Americký historický velkofilm z dob Gaia Julia Caesara (1963). Hrají: E. Taylorová, R. Harrison, R. Burton, R. McDowall, M. Landau a další. Režie Joseph L. Mankiewicz
00:00:20 1. část amerického filmu Kleopatra
00:01:08 hudba
00:01:11 choreografie
00:01:15 návrhy kostýmů Elisabeth Taylorové
00:01:20 kamera
00:01:21 výprava
00:01:38 střih zvláštní efekty
00:02:04 scénář
00:02:11 produkce
00:02:16 režie
00:02:29 A tak se přihodilo, že u Farsalu se výkvět mocného Říma
00:02:32 střetl v občanské válce.
00:02:35 A Césarovy legie tam rozmetaly legie velikého Pompeia.
00:02:40 A César a jenom César se stal prvým mužem Říma.
00:02:44 Neradoval se z toho, jako se radoval z jiných triumfů.
00:02:48 Mrtví, které jeho legionáři sbírali, pohřbívali a pálili,
00:02:54 byli jeho vlastní krajané.
00:02:58 Kouř z římských mrtvol je stejně černý a nepáchne méně.
00:03:05 Pompeius, ne já, začal ten boj!
00:03:08 Poslyšte, co řekl jsem pro historii:
00:03:12 Vstaňte!
00:03:18 Netvařte se kajícně ani hrdě, na mne to nepůsobí.
00:03:22 Jako Pompeiovi důstojníci jste podvod nepředvedli.
00:03:25 Muži pod vaším velením budou zařazeni do mých legií
00:03:29 a vrátí se do Říma jako Římané!
00:03:32 Dostane se vám týchž výsad.
00:03:34 Znám vaše jména. Dám vás hlídat. Při prvé známce zrady je po vás!
00:03:39 Co je, Fabie? Antonius? Aha, Canibius.
00:03:44 Nese zprávy od Pompeia, doufám.
00:04:19 Ave César!
00:04:20 Napij se mým jménem, Canibie, na počest jízdy Marka Antonia,
00:04:24 mého levého křídla a pravé ruky! Co je s Pompeiem?
00:04:29 Pompeius zmizel, Césare. Proklouzl nám mezi prsty
00:04:32 v přestrojení za kupce. Většinu svého zboží tu nechal.
00:04:36 Kam zmizel?
00:04:37 Prý u pobřeží stála galéra připravená na dlouhou plavbu.
00:04:41 -Míří do Egypta.
-Asi tam za hodně vděčí.
00:04:47 Požádal o útulek, získá peníze, získá čas.
00:04:51 Myslel jsem, že už je konec. Zdá se, že není.
00:04:54 Ruffie, poraď se s běžci. V Egyptě se snad s Pompeiem střetneme.
00:05:02 Ale César se teď jistě nevrátí do Říma.
00:05:04 Ne, musím do Egypta!
00:05:07 Mladý král Ptolemaios se sestrou tam vedou soukromou válku.
00:05:10 Zničí se vzájemně a v boji zničí většinu obilí pro Řím.
00:05:14 To snad tak nespěchá.
00:05:16 Dovol římskému lidu, ať tě uvítá v největším zatím triumfu!
00:05:21 Triumf? A nad čím...?
00:05:25 A nad kým...
00:05:28 Canibie!
00:05:30 Ponech tu dvě legie a ať Antonius zbytek odvede do Říma!
00:05:33 -Kdy může vyrazit?
-Jakmile rozkážeš.
00:05:36 Ať vyrazí!
00:05:39 A v Římě Marcus Antonius bude mým mluvčím.
00:05:42 Dokáže náležitě jednat mým jménem!
00:05:45 Jeho slova budou tvými. A slovo Césarovo bude zákonem!
00:05:49 Ovšem. Ale ať dbá na sílu svých légií!
00:05:52 -Ty činí zákon zákonem.
-Césare!
00:06:06 Když se Césarovy galéry plavily přes moře do Egypta,
00:06:10 došlo k tomu, čemu dříve u Římanů: Egypťané válčili mezi sebou.
00:06:16 Neboť mladý král Ptolemaios se už nechtěl dělit o trůn se sestrou
00:06:21 Kleopatrou. Dal ji odvézt z Alexandrie
00:06:25 a usiloval o její smrt.
00:07:26 Asi mají dnes trh. 1x týdně mohou do královského paláce.
00:07:31 Ale kde je stráž pro Césara? Mají ho vítat aspoň dvořané!
00:08:21 Uvidíme mocného Césara, jak si k nám probíjí cestu tržištěm!
00:08:27 Marcele! Stačí tucet mužů s meči! Ať vyčistí cestu k paláci!
00:08:33 To stačí, abys prošel.
00:08:35 Na to také čekají, že se dáme nachytat a použijeme síly!
00:08:39 Ne. Je den trhu. Půjdeme si nakoupit!
00:08:44 Vykoupíme si cestu ke schodům paláce. Máš mé peníze?
00:08:48 Za vše se má platit dobrou mincí. Ať mužstvo vezme do rukou měšce!
00:09:15 Olivy... Olivový olej.
00:09:19 Víno... Ze Samosu! Kolik chceš za víno? 4 drachmy.
00:09:24 60 soudků pro mé muže! Zaplať mu je!
00:09:28 Zaplať!
00:09:33 Říkals, že Římané vyženou lidi z náměstí a rozlobí je!
00:09:37 Nedělají to!
00:09:40 Král se tě na něco táže, pane komoří!
00:09:43 Ti Římané mají zchátralé mozky, Vaše Veličenstvo.
00:09:47 Jednají nečekaně.
00:09:50 Obzvláště jeden. Mistr nečekaného!
00:09:54 Ale s tak málo muži!
00:10:04 Vypadáte tu tak vznešeně... Každý z vás může být králem.
00:10:09 Jeho božské Veličenstvo král Ptolemaios.
00:10:11 Vládce Horní i Dolní Říše. Syn Slunce, oblíbenec Ptahů...
00:10:16 Etc., etc... Vítáte mě.
00:10:19 Já, Julius César, konsul Senátu, Pontifex Maximus, etc., děkuji.
00:10:24 Jménem Senátu a lidu římského zdravím krále Ptolemaia
00:10:28 a jeho sestru, spoluvládkyni Kleopatru...?
00:10:32 Oni ti to neřeknou, ale Kleopatra je mrtva. Chtěla mě zabít.
00:10:37 Vyhnali jsme ji do pouště. Tam zemřela.
00:10:41 Sestra Jeho Veličenstva mu opakovaně usilovala o život.
00:10:46 Ale není mrtvá. Je pravdou, že uprchla z Alexandrie.
00:10:52 Odpusť, že ti skáču do řeči, ale hledání pravdy je nekonečné.
00:10:57 Plotinus, správce pokladů a vrchní eunuch krále Ptolemaia.
00:11:01 Významná hodnost získaná nikoli bez jistých obětí, že?
00:11:06 Theodotus, že? Učíte krále historii, filosofii a ambicím.
00:11:12 Archivalos. Prý jsi dobrý voják! Kde je královna Kleopatra?!
00:11:18 -U svého vojska. -Kolik tvých mužů stojí mezi ní a Alexandrií?
00:11:22 -Hodně.
-Smím promluvit?
00:11:25 Zajisté jsi přišel v míru. Jsme tu s vřelým uvítáním.
00:11:31 Ta záležitost je naší vnitřní věcí a týká se jen nás.
00:11:36 Tak proč jsi tady, Césare?
00:11:38 Je známo: Když otec Ptolemaia a Kleopatry umíral,
00:11:42 přikázal, aby oba společně vládli nad Egyptem.
00:11:46 Řím byl ustanoven jejich strážcem a vykonavatelem jeho vůle.
00:11:50 Jsem tu jménem římského lidu. Táži se, proč Kleopatra byla svržena?!
00:11:54 Chci smířit rozmíšky mezi ní a králem Ptolemaiem
00:11:57 a vidět, jak společně vládnou nad Egyptem.
00:12:01 To bude těžké. Kleopatra pozbyla svých práv.
00:12:05 Hodlám poprávu soudit.
00:12:07 Nechápete, že pro ni chce poslat? Chce ji přivést zpátky!
00:12:12 Slunce, které sesílá svou milost na vladaře dvou zemí, pálí jasně:
00:12:16 -Přál-li by si Ptolemaios oddech...
-Nepřeji si!
00:12:20 Neodejdu, dokud nespatřím, žes mu to dal!
00:12:24 Prosím za prominutí, božské Veličenstvo, já bezmála zapomněl!
00:12:29 Můj pán si přeje ozdobit přivítání Césara významným darem.
00:12:35 Jak šlechetné!
00:12:37 Prsten! Dej mu Pompeiův prsten!
00:12:51 A nyní na znamení lásky,
00:12:54 již chováme k Římu, a úcty k Césarovi!
00:13:10 Veliký Pompeius...
00:13:15 Mrtví, se říká, nekoušou.
00:13:19 Těší tě to, Césare?
00:13:22 Říkali, že budeš mít radost.
00:13:27 Slunce vyzařuje svou milost až příliš.
00:13:31 K ránu tu začíná být horko.
00:13:34 Můj pán Ptolemaios se vzdálí!
00:13:52 Jeho Výsosti římskou čestnou stráž!
00:14:06 Nestalo se to tvojí rukou?
00:14:09 Pokud to říkáš, víš to sám lépe, Césare.
00:14:15 Mí muži musí řádně spát a jíst.
00:14:18 -Smím promluvit? -Ne. Pro sebe žádám komnaty v paláci.
00:14:22 Bude mi ctí smět tě tam provázet.
00:14:25 Každý, jen ne ty!
00:14:30 Najděte Pompeiovo tělo. Vytrhejte tisíc jazyků, ale najděte ho!
00:14:35 Dejte ho řádně omýt, minci do úst. A pohřbít ho s poctami.
00:14:40 Rozkaz!
00:15:18 Musíme mít pod kontrolou město, Měsíční bránu a další! Tady a tady!
00:15:23 -Jak jsme rozloženi?
-Prakovníci na Měsíční bráně,
00:15:26 ostatní v záloze. 12 jich drží pozice.
00:15:30 Prozatím to musí stačit. Zkoušeli jste studny?
00:15:34 Voda je poloslaná. Pít se dá.
00:15:37 -Dejte je hlídat. Zásoby pšenice?
-S dodávkami vydržíme donekonečna.
00:15:42 Týden možná. Ale brzy bude času dost.
00:15:46 Co tu chceš?
00:15:54 Dá se mu věřit?
00:15:57 Zdá se, že mi kdosi nese dar
00:15:59 od královny Kleopatry.
00:16:03 Prý obchodník s koberci. Ale Flaviovi se nezdá.
00:16:07 V paláci se vyzná až příliš dobře. Vynořil se v průchodu
00:16:11 tajnou chodbou, o které nikdo nevěděl.
00:16:14 Nepodivím se, pošle-li nám Potinius vraha jménem královny.
00:16:17 Pusť ho dovnitř.
00:16:35 Tys ten, kdo přináší dar od Kleopatry?
00:16:40 Má královna poručila dát její dar jedině Césarovi.
00:16:44 Já jsem César. Polož to přede mne!
00:16:46 Promiňte, vznešený, ale vy nejste César.
00:16:49 Ani vy, generále, ani vy, Germanicu!
00:16:52 Její dar je určen očím Césara. Pouze jemu.
00:16:56 Koberec vypadá neškodně. Radši mi půjč meč, Ruffione!
00:17:01 Třeba se k něčemu hodí.
00:17:12 Takhle se ti to špatně nese...
00:17:14 Nebude snazší hodit si ho přes rameno?
00:17:17 Takhle to bude pohodlnější.
00:17:20 -Tobě či koberci?
-Meč ne!
00:17:23 Koberec je velice jemný. Smím jej rozbalit?
00:17:27 Napřed jej obrať!
00:17:30 -Koberec je lícem vzhůru.
-Rád bych viděl také rub!
00:17:41 Dozvíme se více o kvalitě toho zboží,
00:17:46 když si prohlédneme napřed rub!
00:17:52 Dlouho žij, Kleopatra! spřízněna s Hórem a Ra,
00:17:55 milovaná Měsícem a Sluncem, dcera Ísidy, královna Horní a Dolní říše!
00:18:02 (César se směje)
00:18:12 Díky.
00:18:14 Pojď!
00:18:18 Toto zanes veliteli stráže! Ať jsou královniny komnaty připraveny!
00:18:24 Zůstaň, kde jsi! Propustila jsem tě?
00:18:27 -Ne, Veličenstvo.
-To je můj palác, Césare.
00:18:32 Vše je tu k službám podle mé vůle. Nejsem tvůj zajatec.
00:18:36 Spíš ty jsi můj host.
00:18:39 Jak milé.
00:18:40 A můj příbytek, jehož jsi mě zbavil,
00:18:43 družina mých komorných už se venku ukrývat nebude.
00:18:49 To nepůjde. U dveří stojí stráže.
00:18:51 Jsou dveře a dveře.
00:18:55 Ovšem. Musíš mě vzít jednou na obhlídku uvnitř svého paláce.
00:19:00 -Na co čekáš? -Na svolení odejít.
-Máš ho.
00:19:04 Apolodore!
00:19:08 Díky.
00:19:16 -Vidím, žes obdržela můj příkaz...
-Příkaz?
00:19:21 Sdělím ti, že jsem nic neobdržela!
00:19:24 Jak tě napadlo, že bych ho uposlechla?
00:19:27 Cesta v koberci tě asi nevyčerpala, ale já měl únavný den.
00:19:33 Teď je hlavní věc, abychom se dohodli.
00:19:36 Jen s mou pomocí můžeš uniknout ze situace, ve které jsi!
00:19:42 Do toho bych nekousala, být tebou! Přivezl jsi to s sebou?
00:19:46 Ochutnal to někdo? Když ne, bude to otrávené.
00:19:51 Další možnost úniku ze situace, ve které se nacházím.
00:19:57 Jsi ke mně shovívavý, že?
00:20:01 To proto, že jsi o tolik starší?
00:20:05 Tvé mapy neobstojí v porovnání s mými.
00:20:09 -Ony a já jsme společně stárli.
-Jezera jsou zakreslena chybně.
00:20:14 Horské přechody tu ani nejsou!
00:20:17 Svolám ti schůzku s kartografy a velitelským štábem!
00:20:23 Začali jsme ze špatného konce, že? Čím jsem se tě dotkla?
00:20:28 Asi bych si nepřál, aby ses mě vůbec dotýkala.
00:20:36 Je přípustné, abych seděl?
00:20:42 Césare, co možná nejrychleji mě musíš dosadit na egyptský trůn!
00:20:46 Musím ukončit rozmíšky mezi tvým bratrem a tebou!
00:20:50 Nejsi blázen? Nebo ano?
00:20:52 Pravím: Ne.
00:20:55 Viděls a slyšels mého bratra? A ty typy, jež mu vládnou?!
00:21:02 Ano...
00:21:03 Snad se shodnem na tom, co si Řím vždy žádal od Egypta:
00:21:08 Obilí, zrno, zlato. To je známá věc.
00:21:13 Velikost Říma stojí na bohatství Egypta.
00:21:17 Všechno budeš mít, a v míru!
00:21:20 Vede k tomu jediná cesta: Dosaď mě na trůn!
00:21:26 To zní jako ultimátum.
00:21:28 Nemáš jinou možnost.
00:21:30 Od toho, jehož jměním byl před chvílí otrok a srolovaný koberec.
00:21:35 Teď mám tebe, Césare. Jsou tu má vojska,
00:21:40 a fakt, že prostý smrtelník mě nemůže zabít.
00:21:43 Opět narážím na tvoji představu o své božskosti!
00:21:49 Ísis, je to tak?
00:21:53 Trvám na tom, abys vážil svá slova! Já jsem Ísis!
00:21:58 Uctívají mě miliony.
00:22:01 Nesmíš zaměňovat to co jsem
00:22:04 s božským původem, který každý váš generál získává s hodností!
00:22:09 Tuším, že Venuši sis vybral za pramáti svého rodu, že?
00:22:15 Teď musím já vznést požadavky.
00:22:18 Cesta tě unavila a přeješ si oddechnout.
00:22:22 Nejsem tvoje služebnice, Césare. Nečekám na dovolení!
00:22:24 Zadruhé nemáš žádná vojska. Ta jsou pryč. Nemáš čím platit.
00:22:29 Bohatství Egypta je nedostupné i tobě. Tak mi je neslibuj.
00:22:34 -Snad za den, za dva si promluvíme.
-To může být pozdě pro oba.
00:22:39 Tvoje bezpečí si beru na zodpovědnost.
00:22:42 A co tvoje vlastní?
00:22:45 Jsem připraven na to, co přijde.
00:22:48 Doufám.
00:22:50 A doufám, že se ani nezdáš moudrým, že jím jsi,
00:22:54 bůh, za něhož tě mají. Vy, římští vojevůdci, se jimi stáváte rychle!
00:22:59 Několik vítězství, několik masakrů! Ještě včera byl Pompeius bohem.
00:23:06 Zavraždili ho, viď?
00:23:07 Ano.
00:23:09 Protože mysleli, že budeš rád. Ty nejsi, viď?
00:23:13 Ne.
00:23:16 Vzpomněl jsem si, jak ho milovala má dcera.
00:23:21 Zemřela, když mu rodila syna. Dala mu ten prsten.
00:23:27 Spi dobře dnes v noci. Příští dny možná pro tebe budou těžké.
00:23:34 Dobrou noc.
00:23:38 Germanicu, doprovoďte královnu do jejích komnat!
00:23:42 Stráže!
00:23:51 Pozor!
00:23:54 Chodby jsou tmavé, pánové. Ale nemusíte se bát. Jsem s vámi.
00:23:59 Vpřed!
00:24:12 Nezdá se ti, že jsme dnes večer zvládli, co jsme mohli?
00:24:15 -Ráno moudřejší večera.
-Ne, pár věcí zůstalo.
00:24:18 Ruffione, napadlo tě, že naše mapy nejsou tak docela na úrovni?
00:24:23 Co je na nich špatného?
00:24:26 Už mám prostě na to čich.
00:24:37 Je makedonského původu. Nemá egyptskou krev.
00:24:40 To se oficiálně přiznává. Prý je mimořádně inteligentní a bystrá.
00:24:45 Královna je sečtělá, zběhlá v přírodních vědách a matematice.
00:24:50 Mluví 7 jazyky plynule.
00:24:53 Nebýt ženou, pokládala by se za vzdělance.
00:24:57 Nic mě tak nenudí, jako vzdělanci.
00:25:00 To je ctností vojevůdce!
00:25:03 Toto by nás mohlo zajímat víc:
00:25:06 K dosažení svých cílů Kleopatra používá mučení, travičství
00:25:11 a též své milostné nadání, které je údajně značné.
00:25:15 Její milence je prý snazší spočítat, než vyjmenovat.
00:25:19 Prý si vybírá. Jako muž. Nečeká, až si ji někdo zvolí.
00:25:25 Takže se našlo dost důvodů, že jsme tě nechtěli nechat s ní samotného.
00:25:30 Odpusť, neposlouchal jsem.
00:25:33 -Nemáš v úmyslu věřit Kleopatře?
-Ani na okamžik.
00:25:38 Důvěra! Z toho slova jsem měl vždy husí kůži.
00:25:42 Jako z vína. Kdykoli jsem se napil, následky byly vždy nedobré.
00:25:46 Nepiju ho a nevěřím lidem.
00:25:50 Byl to dlouhý a obtížný den. Příští budou delší a obtížnější.
00:25:57 Dobrou noc!
00:26:37 Klávie!
00:26:40 Klávie!
00:27:53 (zpěv)
00:28:09 (hudba)
00:28:36 (recitace)
00:28:38 Už je zase podzim, má milovaná Lesbie.
00:28:43 Hleď, přívaly římských listů padají, padají,
00:28:49 a milenci ožívají v polibcích, v příslibech jara...
00:28:53 Ochutnávám tvé jídlo. Je-li v něm něco zlého,
00:28:57 ať zlo padne na mou hlavu.
00:29:01 -(recitace pokračuje)
-...tak jako krása, žal.
00:29:09 Proč jsi přestal?
00:29:12 Na té chodbě něco se hýbe.
00:29:14 To Římané děsí své nepřátele. Dupají sloními tlapami.
00:29:19 Je to jen jeden muž. A za ním jdou další. César, bych řekl...
00:29:24 Myslíš?
00:29:30 Nesmíme zklamat mocného Césara.
00:29:32 Římané si vyprávějí úžasné zkazky o mé lázni,
00:29:36 o mých komorných a o mých mravech.
00:29:44 -Kleopatra mě žádala o slyšení.
-Včera, Césare.
00:29:47 -Měl jsem důležité věci.
-Královna má svou lázeň.
00:29:51 Snad by César mohl přijít později, nebo zítra.
00:29:54 Nemohl. Chopte se ho! Nezraňte ho!
00:29:58 Jsi dobrý sluha, Apolodore, dojdeš ocenění.
00:30:03 Počkejte tu na mě!
00:30:07 (zpěv a hudba)
00:30:20 -(recitátor)
-Tak žijme a milujme lásku
00:30:24 a stínem myšlenky nedbejme na klevety zestárlých a umlklých,
00:30:28 že slunce zapadnou a vyjdou opět,
00:30:31 když jednou sfouknem své světlo hořící krátce,
00:30:34 -usneme spánkem věčné noci...
-Vetřelec! Muž!
00:30:41 Á, to jsi ty!
00:30:44 Přála sis mě vidět?
00:30:47 Povolala jsem tě a to včera ke slyšení do trůnního sálu.
00:30:53 Bylo mi řečeno, že tam nemám povolen přístup.
00:30:56 Je to blízko místností, kde se zdržuje tvůj bratr.
00:31:00 Mně nebude nikdo říkat, kam smím a kam nesmím chodit!
00:31:04 -Když si ode mne nic nepřeješ...
-Až na svůj trůn!
00:31:12 Aspoň ses na tu návštěvu vhodně oblékl.
00:31:16 -Nejlepší zbroj?
-Téměř, ale ne na tvoji počest.
00:31:22 Já vím. Ráno jsi vykonal návštěvu Alexandrovy hrobky.
00:31:29 Zůstals u sarkofágu pěknou chvíli.
00:31:33 Rád bych věděl, odkud to víš.
00:31:36 Jen tak ses díval. A pak jsi plakal.
00:31:42 Pročpak jsi plakal, Césare?
00:31:47 -Ten muž krásně recituje. Slepý...
-Neubližuj mu!
00:31:51 -Ani jinému, kdo tak zná Catulla.
-Catullus neschvaluje tvé kroky.
00:31:56 -Proč jsi ho nedal zabít?
-Protože schvaluji jeho.
00:32:00 "Dokonce ani nebažím zjistit, zda černý jsi či bílý!"
00:32:07 Achilla táhne se svým vojskem k Alexandrii.
00:32:10 Svým počtem tě převýší 20x! 30x! Obklíčí královský okršlek!
00:32:17 Až na přístup od moře.
00:32:20 Zamýšlíš upláchnout, veliký Césare?
00:32:23 V nejbližší době ne.
00:32:26 Achilles může zaútočit zítra, pozítří, kdy se mu zamane!
00:32:30 Pravděpodobně.
00:32:32 I v nejdivočejších snech, jak bys mohl vůbec doufat,
00:32:35 že udržíš brány paláce proti té sběři?
00:32:39 A když si jednou řekneš: V nejbližší době...
00:32:42 Mí důstojníci to odhadují od týdne do nekonečna. Kolik ty?
00:32:48 Než se ocitneš bez vody? Bez jídla? S vojáky v krvi?
00:32:54 Než je sejmou jednoho po druhém, otráví v bordelech?
00:32:57 Jen pár dní, Césare. Nanejvýše pár dní.
00:33:02 Mám chuť s tebou souhlasit.
00:33:05 Mladý muži, znáte toto z Catulla?
00:33:08 Dej mi tisíc a tisíc polibků,
00:33:11 a až jich bude o mnoho tisíc víc, seškrábeme je, zapomeneme počet,
00:33:15 takže zlá závist nedozví se, jak mnoho jich bylo.
00:33:19 A odvrátí své zlobné oko.
00:33:25 V trůnním sále by to sotva tak bylo hezké!
00:33:31 -Má touha se ti zalíbit, Césare...
-Ty mlč!
00:33:37 Césare, jen pár slov.
00:33:41 Egyptské galéry nakládají mužstvo, zbraně, zásoby.
00:33:46 -Kdy mohou vyrazit proti nám?
-Zítra za přílivu.
00:33:50 -V noci je zapal.
-Lodě leží přímo u břehu.
00:33:54 -Oheň se může rozšířit na město.
-Nemohu riskovat blokádu.
00:33:59 A ne dříve, než v noci. Přípravy držte v tajnosti!
00:34:03 Dnešek potřebuji. Tak se drž!
00:34:10 Proč ne dřív, než v noci? K čemu chce dnešní den?
00:34:13 To ti nemohu říct. Aspoň prozatím.
00:34:24 Flavie!
00:34:26 Tady je to, Césare! Právě přišla.
00:34:29 Bohové by nás neměli tak napínat, Ruffione!
00:34:34 Je to lepší, než jsem doufal. Vyraž na cestu, už nemáš čas!
00:34:39 Ave César!
00:35:01 Říká se tomu epilepsie kvůli prohýbání způsobené svalovou křečí.
00:35:06 Tělo se zkroutí. Řekové takové pokládali za "miláčky bohů".
00:35:13 Alexandr Veliký, jak se říká, měl tu zákeřnou nemoc.
00:35:18 A jak se říká, César též.
00:35:23 Veličenstvo, omlouvám se. Knihovna...
00:35:26 -O čem to mluvíš?
-Římané podpálili egyptské loďstvo.
00:35:30 -Už byl čas.
-Oheň se rozšířil na město.
00:35:35 Chytlo jen pár budov, ale knihovna hoří!
00:35:43 Veliká knihovna...
00:36:00 Aristotelovy rukopisy...
00:36:05 Komentáře platoniků, hry, historie!
00:36:09 Testament hebrejského boha!
00:36:12 Kniha knih...
00:36:18 Vítr zahnal hořící galéry k obchodním lodím!
00:36:21 -Aspoň 5 jich už hoří tady!
-A naše lodě?
00:36:24 V bezpečí. Ale zajatci se vzdávají. Potřebuji lidi!
00:36:28 Ty ti nedám. Za chvíli si vezmu i tvé námořníky!
00:36:31 -(výkřik ženy)
-Nechte mi zbraň!
00:36:41 Měla bys útočit častěji na moje stráže! Šarvátky ti prospívají.
00:36:46 Jsi den ode dne krásnější.
00:36:49 A ty plešatější.
00:36:52 -Mám práci! Opravdu moc práce!
-Cítíš ten kouř?
00:36:58 Bylo nutné spálit egyptské loďstvo.
00:37:00 Když jsem je viděla naposled, bylo na vodě.
00:37:03 Bylo nutné je spálit v městských ulicích?!
00:37:06 Pár obchodních lodí... Hořící stěžně padly na ulice. Pár domů...
00:37:10 Velká knihovna alexandrijská...
00:37:13 Slyšel jsem. Je mi to velice líto. Nevadí ti? Musím tě požádat...
00:37:18 Vadí! Uhasíš laskavě ten požár?
00:37:21 Sestavujeme z egyptských zajatců hasičské sbory.
00:37:24 Chápu! Římané ohně jen zakládají!
00:37:28 Uteklas z dětského pokoje, abys zlobila dospělé? Máme práci!
00:37:33 Mám ji odvést, Césare?
00:37:36 Užívat římského génia k ničení,
00:37:38 rozvalit pyramidy, smetat města!
00:37:41 Jak se opovažuješ se svou hordou spálit moji knihovnu?!
00:37:46 Hrej si na dobyvatele, jak je libo, mocný Césare!
00:37:50 Pleň, vraždi, okrádej tisíce, miliony lidských bytostí!
00:37:54 Ale ani ty, ani jeden z tvých barbarů
00:37:58 nemá právo zničit jedinou lidskou myšlenku!
00:38:00 Dost! Nechte nás o samotě!
00:38:06 Pošlu pro vás, až s ní skončím. Nebude to dlouho trvat.
00:38:14 Kopí? Sekyry? Nebo mě hodláš hodit do ohně?
00:38:19 Je načase, abychom my dva si začali rozumět.
00:38:22 Ať mě máš za cokoliv, v prvé řadě jsem César!
00:38:26 A já Kleopatra, královna!
00:38:30 Prohlásím-li to a až to prohlásím! Nejsi nic víc!
00:38:35 Ave, César...!
00:38:39 Ty...
00:38:41 potomku dědičně zatížených, duševně zaostalých,
00:38:45 jak se opovažuješ někoho nazývat barbarem?!
00:38:48 Dcero opilého flétnisty, který si koupil egyptský trůn?!
00:38:51 -Nasadils cenu vysoko, vzpomínáš?
-Už vás všech mám po krk!
00:38:55 -I té vaší zašlé slávy!
-Mysli na budoucnost!
00:38:59 -Tak dělej, co ti řeknu!
-Dělat co řekneš?
00:39:03 Doslova? Jako bych byla něco, co jsi dobyl?
00:39:07 Budeš-li mi stát za takovou námahu.
00:39:10 To si chceš se mnou dělat vše, co se ti zachce?
00:39:15 A kdy se ti zachce?
00:39:17 Jsem rád, že to chápeš.
00:39:23 Nenasadíš si svůj vavřínový věnec,
00:39:26 abych věděla, že sám božský César mě vyznamenává svojí přízní?
00:39:31 Myslím, že moc mluvíš.
00:39:35 Slibuji ti, že se ti nebudu líbit.
00:39:39 -(bušení na dveře)
-Césare, útočí na Měsíční bránu!
00:39:45 Mají přesilu!
00:40:52 Ty balisty musíme vyřadit! Pošli tam ježka!
00:40:58 V ježka řaďte se!
00:42:14 -Teď už je čas zaútočit!
-Ne.
00:42:17 -Máme celou legii v záloze!
-Držme se na této čáře.
00:42:32 Dvě hodiny do úsvitu. Vydržíme, kde jsme!
00:42:35 -Co se stane za úsvitu?
-Ty nevíš? Slunce vyjde!
00:43:11 Řekni mužstvu, že jsme vyhráli. Propustky a víno pro obhájce brány!
00:43:16 Zálohy a jízda ať vyrazí stíhat Achillu!
00:43:20 -Máme ho v kleštích!
-A druhá část těch kleští?
00:43:23 Ruffio a vojska Mitridatova. V noci mu vyrazil naproti.
00:43:27 -Mitridates? Jak se sem dostal?
-Vyrazil, než jsme vypluli sem.
00:43:32 Nikdo neudrží Alexandrii se dvěma legiemi!
00:43:36 To jste mi přece kladli na srdce!
00:44:03 Ochutnávám tvůj nápoj. Je-li v něm něco zlého, ať zlo dopadne na mne!
00:44:14 Lotosi!
00:44:18 Tys otřela kraj číše, když ses napila! Proč?
00:44:23 Abych ji nepotřísnila ústy.
00:44:26 Lotosi! Ochutnej znovu!
00:44:39 Potinus řekl, že mě dá zabít! Odpusť mi, královno!
00:44:43 Odpusť mi, odpusť mi!
00:44:47 Odpouštím ti.
00:44:52 Tak to vypij!
00:45:20 Apolodore!
00:45:23 Apolodore!
00:45:31 Prosím o klid pro Gaia Julia Césara,
00:45:33 konzula Senátu a lidu římského! Vstaňte!
00:46:01 Co bude vyřčeno, nechť je zapsáno jako soud a výnos Senátu
00:46:05 a lidu římského.
00:46:08 Tohle není žádný soud! Stížnost nevznesl Řím, ale Kleopatra!
00:46:13 Lhala ti, Césare. Ona i její otroci ti lhali!
00:46:17 Nejsi z ničeho obviněn, Potine. Zatím.
00:46:21 Žaluji, žes rozdmýchával válku proti římskému vojsku,
00:46:25 že ses pokoušel zavraždit královnu Kleopatru.
00:46:29 Vinen jsi obojím. Jsi odsouzen k smrti.
00:46:51 Je tu moc světla. Zastiňte to slunce!
00:46:58 (výkřik muže)
00:47:08 Hodláš mě zabít také, Césare? Z čeho mě obviňuješ?
00:47:12 Král Ptolemaios je zbaven chranné péče Říma,
00:47:17 opustí tento palác během hodiny
00:47:19 a bude dopraven do tábora vojevůdce Achilly.
00:47:22 K Achillovi? Hodláš mě poslat k mým vlastním vojskům?
00:47:26 Doprovodí ho jeho učený přítel Theodokus.
00:47:30 Slyšels? Zachráníš se společně se mnou!
00:47:33 Nevyváděj, pitomče! Smím něco říci?
00:47:37 Ty víš, že Achilles je v pasti
00:47:40 mezi tvými legiemi a Mitridatovými vojsky.
00:47:43 Poslat tam krále může znamenat jeho smrt!
00:47:46 Riziko povolání těch, kteří chtějí být králi.
00:47:49 Ale nejsem král ani vojevůdce a nevím nic o válce. Jsem učenec!
00:47:56 Jsem muž pera a slova.
00:47:59 Slov bylo dost. Stačí. Vykonejte vše tak, jak jsem řekl!
00:48:27 Flavie!
00:48:31 Vrať Apolodorovi jeho dýku! Umyj ji. Lepí se Potinovou krví.
00:48:38 Ano, já vím. Jsem unavený. Slibuji, že jdu spát.
00:48:43 Tobě jsem povinen omluvou za to, co se ti málem stalo.
00:48:48 Mohu s tebou mluvit?
00:48:50 Jen chvíli.
00:48:52 Včerejšek rušný, noc dlouhá a ani dnes ráno zřejmě nebude klid.
00:48:57 Věděls, že Apolodorus zabije Potina?
00:49:00 Bylo od něj milé, že počkal, než Řím vynese rozsudek.
00:49:04 Můj bratr a Theodocus také zemřou, jak se zdá.
00:49:11 Patrně. Veličenstvo, jsem vyčerpán, omluvte mě.
00:49:15 Celou dobu jsi věděl, že žádné nebezpečí nehrozí, přiznej!
00:49:19 Že Mitridates k tobě vyrazil s posilami.
00:49:22 -Proč jsi mi to neřekl?
-Nevěřila bys mi. Musím jít...
00:49:27 Já bych ti věřila. Tys mi nedůvěřoval, že?
00:49:30 Ani na okamžik.
00:49:33 Před chvilkou jsi ze mne udělal nespornou královnu.
00:49:37 Jedinou vládkyni Egypta. Proč?
00:49:40 Možná zítra přes den si promluvíme!
00:49:43 -Proč?
-Je to lepší pro Řím.
00:49:45 -Lepší pro Egypt.
-Také. Prosím, jdi pryč!
00:50:15 To nebude potřeba.
00:50:17 Nebylo třeba, abych se prozradila. Mohla jsem zavolat Flavia.
00:50:23 Kolik nových špehýrek jsi vyvrtala? Nesledují nás náhodou i teď?
00:50:29 Uvidíš-li Flavia, pošli ho za mnou!
00:50:33 -Věčně se snažíš mě odehnat.
-Co víc bys chtěla?
00:50:37 Chci ti pomáhat.
00:50:40 Tady není pomoci, a nikdy nebude.
00:50:47 Teď už je...
00:50:49 Jednou se nebudu moci ukrýt a svět uvidí můj pád.
00:50:55 Skácím se v křečích před očima davu.
00:50:58 Budou se jen smát a pak mě roztrhají.
00:51:02 I bohové sami měli tu nemoc.
00:51:05 Hanibal, dokonce i veliký Alexandr.
00:51:09 A nakonec padli. A dav je rozsápal na kusy.
00:51:15 Tebe ne. Já na to už dohlédnu.
00:51:36 Jménem Senátu a lidu římského a z jeho vůle!
00:52:10 Ísis sama se vzdala svého místa v nebesích,
00:52:13 -aby byla tak krásná jako ty.
-Správně by ses na mne neměl dívat.
00:52:18 Nedívají-li se, jak zjistí, že tu jsem?
00:52:23 Měl bys klečet.
00:52:25 To tak! Před těmi holdujícími králi?
00:52:29 Tváří se, že nás nepozorují.
00:52:36 Máš hubená kolena.
00:52:39 Nejen hubená, ale nezvyklá podobným cvikům.
00:53:30 Kdybychom vyrazili ráno za svítání...
00:53:33 Co nás čeká zítra... Víc obilí?
00:53:36 To, co jsem viděl, může vyživit více legií, než jich Řím kdy měl!
00:53:40 -Dost, aby se nasytil svět.
-Tak víc zlata.
00:53:43 Proč si nekoupit svět? Máš zlata dost.
00:53:47 Zaplatila bych víc legií, než o kolik sis troufal říct.
00:53:51 Víc žuly, víc mramoru, víc milionů otroků na stavby, zbudují všecko!
00:53:56 Lepší cesty do Indie, kratší cesty na Východ,
00:53:59 -co může být lepší v Egyptě?
-Egypt o sobě. Sám smysl Egypta.
00:54:06 Jsem zodpovědný za Řím.
00:54:09 Alexandr to chápal, že odsud z Egypta by ovládl svět.
00:54:16 Byl velice mladý a ty ještě mladší.
00:54:19 V tvém věku mají takové sny naléhavost, která časem slábne.
00:54:25 César už nemá žádné sny?
00:54:28 To je risk v mém postavení.
00:54:31 Ale nutný, soudila bych já.
00:54:49 Nemohu být dlouho mimo Řím. Jsou tam problémy.
00:54:53 Marcus Antonius mě neustále vyzývá k návratu.
00:54:56 Na zpáteční cestě je nutné svést boje na východě i na severu.
00:55:00 I v Římě mám jistou opozici.
00:55:03 Nalož s ní jako s Achillou.
00:55:06 To je opozice jiného druhu. Osnovaná obratně, jako pavučinka.
00:55:11 Co se stane, když pavučiny pravidelně nevymetáš?
00:55:16 A ty věříš tomu Marcu Antoniovi?
00:55:20 Pokud někomu na světě, tak jedině jemu.
00:55:23 Ať za tebe smetá pavučiny a zůstaň se mnou!
00:55:27 Jednou tě snad prohlásili na rok diktátorem.
00:55:30 -S časem můžeš nakládat jak chceš.
-Ale nemohu ho zastavit.
00:55:36 Až se budeš vracet do Říma,
00:55:39 boje, které budeš muset cestou svést, jsou obtížné?
00:55:44 Neexistují neobtížné boje.
00:55:47 Četla jsem v tvých Zápiscích o tom, jak jsi táhl Galií...
00:55:51 Snese moje psaní srovnání s Catullem?
00:55:54 -No to je rozdíl.
-Nuda?
00:55:59 Možná jsou až příliš popisné.
00:56:02 Jsi taktní. Někteří kritici, Brutus třeba, říkali,
00:56:06 že má latina je nespisovná a vulgární.
00:56:10 Tolikrát jsi mu ušetřil život...
00:56:13 Proto, že říká se, že Brutus je tvůj syn. Je to pravda?
00:56:18 Já nemám syna.
00:56:21 -Calpurnia, tvá třetí žena...
-Čtvrtá.
00:56:23 Je za tebe vdaná jak dlouho? 12 let?
00:56:27 A César dosud nemá syna... Nemá děti.
00:56:31 Dobře se ví, že Calpurnia je neplodná.
00:56:34 Žena, která nemůže rodit, je jako řeka, jež vyschla.
00:56:40 Proč se máme o tom bavit?
00:56:44 A žena, víš, musí učinit vyprahlou zemi plodnou.
00:56:49 Musí dát klíčit životu i tam, kde život nebyl.
00:56:53 Tak jako matka Nil sytí a napájí zemi...
00:57:00 Já jsem Nil.
00:57:05 Já porodím mnoho synů. Ísis mi to řekla.
00:57:12 Moje ňadra jsou plná lásky a života.
00:57:17 Boky mám oblé a široké.
00:57:21 Takové ženy rodí jen syny.
00:57:47 Tenkrát poprvé, kdyžs tu stál sám, proč jsi plakal, řekneš mi to teď?
00:57:54 Protože jsem už něco ztratil. Čas k životu. Svůj.
00:58:00 Nesmysl!
00:58:02 Když dobyl celý svět, zemřel ve 32. Mně je 52.
00:58:08 Mně zůstává jen zabránit světu, aby dobyl mne.
00:58:14 Vždy jsi měl stejné ambice jako on. Musíš je mít stále!
00:58:20 Mám ti něco svěřit? Když mi bylo 32, v Hispánii,
00:58:25 přišel jsem k Alexandrově pomníku a plakal jsem tehdy také.
00:58:30 Vidíš to...
00:58:32 Chtěla bych, abys měl jeho meč. Aby sis ho vzal.
00:58:36 -Spočívá moc hluboko. -Vykopají ho.
-Je pohřben v čase.
00:58:41 -Ale Alexandrův plášť...
-Je těžké vracet čas.
00:58:46 Tak jeho sen. Osvoj si jeho sny, Césare!
00:58:53 Jeho velké cíle. Vytyč je tam, kde se jich vzdal.
00:59:00 Ze změti válečných tažení jeden svět.
00:59:05 A z jednoho světa jeden národ!
00:59:09 Jeden lid na zemi žijící v míru!
00:59:13 Konečně jsi mi řekla, co by sis ode mne přála!
00:59:17 -Od nás.
-A centrem jednoho světa,
00:59:20 jediného lidu, jediného národa Alexandrie?
00:59:23 -On ji zvolil! -Jsem Říman!
-On byl Řek. A co na tom?
00:59:29 -Je mi 52. Jemu bylo 32 a prohrál.
-My vyhrajeme!
00:59:33 Tvé sny, tvoje ambice...!
00:59:37 Jeden život nestačí na takové sny, takové ambice.
00:59:42 Plášť Alexandrův nemůže být těžký pro Řím a Egypt, nesou-li ho spolu.
00:59:49 Spočívá-li jeho meč příliš hluboko, tvoje vůle ho nahradí, Césare!
00:59:56 Máš ve zvyku směšovat politiku a vášeň.
00:59:58 -Kde začíná jedno a končí druhé?
-To nezačalo ani nekončí se mnou.
01:00:05 Kleopatro, ať je co je, ať to dopadne jakkoliv,
01:00:09 nech mě mému osudu.
01:00:12 Tvůj osud už není výhradně tvůj. Je také můj.
01:00:19 Brzy tu bude někdo, aby nesl i Alexandrův plášť
01:00:24 i Césarův meč i Césarovo jméno...
01:00:30 A v tom jménu bude vládnout Egyptu a kterékoliv zemi,
01:00:35 nebo celému světu, který mu dáme!
01:00:39 Naše dítě tě bude hodno, Césare!
01:00:46 Při Ísidě to přísahám!
01:00:54 Mohl bys odložit svůj návrat do Říma až do té doby?
01:01:27 Přijel jsem, jak nejdříve jsem mohl.
01:01:29 Antonius je v domě Césarově vždy vítaným hostem!
01:01:34 Ženo Césarova, dřív než Řím překroutí pravdu v mrzké klevety,
01:01:38 -chci ti sdělit, že...
-Že se můj muž oženil s Kleopatrou.
01:01:44 Mám chladné víno. Patří k tvým oblíbeným.
01:01:50 Obřad se konal, podle klevet, podle egyptských zvyků.
01:01:54 I tak to není nutné brát vážně.
01:01:56 Byl prohlášen egyptským bohem. Konečně oficiálně bohem.
01:02:03 To byl jistě šťasten.
01:02:05 Calpurnie, známe Césara oba dva.
01:02:09 Ten tzv. sňatek nemá podle římského práva žádnou platnost.
01:02:13 Určitě k tomu měl politické důvody.
01:02:15 Symbolické uznání společenství Egypta s Římem,
01:02:18 možná jen vyhověl nějakému barbarskému zvyku.
01:02:21 Jsi věrný a milý. Přišels, jak jsi mohl nejdříve.
01:02:26 Mrzká kleveta dorazila ještě dříve než ty a bratr.
01:02:32 Slyšels, že královna Kleopatra nosí Césarovo dítě?
01:02:39 Ano, Antonie, známe ho... Oba dva.
01:03:08 Vidím tu... Vidím tu...
01:03:13 Řím!
01:03:14 Mocný a osamělý a nemilovaný,
01:03:18 a paní tě opět pozvedne ze země na nebe!
01:03:23 A celý svět pozná zlatý svět spravedlnosti
01:03:26 a lásky.
01:03:29 Neb syn se zrodí Ísidě!
01:03:32 Neb syn se zrodí Ísidě.
01:03:36 Řím ho pozná v královském hávu,
01:03:38 Východ ho spatří v záplavě šperků
01:03:41 a klenotů! Syn Egypta a Říma...
01:03:50 Ten nalezne své království...
01:04:25 Uděláš přesně, co ti řeknu:
01:04:28 Až se dítě narodí, až ho pomažou a prohlásí korunním princem,
01:04:35 -vem ho k Césarovi.
-César přijde sem?
01:04:38 Ne. Přesně jak ti říkám. Vem dítě k Césarovi.
01:04:45 Před zraky jeho mužů, rozumíš?
01:04:48 Před zraky všech Římanů
01:04:53 ho polož k jeho nohám.
01:04:56 K Césarovým nohám.
01:04:59 Udělám přesně, jak říkáte.
01:05:11 (smích mužů)
01:05:19 Neboj se, to Césara neporazí!
01:05:21 Poznámka neukázněná i nevkusná!
01:05:24 (chřestění)
01:05:32 Césare, pamatuj na římské právo!
01:05:35 Pozvedneš-li to dítě před svědky, uznáš je za svoje!
01:05:37 Za občana římského, za dědice!
01:06:00 -(dítě vrní)
-Syn...!
01:06:09 -Mám syna!
-Ave César!
01:06:21 Prohlásili ho králem Egypta! On a ta Egypťanka ho nazvali Césarion!
01:06:26 Princ Césarion! Je snad lepší jméno pro dědice římského trůnu?
01:06:30 V Římě není žádný trůn! Ani by César žádný nestrpěl!
01:06:35 Všichni víme, jak si vždy přál syna! Jsem šťastný, že ho má!
01:06:41 Chápeme, že jsi štěstím bez sebe. Když ho César uznal za svého syna,
01:06:46 nikdo se už nebude ptát, jak to bylo s Brutem.
01:06:49 Je to úleva, když si tě nevšímají, Gasco?
01:06:52 Když tě neprokouknou, co jsi zač?
01:06:55 Chvástal, švindlíř, mluvka a baba!
01:06:57 Brute, po tvých lichotkách se Gascovi zatočí hlava.
01:07:00 A pak spatří Marca Antonia.
01:07:05 Toho se musíme obávat víc, než toho kojence.
01:07:09 Snad je dobré pro blaho Říma, že César zůstal tak dlouho v Egyptě.
01:07:14 Co tu není, lid ho začal uctívat jako boha.
01:07:17 Proč by se měl vracet a ukazovat, že je také smrtelník?
01:07:20 Jsou tací, kteří se bojí jeho ctižádosti.
01:07:24 Že by chtěl zničit republiku?
01:07:27 Ano, to chce. Já přísahám, že chce!
01:07:31 Máš jazyk starý, ale ostrý, Cicero!
01:07:34 Dej pozor, jak s ním zacházíš. Jednou ti utne hlavu!
01:07:38 To spíš tvůj meč, Antonio!
01:07:40 Je stejně ostrý a rychlý a děsí se hlav.
01:07:47 V Senátě to dnes asi bude silně čpět vínem.
01:07:50 Musíme dýchat střídmě!
01:07:57 Octaviane, jak se jmenuje ten Césarův syn?
01:08:01 -Také tě štve?
-Ne.
01:08:05 Řekls to jen napůl úst. Jako by ti slova byla jako zlato.
01:08:09 Jako své zlato. Užívám je, kdy jsou nejvíce třeba.
01:08:14 A svoji mužnost? Má přítelkyně má sestru.
01:08:19 Tu také.
01:08:21 Aha. Poslyš, Octaviane, je možné, že až zemřeš,
01:08:25 zemřeš, aniž bys vůbec byl naživu.
01:09:01 Myslelas, že odjedu bez rozloučení se synem a s tebou?
01:09:06 Mysleli jsme si se synem,
01:09:09 že budeme mít chvíli k dobru, přijdeme-li k tobě sami.
01:09:17 Zapamatuj si, můj synu:
01:09:20 Co nepustíš z ruky, to ti nikdo nevezme.
01:09:27 Ave a sbohem, malý Césare!
01:09:43 Je tomu stovky let, co jsem ležela u tvých nohou zabalená v koberci?
01:09:50 Bylo to včera?
01:10:03 -Kdy pro nás pošleš? Kdy?
-Brzy.
01:10:06 -Jak brzy? -Uplyne hodně času, než se dostanu do Říma.
01:10:12 -A potom jak brzy?
-Až bude příhodný čas,
01:10:17 Čas není nikdy příhodný. Je to tvůj nepřítel, Césare.
01:10:21 Mám ho porazit? Jaký plán navrhuješ?
01:10:25 Přivezu do Říma svého syna. Řím pozná Césarova syna,
01:10:32 jenž bude vládnout Césarovu světu.
01:10:36 -(hluk dveří)
-Césare!
01:10:39 Příliv bude už brzy proti tobě.
01:10:58 Tak nejen čas, i příliv.
01:11:01 I jako bohové proti němu zmůžeme jen málo.
01:11:17 (komentátor)
01:11:19 Trvalo dvě léta, než se César po bojích v Africe
01:11:24 a malé Asii vylodil v Itálii, navrátil se konečně domů,
01:11:28 mohl oslavit své triumfy a uspořádat své záležitosti.
01:11:55 Senát se usnesl propůjčit Césarovi hodnost, privileje a titul
01:12:00 doživotního diktátora Říma!
01:12:03 Diktátor Říma...! Konečně se stal pánem Říma!
01:12:08 Apolodore, okamžitě všechno připrav k odjezdu!
01:12:12 -Lodě, sluhy...
-Jsme připraveni vyrazit!
01:12:14 Nic mu nezabrání, aby pro nás poslal!
01:12:17 -Být i jen na jeho korunovaci...!
-Veličenstvo,
01:12:21 Tři dlouhé, ztracené roky!
01:12:24 Proč Senátu trvalo tak dlouho, co celý svět už věděl tak dávno,
01:12:29 že César je pánem Říma?!
01:12:32 Ruffio si přeje něco říci.
01:12:35 -Veličenstvo to zřejmě nechápe.
-Je to jasné!
01:12:39 Stal se doživotním diktátorem Říma!
01:12:42 Pravda. Avšak pro Římany existuje rozdíl mezi diktátorem a pánem.
01:12:47 -Nikdo se nemůže zvát pánem Říma.
-Proč ne?
01:12:51 To by souznělo se slovem, které by Říman nestrpěl: Král.
01:13:04 A doživotní diktátor je tedy co?
01:13:06 Mít doživotní úctu a vážnost římského lidu.
01:13:11 A rozkazy toho diktátora?
01:13:14 Musí být vždy schváleny Senátem Říma.
01:13:20 Díky, Ruffione.
01:13:29 -(dětský smích a hlásek)
-Nepřítel, nepřítel!
01:13:32 Na něho! Nepřítel!
01:13:36 Nepřítel!
01:13:42 Sesogene!
01:13:46 Asi máte za podivné, mám-li navrhnout takové uvítání Kleopatře.
01:13:52 -Ano. -Egypt byl konec konců uznán za spojence Říma.
01:13:57 Ale byl jsem překvapen těmi, kteří hlasovali pro.
01:14:02 Smím vám vyjádřit vděk za možnost zúčastnit se dnešního zasedání?
01:14:07 Bylo povznášející slyšet svobodné slovo svobodných účinně vyřčené!
01:14:15 Asi mu na tom záleží. Nevidím nic podivného v tom, povolme mu to!
01:14:20 Od dneška nezapochybuji nikdy o rozsahu egyptského jmění!
01:14:25 Nemám rád Ciceronovy narážky. Egypt nemá zlato na čest senátora!
01:14:31 Ale víc než dost, aby si koupil jeho hlas.
01:14:37 Jakpak to bylo?
01:14:40 "Řím ho pozná ve zlatém hávu..."
01:15:02 Podle všech zpráv přivítání v ulicích bylo mimořádné!
01:15:06 Královna řekla, aby se průvod tak pohyboval, aby si to lid vychutnal.
01:15:11 Skoro věřím, že se Kleopatra rozhodla podmanit si občany římské.
01:15:17 Máme všechny důvody, abychom doufali v její úspěch.
01:20:33 Něco takového nezažil Řím od Romula a Rema!
01:21:29 Jak je nebojácný!
01:21:32 Jak je nebojácný, že?
01:23:36 Vaše královna si podmanila srdce lidu!
01:23:39 Srdce lidu? Ano.
01:23:53 A teď kráčej jako král rovně! Naslouchej jásotu davu!
01:23:59 Usedni na trůn, ukloň se vpravo, vlevo.
01:24:03 Zamrač se na někoho, kdo tě rozladil.
01:24:07 Výborně! Třesu se. Vidíš, jak se třesu?
01:24:12 Ne! Nesměj se!
01:24:14 Třesou-li se, nesměj se! Netřásli by se!
01:24:17 Defilují před tebou zajatci, jeden za druhým.
01:24:20 Tenhle nemá konexe, je bezvýznamný.
01:24:24 Ty ale chceš, aby tě měli za velkodušného. Co řekneš?
01:24:28 Já prominu ti.
01:24:31 Nahlas! Když dáváš milost, tak ať je to slyšet!
01:24:34 Já prominu ti!
01:24:38 No, tak kdo sem jde teď?
01:24:42 Tvůj přítel. Tys mu věřil, ale on tě zradil!
01:24:46 Je mocný, vznešený, bohatý,
01:24:48 kleká před tebou, prosí, abys byl zase jeho přítelem a uvěřil mu!
01:24:53 Co pak, malý králi?
01:25:04 César si musí přát, co má poroučet.
01:25:08 Suším bažiny, abych Řím zbavil malárie.
01:25:11 Dělám to snad pro sebe?
01:25:14 Chci napřímit tok Tibery a rozšířit přístav!
01:25:17 To snad já dělám pro sebe? Musím si přát výstavbu silnic,
01:25:22 knihoven pro všechny svobodné v Itálii?
01:25:26 To jsou přání cenná a hodna našeho souhlasu.
01:25:29 "Hodna našeho souhlasu..."
01:25:32 Má César předstupovat před Senát a třást se, že propadne?!
01:25:36 To se má Senát přestat usnášet, jak přispět blahu Říma?!
01:25:40 -Navrhuješ zrušit platnost zákonů?!
-Já musím být zákon!
01:25:44 Mé slovo přispěje k blahu Říma!
01:25:48 Nebo mě raději zbavte toho prázdného titulu "diktátora"...
01:25:53 Meč už nosím moc dlouho a těžko se spokojím jenom s pochvou.
01:26:02 César si vzpomene na význam titulu ditátor v čase, kdy ho získal.
01:26:07 Krajní pocta velikému muži jako vděčnost
01:26:11 za triumfy v jeho službách.
01:26:14 Brute, dobře si vzpomínám na ty triumfy.
01:26:18 A ty? Doufal jsem, když ses třásl v Antoniových rukách,
01:26:23 když tě chtěl zkrátit o hlavu a měl proč,
01:26:28 život ti zachránil můj rozkaz a neměl jsem k tomu poradní sbor!
01:26:32 Na můj rozkaz, diktát, jsi dnes tu tu se svým blábolem o poctách!
01:26:38 Posaď se...
01:26:41 Už nechci další bezvýznamná uznání a privileje,
01:26:45 hory výsad, které mne mají ukonejšit!
01:26:48 Radši nechci být nic. Zůstanu pokorným mužem sloužícím vlasti.
01:26:56 Proč jsou oči soch vždycky tak neživé?
01:27:01 Viděl kdy někdo z vás Nil?
01:27:04 Ušetřte si cestu. Ona ho chová v očích...
01:27:10 -Navrhuji, Césare, je pozdě...
-Velmi pozdě pro Řím.
01:27:15 Já jsem mluvil, Cassie! Já jsem...
01:27:21 Kde jsem přestal...?
01:27:22 "který slouží vlasti"!
01:27:25 Ano. A sloužil jsem celý život.
01:27:29 Dobyl jsem pro Řím víc než půlku světa.
01:27:32 Většina z vás vděčí za své statky a tituly mně.
01:27:35 Teď uděláte, co vám řeknu:
01:27:40 Prohlásíte mě imperátorem!
01:27:49 Není třeba, abyste znovu usedali.
01:27:52 Smím ti, vznešená královno, poděkovat za tvou pohostinnost?
01:27:58 Dobrou noc.
01:28:04 Díky. Dobrou noc.
01:28:15 Cítí se popuzeni, když je zavoláš sem, místo abys šel do Senátu.
01:28:20 Popuzeni jsou?
01:28:23 Stejně nechápu, proč oči sochy vždy jsou tak bez života...?
01:28:35 To já jim vadím tím, jak se se mnou chlubíš.
01:28:39 Zneužijí to a odepřou ti, co už je dávno tvé!
01:28:43 A to božím právem! Není to tak?
01:28:49 Ano, správně!
01:28:52 Takže "božím právem".
01:28:55 Necháme Senát, ať to na svých zasedáních řádně posoudí!
01:29:08 A víš ty vůbec, po čem toužíš tak naléhavě?
01:29:14 Já to vždycky věděla.
01:29:17 A César?
01:29:19 Jsem práva mluvit za něj?
01:29:24 Ne. Dobrou noc.
01:29:34 Je vhodné stát před sochou bohyně, kterou César umístil v chrámu,
01:29:39 -nebo musíme jako Římané klečet?
-Ještě ne.
01:29:43 Tamhle zůstalo místo pro jiné božstvo!
01:29:46 Stane-li bůh César po boku bohyni Kleopatře,
01:29:50 -Řím se bude plazit před oběma!
-Jestli ten den přijde!
01:29:54 -Žádá být imperátorem.
-To z něj mluvila nemoc.
01:29:58 Jeho nemoc nakonec zahubí nás všechny!
01:30:01 Jen žádal být imperátorem, ale už se sám prohlásil za boha!
01:30:04 Imperátor a bůh! Už ne jen král! Brute, otevři oči!
01:30:10 Co si ode mne přeješ?!
01:30:13 Myslí-li lidé na čest Říma, myslí na jediného muže. Na Bruta.
01:30:18 Při tvé cti a odpovědnosti, kterou neseš, Brute,
01:30:22 zachraň Řím od Césara!
01:30:24 -Nemůžeš žádat, abych ho zničil!
-Pak ať César zničí Řím.
01:30:46 Antonius přišel ze schůzky s přáteli s dobrými zprávami!
01:30:50 Zítra Lucius navrhne Senátu, abych se stal králem.
01:30:56 Ale tomu nerozumím...
01:31:00 Král a imperátor!
01:31:02 To projde?
01:31:04 V posledních měsících jsem si užíval výsad, které má diktátor.
01:31:09 Třeba právo jmenovat senátory. Už půl Senátu jsem jmenoval sám!
01:31:16 Vzals to jako s Mitridatovým vojskem. Je pořád na pochodu?
01:31:21 Projde to, a zítra na březnové Ídy, v pamětihodný den,
01:31:26 -Senát mě prohlásí králem Říma!
-Králem ano, ale ne Říma.
01:31:32 Ne Říma? Kdes to vzal?
01:31:34 Chtějí, aby ses stal králem impéria až na Itálii.
01:31:39 Bojí se, Césare, jak tvých přátel,
01:31:42 tak hlasu lidu. Možná za čas.
01:31:45 Bát se "hlasu lidu"... Ztrácet čas s hlasem lidu!
01:31:50 Králem všeho, až na Řím?!
01:31:54 Králem chatrčí v Gallii, bažin v Britanii?!
01:31:57 Celého impéria až na Itálii.
01:32:01 To já nepřijmu!
01:32:02 A to myslí jako prázdné gesto. Další titul, který ti zalichotí!
01:32:08 -Uchlácholí tě.
-Nic víc?
01:32:11 A to by prošlo?
01:32:15 Tak to přijmi, Césare!
01:32:17 Nikdy jsem se nespokojil s půlkou vítězství!
01:32:20 Nespokojíš se, mocný Césare!
01:32:24 Řeknu ti jen to, čemus mě učil!
01:32:26 Vem si kousek, ještě kousek, až to konečně získáš všechno.
01:32:31 Ať tě prohlásí králem!
01:32:33 Byť bys vládl stromům v Malé Asii, zbytek přijde sám!
01:32:39 Mám znovu jít cestou, kterou jsem už jednou ušel?
01:32:42 To, cos ještě nedobyl, cos ještě nedokázal, teď na tebe čeká!
01:32:47 Římské legie ve všech provinciích stanou se našimi legiemi!
01:32:51 A zlato, ta síla Egypta, tvého Egypta!
01:32:56 Můžeš dobýt celý svět a sklonit ho pod svou vládu!
01:33:00 Nechápeš to?
01:33:03 Králové nejsou voleni, bozi nejsou voleni!
01:33:08 Nejen Řím, ale italský poloostrov ti padne do ruky jako kapka potu!
01:33:14 Ať tě provolají králem, a ti slouží!
01:33:17 Pro Césara dobydeme svět, o kterém nesnil ani Alexandr!
01:33:24 Řím... Co byl Řím, když zemřel Sulla?
01:33:27 Když Crassus ztratil vojska?!
01:33:30 Titíž se kolem mne shlukovali v ulicích a vyli jak zděšení psi:
01:33:33 Césare, spas nás!
01:33:36 Chtěli mě provolat králem a já si to nepřál tehdy.
01:33:40 (výkřik)
01:33:51 Hodili ho přes zeď. Nehezký pohled. Bylo by lépe, kdyby Veličenstvo...
01:33:56 Titus! Lichvář! Proč ho zavraždili a proč ho sem hodili?
01:34:00 Asi to má být varování. Možná jsem na řadě.
01:34:05 Což by se... Kde byl Césarion, můj syn?
01:34:09 Nedaleko odtud. Polekal se.
01:34:19 -Lepidus... Kolik legií teď má?
-15, možná víc.
01:34:22 -Kde?
-Ve Skythii.
01:34:25 Dnes povečeříme s Lepidem a hovořme o vojsku a o těch, kdo mají zemřít.
01:34:31 A nazítří ať mi v Senátu nabídnou třeba lybijské písky! Přijmu je.
01:35:16 Toto je veliký César, miláček Říma!
01:35:21 A jediný z nás, který musí zemřít, aby Řím žil!
01:35:27 Když se to musí stát, proveďme to beze studu a bez bázně.
01:35:32 Má-li se svět dozvědět, že Řím nechce krále,
01:35:36 proveďme to jako veřejný a čestný čin občanů za bílého dne!
01:35:40 Za kterého bílého dne, Brute? Zítra?
01:35:45 Na zasedání Senátu?
01:35:50 A vezmeme si zbraně, jak jsme tu.
01:35:57 Decime, zítra zrána půjdeš pro Césara a dovedeš ho do Senátu.
01:36:03 Marcus Antonius nesmí do kurie vstoupit s Césarem.
01:36:07 Najdi si záminku, odveď ho stranou, cos včera slyšel u Lepida v domě.
01:36:11 Vzpomněl jsem si: Kdysi se nás zeptal César,
01:36:16 jaký druh smrti bychom zvolili.
01:36:19 Když došlo na Césara, podíval se na mne a řekl: Náhlou.
01:36:26 Zvláštní, že?
01:36:51 Bál jsem se, že budeš ještě spát.
01:36:53 Césarion spí. Byl vzhůru skoro celou noc.
01:36:57 -Vyděsila ho bouřka...
-Prý ne. Já bych řekla, že ano.
01:37:02 Máš ještě čas zajít dovnitř?
01:37:05 Čeká mě Decimus. Chce mě doprovodit do Senátu.
01:37:09 Decimus? Už tě někdy doprovázel?
01:37:12 Mazaný politik. Nechce prohloupit, bude-li mi po boku v tento den.
01:37:17 Měj Antonia po boku!
01:37:21 I ty? Což se římské dámy dnes nakazily strachem jako rýmou.
01:37:28 Calpurnie mě zapřísahala, abych vůbec nechodil do Senátu!
01:37:31 Proč nechtěla, abys tam šel?
01:37:35 Špatně spala, to je všechno.
01:37:37 Vzbudila se s křikem, hřmělo a blýskalo se.
01:37:41 Zdálo se jí, že mě zavraždili. Že viděla mě, či sochu v krvi.
01:37:47 Sluhové vyprávěli, že viděli ohnivého muže na nebesích
01:37:52 a divné věci se seběhly ve městě. Zvláštní ptáci byli na Fóru.
01:37:56 Prý jeden vlétl do Senátu. Nesl snítku vavřínu.
01:37:59 Upustil ji u paty Pompeiovy sochy.
01:38:04 Pompeius...
01:38:07 -Mám strach!
-Nesmíš říct, abych tam nešel!
01:38:11 I já se mám bát? Má se říkat synu,
01:38:15 že se otec zřekl světa kvůli bouřce?
01:38:18 Má Césarův duch couvnout před pověrou smrtelných?
01:38:22 Cítím, že mě teď potřebuješ. A já ti nemohu pomoci.
01:38:27 Pomoz mi žít tak, jak jsem žil. Vždy jinak, než ti druzí.
01:38:31 Ti, pro které je život věčný strach z umírání.
01:38:37 Tví bozi a mí bozi tě provázejí.
01:38:44 Svět je, až na tebe, doménou slabých a malých.
01:39:51 Oheň... Oheň hoří...
01:39:54 Oheň hoří... Vichry zkázy duní...
01:40:02 Říme!
01:40:03 Mocní a osamělé vichry zkázy dují proti tobě!
01:40:08 Bouře a krupobití zahubí obilí, ptáky a všechno živé na Zemi!
01:40:13 Nebesa!! A boj též...
01:40:22 (dramatická hudba)
01:42:25 Můj syn!!
01:42:43 (dav skanduje)
01:42:46 César! César!
01:42:52 (přehlušuje řečníka)
01:43:07 (hudba)
01:43:21 (dav stále hlučí)
01:45:24 -Přišel bych dřív, bylo moc práce.
-Asi jsi ji provedl velice dobře.
01:45:32 -Je to tam?
-Ano.
01:45:38 V Egyptě stavíme věčné pomníky našim hrdinům.
01:45:43 Tady je pálíte jako smetí.
01:45:46 -Sbohem.
-Přivedl jsem X. legii a Ruffiona!
01:45:51 Nemám se čeho bát? To není důvod, proč tu být.
01:45:56 Seběhlo se to tak rychle...
01:45:59 Najednou abych sesbíral kusy rozbitého světa.
01:46:02 -César, a ty utíkáš takhle v noci?
-Mám zůstat? Proč?
01:46:07 Na objasňování pocitů jsem unavený.
01:46:11 A s tebou, i když jsem v kondici, těžko hledám slova.
01:46:15 Vždyť mluvíš tak dobře, Antonie.
01:46:18 Jak prý dojímavě jsi četl Césarovu závěť tvým plačícím,
01:46:22 vraždícím, svobodným občanům Říma,
01:46:26 kde jmenoval svým dědicem svého prasynovce Octaviana!
01:46:30 Znal jsem jeho důvody pro to!
01:46:33 Kdyby Octaviana nejmenoval, kolik hodin bys se synem žila?
01:46:39 Kdyby se César stal králem, myslíš, že by po něm dědil Octavian?
01:46:47 V každém případě je konec Césarův
01:46:51 i jeho snů, které zničili s ním.
01:46:54 Napřed Alexandra,
01:46:58 pak Césara. Ale teď je konec.
01:47:02 -Teď musí být pořádek v Římě.
-V Římě?!
01:47:04 Brutus, Cassius a další utekli. Musíme je dopadnout a zabít.
01:47:08 Posmrtně César musí dostat pocty, které mu upřeli zaživa.
01:47:12 -Stane se bohem.
-Mrtvý král, mrtvý bůh...
01:47:16 -Už není hrozbou Římu.
-Césarion může žádat titul krále.
01:47:23 U jaké soudní instance bych měla tento nárok vznést?
01:47:26 Já ho předložím římskému Senátu. Já sám.
01:47:32 Já ti věřím. Ano...
01:47:35 Jakmile se vznešení senátoři přestanou chechtat,
01:47:38 můj syn a já vyhlásíme válku Římu?!
01:47:42 Ne, na to by bylo třeba Césara.
01:47:46 Máte velice málo času.
01:47:50 Nového Césara...
01:47:54 Ale díky, nezapomenu na tvou laskavost.
01:47:58 -Vzdáváš se příliš snadno.
-Vskutku?
01:48:02 -Dovol mi přijet do Alexandrie.
-Kdykoli je libo. -Hned.
01:48:07 Kdybych mohl...
01:48:10 Rozhodně na to nezapomeň.
01:49:25 Skryté titulky: R. Světecký Česká televize 2006
Film Kleopatra režiséra Josepha L. Mankiewicze patřil k nejnákladnějším dílům světové kinematografie ve své době. Byl dokončen v roce 1963 a získal 4 Oscary z 9 oscarových nominací. Tento historický epos sleduje pohnutý život nejslavnější a poslední egyptské královny z rodu Ptolemaiovců, její triumfy i bolestné prohry.
První část velkofilmu nás přenese do doby Caesarovy po bitvě u Farsaly. Caesar připlouvá do Egypta, kde soupeří o moc sourozenci Ptolemaius a Kleopatra. Caesar rozhodne o Kleopatřině nástupnictví. Zároveň vzbudí lásku pyšné královny, která mu porodí syna Caesariona. Aby posílila postavení Egypta vzhledem k Římu, Kleopatra dokáže spojit nejvyšší státní zájmy s hlasem svého srdce. Jejich láska byla násilně přerušena zavražděním Caesara členy senátu. Zlomená a pokořená královna se vrací zpět do rodného Egypta…
Divácky vděčný film s velkolepou výpravou přinesl i výborné herecké výkony. Za všechny jmenujme Elizabeth Taylorovou, Richarda Burtona a Rexe Harrisona.
