Bakalářské příběhy podle námětů diváků (1978). Hrají: O. Navrátil, J. Dufek, J. Fišer, J. Karlík, M. Kramár a další. Scénář J. Melíšek a J. Vanýsek. Kamera J. Nosek. Režie J. Vanýsek
Tréma
Aktovka
Co se v mládí naučíš
Neděle 18. 1. 2015 po půlnoci na ČT2
Přehrát
00:00:00 .
00:00:27 Mládí, to je božská nemoc,
00:00:29 z které se každodenně uzdravujeme.
00:00:32 A když jsme se z ní úplně uzdravili,
00:00:35 tak přicházejí nové nemoci
00:00:37 a my rádi vzpomínáme na to,
00:00:39 co nám mládí dalo.
00:00:43 Důkazem toho jsou stovky vašich dopisů,
00:00:46 které jste nám napsali na téma
00:00:48 Co se v mládí naučíš.
00:00:51 Nejdelší přišel z Brna.
00:00:54 Skoro 100 stran.
00:00:59 Z Vyškova
00:01:01 50 stran vzpomínek.
00:01:04 Z Hradce Králové
00:01:06 20 stran.
00:01:08 Úsloví Co se v mládí naučíš
00:01:10 jste svými dopisy doplnili
00:01:12 o druhou část.
00:01:14 Co se v mládí naučíš, ve stáří jako když najdeš,
00:01:18 říká dopis z Uherského Hradiště.
00:01:21 Co se v mládí naučíš,
00:01:23 tím pak můžeš ve stáří vymlátit hospodu,
00:01:26 soudí jeden boxer z Tišnova.
00:01:30 Co se v mládí naučíš,
00:01:32 ve stáří jako když utne,
00:01:34 píší z Domažlic.
00:01:38 Co se v mládí naučíš,
00:01:40 s tím dnes ani na první třídu v matematice nestačíš,
00:01:44 stěžuje si na množiny autor dopisu
00:01:47 z Nového Bydžova.
00:01:50 A tak dále.
00:01:53 Mě nejvíc zaujal dopis Boženy Gajduškové
00:01:56 z Milešovic u Vyškova.
00:01:58 Píše nám o trémě.
00:02:00 A tréma, ta dovede s člověkem zamávat.
00:02:03 To já znám.
00:02:06 Ale dá se taky překonat.
00:02:09 A o tom vypráví náš první příběh.
00:02:17 Vážená televize.
00:02:19 V jedné moravské vesnici měli pěkné ochotnické divadlo.
00:02:24 O herce tu většinou nebyla nouze.
00:02:27 Zato o profese osvětlovače, zvukaře či kulisáka
00:02:30 nejevil nikdo valný zájem.
00:02:33 A tak si ochotníci vypomáhali, jak se dalo.
00:02:36 Až do té doby, než se k nim přidal
00:02:39 můj strýc Bohdan.
00:02:41 Obětavě a nezištně zastal veškerou technickou službu
00:02:45 v jedné osobě.
00:02:48 I když po nějakém čase už znal, díky své přítomnosti
00:02:51 v osvětlovačské kabině, řadu her nazpaměť,
00:02:55 o hereckou práci neměl zájem.
00:02:59 Lidé z vesnice si proto mysleli,
00:03:01 že Bohdan ochotníkům pomáhá
00:03:04 čistě jen z dobrého srdce.
00:03:07 Členové souboru však tušili,
00:03:09 že k tomu asi ještě má
00:03:11 trochu jiný důvod.
00:03:16 -Každý si vemte po jednom.
00:03:18 A zbytek si rozdělíte po cestě.
00:03:21 -Ne, děkuju, paní Káňová. Nebudu manželovi ujídat.
00:03:24 -Žádný upejpání.
00:03:25 Starý má stejně v aktovce 2 řízky
00:03:27 a sladký nerad.
00:03:29 -Máte doma poklad, pane Káňa.
00:03:31 -To kdybyste teprve ochutnal,
00:03:33 jak umí udělat srnčí hřbet na smetaně,
00:03:34 pane režisére.
00:03:36 -Všechny ženské mě nenávidí,
00:03:37 že tahám chlapy po zkouškách,
00:03:39 na zájezdy.
00:03:41 Jedině vy máte k divadlu takový pěkný vztah.
00:03:44 -Vaše divadlo je mi sympatický od určitý doby.
00:03:47 -Jak tady vystoupili herci z Prahy.
00:03:50 -Ne. Od té doby, co ten můj neřád
00:03:52 přestal mazat karty.
00:03:55 -Na koho vlastně čekáme? Proč se nejede?
00:03:58 Tak nastupujte.
-Není tady Habásek.
00:04:01 Volá do porodnice.
-Už běží.
00:04:08 -Tak co, už je to tady?
-Holka, nebo kluk?
00:04:10 -Dvojčata.
-Dvě holky.
00:04:12 -Já se tam nemůžu dovolat.
00:04:14 -Mají obsazeno?
00:04:16 -Ne. Já ale ztratil číslo.
00:04:19 -Tak zavolej na informace.
00:04:21 -A počkáte na mě?
-Počkáme.
00:04:25 -Hned jsem zpátky.
00:04:35 Ale copak to budou na informacích vědět,
00:04:36 jestli se mi něco narodilo?
00:04:38 -To ne. Ale budou vědět to číslo.
00:04:43 -A jo.
00:04:44 Tak já tam zavolám.
00:04:48 -On je Habásek kapánek šíbnutej.
00:04:51 Ale zase má tak dobrý srdce,
00:04:53 že byste to nikdy tak nenarežíroval.
00:04:56 -Paní Káňová, mně je Habásek sympatickej.
00:04:58 Vůbec mám venkovské lidi hrozně rád.
00:05:01 -Jenom jestli nás nemáte za blbce.
00:05:04 -Paní Růženko.
00:05:05 Pojďte stranou, já vám to vysvětlím.
00:05:06 -Žádná paní Růženka, říkají mi teta Růža.
00:05:10 -Podívej.
00:05:11 Rejža chce sežrat všechny koláčky.
00:05:14 -Spíš chce Růža za pamlsky získat špióna.
00:05:16 -Šel jsem na venkov,
00:05:17 abych mohl studovat zdejší život.
00:05:20 -Tak si vemte.
-Děkuju.
00:05:21 Třeba ten váš krásný vztah s panem Káňou.
00:05:23 To bych ve městě nenašel.
00:05:25 Každý umělec musí někde čerpat.
00:05:28 -Jaký krásný vztah. My máme úmluvu.
00:05:31 Dokud poslouchá, tak mu dám najíst,
00:05:33 když začne chlastat, tak nedostane vůbec nic.
00:05:36 A jakmile čuchne ke karbanu, tak se rozvádím.
00:05:39 -Rozvod kvůli kartám?
00:05:41 Toho nejste schopna se svým laskavým srdcem.
00:05:43 -Omyl, přítelíčku.
00:05:44 Já už jsem ho jednou před rozvodový soud pohnala.
00:05:47 To jste měl vidět, jak prosil a naříkal.
00:05:51 Nechtěl přijít o dobré bydlo.
00:05:53 A já zase nechtěla karbaníka,
00:05:55 co mi prohrál plot a nakonec celou zahradu.
00:05:58 -On prohrál plot?
00:05:59 -Už běží!
00:06:00 -Rejžo, už běží.
00:06:09 -Už ho mám.
-Kluka?
00:06:11 -Ale ne. To číslo.
00:06:13 Můžu si ještě zavolat?
-Proč jsi nezavolal hned?
00:06:15 -Já jsem volal,
00:06:17 jenže jsem to blbě vytočil
00:06:19 a ona se tam ozvala pekárna.
00:06:21 Potom jsem s tím praštil a ono už to nefunguje.
00:06:25 Bohdane, mohl bych si zavolat od vás?
00:06:28 -Že váháš.
00:06:29 -Přátelé, nemáme čas, musíme nasedat.
00:06:33 Ty si můžeš zavolat z Máslenic.
00:06:35 Budeš tam mít hodinu čas. Nasedat!
00:06:37 -To nevydržím. Nemáte někdo slivovici?
00:07:04 -A jdeme na to.
00:07:25 -Co bude s tou slivovicí?
00:08:57 -S lampami je to tady slabší.
00:09:00 Ale to nevadí,
00:09:01 dneska to postavíme na hereckém umění.
00:09:09 Tak co?
00:09:11 Jak se vám to líbí?
00:09:13 -To je hezky vyvedený.
00:09:19 -Víte, kolik jsem na to vypatlal barev?
00:09:21 Dvě a půl kila.
00:09:27 -Poslyšte, pane Káňo,
00:09:29 vy si myslíte, že se to manželka nedozví?
00:09:33 -Copak?
00:09:34 -Že hrajete ty karty.
00:09:37 -To víte, že se to jednou dozví.
00:09:42 -A rozvede se s vámi.
00:09:44 -Rozvede.
00:09:49 Nazdar.
-Já to nemyslel zle, pane Káňa.
00:09:54 -Takový řeči mě můžou jedině namíchnout.
00:09:58 Já to moc dobře vím.
00:10:00 -Proč hrajete ty karty?
00:10:02 -Když se člověk v 5 letech naučí denně hrát karty,
00:10:06 tak toho ve 44 nemůže nechat.
00:10:10 Co se v mládí naučíš...
00:10:16 Nejde to.
00:10:18 Prostě to nejde.
00:10:26 Proč by se to mělo provalit?
00:10:29 -Podívejte, kolik je tady lidí.
00:10:32 Někdo to řekne ženě, ta to řekne dál a je to u vás.
00:10:39 -Ale oni všichni dobře ví,
00:10:41 že v tom případě by si museli sami stavět kulisy.
00:10:44 Sami si je vyrábět.
00:10:46 A sami si svítit.
00:10:49 Prostě mají dobrý důvod,
00:10:51 aby drželi jazyk za zuby.
00:10:55 A vy taky, je-li pravda.
00:10:59 Vy přece divadlo milujete
00:11:01 a nechcete mu způsobit žádnou škodu.
00:11:08 Nebo si vás Růža koupila za pár koláčů,
00:11:11 abyste mě špehoval?
-Pane Káňa, dovolte,
00:11:14 za co mě máte.
00:11:18 Jedete do záhuby. A mně je vás líto.
00:11:23 Když už je ta vášeň tak silná,
00:11:25 musíte u toho chlastat?
00:11:28 To žena na vás musí poznat, že jste pil.
00:11:30 -Ale to je vyzkoušený.
00:11:33 Pane režisér,
00:11:35 já si dávám do sedmi.
00:11:37 Pak na to hodím gulášek
00:11:40 a před půlnocí, než se dostaneme domů,
00:11:43 tak už po tom není ani stopy.
00:11:48 -Už je to tady.
-Co?
00:11:50 -Já mám kluka.
00:11:53 -Výborně, Tondo, to je ono.
00:11:55 Jsi kabrňák.
00:11:57 -Gratuluju.
-Já mám kluka.
00:12:00 Já mám kluka. Kluka.
00:12:07 Kluka.
00:12:39 -Béďo, dáme si na usmířenou.
00:12:41 -Ne, ne. Já mám svoje zásady.
00:12:44 Já piju jenom do sedmi.
00:12:46 -Máš teprve čtvrt na osm.
00:12:53 -Strejdo, přišijte mi to.
00:12:57 -To je zase den.
00:13:00 Ukaž, prosím tě.
00:13:05 -Tak ahoj.
-Ať to roste.
00:13:11 -Prosím tě, neožer mi je,
00:13:13 ať si zahrajeme aspoň cestou domů.
00:13:16 -Jenom do druhý nožičky,
00:13:18 abysme nekulhali.
00:13:20 -Já vím. Už počtvrtý.
00:13:22 -Už je toho pití dost, Habásku.
00:13:24 -Rejžo, ty seš nějakej ztrémovanej.
00:13:27 Pojď sem, umělče, budeš čerpat.
00:13:29 -Nechte toho.
00:13:30 Sbalte to, běžte do šatny. Běžte.
00:13:33 -Já hraju až ve druhý půlce.
00:13:42 -Světlo v sále.
00:13:51 Světlo na předscénu.
00:14:01 Opona!
00:14:43 -Prosím tě, kamaráde,
00:14:45 nemohl bys mě nalíčit?
00:14:47 -Tondo, nespi.
00:15:03 Toníku!
00:15:17 -Neblázněte. Vždyť se nachladí.
00:15:22 -Neměli bysme zavolat doktora?
00:15:25 -Přebral. Potřebuje se vyspat.
00:15:28 -Vyspat.
00:15:30 Kdo mi bude hrát vodníka, vy chytrej.
00:15:32 -Tak se jednou bude hrát s jedním vodníkem.
00:15:35 -To nejde.
00:15:36 To by znehodnotilo naši hru.
00:15:42 Ale vy to budete hrát, pane Káňa.
00:15:45 -Já?
00:15:47 Já jsem divadlo nikdy nehrál.
00:15:49 -Každý musí jednou začít.
00:15:50 Pokud si vzpomínám, tak jste se chlubil,
00:15:53 že znáte všechny role z Lucerny nazpaměť.
00:15:56 -Ale to je něco jiného.
00:15:58 -Ten mlynář tě chytne a ke kamnům přiváže,
00:16:01 i v tvých červených botičkách a kloboučku.
00:16:05 -Mě?
00:16:07 -Vás?
00:16:09 -Já napovídám text.
00:16:11 Jedem.
00:16:12 Mě?
00:16:18 Ty vrbo vyšeptalá.
00:16:21 Ty staromládenecký mrzoute.
00:16:24 Cos mě to přišel kázat?
00:16:25 Kdo tě zval?
00:16:26 Proč lezeš ze svého shnilého rybníka?
00:16:30 -Vidíte, jak to pěkně umíte.
00:16:32 Proč to nevezmete sám?
00:16:34 -Copak neslyšíte, že mám vadu řeči?
00:16:37 -Jakou?
00:16:41 -Neumím říct r.
00:16:43 -H?
00:16:45 -R.
00:16:48 -Vždyť říkám h.
00:16:50 -Režisér neumí říct r.
00:16:54 -Proč to neřeknete hned.
00:16:55 Proč tvrdíte, že neumíte říct h.
00:16:58 -Prostě mám vadu řeči a hrát to nemůžu.
00:17:01 -Já mám totální vadu všeho a mám to hrát.
00:17:04 -Já vám to trochu proškrtám
00:17:06 a uvidíte, že to půjde, pane Káňa.
00:17:10 Hezké, viď? Víš...
00:17:14 -Hezké, viď. Víš...
00:17:17 -Já bych se...
-Já bych se...
00:17:19 -Rád ženil...
-Rád ženil...
00:17:21 Tuze rád a děti bych rád měl.
00:17:23 Hodně dětí.
00:17:24 Já bych se s nimi válel jako s koťaty,
00:17:27 hrál si, kočkoval,
00:17:29 vodil je sem na břeh na sluníčko.
00:17:31 -Poslouchal jejich pištění, vrnění.
00:17:33 -Ty vrbo jedna vyšeptaná, ty staromládencký mrzoute,
00:17:36 cos mi to přišel kázat?
00:17:38 -Hele, neber mi text.
-Kdo tě zval?
00:17:40 -Stop.
00:17:42 Text jste mu vzal.
-To není pravda, já říkám svůj.
00:17:45 -Nenechal jste ho doříct jeho text.
00:17:47 -To se musíte prosadit, pane kolego.
00:17:56 -Tak jak to jde?
00:17:59 -Hezké, viď?
00:18:03 Já bych se rád ženil
00:18:05 a děti bych rád měl.
00:18:07 Hodně dětí...
-No vidíš, Bohdane.
00:18:15 -Já bych se s nimi válel, hrál, kočkoval,
00:18:18 vodil je sem na břeh na sluníčko.
00:18:40 Tam jsou lidi.
00:18:43 Tam je plný sál lidí.
-A kdo by tam měl být?
00:18:46 -Ale to já ze sebe nedostanu ani slovo.
00:18:50 -Jak to?
00:18:53 -Já jsem s tím nepočítal.
00:18:56 Já jsem si neuvědomil, že tam budou lidi.
00:18:59 -Ale divadlo se přece vždycky hraje pro lidi.
00:19:02 -Já vím.
00:19:04 Já jsem si to v tom zmatku neuvědomil.
00:19:10 Jak uvidím ty lidi, nedostanu ze sebe ani slovo.
00:19:12 Já mám odmalička strašnou trému.
00:19:14 -To se vám jen zdá, Bohdane.
00:19:17 -Ne, nezdá. Já to dobře vím.
00:19:20 Já nic nehraju.
00:19:27 Nebudu!
00:19:30 -Ale pane Káňa...
00:19:38 -Pane Káňo!
-Bohdane!
00:19:51 Bohdane!
00:20:21 -Pardon.
00:20:40 -Tady není. Tady už jsem byla.
00:20:44 -Bohdane! Vylez!
00:20:56 Bohdane, vylez,
00:20:57 nebo se teta Růža ještě dnes v noci dozví,
00:21:00 že ses dal k divadlu kvůli karbanu.
00:21:06 To znamená, milý Bohdane,
00:21:08 že se teta Růža s tebou rozvede
00:21:11 a máš po dobrým bydlu.
00:21:20 -Komu tykáš, ty cucáku?
00:21:27 To máte marný.
00:21:31 Já ze sebe nedostanu ani slovo.
00:21:34 -Zavři oči a nedívej se do hlediště.
00:21:37 -To mi nepomůže. Já stejně vím, že tam jsou.
00:21:40 -Pane Káňa,
00:21:41 já vám budu text nahazovat.
00:21:43 Stačí, když se budete dívat sem,
00:21:45 a můžete to pěkně opakovat.
00:21:47 -To je zbytečný vám něco vysvětlovat.
00:21:50 Vy to stejně nikdy nepochopíte.
00:22:00 -Pojď, jdeme na to.
00:22:03 -Jak se cítíš?
-Jako poplivanej.
00:22:17 -Jak jsi starý, tak jsi hloupý.
00:22:19 Snad si nemyslíš,
00:22:21 že na tu strakatinu někoho přivábíš
00:22:23 a nějakou panenku chytíš.
00:22:33 (šeptem)
-Na mlynářovu schovanku to líčím.
00:22:37 -Jářku, to na mlynářovku schovanku líčíš.
00:22:40 Že jo?
00:22:47 Ale klid. Ty na ně pentličky
00:22:50 a oni na tebe provaz z lýčí.
00:22:53 (šeptem)
-Máš pravdu.
00:22:57 -No vidíš. Místo abys ho zlobil,
00:22:59 věšíš pentličky, vzdycháš, škemráš a fintíš se.
00:23:03 A jak jsi učesaný a ulízaný.
00:23:06 A boty.
00:23:10 (šeptem)
-Jestli hned nezačneš mluvit,
00:23:12 tak řeknu tetě Růže o kartách.
-Ukaž?
00:23:15 Červené botičky.
-Ty darebáku.
00:23:19 -Na těch sis dal záležet. (šeptem)-Hezké, viď?
00:23:26 Růža. Rozvod.
00:23:32 Hezké, viď?
00:23:35 -Hezké, viď?
-No sláva.
00:23:40 (šeptem)-Víš, já bych se rád...
-Víš, já bych se rád
00:23:46 ženil.
00:23:49 Tuze rád.
00:23:52 A děti bych rád měl.
00:23:55 Hodně dětí.
00:23:57 Já bych se nimi válel jako s koťaty,
00:24:00 hrál si... (šeptem)-A kočkoval.
00:24:07 -Prosím vás, pane režisére, nepřerušujte mě,
00:24:10 já dělám pauzu. SMÍCH
00:24:15 -Kočkoval a vodil je sem na břeh
00:24:18 na sluníčko.
00:24:22 -A poslouchal jejich pištění.
00:24:25 -Ty vrbo jedna vyšeptaná, ty staromládenecký mrzoute,
00:24:29 cos mně to přišel kázat. Kdo tě zval?
00:24:32 Proč lezeš ze svého shnilého rybníka?
00:24:36 ZPĚV
00:24:40 -Strýc Bohdan překonal svoji trému,
00:24:44 představení se dohrálo
00:24:46 a od té doby se datuje začátek
00:24:49 strýcovy ochotnické kariéry.
00:24:52 Dnes už je jedním z předních herců
00:24:55 a pro svou novou vášeň, představte si to,
00:24:59 už úplně zapomněl na karty.
00:25:36 -V Lucerně jsem hrával často a rád.
00:25:39 Ale život se s námi dovede zahrát větší komedie
00:25:42 než jaké známe z divadla.
00:25:45 Příběhy vážné, milé,
00:25:48 veselé i poučné.
00:25:51 Rodiče a děti, děti a rodiče.
00:25:56 Už staří Římané říkali,
00:25:58 že chtějí-li mít rodiče čestné děti,
00:26:01 musí být sami čestní.
00:26:03 A to by mohlo být předznamenání
00:26:06 našeho druhého příběhu.
00:26:07 Napsal nám ho Jaroslav Huška z Opavy.
00:26:15 -Když se můj kamarád Aleš vyučil zámečníkem
00:26:18 a měl se rozhodnout, kam půjde do zaměstnání,
00:26:21 nebylo vlastně co rozhodovat.
00:26:26 Otec mu totiž obstaral práci v závodě,
00:26:28 kde řadu let pracoval jako vedoucí údržby.
00:26:31 A měl zřejmě představu,
00:26:33 že jeho syn na to půjde stejným stylem,
00:26:36 jako kdysi on sám.
00:26:40 -Kde je ten kluk sakra?
00:26:43 Nech toho věčnýho šmrdlání a pojď ke stolu.
00:26:45 Ze studeného jídla jsou žaludeční vředy.
00:26:57 Dobrou chuť. Co je zas?
00:27:06 RÁDIO
-Dobrou chuť.
00:27:10 TELEFON
-Kterej otrava?
00:27:17 Haló.
00:27:19 To jste vy, soudruhu náměstku.
00:27:23 Ne, nevyrušujete.
00:27:25 Ne, nevečeříme.
00:27:28 Co si přejete?
00:27:32 Ano, samozřejmě.
00:27:35 Ano, to já zařídím. Spolehněte se.
00:27:36 Na shledanou.
00:27:39 Trouba jeden. Tak konečně.
00:27:42 Dobrou chuť.
00:27:44 Vlastně moment.
00:27:46 Venca se chce zítra hodit marod.
00:28:00 Ahoj. Tady je Karel.
00:28:02 Venco, ty se nemůžeš zítra hodit marod,
00:28:04 protože musíš spravit náměstkovi šachový hodiny.
00:28:07 Jo, šachový hodiny.
00:28:10 Protože seš jedinej, kdo tomu rozumí.
00:28:12 Mají šachový turnaj.
00:28:18 Tak dobrý.
00:28:20 Děkuju. Ahoj.
00:28:23 Já že jsem otrava?
00:28:27 Taková je moje situace.
00:28:28 Já nemůžu říct náměstkovi, že je otrava.
00:28:30 Mně to může říct každej.
00:28:32 -Ze studeného jídla jsou žaludeční vředy.
00:28:34 -To není všechno.
00:28:35 Korunu tomu nasadí tenhle usmrkanec.
00:28:38 -Nebuď sprostý na tatínka.
00:28:40 -Ale já na něj nejsem sprostý.
00:28:42 Právě naopak. Propaguji jeho zásady.
00:28:45 -Ty nepropaguješ jeho zásady, nýbrž ho zesměšňuješ.
00:28:49 -Já se dnes snad nenajím.
00:28:51 -V tom případě on mě taky zesměšňoval.
00:28:53 -Aleši, přece nemůžeš srovnávat
00:28:54 to svoje brnání na kytaru
00:28:56 s tatínkovými pracovními problémy.
00:28:58 -To jsem nevěděl,
00:29:00 že oprava šachových hodin pro náměstka
00:29:01 je pracovní problém.
00:29:03 -Tatínku, nebij ho, převrhneš talíře.
00:29:07 -Tak rozdíl v tom není žádnej.
00:29:09 Až na jednu maličkost.
00:29:11 Že z těch náměstkových šachů můžeme něco mít.
00:29:14 Kdežto ta tvá kytara je úplně...
-Tatínku.
00:29:17 -Na nic.
00:29:19 -Co můžeme mít, tatínku, z náměstkových šachů?
00:29:23 -Podívej se, chlapče.
00:29:25 Ty seš ještě mladej.
00:29:27 Ty bereš svět
00:29:28 jako rozmarnou hru.
00:29:32 Já vím, že nemůžeš tušit, jakej je život boj.
00:29:36 Jak se člověk musí urputně protloukat
00:29:39 třeba k tomuto kusu masa
00:29:42 nebo k těm několika knedlíkům.
00:29:45 Podívej se. Ty ses vyučil,
00:29:47 táta ti sehnal místo, ty máš nepřeberné možnosti.
00:29:50 Můžeš se stát vedoucím údržby jako já.
00:29:53 Ale kdo o tom rozhoduje, že z tebe něco bude?
00:29:56 Kdo?
-Já vím, tati.
00:29:58 Náměstek. Ale pojď už jíst.
00:30:00 -Ticho!
00:30:02 Když už o tom mluvíme, tak mě nepřerušuj.
00:30:04 -Jenom klidně.
00:30:05 -My jsme pro tebe udělali vše, co jsme mohli.
00:30:09 Řekni mi. Co jsi udělal pro to ty?
00:30:10 Ty si myslíš, že to tvoje šmrdlání na kytaru
00:30:13 ti v životě něco přinese?
00:30:16 -V klubu jsem měl náhodou docela úspěch.
00:30:18 -V klubu jsi měl úspěch.
00:30:20 Za tohleto ti nikdo nic nedá.
00:30:23 Kdyby ses aspoň naučil na něco jinýho.
00:30:26 Třeba na křídlovku nebo na buben.
00:30:29 -Co bych podle tebe měl dělat?
00:30:31 -Vyvíjej nějakou činnost.
00:30:33 Zapoj se.
00:30:37 Máte přece u vás SSM?
00:30:39 -Právě v rámci SSM zpívám ty songy.
00:30:42 -Myslíš, že na to tvoje šuby duby
00:30:44 náměstek naletí?
00:30:56 -Já se ti omlouvám, tati.
00:30:58 Já jsem opravdu nechtěl být na tebe sprostej.
00:31:04 Víš, mně je to hrozně trapný
00:31:07 se nějak vnucovat.
00:31:12 -Jakýpak vnucování?
00:31:14 Když se například přihlásíš do šachového turnaje,
00:31:18 seznámíš se s náměstkem,
00:31:20 on pozná, že nejsi songovej blbeček,
00:31:23 ale slušněj a hodnej chlapec.
00:31:27 Chodil jsi ve škole do šachovýho kroužku.
00:31:31 Tak ať z toho v životě něco máš.
00:31:41 -Vítám vás, soudruhu náměstku.
00:31:43 -Tak koho jste mi letos předhodili?
00:31:46 -Na rozehrání do prvních kol
00:31:48 jednoho učně. Nějakej Aleš Bednář.
00:31:53 -Bednář. Není to kluk toho Bednáře z údržby?
00:31:56 -Jo, on sem přinesl ty opravený hodiny.
00:31:59 -Jakej je?
00:32:02 -Na mý gusto má moc dlouhý vlasy.
00:32:04 -Já myslel jako šachista?
00:32:07 -To nevím.
00:32:09 Soudruhu náměstku.
00:32:14 -Zase aktovka.
00:32:16 Já jsem ještě nezačal nosit tu loňskou.
00:32:19 Protože ta předloňská, jak račte vidět, je pořád dobrá.
00:32:22 -My nekupujeme laciný věci, soudruhu náměstku.
00:32:25 Tohle není žádná koženka.
00:32:26 -Kdybyste radši koupili pořádný putovní pohár.
00:32:30 Nebo obyčejný diplomy.
00:32:32 Protože takhle to vypadá...
00:32:34 -Soudruhu náměstku,
00:32:36 já vám příští rok koupím něco jinýho.
00:32:38 -Co mně? Jak to mně?
00:32:40 Přece to kupujete vítězi.
00:32:42 To může být kdokoliv z těchhle lidí.
00:32:46 -Soudruhu náměstku,
00:32:48 já vám k té aktovce dám pokladní blok.
00:32:51 A vy si to můžete vyměnit za co chcete.
00:33:12 -Tak co?
00:33:14 Jak se ti líbí v závodě?
00:33:19 -Na umývárce nejdou sprchy.
00:33:21 -Na které?
00:33:23 -V zadním bloku ve druhém poschodí.
00:33:28 -Copak tam je nějaká umývárka?
00:33:31 -Je. A nefungují v ní sprchy.
00:33:38 -Kde ses naučil hrát šachy? U tatínka?
00:33:41 -Ten hraje jiné hry.
-Ano?
00:33:44 A jaké hry?
00:33:57 -Dotknuto, hráno.
00:33:59 Musíte hrát pěšákem, když jste se ho dotknul.
00:34:13 Šach a garde.
00:34:33 -Ahoj.
00:34:39 -Kde jsi byl tak dlouho?
00:34:41 -Přece na šachovém turnaji.
00:34:43 -A co? Byl tam náměstek?
00:34:44 -Byl.
-Co je tohle?
00:34:46 -To je aktovka. Tady je ucho,
00:34:48 tady zámeček a tady jsou přihrádky.
00:34:54 -Ty jsi náměstka porazil?
-Jo.
00:34:56 Vzdal te ve 40. tahu.
00:34:59 -To jako znamená...
00:35:03 Tak to je konec.
00:35:10 Víš, kdo to je?
00:35:12 Víš, jak je záludnej a pomstichtivej?
00:35:14 -To nevím.
-Tak to se dozvíš.
00:35:16 On to bude brát jako podrývání autority.
00:35:19 -Když je někdo náměstek, tak to ještě neznamená,
00:35:21 že se před ním budu hrbit.
-Tak to budeš muset.
00:35:25 A hezky rychle. Dokud jsi mladej.
00:35:29 Copak já se nehrbím? Celej život.
00:35:31 A je to snad vada na kráse?
00:35:33 Podívej se na mě.
00:35:35 Narostl mi nějaký hrb?
00:35:37 Mám hrb?
-Ne.
00:35:39 -Tak vidíš. A přitom jdu pěkně nahoru,
00:35:42 místečko po místečku.
00:35:43 Já ti něco ukážu.
00:35:45 Dneska jsme brali. Podívej se na pásku.
00:35:49 -Dovolíš?
00:35:53 Tobě zvýšili plat? A odkdy?
00:35:55 -Ne, to jsou mimořádné prémie.
00:35:58 -Odedneška mi budeš ukazovat výplatní pásku pravidelně.
00:36:01 -Řešíme mě, nebo kluka?
00:36:05 -Čeho se vlastně bojíš?
00:36:07 Vždyť on to vzal docela sportovně.
00:36:10 A vyzval mě na odvetu.
-Tu jeho odvetu teprve poznáš.
00:36:13 A aktovku zítra vrátíš.
00:36:15 -Proč bych ji vracel? Je moje.
00:36:16 -Protože ti k ničemu není.
00:36:18 Svačina se ti vleze do kapsy.
00:36:20 Kdežto takový náměstek aktovku potřebuje.
00:36:23 Každou hodinu. Každou minutu.
00:36:40 -Na co máš ty 2 aktovky?
00:36:43 -Na co. Na nic.
00:36:46 Copak je zakázaný nosit dvě aktovky?
00:36:49 -To není.
00:36:51 Já si je obě pečlivě prohlédnu,
00:36:53 až půjdeš z práce.
00:36:55 -Já se s tebou nebudu hádat.
00:36:59 KLEPÁNÍ
00:37:06 -Soudružko, prosím vás,
00:37:08 je tam soudruh náměstek?
00:37:10 -Je na poradě u soudruha ředitele.
00:37:12 Co jste si přál?
00:37:16 -Já jsem mu přinesl aktovku.
00:37:18 -To je jeho aktovka?
-Ano.
00:37:20 -Aha, on ji někde zapomněl.
00:37:25 -Ano. On už bude vědět kde.
00:37:30 Ale já mu to radši předám osobně.
00:37:33 Na shledanou.
00:37:37 Bednář jméno mé.
00:37:39 -Já vás přece znám, soudruhu Bednáři.
00:37:42 -Na shledanou.
00:37:48 -Ještě ke všemu jsem zapomněl
00:37:50 na ředitelství aktovku.
00:37:53 -Tu vám před chvílí přinesl Bednář z údržby.
00:37:56 Prý jste ji včera někde zapomněl.
00:37:58 -Včera?
00:38:00 A jak vypadala?
00:38:02 -Vypadala jako aktovka.
00:38:10 -Co se to dneska děje?
00:38:13 Nejprve mě ředitel obviní, že dovoluji lidem zbytečné úlevy,
00:38:17 že jim umožňuji v závodě dělat fušky,
00:38:21 pak se objeví aktovka,
00:38:23 kterou jsem před 5 minutami měl na ředitelství,
00:38:26 a sekretářka mi tvrdí,
00:38:28 že jsem ji včera někde zapomněl.
00:38:31 Není dneska apríl?
00:38:33 -Ne, dnes je středa.
00:38:37 -Kdože ji přinesl?
00:38:38 -Údržbář z bedny.
00:38:40 Pardon. Bednář z údržby.
00:38:51 -Tady je Chalupa. Je tam Bednář?
00:38:57 Jak mohl jít za mnou na ředitelství,
00:38:58 když tam nejsem?
00:39:02 Proč tady tu aktovku nenechal?
00:39:03 -To nevím. Asi vám ji chce dát osobně.
00:39:06 Třeba po vás něco bude chtít.
00:39:09 -Víte co?
00:39:11 Já si za ním skočím raději hned.
00:39:15 Za 10 minut jsem zpátky.
00:39:21 Pávku, kde je Bednář?
00:39:24 -Není tady, soudruhu náměstku.
00:39:26 -A kde je?
00:39:27 Říkal jste mi do telefonu,
00:39:29 že se za 10 minut vrátí.
00:39:30 -On už se vrátil.
00:39:31 Když se ale dozvěděl, že jste ho hledal
00:39:32 tak šel za vámi do kanceláře.
-Proč mi nezavolal?
00:39:35 -Nesl vám aktovku a tu jaksi po telefonu...
00:39:39 -Copak to tam máte?
00:39:41 Jen mi to ukažte.
00:39:54 Rumcajs,
00:39:57 Manka,
00:40:00 Švejk.
00:40:11 Pro koho to děláte?
00:40:13 -To je pro vás, soudruhu náměstku.
00:40:17 Chtěli jsem vám to dát k svátku.
00:40:19 -Zadržte, Pávku.
00:40:21 Nedělejte si ze mě blázna.
00:40:23 -Ne jenom pro vás. Pro všechny Josefy,
00:40:26 jako překvapení.
-Překvapení.
00:40:30 Tak o tomhle si ještě popovídáme.
00:40:32 Všichni.
00:40:35 I s Bednářem.
00:40:39 -Je tady náměstek?
-Šel do údržby za Bednářem
00:40:42 a vrátí se za 10 minut.
00:40:44 -Za mnou asi nešel, když jsem tady.
00:40:47 -Kdybyte tu aktovku tady nechal hned,
00:40:48 tak jste nemusel běhat po závodě sem a tam.
00:40:51 A taky mi příště neříkejte,
00:40:53 že jste ji včera někde našel,
00:40:54 když ji před chvílí zapomněl na ředitelství.
00:40:58 -Tak to já mu jdu naproti.
00:41:48 -Byl tady ten Bednář
00:41:50 a aktovku jsem mu musela vyrvat násilím.
00:41:53 -Jenže to není moje aktovka.
00:41:56 -A čí je to aktovka?
00:41:58 -To nevím.
00:42:07 -Je úplně nová.
00:42:09 Třeba tu vaši ztratil a koupil vám ze strachu novou.
00:42:12 Byl takovej divnej.
00:42:14 -Ukažte?
00:42:17 No jasně.
00:42:19 To je ta první cena z turnaje.
00:42:30 Tady je Chalupa. Je tam Bednář?
00:42:33 Kde se ten člověk pořád fláká?
00:42:37 Poslyšte, neprovokujte mě.
00:42:39 Neprovokujte mě, nebo s vámi zatočím.
00:42:43 A tu věc s těma Rumcajsama a Mankama si vypijete.
00:42:47 To vám slibuju.
00:42:48 Když je havárka, tak to děláte týden.
00:42:51 Na hlouposti máte času dost.
00:42:53 A ten váš Bednář, místo aby se věnoval práci,
00:42:55 tak se pořád někde potuluje a nosí aktovky sem a tam.
00:42:58 Ale já vám to zavařím.
00:42:59 Já vám to zavařím, uvidíte.
00:43:04 -Přinesli vám vaši aktovku.
00:43:06 -No sláva.
00:43:08 Už jsem si myslel, že se mi to všechno zdá
00:43:10 a že se za chvíli probudím.
00:43:12 Ale dík a tuhle pošlete Bednářovi.
00:43:18 A mladému Bednářovi můžete zavolat,
00:43:21 abyse za mnou po práci zastavil.
00:43:25 KLEPÁNÍ
00:43:28 -Dobrý den.
00:43:38 -Dále!
00:43:43 -Dobrý den.
-Dobrý den.
00:43:48 Pojďte dál, mladý muži.
00:43:50 Nebo se snad bojíte?
-Ne.
00:43:54 Slíbil jsi mi, že si se mnou dáš odvetu.
00:43:58 Jestli nemáš nic proti tomu,
00:44:00 tak ji můžeme hned odehrát.
00:44:03 -Klidně.
00:44:08 -Prosím.
00:44:10 Kde ses to naučil?
00:44:12 -Ve škole v klubu.
00:44:17 Ale já hraju ostře.
00:44:21 Já neumím podlízat, hrbit se.
00:44:26 -Aleši, já jsem rád,
00:44:27 že mám konečně v podniku jednoho dobrýho protihráče.
00:44:31 Teď hraješ s bílými ty.
00:44:37 A ty sprchy jsem dal opravit.
00:44:39 -Já vím.
00:44:41 Teď byste měl něco udělat s přísunem materiálu.
00:44:45 -A co je s ním?
00:44:46 -Nic.
00:44:48 Jenom že se dělá hrozná věda z toho,
00:44:51 když má někdo o minutu pozdní příchod.
00:44:53 A že se pak půl hodiny čeká na materiál,
00:44:54 to nikoho nezajímá.
00:44:57 -To vždycky začínáš takhle útočně?
00:44:59 -Nelíbí se vám to?
00:45:01 -Naopak.
00:45:02 Já po tom prahnu jako žíznivý v poušti.
00:45:05 -Myslíte šach, nebo ty moje připomínky?
00:45:08 -Obojí.
00:45:20 Táta ti vyčetl, že jsi mě porazil, viď?
00:45:25 Po kom tedy vlastně jsi? Po mamince?
00:45:30 -Víte, já jsem o tom přemýšlel,
00:45:33 proč lidi vlastně podlízají.
00:45:36 Přitom mě napadlo, že vždycky musí mít někoho,
00:45:39 kdo jim to baští.
00:45:42 Zkrátka že vždycky musí vidět,
00:45:45 že to přinese nějaké výsledky.
00:45:51 -To je od tebe hezký,
00:45:53 že se otce zastáváš.
00:45:57 A máš asi pravdu.
00:45:59 Na podlízání musí být dva.
00:46:07 Člověče, proč tě nedali na školu?
00:46:13 Víš co?
00:46:15 Ty budeš, chlapče, studovat.
00:46:17 Tebe je škoda.
00:46:21 -Pozor! Tam byste si odkryl šach.
00:46:26 Černý vzdává.
00:46:31 -Kdy budeme pokračovat?
00:46:33 -Hned jak nastuduju teorii.
00:46:36 Dneska jsem byl čajíček.
00:46:42 -Já jsem si taky dlouho nezahrál.
00:47:15 -Zatracená aktovka.
00:47:16 Já věděl, že nám přinese smůlu.
00:47:22 Za chvíli bude 9,
00:47:24 kluk nikde.
00:47:27 -Tak dlouho u náměstka přece nemůže být.
00:47:30 -To je katastrofa.
00:47:32 Určitě se stala katastrofa a kluk se bojí přijít domů.
00:47:36 -Myslíš, že bys mohl přijít o místo?
00:47:40 -Ale prosím tě, o mě nejde.
00:47:42 Já už to do penze nějak dokodrcám.
00:47:45 Ale nešťastnej kluk.
00:47:47 Takhle si zkazit budoucnost.
00:47:53 Ještě štěstí, že je u toho účet.
00:47:57 Zítra to za něco vyměním.
00:48:00 Skryté titulky: B. Červinková Česká televize 2012
00:48:02 .
00:00:00 .
00:00:27 Mládí, to je božská nemoc,
00:00:29 z které se každodenně uzdravujeme.
00:00:32 A když jsme se z ní úplně uzdravili,
00:00:35 tak přicházejí nové nemoci
00:00:37 a my rádi vzpomínáme na to,
00:00:39 co nám mládí dalo.
00:00:43 Důkazem toho jsou stovky vašich dopisů,
00:00:46 které jste nám napsali na téma
00:00:48 Co se v mládí naučíš.
00:00:51 Nejdelší přišel z Brna.
00:00:54 Skoro 100 stran.
00:00:59 Z Vyškova
00:01:01 50 stran vzpomínek.
00:01:04 Z Hradce Králové
00:01:06 20 stran.
00:01:08 Úsloví Co se v mládí naučíš
00:01:10 jste svými dopisy doplnili
00:01:12 o druhou část.
00:01:14 Co se v mládí naučíš, ve stáří jako když najdeš,
00:01:18 říká dopis z Uherského Hradiště.
00:01:21 Co se v mládí naučíš,
00:01:23 tím pak můžeš ve stáří vymlátit hospodu,
00:01:26 soudí jeden boxer z Tišnova.
00:01:30 Co se v mládí naučíš,
00:01:32 ve stáří jako když utne,
00:01:34 píší z Domažlic.
00:01:38 Co se v mládí naučíš,
00:01:40 s tím dnes ani na první třídu v matematice nestačíš,
00:01:44 stěžuje si na množiny autor dopisu
00:01:47 z Nového Bydžova.
00:01:50 A tak dále.
00:01:53 Mě nejvíc zaujal dopis Boženy Gajduškové
00:01:56 z Milešovic u Vyškova.
00:01:58 Píše nám o trémě.
00:02:00 A tréma, ta dovede s člověkem zamávat.
00:02:03 To já znám.
00:02:06 Ale dá se taky překonat.
00:02:09 A o tom vypráví náš první příběh.
00:02:17 Vážená televize.
00:02:19 V jedné moravské vesnici měli pěkné ochotnické divadlo.
00:02:24 O herce tu většinou nebyla nouze.
00:02:27 Zato o profese osvětlovače, zvukaře či kulisáka
00:02:30 nejevil nikdo valný zájem.
00:02:33 A tak si ochotníci vypomáhali, jak se dalo.
00:02:36 Až do té doby, než se k nim přidal
00:02:39 můj strýc Bohdan.
00:02:41 Obětavě a nezištně zastal veškerou technickou službu
00:02:45 v jedné osobě.
00:02:48 I když po nějakém čase už znal, díky své přítomnosti
00:02:51 v osvětlovačské kabině, řadu her nazpaměť,
00:02:55 o hereckou práci neměl zájem.
00:02:59 Lidé z vesnice si proto mysleli,
00:03:01 že Bohdan ochotníkům pomáhá
00:03:04 čistě jen z dobrého srdce.
00:03:07 Členové souboru však tušili,
00:03:09 že k tomu asi ještě má
00:03:11 trochu jiný důvod.
00:03:16 -Každý si vemte po jednom.
00:03:18 A zbytek si rozdělíte po cestě.
00:03:21 -Ne, děkuju, paní Káňová. Nebudu manželovi ujídat.
00:03:24 -Žádný upejpání.
00:03:25 Starý má stejně v aktovce 2 řízky
00:03:27 a sladký nerad.
00:03:29 -Máte doma poklad, pane Káňa.
00:03:31 -To kdybyste teprve ochutnal,
00:03:33 jak umí udělat srnčí hřbet na smetaně,
00:03:34 pane režisére.
00:03:36 -Všechny ženské mě nenávidí,
00:03:37 že tahám chlapy po zkouškách,
00:03:39 na zájezdy.
00:03:41 Jedině vy máte k divadlu takový pěkný vztah.
00:03:44 -Vaše divadlo je mi sympatický od určitý doby.
00:03:47 -Jak tady vystoupili herci z Prahy.
00:03:50 -Ne. Od té doby, co ten můj neřád
00:03:52 přestal mazat karty.
00:03:55 -Na koho vlastně čekáme? Proč se nejede?
00:03:58 Tak nastupujte.
-Není tady Habásek.
00:04:01 Volá do porodnice.
-Už běží.
00:04:08 -Tak co, už je to tady?
-Holka, nebo kluk?
00:04:10 -Dvojčata.
-Dvě holky.
00:04:12 -Já se tam nemůžu dovolat.
00:04:14 -Mají obsazeno?
00:04:16 -Ne. Já ale ztratil číslo.
00:04:19 -Tak zavolej na informace.
00:04:21 -A počkáte na mě?
-Počkáme.
00:04:25 -Hned jsem zpátky.
00:04:35 Ale copak to budou na informacích vědět,
00:04:36 jestli se mi něco narodilo?
00:04:38 -To ne. Ale budou vědět to číslo.
00:04:43 -A jo.
00:04:44 Tak já tam zavolám.
00:04:48 -On je Habásek kapánek šíbnutej.
00:04:51 Ale zase má tak dobrý srdce,
00:04:53 že byste to nikdy tak nenarežíroval.
00:04:56 -Paní Káňová, mně je Habásek sympatickej.
00:04:58 Vůbec mám venkovské lidi hrozně rád.
00:05:01 -Jenom jestli nás nemáte za blbce.
00:05:04 -Paní Růženko.
00:05:05 Pojďte stranou, já vám to vysvětlím.
00:05:06 -Žádná paní Růženka, říkají mi teta Růža.
00:05:10 -Podívej.
00:05:11 Rejža chce sežrat všechny koláčky.
00:05:14 -Spíš chce Růža za pamlsky získat špióna.
00:05:16 -Šel jsem na venkov,
00:05:17 abych mohl studovat zdejší život.
00:05:20 -Tak si vemte.
-Děkuju.
00:05:21 Třeba ten váš krásný vztah s panem Káňou.
00:05:23 To bych ve městě nenašel.
00:05:25 Každý umělec musí někde čerpat.
00:05:28 -Jaký krásný vztah. My máme úmluvu.
00:05:31 Dokud poslouchá, tak mu dám najíst,
00:05:33 když začne chlastat, tak nedostane vůbec nic.
00:05:36 A jakmile čuchne ke karbanu, tak se rozvádím.
00:05:39 -Rozvod kvůli kartám?
00:05:41 Toho nejste schopna se svým laskavým srdcem.
00:05:43 -Omyl, přítelíčku.
00:05:44 Já už jsem ho jednou před rozvodový soud pohnala.
00:05:47 To jste měl vidět, jak prosil a naříkal.
00:05:51 Nechtěl přijít o dobré bydlo.
00:05:53 A já zase nechtěla karbaníka,
00:05:55 co mi prohrál plot a nakonec celou zahradu.
00:05:58 -On prohrál plot?
00:05:59 -Už běží!
00:06:00 -Rejžo, už běží.
00:06:09 -Už ho mám.
-Kluka?
00:06:11 -Ale ne. To číslo.
00:06:13 Můžu si ještě zavolat?
-Proč jsi nezavolal hned?
00:06:15 -Já jsem volal,
00:06:17 jenže jsem to blbě vytočil
00:06:19 a ona se tam ozvala pekárna.
00:06:21 Potom jsem s tím praštil a ono už to nefunguje.
00:06:25 Bohdane, mohl bych si zavolat od vás?
00:06:28 -Že váháš.
00:06:29 -Přátelé, nemáme čas, musíme nasedat.
00:06:33 Ty si můžeš zavolat z Máslenic.
00:06:35 Budeš tam mít hodinu čas. Nasedat!
00:06:37 -To nevydržím. Nemáte někdo slivovici?
00:07:04 -A jdeme na to.
00:07:25 -Co bude s tou slivovicí?
00:08:57 -S lampami je to tady slabší.
00:09:00 Ale to nevadí,
00:09:01 dneska to postavíme na hereckém umění.
00:09:09 Tak co?
00:09:11 Jak se vám to líbí?
00:09:13 -To je hezky vyvedený.
00:09:19 -Víte, kolik jsem na to vypatlal barev?
00:09:21 Dvě a půl kila.
00:09:27 -Poslyšte, pane Káňo,
00:09:29 vy si myslíte, že se to manželka nedozví?
00:09:33 -Copak?
00:09:34 -Že hrajete ty karty.
00:09:37 -To víte, že se to jednou dozví.
00:09:42 -A rozvede se s vámi.
00:09:44 -Rozvede.
00:09:49 Nazdar.
-Já to nemyslel zle, pane Káňa.
00:09:54 -Takový řeči mě můžou jedině namíchnout.
00:09:58 Já to moc dobře vím.
00:10:00 -Proč hrajete ty karty?
00:10:02 -Když se člověk v 5 letech naučí denně hrát karty,
00:10:06 tak toho ve 44 nemůže nechat.
00:10:10 Co se v mládí naučíš...
00:10:16 Nejde to.
00:10:18 Prostě to nejde.
00:10:26 Proč by se to mělo provalit?
00:10:29 -Podívejte, kolik je tady lidí.
00:10:32 Někdo to řekne ženě, ta to řekne dál a je to u vás.
00:10:39 -Ale oni všichni dobře ví,
00:10:41 že v tom případě by si museli sami stavět kulisy.
00:10:44 Sami si je vyrábět.
00:10:46 A sami si svítit.
00:10:49 Prostě mají dobrý důvod,
00:10:51 aby drželi jazyk za zuby.
00:10:55 A vy taky, je-li pravda.
00:10:59 Vy přece divadlo milujete
00:11:01 a nechcete mu způsobit žádnou škodu.
00:11:08 Nebo si vás Růža koupila za pár koláčů,
00:11:11 abyste mě špehoval?
-Pane Káňa, dovolte,
00:11:14 za co mě máte.
00:11:18 Jedete do záhuby. A mně je vás líto.
00:11:23 Když už je ta vášeň tak silná,
00:11:25 musíte u toho chlastat?
00:11:28 To žena na vás musí poznat, že jste pil.
00:11:30 -Ale to je vyzkoušený.
00:11:33 Pane režisér,
00:11:35 já si dávám do sedmi.
00:11:37 Pak na to hodím gulášek
00:11:40 a před půlnocí, než se dostaneme domů,
00:11:43 tak už po tom není ani stopy.
00:11:48 -Už je to tady.
-Co?
00:11:50 -Já mám kluka.
00:11:53 -Výborně, Tondo, to je ono.
00:11:55 Jsi kabrňák.
00:11:57 -Gratuluju.
-Já mám kluka.
00:12:00 Já mám kluka. Kluka.
00:12:07 Kluka.
00:12:39 -Béďo, dáme si na usmířenou.
00:12:41 -Ne, ne. Já mám svoje zásady.
00:12:44 Já piju jenom do sedmi.
00:12:46 -Máš teprve čtvrt na osm.
00:12:53 -Strejdo, přišijte mi to.
00:12:57 -To je zase den.
00:13:00 Ukaž, prosím tě.
00:13:05 -Tak ahoj.
-Ať to roste.
00:13:11 -Prosím tě, neožer mi je,
00:13:13 ať si zahrajeme aspoň cestou domů.
00:13:16 -Jenom do druhý nožičky,
00:13:18 abysme nekulhali.
00:13:20 -Já vím. Už počtvrtý.
00:13:22 -Už je toho pití dost, Habásku.
00:13:24 -Rejžo, ty seš nějakej ztrémovanej.
00:13:27 Pojď sem, umělče, budeš čerpat.
00:13:29 -Nechte toho.
00:13:30 Sbalte to, běžte do šatny. Běžte.
00:13:33 -Já hraju až ve druhý půlce.
00:13:42 -Světlo v sále.
00:13:51 Světlo na předscénu.
00:14:01 Opona!
00:14:43 -Prosím tě, kamaráde,
00:14:45 nemohl bys mě nalíčit?
00:14:47 -Tondo, nespi.
00:15:03 Toníku!
00:15:17 -Neblázněte. Vždyť se nachladí.
00:15:22 -Neměli bysme zavolat doktora?
00:15:25 -Přebral. Potřebuje se vyspat.
00:15:28 -Vyspat.
00:15:30 Kdo mi bude hrát vodníka, vy chytrej.
00:15:32 -Tak se jednou bude hrát s jedním vodníkem.
00:15:35 -To nejde.
00:15:36 To by znehodnotilo naši hru.
00:15:42 Ale vy to budete hrát, pane Káňa.
00:15:45 -Já?
00:15:47 Já jsem divadlo nikdy nehrál.
00:15:49 -Každý musí jednou začít.
00:15:50 Pokud si vzpomínám, tak jste se chlubil,
00:15:53 že znáte všechny role z Lucerny nazpaměť.
00:15:56 -Ale to je něco jiného.
00:15:58 -Ten mlynář tě chytne a ke kamnům přiváže,
00:16:01 i v tvých červených botičkách a kloboučku.
00:16:05 -Mě?
00:16:07 -Vás?
00:16:09 -Já napovídám text.
00:16:11 Jedem.
00:16:12 Mě?
00:16:18 Ty vrbo vyšeptalá.
00:16:21 Ty staromládenecký mrzoute.
00:16:24 Cos mě to přišel kázat?
00:16:25 Kdo tě zval?
00:16:26 Proč lezeš ze svého shnilého rybníka?
00:16:30 -Vidíte, jak to pěkně umíte.
00:16:32 Proč to nevezmete sám?
00:16:34 -Copak neslyšíte, že mám vadu řeči?
00:16:37 -Jakou?
00:16:41 -Neumím říct r.
00:16:43 -H?
00:16:45 -R.
00:16:48 -Vždyť říkám h.
00:16:50 -Režisér neumí říct r.
00:16:54 -Proč to neřeknete hned.
00:16:55 Proč tvrdíte, že neumíte říct h.
00:16:58 -Prostě mám vadu řeči a hrát to nemůžu.
00:17:01 -Já mám totální vadu všeho a mám to hrát.
00:17:04 -Já vám to trochu proškrtám
00:17:06 a uvidíte, že to půjde, pane Káňa.
00:17:10 Hezké, viď? Víš...
00:17:14 -Hezké, viď. Víš...
00:17:17 -Já bych se...
-Já bych se...
00:17:19 -Rád ženil...
-Rád ženil...
00:17:21 Tuze rád a děti bych rád měl.
00:17:23 Hodně dětí.
00:17:24 Já bych se s nimi válel jako s koťaty,
00:17:27 hrál si, kočkoval,
00:17:29 vodil je sem na břeh na sluníčko.
00:17:31 -Poslouchal jejich pištění, vrnění.
00:17:33 -Ty vrbo jedna vyšeptaná, ty staromládencký mrzoute,
00:17:36 cos mi to přišel kázat?
00:17:38 -Hele, neber mi text.
-Kdo tě zval?
00:17:40 -Stop.
00:17:42 Text jste mu vzal.
-To není pravda, já říkám svůj.
00:17:45 -Nenechal jste ho doříct jeho text.
00:17:47 -To se musíte prosadit, pane kolego.
00:17:56 -Tak jak to jde?
00:17:59 -Hezké, viď?
00:18:03 Já bych se rád ženil
00:18:05 a děti bych rád měl.
00:18:07 Hodně dětí...
-No vidíš, Bohdane.
00:18:15 -Já bych se s nimi válel, hrál, kočkoval,
00:18:18 vodil je sem na břeh na sluníčko.
00:18:40 Tam jsou lidi.
00:18:43 Tam je plný sál lidí.
-A kdo by tam měl být?
00:18:46 -Ale to já ze sebe nedostanu ani slovo.
00:18:50 -Jak to?
00:18:53 -Já jsem s tím nepočítal.
00:18:56 Já jsem si neuvědomil, že tam budou lidi.
00:18:59 -Ale divadlo se přece vždycky hraje pro lidi.
00:19:02 -Já vím.
00:19:04 Já jsem si to v tom zmatku neuvědomil.
00:19:10 Jak uvidím ty lidi, nedostanu ze sebe ani slovo.
00:19:12 Já mám odmalička strašnou trému.
00:19:14 -To se vám jen zdá, Bohdane.
00:19:17 -Ne, nezdá. Já to dobře vím.
00:19:20 Já nic nehraju.
00:19:27 Nebudu!
00:19:30 -Ale pane Káňa...
00:19:38 -Pane Káňo!
-Bohdane!
00:19:51 Bohdane!
00:20:21 -Pardon.
00:20:40 -Tady není. Tady už jsem byla.
00:20:44 -Bohdane! Vylez!
00:20:56 Bohdane, vylez,
00:20:57 nebo se teta Růža ještě dnes v noci dozví,
00:21:00 že ses dal k divadlu kvůli karbanu.
00:21:06 To znamená, milý Bohdane,
00:21:08 že se teta Růža s tebou rozvede
00:21:11 a máš po dobrým bydlu.
00:21:20 -Komu tykáš, ty cucáku?
00:21:27 To máte marný.
00:21:31 Já ze sebe nedostanu ani slovo.
00:21:34 -Zavři oči a nedívej se do hlediště.
00:21:37 -To mi nepomůže. Já stejně vím, že tam jsou.
00:21:40 -Pane Káňa,
00:21:41 já vám budu text nahazovat.
00:21:43 Stačí, když se budete dívat sem,
00:21:45 a můžete to pěkně opakovat.
00:21:47 -To je zbytečný vám něco vysvětlovat.
00:21:50 Vy to stejně nikdy nepochopíte.
00:22:00 -Pojď, jdeme na to.
00:22:03 -Jak se cítíš?
-Jako poplivanej.
00:22:17 -Jak jsi starý, tak jsi hloupý.
00:22:19 Snad si nemyslíš,
00:22:21 že na tu strakatinu někoho přivábíš
00:22:23 a nějakou panenku chytíš.
00:22:33 (šeptem)
-Na mlynářovu schovanku to líčím.
00:22:37 -Jářku, to na mlynářovku schovanku líčíš.
00:22:40 Že jo?
00:22:47 Ale klid. Ty na ně pentličky
00:22:50 a oni na tebe provaz z lýčí.
00:22:53 (šeptem)
-Máš pravdu.
00:22:57 -No vidíš. Místo abys ho zlobil,
00:22:59 věšíš pentličky, vzdycháš, škemráš a fintíš se.
00:23:03 A jak jsi učesaný a ulízaný.
00:23:06 A boty.
00:23:10 (šeptem)
-Jestli hned nezačneš mluvit,
00:23:12 tak řeknu tetě Růže o kartách.
-Ukaž?
00:23:15 Červené botičky.
-Ty darebáku.
00:23:19 -Na těch sis dal záležet. (šeptem)-Hezké, viď?
00:23:26 Růža. Rozvod.
00:23:32 Hezké, viď?
00:23:35 -Hezké, viď?
-No sláva.
00:23:40 (šeptem)-Víš, já bych se rád...
-Víš, já bych se rád
00:23:46 ženil.
00:23:49 Tuze rád.
00:23:52 A děti bych rád měl.
00:23:55 Hodně dětí.
00:23:57 Já bych se nimi válel jako s koťaty,
00:24:00 hrál si... (šeptem)-A kočkoval.
00:24:07 -Prosím vás, pane režisére, nepřerušujte mě,
00:24:10 já dělám pauzu. SMÍCH
00:24:15 -Kočkoval a vodil je sem na břeh
00:24:18 na sluníčko.
00:24:22 -A poslouchal jejich pištění.
00:24:25 -Ty vrbo jedna vyšeptaná, ty staromládenecký mrzoute,
00:24:29 cos mně to přišel kázat. Kdo tě zval?
00:24:32 Proč lezeš ze svého shnilého rybníka?
00:24:36 ZPĚV
00:24:40 -Strýc Bohdan překonal svoji trému,
00:24:44 představení se dohrálo
00:24:46 a od té doby se datuje začátek
00:24:49 strýcovy ochotnické kariéry.
00:24:52 Dnes už je jedním z předních herců
00:24:55 a pro svou novou vášeň, představte si to,
00:24:59 už úplně zapomněl na karty.
00:25:36 -V Lucerně jsem hrával často a rád.
00:25:39 Ale život se s námi dovede zahrát větší komedie
00:25:42 než jaké známe z divadla.
00:25:45 Příběhy vážné, milé,
00:25:48 veselé i poučné.
00:25:51 Rodiče a děti, děti a rodiče.
00:25:56 Už staří Římané říkali,
00:25:58 že chtějí-li mít rodiče čestné děti,
00:26:01 musí být sami čestní.
00:26:03 A to by mohlo být předznamenání
00:26:06 našeho druhého příběhu.
00:26:07 Napsal nám ho Jaroslav Huška z Opavy.
00:26:15 -Když se můj kamarád Aleš vyučil zámečníkem
00:26:18 a měl se rozhodnout, kam půjde do zaměstnání,
00:26:21 nebylo vlastně co rozhodovat.
00:26:26 Otec mu totiž obstaral práci v závodě,
00:26:28 kde řadu let pracoval jako vedoucí údržby.
00:26:31 A měl zřejmě představu,
00:26:33 že jeho syn na to půjde stejným stylem,
00:26:36 jako kdysi on sám.
00:26:40 -Kde je ten kluk sakra?
00:26:43 Nech toho věčnýho šmrdlání a pojď ke stolu.
00:26:45 Ze studeného jídla jsou žaludeční vředy.
00:26:57 Dobrou chuť. Co je zas?
00:27:06 RÁDIO
-Dobrou chuť.
00:27:10 TELEFON
-Kterej otrava?
00:27:17 Haló.
00:27:19 To jste vy, soudruhu náměstku.
00:27:23 Ne, nevyrušujete.
00:27:25 Ne, nevečeříme.
00:27:28 Co si přejete?
00:27:32 Ano, samozřejmě.
00:27:35 Ano, to já zařídím. Spolehněte se.
00:27:36 Na shledanou.
00:27:39 Trouba jeden. Tak konečně.
00:27:42 Dobrou chuť.
00:27:44 Vlastně moment.
00:27:46 Venca se chce zítra hodit marod.
00:28:00 Ahoj. Tady je Karel.
00:28:02 Venco, ty se nemůžeš zítra hodit marod,
00:28:04 protože musíš spravit náměstkovi šachový hodiny.
00:28:07 Jo, šachový hodiny.
00:28:10 Protože seš jedinej, kdo tomu rozumí.
00:28:12 Mají šachový turnaj.
00:28:18 Tak dobrý.
00:28:20 Děkuju. Ahoj.
00:28:23 Já že jsem otrava?
00:28:27 Taková je moje situace.
00:28:28 Já nemůžu říct náměstkovi, že je otrava.
00:28:30 Mně to může říct každej.
00:28:32 -Ze studeného jídla jsou žaludeční vředy.
00:28:34 -To není všechno.
00:28:35 Korunu tomu nasadí tenhle usmrkanec.
00:28:38 -Nebuď sprostý na tatínka.
00:28:40 -Ale já na něj nejsem sprostý.
00:28:42 Právě naopak. Propaguji jeho zásady.
00:28:45 -Ty nepropaguješ jeho zásady, nýbrž ho zesměšňuješ.
00:28:49 -Já se dnes snad nenajím.
00:28:51 -V tom případě on mě taky zesměšňoval.
00:28:53 -Aleši, přece nemůžeš srovnávat
00:28:54 to svoje brnání na kytaru
00:28:56 s tatínkovými pracovními problémy.
00:28:58 -To jsem nevěděl,
00:29:00 že oprava šachových hodin pro náměstka
00:29:01 je pracovní problém.
00:29:03 -Tatínku, nebij ho, převrhneš talíře.
00:29:07 -Tak rozdíl v tom není žádnej.
00:29:09 Až na jednu maličkost.
00:29:11 Že z těch náměstkových šachů můžeme něco mít.
00:29:14 Kdežto ta tvá kytara je úplně...
-Tatínku.
00:29:17 -Na nic.
00:29:19 -Co můžeme mít, tatínku, z náměstkových šachů?
00:29:23 -Podívej se, chlapče.
00:29:25 Ty seš ještě mladej.
00:29:27 Ty bereš svět
00:29:28 jako rozmarnou hru.
00:29:32 Já vím, že nemůžeš tušit, jakej je život boj.
00:29:36 Jak se člověk musí urputně protloukat
00:29:39 třeba k tomuto kusu masa
00:29:42 nebo k těm několika knedlíkům.
00:29:45 Podívej se. Ty ses vyučil,
00:29:47 táta ti sehnal místo, ty máš nepřeberné možnosti.
00:29:50 Můžeš se stát vedoucím údržby jako já.
00:29:53 Ale kdo o tom rozhoduje, že z tebe něco bude?
00:29:56 Kdo?
-Já vím, tati.
00:29:58 Náměstek. Ale pojď už jíst.
00:30:00 -Ticho!
00:30:02 Když už o tom mluvíme, tak mě nepřerušuj.
00:30:04 -Jenom klidně.
00:30:05 -My jsme pro tebe udělali vše, co jsme mohli.
00:30:09 Řekni mi. Co jsi udělal pro to ty?
00:30:10 Ty si myslíš, že to tvoje šmrdlání na kytaru
00:30:13 ti v životě něco přinese?
00:30:16 -V klubu jsem měl náhodou docela úspěch.
00:30:18 -V klubu jsi měl úspěch.
00:30:20 Za tohleto ti nikdo nic nedá.
00:30:23 Kdyby ses aspoň naučil na něco jinýho.
00:30:26 Třeba na křídlovku nebo na buben.
00:30:29 -Co bych podle tebe měl dělat?
00:30:31 -Vyvíjej nějakou činnost.
00:30:33 Zapoj se.
00:30:37 Máte přece u vás SSM?
00:30:39 -Právě v rámci SSM zpívám ty songy.
00:30:42 -Myslíš, že na to tvoje šuby duby
00:30:44 náměstek naletí?
00:30:56 -Já se ti omlouvám, tati.
00:30:58 Já jsem opravdu nechtěl být na tebe sprostej.
00:31:04 Víš, mně je to hrozně trapný
00:31:07 se nějak vnucovat.
00:31:12 -Jakýpak vnucování?
00:31:14 Když se například přihlásíš do šachového turnaje,
00:31:18 seznámíš se s náměstkem,
00:31:20 on pozná, že nejsi songovej blbeček,
00:31:23 ale slušněj a hodnej chlapec.
00:31:27 Chodil jsi ve škole do šachovýho kroužku.
00:31:31 Tak ať z toho v životě něco máš.
00:31:41 -Vítám vás, soudruhu náměstku.
00:31:43 -Tak koho jste mi letos předhodili?
00:31:46 -Na rozehrání do prvních kol
00:31:48 jednoho učně. Nějakej Aleš Bednář.
00:31:53 -Bednář. Není to kluk toho Bednáře z údržby?
00:31:56 -Jo, on sem přinesl ty opravený hodiny.
00:31:59 -Jakej je?
00:32:02 -Na mý gusto má moc dlouhý vlasy.
00:32:04 -Já myslel jako šachista?
00:32:07 -To nevím.
00:32:09 Soudruhu náměstku.
00:32:14 -Zase aktovka.
00:32:16 Já jsem ještě nezačal nosit tu loňskou.
00:32:19 Protože ta předloňská, jak račte vidět, je pořád dobrá.
00:32:22 -My nekupujeme laciný věci, soudruhu náměstku.
00:32:25 Tohle není žádná koženka.
00:32:26 -Kdybyste radši koupili pořádný putovní pohár.
00:32:30 Nebo obyčejný diplomy.
00:32:32 Protože takhle to vypadá...
00:32:34 -Soudruhu náměstku,
00:32:36 já vám příští rok koupím něco jinýho.
00:32:38 -Co mně? Jak to mně?
00:32:40 Přece to kupujete vítězi.
00:32:42 To může být kdokoliv z těchhle lidí.
00:32:46 -Soudruhu náměstku,
00:32:48 já vám k té aktovce dám pokladní blok.
00:32:51 A vy si to můžete vyměnit za co chcete.
00:33:12 -Tak co?
00:33:14 Jak se ti líbí v závodě?
00:33:19 -Na umývárce nejdou sprchy.
00:33:21 -Na které?
00:33:23 -V zadním bloku ve druhém poschodí.
00:33:28 -Copak tam je nějaká umývárka?
00:33:31 -Je. A nefungují v ní sprchy.
00:33:38 -Kde ses naučil hrát šachy? U tatínka?
00:33:41 -Ten hraje jiné hry.
-Ano?
00:33:44 A jaké hry?
00:33:57 -Dotknuto, hráno.
00:33:59 Musíte hrát pěšákem, když jste se ho dotknul.
00:34:13 Šach a garde.
00:34:33 -Ahoj.
00:34:39 -Kde jsi byl tak dlouho?
00:34:41 -Přece na šachovém turnaji.
00:34:43 -A co? Byl tam náměstek?
00:34:44 -Byl.
-Co je tohle?
00:34:46 -To je aktovka. Tady je ucho,
00:34:48 tady zámeček a tady jsou přihrádky.
00:34:54 -Ty jsi náměstka porazil?
-Jo.
00:34:56 Vzdal te ve 40. tahu.
00:34:59 -To jako znamená...
00:35:03 Tak to je konec.
00:35:10 Víš, kdo to je?
00:35:12 Víš, jak je záludnej a pomstichtivej?
00:35:14 -To nevím.
-Tak to se dozvíš.
00:35:16 On to bude brát jako podrývání autority.
00:35:19 -Když je někdo náměstek, tak to ještě neznamená,
00:35:21 že se před ním budu hrbit.
-Tak to budeš muset.
00:35:25 A hezky rychle. Dokud jsi mladej.
00:35:29 Copak já se nehrbím? Celej život.
00:35:31 A je to snad vada na kráse?
00:35:33 Podívej se na mě.
00:35:35 Narostl mi nějaký hrb?
00:35:37 Mám hrb?
-Ne.
00:35:39 -Tak vidíš. A přitom jdu pěkně nahoru,
00:35:42 místečko po místečku.
00:35:43 Já ti něco ukážu.
00:35:45 Dneska jsme brali. Podívej se na pásku.
00:35:49 -Dovolíš?
00:35:53 Tobě zvýšili plat? A odkdy?
00:35:55 -Ne, to jsou mimořádné prémie.
00:35:58 -Odedneška mi budeš ukazovat výplatní pásku pravidelně.
00:36:01 -Řešíme mě, nebo kluka?
00:36:05 -Čeho se vlastně bojíš?
00:36:07 Vždyť on to vzal docela sportovně.
00:36:10 A vyzval mě na odvetu.
-Tu jeho odvetu teprve poznáš.
00:36:13 A aktovku zítra vrátíš.
00:36:15 -Proč bych ji vracel? Je moje.
00:36:16 -Protože ti k ničemu není.
00:36:18 Svačina se ti vleze do kapsy.
00:36:20 Kdežto takový náměstek aktovku potřebuje.
00:36:23 Každou hodinu. Každou minutu.
00:36:40 -Na co máš ty 2 aktovky?
00:36:43 -Na co. Na nic.
00:36:46 Copak je zakázaný nosit dvě aktovky?
00:36:49 -To není.
00:36:51 Já si je obě pečlivě prohlédnu,
00:36:53 až půjdeš z práce.
00:36:55 -Já se s tebou nebudu hádat.
00:36:59 KLEPÁNÍ
00:37:06 -Soudružko, prosím vás,
00:37:08 je tam soudruh náměstek?
00:37:10 -Je na poradě u soudruha ředitele.
00:37:12 Co jste si přál?
00:37:16 -Já jsem mu přinesl aktovku.
00:37:18 -To je jeho aktovka?
-Ano.
00:37:20 -Aha, on ji někde zapomněl.
00:37:25 -Ano. On už bude vědět kde.
00:37:30 Ale já mu to radši předám osobně.
00:37:33 Na shledanou.
00:37:37 Bednář jméno mé.
00:37:39 -Já vás přece znám, soudruhu Bednáři.
00:37:42 -Na shledanou.
00:37:48 -Ještě ke všemu jsem zapomněl
00:37:50 na ředitelství aktovku.
00:37:53 -Tu vám před chvílí přinesl Bednář z údržby.
00:37:56 Prý jste ji včera někde zapomněl.
00:37:58 -Včera?
00:38:00 A jak vypadala?
00:38:02 -Vypadala jako aktovka.
00:38:10 -Co se to dneska děje?
00:38:13 Nejprve mě ředitel obviní, že dovoluji lidem zbytečné úlevy,
00:38:17 že jim umožňuji v závodě dělat fušky,
00:38:21 pak se objeví aktovka,
00:38:23 kterou jsem před 5 minutami měl na ředitelství,
00:38:26 a sekretářka mi tvrdí,
00:38:28 že jsem ji včera někde zapomněl.
00:38:31 Není dneska apríl?
00:38:33 -Ne, dnes je středa.
00:38:37 -Kdože ji přinesl?
00:38:38 -Údržbář z bedny.
00:38:40 Pardon. Bednář z údržby.
00:38:51 -Tady je Chalupa. Je tam Bednář?
00:38:57 Jak mohl jít za mnou na ředitelství,
00:38:58 když tam nejsem?
00:39:02 Proč tady tu aktovku nenechal?
00:39:03 -To nevím. Asi vám ji chce dát osobně.
00:39:06 Třeba po vás něco bude chtít.
00:39:09 -Víte co?
00:39:11 Já si za ním skočím raději hned.
00:39:15 Za 10 minut jsem zpátky.
00:39:21 Pávku, kde je Bednář?
00:39:24 -Není tady, soudruhu náměstku.
00:39:26 -A kde je?
00:39:27 Říkal jste mi do telefonu,
00:39:29 že se za 10 minut vrátí.
00:39:30 -On už se vrátil.
00:39:31 Když se ale dozvěděl, že jste ho hledal
00:39:32 tak šel za vámi do kanceláře.
-Proč mi nezavolal?
00:39:35 -Nesl vám aktovku a tu jaksi po telefonu...
00:39:39 -Copak to tam máte?
00:39:41 Jen mi to ukažte.
00:39:54 Rumcajs,
00:39:57 Manka,
00:40:00 Švejk.
00:40:11 Pro koho to děláte?
00:40:13 -To je pro vás, soudruhu náměstku.
00:40:17 Chtěli jsem vám to dát k svátku.
00:40:19 -Zadržte, Pávku.
00:40:21 Nedělejte si ze mě blázna.
00:40:23 -Ne jenom pro vás. Pro všechny Josefy,
00:40:26 jako překvapení.
-Překvapení.
00:40:30 Tak o tomhle si ještě popovídáme.
00:40:32 Všichni.
00:40:35 I s Bednářem.
00:40:39 -Je tady náměstek?
-Šel do údržby za Bednářem
00:40:42 a vrátí se za 10 minut.
00:40:44 -Za mnou asi nešel, když jsem tady.
00:40:47 -Kdybyte tu aktovku tady nechal hned,
00:40:48 tak jste nemusel běhat po závodě sem a tam.
00:40:51 A taky mi příště neříkejte,
00:40:53 že jste ji včera někde našel,
00:40:54 když ji před chvílí zapomněl na ředitelství.
00:40:58 -Tak to já mu jdu naproti.
00:41:48 -Byl tady ten Bednář
00:41:50 a aktovku jsem mu musela vyrvat násilím.
00:41:53 -Jenže to není moje aktovka.
00:41:56 -A čí je to aktovka?
00:41:58 -To nevím.
00:42:07 -Je úplně nová.
00:42:09 Třeba tu vaši ztratil a koupil vám ze strachu novou.
00:42:12 Byl takovej divnej.
00:42:14 -Ukažte?
00:42:17 No jasně.
00:42:19 To je ta první cena z turnaje.
00:42:30 Tady je Chalupa. Je tam Bednář?
00:42:33 Kde se ten člověk pořád fláká?
00:42:37 Poslyšte, neprovokujte mě.
00:42:39 Neprovokujte mě, nebo s vámi zatočím.
00:42:43 A tu věc s těma Rumcajsama a Mankama si vypijete.
00:42:47 To vám slibuju.
00:42:48 Když je havárka, tak to děláte týden.
00:42:51 Na hlouposti máte času dost.
00:42:53 A ten váš Bednář, místo aby se věnoval práci,
00:42:55 tak se pořád někde potuluje a nosí aktovky sem a tam.
00:42:58 Ale já vám to zavařím.
00:42:59 Já vám to zavařím, uvidíte.
00:43:04 -Přinesli vám vaši aktovku.
00:43:06 -No sláva.
00:43:08 Už jsem si myslel, že se mi to všechno zdá
00:43:10 a že se za chvíli probudím.
00:43:12 Ale dík a tuhle pošlete Bednářovi.
00:43:18 A mladému Bednářovi můžete zavolat,
00:43:21 abyse za mnou po práci zastavil.
00:43:25 KLEPÁNÍ
00:43:28 -Dobrý den.
00:43:38 -Dále!
00:43:43 -Dobrý den.
-Dobrý den.
00:43:48 Pojďte dál, mladý muži.
00:43:50 Nebo se snad bojíte?
-Ne.
00:43:54 Slíbil jsi mi, že si se mnou dáš odvetu.
00:43:58 Jestli nemáš nic proti tomu,
00:44:00 tak ji můžeme hned odehrát.
00:44:03 -Klidně.
00:44:08 -Prosím.
00:44:10 Kde ses to naučil?
00:44:12 -Ve škole v klubu.
00:44:17 Ale já hraju ostře.
00:44:21 Já neumím podlízat, hrbit se.
00:44:26 -Aleši, já jsem rád,
00:44:27 že mám konečně v podniku jednoho dobrýho protihráče.
00:44:31 Teď hraješ s bílými ty.
00:44:37 A ty sprchy jsem dal opravit.
00:44:39 -Já vím.
00:44:41 Teď byste měl něco udělat s přísunem materiálu.
00:44:45 -A co je s ním?
00:44:46 -Nic.
00:44:48 Jenom že se dělá hrozná věda z toho,
00:44:51 když má někdo o minutu pozdní příchod.
00:44:53 A že se pak půl hodiny čeká na materiál,
00:44:54 to nikoho nezajímá.
00:44:57 -To vždycky začínáš takhle útočně?
00:44:59 -Nelíbí se vám to?
00:45:01 -Naopak.
00:45:02 Já po tom prahnu jako žíznivý v poušti.
00:45:05 -Myslíte šach, nebo ty moje připomínky?
00:45:08 -Obojí.
00:45:20 Táta ti vyčetl, že jsi mě porazil, viď?
00:45:25 Po kom tedy vlastně jsi? Po mamince?
00:45:30 -Víte, já jsem o tom přemýšlel,
00:45:33 proč lidi vlastně podlízají.
00:45:36 Přitom mě napadlo, že vždycky musí mít někoho,
00:45:39 kdo jim to baští.
00:45:42 Zkrátka že vždycky musí vidět,
00:45:45 že to přinese nějaké výsledky.
00:45:51 -To je od tebe hezký,
00:45:53 že se otce zastáváš.
00:45:57 A máš asi pravdu.
00:45:59 Na podlízání musí být dva.
00:46:07 Člověče, proč tě nedali na školu?
00:46:13 Víš co?
00:46:15 Ty budeš, chlapče, studovat.
00:46:17 Tebe je škoda.
00:46:21 -Pozor! Tam byste si odkryl šach.
00:46:26 Černý vzdává.
00:46:31 -Kdy budeme pokračovat?
00:46:33 -Hned jak nastuduju teorii.
00:46:36 Dneska jsem byl čajíček.
00:46:42 -Já jsem si taky dlouho nezahrál.
00:47:15 -Zatracená aktovka.
00:47:16 Já věděl, že nám přinese smůlu.
00:47:22 Za chvíli bude 9,
00:47:24 kluk nikde.
00:47:27 -Tak dlouho u náměstka přece nemůže být.
00:47:30 -To je katastrofa.
00:47:32 Určitě se stala katastrofa a kluk se bojí přijít domů.
00:47:36 -Myslíš, že bys mohl přijít o místo?
00:47:40 -Ale prosím tě, o mě nejde.
00:47:42 Já už to do penze nějak dokodrcám.
00:47:45 Ale nešťastnej kluk.
00:47:47 Takhle si zkazit budoucnost.
00:47:53 Ještě štěstí, že je u toho účet.
00:47:57 Zítra to za něco vyměním.
00:48:00 Skryté titulky: B. Červinková Česká televize 2012
00:48:02 .