Legendární cyklus je zpět! Příběhy, které jste zažili vy, naši diváci. Nejslavnějšími televizními povídkami ve hvězdném obsazení provází Viktor Preiss. V povídkách Genová inženýrka, Ukradený automobil a Zákeřná diagnóza hrají: S. Laurinová, J. Langmajer, M. Táborský, P. Trávníček, J. Hartl, M. Pleštilová, M. Vladyka, L. Rychnovský, J. Smutná, O. Vlach, J. Zahajský, L. Lipský a další. Režie cyklu K. Smyczek
00:00:25 Dobrý den! Vítám vás,
00:00:27 jak jinak, než u dalšího vydání Nejlepších Bakalářů.
00:00:32 Ty dnešní mají společné nejen to, že jsou z vědeckého prostředí,
00:00:36 ale především je spojuje jméno režiséra Dušana Kleina.
00:00:41 Asi je zbytečné ho nějak představovat,
00:00:43 snad jen připomenu několik titulů.
00:00:46 Dobří holubi se vracejí, Andělské oči, série Básníků
00:00:51 a spousta televizních inscenací, nebo seriálů.
00:00:55 Není divu, že Dušan Klein natočil i několik bakalářských příběhů.
00:01:01 My jsme pro dnešek vybrali tyto 3.
00:01:04 Ten 1. se jmenuje Genová inženýrka.
00:01:08 A vypráví o tom, že problémy ve vztahu láska vs. věda,
00:01:13 se musí řešit vědecky a s láskou.
00:01:16 O vědcích se někdy s nadsázkou hovoří
00:01:19 jako o roztomilých, roztržitých profesorech,
00:01:22 kteří neustále někde zapomínají deštník.
00:01:25 A nemusí to být jenom deštník.
00:01:27 2. povídka se jmenuje Ukradený automobil.
00:01:31 A dnešní Bakaláře zakončíme povídkou Zákeřná diagnóza.
00:01:36 No, když ani doktor neví, co vám je,
00:01:39 to potom přichází ten správný čas pro paniku.
00:01:44 No. Nějak se mi neudělo dobře. No, vy se zatím dobře bavte.
00:02:08 Něžná a lehounká jako jarní vánek.
00:02:23 Trochu můžu, ale ne moc, musím mít čistou hlavu.
00:02:30 Ani mi to nepřipomínej. Takhle jsem si naši svatbu nepředstavovala.
00:02:35 Bez svatební cesty!
-Myslíš, že já ano?
00:02:40 Copak jsem mohl tušit, že se nám v ústavu podaří takový program?
00:02:47 Miláčku, slibuji, že ti všechno vynahradím.
00:02:50 Za dva měsíce bude stáž v Anglii. Bude to naše placená svatební cesta.
00:02:55 -Stejně je mi to líto.
-Ale za 2 měsíce nejméně půl roku...
00:03:02 ...pár kroků od Londýna, dovedeš si to představit? To je báječné!
00:03:06 -A kde to je?
-Chiptown. Kousek od Londýna.
00:03:12 -Jaký kousek?
-No kousek. Asi 300 kilometrů.
00:03:22 Ráno si sednu do vlaku, v poledne přestoupím a večer jsem v tom
00:03:25 Čip...
00:03:27 Chiptown. Za pár dní můžeme zajet na týden do Zadní Třebáně na chatu.
00:03:36 -To je od Londýna ještě dál...
-Je to mimořádný výzkumný úkol.
00:03:48 Jsme blízko řešení. Bude to senzace.
00:03:51 Světová! Budeme slavní a bohatí.
00:03:56 Nesmí se přerušit proces, jinak jsou
00:03:59 dva roky práce pryč.
00:04:03 V pátek přijedou z Akademie. Musíme jim ukázat výsledky.
00:04:11 Bude to v pátek třináctého, ale myslím, že to bude v kupě.
00:04:18 Bez svatební cesty. Co bude v kupě?
00:04:23 Už jsem ti to vykládal. Z buněk přenášený gen je izolována DNA.
00:04:32 Určitá část po štěpení pomocí enzymů
00:04:36 restrikčních endonukleáz,
00:04:38 je izolován z buněk stejného druhu, jako jsou buňky akceptora.
00:04:44 Musí být schopen replikace v buňce akceptora i po spojení s druhem DNA!
00:04:54 Proboha!
00:04:59 Do půl hodiny musím vzít Elvírce krev!
00:05:04 -Jaké servírce?
-Elvírce! Myš - přece!
00:05:11 -Tak pa, miláčku!
-Kájo! Kájo!
00:05:43 -No tak, Luci!
-No tak, Karlíčku!
00:05:49 Tak dobře! Já už jdu.
00:06:09 Sundáme brýle.
00:06:15 ZVONEK DOMOVNÍCH DVEŘÍ
00:06:17 Co to je? Kdo by to teď mohl být? Karle, nechoď tam!
00:06:26 Co kdyby to bylo důležité? Co když někdo potřebuje pomoc?
00:06:31 Karle, proboha, nechoď tam!
00:06:41 -To jsi ty, Franto? Co se stalo?
-Člověče, senzace, vyšlo to!
00:06:47 -To jsi ty, Františku?
-Blahopřeji ti k včerejšímu dni.
00:06:57 Jednou na něj budete pyšně oba vzpomínat.
00:07:03 Máš senzačního manžela. Podařila se mu indukovaná fáze protoplastů!
00:07:10 To jsem se ti snažil vysvětlit. Genové inženýrství není všechno,...
00:07:15 ...my jsme daleko dál, chápeš?
00:07:21 -No, no - to snad ne?
-Ale jo, Lucinko, je to tak!
00:07:24 -Rozuměj: při fázi nahého jádra...
-Nahého?
00:07:28 Nahého jádra s protoplastem se také často některé chromozomy ztratí.
00:07:36 Chromozóny se ztratí! To vidím!
00:07:42 -No vidíš. Co je ti, prosím tě?
-Co je jí?
00:07:52 Kde je začátek? Umažeš to tady, ty prase!
00:08:01 Víš co? Dojdu pro župan. Je to pohodlnější.
00:08:04 Lucinko, kde máme župany?
00:08:27 -Člověče, tohle nechápu.
-Ale je to jednoduché!
00:08:33 Nesmysl, ona usnula! Vedle na gauči - usnula!
00:08:44 A tady je to nahé jádro!
00:08:57 -Nemrač se, nebo se mi to nepovede.
-To mám od té doby, co jsi se vdala.
00:09:04 -Co to mluvíš za nesmysly?
-Přál jsem si, abych tam byl s tebou
00:09:11 Už by tě to ani nebavilo. Kolikrát jsi byl vlastně ženatý?
00:09:16 Nebuď na mě zlá. Jsem člověk křehký a hrozně smutný.
00:09:24 Za to ty jsi celá rozkvetlá.
00:09:29 Škoda, že nejsem příčinou tak skvostného nárůstu tvých hormonů.
00:09:34 -Nech toho!
-Víš, že jsme se málem vzali?
00:09:38 -To nepopírám.
-Já vím, znám to, lásky hry šálivé.
00:09:43 Konec pauzy ve studiu číslo 4. Prosím kameramany...
00:09:48 -Z něčeho mám stejně radost.
-Z čeho, prosím tě?
00:09:52 Že jsi šťastná, holčičko.
00:09:57 Ale jak to, že jsi tady? Máte mít přece svatební cestu.
00:10:08 Karel dokončuje velmi významnou práci. Je genový inženýr, víš?
00:10:14 Vím. Ale trčet kvůli tomu tady?
00:10:20 Pojedem do Anglie, do Londýna. Na půlroční stáž.
00:10:26 Takže budeme mít svatební cestu v cizině a ještě dobře placenou.
00:10:30 To je skvělé. Londýn je podivuhodné město.
00:10:37 Připomeň mi to, až tam pojedete. Dám ti vizitku mých přátel.
00:10:42 Pořádají ve svém domě každý týden báječné večírky. Jistě rozumíš.
00:10:50 Samá smetánka, z kultury i vědy. Přijmou tě jako vlastní.
00:11:00 ZVONEK TELEFONU
00:11:07 Pokorná...To jsi ty, Kájo? Aha!
00:11:15 Počkám na tebe, hodně pozdě?
00:11:21 Tak dobrá, ale já stejně počkám.
00:11:39 -Nějaké problémy?
-Ale ne.
00:11:45 Jenom si přeji, aby se Kájovi práce dařila. Chci mu udělat podmínky.
00:11:56 Bude to světový objev. Když přijde domů,...
00:12:02 ...chci, aby měl všechno pohodlí. Tak to přece má být, ne?
00:12:09 Určitě, Lucinko. I mně by se to moc líbilo.
00:12:16 Máš dneska chvilku čas? Nepodezírej mne z ničeho, naprosto z ničeho.
00:12:22 Přísahám! Moc by mě to potěšilo, kdybychom si zas jednou popovídali.
00:12:31 Třeba při skleničce originální whisky. Zastavím se pro tebe.
00:12:39 -Ani nápad, Arnošte! Nemůžu přece!
-Pa! Hrozně se těším.
00:12:44 A kamarádi! Čestně a nadosmrti kamarádi.
00:12:55 Už tady nebudu!
00:12:59 Víš, že se skotská pije v pokojové teplotě a bez sody.
00:13:06 Vrátil jsem se ze Skotska minulý týden. Byl jsem na zámku Edinburg.
00:13:13 Bydlela tam Marie Stuartovna. Musíme se tam spolu někdy podívat.
00:13:21 Led a sodu dávají do whisky jen barbaři a Američané.
00:13:26 Tak na zdraví. A šťastnou budoucnost!
00:13:39 Jsi rozkošná, krásnější než kdy jindy.
00:13:53 Ale Lucinko, copak je? Vdaná paní - a má zábrany?
00:13:59 -Kamarádi, říkal jsi.
-No samozřejmě!
00:14:04 To přece neznamená, že bychom se nemohli vzájemně potěšit!
00:14:12 -Vždyť jsme se málem vzali!
-Asi půjdu domů!
00:14:20 That's a pity. Je to hezká fráze. Smutná pro oba.
00:14:29 -Třeba někdy jindy. Doprovodím tě!
-Ne díky. Trefím sama.
00:14:51 Lucinko, já jsem tak rád, že jsem u tebe doma.
00:15:03 Nedovedeš si představit, jak jsem unavený.
00:15:12 -Cože?
-Je to hrozné, máme strašný skluz!
00:15:23 Máme skluz!
00:15:33 Elvírka!
00:15:59 Ahoj, Lucie. Vítám tě u nás. Hledáš Karla?
00:16:06 Hovoří támhle s profesorem Vojtánkem. Já ti ho dovedu.
00:16:10 -Tohle je moje žena Tereza.
-Znám vás z Frantova vyprávění.
00:16:17 Teď už vím docela jistě, že jste se stala také obětí vědy, viďte?
00:16:21 Franta by tady nejraději spal. Je to jako droga.
00:16:26 Všichni, které tu vidíte, se měli oženit s laboratoří.
00:16:31 Jestli chcete mít děti, radím vám, přestěhujte se sem.
00:16:37 -To bych musela mít jiné vzdělání.
-To máte pravdu, já ho změnila.
00:16:46 Tady se dá těžko něco uskutečňovat.
00:16:51 Když jsem chtěla mít první dítě, musela jsem Františka znásilnit.
00:16:57 -Proboha! A jak se to dělá?
-Hrozně obtížně.
00:17:07 Na zdárné ukončení našeho výzkumu! Chci poděkovat sponzorům za pomoc.
00:17:20 Promiňte, udělalo se mi nějak nevolno. Musím si odskočit.
00:17:34 -VYKŘIKNE
-To víte, myšky k tomu patří.
00:17:40 -Sbohem!
-Lucinko, prosím tě! Co je?
00:17:52 Chtěl jsem ji představit profesoru Vojtánkovi a teď...
00:17:59 Karlíčku, co jste se vzali, tak pracuješ na tom svém úkolu.
00:18:06 Lucinka neví, co je mužský.
00:18:10 Jestli ji nezapojíš do genového inženýrství, tak to špatně dopadne!
00:18:23 Vy si v posteli čtete?
00:18:30 To snad není pravda?
00:18:35 -To já v tvém věku...
-Nech toho, mami! Nezačínej!
00:18:43 -Proč jsi sem dnes chodila?
-Koukni: Tvůj tatínek byl vědec.
00:18:48 Velký vědec. Nebál se nikoho a ničeho - kromě mne a rozvodu.
00:18:56 Ne, že by mu vadilo být sám, ale měl na vědu soustředěnou duši.
00:19:05 Případné rozvodové tahání mu nahánělo hrůzu a tak neměl čas.
00:19:10 On si totiž jako vědec vážil každé vteřiny.
00:19:16 Když zlobil, tak jsem mu resolutně řekla: Rozvod!
00:19:23 A byl poslušný jako malý školáček.
00:19:29 Myslím to s tebou dobře. Takže, až Karlíček přijde...
00:19:33 ...čím později, tím lépe, řekneš mu hezky nahlas: A rozvod!
00:19:41 -Nech toho pitomého oprašování!
-Mami, tohle přece nedokážu!
00:19:46 Já ho miluji! To se raději zabiji!
00:19:52 No tak, ty můj pitomečku...
00:20:01 Počkej - to bys mu také mohla říct.
00:20:08 Mně by to tatínek neuvěřil - ale tobě!
00:20:23 Lucie, ty myši nám řekly, jak na to.
00:20:27 Máme to skoro v kupě. Prosím tě, ještě maličkost a jsem tady.
00:20:40 JEČENÍ
00:20:46 -Co se stalo?
-Myš, myš, myš!
00:20:54 -Myš, myš!
-Ne myš, myšička!
00:21:28 Dám jen tři pokyny, Lucinko, aby se nám to nezhatilo, víš?
00:21:37 Ale po večeři...nebo tak nějak... bych potřeboval ještě sem...
00:21:44 -Uvidíme. Tři pokyny!
-Jdi pryč!
00:21:54 Snad vás manžel nezískal pro tu naši drogu? Budete inženýrkou?
00:22:01 Nějaké zkušenosti už sbírám...
00:22:48 -Lucinko, já jsem dneska unavený.
-PIŠTÍ
00:23:17 KLAKSON AUTA
00:23:23 Ivanko, Romane, hele!
00:23:27 No řekni Romane, jestli není ten náš Rudolfek pašák.
00:23:33 Vždycky splní, co řekne. Vůbec by mě nenapadlo, že si koupí auto.
00:23:53 -Co dveře? Jsi mesiášem zlodějů?
-Že bych je zapomněl zamknout?
00:24:02 Kam jsem dal klíče? Asi v kufru.
00:24:14 Můj notýsek! To je nadělení.
00:24:20 Rudolfku!
00:24:25 -Ivanko! To je můj anděl strážný.
-Za ta léta, Rudolfe, tě už známe.
00:24:34 OZVALA SE RÁNA
00:24:42 -Z vašich srandiček mě raní mrtvice.
-Tak na to, aby tě nikdy neranila.
00:24:50 My v bolestech křtíme tvoje auto a budeme držet minutu ticha.
00:24:58 Na zdraví! Napij se, nebo stávkuješ?
00:25:04 Zodpovědný řidič nepije. Já jsem smolař, přišel bych o řidičák.
00:25:09 Nepřišel! Jsem také smolař. Raduj se!
00:25:15 První auto máš první den jen jednou v životě.
00:25:20 Odlož vědecké starosti a můžeš jet domů vlakem.
00:25:24 Vlakem nikdy! Vlaky mají zpoždění a lidé tam vždy něco zapomenou.
00:25:32 -Můžeš přespat u mě.
-Můžeš přespat u Ivanky.
00:25:39 Rošťáci, to radši pojedu vlakem. Čeká na mne můj Aramis.
00:25:48 Ahoj, Jaromíre. Pojď dál! Nalej mu.
00:25:54 Buď rád, že jsem ti neplivl do ksichtu. Nemám za co koupit auto.
00:26:01 -To narážíš na to nedopatření?
-Nedopatření? Byl to tvůj podraz!
00:26:07 Mám ti spočítat o kolik tisíc jsi mě připravil? Mám?
00:26:13 Byl jsem rád, že jsem dostal práci. Četl jsem tvoje doporučení.
00:26:23 Nelhal jsem. Na tu práci jsi byl nejlepší.
00:26:28 Nakonec to padlo tobě do klína. Neumíš poslat ani telegram.
00:26:31 Ty to zkazíš a ještě na tom vyděláš. Co já, to je ti jedno!
00:26:35 Za práci jsem mohl mít prachy, postavení a uznání v cizině.
00:26:45 -Tady máte ale vedro!
-Jaromíre, víš, že mě to mrzí.
00:26:52 -Kolikrát jsem se ti omlouval.
-Omlouval!
00:26:56 Denně chodím 6 km na poštu do Turnova
00:27:02 Ty pošleš zprávu do Trutnova.
00:27:07 Já jsem také čekal. Adresy a čísla nenosím v hlavě, ale tady.
00:27:13 Notes jsem zapomněl ve vlaku. Ten co ho našel, měl dovolenou.
00:27:18 -Co když sis to vymyslel?
-Tak dost! To by stačilo, Lacino.
00:27:23 -Vy se do toho nepleťte!
-Rudla nikdy nelže!
00:27:27 -Známe jeho roztržitost.
-Ale když jde o prachy...
00:27:33 Já, který má na rozdíl od něho rodinu a čtyři děti.
00:27:37 No prosím, on si klidně čte, všivák.
00:27:42 Modli se, abych ti na tom autě neprořezal pneumatiky.
00:27:46 Nevíš, co to jsou starosti. Místo nich máš notes a rozmazleného psa.
00:27:59 -Já se teď opiji do němoty.
-Já také.
00:28:06 -Vyschlo mi až v duši, Romane.
-Mně jenom v krku.
00:28:14 A domů pojedeš vlakem?
00:28:24 Víš, to je hanba.
00:28:32 Tak pojď, jdeme čůrat. Věděl jsi, že jdu na flám.
00:28:40 Klidně mě necháš zaspat, kdyby mě Ivanka nevzbudila...
00:28:45 Čůrej! Teď se půjdeme podívat na autíčko.
00:29:00 Pro Kristapána, oni ho ukradli! Aramis! Jde se na policii.
00:29:15 Děláme co můžeme. Případů odcizených vozů stále přibývá.
00:29:20 Podepište to a zkontrolujte SPZ.
00:29:32 Ano, řekl jsem vám to správně. Taková smůla - úplně nové auto.
00:29:39 Proto si ho někdo vyhlédl. Jestli to byli kluci, tak ho zničí.
00:29:45 Jestli to byl někdo zkušený, tak ho zase nikdo nevypátrá.
00:29:55 -Proč by ti měl někdo ukrást auto?
-Proč?
00:30:01 Proč lidé kradou auta?
00:30:05 To je obrovské téma. "Proč lidé kradou."
00:30:13 Mě teď napadá, že já to vlastně nevím.
00:30:16 Já také nevím, ale tvoje auto stojí tady před barákem.
00:30:24 -Co by tam dělalo? Kdo ho přivezl?
-Ty! Domů jsi jel včera vlakem.
00:30:34 Zbytečně! Mohl jsi přespat u mne.
00:30:41 -Ivanko, já jsem blb. Ty jsi poklad.
-Vezmi si kabát!
00:30:56 -KLAKSON AUTA
-Zatýkám vás, doktore Bláho.
00:31:03 -Ještě se leknu a bude po mně.
-Já myslel, že úřaduješ v autě.
00:31:12 Musel jsem zkontrolovat papíry.
00:31:17 Já po tom flámu zaspal. Ivanka mě musela budit telefonem.
00:31:28 Ivanka je poklad. Já jsem si myslel, že mi ukradli auto.
00:31:33 Nás zajímá, co udělal člověk z člověka. Premisa.
00:31:42 Co věda udělala z člověka. Další premisa.
00:31:45 ZVONÍ TELEFON
00:31:47 Jeho sociální role prismatem individuálního a univerzálního pole.
00:31:51 Jestliže má člověk kapacitu 14 miliard bitů,...
00:31:56 ...k myšlení nám stačí pozor, pouhých 15 až 20 bitů!
00:32:03 Končíme, pánové! Už na nás čekají. Zase bude ostuda.
00:32:07 -Kam nás vlečeš?
-Slavnostní udílení cen, Rudýnku.
00:32:12 Já to tušil, zase zbytečnost. Počkej, mám tam doklady.
00:32:21 Nejprve ven s Aramisem, pak zpátky domů s Aramisem a pak na policii.
00:32:25 Pak zpět domů pro notýsek, znovu na policii a pak na vlak.
00:32:31 Musím zavolat na policii, že mám auto. Aby zbytečně nehledali.
00:32:35 Spěcháme. Zavoláš, až se vrátíme.
00:32:38 Jestli máš strach, že policie hledá tvoje auto, tak ho nehledá.
00:32:52 Pojď, ukáži ti cestu rájem, pojď a přestaň se mi smát.
00:33:08 Centrálo, jedná se o odcizené auto. Božena, Norbert, David 12-09.
00:33:15 Dobrý den, pane řidiči. Silniční kontrola. Prosím doklady.
00:33:22 -Ježišimarjá. Převlékl jsem si sako.
-Potřebujeme doklad vaší totožnosti.
00:33:30 Mám jiné sako. Všechny doklady mám na stole.
00:33:42 Víte, už bych volal na policii, že mi nikdo to auto neukradl.
00:33:50 -Všechno je v úplném pořádku.
-Lituji, ale není. Musíte s námi.
00:33:58 Až do rána? To nejde, musím vyvenčit psa. Jinak probudí půlku vesnice.
00:34:05 Pochopte, musíme ověřit vaši totožnost. Můžete nám lhát!
00:34:15 Stačí, když nějaký příbuzný nebo známý se písemně za vás zaručí.
00:34:23 -Napřed mu zatelefonujeme.
-Příbuzné tu nemám. Kolegyně Ivanka
00:34:28 bude souhlasit. Telefon 219 11. Proboha, to je k zubaři.
00:34:42 Ivanka 2-8-1...6-1-5...
00:34:59 -Pamatujete si alespoň adresu?
-Žižkova, nebo Chelčického...
00:35:09 Chelčického bude Romana. Ten bydlí ve Skrétové nebo Škrétové?
00:35:17 Telefon znám 266-14. Jestli to nevezme, nebude doma.
00:35:33 Haló, dobrý večer, tady policie.
00:35:38 Cože?
00:35:43 Nádraží? Neděláte si legraci?
00:35:54 Tak tohle ne. Nebudete si z nás dělat blázny!
00:36:01 To bych si nedovolil. Jsem nervózní, protože nemám notýsek.
00:36:10 Vezu si cenu za vědeckou práci. Nechám vám ji tady, ale pusťte mne.
00:36:20 Počkat, vy říkáte, že jste vědec? A doktor? To jste odcizil. Jasně!
00:36:41 Pánové, potřebovali jste někdy nutně na záchod?
00:36:53 -Stačilo říct bez úvodu: "Musím..."
-Já nemusím, ale můj Aramis.
00:37:00 Představte si: chce se vám čůrat...
00:37:11 ...chcete čůrat víc a víc, myslíte si, že vám praskne měchýř!
00:37:21 Vy víte, proč nesmíte, protože vedle stresu máte vědomí sociální jistoty.
00:37:32 -Nechápu, co je mi platné vědomí.
-Pes nemá ani to. Může se zbláznit.
00:37:46 -Mně se bude o jeho psu zdát.
-Ještě, že nemá andulku.
00:37:59 298-11.
00:38:08 Problém s autem? Je v nemocnici? Nebo dokonce v márnici?
00:38:16 Tak zlé to s vaším kolegou není. Stačí potvrdit jeho totožnost.
00:38:21 Nazdar! Já nevěděl, že to číslo patří tobě. Já myslel, že je Ivanky.
00:38:27 -Proč mi tyká? Já ho neznám.
-Přece mě nechceš zapřít, Jaromíre.
00:38:34 -Ale zná vaše křestní jméno.
-Nikdy jsem ho neviděl. Lituji.
00:38:42 Lituji, ale tu vědeckou cenu mi pěkně zase vraťte. Zůstane tu.
00:38:53 -Syčáci! Oni ti ještě dávají ceny!
-Také se jednou dočkáš, Jaromíre.
00:38:57 -Opakuj to ještě. Slyšíš?
-I tobě udělají radost, Jaromíre.
00:39:04 Aby ses mi nevysmíval. Okradl mě! Dej ty pazoury pryč, vy cucáci!
00:39:16 -Jaromíre, odpusťme si!
-Tobě to nestačilo?
00:39:24 Za takovou chvilku chytil víc paragrafů, než pes blech.
00:39:27 Křivé svědectví, napadení a urážky policejních příslušníků. Rekord!
00:39:32 -Co vy tady ještě děláte? Běžte!
-A co moje potvrzení totožnosti?
00:39:38 To budete na tváři nosit ještě týden.
00:39:47 V tomto případě se jedná o formu velmi osobité identifikace.
00:39:55 Rudolfe, ty mě tu necháš?
00:39:59 To víte, vědci dělají vždycky něco perhoreskovaně indekurelentního.
00:40:06 -Hajzl!
-Perhoreskovaně indekurelentního.
00:40:42 -Tobě nádherně voní vlasy, Dito.
-To je anglický šampon. Skvělý!
00:40:49 -Dito...Máš krásné rty!
-Francouzská rtěnka.
00:40:57 Kupují ji herečky, protože se nedá slíbat.
00:41:00 To se musím přesvědčit.
00:41:05 ZVONÍ TELEFON
00:41:11 Čau, Pepino! Ty šílenče, ty tvoje věčné sázky mě zničí.
00:41:19 Zopakovat rekord může jenom génius nebo cvok. Rekord se nedá opakovat.
00:41:25 Ani v potápění. Od toho je to rekord. Lomeňáky?
00:41:32 Tak já se zastavím na plovárně.
00:41:41 -Promiň. Ty jsi naštvaná?
-Proč bych měla být naštvaná?
00:41:48 -Když jíš buráčky, tak jsi naštvaná.
-Měli jsme jít zítra na lodičky.
00:41:54 Půjdeme. Předvedu puberťákům pár skoků z můstku a salto.
00:42:00 Jak to, Oldo, děláš, že ti každé kalhoty tak sluší?
00:42:05 Jsou ti akorát. Mně nikdy žádné kalhoty nepasují.
00:42:12 Já už myslel, že sis ničeho nevšimla. Koupil jsem je u stánku.
00:42:17 -Za ušetřené peníze tě zvu na pohár.
-Ty ruce z kapes vůbec nevyndavej.
00:42:22 Jsi king!
00:42:28 A vyniknou ti svaly.
00:42:31 Schválně. Sáhni si, jak jsou tvrdé.
00:42:40 Můžeme hrát takovou hru: ty si sáhneš, já si také sáhnu...
00:42:59 -Oldo, ty čuně. Nemyl sis ruce.
-To je psina, myl.
00:43:03 Prostě mi najednou zmodraly prsty. Zítra to zmizí.
00:43:09 Co když ne? S klouby si nehraj! To máš z toho potápění.
00:43:15 -Tak mu, Láďo, něco řekni.
-Chudáci vegetariáni, nepijí pivo.
00:43:20 Co v těch vedrech dělají?
00:43:25 Od potápění to nebude. Zítra skoč k doktorovi. Jen tak pro jistotu.
00:43:36 Za 30 let svojí praxe jsem se u mladého kluka s tímto nesetkal.
00:43:46 -Jak dlouho vás to bolí?
-Mě nic nebolí. Zatím ne!
00:43:53 -Sevřete obě ruce.
-Auu!
00:44:02 To by bolelo každého. Cit v rukou máte.
00:44:08 Specialista má dovolenou. Pošlu vás na předběžná vyšetření.
00:44:15 EKG, endokrinologie...
00:44:21 Děkuji vám, pane doktore. Na shledanou.
00:44:30 Říkal jste, že je to hloupost. Omlouval jste se úplně zbytečně.
00:44:38 -Co ti ještě řekl?
-Už nic. Nemám se teď namáhat.
00:44:44 Slyšíš to, Láďo. Je konec s celým skákáním a potápěním.
00:44:52 -Můžeš chodit na sluníčko?
-Mami, mám snad lepru? Mám hlad.
00:44:57 -Potápěl bys ses i s leprou.
-Ďábelská pečeně voní jako ďábel.
00:45:02 Ukaž mi ty ruce.
00:45:09 Sakra, ty jsou ale modré. Určitě víc, než včera.
00:45:14 -Já bych brečela. Cos dělal, Oldo?
-Co bych dělal? Byl jsem u doktora.
00:45:27 Dnes na pivo zapomeň. Kdyby to byla játra...
00:45:34 Proč játra, když jsou to ruce? Vidíš, ne? Co mám tedy pít?
00:45:40 Mléko? K pečeni? Z toho mě tak chytne akorát žlučník.
00:45:46 Udělám ti raději krupicovou kaši. Víš, jak dlouho jsi ji už nejedl?
00:45:51 Ďábelská je teď na tebe ostrá, kdyby to byly ledviny...
00:45:57 Jsem v blázinci? Jsem přece pořád zdravý. Mám jenom modré prsty.
00:46:02 Moje řeč! Počkáme na výsledky. Pro jistotu.
00:46:24 Dneska se lidé vůbec neusmějí, vykládájí pořád o penězích, nuda.
00:46:36 Já si povídám jenom v hospodě nebo u doktora.
00:46:40 U doktora každému spadne hřebínek. Dobří lidé ještě nevymřeli.
00:46:49 Musí mít však nahnáno. Co schází tobě?
00:46:55 Takový mladý a silný. A že by nemocný?
00:46:59 Kdepak. Zmodraly mi prsty. Nikdo si s tím neví rady.
00:47:07 Jednou mému kamarádovi z hospody zmodraly najednou prsty u nohy.
00:47:15 -Co s ním dělali?
-Nic. On hned umřel.
00:47:20 Pohřeb jsme mu udělali náramný. S muzikou a věnci.
00:47:38 -To jde vždycky tak rychle?
-Popravdě, umřel až za týden.
00:47:45 Celou dobu říkal: "Mě nic nebolí". A kdy to začalo tobě?
00:47:51 -Předevčírem. Také mě nic nebolí.
-To asi teprve začne.
00:48:07 Vnuk mojí sestry rád kouká na ty reakční filmy...
00:48:13 ...kde lítají v jednom kuse ruce, nohy, oko...
00:48:17 -Vy myslíte akční filmy? Ne!
-No tak ty určitě také.
00:48:22 Když má jít k zubaři, to bys ho měl vidět.
00:48:27 Říkám mu: Ty jsi strachy tak zelený, že asi brzy pokveteš.
00:48:35 Chytil teď infekci z vody. Plíseň.
00:48:45 Chceš bonbónek? Poslyš, nechodíš plavat?
00:48:52 Mně teď začalo najednou hučet v hlavě. Blbé, co?
00:49:03 Zase buráčky. Nechápu, že máš špatnou náladu. Tu mám mít já.
00:49:12 -Raději mlč dál a zobej!
-Promiň, chceš také?
00:49:20 -Víš co, Dito? Běž domů.
-Co jsem udělala?
00:49:26 Ty si myslíš, že mi na tobě nezáleží, nebo co?
00:49:34 Teď mlčíš zase ty. No tak!
00:49:41 -ZVONÍ ZVONEK
-Ty lež, já otevřu.
00:49:51 Říkám ti, že ho uzdravím. Nazdar, přišla poslední pomoc!
00:49:57 Začne tóčo! Nadereme se jako peří. Přines nám, Dito, skleničky.
00:50:01 Je krásně. Proč jsi nezůstal na plovárně?
00:50:07 -Oldo! Buď vypadne on, nebo já!
-Neblbni, Dito. S ním bude sranda.
00:50:12 Na plovce jdou fámy, že máš ochrnuté obě ruce. Já to dementi...
00:50:21 -Dávám kolovat.
-Oldo! Snad bys nepil?
00:50:26 Musíš se napřed uzdravit. Potřebuješ relax.
00:50:29 -Ženské tomu nerozumí. Jsi borec!
-Přece nebudeš poslouchat puberťáka.
00:50:35 Nech toho, Dito. Nebudu pít, protože nemám chuť. Pepino je kámoš.
00:50:41 Kámo, jsi pod pantoflem. Nenech si poroučet. Kdo pije, změní barvu.
00:50:49 -Já mizím. Vážně, Oldo!
-Já se z tebe zblázním. O co ti jde?
00:50:58 Spíš o koho? Neumíš se pořádně rozhodnout. Jsi prostě srab!
00:51:07 Za všechno můžou ty moje modré pazoury!
00:51:11 Čtyřicetsedm, čtyřicetosm, čtyřicetdevět, padesát.
00:51:32 -Prozraď mi, proč to dělám?
-Zánět slepého střeva to není.
00:51:38 Ten by praskl hned po druhém cviku. Funebráci by měli kšeft.
00:51:45 -Zasloužil by sis nakládačku.
-Já ti chtěl pomoci. Abys měl klid.
00:51:51 -Já věděl, že ti nic není.
-Mně že nic není? Opakuj to!
00:52:01 Ukaž mi ty ruce.
00:52:06 Já blbec nechal odejít Ditu. Já se také namažu. Co jsem si užil?
00:52:13 Mám nápad. Skočím ještě pro jednu. Všechno pak bude veselejší.
00:52:29 Mám radost, že žiješ. Kdybys věděl, jak jsme tě krásně zapili v hospodě.
00:52:37 Vždycky jednu rundu na žal. Říkal jsem: leží už na pitevním stole!
00:52:45 -Co jste pili?
-Všechno!
00:52:50 Tipuji to podle kocoviny. Říkal jsi, že máš horečku?
00:53:00 Byl tam také harmonikář a jeho bratr měl jednou také horečku...
00:53:08 ...byla to rakovina varlat.
-Neříkal, jak se to pozná?
00:53:16 Říkal, člověče. Vůbec nijak. Ať tě pošlou na urologii.
00:53:23 Měl štěstí, že přišel včas. Udělali šmik, fik a bylo hotovo.
00:53:35 Nežeň se s jinou, než s takovou, co vaří jako tvoje máma.
00:53:42 Jak to pozná? Udělala jsem Oldovi dva chody. On se v tom šťourá!
00:53:50 Tady voní španělské ptáčky a já musím jíst pitomé filé na vodě.
00:53:55 Dieta! Maminka se snaží a ty máš ještě hubu. Hubu a rukavice.
00:54:04 Já to věděla! Že ti ty ruce zmodraly ještě víc?
00:54:08 -Můžu se tě, tati, na něco zeptat?
-Tak ty to filé opravdu nebudeš?
00:54:13 -Já ho dojím. Pro jistotu. Ptej se.
-Nechal by sis ušmiknout pytlík?
00:54:26 Zavři oči, soustřeď se a představuj si, že ho nemáš.
00:54:35 -Co to meleš? Ty ses zbláznil?
-Nechal nebo nenechal?
00:54:46 Tak mu poraď! Nechal, viď?
00:54:55 Mělo by už konečně zapršet. To vedro se nedá vydržet.
00:54:59 Třeba zaprší.
00:55:06 -Nezaprší. To by hlásili v TV.
-Mně je z těch buráčků špatně.
00:55:14 Aby byl liják, musí nebe vypadat úplně jinak.
00:55:18 Nejdřív zhoustne a pak zmodrá.
00:55:23 Nazdar, marode! Vedu ti kamaráda, bloudil by tu až do večera.
00:55:34 Na plovárně se rozneslo, že jdeš do špitálu na nějakou operaci.
00:55:38 Tak jsme se s klukama složili a že přijdeme a na...
00:55:44 Další! Najednou se sem navalilo lidí, pane doktore.
00:55:49 Mladíku, máte s sebou všechny ty výsledky?
00:55:56 Vemte si ji. On byl Olda, fakt, třída.
00:56:04 Na tenhle týden do smrti nezapomenu. Třetí noc nespím.
00:56:09 Vždyť byl pořád zdravý. Chce ještě někdo meprobamat?
00:56:15 To jsem ještě v životě nejedl. Na co je?
00:56:19 Myslím si, že Olda teď nesmí jíst bonbóny. Nebudeme ho pokoušet.
00:56:27 Já znal jednoho, co měl pořád chuť na sladké a vyrostl mu nádor.
00:56:41 To jsem blázen, všechny nálezy jsou negativní.
00:56:51 -Něco mi tu nehraje.
-Hlavně, abych nemusel na urologii.
00:56:59 -Nemáte zkušenosti s drogami?
-Jestli nejsem feťák?
00:57:12 Poslyšte, míváte ty ruce v kapsách často?
00:57:16 Pojďte sem!
00:57:20 Že jsou ty bermudy nové?
00:57:25 Vy jste je nosil tyhle dny pořád? Obraťte kapsy.
00:57:33 No prosím: kaliko.
00:57:36 Příště si je napřed vyperte. Sestro, dezinfekční prášek, prosím.
00:57:50 To se ale povedlo! Já už vám v duchu skládala parte.
00:57:58 Zbývá napsat závěrečnou zprávu.
00:58:03 "Při pečlivém rozboru zjištěno, že si koupil bermudy...
00:58:11 ...které ještě barví a po umytí rukou v ordinaci...
00:58:16 ...se pacient rychle uzdravuje."
00:58:34 Vzpomínám si na jednoho študáka, ten vám byl strašně zdravý.
00:58:39 Byl tak zdravý, že nakonec z toho umřel.
00:58:48 Tak, dnešní Bakaláři jsou u konce.
00:58:51 Viděli jsme 3 povídky, které režíroval Dušan Klein.
00:58:55 A protože těch jeho pěkných bakalářských příběhů
00:58:57 je opravdu hodně,
00:58:59 rozhodli jsme se Dušanu Kleinovi věnovat ještě 1 večer.
00:59:03 Ale to bude až za týden.
00:59:05 Příště nás čekají 3 povídky se společným podtitulem
00:59:09 Co dokáží dveře.
00:59:12 Do té doby se mějte dobře, já se na vás zase budu těšit.
00:59:15 Na shledanou.
Tento díl cyklu Nejlepší Bakaláři bude věnován režiséru Dušanu Kleinovi a všechny tři povídky budou o vědě. Povídka Genová inženýrka vypráví o složitém vztahu vědy a mladého manželství, povídka Ukradený automobil pak vypráví o vlivu vědy na život vědce samotného a v povídce Zákeřná diagnóza budeme svědky problému, na který je i lékařská věda krátká?
Genová inženýrka
Bakalářská povídka o složitém vztahu manželské lásky a vědy. Na podkladu diváckého dopisu napsal O. Železný. Hrají: S. Laurinová, J. Langmajer, S. Vrbická, M. Táborský, P. Trávníček a G. Wilhelmová. Režie D. Klein
Ukradený automobil
Příběh roztržitého vědce, který se díky své zapomnětlivosti dostane do konfliktu s policií. Hrají: J. Hartl, M. Pleštilová, M. Vladyka, J. Dulava, P. Rajchert, J. Strach, J. Satoranský a další. Scénář P. Janiš. Kamera P. Polák. Režie D. Klein
Zákeřná diagnóza
Úsměvný příběh o jedné záhadné nemoci, na jejíž vyléčení stačilo tak málo… Hrají: L. Rychnovský, J. Smutná, O. Vlach, L. Lipský, K. Jandová, J. Zahajský a další. Scénář P. Janiš. Kamera P. Polák. Režie D. Klein
