Bakaláři

00:00:02 ..

00:00:13 Něžná a lehounká jako jarní vánek.

00:00:28 Trochu můžu, ale ne moc, musím mít čistou hlavu.

00:00:34 Ani mi to nepřipomínej. Takhle jsem si naši svatbu nepředstavovala.

00:00:40 Bez svatební cesty!
-Myslíš, že já ano?

00:00:45 Copak jsem mohl tušit, že se nám v ústavu podaří takový program?

00:00:50 Miláčku, slibuji, že ti všechno vynahradím.

00:00:55 Za dva měsíce bude stáž v Anglii. Bude to naše placená svatební cesta.

00:01:02 -Stejně je mi to líto.
-Ale za 2 měsíce nejméně půl roku...

00:01:07 ...pár kroků od Londýna, dovedeš si to představit? To je báječné!

00:01:12 -A kde to je?
-Chiptown. Kousek od Londýna.

00:01:17 -Jaký kousek?
-No kousek. Asi 300 kilometrů.

00:01:26 Ráno si sednu do vlaku, v poledne přestoupím a večer jsem v tom Čip...

00:01:31 Chiptown. Za pár dní můžeme zajet na týden do Zadní Třebáně na chatu.

00:01:40 -To je od Londýna ještě dál...
-Je to mimořádný výzkumný úkol.

00:01:51 Jsme blízko řešení. Bude to senzace. Světová! Budeme slavní a bohatí.

00:02:00 Nesmí se přerušit proces, jinak jsou dva roky práce pryč.

00:02:07 V pátek přijedou z Akademie. Musíme jim ukázat výsledky.

00:02:15 Bude to v pátek třináctého, ale myslím, že to bude v kupě.

00:02:23 Bez svatební cesty. Co bude v kupě?

00:02:28 Už jsem ti to vykládal. Z buněk přenášený gen je izolována DNA.

00:02:36 Určitá část po štěpení pomocí enzymů restrikčních endonukleáz,

00:02:43 je izolován z buněk stejného druhu, jako jsou buňky akceptora.

00:02:50 Musí být schopen replikace v buňce akceptora i po spojení s druhem DNA!

00:02:59 Proboha!

00:03:04 Do půl hodiny musím vzít Elvírce krev!

00:03:08 -Jaké servírce?
-Elvírce! Myš - přece!

00:03:15 -Tak pa, miláčku!
-Kájo! Kájo!

00:03:48 -No tak, Luci!
-No tak, Karlíčku!

00:03:54 Tak dobře! Já už jdu.

00:04:09 Sundáme brýle.

00:04:19 ZVONEK DOMOVNÍCH DVEŘÍ

00:04:22 Co to je? Kdo by to teď mohl být? Karle, nechoď tam!

00:04:30 Co kdyby to bylo důležité? Co když někdo potřebuje pomoc?

00:04:39 Karle, proboha, nechoď tam!

00:04:46 -To jsi ty, Franto? Co se stalo?
-Člověče, senzace, vyšlo to!

00:04:52 -To jsi ty, Františku?
-Blahopřeji ti k včerejšímu dni.

00:05:01 Jednou na něj budete pyšně oba vzpomínat.

00:05:08 Máš senzačního manžela. Podařila se mu indukovaná fáze protoplastů!

00:05:14 To jsem se ti snažil vysvětlit. Genové inženýrství není všechno,...

00:05:20 ...my jsme daleko dál, chápeš?

00:05:25 -No, no - to snad ne?
-Ale jo, Lucinko, je to tak!

00:05:29 -Rozuměj: při fázi nahého jádra...
-Nahého?

00:05:33 Nahého jádra s protoplastem se také často některé chromozomy ztratí.

00:05:40 Chromozóny se ztratí! To vidím!

00:05:47 -No vidíš. Co je ti, prosím tě?
-Co je jí?

00:05:56 Kde je začátek? Umažeš to tady, ty prase!

00:06:05 Víš co? Dojdu pro župan. Je to pohodlnější.

00:06:09 Lucinko, kde máme župany?

00:06:31 -Člověče, tohle nechápu.
-Ale je to jednoduché!

00:06:38 Nesmysl, ona usnula! Vedle na gauči - usnula!

00:06:48 A tady je to nahé jádro!

00:07:01 -Nemrač se, nebo se mi to nepovede.
-To mám od té doby, co jsi se vdala.

00:07:08 -Co to mluvíš za nesmysly?
-Přál jsem si, abych tam byl s tebou

00:07:15 Už by tě to ani nebavilo. Kolikrát jsi byl vlastně ženatý?

00:07:21 Nebuď na mě zlá. Jsem člověk křehký a hrozně smutný.

00:07:29 Za to ty jsi celá rozkvetlá.

00:07:34 Škoda, že nejsem příčinou tak skvostného nárůstu tvých hormonů.

00:07:39 -Nech toho!
-Víš, že jsme se málem vzali?

00:07:43 -To nepopírám.
-Já vím, znám to, lásky hry šálivé.

00:07:48 Konec pauzy ve studiu číslo 4. Prosím kameramany...

00:07:52 -Z něčeho mám stejně radost.
-Z čeho, prosím tě?

00:07:57 Že jsi šťastná, holčičko.

00:08:03 Ale jak to, že jsi tady? Máte mít přece svatební cestu.

00:08:12 Karel dokončuje velmi významnou práci. Je genový inženýr, víš?

00:08:19 Vím. Ale trčet kvůli tomu tady?

00:08:24 Pojedem do Anglie, do Londýna. Na půlroční stáž.

00:08:32 Takže budeme mít svatební cestu v cizině a ještě dobře placenou.

00:08:37 To je skvělé. Londýn je podivuhodné město.

00:08:42 Připomeň mi to, až tam pojedete. Dám ti vizitku mých přátel.

00:08:48 Pořádají ve svém domě každý týden báječné večírky. Jistě rozumíš.

00:08:54 Samá smetánka, z kultury i vědy. Přijmou tě jako vlastní.

00:09:04 ZVONEK TELEFONU

00:09:12 Pokorná...To jsi ty, Kájo? Aha!

00:09:20 Počkám na tebe, hodně pozdě?

00:09:26 Tak dobrá, ale já stejně počkám.

00:09:43 -Nějaké problémy?
-Ale ne.

00:09:49 Jenom si přeji, aby se Kájovi práce dařila. Chci mu udělat podmínky.

00:10:01 Bude to světový objev. Když přijde domů,...

00:10:06 ...chci, aby měl všechno pohodlí. Tak to přece má být, ne?

00:10:14 Určitě, Lucinko. I mně by se to moc líbilo.

00:10:19 Máš dneska chvilku čas? Nepodezírej mne z ničeho, naprosto z ničeho.

00:10:28 Přísahám! Moc by mě to potěšilo, kdybychom si zas jednou popovídali.

00:10:36 Třeba při skleničce originální whisky. Zastavím se pro tebe.

00:10:43 -Ani nápad, Arnošte! Nemůžu přece!
-Pa! Hrozně se těším.

00:10:49 A kamarádi! Čestně a nadosmrti kamarádi.

00:11:00 Už tady nebudu!

00:11:04 Víš, že se skotská pije v pokojové teplotě a bez sody.

00:11:11 Vrátil jsem se ze Skotska minulý týden. Byl jsem na zámku Edinburg.

00:11:17 Bydlela tam Marie Stuartovna. Musíme se tam spolu někdy podívat.

00:11:25 Led a sodu dávají do whisky jen barbaři a Američané.

00:11:32 Tak na zdraví. A šťastnou budoucnost!

00:11:43 Jsi rozkošná, krásnější než kdy jindy.

00:11:53 Ale Lucinko, copak je? Vdaná paní - a má zábrany?

00:12:04 -Kamarádi, říkal jsi.
-No samozřejmě!

00:12:08 To přece neznamená, že bychom se nemohli vzájemně potěšit!

00:12:16 -Vždyť jsme se málem vzali!
-Asi půjdu domů!

00:12:25 That's a pity. Je to hezká fráze. Smutná pro oba.

00:12:33 -Třeba někdy jindy. Doprovodím tě!
-Ne díky. Trefím sama.

00:12:55 Lucinko, já jsem tak rád, že jsem u tebe doma.

00:13:07 Nedovedeš si představit, jak jsem unavený.

00:13:17 -Cože?
-Je to hrozné, máme strašný skluz!

00:13:27 Máme skluz!

00:13:38 Elvírka!

00:14:04 Ahoj, Lucie. Vítám tě u nás. Hledáš Karla?

00:14:11 Hovoří támhle s profesorem Vojtánkem. Já ti ho dovedu.

00:14:15 -Tohle je moje žena Tereza.
-Znám vás z Frantova vyprávění.

00:14:21 Teď už vím docela jistě, že jste se stala také obětí vědy, viďte?

00:14:26 Franta by tady nejraději spal. Je to jako droga.

00:14:31 Všichni, které tu vidíte, se měli oženit s laboratoří.

00:14:36 Jestli chcete mít děti, radím vám, přestěhujte se sem.

00:14:41 -To bych musela mít jiné vzdělání.
-To máte pravdu, já ho změnila.

00:14:50 Tady se dá těžko něco uskutečňovat.

00:14:55 Když jsem chtěla mít první dítě, musela jsem Františka znásilnit.

00:15:02 -Proboha! A jak se to dělá?
-Hrozně obtížně.

00:15:11 Na zdárné ukončení našeho výzkumu! Chci poděkovat sponzorům za pomoc.

00:15:25 Promiňte, udělalo se mi nějak nevolno. Musím si odskočit.

00:15:39 -VYKŘIKNE
-To víte, myšky k tomu patří.

00:15:45 -Sbohem!
-Lucinko, prosím tě! Co je?

00:15:57 Chtěl jsem ji představit profesoru Vojtánkovi a teď...

00:16:03 Karlíčku, co jste se vzali, tak pracuješ na tom svém úkolu.

00:16:10 Lucinka neví, co je mužský.

00:16:14 Jestli ji nezapojíš do genového inženýrství, tak to špatně dopadne!

00:16:28 Vy si v posteli čtete?

00:16:35 To snad není pravda?

00:16:41 -To já v tvém věku...
-Nech toho, mami! Nezačínej!

00:16:48 -Proč jsi sem dnes chodila?
-Koukni: Tvůj tatínek byl vědec.

00:16:53 Velký vědec. Nebál se nikoho a ničeho - kromě mne a rozvodu.

00:17:01 Ne, že by mu vadilo být sám, ale měl na vědu soustředěnou duši.

00:17:10 Případné rozvodové tahání mu nahánělo hrůzu a tak neměl čas.

00:17:15 On si totiž jako vědec vážil každé vteřiny.

00:17:21 Když zlobil, tak jsem mu resolutně řekla: Rozvod!

00:17:28 A byl poslušný jako malý školáček.

00:17:33 Myslím to s tebou dobře. Takže, až Karlíček přijde...

00:17:38 ...čím později, tím lépe, řekneš mu hezky nahlas: A rozvod!

00:17:47 -Nech toho pitomého oprašování!
-Mami, tohle přece nedokážu!

00:17:52 Já ho miluji! To se raději zabiji!

00:17:58 No tak, ty můj pitomečku...

00:18:05 Počkej - to bys mu také mohla říct.

00:18:12 Mně by to tatínek neuvěřil - ale tobě!

00:18:27 Lucie, ty myši nám řekly, jak na to.

00:18:32 Máme to skoro v kupě. Prosím tě, ještě maličkost a jsem tady.

00:18:45 JEČENÍ

00:18:50 -Co se stalo?
-Myš, myš, myš!

00:18:55 -Myš, myš!
-Ne myš, myšička!

00:19:32 Dám jen tři pokyny, Lucinko, aby se nám to nezhatilo, víš?

00:19:43 Ale po večeři...nebo tak nějak... bych potřeboval ještě sem...

00:19:48 -Uvidíme. Tři pokyny!
-Jdi pryč!

00:19:59 Snad vás manžel nezískal pro tu naši drogu? Budete inženýrkou?

00:20:05 Nějaké zkušenosti už sbírám...

00:20:53 -Lucinko, já jsem dneska unavený.
-PIŠTÍ