Legendární cyklus je zpět! Příběhy, které jste zažili vy, naši diváci. Nejslavnějšími televizními povídkami ve hvězdném obsazení provází Viktor Preiss (2012). V povídkách Samozvaný host, Je to jináč a Sedm a jedna noc hrají: S. Stašová, I. Řezáč, R. Hrušínský, V. Vydra, A. Elsnerová, V. Kaplanová a další. Režie cyklu K. Smyczek
00:00:27 Dobrý den, milí diváci!
00:00:30 Vítám vás mezi tisícovkami dopisů a stovkami scénářů,
00:00:34 které spojuje jediné: Bakalářské příběhy.
00:00:39 Pravda, je to trošičku zvláštní, že vás vítám v pořadu,
00:00:43 který je vlastně váš. Ano, Bakaláři jsou nejenom pro vás,
00:00:47 ale především od vás, televizních diváků.
00:00:50 Protože náměty k jednotlivým příběhům jste nám po celá léta
00:00:55 posílali právě vy. A jak vidíte, nebylo jich právě málo.
00:01:00 Bakaláře vídáme na obrazovce už více než 40 let
00:01:04 a po celou dobu si udržují vaši přízeň.
00:01:08 A tak od vás neustále přicházejí dopisy a emaily s přáním
00:01:12 zařaďte do vysílání staré dobré Bakaláře.
00:01:16 Připomínáte, že takovému vyprávění dáte rádi přednost
00:01:21 před lavinou akčních filmů, třeskutých komedií,
00:01:24 horrorů a krváků, které se na vás valí ze všech stran. Já vás chápu.
00:01:29 Oblíbený cyklus se tedy vrací,
00:01:32 tentokrát s podtitulem Nejlepší Bakaláři.
00:01:36 A jelikož skutečně máme z čeho vybírat, jak vidíte,
00:01:39 mohli jsme si dokonce dovolit seřadit
00:01:42 jednotlivé epizody tematicky. Uvidíte tedy tři příběhy
00:01:45 věnované například dětem, příště se zaměříme na Vánoce,
00:01:50 jindy zase třeba na domácí mazlíčky nebo nečekané dárky.
00:01:54 Ale nejen to. Tyto tematické večery se budou střídat
00:01:58 s večery hereckých osobností. Takže se můžete těšit
00:02:02 na celý jeden díl s Ivanou Chýlkovou,
00:02:05 Luďkem Munzarem, Stellou Zázvorkovou a dalšími.
00:02:08 A připomeneme také režiséry. Ty nejúspěšnější povídky natočili
00:02:13 například Jan Bonaventura, Dušan Klein,
00:02:16 ale především, a to chci zdůraznit a vzpomenout, Jaroslav Dudek.
00:02:22 Dnešní díl jsme věnovali herečce Simoně Stašové.
00:02:26 Říká se, že dobrých komediálních hereček je jako šafránu,
00:02:30 protože dámy si obvykle, nebo údajně,
00:02:33 ze sebe nerady dělají legraci,
00:02:36 ale v případě Simony Stašové to neplatí.
00:02:40 To koneckonců budete moci posoudit sami v povídkách Samozvaný host,
00:02:44 Je to jináč a Sedm a jedna noc. Tak tedy příjemnou zábavu!
00:02:48 A Simonko, tobě, víš co, viď? Zlom vaz!
00:03:10 Milí bakaláři, příběh, který vám chci vyprávět
00:03:15 začal úplně nevinně jednoho večera, kdy jsem z práce spěchala domů,
00:03:22 protože mě tu čekala druhá směna...
00:03:29 ...uvařit, vyžehlit, uklidit.
00:03:35 -Kdo je?
-Evinko!
00:03:38 -Ahoj, mami!
-Takhle se nemůžeš ptát!
00:03:50 Jakmile přijdeš ze školy, dáš na dveře řetěz!
00:03:56 Když někdo zazvoní, zeptáš se nejdřív, kdo je. Ne?
00:04:03 Když ho poznáš po hlase, tak můžeš pootevřít. Ale na řetěz.
00:04:15 -Podíváš se škvírou.
-Ale ta škvíra je malá!
00:04:19 Nevymýšlej si. Je až moc velká!
00:04:23 Už bys měla jít.
00:04:29 Chceš rohlík? Co?
00:04:38 -Po angličtině rovnou domů!
-Jasně.
00:04:45 Ahoj!
00:05:18 ZVONEK U DVEŘÍ
00:05:25 Bože...
00:05:28 Co jsi zapomněla, ty trdlo?
00:05:33 Co?
00:05:35 -Ježišmaria! To jsem se vás lekla!
-Dobrý den. -Dobrý den.
00:05:42 Myslela jsem, že... Potřebujete něco?
00:05:46 -Hledám... paní Dvořákovou.
-Dvořákovou?
00:05:51 -Jo. Dvořákovou.
-V kterém patře by měla bydlet?
00:05:55 -Myslím, že tady.
-Ale tady žádné Dvořákovy neznám.
00:06:02 -Opravdu ne?
-Ne.
00:06:05 -Co si to dovolujete?
-Promiňte, zuju si boty.
00:06:12 Okamžitě vypadněte.
00:06:15 Aha, botník je asi tady, že?
00:06:26 Proboha, co to... děláte?
00:06:34 Co to má znamenat?
00:06:40 Vy byste mi utekla. A to bych nerad.
00:06:45 Zavolám policii!
00:06:52 158.
00:07:02 Prosím vás, neubližujte mi.
00:07:08 Ať víte, koho nahlásit.
00:07:14 O co vám jde?
00:07:17 PÍSKÁNÍ KONVICE Z KUCHYNĚ Dal bych si kafe.
00:07:22 Už vám to píská.
00:07:33 Nechcete pomoct? Dejte mi to.
00:07:39 No tak. Tímhle uděláte spíš bouli.
00:07:45 To kafe hodně silný, ano?
00:08:24 Díky. Silná horká káva, to sedne. Moc děkuju.
00:08:31 Vy si ze mě děláte legraci! To je nějaká skrytá kamera, ne?
00:08:39 -Vy se na to díváte?
-No...
00:08:43 -Žádná skrytá kamera.
-Co po mě tedy chcete?!
00:08:51 Chcete peníze?
00:08:55 Prostě jsem vás jen tak přepadl.
00:08:58 Podívejte se, na takovou legraci nemám čas.
00:09:06 Myslíte, že to nezvládnu? Posaďte se!
00:09:11 No, tak se posaďte.
00:09:22 Od rána jsem nejedl.
00:09:27 Kolik jí je?
00:09:31 -Komu?
-No, dceři.
00:09:35 -Devatenáct.
-Cože?
00:09:41 Proč ne. Stará jste na to dost.
00:09:45 -Vrátí se za chvíli. I s manželem.
-Jejím?
00:09:53 Víte co? Řeknu mu, že jste mě pozvala.
00:09:59 Ne. Řeknu rovnou, že jsem váš milenec.
00:10:06 Budete mít smůlu. Můj manžel je hrozně žárlivý.
00:10:13 Nepříčetný. Bude mi vás líto. Už se kvůli mně mockrát pral.
00:10:30 -A to je mladší dcera?
-Jo...
00:10:42 Já jsem se taky pral.
00:10:57 PÍPÁNÍ Z TELEFONU
00:10:59 Je!
00:11:01 -Copak je?
-To nic...
00:11:04 Ani jsem se toho nedotkla... Opravdu jsem nechtěla volat...
00:11:10 Tak to zase vypneme, ne?
00:11:17 Telefon vás nezachrání. ZVONEK U DVEŘÍ
00:11:23 Jano! Jsi doma?
00:11:27 -Jani!
-Sousedka.
00:11:32 Jano! Jsi doma?
00:11:42 -Jé, to je skvělý, že jsi tu!
-Ale já nebudu rušit...
00:11:48 -Vůbec nerušíš! Pojď dál, prosím tě!
-Já jen potřebuju trochu mouky...
00:11:55 -Samozřejmě.
-Díky.
00:12:16 Já ruším, že? To se moc omlouvám...
00:12:20 -Vezmi si to celé.
-Co blázníš. Potřebuju jen trochu.
00:12:25 Ale ne, vezmi si to!
00:12:28 Zdeni! Evička se za chvíli vrátí...
00:12:32 Jasně. Budu ji vyhlížet a vezmu ji k nám. To chápu.
00:12:37 -Je to moc nutné, Zdeni!
-Klídek. A užijte si to.
00:12:41 -Na shledanou.
-Na shledanou.
00:12:56 -Teď budu mít s manželem problémy.
-Takže byste měl už jít.
00:13:03 Právě proto musím zůstat a vysvětlit mu to.
00:13:10 A co kdyby to byla pravda... No, co kdyby to byla pravda?!
00:13:15 -Co?
-To, co si ona myslela.
00:13:21 Nelíbil bych se vám?
00:13:26 -Máte moc krátké vlasy.
-Nejsem váš typ, že?
00:13:31 -Nesluší vám to.
-Dorostou.
00:13:37 Normálně takhle nechodím.
00:13:40 Moučný mol. Byl v těch sušenkách.
00:13:49 Tam, co jsem byl, nám dávali aspoň 1 potvoru v jídle 1x denně.
00:13:59 -Tam, co vás ostříhali?
-No jo.
00:14:05 Co po mně chcete?!
00:14:09 Promiňte, je mi to trapný, ale mohl bych dojíst ten rohlík?
00:14:17 -Prosím.
-Děkuju.
00:14:22 -Tohle máte taky odtamtud?
-Ne. To je z dřívějška.
00:14:29 Blbost, ale smazat už nejde.
00:14:34 Nechcete k tomu salám?
00:14:39 To jste hodná. Aby to nevypadalo, že jsem se k vám přišel najíst!
00:14:47 -Vy jste jim utekl?
-Já si umyju ruce, jo?
00:14:56 Petr Dvořák. 23. února 1959... Dvořák Petr...
00:15:01 Manžel je na služební cestě? Že tu nemá kartáček na zuby...
00:15:09 Buď je čuně a nečistí si zuby, nebo je na služební cestě.
00:15:17 -A o domácnost se moc nestará.
-Proč myslíte?
00:15:21 Kapou vám kohoutky. Tedy přímo tečou.
00:15:26 Děkuju.
00:15:29 Jestli máte nějaké nářadí, podíval bych se na to.
00:15:36 Fakt. V rámci přepadení, no.
00:15:46 -To se mi snad jenom zdá.
-Nezdá. Můžete to tady přidržet?
00:15:58 Tady.
00:16:01 Musíte blíž.
00:16:05 Pozor, ať si nerozříznete ty krásný šaty.
00:16:12 Můžu si ho půjčit?
00:16:24 Tady.
00:16:30 Vám nevadí, že je žárlivej?
00:16:35 Aspoň vím, že mě má rád.
00:16:39 Spíš má rád hlavně sebe. Proč jste si ho vůbec brala?
00:16:47 On měl i dobrý vlastnosti.
00:16:56 Potřeboval by nabrousit.
00:17:03 Tak. Já vám děkuju za všechno, ale mohl byste už jít, ne?
00:17:12 Já má čas. Nebylo by nějaké pivo?
00:17:17 -Kde si myslíte, že jste?!
-No, na kšeftu.
00:17:23 No... stačí sklenice vody, jo?
00:18:03 -Prosím.
-Díky.
00:18:12 Vy jste do toho něco dala, že jo?
00:18:20 Já i bez toho spím jako dudek.
00:18:28 -To je on?
-Jo.
00:18:34 No, tak manžela připlácneme, ne?
00:18:40 ZVUK ODEMYKÁNÍ DVEŘÍ Tak jsme ho nepřiplácli?
00:18:48 -Ahoj, mami! Už jsem tady!
-Evinko!
00:18:53 Hele, víš co? Zajdi si k tetě, ať ti půjčí ten batoh, jo?
00:18:57 Slíbila jsi mi nový!
00:18:59 No jo. Ale ten, co sis vybrala, se mi zdá dost drahý.
00:19:06 -Všechny holky budou mít nový!
-Ten od tety ti bude stačit!
00:19:12 Nebude. Ve Sportu mají krásný zelený.
00:19:18 -Nediskutuj a padej!
-Zajdu tam zítra...
00:19:24 Teď už opravdu musíte odejít, prosím vás.
00:19:34 -Jé, ono už to nekape?
-Evinko... -Nazdar.
00:19:40 -To je pán, který...
-Já jsem opravář.
00:19:45 -Vy jste opravář na kohoutky?
-Na kohoutky a na všechno.
00:19:51 Celej život opravuju.
00:19:53 Vážně? Potřebuju spravit Kecálka.
00:19:58 Pan opravář odchází, že jo?
00:20:04 -Jakýho Kecálka?
-Papouška Kecálka. Na baterku.
00:20:09 No, když na baterku, tak to se musí opravit.
00:20:14 -A kde ho máš?
-V pokojíčku.
00:20:35 -Kdo ti ho rozbil?
-Jeden kluk.
00:20:41 -No jo, kluci, to jsou raubíři.
-Půjde to?
00:20:47 Možná, že jo. Když mi řekneš, co bylo dneska ve škole.
00:20:53 -Dostala jsem jedničku.
-Z čeho? -Z angličtiny.
00:20:59 Šikovná. Můj kluk je taky chytrej.
00:21:04 -Po tátovi?
-Doufám, že bude chytřejší.
00:21:10 -A kolik mu je?
-5, nebo 6... nevím.
00:21:15 Vy to nevíte? Vy s ním nebydlíte, že jo?
00:21:21 -Jak jsi to uhodla?
-Můj táta to asi taky neví.
00:21:25 Evinko, to by stačilo.
00:21:34 -Chodil jste rád do školy?
-No... měl jsem rád dějepis.
00:21:40 -Děják?
-Povídání o rytířích a trubadúrech.
00:21:50 -O čem?
-O trubadúrech. -Co to je?
00:21:56 To byli zpěváci, kteří zpívali princeznám zamilovaný písničky.
00:22:01 -Jako Kelly Family?
-No, tak trochu.
00:22:06 -Dnes už nejsou, že jo?
-Dneska jsou Kelly Family.
00:22:13 -Tak to zkus.
-Kecálku!
00:22:17 (PAPOUŠEK) Kecálku! Kecálku!
00:22:23 -Já tě miluju.
-(PAPOUŠEK) Já tě miluju!
00:22:33 -Můžu se napít?
-Ne!!!
00:22:38 Zase bys v noci courala.
00:22:44 Tak já půjdu.
00:22:49 Ahoj.
00:22:58 KLAPNUTÍ DVEŘÍ
00:23:04 JANIN HLAS A tak odešel samozvaný host.
00:23:15 Pro klid své duše jsem šla s jeho občankou na policii.
00:23:21 -Mami, co bude k večeři?
-Rohlík.
00:23:27 -Jenom?
-Nic jsem nestihla uvařit.
00:23:30 -To ses bavila s tím chlapem?
-Jak to se mnou mluvíš?!
00:23:40 V tu chvíli jsem si myslela, že celý ten příběh skončil.
00:23:47 Tak co bylo ve škole?
00:23:58 Podívej!
00:24:03 Jednička?! Z dějepisu? Za co jsi ji dostala?
00:24:09 -Povídali jsme si o středověku.
-Jedničku ze středověku?!
00:24:15 Přihlásila jsem se a pověděla jsem o těch trubadúrech.
00:24:22 No, vidíš, to je pěkný.
00:24:26 ZVONEK U DVEŘÍ
00:24:33 -Kdo je?
-Pošta!
00:24:38 -Dobrý den. -Dobrý den.
-Obsílka. Od policajtů.
00:24:44 Tak začneme, ano?
00:24:55 Paní Jindrová, je to ten muž, který vnikl do vašeho bytu 20.4.?
00:25:01 Ano.
00:25:02 Řekla jste, že byl u vás asi 2 hodiny. V kolik odešel?
00:25:09 -V půl osmé.
-Víte to určitě?
00:25:12 -Ano. Pustila jsem si pak zprávy.
-Vidíte, tak jste nám pomohla.
00:25:19 -A jak?
-Podezření z vyloupení Sportu.
00:25:23 Svědci uvedli, že slyšeli poplašné zařízení v osm.
00:25:28 Tvrdil, že odešel až před devátou.
00:25:33 -Co ukradl, prosím vás?
-Zelený batoh za pár stovek.
00:25:38 -Ale na výloze je škoda za 10 000!
-Víc asi nestihl. -Odveďte ho.
00:25:45 Nejsem si vůbec jistá, jestli bylo v 19,30. Možná to byly zprávy ve 21.
00:25:57 Tak v kolik to bylo, paní Jindrová?!
00:26:06 Bylo to v půl osmé.
00:26:22 Milá Jano! Nezlobte se za to hloupé přepadení.
00:26:28 Kvůli své bývalé ženě jsem se popral a dostal jsem rok natvrdo.
00:26:35 Pustili mě na podmínku, vlak mi jel až večer. Neměl jsem kam jít.
00:26:42 Pak jsem uviděl vás a šel za vámi.
00:26:46 Vy jste byla po dlouhé době první normální člověk...
00:26:54 HLAS JANY Dlouho jsem se rozmýšlela,
00:26:59 ale nakonec jsem na dopis "samozvaného hosta" odepsala.
00:27:05 Začali jsme si pravidelně psát...
00:27:13 Všichni mě od toho zrazovali.
00:27:17 Rodiče mě varovali před kriminálníkem.
00:27:22 Ale nedala jsem si říct a moje intuice nelhala.
00:27:38 Vzali jsme se a žijeme spolu už pět let.
00:27:43 A na tu chvíli, kdy jsem zapomněla zavřít na řetěz, často vzpomínáme.
00:27:54 Skryté titulky Alena Rubešová
00:28:07 Nemůžu říct, že bych vedla nudný život.
00:28:12 Byla jsem však ušetřena náhlých životních zvratů
00:28:17 nebo nečekaných šoků. Kromě jedné výjimky.
00:28:25 Pozdravuj Jizerky! Kdysi jsem tam byl na čundru.
00:28:29 -Ty hory si to určitě pamatují.
-Já myslím, že máš všechno.
00:28:35 -Stačí ti ty peníze na měsíc?
-V lesích moc neutratím.
00:28:43 Opatrně!
00:28:48 Prosím tě, opatrně!
00:28:53 -Já jsem ti chtěla zamávat.
-Mami!
00:28:57 -Já vím, budou tam kamarádi...
-Právě!
00:29:03 Už nic neříkám. Ať vám přeje počasí.
00:29:08 -Napiš!
-Víš, že nerad píšu. Za měsíc ahoj!
00:29:14 -Ondro! Dej na sebe pozor!
-Hlavně dej pozor na ten foťák!
00:29:29 Jestli mě by bavilo ve dvaceti sázet stromky někde v Jizerkách...
00:29:34 Co vy jste kdysi zplundrovali, oni se dnes snaží napravit.
00:29:39 Ale být celý měsíc někde v hájovně? To musí být zábava!
00:29:43 Mrzí tě, že nepije a že se netahá s holkama?
00:29:48 -A že dělá zkoušky na první termín?
-Jedeme. Ať neotvíráme chatu potmě.
00:30:04 -Ahoj.
-Ahoj.
00:30:08 -Už jsem bez tebe nemohl vydržet.
-Co máš v té krosně? Skripta?
00:30:12 -To určitě! Co jsi řekla doma?
-Že jedu pomáhat Červenému kříži.
00:30:16 -Já jedu sázet stromky do hor.
-Kdy nám to jede?
00:30:21 -Máme čas. Půjdeme na panáka?
-Jo!
00:30:36 Jen aby tam nebyla dřevomorka. S tou chatou jsou jenom starosti!
00:30:42 -Mohli jsme jet třeba do Řecka.
-Copak jsem podnikatel?
00:30:50 Doufám, že náš Ondra neskončí vysokou po roce,jako jsem musel já.
00:30:55 -Musel?
-Musel. Kvůli jedný ženský.
00:30:59 -Hádej, kvůli které.
-Náš syn bude rozumnější.
00:31:11 Ukončete nástup do rychlíku směr Domažlice a Mnichov!
00:31:21 PÍŠTALKA NEPÍSKÁ
00:31:25 Krucifix! Kdyby nám dali aspoň nové píšťalky!
00:31:33 Pardon!
00:32:14 Máš pas?
00:32:18 Ha, ha, ha! Ať žije středoškolský humor. Jízdenky máš ty, že jo?
00:32:24 Ne. Ty je máš.
00:32:34 -Jo.
-Radši je dej ke mně.
00:32:38 -Proto jsem tě s sebou vzal.
-Proč nejedeme vlakem až k moři?
00:32:44 Stopem je to napínavější. A lépe poznáš toho druhého.
00:32:50 A já tě chci poznávat.
00:32:55 -Proč neřekneme vašim pravdu?
-Já rodičům nelžu. Já je šetřím.
00:33:24 A jéje! Je po klidu.
00:33:30 -Na Šumavě snad prší pořád.
-V Řecku prý neprší.
00:33:35 Je to dobré. Je celý!
00:33:39 To by bylo letos poprvé, co nás nevykradli.
00:33:45 Já bych dal těm zlodějům středověké tresty!
00:33:50 -Jestlipak už je Ondra v Jizerkách?
-Usekal bych jim ruce!
00:33:57 To jsem zvědavá, jaké udělá v tomhle počasí fotky.
00:34:02 Jen aby nic neudělal s tím foťákem.
00:34:06 Taky jsi kolem toho foťáku nemusel nadělat tolik řečí.
00:34:13 Jak můžeš takhle mluvit? Ten foťák jednou držel v ruce Karel Plicka!
00:34:19 Víš, kdo to byl? To byl nejlepší fotograf Prahy.
00:34:24 S mým tatínkem si tykal. Každou neděli k nám chodil na štrůdl.
00:34:29 Mamince dal krabičku od filmu. Mám ji ještě schovanou.
00:34:35 -Nebuď fetišista.
-Co blbneš?
00:34:40 Promiň. Já patřím ke generaci, která si ještě umí vážit hodnot.
00:35:26 Víš, co bude problém?
00:35:29 Pořídit třeba v Janově fotky ochránců sázejících stromky.
00:35:35 Tak řekni, že ti foťák někdo ukradl.
00:35:40 To by mě táta zabil. To je jeho miláček. Nemáš žízeň?
00:35:45 -Hm. Zajdeš do jídelního vozu?
-Vše pro dámu. Jsem tu hned.
00:36:24 -Baf!
-Proč to děláš? A kde máš pití?
00:36:28 Jedno pivo tu stojí tolik, co v krámě celá basa.
00:36:34 -Tak já ti přidám.
-Ne. Dovol, abych mejdan platil já.
00:36:42 -Ty si nedáš pokoj, viď?
-To je pomsta za to škrcení?
00:36:48 Málem jsem ti to sežral. Kam jsi dala ty bágly?
00:37:01 Měli jsme tam úplně všechno.
00:37:06 Jízdenky, prosím!
00:37:12 Co kdybychom... To je volovina.
00:37:16 Že já blbec ti dával ty peníze. A pas!
00:37:21 Čekám, co uděláš. Nejlíp poznáš člověka v krizových momentech.
00:37:26 Vem to čert. Ale ten tátův foťák!
00:37:29 Byly na něm otisky nějakého slavného fotografa. Otec mě zabije.
00:37:35 Na první den prázdnin máme poměrně dost zážitků.
00:37:39 -Kam půjdeme spát?
-Stačí mi tříhvězdičkový hotel.
00:37:44 -Dvacet korun.
-Za to nás nikde neubytujou.
00:37:49 Jak může někomu připadat Šumava romantická?
00:37:52 -Tak mě napadlo...
-Na to rychle zapomeň.
00:37:58 -Vaši mají někde na Šumavě chatu.
-Jenom to ne!
00:38:03 Nic jiného nám nezbyde.
00:38:28 -Paní, pojďte, bude sranda.
-Děkujeme, my jedeme jinam.
00:39:01 -Copak dělá váš mladej?
-On studuje v Praze.
00:39:08 -S výborným prospěchem.
-No jo. Mě studovat nenechali.
00:39:16 Ale co dnes mladí vědí o třídním nepříteli?
00:39:21 -Ale protekce je pořád.
-To je pravda.
00:39:27 Ale náš syn nikdy nic takového nepotřeboval.
00:39:32 Už se těšíme na promoci. Viď, mámo?
00:39:36 Jen aby vás dřív nepozval na svatbu nebo na křtiny.
00:39:45 Jenom idiot si natře okap na modro.
00:39:50 Jenom idiot seká trávu, když leje.
00:39:54 Jeho harant hraje na automatech, tak závidí, plešoun!
00:40:00 Ale ten náš, to je formát.
00:40:05 -Mámo, není to támhle náš...
-Ondra!
00:40:11 Že už by zalesnil celé Jizerky?
00:40:14 Ty doklady nějak okecám, ale za ten foťák mě táta zabije.
00:40:20 -Co se jim stalo?
-Jde s nějakým kamarádem.
00:40:27 Ne. To je ženská.
00:40:32 -Co tu dělají?
-Náš Ondra si vede ženskou!
00:40:36 Co je to za babu?
00:40:43 -Ondro, co tady děláš?
-Víš, mami, nám se něco přihodilo.
00:40:50 -Tady se Šárkou. To je Šárka.
-Já jsem Šárka.
00:40:55 -Já to nechci slyšet!
-Počkej!
00:41:00 Jděte dovnitř.
00:41:11 -Tak co se vám přihodilo?
-Mně se to hrozně blbě říká.
00:41:16 Hlavně pro tátu to bude těžké. My jsme si dávali pozor...
00:41:21 -No řekni, Šárko.
-Opravdu. Ondra za to nemůže.
00:41:26 Dával si fakt pozor. Zvlášť teda na ten...
00:41:30 Nedal jsem ho z ruky. Ale pak se to stalo. Ve chvilce!
00:41:35 -Byl to moment.
-Na vteřinu člověk nedává pozor,
00:41:41 a už to je. Ani jsem nestačila vykřiknout.
00:41:45 Ježišmarjá! Víš, co máš před sebou? Víš, co tě čeká?
00:41:52 Vždyť jsi teprve předevčírem skončil čtvrtý semestr.
00:41:57 Víš, co tě čeká? Studium, kamarádi...
00:42:04 -Chceš říct, že je všechno pryč?
-Naprosto všechno je pryč.
00:42:09 Přijeli jsme stopem.
00:42:13 -Kde se to stalo?
-Ve vlaku. Byli jsme sami v kupé.
00:42:19 -Ještě že tak.
-Ale kdyby tam byl někdo třetí...
00:42:23 -Tak je to samozřejmě lepší.
-Kam se ten svět řítí?
00:42:28 To říkám taky. Lidi jsou nemorální a bez zábran.
00:42:34 -Seděli jsme v kupé a já navrhl...
-Ondrášku, neříkej nám to.
00:42:41 Dobře. Stejně už se s tím nedá nic dělat. A policajti byli nemožní.
00:42:49 -Co s tím má společného policie?
-Všechno jsem jim řekl.
00:42:55 -Proč, proboha?
-Chtěli znát podrobnosti.
00:43:00 To je pravda. Ondra jim to popsal do nejmenších detailů.
00:43:04 Bazírovali na detailech. Šárka byla po tom všem ještě rozklepaná.
00:43:10 -Možná jsem i trochu křičela.
-A těsně potom přišla průvodčí.
00:43:16 Na hranicích nás vyhodili z vlaku.
00:43:21 -To je ostuda!
-Najednou jsme byli bez ničeho.
00:43:26 Jako nazí.
00:43:30 -Mně klepne infarkt, mámo!
-A kolem spousta čumilů.
00:43:35 -Policajti taky koukali.
-A stejně nám nepomohli.
00:43:40 -Vám, slečno, už nepomůže nic.
-Prý s tím už nemůžou nic dělat.
00:43:45 Takových případů se denně ve vlaku stává spousta.
00:43:50 -Co hodláte teď dělat?
-Šárka by se ráda osprchovala.
00:43:56 Po celé té anabázi... Ještě nikdy se jí nic takového nestalo.
00:44:02 -Jo. Bylo to poprvé.
-To je sice hezké,
00:44:07 ale nás by s maminkou zajímalo, jak si to představujete dál.
00:44:12 -Kde budete bydlet?
-Dneska bychom přespali tady,
00:44:18 zítra bychom jeli domů, zabalili si a vyrazili na náhradní vandr.
00:44:23 Kvůli tomu, že nás 1.července okradli si nezkazíme prázdniny.
00:44:28 Hlavně mě, táto, mrzí ten foťák. Věřil jsem, že se mi to nestane.
00:44:38 Takže jste přišli jen o peníze, doklady, batoh, bundy a foťák.
00:44:45 -Je to tak?
-Jak to jenom?
00:44:49 A vy, Šárinko, jste taky přišla jenom o batoh a všechny věci?
00:44:54 Ano. Copak jsem mohla přijít ještě o něco jiného?
00:45:00 Berte si! Děvče moje zlatý! Ber si taky. Je ještě teplej.
00:45:08 Vem si taky.
00:45:14 Krásný večer, co?
00:45:18 A proč jako?
00:45:30 Co je?
00:45:32 Ále. Já už jsem si představovala, jak tady pobíhá takový drobeček...
00:45:38 Takový šprček. Jak baští maliny a má celou pusu červenou...
00:45:44 Skáče ti na záda...
00:45:48 No jo, no. Nic. Škoda.
00:46:10 "Náš příběh začal před 7 lety. Tehdy jsme začali se ženou podnikat.
00:46:16 Založili jsme si dílničku na výrobu kuchyňských chňapek.
00:46:20 Byl to štastný krok. O naše výrobky byl zájem.
00:46:24 Dneska už zaměstnáváme tři další šičky.
00:46:30 Rozšířili jsme sortiment o utěrky a zástěry.
00:46:37 Koupili jsme si auto, máme vlastní dům.
00:46:42 A nikdy jsme si nevšimli, že se mezi námi
00:46:46 a vlastně s námi něco stalo".
00:47:26 Já tam zajdu! Jen seď!
00:47:38 ZVONÍ TELEFON
00:47:44 Ahoj, brácho, to jsem já. Musím s tebou...
00:47:48 Co se děje?
00:47:56 Tondo, my šijem a nemáme na vás čas.
00:48:03 Zvedni to.
00:48:12 -Mně spadl kočárek na nohu.
-A co má být?
00:48:19 To budou Vánoce!
00:48:24 Můžu mu říct "ne". Za všechno co pro nás dělá? Kde bysme byli?
00:48:30 A kde jsme? Chňap!
00:48:34 Chňapem, a co z toho?
00:48:54 Vůbec nic. Barák jako novej.
00:48:59 Felda v garáži. Léto na Kanárech.
00:49:03 Děti mají na co vzpomínat.
00:49:09 -Nadzvedni to!
-Já se na to vykašlu!
00:49:26 -Ty blboune!
-Já ti dám, blboune!
00:49:38 Něco ti povím. Ty chňapky nemůžu ani cítit.
00:49:49 Od Nového roku začneme šít trenýrky.
00:49:58 Tos mě překvapil, Vendo!
00:50:32 Tohle je naše babi. A tohle je Vašek a jeho žena.
00:50:38 Pamatuju se na ně ze svatby.
00:50:44 Posaďte se, paní.
00:50:54 Máte pěknou zahrádku.
00:51:01 To se hned poznají lidi.
00:51:15 Vy seďte, babičko. Já jim musím vysvětlit, co a jak.
00:51:21 Kdybyste měla hlad a trošku čaje.
00:51:28 Já vám tady pustím TV, abyste se nenudila.
00:51:47 Jde o sedm dnů. Pak ji odvezete do domova seniorů.
00:51:52 Tady je adresa a papíry. My jsme ji tam už vezli dvakrát.
00:51:57 Ona vždycky spustí řeči a Jarča je naměkko.
00:52:03 -Jaký řeči?
-Uvidíte.
00:52:06 Jenže tentokrát bude bez šance. Koupil jsem Jarče Vánoce v Alpách.
00:52:11 Moment, Jarča neví, že jí tam mezitím dáme?
00:52:14 Ale ví! Jenže, když ji tam nebude dávat sama, je to něco jiného.
00:52:20 -A stará paní to ví?
-Jasně, že jo. Všichni to vědí.
00:52:26 A ona s tím souhlasí?
00:52:32 -Proč ji tam teda dáváte?
-Žere čas a energii. Ničí morálku.
00:52:37 Já vám radím, nepouštějte si ji k tělu. Žádný velký řeči.
00:52:44 A dejte mi sebou katalog zboží. Budu se snažit udělat kšeft.
00:52:51 Ty mi tady hamtáš. To se nemůžeš zout?
00:53:02 Co kdybysme po Novém roce začali s trenkama?
00:53:09 Ale ne, abyste na ni dělali obličeje!
00:53:14 Jak jsme se domluvili - nemluvit.
00:53:21 No jo, ale co když se na něco zeptá? Jak chceš nemluvit?
00:53:39 Neslyším, mám sluchátka. Nikdo tady nebude vycházet bez walkmana!
00:53:49 I u večeře? Nebude to blbý?
00:53:54 Nic nebude blbý! Tak uvidíme.
00:53:59 A jdeme dělat. Dneska jsme pod normu.
00:54:03 Víš, co by to bylo, kdyby nám Tonda sjednal kšeft v Rakousku?
00:54:35 HLUK
00:56:07 A jak šplhali po skále nahoru, ledovej déšť jim zatékal do rukávů.
00:56:15 V okamžení byli mokrý skrz naskrz, ale oni byli rádi.
00:56:24 Jinak by hlídači nebyli zalezlí v teplíčku. Sestřelili by je raz dva.
00:56:31 A konečně se děda dostal s tím Rusem. Jmenoval se Chamid, nahoru.
00:56:41 Ten Chamid povídá: "Ty, Austrijec, idi sám. Já se vrátím dolů".
00:56:49 Co blbneš? Je to duráctvo. Tajgou nikdy nikdo neprošel.
00:56:55 A co má bejt? V lágru nás čeká jedině cholera.
00:57:00 Když chcípnout, tak ve volnu.
00:57:10 Nemyslete si, že děda byl nějaký zálesák.
00:57:16 Do tý doby viděl medvěda jenom v Prodaný nevěstě.
00:57:23 Viděli jste Prodanou nevěstu? To musíme někdy jít.
00:57:31 Tak - flintu neměli žádnou, nůž taky ne.
00:57:37 Jenom lžíci, co si ještě v lágru nabrousili potají na schodě.
00:57:47 Pomalu se začalo smrákat.
00:57:52 A najednou uslyšeli lehký, pomalý kroky.
00:58:02 Jako když se šelma krade.
00:58:45 Než našli ten ostrov, co jim o něm Samojeda vykládal.
00:58:49 S Chámidem už byl skoro ámen.
00:58:52 Nemluvil, nepil, vlastní máma by ho nepoznala.
00:58:56 To víte - cholera. Ostrov byl skutečně zvláštní.
00:59:05 Byly tam podivné stromy a skály se třpytily jako acháty.
00:59:11 Děda vytáhnul Chamida na břeh a bylo mu do breku.
00:59:16 Takovej kamarád, tolik už spolu přežili a teď, záchrana na dosah.
00:59:23 Rozdělal kolem něj ty čtyři ohně jak Samojeda poradil a čekal.
00:59:40 V tom se, zčista jasna objevil ten tvor.
00:59:50 Člověk to nebyl, zvíře taky ne!
00:59:56 Jen se tak smutně dívá a neřekne ani slova.
01:00:03 Děda taky mlčel, jak se domluvit s vesmířanem?
01:00:09 A najednou věděl, že se ho bytost ptá, co si přeje.
01:00:17 Domluvili se myšlenkama, tak se to nemuselo překládat.
01:00:23 Děda mu řekl, co a jak a vesmířan na to:
01:00:31 Ano, můžu mu pomoct. Vezmu jeho nemoc na sebe.
01:00:41 Halt! Na to děda. To je cholera, milánku.
01:00:47 Taky vidím, že to není rýma, řekla bytost.
01:00:54 Můžu umřít místo něj. Stejně jsem tady zůstal sám.
01:01:08 Mám to tedy udělat? Chceš, abych to udělal?
01:01:15 A děda se měl rozhodnout, kdo z těch dvou zůstane naživu.
01:01:25 Sedm dní mluvila a oni ji poslouchali.
01:01:30 Pak přišly Vánoce.
01:01:43 Já to do té díry nemůžu nikdy zastrčit.
01:01:57 -To je tvrdé.
-Tak to nejez!
01:02:43 -Hezký, viď?
-Máš to nakřivo.
01:03:09 -Ztlum to, řve to!
-To je dobře!
01:03:20 -Kde je?
-Počkáme, stejně to nevystydne.
01:03:32 Tak čekáme.
01:03:36 Čí je to žvýkačka? Co vám to vyprávěla za koniny?
01:03:44 Její děda byl v ruským zajetí.
01:03:49 Jak to asi dopadne? Myslíte si, že se ta bytost obětuje?
01:03:59 Už jde!
01:04:16 Nevadí vám to?
01:04:21 Ne. Nemůžeš to vypnout, Vašku?
01:04:25 Ne, proč? Mně se to líbí. Dobrou chuť!
01:04:34 Děkujeme, Pane, za tvou trpělivost.
01:04:40 A prosíme tě, vydrž to s námi i příští rok.
01:04:46 Zase zkus dávat bohatým srdce.
01:04:51 Chudým zdraví a hlupákům rozum. Amen.
01:05:02 Já to nahodím.
01:05:13 -Dobrou chuť!
-Dobrou chuť!
01:05:36 Vypli jste ten stromek?
01:05:42 -Kam jdete?
-Jdeme na zahradu.
01:05:46 -Co tam budete dělat?
-Dělat Vánoce.
01:05:52 -Venku?
-Tady máš svíčku!
01:06:09 Vypnuli jste ten stromek?
01:06:30 ZPĚV
01:06:31 Veselé Vánoční hody. Zpívejte dítky koledy.
01:06:44 O tom, co se vskutku stalo, že se lidem narodilo děťátko!
01:06:50 Mrzli tam, vítr foukal do svíček a já jsem stál v teple a sám.
01:06:58 Až jsme uslyšel toho mimozemšťana, který mi říkal:
01:07:03 Ty blboune, za tebe bych nechtěl umřít.
01:07:07 ZPĚV
01:07:09 Narodil se Kristus Pán, veselme se!
01:07:19 Z růže kvítek vykvet nám, radujme se.
01:07:30 Z života čistého, z rodu královského, nám, nám, narodil se.
01:07:53 Babi jsme do domova neodvezli.
01:07:57 Zůstala u nás, žere nám čas a energii, leptá morálku.
01:08:04 Kdybych na to věřil, řekl bych: Děkuju ti, Pane.
01:08:14 Dnešní díl Bakalářů věnovaný herečce Simoně Stašové končí.
01:08:20 Uteklo to rychle jako pokaždé, když je člověk ve společnosti těch,
01:08:24 které má rád. Pokud tomu tak dnes opravdu bylo, věřím,
01:08:28 že se setkáme zase příště. No, a jaké bude příští téma?
01:08:35 No, to ne... Nejlepší přítel člověka. A to je kdo? No, pes.
01:08:42 Takže... příště na shledanou.
Samozvaný host
Někteří diváci jako by se na bakalářské historky přímo specializovali. Tak například paní Libuše Tomšová nám poslala v jednom dopise hned čtyři historky: Samozvaný host, Zážitek o dovolené, Zubní příběh číslo 1 a Zubní příběh číslo 2. Scenáristka Petra Ušelová si vybrala (v roce 1999) hned ten první příběh. Použila ho takřka beze změn, jen aby naplnila „bakalářskou“ úsměvnost a pohodovost, lehce pozměnila konec. Tak šťastně to ve skutečnosti přece jen nedopadlo. Ale o to nejde – dobré příběhy jsou skoro vždy trochu ze života a trochu vymyšlené… Režii svěřila zkušenému Milanu Růžičkovi st., který do hlavních rolí obsadil Simonu Stašovou a Ivana Řezáče. Povídka vypráví o tom, že moudré rady jsou někdy pro kočku. Matka žije sama s dcerou, a tak ji kritizuje, že otvírá dveře bez řetízku, že ji může někdo v bytě přepadnout. Jenže pak stejnou chybu sama udělá. Otevře cizímu muži, který se rozhodne zůstat v jejím bytě… V roli malé holčičky můžete zahlédnout režisérovu vnučku Nicol Růžičkovou.
Je to jináč
Když začnou prázdniny, mladí se radují, ale rodiče mají starosti… V povídce, kterou napsal a rovněž režíroval Antonín Procházka, se rodiče loučí se synem, vzorným vysokoškolským studentem, který dělá zkoušky na první termín, do hospody nechodí a ani přítelkyni ještě nemá. Odjíždí na měsíc na letní pobyt kdesi v lesích. Jenže ve skutečnosti chce trávit klidné chvíle se svou dívkou. A hned ve vlaku za dobrodružstvím se jedno přihodí – byl okraden mimo jiné i o otcův památeční fotoaparát. Jak rodiče všechno tohle přijmou?
Hrají: S. Stašová, R. Hrušínský ml., A. Elsnerová, A. Kostka Procházka ml., P. Nový, T. Kupcová a další. Kamera J. Fandli. Scénář a režie A. Procházka.
Sedm a jedna noc
I poezie má v tomto uspěchaném světě své nezastupitelné místo. Zaměstnaná a podnikavá rodina se dvěma malými kluky dostane na týden návštěvu – starou babičku, kterou je třeba posléze odvést do domova důchodců. Jenže milá babička jejich životy změní… V komediálním příběhu o lidech, kteří pokládají peníze a zisk za základní lidské hodnoty, hrají S. Stašová, V. Vydra, V. Kaplanová, M. Hanuš a další. Scénář M. Šafránek. Kamera M. Horák. Režie A. Procházková.
