Dokumentární portrét jedné z největších hvězd českého fotbalu, jejíž cílevědomost se odráží nejen ve výkonech na trávníku, ale i v soukromém životě (2001). Scénář a režie Tereza Kopáčová
00:00:47 Já jsem normální kluk, kterej hraje fotbal,
00:00:50 má rád fotbal a žije pro rodinu.
00:00:54 Nic zvláštního na mém životě není.
00:01:00 Pavel Nedvěd.
00:01:11 (hovoří italsky)
00:01:20 Myslím si, že na takové akce a slavnosti nejsem stavěnej.
00:01:31 Jsem dost nervózní, ale poslední dobou už jsem si zvykl
00:01:35 a člověk musí tyto věci dělat, protože to k fotbalu patří
00:01:39 a musí se s tím naučit žít.
00:01:45 Naučit se žít s popularitou, s novinářema.
00:01:51 Snad jsem nejlepším fotbalistou v zemi, kde jsem se narodil.
00:01:55 Vážím si toho.
00:01:57 Kolikrát jsou to hrozné otázky. Furt to samý.
00:02:04 Tys ho ale zrychtoval.
00:02:09 Já měla hezký šaty, co? Abys mne někam vzal.
00:02:18 Jaký bude rok 2001 podle Pavla Nedvěda?
00:02:28 Musel se naučit žít jako hvězda, ale zůstat jako ten kluk
00:02:34 a myslet na to, odkud přišel.
00:02:40 Pavlovi se ve 3 letech fotbal tak zalíbil,
00:02:43 že i když měl kamarády, tak říkal.
00:02:45 Já půjdu s tatínkem na hřiště, budu hrát velkej fotbal.
00:02:51 Hřiště bylo kousek před panelákem a já jsem zavolala z okna
00:02:54 a věděla jsem 100 %, že bude na hřišti.
00:02:57 Mně se nestalo, že by šel někam jinam.
00:03:01 Rodiče vždycky chtěli, abych studoval, dodělal školu
00:03:03 a pak ten fotbal.
00:03:06 Já jsem dělal spíš naplno fotbal a školu jsem flákal.
00:03:12 Já měl strašně rád fotbal, mám pořád
00:03:15 a byla to moje první věc, kterou jsem v životě měl
00:03:19 a absolutně jsem se jí věnoval. Já jsem nic jinýho neznal.
00:03:24 To se jen tak nevidí, ale i přesto jsem si nemyslela,
00:03:26 že z něj toto vyroste.
00:03:30 Vždycky jsme si říkali s tátou, že za ním pojedeme až do Plzně.
00:03:34 Bude hrát v Plzni! To jsem jela poprvé koukat na ten fotbal.
00:03:40 Bylo to hezký. Pak do Prahy a teď je až v Itálii.
00:03:54 Ten krásný pocit zahrát si tu hru a zažít pocit dát ten gól.
00:04:06 Olympijský stadión plný lidí a zápas. To je můj život.
00:04:37 -Jseš naštavnej? A proč?
-Protože jsme dostali góla.
00:04:44 V 96. mne sem pan Zeman vzal a říkal: Tady bys měl hrát.
00:04:50 Měl jsem velkej strach, jestli to všechno zvládnu.
00:04:58 Nervy jsou jen před zápasem, než se přijde na stadión,
00:05:02 než se dotkne trávníku.
00:05:05 Pak se člověk rozcvičuje a musí být koncentrovaný na zápas.
00:05:09 Když to člověka baví, tak ani nemyslí,
00:05:14 jestli proti němu stojí slavný soupeř.
00:05:19 Prostě si jde zahrát fotbal.
00:05:24 Když vstoupím na stadión, tak slyším jejich hymnu
00:05:27 a už mne mrazí.
00:05:31 Když jsem přišel, tak určitá nedůvěra od spoluhráčů
00:05:34 a fanoušků je. Teď počkáme, co nám ukáže, a uvidíme.
00:06:12 Já, když se zranil jeden Argentinec,
00:06:17 tak mne nechal hrát a já jsem měl štěstí,
00:06:24 že jsem vždycky udělal něco důležitého.
00:06:27 Buď jsem dal gól nebo jsem na něj přihrál.
00:06:29 Už jsem mu nedal šanci, aby mne znovu poslal na tribunu.
00:06:32 Měl jsem tak trochu štěstí.
00:07:00 Tvůj andílek to je? Jo?
00:07:18 Já mu říkám, že je nemocnej. Má dvojí tvář.
00:07:21 Je buď strašně hodnej, nebo ho chytí rapl a je zblázněnej.
00:07:33 Já byl taky takový vzteklý, vznětlivý hráč,
00:07:37 ale to asi patří k tomu fotbalu.
00:07:41 Prosím tě, už jsi trochu starší, už bys to neměl dělat.
00:07:44 Říká: Když mne to tak v tom momentu rozčilí, že musím.
00:07:48 Já říkám: Když musíš, tak musíš. A dělá to i doma.
00:07:53 Já jsem si vždycky říkal, že bych chtěl fotbal dělat na 100 %
00:07:56 a chtěl bych ve fotbale něčeho dosáhnout.
00:08:10 Já mu to strašně přeju, všechny jeho úspěchy.
00:08:13 Hrozně obdivuji, jakou má ve všem vůli.
00:08:16 Já bych taková nebyla.
00:08:18 Než bych udělala 2 kroky navíc, tak bych umřela.
00:08:21 Já ho hrozně obdivuju, ale že bych šla spát s tím,
00:08:24 že mám doma nejdražšího Čecha, nebo mne to hřálo u srdce...
00:08:29 Já si na to ani nevzpomenu.
00:08:31 Tatínek je na tréninku, pak udělá fotky a přijde domů.
00:08:39 Když si myslím, že trénujeme málo, tak si přidám sám.
00:08:42 Člověk se musí regulovat sám.
00:08:47 Pavel tam první vchází a poslední odchází.
00:08:50 Všichni už jsou doma a on je teprve ve sprše.
00:08:53 Někdy mne to rozčiluje, ale myslím si že ví, co potřebuje.
00:09:06 Talent jsem určitě dostal od Pána Boha,
00:09:09 ale talent je strašně málo. To nestačí.
00:09:15 Takových talentů jako je Pavel, je v republice spousta,
00:09:18 jenomže tu dřinu nechce nikdo dělat.
00:09:21 Nikdo nechce podstoupit velkou dřinu. Je to velké odříkání.
00:09:27 Mně vadí, že když jim dají den volna, tak jde běhat.
00:09:30 Když ječím, aby nechodil, tak tady lítá po zahradě.
00:09:34 Minule si narazil kopačky a trávník byl díra vedle díry.
00:09:41 Ale na druhou stranu je lepší, když ho nechám proběhnout,
00:09:44 než aby se tady válel celý den.
00:09:51 Tréninky jsem dělal poctivě a něco navíc, než ostatní.
00:09:57 To si myslím, že mne dovedlo tam, kde jsem.
00:09:59 Byla důležitá ta moje cílevědomost, co chci dokázat a za tím jsem šel.
00:10:06 Dělal jsem jenom ten fotbal.
00:10:08 Myslím si, že moje pozice v Laciu je docela dobrá.
00:10:20 Člověk má další motivaci k tomu, aby hrál dobře
00:10:23 a dal do fotbalu celé své srdce. Stačí trošku povzbudit.
00:10:35 Nejhezčí momenty se neváží jenom k fotbalu.
00:10:38 Vázaly by se asi k narození mojí dcery.
00:10:43 Myslím, že je to nejhezčí moment, který jsem v životě měl,
00:10:47 mimo fotbalu.
00:10:52 Chtěl jsem pokřtít obě děti ve Vatikánu.
00:10:55 Měl jsem domluvený, že papež bude mít volno,
00:10:58 ale nějak se nám to nesešlo. Byl jsem pořád pryč.
00:11:02 Doufám, že se mi to ještě povede.
00:11:05 V Itálii není žádný problém pro fotbalistu zařídit cokoliv.
00:11:09 Říkám cokoliv. Myslím tím úplně všechno.
00:11:15 Když se chce dostat k prezidentovi, tak se tam dostane.
00:11:19 V Itálii jsou fotbalisti braní úplně jinak než třeba u nás.
00:11:25 Mají postavení na úrovni politiků a možná ještě trošku vyšší.
00:11:38 Pojď, Pavlíčku. Musíš běhat. Nebo budeš jako koule.
00:11:46 Největší láska? To je těžká otázka.
00:11:49 Já jsem zamilovanej do balónu.
00:11:52 Když jsem byl malej a táta mi hodil balón, tak jsem byl ochotnej
00:11:57 si s ním hrát celej den.
00:12:00 To si myslím, že jakýkoliv balón je moje velká láska.
00:12:38 Vždyť mne uškrtíš! Co si o nás budou myslet?
00:12:47 Jsem přesvědčený o tom, že když člověk dělá něco naplno,
00:12:52 dosáhne svýho maxima, nebo pro to dělá víc než ostatní,
00:12:56 tak svůj vysněný cíl dosáhne.
00:13:01 Ať už je to ve fotbale nebo v jakémkoliv jiném oboru.
Pavel Nedvěd patřil k našim nejlepším porevolučním fotbalistům, stal se hvězdou italské ligy a kapitánem české reprezentace. Roku 2003 získal titul Nejlepší fotobalista světa. Vydobyl si svý uměním na stadionech pozici, kdy do něj pro ciziny posílaly tryskáč, když si přál, a ochotně ho přijal i papež. Jeho portrét ze začátku milénia zachytil, co si o sobě a o fotbalu myslel on sám, co jeho manželka a co rodiče. Co pro něj znamenala rodina, co děti? Na to štábu České televize odpovádal ve vlastní vile nedaleko Říma.
