Mnohonásobná Česká slavice v roce 2001.
00:00:41 Na začátku člověk vidí jen sen.
00:00:44 A za tím když jde, tak se mu to skoro vždycky povede.
00:00:47 Já mám tu zkušenost.
00:00:55 Jinak to nebude, jinak to nevidím...
00:01:09 Za kostelíčkem je bytovka. Tam jsme bydleli asi od 6. třídy.
00:01:13 Nejdřív jsme bydleli naproti, Na škvárovně.
00:01:16 I když jsme doma neměli záchod
00:01:18 a vodu, pro kterou jsme museli chodit a myli jsme se v umyvadle
00:01:21 nebo ve vaně, celá rodina v jedné vodě,
00:01:24 tak to bylo správné. Navíc je to neskutečně romantické.
00:01:30 Nejdřív jsem byla exhibicionista.
00:01:32 Když jsem viděla, že u nás před domem zaparkovalo auto,
00:01:34 tak jsem si šla jelením lůjem natřít pusu a šla vynést koš.
00:01:38 To mi bylo 7-8 let. Pak to gradovalo.
00:01:41 Pamatuji si dobu, kdy jsem strašně potřebovala mluvit s lidma
00:01:44 a mít i s cizími lidmi něco společného.
00:01:47 Třeba jsem se v metru chodila ptát lidí,
00:01:50 co to je "pozor, snížený podhled".
00:01:53 Nikdo mne neznal, nikoho jsem nezajímala.
00:01:57 Chtěla bych poděkovat svému tatínkovi,
00:01:58 který sedí doma a nahrává to na video,
00:02:01 že mu moc děkuju, že mne pustil do Prahy.
00:02:03 Kolikrát mi táta říkal, že ve sklárně je ještě pořád práce,
00:02:06 kdybych chtěla, ať se na to vykašlu, že to nemá cenu.
00:02:09 "Vždyť vidíš, že ti to nejde. Tak se na to vykašli."
00:02:13 Jsem hrozně ráda, že jsme se konečně dostali mezi vás...
00:02:16 Do té doby to bylo děsné.
00:02:18 Byla jsem ráda, když mi naši dali doma zubní pastu,
00:02:21 protože jsem na ni neměla. Já jsem měla fakt hlad.
00:02:24 A hlavně jsem hrdá. Nikdy jsem nepřišla domů a neřekla:
00:02:27 Mami já nemám na jídlo.
00:02:31 Prosím vás pěkně, nedejte dopustit, abych si na to zvykla.
00:02:34 Já jsem byla 6 let docela v klidu.
00:02:37 Dostala jsem sponzorské šaty, někdo mě nádherně oblékl
00:02:40 a já, jak jsem byla zblblá, tak jsem řekla do přímého přenosu:
00:02:43 Kdybych to věděla, tak si vezmu něco hezčího na sebe.
00:02:46 To se může stát jenom mně.
00:02:50 To byl takový pocit štěstí a zadostiučinění za ta léta.
00:02:53 Se mnou nikdo nechtěl dělat.
00:02:58 Někdy je život peří, někdy má pár centů...
00:03:11 Hanka Zaňáková je ten normální, obyčejný člověk
00:03:16 s tím obyčejným, krásným, nádherným dětstvím,
00:03:21 s nádhernýma, obyčejnýma rodičema. S tátou se selským rozumem
00:03:25 a maminkou, která umí pohladit a s bráchou, který mne pořád drží.
00:03:30 Je to taková ta, která má ráda Vánoce,
00:03:33 která se nebojí vařit, háčkuje a má ráda pohádky.
00:03:38 Je rodinný typ.
00:03:40 Lucka Bílá je ta, která jí to strašně kazí.
00:03:47 Já jsem ta jedovatá bylinka.
00:03:50 Pro jedny sestra, pro druhé cizinka...
00:03:58 Jenom se bojím, aby mi nebyly vidět nohy, nepadaly mi kozačky,
00:04:00 abych měla správnou podprdu...
00:04:03 Ale Jirka slíbil, že kdyžtak bude držet.
00:04:07 Dnes si dám klídeček, zítra nevyhraju Slavíka,
00:04:09 v neděli se vybrečím, v pondělí jsme "ready".
00:04:14 Ahoj, maminko.
00:04:15 Maminka se lekla, že jsem nechala doma antikoncepci.
00:04:17 "Máš tady poslední prášek". "Maminko, neboj, ten už neberu."
00:04:21 Bála se zase, že budou mít práci.
00:04:41 Hezkej kostým, viď. Krásnej.
00:04:47 Tak já jdu. Já přijdu za chviličku.
00:04:51 V jednu chvilku života jsem měla všechno. Ty povrchní věci.
00:04:55 Dům na Floridě, jachtu zaparkovanou vedle obýváku.
00:04:59 Jezdila jsem kadilakem.
00:05:06 Pak jsem zjistila, že to bylo půjčené jenom na chvilku.
00:05:09 Byl to pronájem.
00:05:11 Neměla jsem vůbec nic.
00:05:13 Měla jsem jenom věci, které mne obklopovaly,
00:05:15 ale láska tam nebyla.
00:05:18 Mám v sobě tolik lásky a nesmím ti ji dát...
00:05:27 To je takový můj ateliérek.
00:05:30 Já si sem chodím trucovat. Brečet, pít a tak.
00:05:35 Když si našel můj partner první přítelkyni,
00:05:38 tak jsem si říkala: Měla by ses pojistit.
00:05:40 Tak jsem si koupila ateliér.
00:05:42 Zařídila jsem ho, kdybychom náhodou museli sbalit fidlátka a jít.
00:05:45 Což se tedy stalo. Až za 5 let, ale stalo se.
00:05:53 Půlení dítěte, iluze, které jsou najednou pryč.
00:05:57 Pořád jsem si říkala, že se mi to nikdy nestane.
00:05:59 Ale proč bych já nemohla vyplňovat statistiky, že?
00:06:02 Jsem úplně normální baboš.
00:06:06 Tak si zatím pokecáme o lásce, ne? Jak je u vás doma?
00:06:15 To je velká džungle. Když člověk ukáže své slabosti,
00:06:18 tak je spousta lidí připravena toho okamžitě využít.
00:06:23 Je strašně těžké být nahoře. Každý rok je Slavík těžší a těžší.
00:06:26 Kolikrát mám pocit, že ho z jeviště už neunesu.
00:06:30 A je to logická cesta, když je člověk nahoře.
00:06:34 Já nejsem úplně. To mne teprve čeká. Doufám.
00:06:37 Nahoru se vejde strašně málo lidí. Nebo jen jeden.
00:06:40 Dole se to zvětšuje. Tam je strašná masa lidí.
00:06:43 Co ti lidé chtějí udělat? Chtějí tě sundat.
00:06:50 Bojím se lží a tak je vyhledávám.
00:06:53 Někdy bych kradla a tak radši dávám...
00:07:05 Lucie Bílá!
00:07:09 Mně se povedlo něco úžasného, co se povede málokomu.
00:07:12 Takový kariérový orgasmus. 8-letý, krásný.
00:07:15 Dokázala jsem si všechno, co jsem si dokázat chtěla.
00:07:20 Svým rodičům, sama sobě.
00:07:32 Povedlo se mi to, mám z toho radost a nemám na to monopol.
00:07:35 Když to půjde "kamsi", tak vždycky budu spokojená.
00:07:38 Protože mám dítě a povedlo se mi něco,
00:07:41 za co můžu být aspoň malinko na sebe hrdá.
00:07:48 To bych mohla dělat na kšeft.
00:07:50 Vypadl tomu první zub a je to hrozná legrace.
00:07:53 Teď jsem na svých nohách, mám svůj dům,
00:07:55 na který jsem si sama vydělala, který jsem si vysnila jako dítě,
00:07:58 který si opravuji.
00:08:00 Odtud mě už nikdy nikdo nevystěhuje.
00:08:14 Tam je les a tam mě poprvé chytil ve tmě kluk za ruku.
00:08:19 Na světlech mě pustil.
00:08:23 -Kolik ti bylo?
-25. Ne!
00:08:28 Nevím, jak to udělám s partnerem. Kdy mám hledat partnera?
00:08:36 Kdo by si chtěl lajsnout, že zase budou vycházet články:
00:08:39 Chodí, nechodí, rozešli, nerozešli.
00:08:42 Milují se 3x denně, někdy i více.
00:08:45 Období úspěchu je obdobím naprostého osamocení.
00:08:49 Nejde to jinak.
00:08:51 Sedím u mobilu a hledám někoho. Proč se mnou někdo nemluví,
00:08:54 proč mi nikdo neodpovídá, komu mohu zavolat?
00:08:58 Minulé Vánoce šel Filípek k tatínkovi
00:09:01 a já jsem chodila po Praze a neměla jsem nikoho,
00:09:04 kdo by se mnou šel na kafe.
00:09:06 Šla jsem do Vinohradské tržnice, tam byla paní, která říkala:
00:09:09 Já vás mám ráda.
00:09:11 Když jsem jí řekla, ať jde se mnou na kafe, tak řekla:
00:09:14 Jé, to ne.
00:09:16 Vyděsila se toho. Má ráda iluzi, kterou někde vidí.
00:09:25 Neber mi sen a vrať mi zpátky ten pocit,
00:09:32 že nejsem osamělá...
00:09:42 Volali mi z motolské nemocnice, že tam je malá holčička
00:09:45 na tom hodně špatně a moc by si přála, abych za ní přišla.
00:09:49 Máme to naknap, večer máme představení,
00:09:51 ale někdy to poznám podle sebe.
00:09:54 Když se na mne na ulici někdo jenom usměje,
00:09:57 že z toho mám hezký den.
00:09:59 Kdybych s tou holčičkou strávila jenom 10 minut a plácala nesmysly
00:10:02 a malinko jí to pomohlo, tak ten den nebyl ztracený.
00:10:27 Jsem hrozný nervák. Co mám dělat?
00:10:36 Ty mi tam dáváš písničky, na který nemám.
00:10:39 Nestresuj mne.
00:10:44 Víš jak ráda bych si zařvala, ale jsem po zápalu plic.
00:10:51 Tak si představ. Průhledná čarodějka a hvězdy.
00:10:55 To se škrtá a když Bůh dá...
00:11:03 Myslím si, že tu svoji hudbu teprve hledám.
00:11:06 Tak jak toho mužskýho.
00:11:19 Mám tady tolik lidí, tak mi na tom záleží.
00:11:22 Je tady zima, neútulno. To je děsný.
00:11:26 Já jsem nasraná!
00:11:29 Moje chyba je, že to nezruším.
00:11:32 Když já jsem hrozně měkká.
00:11:34 Vydržím nadávat 2 minuty a pak se omlouvám.
00:11:38 Všechno se snažím pochopit.
00:11:42 -Jaký si mám vzít pití na jeviště?
-Čaj.
00:11:44 Za 1/2 hoďky z toho mám ice-tea.
00:11:48 Hlavně, že je se mnou legrace, viď?
00:11:52 Něco na tom je.
00:11:54 Když to člověk nemá tak jasné. Vyrovnaný umělec nemá co nabídnout,
00:11:57 ale já, jak jsem rozervaná a mám to v sobě, každou chvilku to bouchne
00:12:01 a rozletím se na všechny kousky na strany...
00:12:29 Moje práce je také o hledání.
00:12:33 Chci zazpívat písničku, která se vám bude líbit
00:12:36 a na kterou vás dostanu. Ne.
00:12:39 To je pořád křičení do světa a do éteru:
00:12:41 Kde je ten člověk, který mi na dlaních přinese světlo?
00:12:46 Kde je ten člověk, který mi dá lásku?
00:12:50 Láska je nádherná věc a bez ní se žít nedá.
00:12:53 Bez práce jo.
00:12:56 Uvidíme zejtra. Jak to dopadne.
00:12:59 To jsou nervy.
00:13:03 Jeden chytrej a hodnej kluk mi říkal,
00:13:05 že mě Slavík šťastnou neudělá.
00:13:08 Jsem zvědavá, jestli on. Ahoj.