už jen se smutkem v duši vzpomínám na ty překrásné spanilé
00:23:21 jízdy, které jsem po 3 roky podnikal jako vážný zájemce
00:23:26 o koupi rekreační chaty.
00:23:38 No, tak nakonec to nedopadlo tak špatně. Aspoň myslím. Ono totiž
00:23:43 je někdy lepší o něčem snít, než to doopravdy mít. Člověk pak potom
00:23:49 aspoň není zklamán. Ale dosti poučování, už na nás čekají
00:23:56 3 hrdinové dalšího příběhu, který nám poslal pan inženýr Oswald
00:24:02 Hlávka z Hranic. 1.hrdina je český řemeslník - malíř pokojů,
00:24:11 jak říká Karel Poláček - Ó, zlaté ruce českého řemeslníka. 2.hrdinou
00:24:18 je policista, jak by Karel Poláček řekl - Ó, zlatí čeští policisté -
00:24:27 ovšem tento je nikoliv ten dnešní, ten chytrý, šikovný a svůdný,
00:24:33 ale z doby předpřevratové. Čili jak my jsme v Brně říkali -
00:24:39 švestka. A dalším hrdinou, respektive hrdinkou, je manželka.
00:24:46 A co z takového trojúhelníku může vzejít, na to se teď podíváte.
00:24:56 Růženu, které jsme na gymplu říkali Růža, jsem neviděl dobrých
00:25:01 10 let. Ale musím uznat, že z ní vyrostla moc pěkná ženská.
00:25:07 Ani jsem najednou nevěděl, jestli se k ní mám hlásit ...
00:25:11 Ahoj! Ahoj ...
00:25:13 Ty mě nepoznáváš? Já jsem Růžena. No jo, no ... Růžena?!
00:25:20 No sestra od Pavla.
00:25:22 No, já vím, Pavlova Růžena. Poslyš tedy, ale dobrý ... tys vyrostla!
00:25:31 Víš, že jsem si tě vylosovala? Cože ...?
00:25:34 No, to je strašně dávno, to ještě bylo na základce. S holkama, víš,
00:25:38 jsme losovaly, která kterýho kluka.
00:25:40 Víš co, tak já radši pojedu.
00:25:43 Ty počkej, brácha mi říkal, že jsi skvělý malíř.
00:25:46 No ..., normálka. A ty bys mi nevymaloval?
00:25:49 Víš, já toho mám teď opravdu hodně.
00:25:53 Hmm ..., to je jasný, ale když ... Co - když?
00:25:59 Když ty jsi mi byl vždycky tak sympatický ... Tak aspoň kuchyň?!
00:26:04 No jo, tak podívej, jsi Pavlova Růžena ... a vyrostla jsi, no jo,
00:26:12 tak dobře, uděláme kuchyň. V pondělí, jo?
00:26:16 Jsi skvělej, dík. Ahoj. Ahoj.
00:26:25 HUDBA.
00:27:00 Dobrý den, pane řidiči. Silniční kontrola dokladů, prosím.
00:27:05 Soudruhu strážmistře ... Nadstrážmistře ...!
00:27:07 Soudruhu nadstrážmistře, já strašně spěchám k zákazníkovi,
00:27:12 já tam mám rozmalovaný byt, mám tam rozdělanou práci.
00:27:15 Podívejte se, teď mám rozdělanou práci já s vámi. Takže,
00:27:20 jednou jsem příslušník - dejte sem ty doklady.
00:27:24 Snad nebude tak zle. Jenom je musím najít.
00:27:29 A vypněte ten motor, kdo má v takovým rámusu pracovat!?
00:27:32 Já to nemůžu vypnout ...
00:27:34 Jak nemůžu, tak vy chcete odporovat nejen vyhlášce,
00:27:38 ale i příslušníkovi?!
00:27:39 Ale né, ta motorka startuje jenom za studena. Při teplým motoru
00:27:44 nenaskočí. Okamžitě ten motor vypněte!
00:28:09 Vážený pane řidiči, kape vám olej z motoru, tu značku byste si také
00:28:16 mohl občas otřít ... je nečitelná. A kdepak máte brýle?
00:28:22 Já vidím dobře ...
00:28:24 Jó, tak humor? Však on vás přejde.
00:28:29 Kde jste se narodil?
00:28:31 No kde, přece tady, ve Veverské Bitýšce.
00:28:36 Když se vás orgán na něco zeptá, tak budete odpovídat slušně,
00:28:40 celou větou ... A nedělejte tyhle ksichty!
00:28:45 Já jenom, že to v tom řidičáku je napsaný.
00:28:47 Jo, tak vy nedáte pokoj?! Dobře. Tak, vážený pane řidiči, vozidlo
00:28:56 máte ve špatném technickém stavu, neboť vám nestartuje za tepla,
00:29:02 dále vám teče olej z motoru, nečitelná značka ... a nemáte
00:29:10 brýle. Čili - uděláme všechno souhrnem, blokovou pokutou
00:29:18 ve výši 100 Kčs.
00:29:21 Ale soudruhu nadstrážmistře, to ... snad není pravda.
00:29:25 A vy si myslíte, že lžu? Ale né ...
00:29:28 No tak, dejte sem tu stovku, tady máte papíry a pokračujte v jízdě.
00:29:40 No děkuju.
00:29:55 Co je, co je, co nepokračujete? Nebyl jste zadržen.
00:29:59 Já jsem vám to říkal, ta motorka při teplým motoru nechytá, no ...
00:30:03 mám rozmalovaný byt, doprčic! Já se z toho zblázním.
00:30:08 Ticho, ticho, ticho a startujte!!!
00:30:18 Startujte víc! Jak víc?! Co to je za blbost, víc.
00:30:25 Nechte toho filozofování, ano? Abyste neřekl, že jsme takoví
00:30:36 nelidové, jak se o nás vykládá v těch vtipech, tak ...
00:30:40 jo, mimochodem, znáte nějaký?
00:30:42 Ne ... No proto!
00:30:46 Podívejte se, já vám zatlačím. Sedněte si, .. .no tak sednout!
00:30:51 Tak, až naberete rychlost, tak tam hodíte 2, jasný?!
00:30:56 Pozor, jedeme.
00:31:03 No, to je ono, jedeme. Dobře! To je ono! Vidíš, jakou mám
00:31:09 fyzičku? No! No!
00:31:25 Já jsem vám říkal, že za tepla to nenaskočí. Teď abych to kvůli
00:31:29 vám tlačil až na náměstí. Děkuju, moc děkuju! 1000 děkovným dopisů!
00:31:35 Máš štěstí, že tě neslyším, holomku. Hučí mi v uších.
00:31:48 Prosím tě, co jsi tak protivnej? Ále ...
00:31:53 To ti ani nestojím za to, abys se mnou ztratil slovo?
00:31:59 Je to všechno na pytel ... Teďka, jak jsem jel za tebou, tak mi
00:32:04 jeden vůl dal 100 Kčs pokuty. Tak se divíš, že jsem naštvanej.
00:32:08 Ještě jsem kvůli němu tlačil motorku, mně to totiž nestartuje
00:32:11 za tepla ...
00:32:13 No, to tě úplně chápu. To fakt naštve.
00:32:22 Jaroušku, vykašli se na nějakýho vola ...
00:32:31 Tady máš zálohu ...
00:32:33 Prosím tě, schovej to ... co si budeš dělat škodu. Vždyť ty za to
00:32:36 přece nemůžeš ...
00:32:37 Ale jen si to vezmi, nedělej si žádný výčitky ...
00:32:40 Schovej to, schovej to ...
00:32:41 Počkej, můj starej dostal odměnu, tak si to klidně vezmi, ať se ti
00:32:44 líp maluje.
00:32:48 No, když je to tak, tak teda jo. Děkuju. Ale víš, co ti povím ...?
00:33:00 Ty jsi stejně bezvadná ženská ... Ty, Jarouši...! Ty zase přeháníš!
00:33:11 Ty chodíš jako duch. Ani jsem neslyšela klíče v zámku. Říkala
00:33:16 jsem ti, že nemáš spěchat domů.
00:33:18 No, to by se vám líbilo ... Jé, soudruh nadstrážmistr ...
00:33:32 Já vůl mu ještě pomáhám tlačit!
00:33:40 Ty, Růženo, co je mu?
00:33:44 On je takovej rapl. Víš co, Jaroušku, doděláš to zítra ...
00:33:50 No jo, ale co on? Zařídím, aby tady nebyl.
00:33:56 Tak jo.
00:33:58 Jo, tak tohle je ta tvoje rozdělaná práce, mistříčku ...
00:34:06 HUDBA.
00:34:45 Tak za copak to dáme dneska, mistříčku?
00:34:49 Jak - za co?
00:34:52 No, on vás ten smích přejde. To bylo smíchu včera, co? To bylo
00:34:57 chichotání, to bylo poštuchování. Kdo ví, co se tam všechno dělo.
00:35:03 Určitě jste si vykládali vtipy o nás příslušnících, co?
00:35:08 Mimochodem, znáte nějaký?
00:35:10 Ne ... No proto ....
00:35:14 Ale stejně se tam děly nějaké provokace.
00:35:17 Ale co by se dělo. Vždyť vám říkám, normálně se malovalo.
00:35:21 Jo, malovalo! Tak víte co, pane řidiči, uděláme to teď za 100 Kčs.
00:35:32 A proč?
00:35:33 Proč? Kvůli tomu traktoru, co jste předjížděl. Nedal jste zpětný
00:35:37 blinkr. Ták ... tu stovečku ... tady máte bloček ... ták, děkuji.
00:35:46 Jo a mimochodem, máte podhuštěny všechny pneumatiky! Takže -
00:35:54 vystupte z auta a pojďte hustit!
00:36:00 Holka má narozeniny, já vezu dort. Ta cukrářka mi radila, že když
00:36:05 si odpustím trochu vzduchu, tak budu mít měkkou jízdu a dort
00:36:09 se mi nesrazí ...
00:36:13 Kdo je na silnici důležitější? Cukrářka nebo příslušník? No?!
00:36:20 No vy ...
00:36:25 No tak to vidíte ... Tak vytáhněte tu hustilku a jdeme na to!
00:36:43 Mistříčku, jestli to budete dělat tímto tempem, tak se vám ten dort
00:36:48 opravdu rozpustí ... Já se na vás nemůžu dívat, dejte to sem ...
00:36:54 já vám to ukážu ... sledujte mě! Všechno musí mít rytmus, ano?
00:37:00 Stoupnu a jedu a rychleji - výdech
- nádech - výdech - nádech. Ták,
00:37:09 vidíte, jako mám fyzičku?! Vemte si to a dělejte dál ...
00:37:31 No - nádech - výdech - nádech - výdech ...
00:38:02 No, beztak je to rozteklý. Občane, můžete pokračovat v jízdě,
00:38:09 dofouknete si to doma. Jo - a knoflík po nalezení vrátit!
00:38:18 To je nádhera, Jaroušku ... No, normálka ...
00:38:21 Vidíš, jak by nám to spolu pěkně šlo ...
00:38:25 Ale nechej toho, Růženo.
00:38:26 Škoda, že jsme se nepotkali dřív, co?
00:38:31 Co jsi tady tak brzo? Říkala jsem ti, že nemusíš spěchat, že to tady
00:38:34 chci uklidit.
00:38:36 Mistr nám vymaloval, tak to můžeme oslavit.
00:38:42 Né, ne já nebudu.
00:38:52 Ale no tak, mistříčku, co jsme si, to jsme si. Na, jsme chlapi, tak
00:39:00 se napijeme, když jsi nám to tak krásně vymaloval.
00:39:02 Na zdraví, Jaroušku! Na zdraví!
00:39:06 Á, moment, moment ještě ... Ještě druháček, dobrej panáček ...
00:39:11 Já ne, mně nenalívej, opravdu ...
00:39:13 Ale Jaroušku jo, trošičku. Soudruhu nadstrážmistře ...
00:39:16 Ale no tak, žádnej nadstrážmistr. Pro tebe jenom - soudruhu.
00:39:19 Na zdraví, na zdravíčko, kopni to tam! Ták a ještě repete, ať se nám
00:39:25 ruka neklepe.
00:39:27 Ale poslední, opravdu. No jistě, poslední ...
00:39:28 Počkej, počkej, ty jsi se pěkně rozjel, Franto!
00:39:31 No přece takhle nemáš vymalovaný každý den.
00:39:33 Nádhera, nádhera, ...
00:39:35 Nádhera, krásný ... Jaroušku.
00:39:41 Tak se tu mějte hezky.
00:39:43 Počkej, Jaroušku, počkej. Málem bych zapomněla, to je poslední
00:39:46 stovečka, co jsem ti dlužna. Tak!
00:39:51 Ty mi nejsi nic dlužná. To je prémie, Jaroušku, prémie!
00:39:57 Já ti dám prémii, ty syčáku! Já ti ukážu, co je to policejní čest!
00:40:03 To by vám šlo, moje odměny si rozdávat! Za zádama se mi slejzat!
00:40:19 Ze mne nikdo blbce dělat nebude! Aspoň ne tak dlouho, já vám ještě
00:40:25 ukážu! Ještě zapláčeš, ty svině malířská.
00:40:58 Dobrý den, pane řidiči, vypněte ten motor! Já vás nebudu dlouho
00:41:06 zdržovat. Určitě máte všechny doklady v pořádku, zajisté vám
00:41:12 i automobil startuje za tepla, že?
00:41:17 Co má být zase toto?!
00:41:19 Hlavně klid, mistříčku, hlavně klid. Jen tak, mezi náma, nepil
00:41:25 jste náhodou před jízdou alkohol?
00:41:28 Ale já nechtěl jet daleko. Tak pil jste, nebo jste nepil?
00:41:34 No, pil jsem. Pil jsem, jistě, s váma u vás doma jsem před chvílí
00:41:39 pil. Vždyť to víte. To snad není pravda.
00:41:44 Vy si myslíte, že já lžu?
00:41:46 Né ... No tak!
00:41:49 Takže jste pil!? Ale to slyším velmi nerad. To je nepříjemné.
00:41:54 Co nám praví vyhláška, pane řidiči? Že před jízdou se nemá
00:42:00 požívat co? Odpovězte!
00:42:04 Nesmí pít alkohol ...
00:42:08 Takže, ze staré známosti, to dnes uděláme za 300 Kčs.
00:42:21 Na, na ...! Tady to máš. Nacpi si to do strožoku! Narvi si to
00:42:26 do špic, sežer si to a udus se tím, ty ... !
00:42:37 Proboha, to sis nemohla vybrat většího rapla?!
00:42:40 Co se ti zase stalo, Jaroušku?
00:42:42 Ten tvůj magor na mě venku číhal a dal mi 3 sta pokuty za to,
00:42:45 že jsem tady s váma před chvílí pil.
00:42:51 Franto!!! Dej sem ty peníze!
00:42:57 Nedám. To jsou moje odměny. A to, že se slejzáš za mýma zádama
00:43:02 s cizíma chlapama, tak to je tvoje hanba. Ale mý peníze mu dávat
00:43:06 nebudeš!
00:43:07 Já se slejzám s cizíma chlapama? Jo, slejzáš.
00:43:10 Tak víš co, bude se malovat v obýváku, v dětským pokoji,
00:43:13 u babičky ... Dej sem ty peníze!
00:43:16 A v ložnici ...! No, to né! To ne, Růženo!
00:43:20 Jaroušku ...
00:43:21 Vždyť víš, že jsem to tak nemyslel.
00:43:23 Promiň. Víckrát se to nestane.
00:43:32 Jardo ...
00:43:36 Ale né, tohle mi nedělej.
00:43:43 1 můj kamarád říká, že když narazíme na blbce, je vždycky
00:43:47 nablízku nějaký spásný anděl, který vás zachrání. A mně ten
00:43:52 anděl poslal Růženu. A tak jsem se vlastně i těšil, jak s Růžou
00:43:56 vymalujeme celý byt a jak mi její nadstrážmistr bude dávat pokuty.
00:44:03 Život je prostě krásný, přátelé...
00:44:08 Tak to vidíte. Dnes už by se to stát nemohlo. Dnes jsou policisté
00:44:13 úplně jiní. A úplně jiný je také náš 3. příběh. Námět nám poslal
00:44:21 pan Jiří Dosoudil z Prostějova. A o čempak je? No, nejspíš
00:44:28 o lásce. Ale ne o nějaké lišácké avantýře, ale o lásce pěkné
00:44:36 a jímavé. A velkou roli v něm taky hraje - maminka.
00:44:43 Ty maminky, co mají na mysli štěstí svých dětí. Ty už se
00:44:48 natropily něco neplech. A často mají o své syny větší starost,
00:44:55 než oni sami o sebe. A jak šikovně si při tom vedou - "Ty, Jeníčku
00:45:03 a proč ty si konečně nevezmeš tu Věrušku?" "Ale mami, vždyť ona
00:45:09 na 1 oko šilhá." "Ale Jeníčku, tak nebuď takový pesimista, tak si
00:45:15 řekni, že na 1 oko nešilhá, no a vidíš a můžete se vzít."
00:45:23 Ale tak úplně to v našem příběhu nepůjde. Tady budou dosti velké
00:45:28 komplikace. A vůbec nepůjde všechno hladce. Ale kdo nakonec
00:45:34 zvítězí, no přece - láska. Však se pozorně dívejte. A mějte
00:45:44 se taky rádi a na shledanou.
00:46:01 Všechno to začalo 1 poklidného odpoledne koncem září. Karel právě
00:46:06 probíral variantu sicilské obrany a celým bytem se ještě linula
00:46:10 příjemná vůně nedělního oběda.
00:46:22 Ty zase budeš sedět celý den doma? Jo, vadí to?
00:46:28 Venku je hezky. Ty budeš čučet na šachy, já na televizi ...
00:46:34 Mami, o co ti jde? Tak běž na procházku.
00:46:37 Sama? Dobře, půjdu s tebou ...
00:46:41 S tebou nechci. V mým věku už bych měla jít do parku s vnoučaty,
00:46:46 být babičkou.
00:46:47 Mami, sama jsi mi říkala, abych se do ničeho nehrnul. Tak se nehrnu.
00:46:50 Ty ... nesváděj to na mě!
00:46:53 Mami, já jsem tu pravou prostě ještě nepotkal.
00:46:55 A jak ji chceš potkat, když nikam nechodíš?!
00:46:59 Dobře. Tak víš co, najdi mi ji sama.
00:47:07 Ale, pohádala jsem se s Karlem. Pořád sedí doma a hraje ty svoje
00:47:12 šachy. A když někam jde, tak do klubu ... a tam zase hraje
00:47:14 šachy, pořád mezi chlapama ... Copak se takhle může oženit?
00:47:19 Podívej, co jsem našla!
00:47:21 To je strašné!
00:47:26 Zakázat jí to přece nemůžu, je dospělá. Má 27.
00:47:31 Jak dlouho to dělá? Nevím ...
00:47:48 Tak z toho se nedostaneš, to by nezvládl ani Capablanca.
00:47:57 Šach - mat.
00:48:04 No jo, dobře, vzdávám se. Stejně to byla jenom momentální
00:48:10 nepozornost. No, jak myslíš ...
00:48:13 Za 14 dní je přechod přes Pálavu, doufám, že letos půjdeš s námi.
00:48:18 Ještě nevím ... Kolik je to kilometrů?
00:48:22 Prosím tě, to ujdou malý děcka ... A taky už máme zamluvenej sklep.
00:48:28 Poznáš celou naši lékařskou komoru.
00:48:30 Uvidíme.
00:48:37 Ty, poslyš ... a má už Evička vážnou známost?
00:48:41 Nevím ... doufám, že ne. Poslední dobou si moc nerozumíme.
00:48:47 Možná, že kdyby měla rodinu, tak by toho nechala ... Musela by se
00:48:51 starat o děti ...
00:48:53 Jestli si mezi těma šílencema vybere kluka na celej život,
00:48:56 tak se zblázním! Musí ho hledat jinde.
00:49:02 A tak vzaly ty 2 dobré matky osud svých dětí pevně do svých
00:49:06 rukou. Naplánovaly jejich náhodné setkání na chatě u přehrady.
00:49:12 A protože zcela nečekaně došla káva, museli pro ni Eva s Karlem
00:49:17 do kiosku na 2.břeh.
00:49:21 Kdybych tě potkal ve městě, asi bych tě nepoznal.
00:49:24 Ty ses moc nezměnil.
00:49:32 Dnes je opravdu krásně.
00:49:37 Je vaše?
00:49:39 Tak napůl. Naši se domluvili se sousedy. Když potřebujeme
00:49:41 zajet na 2.stranu, tak je to rychlejší.
00:49:44 Ukaž, já ti ...? To je dobrý. To zvládnu. Naskoč 1.
00:49:53 Myslíš, že se jí Karel bude líbit? Je mezi nima dost velký věkový
00:49:57 rozdíl ...
00:49:59 Prosím tě, vypadá pořád jako kluk. Ty roky by mu nikdo nehádal.
00:50:05 Ale to kafe jsi dělat neměla. Co když se nečekaně vrátí?
00:50:09 Co se bojíš? Bude jim to trvat nejmíň hodinu. To je vyzkoušený.
00:50:14 Měla bys mě pochválit, jak dobře jsem to vymyslela.
00:50:17 To je fakt ... zahrálas to dobře. Však ty taky.
00:50:25 Proboha ... Snad ji Karel nezačne otravovat se šachama.
00:50:30 V téhle formě se už hraje 500 let. Dovezli ji sem, teda do Evropy,
00:50:35 Arabové. Taky proto ten název šach, jako šáh - arabsky král.
00:50:40 Já myslela, že král je šejk.
00:50:44 Šejk je náčelník beduínského kmene.
00:50:47 Ty jsi chodící encyklopedie. Teda veslující ...
00:50:51 No, skoro. Zajímá mě historie šachu a vlastně všechno,
00:50:54 co je o šachu.
00:50:56 Mně se líbí voda, písek, modrá obloha, skály ...
00:51:01 Mám ráda aktivnější hry ...
00:51:03 Copak šachy nejsou aktivní hra? Víš, jaká je to makačka na mozek?
00:51:07 Už v 16.století se psaly literární díla o nejdůmyslnějších
00:51:10 kombinacích. Carrera nebo Greio, Italové, v roce 1619 ...
00:51:17 Zkrátka šachy, to je na světě nejrozšířenější společenská hra.
00:51:23 Možná. Jenže se u ní musí pořád sedět na zadku. Já se totiž dost
00:51:28 nasedím v práci. Hodiny musím koukat do mikroskopu.
00:51:38 Teď jsem mohla kroužit někde nad Vysočinou a zatím tvrdnu tady.
00:51:44 Promiň, neber si to osobně ... Dneska jsem měla možná poslední
00:51:48 šanci si zalítat. Kdoví, jaký bude letos ještě počasí.
00:51:51 Ty lítáš? Já jsem myslel, že jsi horolezec.
00:51:54 To taky. Ale teď mě víc baví paragliding.
00:52:00 Karlovi se Eva líbila - Evě však připadal Karel příliš usedlý
00:52:05 a dokonce nudný. Vytušil to, také obě matky, a byly z toho dost
00:52:10 nešťastné. Ale co měly dělat? Dát je dohromady násilím nemohly.
00:52:17 A tak si s bezmocnou ironií vyčítaly, že byly tak naivní
00:52:21 a uvěřily, že by si ti 2 mohli hned napoprvé padnout do oka.
00:52:28 ... Ale vrchol jeho zoufalství nastal, když nás převozník hodil
00:52:32 přes Dyji do lužního lesa a zmizel. Tenkrát tam samozřejmě
00:52:35 ještě Mušovský jezero nebylo, jen obrovský a 2 metrový kopřivy.
00:52:41 A mračna komárů. A Reinhard tam běhal v tričku bez rukávů a
00:52:47 v kraťasech a křičel: Mucke, Mucke, Brennessel ...
00:52:50 Jako kopřiva, paní doktorko, ... Komáři, kopřiva.
00:52:56 A já, protože jsem měl dlouhý kalhoty, liška podšitá, tak jsem
00:52:59 si dal ruce na prsa, otočil jsem se zády a jako buldozer mu razil
00:53:03 cestu. A on, Němec, kamarád, běžel za mnou tou cestičkou ... a přitom
00:53:10 já jsem mu chtěl ukázat ta nejkrásnější místa jižní Moravy.
00:53:15 To ještě nevěděl, co ho čeká, co ho ještě potká ...
00:53:19 Evo, co tady děláš? Ráno jsem tě neviděla.
00:53:23 Ále ... zaspala jsem ... a tak nám ujel autobus. To je Pavel.
00:53:26 Ahoj vespolek. Tebe bych tady nečekala.
00:53:30 Tady pan doktor Mráček mě pozval na zdravotní procházku. Tak jsem
00:53:34 toho využil. A co ty tady děláš?
00:53:38 Nápodobně, jenomže mně to naordinovala moje šéfová
00:53:42 jako doplňkový sport.
00:53:44 To jsem ji ani nemusela moc přemlouvat. Posaďte se ...
00:53:47 Jo, díky. Františku, ...
00:53:51 Co pijete?
00:53:52 Frankovku, červenou ... co toho chudáka ještě potkalo?
00:53:57 Reinharda? No.
00:54:03 No, kamarád z Německa přijel na návštěvu. Na dráhu jsme museli
00:54:07 autobusem, jenže ty cesty byly tenkrát samý výmol. Takže autobus
00:54:11 skákal a Reinharda na zadním sedadle vyhazoval až ke stropu.
00:54:17 On pořád křičel, že tak úžasnou atrakci v Německu nemají.
00:54:25 Vůbec nechápal, že to je pravý socialistický nefalšovaný
00:54:30 realismus. Že prostě jede ve špatném českém autobusu
00:54:34 po špatné české silnici.
00:54:37 Ty umíš povídat taky o něčem jiném než o šachu?
00:54:40 A ty se umíš smát?
00:54:43 To jsi ty, ta encyklopedie? Rád bych si s tebou někdy zahrál.
00:54:46 Proč někdy? Co můžeš udělat hned, neodkládej na zítřek.
00:54:50 Ale pánové, přece nebudete ve vinném sklípku hrát šachy?
00:54:53 A proč ne? Je to nejzajímavější, nejdramatičtější a nejlepší hra
00:54:59 na celém světě.
00:55:05 Potom Karel Evu dlouho neviděl. Jednou jí sice chtěl zavolat,
00:55:09 ale pak se mu to zdálo zbytečné. Měla přece přítele.
00:55:13 A tak všechno zapadlo do starých kolejí.
00:55:16 Karle, Karle ... Ahoj, cos dělala, prosím tě?
00:55:26 Když v zimě nemůžu lítat, tak aspoň padám ze schodů.
00:55:29 Čekáš na někoho? Na sanitku.
00:55:32 Jak to? Vaši pro tebe nepřijedou?
00:55:33 Jsou u babičky v Čechách, zůstanou tam i na Silvestra.
00:55:37 Bolí to?
00:55:39 Ani ne, jsem na sebe naštvaná. Už jsem mohla lyžovat v Alpách.
00:55:46 A co ten Pavel?
00:55:49 Odjel taky. Přece si kvůli mně nezkazí Silvestra. Všichni odjeli,
00:55:58 jenom já tady budu trčet s tím kopytem.
00:56:01 Tak já tě odvezu. Ještě to nezaschlo.
00:56:04 Chceš? Hmm. Ovocný?
00:56:08 Ne, eukalyptový, od maminky.
00:56:23 Hmm ... Tak pojď, pojedeme. Ukaž, já ti to vezmu.
00:56:31 To se vám opravdu povedlo, vypadá to nádherně.
00:56:34 Jsem ráda, že se ti u nás líbí ... zapal svíčky, Evičko.
00:56:41 Tohle až se dozví tvá matka, že jsi byla na Silvestra u nás ...
00:56:45 Proč? Skvělá náhoda ... Máš pravdu, skvělá náhoda.
00:56:50 To je secese?
00:56:52 Ty jsou po mé babičce. Dostala je jako svatební dar a používaly se
00:56:56 jenom výjimečně. Naposledy jsme z nich pili, když měl Karel
00:57:00 promoci. To byly ještě 4, teď už jsou jen 3. Akorát pro nás.
00:57:04 Babička si moc potrpěla na upravený stůl ...
00:57:08 Tak a nový rok může začít. Kam jdeš?
00:57:13 Hned se vrátím ...
00:57:20 Evo, už to bude, dělej ...
00:57:26 Evo, už nalívám ...
00:57:41 Karle, nejde to otevřít ... Karle, slyšíš?! Karle!
00:57:53 Evo, co se stalo?
00:57:54 Já nevím. Asi se zasekla ta malá klička.
00:57:58 Panebože, ta nefunguje už měsíc. Proč jsi na to sahala?
00:58:02 To mně teda říkáte brzo.
00:58:05 Já jsem ti říkala, že to máš nechat opravit!
00:58:07 Proč se tam zavírala?
00:58:09 Evo, jsi tam?
00:58:12 Ježíšikriste ... A kde bych asi byla?
00:58:18 Ach jo. Takhle je to vždycky. Na posranýho i hajzl spadne!
00:58:34 Hned to bude, Evi.
00:58:39 ZPĚV.
00:58:52 Ne, děkuji, já nebudu, pane Šikulo.
00:58:56 Napřed se napijem, to přece musíme, sousedko, tak na zdraví,
00:59:03 ať se nám celý rok všechno daří. A nebuďte smutná, jak na nový rok,
00:59:09 tak po celý rok! Všechno zařídím.
00:59:18 Za minutku ... Mám to tady přichystané ...
00:59:24 Za chvíli tu bude soused. A taky jsem se dovolal, je tam záznamník,
00:59:28 ale nechal jsem tam vzkaz, aby hned přijeli ... Evo ...
00:59:32 No ... Hele, co jsem vymyslel.
00:59:36 To je teda dobrý, na Silvestra si budu připíjet dírou ve dveřích.
00:59:41 A ještě k tomu brčkem ...
00:59:43 Proč ne? Přece tam nebudeš nasucho ...
00:59:45 Prosím tě, tady budu tvrdnout ještě dopoledne. Copak si myslíš,
00:59:48 že teďka někdo přijede?!
00:59:50 Napij se! A ještě tu mám pro tebe tyčinky.
00:59:57 Tohle až budu někomu vyprávět ... Tak na zdraví, Karle.
01:00:05 Na zdraví!
01:00:14 Karle, neznáš nějakého zloděje? Ten by to měl za minutu ...
01:00:19 To není problém. Rozmlátit to dokážu taky.
01:00:24 Promiň, já jsem to tak nemyslela. Vydržím to tady. Dej mi ještě
01:00:29 napít. Ale to červený, co jsme pili, jo?
01:00:34 Je dobrý, co!
01:00:36 Není špatný, ale to ve sklepě mi chutnalo víc. Teď bych si dala
01:00:42 italský ...
01:00:44 Ty máš ráda italská vína? Jo.
01:00:47 Prosím vás, kampak byste chodila? Vždyť jste už obešla celej barák!
01:00:51 A co Prokeš?
01:00:52 Ten vám nepomůže, má obě ruce levý!
01:00:55 Bože, taková ostuda. Na Silvestra na záchodě ...
01:00:58 Já bych to tak neprožívala. Jsou mladí, však si poradí.
01:01:02 Zbytečně se nervujete. Pojďte dál, mám výborný šípkový, čistí krev.
01:01:09 Skáče se s hory přímo nad Assisi. Pomalu kroužíš nad městem jako
01:01:14 pták a snášíš se dolů ke kostelu, který postavil svatý František.
01:01:19 To musí být paráda. Taky že je ...
01:01:23 Já mám taky rád rozhledy do kraje.
01:01:26 Ale ta ptačí perspektiva, to je něco jinýho. To je úplně nový
01:01:31 pohled na svět. Když přijíždíš k Assisi, tak 1., co uvidíš,
01:01:36 jsou právě ty padáčky.
01:01:38 Já vím, taky jsem byl v Assisi. Těsně po revoluci. Spal jsem
01:01:43 na vinici, abych ušetřil za kemp. Tys byl v Assisi?
01:01:48 Jasně. Já mám rád Itálii a samozřejmě šachy. Víno z Umbrie.
01:01:55 A Volterru. Představ si, tam se vyrábějí šachy z alabastru.
01:02:00 Zase ty šachy, viď? A jsou tam úžasný balze.
01:02:04 Jaký balze?
01:02:06 To je krajina bez vegetace. Takový gigantický lom. Představ si,
01:02:11 půlka města už je dole a půlka stojí nahoře. 1 kostel už je dole.
01:02:15 Možná se tam zřítí ...
01:02:17 Hele, něco veselejšího z Itálie neznáš?
01:02:20 Ale jo, znám - filmovou komedii, operu ...
01:02:32 ... a jejich písničky. Ale ty jsou někdy dost sentimentální.
01:02:34 To jo.
01:02:36 Taková náhoda. Říkala jsem si, to je snad osud, ta noha v sádře.
01:02:43 Tak jsem se snažila, aby se u nás cítila jako doma ...
01:02:48 A najednou cvak ... pitomá klička.
01:02:54 V Alpách by ti bylo líp, to uznávám, ale zas bych tam nebyl
01:02:57 já. Když ses mě zeptala, jestli mám rád Itálii, tak jsem měl chuť
01:03:05 říct, že mám rád tebe. Evo, slyšíš?
01:03:14 Líbila ses mně od 1.chvíle. Ale potom na Pálavě, když jsem tě tam
01:03:18 viděl s Pavlem, tak jsem si řekl, že na tebe nebudu myslet.
01:03:23 Jsem tak rád, že se ty dveře zasekly.
01:03:29 Vlastně ty nás daly dohromady. A taky ta sádra. Promiň,
01:03:33 ne že bych ti to přál, ale mně to pomohlo. Alpy si ještě užiješ.
01:03:39 A se mnou, platí? Evo ...? Slyšíš ...?
01:03:48 ZPĚV.
01:04:00 Karel s Evou se brzy vzali a věřili, že je dohromady svedla
01:04:03 osudová náhoda v podobě sádry a zaseknuté kličky.
01:04:09 Evina matka se smířila s tím, že dceru její záliba neopustila
01:04:13 a časem se o ni přestala tolik bát.
01:04:17 Karlova matka se dočkala potomků a na svá 4 vnoučata byla patřičně
01:04:21 pyšná. Byla šťastná, protože její plán, který vznikl před 8 lety,
01:04:26 se vyplnil. O tom, že i osudovým náhodám se musí do začátku trochu
01:04:31 pomoci, samozřejmě pomlčela. Ale nejednou nastaly chvíle,
01:04:36 kdy zatoužila vrátit se do časů, kdy byl Karel ještě svobodný a ona
01:04:42 po obědě popíjela kávu a vychutnávala u televize klidnou
01:04:46 pohodu nedělního odpoledne.
01:04:55 .
Chatař
Úsměvný bakalářský příběh o tom, že slovo chatař nemusí nutně označovat jednu rozšířenou zálibu, zvláště je-li tím chatařem starší osamělý muž.
Osudové setkání
Startování za tepla
Někdejší příslušníci Veřejné bezpečnosti bývali vděčným terčem mnoha anekdot. V jedné z nich uvidíme Igora Bareše, známého spíše z vážných rolí, a Václava Svobodu, který na sebe upozornil už v prvních komediích o Básnících. V roce 1999 se setkali v anekdotě o policajtovi, jeho rázné manželce a motocyklu značky Pionýr, který měl svou hlavu.