Animované dějiny světa ve slavném francouzském seriálu pro děti
Rok 1620. Loď Mayflower kotví v přístavu na jihu Anglie. Nastoupí na ni puritánští vystěhovalci, kteří už žili dva roky v Holandsku, ale i tam byli stále napadáni pro své náboženské přesvědčení. Do Anglie se vrátili jen proto, aby odpluli do kolonií v Americe.
Je to zvláštní země, do které se vystěhovalci plaví. Asi 30 nebo 40 000 let před naším letopočtem se na nový kontinent dostali přes Sibiř a pevninský most v místech dnešní Beringovy úžiny neolitické kmeny. Některé postupovaly až do Patagonie. Jiné se usadily hned na severu, u Velkých jezer. V době příchodu Evropanů zde žije asi milion obyvatel. Milion lidí žije na území, které je stokrát větší, než Česká republika. A těch bizonů… 60 milionů. Bizoni poskytují indiánům většinu toho, co potřebují k životu. Maso k jídlu, kůži na oblečení, šlachy na tětivy luků, a kosti na hroty šípů.
Listopad 1621. Tyto slavnostní dny budou v budoucnu oslavovány jako Den díkuvzdání. Zúčastní se jich 90 Indiánů. Bude však obtížné nalézt společný jazyk. Vždyť tyto lidi rozděluje 10 000 let civilizačního vývoje. A chuť kolonizovat jedněch tvrdě narazí na primitivní prostoduchost druhých.
Přistěhovalci z lodi Mayflower rozhodně nebyli prvními dobyvateli kontinentu. Nepočítáme-li příchod Indiánů ze Sibiře, vstoupili na americkou pevninu už v 10. století Vikingové pod vedením Leifa, syna Erika Rudého.
A když 12. října 1492 Kryštof Kolumbus objevuje Ameriku, zahájí celou řadu omylů. Především přistává na jednom z ostrovů bahamského souostroví, který pokřtil jménem San Salvador. Protože si myslí, že je v Indii, nazývá zdejší obyvatele "Indiány". Teprve po návštěvách dalších mořeplavců Evropa pochopí, že se jedná o úplně nová území. Nakonec jsou zásluhy za objevení této části světa přiřčeny Amerigu Vespuccimu a jeho křestní jméno dalo nově objevenému kontinentu jméno "Amerika".
První osadu, Virginii, zakládá v roce 1584 Sir Walter Raleigh. Ale teprve v roce 1607 zde tři lodě londýnské společnosti vyloďují první přistěhovalce, kterým se podaří přežít. V roce 1620 připluje loď Mayflower, která trochu zabloudí a přistane na mysu Cod.
Zatímco se ve Virginii usazují první osadníci, více na sever jeden Francouz zakládá město Québec. Jmenuje se Samuel de Champlain. Čile obchoduje s okolními Hurony. Jenže Francouzů, kteří jsou rozhodnuti opustit svou rodnou zemi a usadit se v těchto divokých končinách, je málo. O 50 let později bude žít v Kanadě pouze 2000 obyvatel, z toho 800 v Québecu. Jejich hrdinství nestačí nahradit množství.
V této době se v Americe objevují města Plymouth a Providence.
V roce 1626 kupuje holandský námořník Peter Minuit od Indiánů za pouhých 24 dolarů ostrov Manhattan. Zakládá na něm město Nový Amsterdam. Tady se bude jednou táhnout Wall Street. V roce 1664 se před branami města objevuje anglická eskadra pod vedením vévody z Yorku. Guvernérem ostrova je tvrdý, jednonohý chlapík Peter Stuyvesant. Pro nedostatek munice musí Peter Stuyvesant kapitulovat. Město Nový Amsterdam dostává nové pojmenování: New York.
V roce 1663 padla do rukou Angličanů Karolína, země bavlny a pozemkové šlechty. V roce 1665 se objevuje a rozvíjí nová kolonie: New Jersey. V roce 1681 dostává mladý kvaker William Penn od anglického krále Karla II. rozsáhlá území a povolení založit na nich osadu s názvem Pennsylvánie. V roce 1732 je založena Georgie, která se podle vůle zakladatelů měla stát útočištěm pronásledovaných. Žádní otroci, žádný alkohol, takové byly zdejší mravní zásady. Alespoň ze začátku.
Všechny zdejší osady porostou nahodile a bude třeba překonat mnoho překážek, než se tyto kolonie spojí v jeden národ. 13 kolonií se rozkládá podél pobřeží a nezasahují více než 100 až 300 km do vnitrozemí. Aby se mohly zvětšovat, musí se spojit s Indiány.
V roce 1760 je v Americe 1,5 milionu Evropanů a jejich počet rychle roste. V New Yorku, Philadelphii a Bostonu žije už po sto tisíci obyvatel, kteří rychle bohatnou. Avšak Velká Británie, vyčerpaná sedmiletou válkou, uvalí na americké osady vysoké daně. Londýn nejprve ustoupil, ale pak znovu přitvrdil. A odhlasoval povinnost platit daně z různých produktů, včetně čaje. V roce 1773 přepadlo 200 bostonských občanů, převlečených za Indiány, britské lodě a naházelo náklad čaje do moře.
O rok později se koná v Philadelphii 1. kontinentální kongres 12 osad, na kterém je řečeno: "Lidé mají právo na svobodu a majetek. Nikdy nepřenechali žádnému panovníkovi moc vyvlastnit jim bez jejich souhlasu jediný z těchto statků."
2. února 1775. Londýnský parlament vyhlásil, že se stát Massachusetts nachází ve stavu rebelie a zakázal obchod se vzbouřenými americkými osadami. Po Bostonské čajové párty král Jiří III. řekl: "Teď už jsou kostky vrženy. Kolonie se musí podrobit, nebo zvítězit." Začíná válka za nezávislost.
Co vlastně chtějí povstalci? Jsou tak znechuceni poručníkováním z mateřské země a opojeni vidinou jejího konce, že na nic dalšího ani příliš nemyslí. Londýn je prohlašuje za rebely a zesiluje represe, i když část anglické vlády a veřejnosti je na straně osadníků. Koloniím nakonec zbývá jediná možnost: úplná nezávislost. Mezi přáteli a dokonce i v mnoha rodinách se najdou zastánci protichůdných stanovisek. Třetina zastává vlastenecké názory, druhá třetina je pro Anglii a zbytek je nerozhodný.
15. června 1775 je George Washington jmenován vrchním velitelem kontinentální armády. Povstalci mají velký nedostatek zbraní, a tak Franklin dokonce uvažuje o použití luků a šípů. O dva dny později, 17. června, je dobyt Bunker Hill.
4. července 1776 přijal kongres Prohlášení nezávislosti, které sestavil Thomas Jefferson. Začal existovat nový stát: Spojené státy americké. Prohlášení nezávislosti bylo i první deklarací lidských práv. V textu se říká: "Pokládáme za samozřejmé, že všichni lidé jsou stvořeni sobě rovni, že je Stvořitel obdařil určitými nezcizitelnými právy, že mezi tato práva patří život, svoboda a snaha o štěstí."
Anglické armádě není osud příliš nakloněn, ale generál Howe odmítá jakékoliv vyjednávání, dokud nebude deklarace zrušena. 17. října 1777 jsou anglická vojska poražena u Saratogy.
Francie tehdy využívá příležitosti pomstít se za sedmiletou válku a uzavírá s Benjaminem Franklinem smlouvu o spojenectví. Francouzská armáda a loďstvo, kterým velí La Fayette a hrabě de Rochambeau, sehrají v konfliktu významnou úlohu.
19. října 1781 jsou Britové poraženi u Yorktownu. Britský generál O'Hara nabídne, že složí kapitulaci do rukou La Fayetta a hraběte Rochambeau. Ale ti jej odkáží na amerického velitele jménem George Washington. V roce 1783 Británie uznává nezávislost Spojených států.
V roce 1803 jim Francie prodává Louisianu. Pak přibude Florida, Maine, Texas, Oregon. Roku 1848 jim Mexiko musí přenechat Kalifornii, Nevadu, Utah a Arizonu.
Do Spojených států se valí miliony přistěhovalců z Irska, Německa, Anglie, a počet jejich obyvatel tak rychle stoupne ze 3 na 25 milionů. Život na přeplněném východním pobřeží neskýtá velké perspektivy, a proto mnoho lidí odchází dále na západ.
Jednoho lednového dne roku 1848 si mladý muž jménem James Wilson Marshall všimne v řece lesklého kamínku. Zlato! Zpráva o nalezištích zlata vyvolala okamžitě zlatou horečku. Zlatá horečka přivedla do zlatonosných oblastí Kalifornie desetitisíce lidí.
Samotný průmyslový sever je téměř tak velký jako celá Evropa. Ve Spojených státech žije v té době 3,5 milionů černochů. Jsou to otroci, odtržení od své rodné Afriky, se kterými se jedná jako s věcmi. V roce 1808 byl sice vydán zákaz obchodu s černochy, ale rozvíjí se dál s ještě větší intenzitou. Ve Virgínii a v Marylandu se s otroky zachází jako s dobytkem. V průmyslových severních státech bylo otroctví postupně zrušeno do roku 1790.
Zemědělský jih, pro který je práce otroků výhodná, chce otrokářství zachovat a směřuje k samostatnosti. Křehká rovnováha mezi severními a jižními státy se udržuje jen těžko. Postoj nového prezidenta USA, Abrahama Lincolna, je v otázce otrokářství nekompromisní. 12. dubna 1861 napadnou vojska jižanské Konfederace Fort Sumter. Začíná válka Jihu proti Severu, ve které sehraje významnou úlohu velká postava Abrahama Lincolna.