Závěr legendárního cyklu. Příběhy, které jste zažili vy, naši diváci. Nejslavnějšími televizními povídkami ve hvězdném obsazení provází Viktor Preiss. V povídkách Tatínek, Syn a Karafiát hrají: J. Preissová, L. Frej, J. Šulcová, P. Skarke, D. Veškrnová, A. Švehlík a další. Režie cyklu K. Smyczek
00:00:25 Dobrý den, milí diváci.
00:00:27 Vítám vás u posledního dílu NEJLEPŠÍCH BAKALÁŘŮ.
00:00:31 Nedá se nic dělat, všechno jednou končí.
00:00:34 I my jsme se dostali k závěrečnému dílu našeho ohlédnutí
00:00:37 za jedním z milníků v historii televizního vysílání.
00:00:42 Tento poslední díl jsme se rozhodli věnovat
00:00:44 člověku, který byl s Bakaláři svázán od jejich počátků -
00:00:50 režisérovi Jaroslavu Dudkovi.
00:00:54 Jeho celoživotní láskou bylo Vinohradské divadlo,
00:00:57 kde působil bezmála 40 let!
00:01:00 Byl také jedním z průkopníků českého seriálu.
00:01:03 Rodina Bláhova se vysílala v roce 1959.
00:01:08 A to, prosím pěkně pro ty později narozené - naživo v přímém přenosu.
00:01:13 Stál za úspěchem takových televizních románů
00:01:16 jako jsou ALEXANDER DUMAS STARŠÍ, TAKOVÁ NORMÁLNÍ RODINKA,
00:01:20 první řada NEMOCNICE NA KRAJI MĚSTA
00:01:23 nebo SYNOVÉ A DCERY JAKUBA SKLÁŘE.
00:01:27 Se scénáristou Jaroslavem Dietelem se také stali
00:01:30 základními pilíři Bakalářů.
00:01:33 Jaroslav Dudek jich realizoval více než 190!
00:01:37 Dalo by se říci, že spolu tvořili ideální autorský pár.
00:01:42 Sám Jaroslav Dudek později vzpomínal,
00:01:45 že nejvíce na Jaroslavu Dietelovi oceňoval to,
00:01:48 že jakmile dodal scénář, ponechal ho s naprostou důvěrou
00:01:53 v rukách režiséra a víc už do natáčení nezasahoval.
00:01:57 Ono taky nebylo třeba.
00:01:59 Jaroslav Dudek se svou ženou herečkou Janou Štěpánkovou
00:02:03 byli u Dietelů častými hosty.
00:02:04 A z jedné takové návštěvy dokonce vznikl námět
00:02:08 na seriál o Jakubu Skláři,
00:02:11 protože Dudkovi měli chalupu v Novém Boru.
00:02:15 Vybrat ze 190 povídek režiséra Jaroslava Dudka
00:02:18 pouhé tři do dnešního dílu NEJLEPŠÍCH BAKALÁŘŮ
00:02:21 nebyl vůbec snadný úkol.
00:02:23 Já věřím, že se vám náš výběr bude líbit.
00:02:26 Všechny tři příběhy jsou z rodinného prostředí.
00:02:29 První se jmenuje TATÍNEK, druhý pro změnu SYN
00:02:33 a ten třetí KARAFIÁT. Tak se hezky bavte.
00:02:48 Vážená televize.
00:02:51 Nikdy bych nevěřila, že také já jednou usednu ke psaní,
00:02:55 abych přispěla do Bakalářů.
00:02:59 Dovolte mi však, abych se s vámi
00:03:01 podělila o svůj nejhezčí zážitek s dítětem,
00:03:04 i když netrval déle než jedna jediná krátká věta.
00:03:10 Když jsem se rozvedla, byly mé Renatě dva roky
00:03:14 a za další dva roky jsem se sblížila s mužem,
00:03:18 kterého jsem si moc vážila
00:03:21 a za kterého jsem se rozhodla provdat.
00:03:23 -Nech ji! To je moje maminka!
00:03:38 -Konečně doma.
-Konečně.
00:03:46 -Konečně sami.
-Jdi pryč, to je moje maminka!
00:03:57 -Co to povídáš, Renatko?
00:03:59 Vždyť jsem ti přece vysvětlila, že tohle
00:04:02 je ode dneška tvůj tatínek a já ho mám moc ráda.
00:04:05 -To není můj tatínek. A ráda máš jenom mě!
00:04:10 -Renato!
-Nech ji.
00:04:16 To chce jenom čas.
00:04:19 Až si na mě zvykne, Tak budeme největší kamarádi.
00:04:24 -Myslíš, že to dokážeš?
-Uvidíš.
00:04:37 -Dobrý den.
-Dobrý den.
00:04:39 -Já jsem si dnes přišel pro naši Renatu sám.
00:04:41 -Hned vám ji zavolám.
-Děkuju.
00:04:43 -Renatko, obleč se, půjdeš domů!!!
00:04:54 -S ním já nepůjdu! Počkám, až přijde maminka!
00:04:58 -Ale maminka má moc práce. Tak poslala tatínka.
00:05:04 -To není můj tatínek!
00:05:10 -To nic, to nevadí. Zajedu pro manželku
00:05:14 a všechno bude v pořádku. Na shledanou.
00:05:20 VYHRÁVÁ HUDBA
00:05:38 TICHO
00:05:40 -Stalo se něco Renatě?
-Ne, nic se nestalo.
00:05:45 Jenom si pro ni budeš muset zajet sama.
00:05:49 -Ona s tebou nechce jít?
-Já to dodělám.
00:05:58 -Můžeš mi to vysvětlit? Kdyby tátu znala, nic neřeknu.
00:06:05 Ale ona si ho vůbec nemůže pamatovat.
00:06:11 Protože ten za ní nikdy nepřišel!
00:06:22 Proč jsi to udělala? Proč jsi nešla s tatínkem domů?
00:06:29 Není na tebe hodný? Není na mě hodný?
00:06:35 Nestará se o nás? Nemá nás rád?
00:06:43 -Přece pro nás nesmí chodit do školky cizí lidi.
00:07:04 -Jdi pozdravit tatínka.
00:07:06 -Já musím jít uložit panenku.
00:07:14 -Ty dveře jsou jako zrcadlo. Nikdy bych to tak nedokázala.
00:07:20 -Ještě dodělám kuchyň.
00:07:34 -Nechceš za ní jít? Možná, že kdyby ses jí
00:07:38 na to přímo zeptal, že by to pomohlo.
00:07:41 -To já nedokážu.
-Co nedokážeš?
00:07:45 -Ptát se na takové věci.
00:07:56 Nějak hoříš. Nemáš horečku?
00:08:00 -Prosím tě, já a horečku.
00:08:12 -Děvenko, to je parádní chřipka. A můžeme čekat komplikace.
00:08:16 Nejmíň 14 dní si poležíme. Možná i víc.
00:08:23 A nedoporučuju to uspěchat.
00:08:27 Tyhle virový potvory by se nám potom pěkně omstily.
00:08:30 A pozor na dítě. Izolovat od nemocné.
00:08:33 -Děkuju, pane doktore. Na shledanou.-Na shledanou.
00:08:37 -Co budeš dělat?
-Ženu v domácnosti.
00:08:46 -Co Renata?
-Musím ji vykoupat a uložit.
00:08:52 Renatko, maminka je nemocná. Pan doktor nařídil, aby ležela.
00:08:59 A ty k ní nesmíš chodit, abys to taky nedostala.
00:09:02 Tak se svlíkni, já tě vykoupu. Košilku...
00:09:09 Tak.
00:09:14 Sáhni si, jestli je ta voda takhle dobře.
00:09:39 Můžu ti přečíst pohádku?
00:09:45 Maminka ti přeje dobrou noc a posílá ti hezkou pusinku.
00:11:21 Dobré jitro, Renatko. Maminka ti posílá pěknou pusinku.
00:11:25 Udělal jsem ti kakao a rohlíček. Napapáme se a půjdeme do školky.
00:12:34 -Nelituješ toho, že nás máš?
00:12:41 -Proč to říkáš?
00:12:46 -Já jsem nemohoucí a Renata tě nemá ráda.
00:12:51 -Ty se z toho brzo dostaneš a Renata?
00:12:56 Myslím, že už se to lepší. Trochu.
00:15:48 Tak! Dnes už to nemůžu vydržet!
00:15:51 Dneska už se zase začnu starat já!
00:16:01 Teď ti řeknu pohádku a potom honem spinkat.
00:16:08 -Ode dneška mě budeš ukládat do postýlky jenom ty?
00:16:16 -Jenom já.
00:16:18 -Vždycky?
-Vždycky.
00:16:23 -O čem je ta pohádka?
00:16:27 -O medvědovi, jak šel ke včelkám lízat med.
00:16:32 Byl jednou jeden chlupatý medvěd.
00:16:37 A ten medvěd byl takový nemluva, samotář.
00:16:43 -A byl chlupatec.
-Ano.
00:16:48 -A jednou dostal chuť na co?
-Na med.
00:17:09 -Co je ti?
-Nic, vůbec nic.
00:17:22 -Tak co?
00:17:26 To mi musíš říct!
00:17:31 -Asi jsem to přece jen prohrál.
00:17:37 Dokud jsem se o ni mohl starat, tak jsem čekal,
00:17:41 že pozná, že jsem to s ní myslím dobře.
00:17:47 -Na to je ještě moc malá, aby to mohla pochopit.
00:17:53 -Tatínku, tys mi nepřišel dát dobrou noc.
00:18:15 Dobrou noc.
00:18:46 Vážená televize. Už je to hodně dávno,
00:18:51 ale zase ne tak dávno, aby se na to zapomnělo.
00:18:55 Vdávala jsem se mladá a během pěti let
00:18:59 se mi narodili tři chlapci: Kája, Petr a Mirek.
00:19:03 A pak jsem těžce onemocněla.
00:19:06 Dostala jsem zápal mozkových blan.
00:19:11 -Až přijde máma domů, tak řekneš:
00:19:13 Milá maminko, já tě vítám u nás doma.
00:19:16 -Já tě vítám u nás doma.
-Milá maminko!
00:19:19 -Znova! Milá maminko, já tě vítám u nás doma.
00:19:24 -Milá maminko, já tě vítám u nás doma.
00:19:26 -A ty řekneš: Jsme rádi, že už jsi docela zdravá.
00:19:30 -Jsme rádi, že jsi dočista zdravá.
-Vidíš, jak to umíš!
00:19:34 -Jenže já jsem měl říct docela a řekl jsem dočista.
00:19:37 -To nevadí, maminka tomu bude sejně rozumět.
00:19:40 A já řeknu: Milá maminko, my ti budeme ve všem pomáhat.
00:19:48 -Už je tady, už je slyším! Hurá!!!
00:20:03 -Ahoj, kluci.
-Tak začni, jak jsem tě to učil.
00:20:07 -Milá maminko, já tě vítám u nás doma.
00:20:14 -Peťulko, já tě neslyším.
-Tak zakřič!
00:20:17 -Milá maminko, já tě vítám u nás doma!
00:20:26 -Péťo, já tě vůbec neslyším.
-Ale já křičím.
00:20:32 -Jenže maminka už tě nikdy slyšet nebude, víš?
00:20:38 -Kluci! Já jsem se na vás tak těšila.
00:20:44 Pojď sem, to víš, že jsi hodný.
00:20:48 -My ti budeme ve všem pomáhat.
00:20:52 -To víš, že na tebe jsem se taky těšila.
00:21:04 TICHO
00:22:02 TICHO
00:23:40 INDIÁNSKÝ KŘIK
00:23:56 BUŠENÍ NA DVEŘE Nepustím, nepustím!
00:24:16 NÁŘEK DÍTĚTE
00:24:36 Maminko, pojď honem, Mirek si rozbil hlavu!
00:24:40 On si rozbil hlavu! Pojď honem.
00:24:45 -Počkej, co se stalo? Co chceš?
00:24:47 -Mirek si rozbil hlavu. Pojď honem!
00:24:53 -Co se ti stalo? Co se mu stalo?!!!
00:25:33 Pane, pane, prosím vás! Pane!!!
00:25:37 Pomozte mi! Potřebuji zavolat doktora!
00:25:40 Zranil se mi syn!
-Paní, já jsem cizí v tomto domě.
00:25:43 Já nevím, jak vám můžu pomoct?
00:25:46 -Potřebuju zavolat sanitku.
-Ale já vám říkám...
00:25:50 -Prosím vás, zavolejte doktora. Honem. Sanitku!
00:25:54 Tady, tady!
00:25:58 -Proč si to nevytočte sama?
-Naše maminka neslyší.
00:26:03 -Jak to, že neslyší? Vždyť mluví.
00:26:07 -Prosím vás, pane, zavolejte tu sanitku.
00:26:31 -Mami, už jsme doma!
-Mami!!!
00:26:34 -Mami, já mám sešívanou hlavu.
-Mami, pojď se podívat!
00:26:42 -Mami, já mám sešívanou hlavu!
-Ty máš krásnou čepičku.
00:26:49 Mirečku, nesešívali ti tu hlavičku?
00:26:55 -Tys to uhodla! Ona to uhodla!
00:27:06 -Já jsem to věděla, že to nebude snadný
00:27:08 s tou mojí nemocí.
00:27:14 Ale je to mnohem horší, než jsem vůbec čekala.
00:27:18 Nejvíc v tom, že mě ti kluci tak potřebují
00:27:23 a já jim nemůžu pomoct. Jsem tady zbytečná.
00:27:30 Ty děti si začínají zvykat na to,
00:27:32 že už se na mě nemůžou s ničím obracet.
00:27:35 Ani s učením, ani s hračkou, ani, když je něco bolí.
00:27:38 Takhle to přece nemůže zůstat! Něco se musí stát!
00:28:45 -Ahoj, mami.
-Kájo, běž si umýt ruce
00:28:48 a budeš jíst, ano?
-Až potom, mami.
00:28:54 "Milá maminko, nezlob se na mě,
00:29:02 ale já jsem se ptal na tebe soudružky učitelky
00:29:10 a ta mi řekla, že se můžeš naučit poslouchat očima..."
00:29:21 -"...Říká se tomu odezírání. A taky mi řekla, jak se to dělá.
00:29:28 A tak já tě, milá maminko, to odezírání naučím."
00:29:37 Kájo, to nepůjde. Já vím, žes to myslel dobře...
00:29:40 -Proč by to nešlo?!
-Jsi moc hodnej,
00:29:42 ale moc tě prosím...
-Proč by to nešlo?!
00:29:44 -Už o tom s nikým nikdy nemluv, ano?
00:29:46 Musíš se smířit s tím, že máš maminku, která ti nerozumí!
00:30:01 -Kája.
00:30:09 Kája.
00:30:19 Kája.
-Kája!
00:30:25 -Mlíko.
-Mlíko!
00:30:32 -Hrnek!
00:30:38 -Šálek.
00:30:49 -Hrnek.
00:30:52 Hrnek.
00:30:58 -Hrnek.
00:31:01 -Kája.
-Káva.
00:31:06 -Ne. Kája!
00:31:09 -Kája?
00:31:12 -Mlíko.
-Mlíko.
00:31:18 -Nebe. Nebe.
00:31:25 -Nebe?
00:31:34 Tak plynuly dny a týdny a měsíce
00:31:38 a můj sedmiletý syn mě neúnavě učil naslouchat očima
00:31:42 a přinutil k tomu i celou rodinu a všechny ostatní.
00:31:47 Ze začátku to bylo moc těžké.
00:31:50 Ale po čase jsem to zvládla tak, že dnes, když někdo mluví
00:31:55 přímo proti mně a trochu pomaleji, tak už mu poměrně dost rozumím.
00:32:03 Věřte mi, že teprve potom, když jsem se to naučila,
00:32:07 jsem našla znovu svůj domov, který jsem málem
00:32:10 považovala za ztracený.
00:32:14 A za to všechno děkuju svému synovi.
00:32:20 Vážená televize, můj příběh se odehrál
00:32:24 před třemi lety, kdy naši kluci měli už skoro čtyři roky.
00:32:29 Od narození se měla trojčata velice k světu
00:32:33 a já se celý den točila kolem nich.
00:32:37 Manžel pracoval v té době jako řidič
00:32:40 s neomezenou pracovní dobou a tak jsme měli na sebe čas
00:32:43 až v sobotu večer.
00:32:47 Proto se nedivte, že jsem se na ten večer
00:32:50 vždycky tolik těšila.
00:32:53 Tak táta přišel. Ahoj. Pojď, Mišánku, do své hajat.
00:33:01 A bude se spinkat. Zakrýt!
00:33:04 Kluci, dobrou noc. A kdo bude dělat bengál,
00:33:07 s tím si to vyřídím ručně!
00:33:09 Jak se zdraví, když se jde spinkat?
00:33:12 -Dobrou noc. -Dobrou noc.
-Dobrou noc.
00:33:14 A zavřít očíčka.
00:33:16 A když budete hodní, tak vám zítra něco přinesu.
00:33:24 Proč jsi říkal, že jim zítra něco přineseš?
00:33:27 Zítra je sobota. To jsi přece doma.
00:33:30 Sobota je, ale já doma nejsem.
00:33:33 Jak to? V sobotu přece nejezdíte?
00:33:36 Nejezdíme, ale jedeme.
00:33:39 Počkej, co to je za řeči? Nejezdíme, ale jedeme?
00:33:44 Nejezdíme s vozy, ale my šoféři máme takzvanou pánskou jízdu.
00:33:50 Na myslivně v Úpici.
00:33:52 Celý večer?
00:33:55 Před večerem vyjedeme. Návrat nejistý.
00:34:03 Věrunko, ty se zlobíš?
00:34:06 Ne, proč bych se zlobila? Když chceš jet, tak si jdi.
00:34:10 Tak to přece pochop, že jednou za uherský rok
00:34:14 se všichni šoféři domluví, že si sednou, vypijou,
00:34:20 zazpívají... Celý dny jsme rozježděný po všech čertech
00:34:23 a teď jednou jedinkrát. A já bych byl jedinej,
00:34:26 který nepřijede, protože mu to žena nedovolí.
00:34:29 -Já ti přece nemám co dovolovat.
-Ale milý ti to není!
00:34:32 Celý dny jsem sama, tak jsem si říkala,
00:34:34 že aspoň tu sobotu. Je to tak těžký pochopit?
00:34:41 Rok má 52 sobot a já jednu jedinou sobotu nejsem doma.
00:34:46 Jsem s kamarády. Copak je to tak těžký pochopit?
00:34:53 Tak si jdi. Já si taky najdu společnost.
00:34:59 Ženo má, nevyhrožuj něčím, čeho nejsi schopná.
00:35:13 PROZPĚVUJE SI
00:35:19 Tak! A já jsem připravený vyrazit.
00:35:25 Ahoj, výtržníci. Koukejte být na maminku hodní,
00:35:29 ona mi všechno řekne. A já pak uvidím,
00:35:31 jestli vám dám to, co přivezu. Ahoj!
00:35:41 Ahoj, maminko, já na tebe budu vzpomínat a myslet.
00:35:45 Ty na mě taky?
00:35:48 -Kdy se vrátíš?
-To já opravdu nevím.
00:35:51 My přijdeme nejspíš všichni společně.
00:35:53 Jdi si lehnout a než se naděješ, tak jsem zpátky.
00:35:56 Pa! Ahoj!
00:36:04 Tak, kluci, uklízet hračky, umývat, navečeřet a spinkat!
00:36:09 Pojďte!
00:37:35 PROZPĚVUJE SI
00:38:36 Tak!
00:38:38 PROZPĚVUJE SI
00:41:51 -Ahoj, pusinko.
-Ahoj.
00:41:55 -Kolik je hodin?
-Ani nevím.
00:42:01 -Už je po sedmý?
-Představ si, že pro nás
00:42:05 ta V3S nepřijela. Praskla jí poloosa nebo co.
00:42:09 Tak jsme museli jet normální autobusem, víš?
00:42:11 No jo, to se stane.
00:42:13 To víš, chlapci, když se odvážou, abys je chytala do lasa.
00:42:16 A co ty tady? Všechno v pořádku?
00:42:18 Jo, všechno. Jé, já jsem tam ale nechala binec.
00:42:28 Jirko, prosím tě, pomož mi s tím.
00:42:30 Já se zatím dám trošku do pucu, jo?
00:42:48 PROZPĚVUJE SI
00:43:00 -Co je?
-Kdo tu byl?
00:43:03 -Kde?
-Tady.
00:43:05 -Kdy?
-Nedělej, že nevíš.
00:43:08 Včera večer. Kdo tu byl?
00:43:10 -Včera tu někdo byl?
-Ano.
00:43:13 -JO, večer. Večer jo, to máš pravdu.
00:43:17 -Kdo?
-Spolužák, tedy bývalý.
00:43:21 Protože teď už do školy nechodím, že jo?
00:43:25 Jaký spolužák?
00:43:27 -Ty chceš slyšet jméno?-Ano.
-Ty ho stejně neznáš.
00:43:29 -Tak řekneš mi ho nebo ne?!
-No jo, nějakej Benda.
00:43:33 Jenda Benda. Teda Benda Jan. Seděl vždycky v předposlední lavici
00:43:37 a když ho vyvolali, to bylo...
00:43:39 -Já chci vědět, co dělal tady?!
-Co by dělal.
00:43:42 Přišel, viděl, seděl.
00:43:46 -A on přinesl to víno?
-No.
00:43:48 -A ten karafiát?
-On vždycky věděl, co se sluší.
00:43:51 A přijít ke vdaný ženský, když její muž není doma,
00:43:54 to se taky sluší a patří?
-My jsme čekali jenom na tebe.
00:43:58 My za to nemůžeme, že pro vás nepřijeli
00:44:01 a že jsi musel přijet domů až ráno.
00:44:04 Ježišmarija! Já jednou za čas vytáhnu paty
00:44:07 a ty už lítáš za chlapama. Tak to ne!
00:44:10 Takhle se mnou zacházet nebudeš! Jdu pryč!
00:44:13 Jirko, počkej, Jiříku, neblázni. Já jsem si to všechno vymyslela.
00:44:19 -Cože?
-Vždyť tady nikdo nebyl!
00:44:21 -Najednou. A co to víno?!
-To jsem koupila já.
00:44:24 -A pila jsi ze dvou sklínek, jo?
-No!
00:44:27 -Nekouříš, vůbec!
-Chtěla jsem, aby ses naštval.
00:44:31 -To říkáš teď.
-Ale ne, Jirko.
00:44:33 -Co ten karafiát?
-To je to samý.
00:44:37 -Co to samý?
-No ten jsem koupila.
00:44:40 Ty mi chceš namluvit, že sis sama sobě koupila karafiát?
00:44:43 Proč bych si sama sobě nemohla koupit karafiát?
00:44:45 To už přestává všecko! Dost dost!!!
00:44:49 Tím to pro mě končí. Ode dneška se s tebou nemám o čem bavit!
00:44:52 Ale ten karafiát jsem vážně koupila.
00:44:54 U hřbitova. Stál 10 korun. Můžeš se tam jít podívat.
00:44:57 Prosím tě, dobře víš, že je dneska neděle
00:44:59 a že je zavříno.-Není.
00:45:01 A vůbec - je to pod moji důstojnost se chodit vyptávat.
00:45:04 Maminko, my dneska nebudeme papat?
00:45:25 Ty si myslíš, že jsem tady někoho měla?
00:45:31 Řekni mi, jak to bylo s tím karafiátem a nebudu si myslet nic.
00:45:43 Tak a pozdravujte kačenky. A ne abyste jim nadrobili
00:45:47 všechny rohlíčky. Na!
00:45:53 Můžeš se tý květinářky zeptat. Ona kluky pozná.
00:45:55 Já nechci odpověď od cizích lidí, ale od tebe.
00:47:10 Ty si vážně myslíš, že bych byla něčeho takového schopná?
00:47:14 Když mi vysvětlíš, jak to bylo s tím karafiátem,
00:47:16 tak si nebudu myslet vůbec nic.
00:47:27 BOUCHNUTÍ DVEŘÍ
00:47:28 -Mami, Karel zlomil kytičku, kterou jsme koupili tatínkovi.
00:47:37 Vidíš.
00:47:40 Stačí?
00:47:49 Děkuju ti, ty můj zachránče.
00:48:05 Zdálo se mi, že tím to všechno skončilo.
00:48:08 Ale to byl velký omyl.
00:48:11 Ještě dnes po letech mi můj muž občas řekne:
00:48:15 Stejně bys mi měla říct, kdo tady tenkrát byl.
00:48:20 Neboj se, nic se ti nestane, už je to promlčený.
00:48:34 Viděli jste tři povídky, které režíroval Jaroslav Dudek.
00:48:38 Upřímně řečeno - Jaroslav Dudek režíroval
00:48:41 většinu bakalářských příběhů a proto jsme mu také věnovali
00:48:44 závěrečný díl našeho vzpomínkového cyklu pojmenovaného
00:48:48 NEJLEPŠÍ BAKALÁŘI.
00:48:50 Během třiceti večerů jsme mohli sledovat
00:48:52 nejen nejlepší divácké příběhy, ale také nejlepší
00:48:55 herečky a herce, kteří v nich hráli,
00:48:58 nejlepší režiséry a autory. Já věřím,
00:49:02 že jste si s námi zavzpomínali rádi a že vás těch 30 večerů potěšilo.
00:49:08 Tak se mějte hezky a někdy zase,
00:49:12 třeba u Bakalářů, na shledanou.
00:50:28 Skryté titulky: Alena Fenclová Česká televize 2012
To nám to ale uteklo. Vítejte u závěrečného dílu Nejlepších bakalářů. Když jsme přemýšleli, jaká osobnost by měla ukončit tento cyklus, volba hned padla na člověka nejpovolanějšího – režiséra Jaroslava Dudka, klíčovou osobu více než desetiletého legendárního bakalářského cyklu, který se těšil velkému diváckému zájmu. I když tentokrát pro povídky sáhneme hlouběji do televizního archivu, sami uvidíte, že ani po více než třiceti letech neztratily nic ze svého půvabu.
Tatínek
Co dělat, když si ratolest postaví hlavu? Hrají: J. Preissová, L. Frej, N. Švédová a další. Scénář J. Dietl. Kamera J. Novotný. Režie J. Dudek.
Syn
Když maminka po těžké nemoci ohluchne… Hrají: J. Šulcová, P. Skarke, L. Bech, L. Brož a další. Scénář J. Dietl. Kamera J. Novotný. Režie J. Dudek.
Karafiát
Není květina jako květina. Hrají: D. Veškrnová, A. Švehlík a další. Scénář J. Dielt. Kamera J. Novotný. Režie J. Dudek.