Tři bakalářské příběhy (1977). Hrají: L. Pešek, M. Dvorská, V. Voska, J. Štěpničková, J. Bláha, L. Geprtová a další. Scénář J. Melíšek. Kamera J. Kačírek. Režie O. Haas
Návštěva
Domov
Adélka
Jak oplácíme rodičům
Čtvrtek 4. 2. 2021 na ČT3
Přehrát
00:00:43 Dobrý večer.
00:00:46 Všimněte si jedné věci.
00:00:48 Jak se lidé rádi na svých pracovištích
00:00:49 obklopují fotografiemi.
00:00:51 Jednak protože sami rádi fotografují,
00:00:54 obyčejně to, co mají rádi,
00:00:56 jednak proto, že se na to pak rádi dívají.
00:01:00 Herecká šatna není výjimkou.
00:01:02 Naopak. Tam bývá fotek ještě víc.
00:01:04 Ale všimněte si, jaké to jsou fotky.
00:01:06 Co zobrazují. Auto, půvabná slečna,
00:01:09 vzpomínka z víkendu, další auto,
00:01:12 tady asi dvojčata-batolata,
00:01:15 krásný pes kólie.
00:01:20 Málokde ale někde najdeme fotografie rodičů.
00:01:23 Fotografie svých rodičů si snad ani nevystavujeme.
00:01:27 A to není jediný dluh, který vůči nim máme.
00:01:30 Ten, kdo vymyslel téma dnešních Bakalářů
00:01:33 Jak oplácíme rodičům,
00:01:36 by zasloužil veřejnou pochvalu.
00:01:39 Došlo nám moře dopisů.
00:01:42 Inženýr Jaromír Novák z Havlíčkova Brodu nám píše.
00:01:46 Věřím, že tak jako já,
00:01:48 mnozí, kteří o tom přemýšleli,
00:01:50 si uvědomili,
00:01:51 kolik zůstávají svým rodičům dlužni.
00:01:54 Plně souhlasím.
00:01:57 Téma dnešních Bakalářů, jak jsem řekl,
00:02:00 je záslužné a krásné a poslala nám je
00:02:02 Marie Tolingerová z Karlových Varů.
00:02:05 Děkujeme.
00:02:07 Bylo těžké vybírat, dopisů je spousta.
00:02:11 Třeba namátkou větu z dopisu z Lomnice.
00:02:14 Opuštěný stařec zabil na dvoře svého věrného psa
00:02:17 a doma pak sám sebe.
00:02:22 Skoro by to vypadalo jako věta ze špatné literatury,
00:02:25 kdyby to nebylo ze života.
00:02:27 Kdyby to nebyla hořká pravda.
00:02:31 Četli jsme neuvěřitelná dramata
00:02:34 lidské necitelnosti, lidské lhostejnosti, otupělosti.
00:02:38 O tom, jak babičky a dědečkové v domově důchodců
00:02:41 marně čekají na návštěvu.
00:02:44 Na jedinou návštěvu svých nejbližších, svých dětí.
00:02:50 A když pak přijdou, na jedinou návštěvu,
00:02:52 tak je zajímá spíš důchod
00:02:55 a jestli by ještě něco nezbylo.
00:02:58 A jsou mezi nimi doktoři, inženýři, ředitelé podniků.
00:03:02 Tedy lidé, kteří právě rodičům
00:03:04 vděčí za své postavení a za své vzdělání.
00:03:09 Další otřesná slova.
00:03:13 Přečtěte tento případ pro výstrahu
00:03:15 všem lhostejným, kteří zanedbávají své rodiče,
00:03:19 ale nikomu nevyzraďte mé jméno.
00:03:22 Já jsem si svoje už protrpěla.
00:03:25 I to mé bolavé srdce, které stále léčím,
00:03:28 napsala nám posluchačka...
00:03:31 Ne, nebudeme jmenovat.
00:03:33 A nebudeme číst příběh necitelné dcery,
00:03:37 ale víme o ní, možná se dívá.
00:03:40 Možná že vidí v této chvíli sama sebe.
00:03:46 Promiňte mi tento úvod, byl nutný, i když smutný,
00:03:50 k pořadu, který má být humorný
00:03:51 a vesele laděný, k Bakalářům.
00:03:54 Tím více díků za ty krásné dopisy
00:03:56 o krásných případech,
00:03:58 kdy lhostejnost se nedostavila léty,
00:04:01 naopak vztah se léty prohlubuje.
00:04:04 O krásném stáří některých rodičů, stařečků.
00:04:09 Byl to těžký výběr, jak už jsem řekl.
00:04:12 A tak jsme zvolili jako první příběh
00:04:15 vyprávění Františka Smějsíka z Blatnice u Hodonína,
00:04:20 který nám k tomu poslal ještě pár slov.
00:04:24 Příběh, který vám posílám,
00:04:25 jsem slyšel ve slováckém sklípku.
00:04:28 U vína a na první pohled působil humorně.
00:04:32 Ale pod slupkou bylo hořké a smutné jádro.
00:04:43 -Karel Vrána je pracovník
00:04:45 propagačního oddělení na veletrhu.
00:04:48 Rodinka jako z obrázku.
00:04:55 Žena Marcela,
00:04:57 dvě děti, Jirka a Pavla.
00:05:01 K úplnému štěstí jim schází už jen maličkost.
00:05:05 Chalupa, dovolená na Kypru, chrysler...
00:05:11 -Co je v televizi?
-Pohádka.
00:05:23 -Příští neděli bude našemu dědečkovi 90.
00:05:28 -Kolik?
-Devadesát.
00:05:32 -Tak mámo.
-Ale ne korun.
00:05:34 Dědečkovi bude 90 roků.
00:05:38 -Nepovídej.
00:05:41 Kterému dědečkovi?
00:05:43 -Kolik máme dědečků?
00:05:46 -Dědečků máme... Jednoho.
00:05:50 -Arnošta. Devadesát roků.
00:05:53 To je krásný věk, co?
00:05:56 -Tak mu pošleme pohled a všichni se tam podepíšeme.
00:05:59 -Karle!
00:06:03 -Tak slavnostní telegram,
00:06:06 ať děda vidí.
00:06:10 -Karle, nebyli jsme za ním 2 roky.
00:06:13 A pochop, že devadesát, to je...
00:06:18 -Počkej, Marcelo. Devadesát let,
00:06:21 s tím by se dalo něco dělat.
00:06:28 Škoda že mu není sto.
00:06:31 Stoletej děda, to by bylo něco.
00:06:35 -Kdo to je?
-Princezna v plavkách.
00:06:42 -Už ať už jste v posteli. Honem!
00:06:46 -Dobrou noc.
00:06:48 -Dobrou. A těšte se.
00:06:49 Přijede k vám dědeček.
-My máme dědečka?
00:06:53 -A hlavně chytrého tatínka. Tak dobrou.
00:06:57 -Já ale, Karle, pořád ještě nechápu,
00:07:00 co s naším dědečkem zamýšlíš.
00:07:03 -Celý týden jsem nemohl nic pořádného vymyslet.
00:07:06 A výstava je za dveřmi.
00:07:08 A ty jsi teď přišla s těmi narozeninami.
00:07:13 Náš dědeček na veletrhu.
00:07:15 To bude v pořádku.
00:07:17 -Ale mně se to nechce nějak líbit.
00:07:20 -Nestarej se. Já si pro dědu zajedu,
00:07:22 týden u nás pobude,
00:07:24 pak ho zase odvezu.
00:07:27 Dědeček bude spokojený, já budu spokojený
00:07:29 a co chceš víc od života?
00:07:32 -A víš určitě, že ti v domově důchodců
00:07:34 na tak dlouho dědečka půjčí?
00:07:37 -No dovol. Je to náš dědeček.
00:07:39 Na tohle máme u nás spravedlivé zákony.
00:07:44 -Děda jako atrakce.
00:07:47 Štěstí, že se toho babička nedožila.
00:07:49 -Babička by byla na dědu pyšná.
00:07:52 Nejstarší návštěvník veletrhu. Kdo to bude?
00:07:56 -Chudák děda.
00:07:57 -Občan, který nejčastěji navštívil veletrh.
00:08:00 Kdo to bude?
-Chudák děda.
00:08:03 -To je propagační tahák jako Brno.
00:08:06 Zvedneme křivku návštěvnosti v celém pavilónu Z.
00:08:09 A budou prémie.
00:08:12 A děda bude slavný.
00:08:13 Reportéři, fotky v novinách.
00:08:16 A víš, jak stoupne popularita u těch babiček?
00:08:19 Všechny báby po něm pojedou.
00:08:21 Na noc se bude muset zamykat,
00:08:23 dědeček zlatej.
00:08:26 -Dědovi je devadesát.
00:08:29 -Druzí chlapi se v tom věku žení.
00:08:33 -Tak já ti v tomhle věku koupím koně.
00:08:35 A pak se budu dívat.
-Klidně.
00:08:38 Můžeme spolu na něm trávit líbánky.
00:08:46 -My budeme rádi, miláčku,
00:08:48 když se v tomhle věku pěšky doškrábeme
00:08:49 do lékárny pro aspirin.
00:08:52 -Tak na zdraví našeho dědy Alberta.
00:08:55 -Ale Karle.
00:08:56 Děda Albert je už dávno...
00:09:00 Tenhle dědeček, o kterém celý večer mluvíme,
00:09:04 se jmenuje Arnošt. Víš, Karle? Arnošt.
00:09:06 -Dobře. Tak na zdraví milovaného dědečka Arnošta.
00:09:18 -Tak na vaše zdraví.
00:09:22 -Na zdraví.
00:09:28 -Děti moje.
00:09:39 -Povídejte, dědo. Jakou jste měli cestu?
00:09:45 -Pro samé slzy, milá Marcelko,
00:09:48 jsem vůbec nic neviděl.
00:09:50 Takové překvapení.
00:09:52 Taková nečekaná radost.
00:09:59 A celý týden, říkáte?
00:10:01 -Celý, dědo.
00:10:03 Když máte tak kulaté jubileum.
00:10:07 -To si vás krásně užiju.
00:10:10 -Děti mají radost, že si užijí vás.
00:10:12 Vždycky večer,
00:10:14 až se vrátíte z výstavy,
00:10:17 tak budete mít na sebe spoustu času.
00:10:21 -Z výstavy, Karlíčku?
00:10:23 Něco o lokomotivách?
00:10:26 -Já bych vám, dědo, rád ukázal,
00:10:29 kde vlastně pracuji.
00:10:31 Já totiž dělám na veletrzích.
00:10:35 -Nerad bych ti byl na obtíž,
00:10:38 když tam pracuješ.
00:10:39 Starý člověk všude jen překáží.
00:10:42 -Nebojte, dědo.
00:10:44 Budeme dělat, že se spolu neznáme.
00:10:47 A bude všechno v pořádku.
00:10:52 -Jak to myslíš?
00:10:54 -Dědečku,
00:10:56 jsou v domově důchodců na vás hodní?
00:11:00 -Moc hodní, Marcelko. Moc.
00:11:03 -Jezte, dědo, to je výživné.
00:11:06 -A jídla tam máme taky dost. A dobré.
00:11:09 Jídla je tam opravdu dost.
00:11:12 -Ale něco vám tam přece jen schází.
00:11:16 -Mně už ne, Marcelko.
00:11:20 Mně se můj sen splnil.
00:11:22 -Sen?
00:11:25 -Tam u nás,
00:11:27 tam se sní celé dny
00:11:30 s otevřenýma očima.
00:11:33 O vás,
00:11:36 co žijete za naší zahradou.
00:11:43 Zda vás ještě uvidíme.
00:11:47 -Máte tam krásný život, dědečku.
00:11:50 To já se zasním třeba chvilinku v auťáku
00:11:54 a už mě to stojí stovku.
00:11:57 -Ale jdi, ty uličníku.
00:11:59 -Podívejte, dědečku,
00:12:01 co jsme pro vás připravili.
00:12:03 Houpací křeslo z půdy.
00:12:05 Pojďte, pohoupáte se.
00:12:16 Zkuste.
00:12:20 -To je hezké.
-Líbí se vám to?
00:12:22 -Velmi hezké.
-To jsem rád.
00:12:27 Sám jsem vám to snesl dolů.
00:12:29 Napadlo mě, že přijede děda,
00:12:31 my máme na půdě křeslo,
00:12:33 tak ať se houpá.
00:12:35 -Jsi hodný, Karlíčku.
-Musíme si pomáhat.
00:12:40 Dědo, pro dnešek máte volno,
00:12:42 ale zítra v 8 jdeme na veletrh.
00:12:46 -A o čem vlastně je?
00:12:47 -Spotřební zboží. Světová špička.
00:12:51 Jedu se tam podívat, jestli je všechno tak, jak má.
00:12:56 Já jsem, dědečku, opravdu rád,
00:12:58 že tak báječně vypadáte. Tak zatím se mějte.
00:13:02 -Na shledanou a děkuju ti, Karlíčku.
00:13:05 -Není zač.
00:13:23 -Už bych se snad nemusel houpat.
00:13:27 Co myslíš, Marcelko?
00:13:29 -Ale dědo, to víte že ne.
00:13:31 Tady si přece můžete dělat, co budete chtít.
00:13:35 Jste přece náš vzácný host.
00:13:39 -Trošku se mi točí hlava.
00:13:42 Ale Karlíkovi ani slovo.
00:13:45 Nerad bych, když s tím měl tolik práce.
00:13:50 -Půjdu připravit večeři.
00:13:53 Zadělávané telecí smíte?
00:13:55 -U nás smím všechno.
00:13:57 -A salát s octem?
-Ten já vydržím.
00:15:03 -Spalovací komora
00:15:05 je řešena s ohledem na víceúčelové použití krbu.
00:15:08 Slouží k vytápění místnosti,
00:15:11 k ohřívání a grilování pokrmů.
00:15:14 -Děkuju vám, děvenko.
00:15:16 Moc pěkně povídáte o těch kamnech.
00:15:19 Ale víte taky něco o lokomotivách?
00:15:23 -To bohužel ne.
00:15:25 -Ne? Tak to já vám povím zase něco o lokomotivách.
00:15:29 Posaďte se.
00:15:31 Vy si jistě myslíte, že lokomotiva je jen jedna.
00:15:35 Kdepak, má milá.
00:15:37 Podle účelu rozeznáváme traťové.
00:15:40 A to posunovací, nákladní,
00:15:43 osobní a rychlíkové.
00:15:46 Každá z nich má své číslo.
00:15:49 První číslice znamená počet hnacích souprav.
00:15:54 Druhá číslice zvětšená o 3
00:15:57 znamená rychlost v desítkách.
00:16:01 A třetí číslice zvětšená o 10
00:16:03 udává tlak na nápravu.
00:16:06 Poznamenejte si to.
00:16:09 Za maličkou chvilinku, přilét čížek k okýnku.
00:16:16 Nazobal se drobečků,
00:16:18 zpíval dětem...
-Písničku.
00:16:23 -Potom ptáček čížeček
00:16:25 tančil s dětmi...
-Taneček.
00:16:30 -Tancovali pro radost,
00:16:32 nasmáli se oba dost.
00:16:42 -Stolní lampa dřevěná soustružená
00:16:44 má stínidlo z textilie
00:16:46 a slouží k přímému osvětlení.
00:16:48 Nebo stojanová lampa slouží k nepřímému osvětlení
00:16:52 a má též stínidlo z textilie pastelové barvy.
00:16:56 -Přiletělo hejno špačků,
00:16:59 každý v kropenatém fráčku.
00:17:02 Naše třešně obsypali,
00:17:04 to vím, ty si kdekdo chválí.
00:17:09 -Tak co? Nezlobí vás?
00:17:12 -Kdepak. Je moc hodný.
00:17:14 Už nám dnes vyprávěl třetí pohádku.
00:17:17 -Dědečku, pojďte ke stolu. Bude večeře.
00:17:20 -A já snad ani nebudu.
00:17:22 U nás jsme tolik nekrmili ani husy před Vánocemi.
00:17:26 -Budete, dědo. Dobrý večer.
00:17:28 Musíte se na posílit na zítřejší návštěvu veletrhů.
00:17:33 -Zítra zase?
-Pozítří taky.
00:17:35 Moc se tam všem líbíte.
00:17:41 -Tento pokoj má vysoké funkční a estetické parametry.
00:17:45 Nábytková soustava se skládá se skříněk se dveřmi,
00:17:48 se skříněk se zásuvkami
00:17:51 a navíc tu jsou ještě doplňkové skříňky se zásuvkami
00:17:54 a volnou nikou.
00:17:56 K této nábytkové soustavě
00:17:58 patří sedačková sestava celočalouněná.
00:18:01 Kdybyste se chtěl seznámit s tvarem nebo typem skříněk,
00:18:04 tady je prospekt.
00:18:27 -Odteď vám lednička Calex
00:18:29 umožní sestavovat v libovolném časovém předstihu
00:18:32 úsporný, kvalitní a zpestřený jídelní lístek.
00:18:35 Obohatí ho zmrzlinou, studenými nápoji,
00:18:38 i studené pivečko bude na chalupě.
00:18:42 -A co když vypnou proud?
00:18:44 -Tak nebude.
-Vidíte.
00:18:47 A když máte na severní straně chalupy
00:18:50 docela maličký sklípek 2x2 metry, tak bude.
00:18:57 Podívejte.
00:19:00 Železničář.
00:19:05 Dvojka.
00:19:13 To je chyba, Arnoštku,
00:19:15 to by tě v Košicích rádi neměli.
00:19:18 -Proč by tě neměli v Košicích rádi?
00:19:23 -Jen tak tak, Jiříčku, a boural jsem rychlík.
00:19:28 -Dědečku, to je hezká kniha.
00:19:30 -Moc hezká. A napínavá.
00:19:34 -To je detektivka?
-Ne.
00:19:37 Jízdní řád.
00:19:42 Tam je osudů.
00:19:44 -Dnes končí další úspěšný ročník
00:19:46 veletrhu spotřebního zboží.
00:19:49 Naše výrobky zde byly podrobeny
00:19:51 tvrdé mezinárodní konkurenci.
00:19:53 Je jen radostné konstatovat,
00:19:56 že většina z nich obstála na jedničku.
00:20:00 Výrobci si odnášejí uznání, plakety, ceny.
00:20:04 Tato zajímavá výstava však nezapomněla
00:20:07 také na naše návštěvníky.
00:20:09 Ředitel výstavy, doktor Jaroslav Kunct,
00:20:12 právě odměňuje nejstaršího návštěvníka výstavy,
00:20:16 90letého pana Arnošta Kubáta
00:20:19 z Domova důchodců ve Sloupčí u Jizbic.
00:20:28 Dostává hned 2 ceny.
00:20:30 Přenosný televizor,
00:20:32 odměna pro nejstaršího návštěvníka.
00:20:35 A tranzistorový přijímač Sokol
00:20:37 jako nejpilnějšímu návštěvníkovi této výstavy.
00:20:49 -Zprávy ze zahraničí.
00:20:51 V Bulharsku se podařilo vypěstovat
00:20:52 největší meloun v kolchoze Družba.
00:20:58 -Tak dědo,
00:21:01 babky budou koukat, až se zítra vrátíte do...
00:21:04 Do svého domova.
00:21:10 -Říkali mi,
00:21:15 že zítra je v Národním domě
00:21:17 něco o parostrojích.
00:21:22 -Ale dědo.
00:21:23 Až zase někdy jindy.
00:21:25 Musíte si od těch výstav trochu odpočinout.
00:21:30 Ale abych nezapomněl, dědečku.
00:21:33 Tady máte na přilepšenou.
00:21:42 Vy jste pomohl mně,
00:21:43 teď zase já vám.
00:21:45 Tak to má na světě být.
00:21:48 A můžete si taky zapnout ten náš nový televizor.
00:21:54 -Tolik peněz?
00:21:59 Co s tím budu dělat?
00:22:01 -Už si s tím nějak poradíte.
00:22:04 Marcelko, jdeme.
00:22:07 My se s maminkou vrátíme z té recepce brzy.
00:22:11 -Tak se tady hlídejte navzájem.
00:22:15 -A dědo, ráno v 6.
00:22:50 -Jiříčku, Pavlínko,
00:22:53 pojďte sem.
00:22:56 To je pro tebe, to je tvoje.
00:23:00 -Děkujeme, dědečku.
00:23:02 -Já mám ale kasičku plnou.
00:23:03 A kočárek už mám, dědečku.
00:23:10 -Třeba mi za to už brzy koupíte kytičku.
00:23:18 Vždyť já neměl ani komu umřít.
00:23:30 A teď už mám.
00:23:39 -Já bych řekl, že mít živé rodiče
00:23:42 a mít je co nejdéle,
00:23:44 je největší štěstí na světě.
00:23:47 To neříkám za sebe, i když tomu věřím.
00:23:50 Cituji jeden z dalších dopisů.
00:23:53 A myslím, že s tímto citátem
00:23:57 by souhlasili mnozí, snad i všichni.
00:24:00 Za 9 sourozenců to podepsala
00:24:03 Věra Lázníčková.
00:24:05 A máme tady další krásné zprávy,
00:24:07 například z Havířova.
00:24:09 Děti poslaly rodiče na dovolenou do Gruzie.
00:24:12 Z Brna syn a snacha vzali babičku k moři do Bulharska.
00:24:16 Poprvé viděla babička moře a rozplakala se dojetím.
00:24:20 Z Nové Paky poslaly děti ovdovělou babičku
00:24:23 na rekreaci sice jen u nás,
00:24:25 ale zato se jim vrátila s novým dědečkem.
00:24:31 Blahopřejeme celé rodině.
00:24:33 V Kopřivnici koupily děti babičce mopeda
00:24:35 a ona s ním teď objíždí celou republiku.
00:24:37 Kdybyste ji náhodou potkali ve vašem městě,
00:24:39 tak jí pozdravujte.
00:24:40 Další dopis je jeden z těch smutnějších.
00:24:44 Z Vošovic nám píše Eva Petrasová.
00:24:47 Pracuji v komisi pro občanské záležitosti,
00:24:50 kde mimo radostného vítání občánků
00:24:53 navštěvujeme i naše staré spoluobčany,
00:24:56 kteří tráví podzim života v domovech důchodců.
00:24:59 Mají zde veškerou péči.
00:25:01 Co však velmi postrádají,
00:25:03 je vděk od těch, pro které obětovali život.
00:25:06 Navštívili jsme jednoho stařečka v den,
00:25:08 kdy se dožíval 95 let.
00:25:11 Byl dojat a my s ním.
00:25:13 Oč by byla jeho radost větší, kdyby ho navštívili jeho nejbližší,
00:25:17 jeho děti. Vychoval 8 dětí.
00:25:19 A je neuvěřitelné,
00:25:21 že v ten den žádný z nich
00:25:23 nepřišel pohladit jeho upracované ruce.
00:25:29 Snad z tohoto hlediska
00:25:31 jsme vybírali i náš další příběh.
00:25:33 A je zajímavé, stejně jako u předešlého,
00:25:36 že stejné vyprávění nám přišlo z mnoha míst celé republiky.
00:25:40 Z Nitry, Bratislavy a dalších.
00:25:44 Tak jsem volili losem.
00:25:45 Autorský los padl na šťastnou autorku.
00:25:49 Paulína Potočková z Adamovských Kochanovců.
00:25:57 -Vážená redakce.
00:26:00 Ten příběh začal jednoho letního odpoledne.
00:26:04 V Sokolnicích před starým zámečkem
00:26:07 zastavilo auto.
00:26:10 Syn tam vysadil svou starou matku s tím,
00:26:13 aby na něj chvíli počkala,
00:26:15 než si vyřídí ve městě své záležitosti.
00:26:20 Do ruky jí dal obálku,
00:26:22 zamával a odjel.
00:26:31 Hodiny ubíhaly, ale syn si dával na čas.
00:26:40 Tisíce myšlenek napadly tu starou paní.
00:26:43 Spletl si ulici. Srážka.
00:26:45 Nepříjemnosti na úřadě.
00:26:50 Ale žádná nebyla ta správná.
00:27:03 -Co vy, paní, pořád tak sama?
00:27:06 -Čekám na syna.
00:27:08 Vážně, přijede.
00:27:10 Dal mi s sebou obálku a řekl mi, abych počkala.
00:27:13 -Dovolíte? Já se podívám.
00:27:25 Pojďte, paní Koutná. Já vás tam doprovodím.
00:27:50 -To snad ne.
00:27:53 To bude omyl!
00:27:56 -Adresa je správná. Pojďte, doprovodím vás.
00:28:29 Posaďte se tady, paní Koutná.
00:28:31 Zajdu za ředitelkou sám.
00:28:48 -Dobrý večer.
00:28:49 Vítám vás. Posaďte se.
00:28:53 My jsme vás čekali už včera, paní Koutná.
00:28:56 Váš pan syn za vás všechno vyřídil.
00:28:59 -On vám nic neřekl?
00:29:02 -Snad řekl.
00:29:06 Možná jsem to zapomněla.
00:29:08 -Budete mít pokojíček sama pro sebe.
00:29:10 Ostatní babičky se už na vás moc těší.
00:29:14 -Ne.
00:29:17 -Copak?
00:29:19 Uvidíte, že se vám u nás bude líbit.
00:29:22 -Uvědomte si, paní, dřív tady žila šlechta.
00:29:25 A teď vám společnost nabízí...
-Pane Soukupe!
00:29:29 Pojďte paní Koutné říct, jak to u nás chodí.
00:29:41 -Madam,
00:29:43 mé jméno je Soukup.
00:29:48 Jsem dámský krejčí.
00:29:53 Vyučil jsem se u firmy Koch a syn.
00:30:02 S dovolením.
00:30:08 -Máte z toho dojem, že opravdu zapomněla?
00:30:12 -Nic jí neřekl.
00:30:14 To není první případ. Pracuji tady už 15 let.
00:30:17 -No vidíte.
00:30:18 A já myslel, že tohle dělají lidé,
00:30:21 kteří se chtějí zbavit třeba psa.
00:30:23 Ale proč to udělal tenhle?
00:30:28 -Vychovala jim dítě a stala se přebytečnou.
00:30:32 Zestárla.
00:30:35 Už se jim nevyplácela. To tak bývá.
00:30:38 On se jí to styděl říct.
00:30:42 Zestárnout není umění.
00:30:44 Umění je to snést.
00:30:47 To řekl Goethe.
00:30:49 -Ale ředitelkou jste tady vy.
00:30:51 Tak co s ní budeme dělat?
00:30:54 -Musí se rozhodnout sama.
00:30:56 Násilím tady nikoho držet nemůžeme.
00:31:01 -Co jsem to chtěl říct, madam?
00:31:04 Pan doktor sem přichází každý týden.
00:31:08 Ale on je, madam, trochu podivín.
00:31:13 On vám vůbec nic nebere.
00:31:17 Ale řeknu vám,
00:31:19 zlatý ručičky.
00:31:24 -Děkuji vám.
00:31:26 -Ve středu máme neobyčejně zajímavou přednášku
00:31:29 o neobyčejně zajímavých chorobách.
00:31:33 A ve čtvrtek je kino
00:31:36 a v pátek nám zpívají dětičky.
00:31:40 -Na shledanou.
00:31:43 -Tak jste se, paní Koutná, rozhodla?
00:31:45 Smím vám ukázat váš pokojík?
00:31:51 -Já půjdu domů.
-Teď?
00:31:55 Už je velmi pozdě, paní Koutná.
00:31:58 -Domů, prosím.
00:32:00 -Dobře. Půjdeme domů.
00:32:02 Ale dneska k nám. Zítra ráno vás odvezu.
00:32:16 Ráno je moudřejší večera, paní Koutná.
00:32:19 Musíte být rozumná.
00:32:33 -Babičko.
-Ano?
00:32:36 -Umíš vyprávět v posteli pohádky?
00:32:39 -To víš, že umím.
00:32:42 Znáš třeba pohádku o princi Lukáši?
00:32:47 -Ne.
00:32:49 -Tak já ti ji povím.
00:32:53 Smím?
-Jistě.
00:33:00 Dobrou noc. Pěkně se vyspi.
00:33:05 -Dobrou.
-A kde spinkáš?
00:33:26 -V pořádku.
-Co má být v pořádku?
00:33:29 -Aby nám neučila naši holku na dobrou noc se modlit.
00:33:33 -Prosím tě. Jak můžeš být takovej.
00:33:36 -Promiň. Omlouvám se.
00:33:40 -Taková milá stará paní
00:33:43 a takový osud.
00:33:49 V pátek jedem na hrob k našim.
00:33:52 -Jistě.
00:33:54 -Jsi hodný, Josefe, že jsi ji k nám vzal na noc.
00:33:58 Můžeš si dát pivo.
00:34:01 -Zrovna jsem na to myslel.
00:34:07 -Josefe!
-No?
00:34:09 -A neměl bys jim tam nejdřív zavolat,
00:34:11 než ji tam odvezeš?
-Ne.
00:34:13 To chce rovnou do černého.
00:34:15 A ta obálka se ztratila, rozumíš. Nebyla.
00:34:18 Na hrubý pytel hrubá záplata.
00:34:20 Ztratila se vám babička, tady ji máte zpátky.
00:34:25 -Připomíná mi naši maminku.
00:34:40 -To bude omyl!
-Adresa je správná.
00:34:44 Pojďte, doprovodím vás.
00:35:22 -Babičko Koutná!
00:35:27 Dobré ráno. Chystejte se na cestu.
00:35:31 -Já nikam nepojedu.
00:35:33 -Copak?
00:35:37 -Přemýšlela jsem o tom celou noc.
00:35:41 Já se k nim nevrátím.
00:35:47 -Prosím, jak myslíte.
00:35:52 Růženka už šla?
-Ano.
00:35:55 Připravila jsem vám snídani.
-Děkuji.
00:36:01 -Kde jednou před vámi zavřeli dveře,
00:36:04 tam nemá cenu znovu klepat.
00:36:11 -Jaruško! Zaspali jsem, školička.
00:36:20 A víte, že máte pravdu?
00:36:25 V domově máte všechno,
00:36:28 my bydlíme za rohem
00:36:30 a vždycky vás tady rádi uvítáme.
00:36:36 -Mohla bych vás ještě o něco poprosit?
00:36:39 -Prosím.
00:36:40 -Nepřivezl byste mně od nás, ne od nich,
00:36:44 tyto věci? Ráda vám zaplatím.
00:36:49 -Ale prosím vás.
00:36:51 Stejně jsem měl tím směrem dnes namířeno.
00:37:00 Tak, Jaruško. Co je s tebou?
00:37:03 Pojď.
00:37:06 -Dobré jitro.
-Dobré jitro, Jaruško.
00:37:10 -Mě bolí v krčku, babičko.
-V krčku? Ukaž?
00:37:16 Opravdu to tam máš trochu červené.
00:37:19 Ze školičky dneska asi nebude nic.
00:37:21 -Na to je nejlepší teplá voda a sůl.
00:37:31 -Fuj.
-Fuj?
00:37:34 Princ Lukáš se jinak neléčil.
-Opravdu?
00:37:37 -Když babička něco řekne, tak se o tom nediskutuje.
00:37:40 Šup do koupelny kloktat.
00:37:50 A teď budu muset poprosit zase já vás o něco.
00:37:55 -Ano, já vím.
00:37:56 Zůstanu tady s Jaruškou, dokud se nevrátíte.
00:38:00 -Děkuju vám.
00:38:23 -Ve středu máme přednášku
00:38:25 o neobyčejně zajímavých chorobách.
00:38:28 Ve čtvrtek je kino
00:38:33 a v pátek zpívají dětičky.
00:38:44 -Babičko, to byl den. Dobrý večer.
00:38:47 Promiňte mi to zpoždění,
00:38:49 ale v Komárkách jsem píchnul,
00:38:51 v Putějově jsem se nachomýtl k havárce
00:38:54 a u vás doma taky nikdo dlouho nebyl.
00:38:57 -Udělala jsem vám večeři.
00:38:58 -Děkuji vám.
00:39:00 A kde je Růženka?
00:39:01 -V lékárně.
-A co Jaruška?
00:39:04 -Ten krček už je lepší, ale přidala se chřipka.
00:39:07 Má trochu teplotu. Teď spí.
00:39:13 Pojďte jíst, ať vám to nevystydne.
00:39:27 Dala jsem vám tam moc česneku?
00:39:30 -Vynikající.
00:39:34 Dneska to do domova sotva stihneme, paní Koutná.
00:39:39 Babičky mají padla.
00:39:42 -Já jsem se s paní Růženkou dohodla,
00:39:45 že tady zůstanu, než se Jaruška uzdraví.
00:39:51 -To je ohromné, paní Koutná.
00:39:53 -Vážně?
-Vážně.
00:39:58 -Ještě pivo?
-Prosím.
00:40:00 Ale jen když si dáte se mnou.
00:40:05 -Ráda.
00:40:10 -Ahoj.
-Ahoj.
00:40:14 -Tak co, jak je Jarušce?
00:40:16 -Zdravá jako řípa. Hraje to jen kvůli babičce.
00:40:19 -Koupila jsem jí boty.
-Jarušce?
00:40:22 -Ale babičce.
00:40:23 -Vám ta babička nějak přirostla k srdci.
00:40:27 -Josefe.
-Copak?
00:40:28 -Chtěla bych si s tebou o ní popovídat.
00:40:30 -No prosím.
00:40:32 -Mám to tam červené.
-Ukaž?
00:40:35 -Jdi ty, nic tam nemáš.
00:40:37 -Opravdu nic. Můžeš jít ven.
00:40:41 -Tak k té naší babičce.
00:40:44 Všiml sis, jak je Jaruška poslední dobou poslušnější?
00:40:48 Má větší zásobu slov
00:40:50 a vůbec je chytřejší.
00:40:52 -Tak to je dědičné.
00:40:54 -Jo?
00:40:55 A že je tady čisto jako v klícce,
00:40:57 všechno prádlo pečlivě vyžehlené,
00:40:59 to je taky dědičné?
00:41:01 -Máš teď na to víc času.
-Ano.
00:41:03 Protože se babička stará.
00:41:05 -A ty by jsi chtěla, aby babička Koutná u nás...
00:41:09 Tak to ne, Růženko.
00:41:11 Na tobě se zase projevuje,
00:41:13 že tvůj dědeček byl ze mlejna.
00:41:16 Využívat pracovní síly člověka za kus žvance,
00:41:19 tak to ne.
00:41:24 -Tak za to se mi rychle omluvíš.
00:41:27 -Co je to?
-Spořitelní knížka.
00:41:29 Pro babičku. Ze svého.
00:41:35 -Promiň, já to tak nemyslel.
00:41:39 -Ale myslel.
-Nemyslel, Růženko.
00:41:44 Já jsem to myslel podobně jako ty.
00:41:48 Podívej se.
00:41:52 Příští týden má svátek.
00:41:54 Tak jsem si myslel, že jí to dám,
00:41:56 aby měla něco do začátku.
00:41:58 Když se rozhodne tam, nebo tady.
00:42:02 Ale přemlouvat ji nebudeme, Růženko. Sama musí.
00:42:06 -Ale trochu bys mohl naznačit.
00:42:08 Že bychom byli rádi a že Jaruška...
00:42:10 -Ne, musíme s ní jednat jako v bavlnce.
00:42:14 Když jsem byl pro ty její věci,
00:42:16 já jsem o tom nechtěl mluvit,
00:42:19 ale ten její syn je ubožák.
00:42:24 Bez vlastní vůle. Všechno ta snacha.
00:42:27 Takovou fůrii, Růžo, jsem neviděl.
00:42:29 Jak mi ty její věci házela
00:42:31 a jak o ní mluvila.
00:42:36 -Už nic neříkej.
00:42:39 Já dobře vím, jak v noci pláče.
00:42:50 -A ten náš pes to řekl všem psům ze sousedství.
00:42:55 A ti to zase řekli jiným
00:42:57 a ti zas druhým,
00:42:59 takže všichni psi na celém světě
00:43:01 si někdy vzpomenou na propadlé psí království,
00:43:05 začnou někde v poli hrabat a čuchat,
00:43:09 jestli neucítí uzený trůn psího království.
00:43:16 -To bylo pěkné.
00:43:18 -Pokaždé, když oslavujeme, tak má Josef zpoždění.
00:43:22 -Tentokrát ne.
00:43:25 Přehlídková. Na vaši počest, babičko.
00:43:28 -Sluší vám.
00:43:29 Ale je šita na trochu hubenějšího, ne?
00:43:33 -Milá babičko.
00:43:35 Protože je dnes ten slavný den,
00:43:37 tak jsem ochoten spoustu věcí přeslechnout.
00:43:40 Víno?
-Chladí se. Ještě pár minut.
00:43:42 A nic nebudeš přeslechávat, protože babička má pravdu.
00:43:46 Roste nám pupek, praporčíku.
00:43:48 -Rosteme celkově, milá Růženko.
00:43:51 Teď mi dejte všichni pokoj,
00:43:53 já si musím připravit slavnostní přípitek.
00:43:58 ZVONEK
-Okamžik.
00:44:10 -Vojín Lukáš Koutný.
-Aha.
00:44:15 Pojďte dál.
00:44:20 Prosím.
00:44:26 -Babičko.
00:44:33 -Lukáši.
00:44:39 Lukáši.
00:44:41 -Já jsem, babičko, nevěděl, že už nejsi u nás,
00:44:44 tak ta kytka trochu zvadla.
00:44:51 -Lukáši!
00:45:09 -Musím ti říct, babičko,
00:45:11 že se strašně stydím.
00:45:14 -Šup do pokoje. Padáme, padáme.
00:45:17 -Ty nemáš zač, Lukáši.
00:45:20 -Víš, babičko,
00:45:22 až se vrátím z vojny, tak bude všechno jinak.
00:45:25 Budeš bydlet u mě.
00:45:30 -Ty jsi tak hodný, Lukáši.
00:45:36 Počkej chviličku.
00:45:40 Pane Josef.
-Ano?
00:45:42 -Paní Růženko, prosím vás, pojďte k nám.
00:45:46 Já bych ráda, abychom byli pohromadě.
00:45:51 -Šikovný vnuk.
-A hodný.
00:45:53 -Chtěl bych vám poděkovat.
-Končit.
00:45:56 Tady se neděkuje, tady se oslavuje.
00:45:58 -Tak bych vám chtěl aspoň říct,
00:46:00 že až budu dělat tady u vás ve městě...
00:46:01 -Už víš kde?
-Zatím ne.
00:46:04 -Kdybys chtěl, u nás...
-Josefe.
00:46:08 Tady se slaví.
00:46:18 -Tak na zdraví naší babičky.
00:46:29 -A na můj
00:46:32 nový domov.
00:46:43 -Ve spoustě svých dopisů uvádíte hořkou pravdu.
00:46:48 Že jedni rodiče uživí svých 10 dětí,
00:46:51 ale že 10 dětí neuživí své jedny rodiče.
00:46:55 Tato hořká zkušenost by mohla vypadat,
00:46:58 že vznikla u nás. Ale ne.
00:47:00 Pro zajímavost uvádím, že je to staré holandské přísloví.
00:47:04 Ale vraťme se k radostnějším úvahám.
00:47:07 Například tady.
00:47:08 Dopis Elišky Raškové z Frenštátu.
00:47:11 Snažíme se mamince dát, co potřebuje a co má ráda.
00:47:15 Zároveň si říkáme, že děti svým rodičům
00:47:18 nikdy nemohou vrátit všechnu starostlivost a lásku,
00:47:22 kterou oni věnovali nám.
00:47:24 Ale to vše můžeme vrátit svým dětem.
00:47:26 Z lásky se narodili.
00:47:28 Láskou ať je naplněn jejich život.
00:47:31 Chceme z nich vychovat řádné a čestné lidi.
00:47:35 Ještě bych rád před naší další povídkou
00:47:38 přečetl jeden dopis. Jeden za všechny.
00:47:44 Vážená televize.
00:47:46 Nemám vypravěčský talent,
00:47:48 neumím vyprávět příběhy,
00:47:49 ale chci vás o něco poprosit.
00:47:52 Jestli najdete ve vašem vysílání jen 30 volných sekund
00:47:56 na poděkování mým rodičům,
00:47:59 buďte tak hodní.
00:48:02 Chci jim poděkovat za všechno.
00:48:03 Za to, že mi pomáhali v mé cestě do života,
00:48:07 že mi pomohli překonat nepříjemnosti na této cestě.
00:48:10 Mám nesmírně hodné rodiče.
00:48:12 A velmi si jich vážím.
00:48:14 Děkuji vám.
00:48:16 Jsem s pozdravem jméno a plná adresa.
00:48:19 Ale nebudeme to jméno říkat.
00:48:21 Nám totiž přišlo takových dopisů víc.
00:48:23 A tak si myslete, že je to právě ten váš.
00:48:26 Že je to váš syn, který vám toto píše.
00:48:29 Vaše dcera, která vám toto vzkazuje.
00:48:33 Děkujeme za všechny dopisy.
00:48:35 Za ty krásné, za ty hořké,
00:48:38 za ty, které jsou plné štěstí,
00:48:40 i za ty, které jsou poznamenány smutky.
00:48:44 Za všechny vám děkujeme.
00:48:46 Máme tady další příběh dnešního večera.
00:48:52 Příběh, který nám poslala
00:48:54 Věra Rybová z Hradce Králové.
00:48:57 Je to příběh o Adélce.
00:49:03 -Příběh, který bych vám ráda sdělila,
00:49:06 je pravdivý.
00:49:12 Jenom ta opravdová veselost se z něj jaksi ztratila.
00:49:18 Pracuji jako učitelka v mateřské škole
00:49:21 a právě tam jsem poznala příběh malé Adélky.
00:49:28 Holčička to byla radostná, milá.
00:49:31 Vždycky mi nějaké dítě víc přiroste k srdci,
00:49:36 i když si to nikdy nechci připustit.
00:49:40 Adélka byla zkrátka ten rok ta moje.
00:49:48 -A já myška malá,
00:49:51 pořád jsem se smála.
00:49:54 Kukačko, kukačko,
00:49:57 s tebou bych si hrála.
00:50:00 -Podívá se nahoru, přiletěli komáři.
00:50:03 Myška se zaradovala a povídá:
00:50:05 -A já myška malá,
00:50:08 pořád jsem se smála.
00:50:11 Komáre, komáre,
00:50:14 s tebou bych si hrála.
00:50:17 -Ale komáři ještě jednou zabzučeli a uletěli.
00:50:22 -A já myška malá,
00:50:24 pořád jsem se smála.
00:50:26 Kocourku, kocourku,
00:50:29 s tebou bych si hrála.
00:50:34 -Myška se polekala a utekla. Už utekla.
00:50:37 A proč utekla myška před kocourkem?
00:50:40 -Ukousl by mi ocásek.
-Správně.
00:50:43 Tak, děti, teď si zahrajeme na jiný les.
00:50:46 Na nízký les, tichounký.
00:50:50 A mezi lesem poběží zajíček.
00:50:55 Kdo bude dělat zajíčka?
00:50:57 -Já!
00:51:01 -A zajíček jde lesem.
00:51:03 -Běžel tudy zajíček, houpy, houpy,
00:51:07 nesl pytel žemliček, houpy, houpy.
00:51:16 -Dobrý den. Jdeme na to, šéfe.
00:51:27 -Adélko! Pojď honem.
00:51:29 Musíme pospíchat do školky.
00:51:32 Kousni.
00:51:34 -Mami, my se stěhujeme?
00:51:36 -Já ti to povím cestou. Šup!
00:51:53 -Tak děti. Všichni máme čtvrtky.
00:51:56 Vezmeme si barvičku a připravíme se.
00:51:59 Namalujete mi váš dům,
00:52:02 váš byt, váš pokojíček
00:52:04 a co máte v tom pokojíčku nejraději.
00:52:09 Všichni namalujte, jak bydlíte.
00:52:16 Můžeš namalovat, co chceš.
00:52:18 -Můžu namalovat jenom náš dům?
00:52:21 -Namaluj.
00:52:22 Mařenko, co je s Petříčkem?
00:52:25 -Omlouvala ho babička.
00:52:27 Maminka s ním šla k lékaři, něco mu je.
00:52:30 -Jinak nic nového?
00:52:32 -Maminka Roháčková zase měla nový kabát.
00:52:35 Takovou tu pelerínu.
00:52:37 A Blaničku dnes přivedl děda.
00:52:39 Včera bylo Eduarda, tak to zase trochu přetáhli.
00:52:41 Maminka Klecrová vzkazuje, že jim přijdou játra
00:52:43 a v samošce mají kysané zelí.
00:52:45 -Podíval se už někdo na ty sprchy?
00:52:48 -Jmenuje se Robert.
00:52:50 V sobotu spolu jedeme na diskotéku.
00:52:53 -Tak ti děkuji, Mařenko.
00:52:55 -A Hanička má dnes 5 let. Nezapomeňte.
00:52:57 -Oslavíme to při obědě.
00:53:01 Adélka už taky bude pomalu hotová, viď?
00:53:04 -Ještě kola, prosím.
00:53:07 -Ale váš dům neměl kolečka.
00:53:10 -To je stěhovací auto,
00:53:12 co má vzadu velké žluté dveře.
00:53:15 -Stěhovací auto?
00:53:17 Ale já jsem chtěla, abys mi namalovala,
00:53:19 jak bydlíte.
00:53:20 -My nebydlíme. My se stěhujeme.
00:53:26 -Kam se stěhujete?
-To nevím.
00:53:28 Tatínek se stěhoval už ráno. Napřed.
00:53:34 -Tak to domaluj, Adélko.
00:53:38 Mařenko!
-Prosím.
00:53:40 -Mařenko, odhlašoval někdo od nás Adélku?
00:53:44 -Ne. Proč?
-Ale jen tak.
00:53:49 Oblékneme děti, půjdeme na procházku.
00:53:50 -Dobře.
00:54:21 -Adélko, proč nespíš?
00:54:24 -Kde je tatínek?
00:54:26 -Tatínek už u nás nespinká.
00:54:34 -Teď si, děti, půjdeme hrát na hlásky.
00:54:37 Pojďte!
00:54:48 -A já myška malá, pořád jsem se smála.
00:54:51 Holoubku, holoubku,
00:54:54 s tebou bych si hrála.
00:54:57 -Kde je holoubek?
00:55:01 -Ty si s námi nebudeš hrát, Adélko?
00:55:04 -Ne.
-Kam jdeš?
00:55:06 -Já bych chtěla za tatínkem.
00:55:10 -A já myška malá, pořád jsem se smála.
00:55:12 Pejsánku, pejsánku,
00:55:13 s tebou bych si hrála.
00:55:16 -Bolí tě něco?
-Já bych chtěla za tatínkem.
00:55:19 -Teď za ním nemůžeš jít.
00:55:21 Teď musíš být ve školce.
00:55:23 Tvůj tatínek musí pracovat
00:55:25 a my si musíme hrát, rozumíš?
00:55:28 -Ne!
00:55:30 -Odpoledne budeme malovat kytičky.
00:55:32 Jakou máš nejradši?
-Kytky jsou zlé.
00:55:42 -Víte, proč jsou kytky zlé?
-Ne.
00:55:44 -Ten nový je nosí její matce.
-Jak to?
00:55:48 -Rozvod.
00:55:51 Říkala mi to Helenčina maminka. Bydlí ve stejném domě.
00:55:55 Je to prý takový tuctový fešák.
00:55:57 Asi 28, vlasy mírně ondulované.
00:56:00 -To je přece dost velký věkový rozdíl.
00:56:06 -Byt. Chodí s bytem.
00:56:08 Chce se oženit s 3+1 první kategorie v centru.
00:56:12 Je to takový hodný rošťák.
00:56:15 Co s tím ale budeme dělat?
00:56:17 -Jsme mateřská škola, Mařenko.
00:56:19 Vrátíme se k dětem.
00:56:23 HUDBA
00:57:30 -Táto!
00:57:33 -Adélko!
00:57:49 -Jak se to stalo?
00:57:50 -Ta paní za nic nemůže. Adélka myslela, že vidí tatínka,
00:57:52 a vběhla rovnou do jízdní dráhy.
00:58:03 -Dobrý den.
-Dobrý den.
00:58:05 Dělá nám jenom radost.
00:58:08 Ručičku budeme mít příští týden úplně v pořádku.
00:58:11 -A nestýská se jí?
00:58:13 -Tady na to není čas.
-Děkujeme.
00:58:17 -Za Adélkou.
-Promiňte,
00:58:19 ale pan primář návštěvy u Adélky zakázal.
00:58:22 -Ale když jsme tady byli minule, tak Adélka...
00:58:26 -Právě kvůli minulé návštěvě, paní Fáberová,
00:58:29 to pan primář vysloveně nedoporučuje.
00:58:32 Máte se u něj zastavit v kanceláři.
00:58:34 Vašeho manžela jsem tam už poslala.
00:58:37 -Ano, jistě.
00:58:48 -Nepřál byste si k tomu ještě sklenku koňaku?
00:58:51 -Děkuji.
00:58:52 V nemocnici mi koňak nikdy nechutnal.
00:58:57 Co je jí?
00:58:59 -Informace podáváme pouze nejbližším příbuzným.
00:59:08 -Adélka nám dělá velké starosti.
00:59:10 -Minule se mi zdála být v pořádku.
00:59:13 Sestra říkala, že to bylo povrchové zranění.
00:59:19 -Ano. Sám jsem myslel,
00:59:21 že ji do dvou tří dnů pustím.
00:59:23 Ovšem Adélka je velmi labilní holčička.
00:59:26 Je na vás na obou nesmírně fixovaná.
00:59:28 -Ano.
00:59:31 Rozumím.
00:59:34 -U Adélky se jedná
00:59:36 o klasický případ útěku do nemoci.
00:59:39 Teď záleží taky na vás, maminko.
00:59:44 V tomhle chirurgie zázraky dělat neumí.
00:59:47 Jestli mi rozumíte.
00:59:50 -Vynasnažím se.
00:59:54 A je to opravdu tak vážné?
00:59:57 -Milá paní,
00:59:58 kdybych vás mohl s sebou vzít na operační sál,
01:00:01 tak byste rychle pochopila,
01:00:03 že tady nemáme na legraci ani čas, ani příležitost.
01:00:06 -Promiňte, pane primáři. TELEFON
01:00:11 -Už tam jdu, sestři.
01:00:13 Omluvte mě, prosím.
01:00:19 -Karle?
-Ano.
01:00:23 -Odpusť mi to.
01:00:28 -Dědek řepu zasadil,
01:00:30 u pole se posadil.
01:00:32 Čeká, čeká, mráz ho leká.
01:00:35 Sluníčka se bál,
01:00:37 deště jenom lál.
01:00:39 Bez oběda, bez večeře,
01:00:41 čeká dědeček,
01:00:43 najednou se hlína zvedá,
01:00:46 roste kopeček.
01:00:47 Bábo, roste řepa.
01:00:49 Prosím tě, co vidíš.
01:00:52 Bábo, snad jsi slepá?
01:00:54 Dědku, ty mě šidíš.
01:01:02 -Dobrý den, děti.
01:01:05 Dneska máme dvakrát slavný den.
01:01:08 Je svátek vašich maminek,
01:01:10 Mezinárodní den žen.
01:01:12 A potom se mezi nás vrátila naše Adélka.
01:01:21 Napřed ti, Adélko, musím představit nové děti.
01:01:26 Tak pojďte.
01:01:28 -Ahoj. To ti udělalo auto?
01:01:31 -My jsme včera s tátou vařili.
01:01:32 Trochu jsem se řízla.
01:01:36 -Děti, posadíme se ke stolečkům
01:01:39 a budeme si zase malovat.
01:01:45 Pěkně si sedneme,
01:01:49 každý má před sebou čtvrtku
01:01:52 a namaluje na ni srdíčko pro svou maminku.
01:01:55 Můžete si vybrat pastelku, jakou chcete.
01:02:01 Někteří z vás příští rok
01:02:02 napíší mamince přáníčko a poděkování sami,
01:02:06 protože už z vás budou školáci.
01:02:10 Viď, Adélko?
01:02:12 -Já bych chtěla už teď napsat mamince.
01:02:16 -Tak to zkusíme spolu, ano?
01:02:18 A co bys chtěla napsat mamince?
01:02:21 -Maminko,
01:02:24 jsem moc ráda,
01:02:26 že jsme všichni spolu. Adélka.
01:02:31 Skryté titulky: B. Červinková Česká televize 2012