Portrét zpěvačky, herečky a nekorunované královny českého šansonu, jejíž nedožité 90. narozeniny si dnes připomínáme (1994). Režie F. Fenič
00:00:43 ROZHLAS. V 8 hodin reprízujeme pořad Svět hudby,
00:00:47 který jsme uváděli v premiéře dnes v 18,30.
00:00:51 Svět hudby.
00:00:56 Hallo, darling!
00:01:02 ZPĚV. Tak už jsem tady a vaše pozvání mě dojalo...
00:01:08 To je muzika!
00:01:17 Já jsem v podstatě Rakousko - Uhersko.
00:01:26 Mám tam všechno.
00:01:29 A mám tam něco, co není tak úplně v pořádku.
00:01:34 To je tatínkova prateta, Jihočeška.
00:01:39 A uznáte, že to vskutku není jihočeský typ.
00:01:46 Druhá babička byla z Krumlova, taky Jihočeška, ale Němkyně.
00:01:54 Proto mám asi takový vztah k práci.
00:01:58 Němci byli takoví akorátní.
00:02:01 Jeden dědeček byl Slovák.
00:02:08 Jeho rodina měla šlechtický titul, ale nebyla to veliká šlechta.
00:02:14 Druhý děda, tedy tátův táta, který si vzal tu Jihočešku,
00:02:23 tak ten se jmenoval Farkaš, to je maďarské jméno.
00:02:28 Byl to takový netypický Maďar,
00:02:31 protože měl světlé vlasy a světlé oči.
00:02:34 Tak tohleto všechno je ve mně.
00:02:38 Navíc já si myslím o sobě, že jsem Asiat.
00:02:45 Nevím, co o mně říkají. Co říkají?
00:02:50 Že jsi trošku Cikánka.
00:02:53 Já mám velkou hlavu, mám velké číslo klobouku,
00:02:58 dlouhé tělo a krátké nohy. Což je typicky asijské.
00:03:04 A celé to myšlení asijské východní je mi velice blízké.
00:03:13 Dá mi někdo frťana?
00:03:31 Chtěla jsem být tanečnicí a ne herečkou.
00:03:50 Měla jsem něco se srdcem.
00:03:53 Ale když jsem byla na té scéně, tedy že jsem k ní čichla,
00:03:59 že jsem pak šla na činohru
00:04:06 a pak těmi náhodami jsem se dostala až k tomu zpívání.
00:04:11 Bylo to v roce 1958 na podzim.
00:04:15 To je moje první pražská scéna.
00:04:21 To představení se jmenovalo "Vykradeno".
00:04:26 Tady jsem poprvé slyšela...
00:04:29 aniž bych věděla, že je to Suchý, text "Hluboká vráska".
00:04:39 Měla jsem skutečně štěstí, že každá ta písnička,
00:04:43 kterou jsem pak zpívala, zvlášť, když jsem stála sama na jevišti,
00:04:48 že jsem ji zpívala z nějaké potřeby.
00:04:52 Že jsem věděla přesně, proč ji zpívám.
00:04:55 Takže první moje známá byla:
00:04:57 "Lucky old sun Staré šťastné slunce".
00:05:00 ZPÍVÁ si. Ráno je smutné, jdu z práce domů,
00:05:04 jako dřív musím si říct, to slunce se má,
00:05:07 to nedá nic, jen bloumá po nebesích.
00:05:16 ZPÍVÁ ANGLICKY.
00:05:43 Nedáte si vuřty s cibulí? Já to mám strašně ráda.
00:05:50 Takhle jsem si utrhla jednoho milence.
00:05:53 Že jsem si objednala tlačenku s cibulí,
00:05:59 ještě jsem si to popepřila
00:06:02 ještě jsem si dala zvlášť přinést cibulku
00:06:06 a když jsem jedla už druhou porci, tak jak mi pak řekl,
00:06:11 tak nabyl přesvědčení, že jsem zajímavá žena.
00:06:15 Jeden nikdy neví.
00:06:21 Já potřebuji hodně lásky. Ale kdo ji nepotřebuje, že?
00:06:26 Kolik v sobě mám, tolik dám. Vůbec nejsem rozumná!
00:06:32 Neměla jsem v životě moc vážných vztahů,
00:06:36 já jsem taková... ta osudovka od Beethovena.
00:06:45 Co jsem promrhala v životě?
00:06:49 Někdy možná
00:06:54 jsem měla být ve svém osobním životě vstřícnější.
00:07:05 Já jsem dost... bude to znít divně, ale jsem dost uzavřená.
00:07:10 Taky jsem trpěla, ale to je normální.
00:07:15 Pak jsem ale taky byla velmi šťastná.
00:07:19 Jedno se vykupuje druhým.
00:07:24 Ale pořád, i v těch písničkách se dívám dopředu.
00:07:28 Vždycky jsem chtěla, aby lidi věděli,
00:07:31 že i když je nějaký malér, snad ten osud někde to všechno vyrovná.
00:07:38 A kvůli tomu neztrácet naději. V tohle věřím!
00:07:44 Proto o tom taky tak zpívám.
00:07:47 ZPĚV. Lásko, já jsem pláč, a starý hřbitov rozumí,
00:07:57 prázdný květináč, vždyť nejsem z těch, co litují.
00:08:07 Je toho strašně moc, co nemůžu zazpívat.
00:08:11 Strašně moc věcí nemůžu zazpívat.
00:08:14 Jsem chytrá, zpívám jen to, co jaksi můžu zpívat.
00:08:18 Vím, že nejsem geniální, to je obrovská výhoda.
00:08:22 Já ráda bojuju.
00:08:24 V zahraničí, když stojím na scéně,
00:08:27 mě už znají lidi, ale zase ne tolik.
00:08:30 Já si prostě chci vydobýt v jejich mysli a v srdci místo,
00:08:35 aby na mě nezapomněli.
00:08:37 Já jsem trochu podvodník.
00:08:40 Můžu samozřejmě po slovensky,
00:08:46 po maďarsky, po německy, francouzsky, anglicky...
00:08:53 Jidiš...to jen zpívám písničky.
00:08:58 Jednu větu umím holandsky.
00:09:01 MLUVÍ HOLANDSKY.
00:09:06 To jsem uváděla v Holandsku Suchého a Šlitra.
00:09:11 Já jsem vlastně komik, to málokdo ví.
00:09:14 Já jsem stará ježibaba Hegerová.
00:09:18 Tak o mně nesmíš smýšlet.
00:09:20 Já takhle budu vypadat...
00:09:28 za deset let. Nebo dřív?
00:09:40 Teď nevím, jestli je to výhoda nebo nevýhoda.
00:09:44 Že já jsem se moc nezměnila.
00:09:46 A to co jsem si tehdy podtrhovala, to bych si podtrhla i dneska.
00:09:52 Vzájemný respekt, velkorysost...
00:10:00 A koruna nade vším je smysl pro humor.
00:10:04 ZPĚV. Já vadnu jako lilie.
00:10:10 Nemůžu říct,
00:10:12 jestli jsem dosáhla všechno, co jsem chtěla dosáhnout,
00:10:16 protože jsem neměla vždycky ty možnosti,
00:10:20 které bych k tomu potřebovala.
00:10:25 Poznala jsem, že člověk může chtít,
00:10:28 může se snažit a nemusí to nikam vést
00:10:32 a naopak ani tak moc se nesnažit
00:10:35 a prostě se něco stane, co je strašně důležité.
00:10:41 A od určitého momentu, kdy jsem si tohle všechno uvědomila,
00:10:47 tak jsem věděla, že moje snaha je marná a moje ambice jsou marné.
00:10:54 Ale nesložila jsem zbraně ale říkala jsem si,
00:10:58 že musím jít dál, co kdyby náhodou.
00:11:02 Člověk nikdy neví, ale musí být připraven.
00:11:08 Že snad, možná...
00:11:12 ZPĚV. Žila bych jako pták,
00:11:17 byla bych veselá,
00:11:26 teď jsem však, teď jsem však,
00:11:33 šedivá, omšelá.
00:11:41 Teď jsem však, teď jsem však
00:11:48 šedivá, omšelá.
00:12:04 Vím, že je to taková strašná neuctivá věc.
00:12:14 Tady mám platinovou desku.
00:12:17 Je tu hlavně proto, aby stínila knížky.
00:12:22 Já velice doufám,
00:12:24 že jsem dala kousek štěstí aspoň pár lidem.
00:12:31 Člověk by měl udělat všechno co se dá, aby našel své štěstí.
00:12:37 Schválně to tak říkám, protože mnoho lidí nevidí
00:12:42 ty šťastné okolnosti, ve kterých žijí.
00:12:50 Já jsem tady pro kousek jeho štěstí.
00:13:01 Jak se vždycky říká, že zdraví nade všechno...
00:13:07 Poznala jsem v životě takovou situaci,
00:13:14 kde jsem říkala svoboda nade všechno.
00:13:20 Že co se zdravím, když nemůžete nic.
00:13:30 Tak jak pták k letu, tak člověk ke štěstí je stvořen.
00:13:36 Já velmi doufám, že poznám, kdy má být můj poslední koncert.
00:13:43 Já bych nikomu nic neříkala.
00:13:48 Já bych si odzpívala, odešla bych a nikdo by nevěděl, že odcházím.
00:13:58 Mám takový sen, být na vesnici, aby tam byla hospoda...
00:14:05 A konečně budu mít psa.
00:14:08 Já do té hospody budu chodit, a oni budou říkat:
00:14:12 To je ta paní, co kdysi zpívala a byla snad i slavná.
00:14:16 A pak mi dají zadarmo polívku.
00:14:20 Nechci si stěžovat, nechci nic, chci jít dál, pokavaď to jde.
00:14:26 Pokavaď to jde.
00:14:36 Skryté titulky vyrobilo Studio "V", s.r.o.
Hana Hegerová (1931), vlastním jménem Carmen Farkašová-Čelková, zpěvačka a herečka, první dáma českého šansonu. Začínala v žilinském divadle, od roku 1958 je její kariéra spjatá s pražským prostředím. Od divadla Rokoko přes Semafor až k samostatným recitálům. Zpívala v pařížské Olympii i jiných evropských scénách, je nositelkou řádu Francouzské republiky Rytíř umění a literatury. Její herecký talent je patrný z ukázek filmů Jiřího Krejčíka Frona a Karla Kachyni Naděje.
