Legendární cyklus se vrací. Příběhy, které jste zažili vy, naši diváci. Nejslavnějšími televizními povídkami provází Viktor Preiss. V povídkách Trafika, Jožin a Zázračný lékař hrají: J. Sovák, S. Zázvorková, L. Kořínková, J. Lábus, V. Menšík, L. Geprtová, R. Rázlová, S. Fišer a další. Režie cyklu K. Smyczek
00:00:26 Dobrý den, vážení diváci.
00:00:28 Vítám vás u dalšího dílu pokračování Nejlepších Bakalářů.
00:00:32 Opět se setkáváme u příběhů inspirovaných
00:00:35 skutečnými zážitky vás, televizních diváků.
00:00:39 Mezi dopisy, které Redakci zábavy za ty léta přišly,
00:00:43 se občas našly i pěkné kuriozity.
00:00:46 Jednou to byly například dva dopisy na téma DOMÁCÍ HÁDKY,
00:00:51 které nám nezávisle na sobě poslali manželé.
00:00:55 Jeden druhému se s tím ale nechlubili
00:00:58 a zajímavé je, že oba popisovali stejnou situaci
00:01:01 velmi objektivně a sebekriticky, i když každý ze svého,
00:01:06 samozřejmě úplně jiného pohledu.
00:01:08 Přestože v bakalářských příbězích se občas objevilo
00:01:11 i závažnější téma, většinu tvořily ty veselé.
00:01:16 Do nich bylo samozřejmě nutné obsadit dobré,
00:01:18 komediální herce.
00:01:20 A my si dnes připomeneme jednoho z těch nejlepších -
00:01:23 Jiřího Sováka!
00:01:25 Bylo by úplně zbytečné vyjmenovávat jeho filmové a televizní role.
00:01:29 Vězte, že za bezmála 60 let své herecké kariéry
00:01:33 jich ztvárnil na 200! Snad jen z těch nejznámějších:
00:01:38 Uspořená libra, Kdo chce zabít Jessii,
00:01:41 Konec agenta V4C, Světáci, Marečku, podejte mi pero,
00:01:46 seriály: Byli jednou dva písaři, Eliška a její rod,
00:01:50 Chalupáři a další a další.
00:01:52 A byly mezi nimi i role bakalářské,
00:01:55 ze kterých jsme vybrali tři pro dnešní díl!
00:01:59 S Bakaláři byl dokonce Jiří Sovák spjat ještě o něco víc,
00:02:03 protože svého času vystřídal
00:02:07 Vladimíra Menšíka v roli moderátora.
00:02:10 Co nás tedy dnes čeká? V první povídce s názvem Trafika
00:02:14 bude Jiří Sovák v roli vášnivého kuřáka
00:02:17 bojovat se svým zlozvykem a především s pokušením.
00:02:21 Ve druhém příběhu Jožin povede pro změnu
00:02:25 svůj soukromý boj proti instituci manželství.
00:02:29 A dnešní povídku Jiřího Sováka uzavře povídka Zázračný lékař.
00:02:34 Tak, Jiří - zlomte vaz. Je to vaše!
00:03:19 Vážená televize.
00:03:21 Můj boj s pokušením začal takto:
00:03:24 Jednoho dne odhalila medicína v mém těle
00:03:27 kardiovaskulární a pulmonální potíže.
00:03:30 Vlastně jsem je odhalil já, ale doktoři je pojmenovali.
00:03:34 Špatně se mi dýchalo, nesnášel jsem námahu,
00:03:37 trpěl dušností a každá změna barometrického tlaku
00:03:41 u mě vyvolávala bolesti kolem srdce.
00:03:45 Nejprve jsem se pokoušel snižovat dávku
00:03:48 původních 50 cigaret na 40, 30, 20, 10 a nikam to nevedlo.
00:03:55 Půlení cigaret se také neosvědčilo,
00:03:58 jakožto i dalších pět různých a zcela zaručených metod.
00:04:04 -Pane provazník, vy jste úplně nezničitelný člověk!
00:04:14 Takhle nádherně naimpregnovaný plíce cigaretovým dehtem,
00:04:21 to aby člověk pohledal!
00:04:35 Takový plíce vydrží nejmíň sto let! Ovšem v matičce zemi.
00:04:43 To já vůbec nemůžu pro kremaci připustit!
00:04:46 Když chytne ten dehet, tak to mají pražští hasiči pohotovost.
00:04:50 -Copak neexistuje nějaká metoda, kterou bych se to odnaučil?
00:04:56 -Existuje!
-Jaká?
00:04:58 -Vůbec to nevzít do huby! Pardon, do úst.
00:05:06 -Cestou domů jsem si řekl, že dnešním dnem
00:05:09 s kouřením definitivně skončím.
00:05:12 A taky jsem si řekl, jaká organizační opatření
00:05:15 musím učinit, abych to už nikdy nestrčil do úst.
00:05:47 Nemít to u sebe! Nekupovat to!
00:05:51 Nepřijmout to ani jako dar!
00:06:18 Kostky, tedy zapalovač, jsou vrženy.
00:06:24 Tady jsem si vždycky zapálil.
00:06:26 Bez toho bych na ulici ani nevykročil.
00:06:30 A když jsem neměl co zapálit, tak jsem okamžitě pálil do trafiky.
00:06:35 Když se ještě jednou ohlédnu, tak se neudržím a vlítnu dovnitř.
00:06:39 ZVONĚNÍ TRAMVAJE Ha, moje spása!
00:06:46 Ještě že se tady nesmí kouřit.
00:06:49 Jinak bych snad šel od jednoho k druhému a žebral.
00:06:58 Tím však moje utrpení neskončilo.
00:07:01 Vždyť já na té trase věděl o každé trafice.
00:07:03 I hospodě, kde se cigarety prodávají.
00:08:12 Zdálo se mi, že když teď vystoupím, tak je to můj konec.
00:08:25 Jedno pokušení jsem tedy překonal, ale věřte mi,
00:08:28 že žádný pocit štěstí nebo radosti jsem z toho neměl.
00:08:44 Konečná stanice! Všichni vystupovat, prosím!
00:08:54 -Fuj, to mi nastražil sám tabákový ďábel!
00:08:58 Prostě nevystoupím a bude to.
00:09:04 -Vy jste neslyšel, že máte vystoupit?!
00:09:09 Konečná! Vystoupit jsem říkala!
00:09:20 Tady se vystupuje. Nerozumíte? -Já nemůžu.
00:09:26 Pročpak byste nemohl? Nemáte něco s nohama?
00:09:28 -Ne, s nohama ne, ale s kouřením.
00:09:31 -S jakým kouřením? Tady se kouřit nesmí.
00:09:34 -Právě! Tady jsem chráněnej. Ale jakmile vystoupím,
00:09:37 tak si támhle hned koupím cigarety.
00:09:39 -No co, když mi nebudete hulit tady, tak se nic nestane.
00:09:42 -Ale stane, stane, protože já jsem dneska přestal kouřit, víte?
00:09:45 -Pane, prosím vás, co je mi do toho, že jste přestal kouřit?
00:09:49 Pěkně se spakujte a vypadněte!
00:09:51 -Kdybyste mě tady nechala, tak byste mi velice pomohla.
00:09:54 -Co mi to budete vykládat? Já mám jednou rozkaz,
00:09:56 že na konečný všichni musí vystoupit,
00:09:58 tak to vypakuju a tím to pro mě končí!
00:10:00 A prosím vás, dělejte, protože já už si chci dát čouda!
00:10:03 -Prosím vás, mohla byste mě tady nechat?
00:10:05 Já bych vám tady vážně nic neprovedl!
00:10:08 -To tedy nemohla, pane! Račte!
00:10:10 -Nepůjdu. -Cože?
-Nepůjdu. -Ne? -Ne.
00:10:16 -Tak víte co? Já se s váma nebudu bavit!
00:10:18 Já na vás zavolám SNB.
-Ani pak nepůjdu.
00:10:30 Mám tam chlapa, který nechce vystupovat.
00:10:33 Prosím vás, udělejte s ním něco!
00:10:35 -A proč nechce vystupovat? Je opilej?
00:10:37 -Já nevím, já se s ním nebudu bavit.
00:10:49 -Dobrý den.
-Váš občanský průkaz, prosím.
00:10:52 -Ano. Okamžik, já...
-Já počkám.
00:11:08 Copak nevíte, že na konečný musí každý vystoupit? -Vím.
00:11:11 -Tak proč to neuděláte?
-Já nemůžu.
00:11:15 -A proč nemůžete?
-On se bojí trafiky.
00:11:18 -Prosím vás, buďte tak hodná a nechte nás v klidu, ano?
00:11:21 -Ale já se opravdu bojím trafiky.
00:11:24 Já jsem totiž dneska přestal kouřit.
00:11:26 A kdybych vystoupil, tak se neudržím
00:11:28 a koupím si dvacítku cigaret.
00:11:30 -Tohle mi vykládal furt dokola.
-Já vás žádám, abyste nás nerušila!
00:11:35 Tak vy jste přestal kouřit?
-No.
00:11:39 A mám tři zásady, aby mi to pomohly zvládnout.
00:11:44 -A jaký zásady?
-Nemít to u sebe, nekupovat to
00:11:51 a nepřijmout to ani jako dar!
-Dobrý, to si musím pamatovat.
00:11:57 -No a teď bojuju proti tý druhý zásadě.
00:12:01 -Já vás chápu, ale to chcete až do konce života
00:12:04 jezdit z jedný konečný na druhou?
-To snad ne.
00:12:08 Jenom do tý doby, než mě napadne něco chytřejšího.
00:12:11 -To chápu, pane Provazník. Ale...
00:12:19 Počkejte, já mám nápad. Já vás tady nemůžu nechat,
00:12:22 to už kvůli té ženské tady, ale já mám nápad.
00:12:26 Víte co? Tady je ještě jedna průvodčí Jarmilka.
00:12:30 Tak si k ní přesedněte, jeďte s ní na konečnou,
00:12:33 ta vás tam nechá sedět.
00:12:35 A tak za dvě hodinky se tady sejdeme a něco vymyslíme, jo?
00:12:39 -Myslíte?
-No jo. Za pokus to stojí, ne?
00:12:42 -To jo.
-No, tak jdeme.
00:12:44 -Ale, prosím vás, vysvětlete jí to sám, mně je to trapný.
00:12:47 -Jasně! Ta to pochopí okamžitě.
00:12:51 -Šel s váma dobrovolně nebo jste ho musel zatknout?
00:12:54 -Vždyť vidíte, že má železa.
00:13:06 -Tak za dvě hodiny tady, jo?
-Ano.
00:13:09 -Tak na shledanou.
-Na shledanou.
00:13:17 ZABUŠENÍ
00:13:28 -Co to má znamenat, pane rameno spravedlnosti?
00:13:31 -Jarmilko, o toho člověka mi musíte pečovat jako o svýho.
00:13:37 -Ono se mu něco stalo?
-Je nemocnej.
00:13:41 -A jak?
-Těžce. Právě se odnaučuje kouřit.
00:13:50 -To je nějaká těžká nemoc?
-To je dost těžká nemoc.
00:13:54 -Aha! Tak to může říkat ten, kdo si vypaluje zobák stejně jako on!
00:14:00 -Ano, Jarmilko!
00:14:11 -Tak dáte si jeden lísteček nebo rovnou dva?
00:14:14 -Prosil bych radši dva.
00:14:18 -Tak vy jste prej vážně nemocnej.
-Tak vážně zrovna ne.
00:14:23 -Když se bojíte vystoupit z tramvaje,
00:14:26 abyste nevykoupil celou trafiku... Tak to je u mě docela vážná nemoc.
00:14:31 -Když se tak pozoruju...
-Tak se tak nepozorujte.
00:14:35 -Prosím?
-Muži se pořád jen pozorují.
00:14:39 Jak jsou krásný, jak jsou svůdný, jak jsou vtipný. Prosím.
00:14:45 -V některých případech máte asi pravdu.
00:14:48 -V některých. Takže v tom vašem ne?!
00:14:51 -V tom mým rozhodně ne.
-A hele, hele.
00:14:56 A copak je to ten strach před tou trafikou?
00:15:00 Jakmile vylezu z tramvaje, tak už to nevydržím ani minutu.
00:15:04 No?
-To je jakási obrana.
00:15:09 -A co to je, že to pořád vystavuju na odiv celému světu,
00:15:11 jaký jsem chudinka, jak to se mnou cloumá...
00:15:15 Když se na mě všichni budete dívat, tak to snad dokážu.
00:15:18 -S váma není lehký pořízení.
-S váma není!
00:15:22 Nám dali lístky do divadla na nějakého Hamleta.
00:15:26 Co se toho ten chlap navykládal, než něco pořádného udělal!
00:15:29 Tam bejt nějaká Hamletka, tak si s tím tatínkem a maminkou
00:15:32 poradí jedna dvě.
00:15:34 -A co byste poradila mně, vy Hamletko?
00:15:37 -Já vám? To je jednoduchá věc!
00:15:46 Moment, jo?
00:16:02 Můžeme!
00:16:06 Tak!
00:16:10 Tak tady máte!
00:16:12 A já vám z úřední moci povoluju, abyste si zapálil!
00:16:28 -Proč jste to udělala?
-Když už, tak už.
00:16:32 Žádný ulehčováníčko.
00:16:34 Jen si to udělejte co nejtěžší, ať se o sobě něco dovíte.
00:16:41 -Mohu vám to vrátit?
00:16:44 -Už to nebudete potřebovat?
-Myslím, že ne!
00:16:51 -Udělala jste ze mě takového blba, že musím rychle pryč,
00:16:53 abych si zachránil aspoň špetku důstojnosti.
00:16:57 Děkuji vám, kuřátko!
00:17:01 -Vy už se mnou nepojedete na konečnou a zase zpátky?
00:17:04 -Kdybych byl mladší, velice rád. Ale takhle?
00:17:09 Pro takovou objektivní maličkost?
00:17:39 -Kde ho máte?
-Toho narkomana?
00:17:42 Ten vás moc pozdravuje a tohle vám posílá.
00:17:45 -On to měl u sebe?
-To jste nevěděl?
00:17:49 -Vždyť říkal, že má 3 zásady. Nemít to u sebe, nekupovat to...
00:17:54 A ještě tu třetí, no.
00:17:58 -To jsou takový berličky, který normální chlap vůbec nepotřebuje.
00:18:04 -To jsem blázen.
00:18:09 Jestlipak on to vydrží?
00:18:14 -Copak o něho už ani tak velký strach nemám.
00:18:21 O něho.
00:18:30 Vážení přátelé, dovolte mi, abych vám vyprávěl
00:18:33 o svém nejbližším příteli, starém mládenci Jožinovi.
00:18:39 Hospůdka, kamarádi, vínečko - to byl jeho svět.
00:18:44 Ve dne pracovitý a všemi vyhledávaný zedník,
00:18:47 večer stejně vyhledávaný společník.
00:18:51 Takový život vedl až do svého 45. roku,
00:18:56 kdy pro něho nastal osudný den.
00:19:01 -Ty mě nezlob!
-A ty nezlob mě!
00:19:04 -Kdo odmítne pohoštění, to je největší nepřítel na celým světě!
00:19:08 -A v širokým údolí!
-Tak!
00:19:10 -Jaký nepřítel, proč nepřítel?
00:19:12 -Řekni mi, proč se se mnou nechceš napít.
00:19:14 Řekni mi o teď hned a bez rozmýšlení.
00:19:17 -Protože zítra je sobota a oddáváme svatby.
00:19:20 A předseda nesmí být namazaný!
00:19:22 -Tenhle důvod se zamítá všemi hlasy.
00:19:25 Protože do zítřka vystřízlivíš. A zadruhý -
00:19:28 tobě nejde jen o zejtřejší ženichy a nevěsty,
00:19:32 ale o dnešní mandelinku Emilku, která už teď hačá na posteli,
00:19:37 kroutí očima a říká: "Kdepak je ten můj Karulka?"
00:19:43 -Přiznávám, že máš pravdu, ale zároveň si myslím,
00:19:46 že i ty bys nějakou takovou Emilku potřeboval.
00:19:49 -Já?! Co bych potřeboval ve svým pokročilým věku?
00:19:52 Nic jsem ještě nepotřeboval! A co mi schází?
00:19:56 -Spořádaná ruka ti schází.
-Která by mi vyprala a uvařila?
00:20:00 -Ano.
-Nakoupila talířky, pukličky
00:20:04 a vidličky a zabavila vejplatičku, viď?
00:20:08 -Myslím, že i tu vejplatičku bys potřeboval občas zabavit.
00:20:12 -Nic nepotřebuju a nic jsem nepotřeboval!
00:20:14 Koukej! Jsem svobodnej jako pták!
00:20:17 Jako dravec kroužím vzduchem! Co vydělám, to si vypiju, rozumíš?
00:20:23 A tímhle tím slzavým údolím procházím jako růžovou zahrádkou!
00:20:27 -Dobrou.
-Dobrou.
00:20:30 Hele, pozdravuj tu svou zahradnici,
00:20:34 která o tebe tak pečuje, roubuje si tě a přistříhává.
00:20:37 A řekni jí, že každá kytka potřebuje být zalejvaná.
00:20:40 -Zalejvaná jo, ale ne přelejvaná.
-Tak dobrou.-Buď zdráv.
00:20:48 -Dobrý večer. Hledáte, prosím, někoho?
00:20:52 -Já jdu za panem Dobiášem.
-Přímo za panem restauratérem?
00:20:56 Prosím, já vám ukážu směr. Tady tou chodbou k tam těm dveřím.
00:20:59 Je tam velký zápach, nenechte se mýlit. Je to kuchyně.
00:21:05 Co je s váma, chlapi?
00:21:07 Jen vytáhnu paty, je to tady jako po vymření.
00:21:09 Co ty čumíš jako myš na hada? Ale, sousedko!
00:21:15 To je od vás hezký, že jste se přišla na nás podívat!
00:21:18 Pojďte, posedíme si s dobrejma lidma.
00:21:22 -Tak já si, chlapi, myslím, že půjdu.
00:21:24 -Kam půjdeš?
-V televizi dávají nový seriál.
00:21:26 Já chci vidět, jestli ti dva se vezmou.
00:21:29 -Je to možný? Slyšeli jste to?
00:21:31 On chce vidět, jestli ti dva se vezmou!
00:21:33 To snad není možný, jak ten člověk se rád dívá na neštěstí druhého!
00:21:38 Hospodo, pívo!
-No jo.
00:21:44 -Dobiáši, ty nenalejváš!
-Já tam hned přijdu.
00:21:47 -A tím pádem přijdeš o nejlepšího kunšafta. A to jsem já.
00:21:51 -O to mám nejmenší strach, Jožinku. Jdi, já tam hned přijdu!
00:21:53 Já tady mám nějakou schůzku.
-A taky nemáš dobrý mravy.
00:21:56 -Jak to?
00:21:58 -Protože jsi nás ještě nepředstavil.
00:22:00 -Co bych z toho měl?
-To se sluší a patří.
00:22:04 -Tohle to je můj štamgast, bohužel až do smrti smrťoucí,
00:22:07 nějakej Jožin. Tohle je moje sestra Zuzana.
00:22:11 -Ne, je to možný, že račte být sestrou zde přítomného medvěda?
00:22:16 To bych si nikdy nepomyslel.
-Ty mluv o nějakých medvědech!
00:22:20 -V tom případě dovolte, abych vás pozval, slečno...
00:22:23 Pardon. Nebo snad paní?
-Slečna.
00:22:27 -Bohužel slečna.
00:22:29 -V tom případě snad žijete mezi slepci!
00:22:32 Dovolte, abych vás pozval na skleničku bílého vína.
00:22:36 -Já radši zůstanu tady.
00:22:38 -Jen jdi, co bys zůstávala v kuchyni.
00:22:40 Zůstávalas doma 20 let. Podívej, jak to s tebou dopadlo!
00:22:43 Oni tě neukousnou!
-Ne, ne, počkat.
00:22:46 Já jenom, kdyby to nebylo proti mysli.
00:22:50 Nebylo? Tak prosím, račte za mnou.
00:22:55 Jste mým hostem. Tam k tomu prostřednímu stolečku.
00:22:59 Já zde hned udělám pořádek. Tak. Šup, šup.
00:23:03 Dobiáši, kde máš ubrusy?
-Ubrusy.
00:23:08 Já nevím, o čem mluvíš?
-Ubrusy!
00:23:12 -Ubrusy dávám, když jsou svatby nebo nějaká vzácná návštěva.
00:23:16 -Vzácná návštěva! Já takovou tady právě mám!
00:23:19 -Jožine, já jsem ti ji tam pustil, ale neblbni jí hlavu.
00:23:23 Ségra je ve srabu. Právě mi přišla říct,
00:23:25 že osm let chodila s chlapem, který se teď oženil a dal jí kopačky.
00:23:28 Tak dej pokoj. Na to ubrus nepotřebuješ.
00:23:32 -Ano! Takový jsou všichni ženáči!
00:23:35 Kdežto my chlapci svobodní, sokolíci nezkrotní
00:23:38 máme lepší charakter.
00:23:40 Řekneme, že se ženit nebudeme a je všem jasno!
00:23:44 Prosím, čisté skleničky, čisté vínečko - pravda se dostaví sama.
00:23:53 Prosím.
00:23:57 Na zdraví!
00:24:01 Škoda, že jste přišla až teď. Před chvilinkou tady byla legrace.
00:24:04 Zpívalo se, povídaly se anekdoty
00:24:07 a pak to, jako vždycky, baby rozehnaly.
00:24:11 Odpusťte, že se tak ošklivě vyjadřuji.
00:24:13 Víte, když já vidím ty chlapy, před kterýma se třese předseda JZD...
00:24:19 Ale co, předseda, dokonce sám direktor, jak vám najednou měknou,
00:24:24 vadnou, jak se dívají na hodinky,
00:24:27 jak se vymlouvají na televizi, jak ztrácejí charakter!
00:24:31 Přímo se nestydím říct i důstojnost! Je mi jich líto.
00:24:36 -Líto?
-Líto, protože jasně vidím,
00:24:39 že mají strach.
00:24:42 -Z koho?
-Z bab, ne?! Z manželek.
00:24:48 -A těch vám není líto?
00:24:53 -Poslyšte, teď jste ale trefila hřebíček na hlavičku.
00:24:59 No ovšem! Vždyť vy jste teď vyřešila,
00:25:02 proč já se nikdy neoženil a neožením! No!
00:25:10 Protože já bych tady pořád seděl a bylo by mi někoho líto!
00:25:15 A s každou decinkou a s každým hltem bych měl pocit,
00:25:19 že se na někom prohřešuju, že mu ubližuju!
00:25:22 A ono by se mohlo stát, že by mi ta decinka zhořkla!
00:25:25 A to, chápete, nemohu připustit. Jistě mi rozumíte.
00:25:34 A co mi radíte?
-Zůstaňte svobodný.
00:25:38 -Že jo? Jé, vy jste mi udělala radost.
00:25:43 Vy jste mi udělala takovou radost! Ani nevíte jakou.
00:25:48 -Vy mně taky.
-Já vám? Pročpak?
00:25:51 -Oni jinak mužský dost lžou.
-No vidíte! A to já nechci!
00:25:55 Já se chci podívat každýmu rovnou do očí!
00:25:58 A říct mu, co si v tý chvíli myslím!
00:26:02 -Jste hodný.
-Já? Proč? Hodný?
00:26:07 Ne, to se vám zdá. Já jsem šťastný!
00:26:11 Já jsem šťastný, že jsem konečně poznal někoho, kdo mi rozumí.
00:26:16 Někoho, před kým můžu říkat ty nejvolnější myšlenky,
00:26:19 co mě napadají.
-Tak je říkejte dál.
00:26:23 -Vy byste je opravdu chtěla poslouchat?
00:26:30 Tak, hostinský a bratře, já ti hlásím, že teď musíš přinést
00:26:36 to nejlepší víno, co tady schováváš.
00:26:40 A k tomu vínu to nejlepší papáníčko, rozumíš?
00:26:45 Protože my se Zuzankou tady asi strávíme delší dobu.
00:26:50 -No jo, já tě tady celej dojatém poslouchám, jenomže z papáníčka
00:26:54 a z vínečka nic nebude, protože já zavírám!
00:26:56 Tak dopíjejte rychle a mažeme!
-No to je skoro fór!
00:27:01 Jak tě vůbec něco takovýho může napadnout?!
00:27:04 -Kdyby ses mezi tím kecáním chvilku kouknul na hodiny,
00:27:07 tak by tě to taky napadlo!
00:27:09 -Na hodiny nemám ty nejmenší myšlenky.
00:27:11 -A já kvůli tobě tady zase nebudu ponocovat.
00:27:14 -Tak to zamkni a klidně jdi domů! My se tady obsloužíme sami!
00:27:17 -Tady dostanu 97 korun. Jestli jsi mi dal ten včerejšek.
00:27:20 Těch 15. A můžeme jít. Dobrou noc.
00:27:23 -Já ti dám třeba 500.
-Já nechci, 96 korun mi dej.
00:27:26 -Ale domů jít nemůžu.
-Ale můžeme jít my.
00:27:29 Budeš to ještě dopíjet? Můžeš jít i ty.
00:27:32 -Zuzanko, řekněte něco.
-Asi to tak musí být.
00:27:34 -Slyšíš to!
-Chcete to tak?
00:27:38 Že to nechcete. Nechce! A já to taky nechci.
00:27:40 -Ale já to chci. Jděte na národní výbor,
00:27:43 ať ti to nemusím vysvětlovat.
-Nebuď tak krutej.
00:27:47 Já jsem náhodou dobrej známej Zuzanky.
00:27:51 Já nejsem žádný cizí chlap.
-Samozřejmě, že nejsi.
00:27:55 Ale tady je hospoda, tady se musí zavírat.
00:27:58 -My ale máme vážnou známost.
-Já ti dám vážnou známost.
00:28:03 Je to svobodná ženská, ty jsi nalitej, tak jdi a můžeš jí napsat.
00:28:08 -Zuzanko, dělám na vás dojem, že jsem opilý?
00:28:11 -Hele, už jste si povídali, napili jste se, jdi domů.
00:28:17 -Ty jsi ale chlap.
-No jo, no.
00:28:20 On je veselej, ale vždycky... Co na mě tak koukáš?
00:28:23 Tobě je snad líto, že jsem ho poslal domů?
00:28:26 To bys ho musela znát a stát tady celej den.
00:28:30 Já sotva stojím.
00:28:32 Vem mi sem, prosím tě, účetní knížku a tu tužku.
00:28:38 -Trochu ti pomůžu uklidit.
-Buď tak hodná.
00:28:41 On je fajn, ale mít takových víc hostů, tak jdu od toho.
00:28:46 Děkuju ti.
00:28:50 BUŠENÍ NA OKNO No jo, to je on.
00:28:55 A to ještě není ve formě. Jinak by se spouštěl po hromosvodu.
00:28:59 BUŠENÍ NA OKNO Hele, Jožánku, ještě chvilku
00:29:02 mně bouchej do okna a já ti rozseknu hlavu vejpůl.
00:29:05 -Dobiáši, já tě oficiálně žádám o ruku tvé sestry!
00:29:12 -To je výborný, tos mě potěšil. Už se těším,
00:29:15 ale přijď mi to říct a požádat si v pondělí.
00:29:18 Nebo radši v neděli, až budeš střízlivej!
00:29:21 -Ne, v neděli je pozdě!
-Proč by bylo pozdě?!
00:29:24 -Protože já se musím oženit teď hned!
00:29:29 -To ale slyším poprvé, že se musí mužskej ženit!
00:29:32 A to jsou tvý vlastní slova!
-Já se musím oženit teď hned!
00:29:35 Protože když se neožením teď hned, tak už se neožením nikdy!
00:29:38 -Máš těch hned moc. Co je to teď hned?
00:29:41 -Teď je teď hned. No.
00:29:44 -O půlnoci. Běž spát, chlapče.
00:29:46 -A po půlnoci je sobota. A to se na národním výboře oddává.
00:29:50 -To se oddává jedině na záchytce!
-Hele, mě oddá můj kamarád Karolko.
00:29:55 Jenom jsem se chtěl zeptat tadyhle Zuzanky.
00:29:59 -To je vůl, viď?
-Jestli by si mě vzala.
00:30:01 -No jo, to víš, že jo! Karolko. A kdo ti půjde za svědka?
00:30:05 Já ne!
-Vzbudím kamarády.
00:30:08 Víte, Zuzanko, já vím, že je to náhlé, ale já jsem nepočítal,
00:30:11 že by mě to v životě potkalo, tak bych rád věděl -
00:30:17 nebyla byste proti?
00:30:19 -To ho vidím poprvé takhle naměkko. Teď je to napínavý.
00:30:22 Hele, kde bys vzal doklady?
00:30:25 Ty, který nemáš ani občanský průkaz.
00:30:27 -Co žvaníš? Tady buď klidnej. Já si všechno obstarám.
00:30:32 Jenom mě teďka nech domluvit. Zuzanko, já vám chci být
00:30:38 hodným mužem. Vzala byste si mě?
00:30:48 ŠTĚKOT PSŮ BUŠENÍ NA OKNO
00:30:59 Co je?!
00:31:03 Jožine, prosím tě.
-Já prosím tebe, Karolko.
00:31:11 -Co se stalo?
-Budu se ženit.
00:31:15 -Ne. Opravdu?
-A chci, abys mě oddal.
00:31:21 -Tak tu službu ti udělám ze srdce rád.
00:31:26 A kdo je ta tvoje nastávající?
-Dobiášova sestra Zuzanka.
00:31:32 -Jo! Tu myslím znám! To je moc slušný děvče, viď?
00:31:37 -To je nejlepší ženská na světě.
-Tak já ti tedy gratuluju.
00:31:42 Já už jsem ti to radil dávno.
-Já vím.
00:31:46 Tak oddáš mě?
-Vždyť jsem ti to slíbil, ne?
00:31:51 -Ale počkej. Já myslím jako teď hned.
00:31:55 -Co? Teď v noci?
-No!
00:32:00 -Jožine, ty jsi takovej lump a flamendr!
00:32:03 Ty si myslíš, že když se chceš ženit,
00:32:05 tak musíš tady předsedu o půlnoci tahat z postele?!
00:32:09 -Když vám vítr odnesl střechu, tak jste pro mě taky přišli v půlnoci.
00:32:13 -Ale svatba není střecha. Ta nespěchá.
00:32:15 -Moje svatba spěchá strašně.
-Tu taky odnesl vítr?
00:32:18 -Ne, ale já se musím oženit, dokud má ve mně navrch moje lepší mínění.
00:32:22 Zejtra už by to mohlo bejt naopak.
-Co lepší? Co?
00:32:25 -Počkej. Jo.
00:32:28 Já myslím, že bychom mu to měli udělat k vůli.
00:32:34 VYHRÁVÁ SVATEBNÍ POCHOD
00:32:46 Vážená slečno nevěsto, vážený pane ženichu.
00:32:53 Přišli jste dnes, abyste učinili jeden z nejvýznamnějších kroků
00:32:59 ve svém životě a vstoupili do svazku manželského.
00:33:07 Náš stát umožňuje...
00:33:24 -Nejste první ani poslední.
-Nevěřte mu.
00:33:33 BLAHOPŘEJÍ NOVOMANŽELŮM
00:33:43 A tři děti nejmíň.
00:33:47 -Tak sestřičko. A zastavte se. Ne, abyste ke mně zapomněli chodit!
00:34:24 Zbourám celý dům a postavím ti nový!
00:34:29 Největší a nejhezčí z celý vsi! Věříš mi, Zuzanko?
00:34:36 -Věřím.
00:35:05 VENKU ZPÍVAJÍ PTÁCI
00:36:02 S dovolením.
00:36:04 -Jožine, ty už jsi vzhůru? Buď zdráv!
00:36:07 -Musíš pro mě něco udělat.
-Copak?
00:36:10 -Ale já nemám čas. Mně to za chvíli začíná.
00:36:12 -Já bych potřeboval, abys ty včerejší podpisy zrušil.
00:36:14 -Jaký podpisy?
-Aby ta svatba byla
00:36:16 ve vší tichosti prohlášena za neplatnou.
00:36:19 -Proč za neplatnou?
-Nešlo by to nějak vygumovat?
00:36:22 Nebo přímo vytrhnout ten list?
-A proč?
00:36:25 -Vždyť já se přece nechci ženit! To byl nesmyslnej, bláznivej nápad!
00:36:29 -Udělala ti něco tvoje manželka?
-Nic, ještě spí.
00:36:33 -Takže kromě těch svých myšlenek nemáš žádný pádný důvod?
00:36:36 -Nemám, ale...
-Tak ti musím říct,
00:36:38 že v té knize se nic škrtat ani trhat nebude a nesmí.
00:36:41 A ty jdi hezky domů a přeji ti všechno nejlepší v manželství.
00:36:44 -Karolko, to říkáš mně, svýmu kamarádovi?
00:36:47 -Kamaráde, ještě jsi to ani nezkusil a už z toho chceš utíkat?
00:36:49 Co by tomu řekla Zuzanka?
00:36:51 Tak měj se hezky, přijď za půl roku. Ahoj.
00:37:05 ZPÍVAJÍ PTÁCI
00:37:47 To je dobře, že už jdeš, Jožinku.
00:37:52 Můžeme sednout ke stolu.
00:38:09 Jsi hodná. A já jsem rád, že tě mám.
00:38:19 Uplynulo jen několik málo dní, kdy uznal předseda MNV Karolko,
00:38:24 že přišla ta vhodná chvíle, aby sdělil Jožinovi,
00:38:28 že teď si má podat žádost o sňatek,
00:38:32 protože ten půlnoční nebyl tak docela platný
00:38:35 a chlapci mu ho sehráli jen a jen pro jeho dobro.
00:38:40 Jožin tu zprávu vyslechl a pak bez váhání
00:38:43 šel na tu radnici ještě jednou.
00:38:51 Budu vám vyprávět příběh, ve kterém jsem se zapletl
00:38:54 do cizího řemesla takovou měrou, že kdykoliv na to vzpomenu,
00:38:58 obchází mě hrůza! A začalo to docela nevinně.
00:39:02 Zaléval jsem své milované kaktusy, když jsem zahlédl oknem,
00:39:06 že k nám přichází velice podivným krokem pan Březina,
00:39:11 to je manžel naší pošťačky.
00:39:18 Ale, Robertek, to je pašák! Robertek, to je můj miláček.
00:39:25 Ten nám dělá radost, protože bumbá! Robertek ještě může.
00:39:31 To pán už musí opatrně, viď?
00:39:33 Koukám, že máš malého "aplégříčka", takového malého kaktusíčka!
00:39:38 Jakpak ti budeme říkat? Kdo má dneska svátek?
00:39:44 Hugo. Tak je to hotový.
00:39:46 Hugo, já tě vítám u nás v Pardubicích.
00:39:50 Na zdraví! ZVONEK U DVEŘÍ
00:39:53 Okamžik, už běžím!!!
00:39:59 Buďte vítán, račte dál, viděl jsem vás z okna!
00:40:02 -Dobrý den. Vy jste tu sám?
00:40:04 -Ano, prosím, sám. Pojďte dál.
00:40:07 -Já jsem slyšel nějaké hlasy.
-To je v pořádku.
00:40:11 Pojďte, já vám ukážu, co jste slyšel za hlasy.
00:40:14 Vidíte tu nádheru?! Já s nima dokonce mluvím!
00:40:20 -S těmahle si povídáte?
-Ovšemže ano.
00:40:25 Pamatujte si, že domácí kytička potřebuje vlídný lidský hlas!
00:40:31 -To jo.
-Jestli máte doma nějaké kytky,
00:40:33 tak s nima občas hovořte. Můžete je i pohladit.
00:40:36 Hlavně před nimi neříkejte žádná hrubá slova.
00:40:40 A v jejich blízkosti se nehádejte. Podívejte, to je krása.
00:40:45 Nehádat se, víte?
-To chcete tvrdit,
00:40:48 že by měl člověk doma držet hubu před kytkami?
00:40:52 -Ne, ne, vy mi nerozumíte.
00:40:54 Když je člověk vlídný k rostlinám, je vlídný i k lidem.
00:41:00 Mařenko, udělej nám... Ty nám snad čteš myšlenky.
00:41:04 -Dobrý den.
-Ale já doma už kafe měl.
00:41:06 Leda že bych si s tím rumem šmrncnul.
00:41:10 -Pojďte si sednout.
-Já vám podám radši židli.
00:41:14 -Kdybyste byla tak hodná.
-Budete sedět na tvrdým.
00:41:17 -Já vím. To je s tím vždycky patálie.
00:41:21 Počkejte, já jsem vám přinesl balíček.
00:41:26 -Jak tak koukám, hádal bych na vyskočený plotýnky.
00:41:30 -Už mě to drží měsíc. A bůhví kolik let mě to trápí.
00:41:36 -A při jakém pohybu nejčastěji?
00:41:39 -Vždycky mě to drapne, když udělám takhle.
00:41:49 -Ukázal byste mi ještě jednou ten pohyb?
00:41:53 -Jistě, podívejte. Když udělám takhle.
00:41:58 -A proč se tak divně pohybujete?
-Jak se mám dostat do saka?
00:42:04 -A už jste byl u doktora?
-Jo, je to spěšnina.
00:42:08 Dopoledne jste nebyli doma. Manželka říkala: Vem to tam,
00:42:11 jdeš stejně kolem, tak jsem vám to přinesl.
00:42:14 -Vracím otázku: Proč jste s tím ještě nebyl u lékaře?
00:42:17 -Já jsem chodil. Když ordinoval doktor Kouba,
00:42:20 tak k tomu jsem zašel. Ale co je tam ten novej, tak to ne.
00:42:24 To je samá akupunktura. Přece se nenechám, pane Janouch,
00:42:31 od takovýho cucáka píchat do zadku špendlíkama!
00:42:34 -Je, to je nádhera! To je krása!
00:42:39 Ty ostny, ta barva!
00:42:42 -A píchá jako ten cucák na tom středisku!
00:42:45 Pane Janouch, představte si. Moji rozbolela hlava
00:42:50 a on vám ji píchal... To byste ani neuhádl kam!
00:42:54 Hlava a on ji píchal do kolena! A tak je to u něj se vším!
00:43:00 -Já jsem míval na plotýnku svoji metodu.
00:43:04 -Vy jste někdy dělal do medicíny?
-No.
00:43:06 -Jeho bába ještě v 80 sbírala léčivé byliny.
00:43:10 Můj táta dělal na vojně lapiducha. Vemte si.
00:43:13 -Děkuju, děkuju. Jakou máte metodu?
00:43:17 -Na mě to vždycky zabíralo. Je to celkem jednoduché.
00:43:22 Přitiskněte se rovně k opěradlu židle, dejte ruce za záda
00:43:27 a propleťte prsty mezi sebou.
-Jo, moment. Všechny?
00:43:31 -Ano. A teď je to důležité! Hlavu tlačte dopředu
00:43:36 a lopatky k sobě! Víc! Ještě víc! Teď je to ono.
00:43:43 To je žrádlo, co? Ruplo?
-Ruplo.
00:43:46 -Tak je to v pořádku, tak to zabírá.
00:43:49 Vstaňte a zkuste se projít.
-Myslíte?
00:43:52 -Nebojte se, já vám pomohu.
-Děkuju.
00:43:55 -Hezky opatrně. Nebojte se.
-Ne, já se nebojím.
00:44:01 Jé, pane Janouch, co říkáte? Jak jdu?
00:44:07 -Výborně, výborně.
-Jsem rovnej?
00:44:13 Pane Janouch, podívejte se! Vždyť mně to zase chodí!
00:44:17 Já se na to teda...
-Pozor, pozor!
00:44:21 -Já vím, ty jsou krásný! Ještě před chvilkou se mi zdálo,
00:44:28 jako když do kedluben nastřílíte prasečí štětiny, promiňte.
00:44:32 Ale teď jsou tak krásný. A tenhle ten! Ten je nejkrásnější.
00:44:39 -Tenhle? Vidíte, panečku.
00:44:46 -Já vám řeknu, musí to být krása pěstovat takové kytičky, že?
00:44:51 -To bych řekl.
00:44:53 -Já jsem vám tak vděčný, pane Janouch.
00:44:57 Nemohl bych taky pěstovat kaktusy, abych se vám nějak odvděčil?
00:45:01 -To víte že jo. Velice rád to uvidím.
00:45:04 Dokonce vám dám tady ten do vínku. Do začátku.
00:45:07 Kamarádíčku, půjdeš do věta.
-A jak jste k nim přišel?
00:45:11 Jak jste je získal?
00:45:13 -Většinou jsem si je vypěstoval sám.
00:45:15 Ale některé jsem také vyměnil. Třeba toho fešáka,
00:45:17 co jste mi přinesl, toho jsem vyměnil za dvě slepice.
00:45:20 -Ne! Kaktus za slepice?
-Ano.
00:45:23 Vaňous totiž přihnojuje slepičím trusem.
00:45:27 Tak buďte na něho hodný.
-Děkuju vám.
00:45:32 Jo - copak jsem dlužen?
-Nic, nic.
00:45:36 Jenom lásku k rostlinám.
-Aha.
00:45:43 -Na shledanou.
-Promiňte, na shledanou.
00:45:49 -Pospěš si, Václave!
-Ano.
00:45:52 -Za chvilku začne večerníček.
-Jano, podívej se.
00:45:56 Co tomu říkáš? Podívej!
-No ne!
00:46:01 Tys byl u doktora?
-Ne, u Janoucha.
00:46:05 To je doktor nad doktory. Dal mi kaktus.
00:46:08 Musíme teď být na sebe milí, Jano.
-Ale to já opravdu ráda.
00:46:14 Z TELEVIZE Podívejte se na pohádku,
00:46:16 jak si Bolek a Lolek hráli na tatínka a na maminku...
00:46:20 -To je báječný nápad, taková pohádka
00:46:23 na maminku a na tatínka, viď?
00:46:27 Maminko.
-Tatínku.
00:46:32 LISTONOŠKA SI PROZPĚVUJE
00:46:46 Dobrý den, paní Rákosníková. Tady máme jedno rekomando.
00:46:50 A sem bych to prosila. Do té dolní kolonky.
00:46:53 Děkuju vám. To si můžete nechat.
00:46:56 -Vy jste jak vyměněná, paní Jano!
-Ten můj je vyměněnej.
00:47:00 -Copak?
00:47:02 -Měsíc se mohl sotva pohnout, plotýnky.
00:47:05 A včera večer přišel domů a...
-Nejsou doma.
00:47:07 Ne?!
00:47:14 Ten Janouch má zlatý ruce.
00:47:18 Vašík si měsíc nemohl pořádně ani zamíchat čaj.
00:47:24 -To ten můj, ten taky plotny. On tvrdnul měsíc v Hradci Králové.
00:47:29 Tam ho natahovali na ty různý prkna, věšeli ho.
00:47:33 Tady za něco, já nevím. A výsledek? Josef, pojď sem.
00:47:38 -Ano, Růženko, co se děje?
-Podívejte se na něj.
00:47:44 -Dobrý den.
-Dobrý den.
00:47:46 -Toho je snad i do důchodu škoda.
00:47:48 -Ten můj byl na tom možná ještě hůř.
00:47:51 -Taky plotýnky?
-Představ si, že on si nemohl
00:47:53 lžičkou ani zamíchat čaj! A včera...
00:48:00 Představ si to.
-To vám ale utekl v televizi
00:48:02 inspektor Kožak.
-Podívejte se, co to s ním udělalo.
00:48:06 On se dívá na Matematika převážně vážně.
00:48:09 Josef, půjdeš k Janouchovi!
00:48:12 -Tomu jsem dělal loni motor do Wartburga!
00:48:15 -No vidíte.
-Vidíš, jak se to hodí.
00:48:18 Klobouk, kabát a, Jano...
-Slepici.
00:48:23 Vašek říkal, že je kaktusář a že je potřebuje na hnojení.
00:48:27 -Cestou koupíš slepici!
00:48:40 Prosím vás.
-Dobrý den. -Dobrý den.
00:48:44 -Jestli si na mě pamatujete, tak jsem dělal vašemu manželovi
00:48:47 loni motor a s pračkou jste taky něco měla.
00:48:49 -No, to si pamatuju, ale Jenda se vrátí až k polednímu.
00:48:54 -A mohl bych na něj počkat?
-Prosím vás...
00:48:57 Tak se tam taky posaďte.
-Děkuji.
00:49:01 -Držte ji, prosím vás. Tady je pokoj!
00:49:12 -Vám taky nosí poštu paní Březinová?
00:49:23 -Podívej se, ona je buď částečně hluchá nebo úplně blbá!
00:49:28 -Jen ji nech, neplaš ji. Když sedí, tak je to dobrý.
00:49:31 Jen aby nezačala dělat čurbes. Nech ji v klidu.
00:49:34 Řekni mi, kolik těch slepic ještě na dvoře je?
00:49:37 -No, tak slepice Vaňousová, slepice od Březinů,
00:49:41 králíka máme od ředitele Brebery, krůtu máme z TUZEXU
00:49:46 a husu jsem vrátila. Ten chudokrevný náměstek.
00:49:51 Já jsem si před ním klekla.
-Zítra se to všechno vrátí!
00:49:55 ZVONÍ ZVONEK
-Hele, další.
00:49:56 -Počkej, počkej. Já tam jdu sám!
00:50:05 Kdo je to?
-Tady je Burda!
00:50:08 -No jo, ale my už spíme.
-Jestli si vzpomínáte,
00:50:12 loni jsem vám navozil ze hřbitova na zahrádku tu nejlepší zem.
00:50:16 -Vzpomínám.
-V uších mně hučí. Už dlouho.
00:50:22 -A byl jste s tím na ušním?
-Byl!
00:50:25 Pořád proplachují a pořád hučí.
-Hučí nebo spíš syčí?
00:50:31 -Spíš syčí.
00:50:34 -Tak bába na to dávala horký odvar z třezalky!
00:50:37 -Proplachovat?
-Ale pít!
00:50:40 -Tak vám mockrát děkuju.
-Není zač.
00:50:44 Už je pryč.
-Jedno, mám ji!
00:50:48 -A leťte!
-Co je tohle? Chyť ji!
00:50:53 To je od hrobníka slepice!
-Zavři!!!
00:51:01 -Dobrý den. Tak jak je mu?
-Špatně! Moc špatně!
00:51:06 -Ten Janouch je číslo!
00:51:11 On prej ti jenom takhle sepnul ruce a už to bylo.
00:51:14 Je to v pořádku. Jsem úplně spokojená. -Vypadáte báječně!
00:51:19 -Já tam jdu taky.
-A copak?
00:51:22 -Jen tak preventivně.
-Na trhu zlevnili slepice.
00:51:32 -Ale, Mařenko, ty kaktusy! A tenhle je poďobanej!
00:51:37 -V tom zmatku by všechny ty slepice stejně dostaly infarkt.
00:51:41 Já jsem vlastně udělala milosrdný čin.
00:51:44 ZVONÍ ZVONEK
00:51:46 -Vyměnila jsi vizitku?
-To víš, že jo.
00:51:55 Tam je uniforma.-Jaká?
-SNB.
00:51:59 -To jsem si oddychl! Tak ho pusť!
00:52:02 -Policie! Já vím, že jste doma, svítíte!!!
00:52:05 -Ano, ano. Dobrý večer.
-Nejsem ve službě.
00:52:09 -Jak se to pozná?
-Mám bačkory, nemám čepici.
00:52:12 -Nezlobte se, že jsme si vyměnili vizitky.
00:52:16 V posledních dnech tady zvonilo příliš mnoho lidí.
00:52:19 -Právě proto jsem přišel.
-Poslouchám, prosím, posaďte se.
00:52:23 -Povídá se. Moc se povídá.
-Copak?
00:52:28 -Já jsem vás přišel vlastně jen sousedsky upozornit.
00:52:32 Podívejte, když někomu v okolí pomůžete dobrou radou,
00:52:37 proti tomu nemůže nikdo nic namítat, víme o vás,
00:52:40 že máte nejvíc brigádních hodin v AKCI Z,
00:52:45 s dětmi jezdíte na školu v přírodě, tak proč si to kazit?
00:52:50 -Já to taky říkám.
-Tak aby se nám to nerozmohlo.
00:52:54 Sousedsky, prosím, ale žádný zázračný doktor!
00:52:58 -Ano, soudruhu Pánku, my jsme si s manželem už přísahali.
00:53:03 -Tak? To rád slyším. Tak to by tak bylo všechno.
00:53:08 -Ale, ale, copak?
-Žlučník.
00:53:11 -A děláte s tím něco?
-Co můžu dělat?
00:53:15 Dietu a čekat na kudlu.
-Co jste měl dneska k obědu?
00:53:20 -Sýr.
-Jaký?
00:53:22 -Smažený. A k večeři budu mít telecí řízky, máma je sehnala.
00:53:27 -Tak vy jste sebevrah?
00:53:29 Vždyť nemůžete jíst nic jiného než vařené!
00:53:33 -Co vařené?
-Tuhle Roubalovou, třeba.
00:53:37 -Jak to, prosím?
-My jsme si je pojmenovali.
00:53:41 -To nemůžu od vás vzít.
-Ale můžete, můžete!
00:53:45 -Moje se s vámi zítra vyrovná.
-Ne, to nemusí.
00:53:49 ZVONÍ ZVONEK Jdi otevřít.
00:53:51 -Tak to vidíte. Ještě to někdo uvidí.
00:53:54 -Dobrý den, já jdu za Vá... Prosím vás, pusťte mě.
00:53:57 -Václave!
-Pepíčku, copak se děje?
00:54:00 -Moje čeká!
-To víme dávno!
00:54:02 Ale Božka chce rodit doma. Její prabába rodila doma,
00:54:04 bába a její máma taky.
-To je ale hloupá tradice.
00:54:08 -Já měl zajištěnou starou Bourkovou, ale je jí 70,
00:54:12 tak jsem si říkal...
-Ale táta není porodník.
00:54:15 -To je opravdu hodně.
00:54:17 -Václave, kdybys aspoň stál v pozadí.
00:54:19 Nakonec máš zkušenosti, že jo, pane Pánek?
00:54:22 -Sousedsky v pozadí. Proti tomu nemůže nikdo nic namítat.
00:54:24 -Ne!
-Tady pan Janouch říká ne.
00:54:26 -Václave, Božka ti důvěřuje. S tou nohou jsi jí poradil jak nikdo!
00:54:29 -Ale noha je noha. Říkám ne!
-Ale, Václave...
00:54:35 -Václave!
-Co se stalo?
00:54:39 -Uklouznul jsem.-Po čem?
-Vždyť je tady hejno slepic.
00:54:43 Tak po čem asi tak?
-Noha?-Ale ne. Plotýnka.
00:54:47 -To bude dobrý.
-Nebude, zavolej pohotovost.
00:54:53 -Tady Pánek, spojte pohotovost! Ihned!
00:54:58 -Prosím tě, pomož mi. Na kanape.
00:55:04 Opatrně. Hlavně, abych viděl na kaktusy.
00:55:11 Vždyť já jsem jako bych přespal v kufru!
00:55:15 A pod záda mi něco dejte.
-Dobrý?
00:55:18 -Dobrý, dobrý, děkuju. Omluv mě u Boženky, prosím tě.
00:55:23 -Budou tady každou chvilku.
-Děkuju vám.
00:55:26 -S tou nohou jsi jí poradil jak nikdo, Václave!
00:55:28 -Za tu slepici děkuju. Na shledanou.
00:55:30 -Na shledanou. A zavřete dveře!
00:55:35 -Bolí to?
-Ale to víš, že to bolí.
00:55:38 -A nechtěl bys to zkusit s tím sepnout, rupnout...
00:55:41 -Ale dej s tím pokoj, prosím tě.
-Zkus to.
00:55:44 -Teď, Mařenko, potřebujeme klid. Potřebujeme si odpočinout.
00:55:52 Teď už k nám bude chodit opravdu jenom doktor.
00:56:00 Dnešní díl NEJLEPŠÍCH BAKALÁŘŮ jsme věnovali třem povídkám,
00:56:04 ve kterých si hlavní roli zahrál Jiří Sovák.
00:56:08 A co nás čeká příště? No přece Silvestr!
00:56:12 Tedy tři povídky na silvestrovské téma.
00:56:15 Do té doby se mějte hezky a příště na shledanou.
00:57:29 Skryté titulky: Alena Fenclová Česká televize 2012
Vítejte u dalšího dílu těch Nejlepších Bakalářů. Dnes zavzpomínáme na skvělého herce Jiřího Sováka. Tentokrát sáhneme hlouběji do televizního archivu. V první povídce bude hlavní hrdina bojovat velmi svérázným způsobem s pokušením – kouřením, ve druhé povídce řeší velké dilema se svatbou a ve třetí se z něj stane nedorozuměním léčitel.
Trafika
Boj vášnivého kuřáka s nikotinem. Hrají: J. Sovák, S. Zázvorková, L. Kořínková, J. Lábus a další. Scénář J. Dietl. Kamera J. Novotný. Režie J. Dudek.
Jožin
Když se velký odpůrce manželství rozhodne oženit. Hrají: J. Sovák, V. Menšík, L. Geprtová, L. Skořepová, J. Moučka další. Scénář J. Dietl. Kamera J. Novotný. Režie J. Dudek.
Zázračný lékař
Není lékař jako lékař. Hrají: J. Sovák, R. Rázlová, J. Lábus, S. Fišer, S. Turbová a další. Scénář J. Melíšek. Kamera J. Novotný. Režie A. Nosek.
