00:00:39 Co znamená vaše jméno německy?
00:00:42 Něco jako skřet, skřítek
00:00:48 a ten skřítek je povahy zlé.
00:00:52 Stačí říct Wicht a ví se,
že to je zlý skřet.
00:01:24 Akademie sama od sebe nevyhasne.
00:01:28 Možnost ji zhasit budou mít všechny
vlády, které budou následovat.
00:01:34 Snad budou rozumné,
aby tak neučinily.
00:01:44 Pěstovat vědu je vzrušující
a zábavné.
00:01:52 Člověk se cítí nesmírně svobodný,
00:01:56 když může řešit věci nezávisle
na vrchnosti.
00:02:02 Nakonec pro starce jako jsem já,
který vlastně prožil celé století,
00:02:11 já si ještě pamatuji císaře pána
a všechny režimy.
00:02:17 To byla taková ohromná přehlídka.
Bylo to zajímavé století.
00:02:24 Jsem hrozně rád, že jsem se do
tohoto rozháraného století narodil.
00:02:34 Víte, že je v Praze ulice,
která se jmenuje podobně jako vy?
00:02:40 To je Wuchterlova v Dejvicích,
pojmenovaná po legionáři.
00:02:45 To nemá se mnou žádnou spojitost.
00:02:48 -Co vám říká jméno téhle ulice?
-To byl profesor, ne?
00:02:53 Nějaký akademik.
00:02:55 Je to omyl.
00:02:57 Nemám ambice mít v Praze ulici.
Po tom netoužím.
00:03:02 Když člověk vidí, jak rychle
ty názory skomírají, jak se mění,
00:03:07 tak v tom bych neviděl žádný
životní cíl mít v Praze ulici.
00:03:13 To je bývalá Kujbyševa.
00:03:15 Nemáte někdy chuť utéci někam,
kde se dělají pokusy?
00:03:19 Já nemám tendenci,
já skutečně utíkám.
00:03:24 Já se tady zdržuji minimálně.
00:03:34 Je nahoře, montují tam čočkostroj.
00:03:40 -Tam bude stát mašina?
-Tady na tom podstavci bude stát.
00:03:50 Běžný Američan tomu nechce věřit,
00:03:53 že tenhle vynález pochází
z Československa.
00:04:00 Ten nápad přijde poměrně snadno,
třeba v posteli.
00:04:07 Ten nápad ten nestojí nic.
00:04:10 Potom je nutno ten nápad ověřit
a rozvíjet.
00:04:19 Nápady nikdy nevznikají kolektivně.
00:04:25 Žádný kolektiv nikdy nepřišel
na nějaký nápad.
00:04:30 Tak jako žádný kolektiv nesložil
báseň nebo symfonii.
00:04:37 Ta první jiskřička ta vznikne
vždycky v jednom mozečku.
00:04:53 Těch nápadů má 10 denně.
00:04:55 Když jsem za války byl u Bati,
tak ta firma byla tak velkorysá,
00:05:01 že vůbec po mně nechtěla
nic praktického.
00:05:05 Mně samotného zlobilo,
00:05:08 že jsem tam byl hodně měsíců a nic
praktického jsem jim nepřinesl.
00:05:14 Tak jsem vymyslel silon.
00:05:17 Najednou se člověk dostal
do textilu.
00:05:20 Spřádání a další zpracování
toho vlákna.
00:05:25 To s chemií nesouviselo vůbec
a bylo to ohromně zábavné.
00:05:29 Vidět tu první ponožku, která
z toho pletacího stroje vylezla.
00:05:36 Bylo to vzrušující.
00:05:39 Málokdo stačí tempu pana profesora.
Jedině on sám, pak už málokdo.
00:05:45 Právě, že ten vývoj ve vědě jde
tak strašně rychle,
00:05:49 tak ti mladí velmi rychle
předhánějí své učitele.
00:05:55 Já jsem je předháněl taky,
když jsem byl na škole.
00:06:00 Když jsem byl v pátém ročníku,
už jsem viděl,
00:06:04 že mému profesorovi unikají některé
věci, které mně neunikaly.
00:06:14 On na co sáhl, to mu šlo.
Nejenom chemie.
00:06:17 To byl sport, jazyky
a navíc je nadaný obchodně.
00:06:24 Do zahraničí jsem měl oproti
ostatním snadnější výjezd,
00:06:30 protože jsem tam dostával honoráře.
Tehdy měl dolar ještě velkou cenu.
00:06:38 Vysokoškolský profesor měl za jeden
den konsultací 1000 dolarů.
00:06:48 Pokud šlo o výpověď expertizy
u soudu,
00:06:53 tam dostal někdy až 2,5 tisíce
za 1 den.
00:06:59 Když uvážíte, že zástupci našich
obchodních organizací
00:07:05 dostávali 12 dolarů na den, tak ti
se nechali zkorumpovat i cocacolou.
00:07:16 Kdežto já jsem naopak mohl pozvat
na večeři svoje partnery.
00:07:21 To je moc príma člověk.
00:07:23 Nejšťastnější je, když je
v laboratoři a může něco zkoušet.
00:07:31 Vidíte ten kříž?
To je vlastně měření čočky.
00:07:42 16,5 dioptrií plus.
00:07:46 Tyhle medicínské věci jsou ohromně
vzrušující.
00:07:50 Navíc je krásné vidět, když to
vyjde, tu vděčnost těch pacientů.
00:08:01 Pacient po šedém zákalu je vlastně
slepý a najednou vidí.
00:08:08 A vidí líp než kdykoliv předtím.
00:08:39 V krbu si topíme svým dřívím,
které máme ze zahrádky.
00:08:45 Tohle jsou zbytky od formiček
kontaktních čoček.
00:08:51 Ti se lisují z polypropylénu
00:08:54 a zůstává tenhle odpad,
který báječně hoří.
00:09:00 Zeptejte se, kdy půjdu do důchodu.
00:09:04 Já vám řeknu, že beru plat důchodce
už 15 let.
00:09:14 -Jaký je plat důchodce?
-Já mám 4000 korun.
00:09:21 To nestačí na život.
00:09:23 Ale já mám navíc peníze
z těch patentů.
00:09:28 Kromě toho jsme žili celou dobu
až doteď v socializmu
00:09:33 a bohatství nebylo sociálně únosné.
00:09:42 Nebylo slučitelné se socialistickou
morálkou.
00:09:46 Původně jsem měl mít podíl
na licenčních smlouvách
00:09:51 s kontaktními čočkami takový,
že bych se byl stal milionářem.
00:09:59 To v socialistickém státě
nebylo myslitelné.
00:10:03 Abych měl třeba víc než generální
tajemník strany.
00:10:08 Takže museli novelizovat zákony
zavedla se kontrola příjmů.
00:10:18 Takže mě nakonec vystrčili, že jsem
si mohl postavit rodinný domek.
00:10:24 To je dost.
00:10:26 Já jsem toto století zažil
skoro celé.
00:10:30 Viděl jsem, jak se střídají různé
ideály, ideologie a iluze.
00:10:40 Od nacionalismu
a náboženské ideologie.
00:10:50 Nakonec je demokracie všelijak
zdeformovaná,
00:10:55 socialismus všech možných odrůd.
00:10:59 To byla přehlídka velmi zajímavá.
00:11:05 A s tím, jak postupně nám zhasínaly
ty iluze,
00:11:10 tak jsme o ně čím dál méně stáli.
Bylo to bolestné.
00:11:19 Ale teď na stáří já už nepotřebuji
žádnou ideologii.
00:11:26 Já jsem ji vlastně nikdy
moc nepotřeboval.
00:11:33 Jak se vám žilo se slávou?
00:11:37 Já jsem velkou slávu neměl.
Bylo to spíš na akademické úrovni.
00:11:47 Sem tam jsem dostal nějaký čestný
doktorát, nějaké ty ceny.
00:11:57 Jednou budete mít určitě
v centru Prahy pomník.
00:12:03 To bych tedy nechtěl.
Praha je až příliš zapomníkovaná.
00:12:11 F.X. Šalda o tom napsal krásné
pojednání.
00:12:18 Jmenovalo se to "Mor pomníkový".
00:12:21 Nechtěl bych k tomu přispět
svým pomníkem.
00:12:30 Jsem rád, že to mám za sebou.
00:12:33 Já už končím a nemám proti tomu
žádnou námitku, že jsem senilní.
00:12:45 Selhává mi paměť, scvrkává se mi
slovní zásoba v jazycích,
00:12:52 ve francouzštině, v němčině,
v angličtině a ve všech řečech,
00:12:57 kterými jsem vždycky dobře mluvil.
00:13:00 Pořád se sice dorozumím,
ale už to není to, co bývalo.
00:13:07 Já se tak pomalu z té společnosti
vytrácím.
00:13:11 Ono mě to nezarmucuje a nemusí
to zarmucovat ani tu společnost.
00:13:20 Je to přirozené,
je to fyziologické.
00:13:23 Jestliže je někomu 80 let,
taky tady už nemá co dělat.
00:13:31 Jestli ještě chce chvilku užívat
krás tohoto světa,
00:13:36 tak mu to dovolte,
ale už moc od něho neočekávejte.
00:13:45 Skryté titulky vyrobilo
Studio "V". s.r.o.
Otto Wichterle (*27. 10. 1913 – †18. 8. 1998) proslul jako jeden ze zakladatelů makromolekulární organické chemie, jehož objevy vedly rovněž k praktickým vynálezům, jež Wichterleho jméno proslavily po celém světě. Díky výzkumu hydrogelů dal lidstvu kontaktní čočky a velké využití měl jeho objev umělého polyamidového vlákna – silonu. V totalitním režimu však jeho vědecké bádání nenacházelo důstojné podmínky. Ministerstvo zdravotnictví Wichterleho výzkum zrušilo jako nevýdělečný, a proto měl možnost metodu na sériové zpracování gelů prakticky vyzkoušet v provizorních domácích podmínkách. Výsledek byl natolik přesvědčivý, že Wichterle dostal svůj vědecký tým a brzy se podařilo pro výrobu čoček uzavřít lukrativní licenci s americkou společností. V době uvedení vynálezu na zaoceánský trh byl však Wichterle v nemilosti režimu vzhledem k politickému angažování během roku 1968. Během normalizace mohl působit pouze jako řadový vědec a zahraniční cesty mu byly umožněny až koncem 70. let. Zadostiučinění se dočkal po návratu demokracie, kdy v letech 1990–1993 působil v čele Akademie věd a kromě dvou čestných doktorátů z amerických univerzit mu byl tento titul udělen i na Univerzitě Karlově.