Miroslav Donutil a Marie Pavlíková v bakalářské komedii o shánění bytu (1985). Režie V. Štursa
00:00:22 Vždy jsem byl zastáncem názoru,
00:00:26 že holá skutečnost je nesnesitelná, a iluze hlubokou lidskou potřebou.
00:00:34 Rčení "začít nový život" je mrkví před oslím čumákem.
00:00:43 Mrkví nedosažitelnou,
00:00:45 ale pohánějící nás vpřed cestou prašnou a kamenitou.
00:00:51 Tímto názorem jsem se v životě vždy řídil.
00:00:56 Děvčata, zdál se mi dnes příšerný sen.
00:00:59 Pojďte sem holky!
00:01:01 Koupil jsem u nás zájezd.
00:01:03 SMÍCH
00:01:05 V tom příšernost snu není.
00:01:08 Soudruhu vedoucí, všímáte si, čemu se smějí?
00:01:11 Koupil jsem zájezd do Afriky. Na safari.
00:01:16 Ohromný! Barvy, květy, ptáci. Paráda!
00:01:22 Jen jsem nemoh stále nic trefit.
00:01:25 Namířil jsem na antilopu, nebo lva.
00:01:28 Znáte to:hledí, muška, komora.
00:01:33 Haničko, komora je srdce zvířete, abyste si nemyslela voloviny.
00:01:41 Hledí, muška, komora. Zamířím, rána jak z děla a nic.
00:01:47 Zvíře stojí tam, kde stálo. Ve snu to je normální.
00:01:54 Ale já z toho byl zkroušený. Nevěděl jsem co dělat.
00:01:58 Až mě napadlo: Běž za domorodcem!
00:02:00 Říkám mu: Bla-bla-bla,hu-hu-hu?
00:02:07 Jak na to? A on mi odpoví:
00:02:14 Hu-hu-hu,bla-bla-bla: pic-pic-tma.
00:02:21 Ty blázne na to chodíš ve dne. Musíš jít v noci!
00:02:27 Když lev má oči jak světla. Jak reflektory.
00:02:31 Namíříš mezi ta světla a nemůžeš se minout.
00:02:35 Tak jsem ho poslechl. Čekám v buši připravený.
00:02:40 Mířím: hledí, muška, zas vidím tu komoru.
00:02:46 Vlastně komoru nevidím. Je tma.
00:02:51 Já viděl ty světla. Mířím mezi ta světla.
00:02:56 Prásk! Rána a nic. Světla svítí dál.
00:03:01 Ale mě to povzbudilo. Protože světla zůstala.
00:03:06 Říkám: lev si zvykl. Půjdu blíž.
00:03:09 Tak jdu o kousek blíž. Znovu mířím mezi světla.
00:03:13 Prásk! Rána jak z děla. Světla svítí dál.
00:03:17 Nevěděl jsem co mám dělat. Byl jsem zoufalý.
00:03:21 Haničko, dovedet si to představit?
00:03:24 Jdu znovu blíž. Přijdu na pár kroků od lva.
00:03:30 A co vidím? Lev tam sedí na pařezu.
00:03:37 Takhle má pracky nahoře a v každé drží baterku.
00:03:42 SMÍCH
00:03:45 Vy jste ale lhář.
00:03:47 To není lhaní.
00:03:48 To je básnická nadsázka. Pro lepší náladu.
00:03:52 Nemohl bych prodávat zájezdy bez básnické nadsázky.
00:03:57 S prominutím pane vedoucí.
00:04:02 Tak panstvo na místa. Otvíráme. Úspěšný den.
00:04:20 Dobrý den paní Maruško. Krasavice jako vždycky.
00:04:23 Když vás vidím, mám hned větší chuť do práce.
00:04:29 Kdybych nevěděla, že jste takový lhář,tak...
00:04:32 Já a lhát? Prosím vás!
00:04:35 Dobrý den. Byl by ještě zájezd k moři?
00:04:41 Haničko slyšíte? Pán si přišel pro moře.
00:04:44 Moře už ne. Odliv je tak v lednu.
00:04:46 Teď je všechno vyprodáno. Tak se nezlobte.
00:04:49 Ne. Nic se neděje.
00:04:51 Pojďte sem!
00:04:55 Něco bych pro vás měl.
00:04:57 Není to hlavní sezóna. Přelom září a října.
00:05:01 Báječný. Mám s tím osobní zkušenost.
00:05:05 Je tam všechno, co si mladý člověk může přát.
00:05:08 To není pro mě. Babička bude mít 75.
00:05:11 Tak že bychom ji poslali k moři.
00:05:14 To je fantastiský nápad. Alenko, slyšela jste to?
00:05:19 To jste si vybral výborně. Pro babičku jako stvořené.
00:05:23 Bydlení v bungalovech na pláži, kousek od moře.
00:05:28 Babička bude plavat. Vrátí se o 10 roků mladší.
00:05:32 Mám malý problém. Babička má velmi lehké spaní.
00:05:37 Aby ji to moře nerušilo. Nešlo by to kousek dál?
00:05:41 Jestli na tom trváte, já tam brnknu.
00:05:43 Oni nám to moře posunou.
00:05:46 Ne! Jestli něco babičku uspí, tak šumění moře.
00:05:52 Mám s tím osobní zkušenosti.
00:05:54 Pročtěte si to, k ničemu vás nenutím.
00:05:59 A přijďte zítra. Jen upozorňuji že čas kvapí.
00:06:03 Ano. Zítra přijdu. Samozřejmě. Na shledanou.
00:06:07 Pojďte sem další! Dobrý den.
00:06:17 V době, kdy začal můj příběh, jsem domů moc nepospíchal.
00:06:26 Ne že bych neměl rád ženu Alenu a syna Pepíka.
00:06:32 Důvod váhavého návratu byl šedivě prozaický.
00:06:39 Malý, velmi malý byt.
00:06:54 Tak máme klid, Alenečko.
00:06:58 SPLÁCHNUTÍ
00:07:09 Tak máme konečně klid.
00:07:13 To už jsi říkal. Slyšela jsem tě na toaletě.
00:07:23 Dáme si lahvičku a budeme si povídat.
00:07:29 Povídat si můžeme. Ale ne jen tak.
00:07:33 A o čem? O našem bydlení.
00:07:37 Všechno jsme dávno probrali. Povídáním se nic neřeší.
00:07:45 Inzerát pravidelně obnovuji.
00:07:48 Jenže nikdo neodpovídá. Kdo by tohle chtěl,že.
00:07:59 Nechtěl jsem ti to říkat, ještě to není hotovo.
00:08:08 Jeden kamarád mi naznačil určitou formu...
00:08:11 To jsi říkal před svatbou, po svatbě,
00:08:13 před narozením Pepíka, po narození Pepíka.
00:08:17 Pojedem v sobotu do Babic. Půjdeme na procházku do lesa.
00:08:24 Nejsem pitomá ani rozmazlená. Ale takhle to dál nejde.
00:08:30 A co mám dělat?
00:08:33 Dověděla jsem se o novém způsobu výměny bytu.
00:08:40 Vyplní se formuláře a partnera najde počítač.
00:08:47 Prosím tě, co to...?
00:08:53 Samostatný uzamykatelný vchod. V cihlovém domě.
00:08:57 No počkej! Tomu počítači to vykreslím.
00:09:02 Atypický, netradičně řešený ateliérový byt.
00:09:07 Slunce po celý den. Panoramatická vyhlídka.
00:09:11 Tady musíš napsat pravdu!
00:09:13 Neblázni! To to nemusím vyplňovat.
00:09:16 Je to stroj. Počítač. A mám dost tvého fantazírování.
00:09:24 Jestli nenapíšeš pravdu, vezmu Pepíka a odjedu k matce.
00:09:30 Jak si přeješ. Klidně napíšu pravdu.
00:09:38 A nejen do dotazníku.
00:09:41 Ode dneška jí budu říkat vždycky a všude.
00:09:49 Vstávej Jirko, je 6. A proč?
00:09:58 Co proč? Proč mám vstávat?
00:10:05 Pracovní doba mi začíná v 8 a malýho vezu do jeslí v 1/2 8.
00:10:11 Tobě se něco zdálo? Krásný sen.
00:10:16 Byl jsem na chatě a sám. Pak přišel Milan, Berťa a Hemšír.
00:10:27 Šli jsme všichni do hospody. Ty dovedeš být nepříjemný.
00:10:33 Jak nepříjemný? Jenom říkám pravdu.
00:10:46 Tak co je, Jirko? Nic.
00:10:48 Nějaké problémy? Ale...
00:10:51 Už vím. Máš plnou hlavu, té zprávy z Varny.
00:10:55 Neboj, to zvládneme. Napsals už to vyjádření?
00:11:01 Nenapsal a nenapíšu. Ať to napíše zástupce ve Varně.
00:11:04 Válí si tam šunky přes 1/2 roku.
00:11:07 Kdyby nebyl váš příbuzný, pošle ho firma pryč dávno.
00:11:12 Co si to dovoluješ?
00:11:13 Začínám nový život. Ode dneška mluvím pravdu.
00:11:18 To si vyřídíme potom.
00:11:20 Haničko, že si to myslíte taky? Jen se bojíte to říct nahlas.
00:11:38 Jak to dnes jde, pane Sirotek? Strašně.
00:11:41 Vy jste se dnes špatně vyhajal? Já jsem spal výborně.
00:11:46 Ale stačí, abych viděl vás a mám po náladě.
00:11:51 Sprosťáku!
00:11:54 Haničko, půjčte paní listonošce hřebínek.
00:11:58 Ať se učeše. Kdo se na to má dívat.
00:12:02 Vždyť je to pravda, ne - Haničko?
00:12:05 Dobrý den. Jak pro koho.
00:12:08 Pamatujete si? Byl jsem tu včera.
00:12:12 Pamatuju. Zájezd mimo sezónu.
00:12:15 Rozhodli jsme se sestrou, že ten zájezd babičce koupíme.
00:12:20 To bude mít babička ohromnou radost.
00:12:24 Přečetl jste si vysvětlivky? Přečetl jsem to pečlivě.
00:12:29 Tak ten zájezd za 4 100. Jo, to souhlasí.
00:12:32 A přečetl jste i toto: KP - kurs potápění.
00:12:36 ZVL-závody na vodních lyžích. DM-diskomaratón
00:12:39 s volbou královny krásy. Myslíte, že má babička šanci?
00:12:44 Vemte si svých 4 100 a kupte babičce lázně.
00:12:46 A buďte rád, že jste tak dopad. Na shledanou.
00:12:53 TELEFON
00:12:56 Kancelář neuvěřitelných cestovních zážitků.
00:12:59 Dobrý den. Aha, to jsi ty.
00:13:04 Už jsem byla na tom počítači. Vašek Dvořák, znáš ho...?
00:13:10 Už to naprogramoval. Nevím co budeme dělat.
00:13:17 Ale já to vím. Vyplníme ten formulář ještě jednou.
00:13:24 Já ho vyplním.
00:13:39 Haničko! Ano.
00:13:46 Zajdu si jen na náměstí. Teta z venkova zabloudila.
00:13:50 S pláčem mi telefonovala.
00:13:52 Posadím ji do tramvaje a hned jsem zpátky.
00:13:55 Vezmete to zatím za mě? To víte, Jirko.
00:13:57 Jste zlato, děkuju.
00:14:01 A vedoucímu řekněte, že vyjádření k Varně napíšu.
00:14:10 Bude to tak asi lepší, že? Asi ano.
00:14:14 Děkuji mockrát, Haničko.
00:14:18 Konečně jsem mohl vyplnit dotazník podle svého.
00:14:23 S trochou fantazie a nadsázky, kterou všichni v životě...
00:14:26 Ale to už jsem říkal.
00:14:30 Dotazník jsem poslal do výpočetního střediska.
00:14:33 Za týden počítač vybral partneta k výměně.
00:14:48 Prosím. Hned jsem u vás.
00:14:51 Máte překrásné šaty. je vidět že máte vkus.
00:14:57 Dokonalá kvalita.
00:14:59 Tudy prosím. Škoda, že tu není výtah.
00:15:10 Četla jste knížku "Umění stárnout"?
00:15:12 Ne. Nedávno to vyšlo.
00:15:14 Autor, lékař gerontolog, gerontologie je věda o stárnutí,
00:15:20 předkládá hlavní tezi: Stárnout znamená nehýbat se.
00:15:27 Doporučuje jakoukoliv formu pohybu.
00:15:30 Protože pohyb to je život.
00:15:33 No vidíte, jak nám to krásně jde.
00:15:37 Ne, ještě jedno patro. Ale napsal jste 1. patro.
00:15:44 Ano.Po pravdě. Protože jsme v mezaninu.
00:15:56 Krásný pohled na Špilberk. Nemám pravdu?
00:15:59 Máte pravdu. Ten pohled je opravdu krásný.
00:16:26 Naprosto vás chápu. Jste mladí. Máte dítě.
00:16:34 Ráda bych vám vyhověla. Svůj velký byt už nezvládám.
00:16:44 Sluší se to, uvolnit místo mladým.
00:16:52 Ale já si to nedovedu představit.
00:17:00 To byl ten okamžik kdy mě život přinutil pochopit,
00:17:06 že úsloví "začít nový život" není jen básnický obrat,
00:17:12 ale i holá a drsná nutnost.
00:17:18 Znamenalo to přejít od slov k činům.
00:17:24 Vnutit té milé paní představu, že by v našem bytečku žít mohla.
00:17:30 Předělat ho tak, aby se jí prostě líbil.
00:17:43 Ale nebýt laskavého pochopení té milé staré dámy,
00:17:49 stejně by se to nepodařilo.
00:17:56 I přes tuto zkušenost nemohu přistoupit na to,
00:18:01 že s holou skutečností vystačíme.
00:18:05 Je to jako se vším v životě. Záleží na situaci.
00:18:12 Jirko, oběd! Co tam děláš?
00:18:16 Ale nic.
00:18:18 Měli bychom před dům vysadit nějaké stromky.
00:18:23 Aby to tu bylo veselejší.
00:18:40 Skryté titulky:Dana Špirková
