60 O nejdelší české řece slovem i obrazem ve speciálním cyklu (2002). Připravili K. Čáslavský a P. Vantuch
00:00:26 Vážení diváci, v závěru minulého pořadu o Vltavě jsme si připomněli
00:00:30 známou hospodu U Lávičky,
00:00:33 kde vodáci a plavci, uondaní plavbou Červenskými proudy,
00:00:37 mohli se najíst, napít a případně i vyspat.
00:00:40 Pro osvěžení paměti alespoň jeden obrázek
00:00:43 hospody a nocležny U Lávičky.
00:00:47 Pro úplnost i snímek její poslední hodinky.
00:00:50 Při plavbě od Lávičky přišel nejprve ohyb řeky, zvaný Visutka.
00:00:57 Pak se objevila věž Hláska a brzy na to celý hrad Zvíkov,
00:01:03 postavený na vysoké skále při soutoku dvou řek.
00:01:14 To jsou záběry z různých kamer a z různých dob.
00:01:19 Všechny zachycují vlastně totéž.
00:01:39 Záběr z podzimu 1960 při napouštění jezera.
00:02:12 A tak vypadá přibližování ke Zvíkovu dnes.
00:02:19 Hrad je vidět z mnohem větší vzdálenosti, než kdysi.
00:02:30 Na pravém břehu, naproti hradu, kde se říkalo "U lípy",
00:02:34 byla na mírném svahu 2 stavení.
00:02:37 Nejprve byl domek poříčního strážce,
00:02:40 kde úřadoval i žil populární Vltavan
00:02:44 a znamenitý znalec této řeky Stanislav Smrt.
00:02:48 Za domkem končila silnička od Jickovic s návazným přívozem.
00:02:54 Tady bydlel poslední převozník Václav Štván.
00:02:59 Naproti, vysoko nad hladinou řeky,
00:03:02 se na skalním masivu rozkládal gotický hrad.
00:03:07 Hrad je tady dosud,
00:03:10 jenom ta hladina se k němu přiblížila o více než 40 m.
00:03:14 Tyto skály pod ním už nikdy nikdo neuvidí...
00:03:19 Leda by se, nedej Bůh, něco stalo s přehradou.
00:03:24 Královský hrad Zvíkov založil Václav I. někdy kolem roku 1234.
00:03:31 Vlastní výstavba spadá do časů Přemysla Otakara II.
00:03:37 Hrad, na kterém pobýval i Karel IV.,
00:03:40 byl dlouho v majetku české koruny,
00:03:43 pak se postuně ocitl v držení Rožmberků, Švamberků, Eggenberků
00:03:49 a od roku 1719, už zchátralý, připadl Schwarzenberkům.
00:03:57 Jeho dnešní podoba je výsledkem záchranných a restauračních prací,
00:04:01 které probíhaly prakticky po celé devatenácté století.
00:04:09 Vidíme Píseckou bránu
00:04:11 a hlavně dominantu Zvíkova, válcovou obrannou věž,
00:04:16 která byla do dnešní podoby zvýšena v roce 1554.
00:04:47 Mnohem starší je tzv. Hlízová věž, dříve též zvaná Markomanka,
00:04:54 která přiléhá ke vstupnímu křídlu paláce.
00:05:06 Zvíkov je ukázkou dobře zachovalého ranně gotického hradu.
00:05:12 To se týká i palácového nádvoří s arkádami z poloviny 13. století,
00:05:17 pečlivě obnoveného po roce 1880.
00:05:29 Červená věž je další výraznou částí hradu.
00:05:51 V létě 1933 zachytila kamera mezi návštěvníky hradu
00:05:56 i jeho majitele knížete Karla Schwarzenberka
00:06:00 a jeho snoubenku Antonii Fürstenberkovou.
00:06:07 Z Písku se toho dne, v doprovodu své manželky,
00:06:11 vypravil na Zvíkov i slavný houslista
00:06:14 a houslový pedagog Otakar Ševčík.
00:06:29 Různé obrazy Zvíkova by vystačily na pořad nejméně hodinový,
00:06:34 ale my sledujeme hlavně řeku. Méně hrady, které se nad ní vypínají.
00:06:40 Zvíkov je obtékán 2 řekami: Vltavou a Otavou.
00:06:44 Jak potvrdí pamětníci to bohužel už zmizelé místo jejich setkání
00:06:49 bylo vskutku nádherné.
00:06:52 Soutok, na chvíli ještě oddálený dlouhou úzkou hrází,
00:06:56 je zpodobněn na spoustě obrazů, fotografií i soudobých záběrů.
00:07:01 Některé vám ukážeme na připomínku krásy a proměny tohoto místa...
00:08:15 Asi žádné jiné místo na Vltavě nebylo zobrazováno tak často,
00:08:20 jako právě toto setkání s Otavou.
00:08:23 Pravda, ty pohledy se od sebe příliš neliší...
00:08:27 Ale byla vlastně jen 2 místa, odkud byl soutok dobře patrný:
00:08:33 Buď od hradu,
00:08:36 nebo z vyhlídky na pravém vltavském břehu.
00:09:13 Někteří fotografové a filmaři
00:09:16 zkoušeli ty nehybné obrazy soutoku nějak oživit.
00:09:50 Tady je soutok i s širokým okolím připravován na to,
00:09:54 že brzy zmizí hluboko pod hladinou jezera.
00:09:58 Voda tady stoupne o více než 40 metrů.
00:10:02 S částí Podhradí budou zatopeny
00:10:05 i zbytky gotického kostelíku sv. Mikuláše na pravém břehu Otavy.
00:10:12 Starobylý kostelík, u kterého byl kdysi i hřbitov,
00:10:15 byl zcela zbytečně pobořen už v roce 1833.
00:10:34 Na podzim 1960 byly v troskách
00:10:37 už i domky poříčního strážce i převozníka.
00:10:46 Voda stoupne až nahoru k té silnici u lesa.
00:11:11 Na zimních leteckých záběrech z prosince 1960
00:11:15 dosahuje vzdutí hladiny asi 60% budoucího maxima.
00:11:21 Pro vaši orientaci: Dole vidíme Otavu,
00:11:25 která obtáčí skalní ostroh se Zvíkovem.
00:11:29 Vltava je v horní části obrazu.
00:11:33 A to je protipohled: Soutok obou řek.
00:11:37 Vltava míří do pravého horního rohu.
00:11:53 To už je stav, který se blíží tomu dnešnímu.
00:11:57 Snímky jsou ovšem staré už přes 40 let.
00:12:08 Pojďme si ještě jednou zopakovat:
00:12:11 Písecká brána, obranná hláska, Hlízová věž, hradní kaple
00:12:17 a Červená věž.
00:12:21 A celé to dohromady je královský hrad Zvíkov.
00:12:26 Kdysi vysoko nad soutokem dvou řek,
00:12:29 dnes téměř na dosah ruky. Na kráse mu to ale neubralo.
00:12:37 U soutoku, na pravém břehu Vltavy,
00:12:40 natočili v létě 1953 2 slovenští posluchači FAMU
00:12:45 Bruno Šefranka a Vladimír Ješina,
00:12:48 takový velice krátký film, bylo to spíše školní cvičení,
00:12:53 který se veřejně nepromítal.
00:12:55 Myslím, že je ta správná chvíle k jeho opožděné premiéře.
00:13:50 (komentář je čten slovensky)
00:13:53 V překrásném údolí řeky Vltavy pod starobylým Zvíkovem
00:13:58 postavil si plátno krajinář
00:14:00 a profesor na pražské AVU Otakar Nejedlý,
00:14:05 aby zachytil jeho krásu,
00:14:07 kterou tu vytvořila příroda a dávná minulost.
00:14:28 Jižní Čechy bývají častým cílem jeho cest.
00:14:31 Po rodném Podřipsku jsou asi nejvyhledávanějším námětem
00:14:37 z jeho krásných, typicky českých krajin.
00:14:41 V jemných, hřejivých odstínech barev těchto krajin
00:14:46 zní velký oslavný zpěv domova,
00:14:49 kterým je naplněné celé dílo krajináře Otakara Nejedlého.
00:15:10 Do tohoto krásného a vděčného prostředí
00:15:13 přivezl s sebou Nejedlý i své žáky.
00:15:16 Cenné a bohaté zkušenosti, jeho lidský až otcovský poměr k žákům
00:15:23 pomáhá budoucím krajinářům pravdivě poznávat krásnou tvář rodné země.
00:15:34 Štětec a naběračka...?
00:15:36 Možná spolu na 1. pohled nesouvisejí.
00:15:40 Ale jakou má výhodu malíř krajin, který je také známým kuchařem,
00:15:44 to nejlépe dokazuje zdraví a humor Otakara Nejedlého,
00:15:48 které ho neopouštějí ani v jeho sedmdesáti letech.
00:16:01 A že je opravdu i v tomto umění mistrem, to mohou dosvědčit ti,
00:16:06 kteří už jeho osobitou kuchyni poznali, např. žáci jeho školy.
00:16:22 Po celodenní práci, za tichých večerů,
00:16:25 sedávají mladí krajináři se svým učitelem
00:16:28 a zpívají mu jeho oblíbené písně.
00:16:33 (zpěv)
00:16:47 Pro dnešek končíme. Se Zvíkovem a soutokem se ještě neloučíme.
00:16:53 Příště se podíváme, jak vzedmutá hladina orlického jezera
00:16:57 v délce nejméně 20 kilometrů změnila Otavu,
00:17:01 ano, správně, Otavu a její břehy.
Dnes popojedeme z vodácké hospody U Lávičky pod Červenskými proudy k hradu Zvíkov a budeme sledovat i jeho okolí, které je od r. 1960 pod vodou. Zvíkov totiž stojí na soutoku Vltavy s Otavou. Než zde vzniklo umělé jezero, natočili zde v létě 1953 mladí slovenští studenti FAMU Bruno Šefranka a Vladimír Ješina krátký film, který se nikdy veřejně nepromítal. Se svými studenty sem tehdy také zavítal profesor krajinářské školy Otakar Nejedlý, aby společně zvěčnili nádhernou, leč brzy nenávratně zatopenou krajinu.
