Tři bakalářské povídky na náměty diváků (1976). Hrají: S. Skopal, S. Zindulka, Z. Herfortová, L. Lakomý a další. Scénář J. Melíšek. Scénář J. Melíšek. Kamera V. Myslivec. Režie M. Peloušek
Záměna
Karate
Klec
Když já byl ve tvých letech
Neděle 31. 3. 2013 po půlnoci na ČT1
Přehrát
00:00:04 .
00:00:52 To byly krásné zlaté časy.
00:01:04 Je zajímavé, že ani jeden z té spousty vašich dopisů na téma
00:01:07 Když já byl ve tvých letech, neměl ani v sebemenším náznaku
00:01:11 tuto sentimentální notu, ba naopak.
00:01:14 Psali nám mladí i ti dříve narození.
00:01:17 Levandule, rozmarýn, heřmánek.
00:01:22 Psali nám muži, Kraťásek, Viržinka, zkrátka bylo toho opět na román
00:01:32 z kterého můžeme vybrat tři kapitolky.
00:01:36 Neopustil bych si, kdybych nebyl u toho a pro klid svědomí vám
00:01:40 svůj příspěvek posílám.
00:01:42 Napsal nám ho Jaroslav Vaněk z Plzně.
00:01:45 Tu myšlenku není důležité zvítězit, ale zúčastnit se,
00:01:48 si vzalo za motto dopisů mnoho z vás.
00:01:51 A to je milé a je to hezké.
00:01:54 Mnozí vzpomínáte na své mládí, srovnáváte, bilancujete.
00:01:57 Třeba píšete o tom, že jste si vyrobili první a poslední lyže
00:02:02 z prkének od sudu nebo jak vaše vnučka má každý rok nové lyže
00:02:06 i když vůbec nesněží.
00:02:09 Nebo o tom, jak jste vyprávěli vašemu vnukovi, jak jste za vašich
00:02:12 mladých let chodili do školy bosí a jak si potom vnuk večer odmítl
00:02:15 mýt nožičky s tím, že on nemusí, protože nosí botičky.
00:02:20 Z Ústí nad Labem jsme dostali pěkný dopis.
00:02:23 Píšete, že bydlíte v paneláku, že děti nechtějí ráno vstávat
00:02:26 a při buzení jim připomínáte.
00:02:29 Když já byl ve vašich letech, tak jsem musel každý den
00:02:33 časně ráno vstát, napást krávu a potom jít 5 km pěšky do školy
00:02:39 a dobře jsem se učil.
00:02:42 Druhý den ráno děti vás požádali: "Tatínku, maminko, kupte nám krávu,
00:02:49 my ji budeme chodit pást.“
00:02:52 Nebo tady máme dopis dědečka, který tvrdí, že používat větu
00:02:55 "Když já byl ve tvých letech“, je děsivě riskantní.
00:03:00 Píše: Byly jsme se sedmiletým vnukem na borůvkách.
00:03:02 Hodinu si nebyl schopen z lenosti utrhnout jedinou borůvku.
00:03:06 A právě, když jsem chtěl říci, když já...,
00:03:10 tak natáhl se naznak a řekl:
00:03:13 "Dědečku, nasyp mi pár borůvek do pusinky.“
00:03:16 Myslel jsem, že mě trefí šlak.
00:03:19 Děda rekapituluje, píše, jak nejlépe vychovávat mládež
00:03:23 a svůj dopis končí docela mladistvým pozdravem,
00:03:25 tak čau Josef Šimek Dobříš.
00:03:29 Psali nám i mladí.Za všechny Jana Štegová z Chodova.
00:03:34 Píše, svět se změnil. Právě naše rodiče chtěli, abychom nemuseli
00:03:40 pracovat jako oni a měli se lépe než oni.
00:03:44 A nakonec tečka Lenky Baterkové z Plzně.
00:03:48 Za všechny mladé, které celý život pronásleduje ta nešťastná věta
00:03:54 "Když já byl ve tvých letech“.
00:03:57 Lenka se rozepisuje o svém citovém příběhu a svůj dopis končí otázkou:
00:04:02 "Co říci na závěr? Mám snad nejhodnější rodiče na světě.“
00:04:09 Generace se tedy dohodli a rodinné Helsinky byly
00:04:13 podepsány vašimi plnými jmény.
00:04:15 A teď k prvnímu příběhu.
00:04:18 Snad nejvíce vašich dopisů bylo věnováno lásce,
00:04:20 schůzkám, tanečním, prostě citům nejvřelejším.
00:04:25 Emílie Smatanová z Povážské Bystrice začíná konkrétně.
00:04:38 V neděli 8. ledna v roce 1967, jsem se, na odpolední zábavě
00:04:41 seznámila s jedním chlapcem.
00:04:43 Velmi se mi líbil a také jeho smysl pro humor.
00:04:49 Asi za 14 dní mě pozval na taneček do vedlejší vsi, kde bude sám hrát.
00:04:55 Slíbila jsem mu to, ale to jsem ještě netušila, jak budu doma
00:05:00 o to tvrdě bojovat.
00:05:17 Já, když chodil za tvojí matkou, tak vždycky při nás
00:05:20 seděla její matka.
00:05:26 Ani na vlastní svatbě jsme si spolu, nezatancovali.
00:05:29 -A proč, maminko?
-Protože byla práce.
00:05:31 Slyšela jsi, byla práce!
00:05:35 Když jsem chtěl slyšet muziku, tak jsem si sám musel
00:05:38 zahrát na trumpetu.
00:05:39 Hergot musí tak řvát!
00:05:44 První pusu, tak na to nebyl čas a byla kdy, maminko?
00:05:49 -Když bylo vymláceno.
-A bylo všechno pod střechou.
00:05:55 A teprve rok po svatbě, slyšíš, rok po svatbě, jsme dostali
00:05:59 vlastní malovanou postel a mohli jsme... Hergot ticho!
00:06:06 Až po Martina všechno spát! Jdeme! Tak šup. Dobrou noc.
00:06:16 -Dobrou noc. -Auto.
-Auto vezměte. -Šup. Jdeme.
00:06:21 -Dobrou noc.
-Dobrou.
00:06:27 Martine, sedni si a uč se. Nahlas, neposlouchej.
00:06:35 Plchové jsou čeleď drobných hlodavců. Mají dlouhý ocas,
00:06:39 žijí v parcích, v polích zahradách. Jsou býložraví.
00:06:47 -No tak. Kde jsme to přestali?
-U postele. -U malované postele.
00:06:52 Tu postel jsem si musel namalovat já sám.
00:06:57 Žádné tanečky nebudou, postel bude.
00:07:03 Tedy maminko, já ti řeknu, že takhle rozčílený jsem v životě
00:07:08 nešel hrát karty.
00:07:16 Jestli já dneska prohraji...
00:07:23 -Díky, maminko.
-Prosím.
00:07:25 Maminko, jestli já dneska prohraji, tak ty se těš.
00:07:32 -Na tu máš. -Děkuji.
00:07:39 -Emilko, no tak. -Já se tolik těšila,
00:07:43 on je takový jiný.
00:07:45 -Každý mužský je jiný, dokud se...
-Já ho miluji.
00:07:50 -Šnek. -Uč se nahlas, Martine.
00:07:55 Plchové drobných hlodavců mají dlouhý ocas...
00:08:03 Hledáš u kočky pět noh a ona má zatím jenom čtyři.
00:08:06 A říká mi, že když se mi to nelíbí, že přestane kouřit.
00:08:11 Táta také přestal, když zapálil první stoh.
00:08:14 On s tebou táta opravdu netancoval ani na svatbě?
00:08:18 -Hm. -Kvůli práci? -Uč se, Martine.
00:08:25 Kvůli meruňkovici. Z 12 soudků musel ochutnat, takový byl zvyk.
00:08:30 On na ni nebyl zvyklý.
00:08:33 -Maminka s vámi vždycky sedávala?
-Sedávala, ale neuhlídala.
00:08:41 Uč se, Martine!
00:08:42 -Plhové je čeleď...
-Nemůžeš s těmi potvorami přestat.
00:08:46 To tam nemáš nic lepšího na učení?
00:08:51 Měkkýši, noha svalnatá, v ústech mají škrabací pásku, jsou slizcí.
00:08:56 Copak má z té mládeže vyrůstat, když se učí takové ošklivosti.
00:09:00 To mi za mého mládí jsme se učili hlavně o hradech.
00:09:05 Ty jsi mami, za mlada chodívala do tanečních, viď?
00:09:09 Děvenko zlatá, na to nebyl čas. Když byl čas, tak nebylo kam.
00:09:15 Když bylo kam, tak nebylo v čem.
00:09:18 Vidíš a já mám kam a v čem a dokonce s kým.
00:09:22 Teď už právě na mě čeká. Já ho mám ráda od minuty víc a víc.
00:09:32 Měkkýši mají svalnatou nohu,
00:09:35 v ústech mají škrabací pásku a nejčastěji...
00:09:39 -Táta má vždycky pravdu, to přece víš. -Vím.
00:09:43 Když ji nahodou nemá, tak se to nemusí dozvědět.
00:09:47 To přece také víš.
00:09:57 Když já jsem si neužila mládí, proč bys měla trpět i ty.
00:10:02 I když já jsem si náhodou užila s tatínkem moc pěkné mládí.
00:10:07 -Maminko, jak to uděláme?
-Martin si lehne do tvé postele.
00:10:12 Táta, když přijde později, tak stejně kluky nepřepočítává.
00:10:15 -Nechci. V holčičí posteli neusnu.
-Ale usneš.-Fakt neusnu.
00:10:22 A když tátovi řeknu, že se holíš jeho strojkem,
00:10:25 aby ti rostly vousy pod nosem.
00:10:29 -To neřekneš. -Řeknu.
-Stejně neusnu.
00:10:38 Ze zadu jsi k nerozeznání, lehni si.
00:10:40 -Hlavně se nesmíš obracet. Ty nohy.
-Kdyby přišel tatínek, tak nemluv.
00:10:47 -Nevzdychej ze spaní. -Jasný.
-Lidi vzdychají všichni stejně.
00:10:51 Já tam pojedu na kole.
00:10:54 Napnul jsem ti řetěz, tak mám u tebe bura.
00:10:57 Noho svalnatá.
00:11:02 Moc mi to tady neposlintej.
00:11:05 Počkej, mužský nikdy nesmí poznat, že jsi za ním spěchala.
00:11:08 -A když nám na to tatínek přijde?
-Asi bych ti to neměla říkat.
00:11:12 Od té doby, co jsme začali chodit s tatínkem, tak strýc Rudolf
00:11:17 neusne bez šátku na hlavě.
00:11:21 Na a jdi už.
00:11:37 Mezi plže patří Bahenka, Ušenka, Vřetenka.
00:11:42 Jeden až dva páry pohyblivých tykadel...
00:12:08 Emo! Emo!
00:12:14 Emičko, já jsem se tě nemohl dočkat. Proč si nepřišla?
00:12:21 Víš, kluci hrají tanga, tak jsem tady.
00:12:25 Jestli se na mě zlobíš, tak mně musíš říct proč.
00:12:34 Víš něco mě k tobě strašně přitahuje.
00:12:50 Emičko, tak pěkně voníš. Mám na tobě všechno rád.
00:12:57 Vlasy, oči, hlas. Tak řekni něco. Máš mě také aspoň trošku ráda?
00:13:09 -Hm. -Klidně mně to řekni celou větou.
00:13:14 Ublížil jsem ti nějak? Emičko. Já pro tebe udělám
00:13:20 všechno na světě.
00:13:22 Co mám dělat.
00:13:25 Emičko! Táta ti přišel něco říct.
-Co mám dělat? -Schovej se, srabe.
00:13:30 -Ano.
00:13:39 HUDBA
00:14:00 Emičko, spíš? My jsme ti seděli, Ducháček, Pazdera
00:14:07 a povídali jsme si o našem mládí.
00:14:11 Zkrátka jsme přišli na to, že jsem ti trošku ublížil.
00:14:15 Naše generace v podstatě žádné mládí neměla.
00:14:19 Když jsem byl ve tvývh letech, tak já jsem byl opuštěný.
00:14:23 Já jsem byl opuštěný a tvoje maminka byla také opuštěná.
00:14:28 My jsme byli tenkrát všichni opuštění.
00:14:32 A kdybych ti ten taneček nedopřál, tak co bych to byl za tátu.
00:14:36 Nemám pravdu. Emičko. Řekni něco. Já moc dobře vím, že nespíš.
00:14:51 Emičko, řekni pěkně tatínkovi, na co teď právě myslíš.
00:14:56 -Měkkýši mají svalnatou nohu.
-Tak Emičko!
00:14:59 Tebe snad chytá fantaz. Tak abys věděla,
00:15:02 že zábava se ti povoluje.
00:15:04 Ducháček tě tam odveze. On nepil.
00:15:08 Udělal jsem chybu, tak ji zkrátka napravím.
00:15:10 Hergot, netrucuj už!
00:15:13 Emo, já sám ti vyberu ty nejhezčí šaty.
00:15:31 Dobrý večer. Josef Dvořáček. Hraji na zábavách s kapelou.
00:15:37 Kluci hrají teď tanga, tak já jsem...
00:15:42 Jsem rád, že se to s Emičkou všechno objasnilo.
00:15:45 Co ty nám tady budeš.. Jo, objasnilo.
00:15:50 Objasňovat se bude! Abys věděla, že odedneška nemám dceru.
00:15:54 Ale tam vedle se bude objasňovat. Tam je víc místa.
00:15:58 -Tam se můžu víc rozpřáhnout.
-Jak si přejete.
00:16:08 Sedni! Co jsi tam dělal?
00:16:14 Já vám přísahám, že ve vší počestnosti.
00:16:16 -Jenom jsme si povídali.
-Nelži!
00:16:18 -My jsme také v mládí lezli za děvčaty. -Opravdu.
00:16:21 -Mě nebudeš vodit za nos.
-Ale já mám Emičku rád.
00:16:25 To nám právě scházelo toto. Měj rozum.
00:16:29 My jsme ji chtěli dát na školu a teď tohle.
00:16:32 -Vždyť tomu nic nebrání.
-Cože? Ale brání, já tomu bráním.
00:16:40 Kvítek se ti utrhnout zachtělo.
00:16:42 Teď tam leží, chuděra malá, celá popletená.
00:16:45 -Dobrý večer.
-Jak to, že tam neležíš?
00:16:53 Pepo. Já tam byla a ty jsi tam nebyl.
00:16:57 Já jsem byl tady a ty jsi byla tam?
00:17:03 -Kdo to tam vlastně byl?
-Já.
00:17:06 Učil jsem se tam plže a pak přišel on a hučel do mě.
00:17:11 Emo! Pojď blíž! Na mě se podívej!
00:17:18 Můžeš říct jednu jedinou větu na vysvětlenou.
00:17:23 Strejda Rudolf dodneška neusne bez šátku.
00:17:31 Tak takhle jsem já dopadl. Vejce poučuje kuře, jak se snáší.
00:17:43 Když se nemůžeme domluvit jako člověk s člověkem,
00:17:48 tak zkusme to jako muzikant s muzikantem.
00:17:50 Emička mi vyprávěla, že jste trošku...
00:17:53 Jací vy jste dneska muzikanti. Všechno máte na elektřinu.
00:17:58 Snad i to pivo.
00:18:00 -Co byste řekl takové vzpomínce.
-Jaké vzpomínce? -Na toto
00:18:15 HUDBA
00:18:35 Pěkně to prožívat, tatínku. Tak ještě jednou a procítěně.
00:18:45 HUDBA
00:19:31 Maminko, děti, to je Pepa Dvořáček. Teď ho u nás budeme vídávat často.
00:19:39 Od zítřka se Emička přestěhuje do podkroví, protože už je ve věku,
00:19:45 kdy už není zdrávo, aby spávala v přízemí.
00:19:51 Až po Martina, všechno spát. Tak šup.
00:19:54 -Dobrou noc
-Dobrou noc.
00:20:03 -Ponaučení?-Ponaučení.
00:20:07 Já myslím, že je dobré vážit si slov, když já byl ve tvých letech.
00:20:14 Ale Vážení rodiče a prarodičové, vždycky fakta a ne domněnky.
00:20:24 Každý agitátor musí mít pevné zázemí. Mládí je zvědavé.
00:20:29 Došla nám spousta doličných předmětů, které jaksi odporují
00:20:32 tomu, že když otec byl v letech syna,
00:20:34 byl vždycky ve třídě první.
00:20:37 Otec, který svému synu vytýká příliš
00:20:40 pestrobarevné moderní oblečení,
00:20:42 dávajíc své mládí za příklad, neměl by nechat ležet na půdě
00:20:47 v truhle za prvé svá vysvědčení a za druhé fotografie z let
00:20:51 charlestonu a malin nezralých.
00:20:55 Přesně jak nám to napsal soudruh Drašnar, Celnice Halámky.
00:20:59 Celník to ví.
00:21:01 Často zdůrazňujeme, že za našich mladých let jsme se museli
00:21:05 jinak otáčet a víc učit.
00:21:07 Ale pak stačí okamžik, kdy se pan syn nebo slečna dceruška
00:21:10 podívá, na naše vysvědčení a je rázem po autoritě.
00:21:15 Ono to, ale s tou výchovou mládí, není tak jednoduché,
00:21:18 jak nás o tom přesvědčují desítky vašich dopisů.
00:21:22 Růžena Drahošová, pracovnice dětské léčebny nám napsala svůj příběh,
00:21:26 kdy vyprávěla malému pacientovi o poslední válečné zimě,
00:21:30 kdy jako dítě měla ruce, tak zkřehlé, že nemohla udržet
00:21:34 ve třídě ani tužku.
00:21:36 A na druhý den za ni přiběhl malý pacient s prosbou,
00:21:40 aby mu zase vyprávěla takové pohádky.
00:21:44 S tím, že i to jednoduché je velice složité,
00:21:49 uzavírám první kapitolu našeho bakalářského románu.
00:21:56 Náš druhý příběh je, tak trochu sportovní.
00:21:59 Stanislav Kafůněk z Hradce Králové nám napsal.
00:22:03 Celý život jsem si zakládal na své dobré postavě.
00:22:06 Teprve, když jsem slyšel v zaměstnání poznámku,
00:22:09 že by mě s mou cejchou mohli poslat na výstavu našeho potravinářství,
00:22:14 v duchu se mi zrodilo tvrdé rozhodnutí.
00:22:18 Přebytečný tuk musí jít pryč a šmytec.
00:22:20 Zahájil jsem tvrdou, přísnou, hladovou dietu.
00:22:24 Asi za týden na to jsme jeli s manželkou a synem Péťou
00:22:28 za dědou na venkov, který tam byl správcem tělocvičny.
00:22:34 Po dvou mrkvičkách k obědu jsem si zašel ověřit formu mezi nářadí.
00:23:08 Mají to asi přišroubovaný.
00:23:47 Přesně odtud Stáňo. Raz, dva...
00:24:19 SMÍCH
00:24:21 To jste ještě neviděli chlapa na koni.
00:24:25 Kdopak nám tu zlobí?
00:24:28 Stániček. Tohle děti není nic pro vás.
00:24:33 Musíte mít ještě k dospělým úctu.
00:24:40 -Tati, není ti nic.
-Co by mně mělo být?
00:24:45 Já si tady sedím a koukám.
00:24:47 -Ty jsi někdy sportoval?
-Fotbal, hokej, stolní tenis.
00:24:54 -Kde máš medaile?
-Jaké medaile? Jo tak.
00:25:01 Vy také dneska všechno děláte pro medaile.
00:25:05 Ve škole, kdo spapá první polívčičku, dostane medaili.
00:25:09 Kdo má v pořádku sešity, dostane hvězdičku.
00:25:11 Kdo se naučí plavat, má na klopě oznak.
00:25:14 Kdo doběhne poslední, dostane diplom za účast.
00:25:19 Trošku samostatnosti by vám, neuškodilo, chlapečku.
00:25:23 Dělat věci jen pro radost, rozhodnout se sám.
00:25:29 Přihlásil jsem se na prostný, pojedeme na soustředění.
00:25:31 A zase odměna. Přihlásím se, pojede.
00:25:37 -K čemu vás to vedou.
-Prostný jsou prima.
00:25:42 Prostný, prosím tě. Copak v tom se dá vyniknout?
00:25:47 Schovat se do řady za ostatní.
00:25:50 Kamaráde, když já byl ve tvých letech, tak jsem musel být
00:25:54 ve všem první. První ve skoku, první ve výšce.
00:26:00 To je už dávno. Dneska mně kluci se smějí, že se do balónu netrefíš.
00:26:05 Moc dávno.
00:26:11 -No jo. To byste nesvedl.
-Dneska už ne.
00:26:20 Když jsem byl ve tvých letech, tak jsem se při běhu kopal
00:26:23 patami do brady.
00:26:25 -Láďův táta cvičil na spartakiádě.
-Taky pěkně zmokli.
00:26:32 Kde jste všichni. Stanislave, s tvým břichem.
00:26:38 Vždyť je to nebezpečné.
00:26:42 Táto, pro nás by byli nejlepší prostný.
00:26:49 -Jak jsi ses tam dostal?
-Tak.
00:26:54 -Proč neslezeš dolů?
-Nemůžu, roztrhli se mi kalhoty.
00:27:06 -Před kým se stydíš?
-Momentálně sám před sebou.
00:27:15 To se ti nedivím, skočím si pro jehlu.
00:27:18 Ty Marie, je to pravda, že tvůj otec, když byl
00:27:23 v mých letech, že dělal veletoče na hrazdě?
00:27:29 Stanislave, kdybys myslel více na mě.
00:27:41 Však já vám ukáži, kdo bude mít diplom ROH
00:27:45 v přes polnním běhu, to si slibuji.
00:28:21 Z Brna jsme vám připravili Chvilku s Moravankou.
00:28:31 Já nevím, čím to je, ale při dechovce
00:28:36 dostanu velkou chuť na vepřovou.
00:28:40 Nejste sám, já můžu jíst i při klasice.
00:28:45 Jednou dávali Vágnera a já jsem snědl půl krůty.
00:28:50 A pak mi žena připravila takovou specialitu.
00:28:53 Falešný losos v marinádě. Znáte to? -Ne.
00:28:57 Je to výborný, ale je to dražší než pravý losos.
00:29:01 A pak znám ještě falešný kaviár. Ale to už strašně leze do peněz.
00:29:08 Vy jste sem začal chodit proč?
00:29:13 Kluk mi vypočítal podle tabulek, že to co vážím, bych měl měřit
00:29:17 2 metry 83 centimetrů.
00:29:21 -A hubnete?
-Spíše se udržuji nastejno.
00:29:26 Shazovat kila, to není žádná legrace.
00:29:31 -Ale s kilami se nemá ztrácet nálada.
00:29:34 -Tady toho moc neztratíte.
00:29:38 -Já už jsem ztratil 3 kila.
-Šťastný člověče.
00:29:42 Já už zkusil všechno. Všelijaké to hopsání a dřepy.
00:29:48 Já vás můžu odborně varovat.
00:29:52 -Máte tužku?
-Já u sebe nemám vůbec nic.
00:29:58 Pak si dáme pivo, včera propláchli roury.
00:30:02 Co vy na to?
00:30:26 Všechno je v podstatě mučení. Nejdůležitější je neztratit nervy.
00:30:31 Už jsme je doma ztratili. Hlavně já.
00:30:36 -Na nervy je výborná jóga.
-Jóga?
00:30:43 Až to u vás vyvrcholí, tak mi zavolejte.
00:30:49 -Víte, že já doma kradu.
-Vážně.
00:30:52 Předevčírem jsem vykradl ledničku. Šunku, špekáčky, uzené.
00:30:58 I psovi tlačenku jsem sežral.
00:31:04 Vy si všechno moc berete.
00:31:07 Nejdůležitější je zjistit, komu co vyhovuje.
00:31:11 Jestli dieta nebo tělocvik.
00:31:13 -Už jste to zkusil s kolečkem? -Ne.
-Náhodou mám jedno sebou.
00:31:18 Půjčím, je to výborné. Na nervy i na břicho.
00:31:24 -Váš otec sportoval?
-Ten měl kolem krku 52 centimetrů.
00:31:53 Ty mi srovnáš postavičku, ty prcku kulatý.
00:32:06 Dáváme vám možnost odstranění neestetických břišních proporcí
00:32:11 a prohnuté páteře.
00:32:13 Stačí jedna minuta denně. Na co ti lidi nepřijdou.
00:32:20 Raz, dva...
00:32:35 Jedna minuta denně a pupek utekl.
00:32:40 -Péťo! -Péťo!
00:32:46 Kde je ten kluk zase. Co to je?
00:32:50 To jsi udělal ty? Úplně nový brambořík.
00:32:55 Já ti koupím jiný, na to přeci máme.
00:33:11 Já jsem byla u lékaře, kvůli nám dvěma.
00:33:17 -Takhle to dál nejde.
-A co říkal, že to dál nejde?
00:33:22 Psychoterapie, víš. Psychoterapie? Co je to?
00:33:26 Doktor říkal, že se máme nad všechno povznést
00:33:30 a přemáhat naše rozepře humorem.
00:33:36 Jak to máme praktikovat?
00:33:39 Jednoduše, ty přijdeš z práce domů a já budu v kině.
00:33:44 Jindy scény, teď legrace.
00:33:50 Tak to pro mě žádná legrace není.
00:33:59 -Co tam děláš?
-Legraci.
00:34:04 HUDBA
00:34:38 Takhle ty vypadáš každou noc. Dobrý.
00:34:42 Víš, co to stojí peněz, Víš, kolik jsem za to dala.
00:34:46 -Víš, kolik to stálo? Stálo to 60 korun.
00:34:48 -Říkala jsi 40.
00:34:49 Takhle ty za ty prachy vypadáš každý večer.
00:34:54 -Jak to vypadá.
-Psychoterapie, začínáme legraci.
00:35:02 Kolikrát se na tebe dívám a zajímalo by mě,
00:35:06 proč jsem si tě brala.
00:35:07 -Vstávej! Vstaň!
-Co je?
00:35:10 Choď miláčku, budeme dělat legraci. SMÍCH
00:35:16 Už si můžeš zase sednout, já jsem se chtěla ubezpečit,
00:35:19 že ty mě nemůžeš urazit.
00:35:22 Podívej se, jak vypadáš, proč nechodíš nikam cvičit?
00:35:25 -Co je tohle? -Mluv od počátku.
00:35:28 Každý odborník by ti vysvětlil, že je to na to,
00:35:31 aby byla pěkná postava.
00:35:34 -K čemu ti to je?
-Na břišní svaly.
00:35:38 Minuta denně, pupek utekl.
00:35:42 -Raz, dva...
-Ukaž. Půjč mi to. -Prosím.
00:35:50 Stop, kolena k sobě.
00:35:59 Jde to výborně. SMÍCH
00:36:06 Ten tvůj pan doktor by měl dneska z nás radost.
00:36:11 -Co to tu děláte?
-Maminka nám cvičí.
00:36:17 Fakt mami, zrovna někoho potřebujeme.
00:36:21 Potřebujeme někoho na prostný. SMÍCH
00:36:26 VYTÁČENÍ TELEFONU
00:36:35 Dobrý večer, to jsem já, ten v tom prostěradle.
00:36:44 Já bych jenom, že jak jste mluvil o tom cvičení té jógy... Ano počkám..
00:36:54 Tati, já bych věděl o něčem lepším.
00:36:56 Sleduj, létá tady strašlivý...
00:36:59 Ano, znamenám si. Jóga.
00:37:06 Konečným cílem jógy je dosažení dokonalosti.
00:37:10 Pro nás zde to znamená ideální stav dokonalého tělesného
00:37:16 a duševního zdraví,
00:37:18 který se projevuje tím, že si uvědomujeme
00:37:20 ideální funkci svého organismu.
00:37:24 To mám často i bez jógy.
00:37:27 Cvičení se naučíme nejlépe ve stoje.
00:37:31 Povstaňte.
00:37:36 Mírně se rozkročíme, částečně se předkloníme
00:37:40 a rukama se opřeme o stehna.
00:37:43 Provedeme mírných a několik hlubokých vdechů a výdechů...
00:37:53 Teď prudce vydechneme a hluboce vykleneme hrudník
00:37:58 při zadržení dechu.
00:38:01 V pořádku, dobře je to.
00:38:20 Já už bych byl dávno mrtvý.
00:38:29 HUDBA
00:38:47 Pro názornost poslední pozice.
00:38:50 Mezi jóginy je nazývána Králem jóginských pozic.
00:39:30 Denně navazované uvolnění organismu i mysli, pomáhá člověku
00:39:35 ovládnout náhlé afekty a náhlé návaly emocí.
00:39:42 Poznenáhlu přichází člověku nechuť používání takových
00:39:46 prostředků k získávání euforie jako jsou káva, kouření alkohol.
00:39:55 Přestávka.
00:40:03 Kam jsme to vlezli? Copak je možné žít bez kafe?
00:40:10 -Znáte karate? -Ne.
-Tam je dovoleno všechno.
00:40:15 -Víno, ženy, zpěv.
-Mají tam ještě volno?
00:42:30 Karate to je koncentrace vůle, švih a pohyb.
00:42:36 Karate nechť promluví.
00:44:09 Říkáš, že místo těchto židliček, koupíme nové.
00:44:12 -Polštařované.
-Takové ty zelenavé.
00:44:16 -A co uděláme as knihovnou?
-Ta bude finská.
00:44:19 Mají ji dostat příští týden. Já už tam mám záznam.
00:44:23 Škoda, že dědečka nemůžeme překvapit už dnes.
00:44:26 Všechno je k něčemu dobré.
00:44:30 A co uděláme s tím strašidlem, s tím květináčem,
00:44:34 taky by mohl zmizet.
00:44:36 Víš co, dáme si tady veliký květináč, obložený celým dřevem.
00:44:41 Já jsem to nedávno viděla, to je úplná senzace.
00:44:44 Přijde to sem do rohu. Už mám míry a mám všechno vypočítané.
00:44:47 Tady ta kytky dáme do kunštátských květináčů.
00:44:50 -To bude krása, viď.
-No.
00:44:56 Stanislave, už jsme se dlouho nehádali.
00:45:05 Já bych chtěla, aby nám to vydrželo, jak k nám přijde dědeček.
00:45:10 -Co říkáš, miláčku.
-My už se nebudeme hádat nikdy.
00:45:15 Ode dneška si budeme vážit jeden druhého.
00:45:19 Zvlášť ty mě.
00:45:23 ZVONEK Dědeček!
00:45:27 -Ahoj dědo!
-Ahoj.
00:45:33 Přivezl jsem vám trochu ořechů. Moc jich letos nebylo.
00:45:37 -Posaďte se, já jsem hned tady.
-Děkuji.
00:45:41 -Tak co je Péťo? -Dívej.
-Vidíš, hezký.
00:45:49 Co je to s tebou chlapče? Ty máš úplně jinou figuru.
00:45:53 Základ zůstal, ale je pravda, že jsem na sobě trochu zapracoval.
00:45:58 Stačí pár dřepů a figura se přizpůsobí.
00:46:03 Táta někam chodil, on je tvrdá škola.
00:46:06 -Už se to nese. -Výborně.
00:46:09 Ještě dojdu pro chlebíčky, sama jsem je dělala.
00:46:12 Teda Stáňo, to se musí nechat, ty jsi měl figuru.
00:46:19 -Už je to lepší.
-Od odborníka uznání těší.
00:46:23 Jaký já jsem odborník.
00:46:25 Člověk, který se kope patami při běhu do brady a umí dělat
00:46:30 veletoče na hrazdě, tak to je u mě odborník.
00:46:34 Tady máme chlebíčky a rozlousknu pár ořechů.
00:46:38 Poslechni, Stanislave už jsi slyšel,
00:46:42 že kdo jinému jámu kopá, sám do ní padá.
00:46:45 A viděl jsi někdy, že bych kolem tebe chodil s krumpáčem v ruce?
00:46:49 To jsem neviděl a slyšel jste někdy slovo karate?
00:47:00 Slyšel jsem, ale moc bych toho nesvedl.
00:47:16 Dědečku, doktor nám řekl, abychom doma dělali legraci.
00:47:21 Nechť karate promluví.
00:47:54 -Tati, fakt to bylo obrovský.
-Prosím tě, už mi o tom nemluv.
00:48:00 Vždyť jsem ti říkal, že bych věděl o něčem lepším.
00:48:09 -Pískni. -Pískni, úklon nalevo, napravo, to umí každý.
00:48:16 To umí, ale nikdo nemá, tak prima tátu,
00:48:22 který se může svlíknout do trenek, aby nebyla prča.
00:48:32 -Kdy bude ta příští spartakiáda?
-Brzy a pojedeme tam spolu.
00:48:37 Aby to, ale nedopadlo jako dneska.
00:48:51 Sklon byl dobrý. Úder taky.
00:49:03 -Byla už dost nakloněná a vrzala.
-No právě.
00:49:08 Tak jsem ji vyztužil těmi ocelovými hranami, jak si je sundal z lyží.
00:49:18 U nás se takového nic stát nemůže, jenom při saltu.
00:49:22 -A to si dáváme záchranu.
-To jsem moc rád.
00:49:25 Táto, ty budeš záchranu potřebovat. Ty všechno zvládneš.
00:49:32 Vždyť jsem ti říkal, že jeden kluk má prima tátu,
00:49:36 který se může svlíknout do trenek. Ty budeš prima vedoucí.
00:49:59 Tento příběh s cvičební tematikou, nebyl ojedinělý.
00:50:05 Řada vás starších vytýká mladším, že z dnešního blahobytu si berou
00:50:08 jenom to tučné kolem pasu.
00:50:11 Každý den čtvrthodinka tělocviku, to vřele doporučuji.
00:50:16 Už deset roků poslouchám ty pěkné melodie, co při nich hrají.
00:50:21 Uzavírám druhou kapitolu příběhu dvou generací a znovu si musím
00:50:25 připomínat, kolik moudrého jste nám ke svým příběhům napsali.
00:50:28 Byly to úvahy, myšlenky, vzpomínky na mládí
00:50:31 a bohaté životní zkušenosti.
00:50:34 Za všechny dva, ten první je z Nitry.
00:50:38 Pak prý je čas, abych jsem řekl synovi svému,
00:50:41 když já jsem byl ve tvých letech, byl jsem přesně jako ty,
00:50:46 jenom prostředí bylo jiné.
00:50:49 I ty si najdi cestu, která bude pro tebe a společnosti prospěšná.
00:50:56 Druhý je z Uherského Brodu. Je to vzdálené, jak hrozný sen.
00:51:00 Naše děti chodí do školy krásně oblečené, jsou naší pýchou.
00:51:04 Jsou chráněny bezpečným zázemím, ale dospěli mají
00:51:08 navždy úkol odpovědnosti.
00:51:10 Vědět a nezapomínat a připomínat si,
00:51:14 že ne všude na světě jsou na tom děti stejně.
00:51:18 Skoro každá naše bakalářská příhoda měla podobnou myšlenku úvodem.
00:51:25 Teď už je čas ke kapitole třetí.
00:51:29 Jiřina Procházková z Hlinska nám napsala.
00:51:32 Motto: "Co chceš, budeš mít, nešťastníku.“ Platón.
00:51:45 Markéta mohla všechno.
00:51:47 Hrát tenis, chodit na hodiny hrát na piáno,
00:51:51 ale vypravit se jen s kamarády na výlet, vyloučeno.
00:51:56 Ale teď stručně k mému příběhu, který se opravdu udál.
00:52:01 Otec Markéty je ředitelem dobře prosperujícího podniku.
00:52:05 Spolu s matkou vytvořili doma pro svou jedinou dceru,
00:52:08 skleníkové prostředí.
00:52:11 Slíbili si, že jejich Markéta se bude mít jinak, než oni za mlada.
00:52:15 Tento slib dodržovali, ale jen, když byli doma.
00:52:27 ZPĚV
00:52:29 Markéto, Markéto, Blanko, to je jedno.
00:52:42 Jsem vynálezce korzetu a lásky advokát,
00:52:47 věřte mi nebo ne, věřte mi nebo ne a lásky advokát...
00:52:57 Mám pro tebe kšeft, nechtěla bys kotě?
00:53:01 Vím o jednom. Otec z výborné rodiny, matka známá kočka.
00:53:05 SMÍCH
00:53:07 -Já mám náhodou rybičky.
-Ale běž, rybičky jsou blbé.
00:53:12 Pořád chtějí něco říct a nikdy se nedostanou ke slovu.
00:53:15 Jenomže rybička ti nepotrhá koberec a nepoškrábe, soudruha náměstka.
00:53:21 Jenže kotě, Markéto je solidní, protože tě uklidní.
00:53:26 -Markéto, tvůj otec hodně cestuje?
-Až moc.
00:53:33 Do 30 let byl nejdál v Ostravě a pak to zlomil.
00:53:38 -Indie? -No.
-A tajemně bručel.
00:53:41 ZPĚV
00:53:43 ÚÍUAA, ÚÍUAA... Fakír.
00:53:48 -A co Japonsko?
-To je maličkost.
00:53:52 ZPĚV
00:54:00 Kde jsou vaši dneska? Persie, Kuvajt?
00:54:04 Kdepak. Dneska jsou naši v Zárubanech.
00:54:07 -Táta tam otevírá novou továrnu.
-To má i s recepcí, co?
00:54:14 Táta je náhodou strašně fajn, on to neměl nikdy moc lehké.
00:54:18 -Ty také ne, viď. -Hm.
00:54:20 -Pojďte si zahrát na fanty.
-Za dveře a pusu.
00:54:27 Ty bys také prolíbala mládí. Víš, že je to nezdravé.
00:54:32 -A co takhle zahrát si na básníky?
-Ano na básníky. A na jaké téma?
00:54:43 Víno značky Dimiat:
00:54:49 "Kdo pije víno značky Dimiat, nesmí jezdit s vozem značky Fiat.“
00:54:56 Moc peněz:
00:55:04 "Kdo má moc peněz, do hospody nelez.“
00:55:10 -Jezdí s Čedokem.
-Velmi špatné.
00:55:14 A já mám jedno slovíčko. Kdo z vás, tak má moje srdce...
00:55:24 Housle. Na housle jdou jenom housle.
00:55:35 Neřekl bych, neboť mám inspiraci odtud.
00:55:45 "Obraz a na něm housle a jablko... ...nakousne.“SMÍCH
00:55:53 Já mám také něco. Počkej, teď to přijde.
00:56:01 "Viděl jsem já v nekonečnu na housle hrát nahou slečnu.“
00:56:06 SMÍCH
00:56:10 -Že se nestydíš, taková pitomost.
-To není pitomost, Blanko.
00:56:14 -To je poezie.
-Já vám to zhudebním.
00:56:22 ZPĚV
00:56:25 Viděl jsem já v nekonečnu, na housle hrát...
00:56:31 -Dobrý večer.
-Ahoj mami.
00:56:34 Já vidím, že se dobře bavíte.
00:56:37 Dobrý večer mládeži, jsem rád, že vás poznávám.
00:56:40 Vrátili jsme se trošku dřív, protože čekáme vzácnou návštěvu.
00:56:44 Těšilo mě, nenechte se rušit.
00:56:48 Slečno, mohla byste si dát tu kytaru někam jinam.
00:56:51 Já potřebuji ten stolek na chlebíčky.
00:56:54 Já se jmenuji Vašek Křížala.
00:56:57 Můj tatínek je optik, kdybyste potřebovala...
00:57:02 Když se zdržíte, tak budou humrové.
00:57:08 Markéto, učila ses dneska?
00:57:12 -Ona je ve třídě první, ani lepší už být nemůže. -Ale může.
00:57:20 Markéto, když budeš chtít, tak přijď za námi do klubu.
00:57:22 Vezmi magneťák nebo promítačku.
00:57:26 Určitě přijď, já udělám bramborák, bude humrový.
00:57:35 Táto, mohla bych si půjčit magnetofon a promítačku?
00:57:41 -Samozřejmě. -A ten film o Egyptě?
-Nevím proč se na to vůbec ptáš.
00:57:45 Oni by kluci byli strašně rádi, kdybych to dovezla
00:57:48 do veslařského klubu.
00:57:50 Počkej, když budou mít zájem, tak ať přijdou k nám.
00:57:54 Promítačka je drahý špás. Někomu se do toho zamotají
00:57:57 vlasy a co potom.
00:58:00 Třeba by se ostříhal, kdyby věděl, co taková promítačka stojí.
00:58:05 Ještě si o tom promluvíme.
00:58:09 Dneska, ale musíš být doma, přijde pan inženýr
00:58:12 z ministerstva s manželkou.
00:58:15 Markéto, jak se jmenuje ten kluk s tou kytarou?
00:58:21 -Proč? -Zítra jdu do školy, ráda bych věděla, s kým se stýkáš.
00:58:26 -Ty myslíš jako Petr?
-Na to přeci matka právo nebo ne.
00:58:40 Tady je Markéta u nás v závodě na brigádě,
00:58:46 to ještě chtěla pracovat v jeslích jako vychovatelka.
00:58:49 -Kdy se rozhodla být inženýrkou?
-Na to přišel muž.
00:58:52 Udělat si Vysokou ve 40 letech, ještě při zaměstnání,
00:58:55 já jsem si myslel, že z toho umřu.
00:58:57 Ovšem pro mladého člověka... Jiná generace, jiná hlava.
00:59:01 Naše Markéta na to hlavu má. Ani nevím po kom.
00:59:06 A tady byla nejlepší na škole. Dostala za to bulharský košíček.
00:59:12 Tady je káva.
00:59:16 Už se těším, jak budu přednášet takové nadané dívence.
00:59:24 Jestli něčeho v životě lituji, tak toho, že nejsem mladý dneska.
00:59:29 Vynikající profesoři, prospěchové stipendium.
00:59:34 Když studovala Marie, tak místo večeře jsme chodili k řece
00:59:36 a tam jsme si recitovali Šrámka a Wolkera.
00:59:40 Dnes bych to občas také potřebovala.
00:59:44 -Tady je naše Markéta v Drážďanech.
-To jsou jazykové kursy SSM.
00:59:50 Výborný nápad, naše Markéta se tam naučila perfektně německy.
00:59:56 Markéto, máš příležitost.
-Gute Nacht!
01:00:05 To musí být radost, mít tak nadané dítě.
01:00:09 Ale také starost. Třeba v loni o Vánocích, my jsme nevěděli,
01:00:12 co té holce koupit.
01:00:15 Ona všechno má a už nic nechce.
01:00:23 To nic, to jsou ta krásná léta.
01:00:37 -Takhle?
-Tohle to ti musí souhlasit s tím.
01:00:48 -Souhlasí ti to?
-Ne.
01:00:51 -A tohle s tím?
-Taky ne.
01:00:55 -Proč,
-Protože jsem asi trouba.
01:00:58 Podívej se, sem patří dvanáctka a sem patří trojka.
01:01:05 -A sem dortíčky pro Markétku.
-Dobrý den.
01:01:11 My se učíme matematiku.
01:01:13 Matematiku? Ale táta než odjel, tak řekl, že máš dělat chemii.
01:01:20 My se ani neučíme, ona spíše učí mě.
01:01:24 Aha. Markéto, mohla bys na chvilku.
01:01:41 Jestli na matematiku nemá hlavu, máte ve škole doučovací kroužky.
01:01:45 Ty jsou jenom tak, aby něco bylo.
01:01:47 Tak ať se učí někde jinde individuelně.
01:01:49 Jestli na to nemá peníze, tak stačí říct.
01:01:51 My si umíme poradit i bez vašich peněz.
01:01:54 -Markéto, já tě nepoznávám.
-To víš, rostu jako z vody.
01:01:59 Moc dobře mě krmíte.
01:02:14 Tak ještě jednou, sem patří trojka a sem?
01:02:18 -Asi nic. Trapas, co?
-Jsou na mě moc hodný.
01:02:27 Až moc, já bych z toho umřela. Koupí mi i to, co nechci.
01:02:30 A přitom sama nic nesmím. Já bych nejraději někam utekla.
01:02:38 -Víš, co řekl Goethe, když umíral?
-Co?
01:02:42 "Otevřete i tu druhou okenici ať je tu více světla.“
01:02:46 -Já mám okno otevřené až dokořán.
-Ale vylétnout tě nenechají.
01:02:50 A kam bych já letěla?
01:02:52 Aby za tebou nemohly automatické pračky, myčky, automatické úsměvy.
01:03:04 Letos jsem byl o prázdninách s kluky na čundru.
01:03:09 Povídej mi o tom.
01:03:14 To se nedá povídat. To se musí prožít.
01:03:17 To se musí poznat spoustu zajímavých lidí.
01:03:22 Nezapomeň, Markéto, že máš v 6 hodin těsnopis.
01:03:25 -Primových lidí.
-Holky tam jezdí taky?
01:03:30 -Jasně
-Tak mi o tom povídej.
01:03:44 -Mohu? -Ano.
01:03:48 -Táta už přijel?
-Právě telefonoval, že se zdrží.
01:03:54 Ale přece říkal, že dnes večer bude doma.
01:03:57 Táta nemá jenom nás, Markéto.
01:04:00 On mi slíbil, že si budeme povídat o nás.
01:04:03 Mám pro tebe daleko hezčí povídání.
01:04:06 Víš, kam pojedeme letos na dovolenou?
01:04:08 -Kam? -Do Itálie.
01:04:12 Už jsem viděla prospekty. Mají tam minigolf, tenis,
01:04:17 kriket, jezdecký oddíl.
01:04:19 -A lidi tam mají taky?
-A kdo by jim ty koně krmil.
01:04:46 Prosím. Buď zdráv. Manželka není doma, vrátí se až zítra.
01:04:51 To je v pořádku, já nechci vzbudit naši Markétu.
01:05:07 ZVONÍ TELEFÓN
01:05:14 Prosím. Mám dceru. Ale nemá v tuto dobu chuť na vtipy.
01:05:22 Dobře, já se půjdu podívat, ale upozorňuji vás,
01:05:25 že není problém si zjistit odkud voláte.
01:05:28 Počkejte, moment.
01:06:06 Promiňte, omlouvám se vám. Dejte mi ji k telefonu.
01:06:10 Tak to ji nebuďte. Mohl byste mi poslat vůz?
01:06:16 Já jsem dal řidiči volno. Aha. Vlakem?
01:06:21 Ano přijedu. Ještě jednou děkuji, soudruhu podporučíku.
01:06:27 Spolehněte se. Děkuji vám.
01:06:46 ZAKLEPÁNÍ
01:06:50 Jak si se vyspala, Markéto.
01:06:56 Napoprvé ve vězení se mi spalo dobře.
01:06:58 -Ve vězení?
-Copak nejsem ve vězení.
01:07:01 To je moje kancelář.
01:07:08 -Kde máte záclonky?
-Bezpečnost a záclonky?
01:07:14 Víte co, já vám jedny pošlu. Uvidíte, jak vám to
01:07:19 vyšetřování půjde lépe.
01:07:23 Sedni si a jez.
01:07:36 Jak sis to představovala? Frnkneš z domova a bez dokladů.
01:07:43 Já jsem nevěděla. To všechno zařizoval táta.
01:07:48 -On má všechno až moc v pořádku.
-To jsem znal jednu básničku.
01:07:54 Všechno je příliš v pořádku, zahrada na plot,
01:08:02 kabát na knoflíky, ústa na rty.
01:08:04 O tom jsem také tatínkovi říkal. Pěkně jsme si to spolu probrali.
01:08:10 -Cože, táta je tady?
-Už dvě hodiny si spolu povídáme.
01:08:15 -O čem? -Začali jsme u tebe a skončili u Sparty a u Slávie.
01:08:23 Že sestup z výšky je taky někdy dobrý.
01:08:30 -A tatínek? -Fandí Spartě. Teď je chvilku na trestné lavici.
01:08:39 Já bych se mu strašně ráda omluvila.
01:08:44 -Tak pojďte dál. -Markéto. -Táto.
01:08:50 Teď nebudeme o tom mluvit. Mohl bych si zavolat pro vůz?
01:08:54 Ale my spolu musíme moc mluvit. Přece spolu takhle nepůjdeme domů.
01:09:26 To byl náš a jede s prázdnou.
01:09:29 Počkej, kamaráde, to půjdou prémie dolů.
01:09:31 Prosím tě, nech aspoň na chvilku toho úřadování.
01:09:34 Máš dneska náhradní volno.
01:09:38 Moc pěkné počasí jsme si na ten náš výlet nevybrali.
01:09:42 Prší nám na kamarádství.
01:09:46 Co tě to napadlo zrovna jet teď? Mluvím teoreticky, nevyčítám.
01:09:50 Jela jsem tam za lidmi a ne za počasím.
01:10:00 -Koho jsi poznala?
-Moc príma pána.
01:10:07 -Pojďte si, sednou, mládeži.
-Děkujeme.
01:10:22 -A jedeme. -Teda táto, ty mně mládneš před očima.
01:10:28 HUDBA
01:11:21 Táto, ta cesta domů nám nějak nevychází, co?
01:11:25 -Proč? -Kdybychom jeli podle tebe, tak už jsme dávno v peřinách.
01:11:31 Jsem ti náhodou moc vděčný za dnešní bloudění.
01:11:37 -Za to si můžeš vzít moji hořčici.
-Teď to nech zase chvilku na mě.
01:11:44 Budou i ty peřiny.
01:11:48 Nevyšlo nám spojení, nemáte volný pokoj?
01:11:54 -Pro pána, tak s hezkou slečnou.
-Ta slečna je moje dcera.
01:12:02 Ano, míváme tady spoustu dcerušek s tatínky.
01:12:06 Hlavně, když mají v pořádku doklady.
01:12:13 Jistě, soudruhu řediteli, na to si u nás dáváme obzvlášť pozor.
01:12:20 Nemohla by ses tvářit více dětsky.
01:12:23 Mohla, takhle spolu jsme byli naposled v loutkovém divadle.
01:12:27 Jenomže to mně bylo 7 let. Pak už jsi mě nikam nevzal.
01:12:30 -Pokoj 312... Prosím
-Děkuji.
01:12:38 Dcera? Tudle, soudruhu řediteli.
01:12:54 Hraje na klarinet, Felix Slováček.
01:13:00 HUDBA
01:13:50 Všiml jsem si, že jste si jednou zívl a dvakrát zatleskal.
01:13:53 můžete mi říci proč?
01:13:54 SMÍCH
01:13:57 Kdyby tady hráli skladby, které mám rád, tak byste všichni
01:14:01 už spali hlubokým spánkem.
01:14:03 SMÍCH
01:14:08 Zatleskal jsem sám sobě, protože jsem neusnul
01:14:12 a protože se snažím tady se svou dcerou a s vámi držet krok,
01:14:18 ke kterému nám hraje hudba vaší generace.
01:14:25 POTLESK
01:14:31 "Skryté titulky:Yveta Bartlová Česká televize“
01:14:33 .