Byl jednou jeden člověk

Animované dějiny světa ve slavném francouzském seriálu pro děti

Video bylo možné přehrát do 3. 12. 2023
Litujeme, ale video není dostupné

1789. Voltaire, Rousseau a encyklopedisté rozvrátili posvátný charakter monarchie. Šlechetné principy, které brzy ovládnou celou Francii, se však prosazují jen velmi obtížně.

  • Svoboda. Už po staletí pro Francouze znamená hlavně výsady. A kdykoliv je nějaká výsada ohrožena, vždy to vyvolá spoustu povyku.
  • Rovnost. Není to ještě tak dávno, kdy se pařížský parlament rozhořčeně postavil proti jednotným daňovým odvodům, nepřijatelnému systému, který by vyvolal pouze zmatek.
  • Bratrství. Každá sociální vrstva opovrhuje tou, která je níže postavena a má menší privilegia. A na nejnižším stupni těch nejchudších je velká většina.

Ludvík XVI. není schopen čelit ostré ekonomické krizi. Hospodářství stojí před bankrotem. Král proto svolává na 5. květen 1789 zasedání generálních stavů, které se scházejí poprvé od roku 1680. Delegáti se do metropole sjíždějí z celé Francie.

12. července 1789. Král shromáždil okolo Paříže vojska a propustil populárního Jacquese Neckera, ministra financí. Šíří se zpráva, že vlastenci budou popraveni. V Paříži vypukly bouře. Dochází k dobytí Bastily, kterou začíná Velká francouzská revoluce…

Když pominulo prvotní nadšení, téměř všichni se o něco handrkují. Práva jedněch jsou rušena a práva druhých přijímána. Prohlášení lidských a občanských práv zaručovalo svobodu občanů, svobodu svědomí, slova, tisku, rovnost občanů před zákonem, bezplatné soudnictví…

Francouzský král Ludvík XVI. se těžce smiřoval se situací, raději se 20. června 1791 pokusil o útěk. U Varennes byla královská rodina poznána a musela se vrátit do Paříže.

Konec revoluce se přiblížil. Král, stejně jako před rokem, přísahá na ústavu. Ale už není ústřední postavou. Středem dění se stává lid, který byl králem tolikrát oklamán.

Ale na obzoru se stahují mračna. Mluví se o válce. V dubnu 1792 nabudou vrchu ti, kteří vidí řešení ve válce. Ludvík XVI. je podporuje, protože doufá, že se Francie v neštěstí vrhne do jeho náruče. A zatímco se nepřítel blíží k hlavnímu městu, lstivě se staví proti vytvoření vojska 20 000 mužů na obranu města. Bylo vyhlášeno, že vlast je v nebezpečí. Prapor dobrovolníků, přicházející do Paříže z Marseille, zpívá poprvé novou revoluční píseň, která byla později vyhlášena za hymnu. Král Ludvík XVI. je sesazen. Ale Prusové jsou blízko a brunšvický vévoda na prosby Ludvíka XVI. vyzývá město Paříž, aby se podrobilo králi. Dav v hrůze útočí na Tuilerie, kde sídlí král.

Pak ale přichází nečekaný zvrat. Národní gardy porazily Prusy v bitvě u Valmy. Goethe, který se zúčastnil tažení, řekl: "Začala nová epocha světových dějin." Nově zvolený Národní konvent se schází následující den. 21. září je zrušena monarchie. 22. září 1792 vyhlásil Konvent Francouzskou republiku.

Rok 1792: francouzská armáda poráží Prusy a Rakušany.

Rok 1793: vítězný Konvent rozhodne o osudu krále. Ludvík XVI. je odsouzen k smrti.

Národ je rozdělen. Nepřítel stojí na hranicích. Konvent nařizuje všeobecnou brannou povinnost. Nastává konec válkám, vedených v bitvách profesionálními armádami. Ve válce se teď ocitnou celé národy, a začne období hromadného vraždění, nenávisti jednoho národa proti druhému.

Robespierre nahradil Dantona ve Výboru pro obecné blaho. Nastává období hrůzovlády. V zemi vládne teror a vraždění. Nový zákon na podporu teroru vyvolal proti Robespierrovi všeobecný odpor. Pád Robespierra a jeho stoupenců znamená konec teroru.

V celé Paříži se tančí nový tanec: valčík. V tomto roce bude uspořádáno více než 600 plesů, kterých se zúčastní mnoho významných osobností. Manželský rozvod, který je právě uzákoněn, se stane velmi oblíbeným.

Barras se dozvídá, že vypuklo royalistické povstání. A protože malý Napoleon Bonaparte se zrovna nachází v jeho salónu, stane se, že mladý brigádní generál Bonaparte mohl čtyřiceti dobře umístěnými děly potlačit poslední royalistické naděje. Avšak v Paříži vládne bída a hlad. Inflace rychle stoupá. Bonaparte vzplane láskou ke kouzelné Josefíně, kterou právě opustil Barras. Chce se oženit, je však bez peněz a bez postavení. Barras, předseda Konventu, učiní gesto. Bonaparte je jmenován vrchním velitelem armády v Itálii. Příliš se od toho neočekává. A přesto se odehrají události, které způsobí, že se evropské národy rozkmotří na celé jedno století. Dávno před kolektivní sebevraždou roku 1914, z níž vzejdou dva obři, Napoleon prohlásí: "Umírám, ale zanechávám dva mstitele, dva Herkuly v kolébce. Rusko a Spojené státy."