O jednom neobvyklém prvním setkání s tchyní. Povídka z cyklu Bakaláři 1998. Hrají: M. Frkalová, M. Taclík, T. Medvecká, S. Zindulka, V. Včelná, J. Hraběta a další. Scénář P. Benátčanová. Kamera V. Holomek. Režie K. Hanzlík
00:00:39 S Honzou jsme se seznámila na studiích.
00:00:44 V době,kdy se odehrál tento příběh, jsme spolu chodili už přes rok.
00:00:49 Zrovna končilo zkouškové období. Už se viděla na prázdninách.
00:00:54 Ale čekala mě ještě jedna zkouška.
00:00:58 Honzova maminka mě pozvala na první návštěvu.
00:01:03 Přijala bych to klidně, ale můj Jeníček se tvářil,
00:01:08 jako bych měla vstoupit do jámy lvové.
00:01:17 Ty s tím naděláš. Co si vezmu na sebe?
00:01:22 -Co ty? Já jedu za tchýní.
-Prosím tě!
00:01:35 -Ahoj.
-Pojď dál.
00:01:42 -Ahoj.
-Ahoj. Už mám sbaleno.
00:01:47 Vážně nechceš, abych tu zůstal? Pojedeme spolu.
00:01:52 Nechci, aby na mě byla tvoje máma naštvaná dřív, než mě uvidí.
00:02:01 Nebyl by to dobrý začátek, kdybys nepřijel na její narozeniny.
00:02:06 -Takovou situaci by snad pochopila.
-To mámy nepochopí nikdy.
00:02:11 Na zkoušce se zdržím asi hodinu, takže vlak stihnu v pohodě.
00:02:16 -Jen aby.
-Které si mám vzít?
00:02:22 -Oboje jsou moc hezký.
-Proč se tak tváříš?
00:02:27 Já jen vybírám, které jsou hezčí, lepší a trošku delší.
00:02:35 -Cože?
-To kvůli mámě.
00:02:39 Ona je trošku konzervativní.
00:02:43 No, já vás nebudu zdržovat před tou zkouškou.
00:02:49 Zítra ve dvě ti to jede. V půl čtvrté na tebe budu čekat.
00:02:54 Hlavně nepřijeď pozdě, to máma nesnáší.
00:02:58 Neboj. Já už je nějak přesvědčím.
00:03:03 Promiň. Asi to přeháním. A na sebe si vem, co chceš.
00:03:08 Tobě to sluší ve všem. Tak zítra! Ahoj.
00:03:13 Ahoj.
00:03:18 -Jo! To jo!
-Má z matinky vichr, co?
00:03:23 A to ví, co od ní může čekat. Ale co já?
00:03:28 Tak si půjč tohle!
00:03:35 Ty ses zbláznila!
00:03:45 Tím se zvýší dopad reklamy na spotřebitele.
00:03:50 Výborně! Jako vždycky.
00:03:57 Leč celkový dojem za dvě.
00:04:03 -Ale...
-Vy si myslíte, že si nevšímám,
00:04:08 jak málo oblečené mám studentky při přednáškách? Naopak.
00:04:13 Ostřížím zrakem sleduji jejich mimořádně úsporné oblečení.
00:04:19 Vaše nevyjímaje. Tak úsporné, že to bohužel skýtá
00:04:25 jen maličký prostor pro rozvíjení fantazie.
00:04:30 Svým momentálním vzhledem chcete přesvědčit starého profesora,
00:04:35 že vaším jediným životním zájmem je studium.
00:04:40 Uznejte, že v psychologii, v níž jste právě složila zkoušku,
00:04:45 jste se příliš nevyznamenala.
00:04:50 Pane profesore, to není kvůli vám.
00:04:55 Rovnou odsud jedu na návštěvu k mamince svého kluka.
00:05:02 Tak to jsem se pěkně shodil.
00:05:06 Promiňte laskavě troufalému staříkovi, že si bláhově myslel,
00:05:11 že se všechno točí kolem něho. Takže nikoli pro pana profesora,
00:05:16 nýbrž pro oko tchýně je určeno toto mimořádné představení.
00:05:22 -Asi jsem to přehnala.
-Věřte zkušenému starci.
00:05:28 Ve styku s tímto svébytným živočišným druhem
00:05:33 nemáte žádnou šanci.
00:05:40 Jedině odvaha je to, co vám nesmí chybět.
00:05:56 Tak odvaha, pane profesore?
00:06:18 Jene!
00:06:36 NĚCO VYSVĚTLUJE.
00:06:57 Můžete mi zabalit tuhle bonboniéru?
00:07:02 Dobrý den, já jsem Alice. Těší mě, já jsem ... Alice.
00:07:10 Dobrý den.
00:07:14 -Alice.
-Slečno, je to za 150 korun.
00:07:19 Ano.
00:08:02 Pěkný!
00:08:37 Takový krásný den, a vy jedete sama samička. Není to škoda?
00:08:42 No, vždyť jsem tak moc neřek. Ty jedeš sama, já jedu sám,
00:08:47 líp by nám to šlo. A moh bych tě i namalovat.
00:08:52 -No dovolte!
-Co si vůbec myslíš?
00:08:57 Kdybych tě plác po prdelce, tak si povyskočíš, ty žížalko hubená.
00:09:11 Tohle se teda malovat nedá.
00:09:16 Cola je prevít. Zkuste to na záchodě, třeba tam teče voda.
00:09:21 Ani se vám neomluvili. Já jsem si jednou polila kostým tonikem.
00:09:26 To dalo práce, než jsem to dala do pořádku.
00:09:36 -My už jsme se viděli, že?
-Já potřebuju na záchod!
00:09:41 Na peróně. A není už pozdě? Ve stanici nelze.
00:09:46 Já tam musím!
00:09:56 Ještě to tu rozmlať! Netykavko.
00:10:24 Myslím, že už mám všechno. Ne! Ještě potřebuju oříšky.
00:10:30 -Koupíš je na nádraží.
-Nejdřív mě snad hodíš domů, ne?
00:10:35 -To už nestihneme.
-Ale to je nevhodné,
00:10:40 abych ji vítala na nádraží.
-Mami, vlak jede za 10 minut.
00:10:45 Nedá se nic dělat. Vždyť o nic nejde.
00:10:50 Nečekáme delegaci diplomatů. Jenom mi přijede holka.
00:10:55 A jaký je v tom rozdíl? Na prvním dojmu záleží nejvíc.
00:12:50 -Stejně to bude mít zpoždění.
-Ne. Má to tu být každou minutu.
00:13:24 Ta tvoje Alice bude určitě vypadat podobně "kultivovaně".
00:13:30 -Snad ne.
-Já běžím pro ty oříšky.
00:14:54 Taková spolehlivá, že jo?
00:15:38 Tomu teda říkám entrée, chlapče.
00:15:53 -Dobrý den.
-Dobrý den. Stalo se vám něco?
00:16:04 Já jsem byla na záchodě, polili mě coca colou, sušila jsem sukni
00:16:10 a ona mi uletěla.
00:16:14 -Hm. Nechcete oříšek?
-Děkuji, já jsem měla bonbony.
00:16:28 Přesně takhle jsem si vás představovala.
00:16:36 -Já jsem ty bonbony snědla.
-A ty byly pro mě, jo?
00:16:42 To je Alice, mami.
00:17:02 Zbývá jen dodat,
00:17:06 že tento šok nezanechal na Honzovi žádné následky.
00:17:11 Tedy až na jednu drobnost. Kdykoli teď někam cestujeme,
00:17:16 veze s sebou tolik zavazadel, jako bychom se tam měli usadit natrvalo.
00:17:21 Jeden prý nikdy neví, co mu cestou uletí.
