00:00:01 .
00:00:44 Ahoj kluci, vítejte v Brně.
-Ahoj. -Ahoj.
00:00:48 -Jaká byla cesta?
-Strastiplná, plná vedra.
00:00:53 -Jak se jinak vede?
-Dobře.
00:00:56 -Ale víš co? Nebudeme mařit čas, pojďme radši hrát.
00:00:58 -Studio je skutečně tím směrem, ale my jsme pro vás tady
00:01:01 našli prostory, které se ještě nikdy nevyužily,
00:01:04 takže dnes budete hrát pod širákem, ve studiu a pod širákem.
00:01:09 Je to tímto směrem. Pojďme.
-Jo.
00:01:35 Odplouvám, za mnou přístav hoří, lodi planou,
00:01:44 odplouvám, ostrovy se noří do vln zpět.
00:01:54 Slzy jak smůla černý z plachet kanou,
00:01:59 počítám svoje věrný - je jich 5.
00:02:25 Oceán, jabloňový květ se na něm zmítá,
00:02:35 oceán, široširý svět, co málo znám. Kormidlo držím pevně, skoro svítá,
00:02:49 nebudu dávat levně to, co mám.
00:03:16 Pobřeží, pošetilost, kterou dobře cítím,
00:03:25 pobřeží a dívka, již jsem kdysi trochu znal.
00:03:35 Olejem naplň lampy, ať mi svítí, moře je plné útesů a skal,
00:03:47 když nerozsvítíš, budu bloudit dál...
00:04:12 -Je zajímavé, jak my v československé populární hudbě
00:04:16 jsme se naučili škatulkovat. Musíme mít každého hudebníka,
00:04:19 interpreta zařazeného do nějaké škatulky,
00:04:23 abychom mohli pak definovat to, co dělá. Ty jsi například
00:04:26 nejprve hrál v trampské kapele, pak jsi se osamostatnil
00:04:29 jako trampský písničkář, pak z tebe folkaři udělali
00:04:33 folkového písničkáře a všechny jsi překvapil
00:04:37 svojí 2. dlouhohrající deskou, která byla nahrána
00:04:41 v čistém stylu country, takže to byl takový menší šok.
00:04:47 Ostatně, podobně šokoval své příznivce také Američan
00:04:51 Chris Christopherson, se kterým máš hodně společného.
00:04:56 -No, je otázka, jestli hodně společného, je to lichotivé.
00:05:02 Mám s ním společné to, že oba neumíme zpívat.
00:05:05 To je pravda. Jinak ho mám rád, protože ty jeho písničky
00:05:11 mi mluví z duše. A co se týče těch škatulek,
00:05:16 ono je to takové problematické, venku si s tím nikdo hlavu nedělá.
00:05:20 To je takový český národní zvyk, nejdřív si to zařadíme
00:05:25 a pak s tím teprve budeme zacházet.
00:05:28 Tak nějak mi to připadá.
-Ale já si stejně myslím,
00:05:31 že je dobře, že tě nedokážeme nikam zařadit,
00:05:34 nikam zaškatulkovat, že se můžeme těšit
00:05:37 na každé nové setkání s tebou a s tvými písničkami.
00:05:42 -Já doufám.
00:05:49 Člověku životní omyly sbíjejí kříže.
00:05:59 Pro 1 víkend jsme na chvíli rozbili mříže.
00:06:11 Z očí číst ti jízdní řád, kolej cíl a čas.
00:06:22 Je tisíc míst, co můžou hřát, tisíc - někde v nás.
00:06:33 Napůl smích a napůl strach, co teď' s námi dál.
00:06:44 Padal sníh a na římsách nám před očima tál.
00:06:53 Napůl smích a napůl strach, co teď s námi dál.
00:07:04 Padal sníh a na římsách nám před očima tál.
00:07:14 Končí blues, je půlnoc pryč, už budeme muset jít.
00:07:25 Mus je hnus a dlouhej bič víš, muset není chtít.
00:07:34 V kůži lak a dlouhej šrám, blíž a dál a blíž.
00:07:45 Pak noční vlak a každej sám, každej na svůj kříž.
00:07:55 V kůži lak a dlouhej šrám blíž a dál a blíž.
00:08:05 Pak noční vlak a každej sám, každej na svůj kříž.
00:08:16 Člověku životní omyly sbíjejí kříže,
00:08:30 pro 1 víkend jsme na chvíli rozbili mříže.
00:08:48 -Ty jsi říkal, Wabi, že jsi se stěhoval. To znamená,
00:08:51 že jsi měl spousty problémů, které s hudbou možná neměly
00:08:54 nic společného. Nebyla to jistá stagnace?
00:08:58 Je to takové hrozné slovo...
-No, jak se to vezme, byla a nebyla
00:09:09 -Takže jsi se odmlčel.
-Já jsem se do jisté míry
00:09:12 trošku odmlčel. Ale já si myslím, že u té muziky je to takové,
00:09:16 nebo vůbec u jakékoliv tvůrčí činnosti,
00:09:21 že člověk je trošičku jako houba, že se nejdřív musí nasát,
00:09:26 aby bylo co vyždímat. A navíc jsem měl pocit,
00:09:31 že nestačí jenom napsat písničku, třeba dobrou, a jenom ji zazpívat,
00:09:37 ale že by se to mělo už dělat trošku tak,
00:09:45 aby to byla muzika, nejenom zpívaná básnička.
00:09:48 -Zrovna mě napadá zase takové slovo,
00:09:51 které se dneska používá úplně jinde, než v hudbě,
00:09:53 ale jde o vyšší kvalitu.
-SMĚJE SENo, když na tom trváš,
00:10:00 tak jde o vyšší kvalitu.
-A k tomu sis samozřejmě přizval...
00:10:03 -Pozval jsem si Oldu Bartase. Hrajeme spolu už 2 roky.
00:10:09 -Taky vím, že jste se dali na studia.
00:10:12 -No, tak dali a nedali. Je to konzervatoř a není to konzervatoř.
00:10:19 Zatím to statut konzervatoře nemá. Je to prostě lidová konzervatoř.
00:10:25 -Takže se věnujete i vážné hudbě.
00:10:28 -My se vážně věnujeme hudbě, ale ne vážné.
00:10:38 Rád bych se zeptal těch, kteří vědí,
00:10:41 proč místo zlatem platíme mědí,
00:10:44 proč nejsme bílí a proč jsme jen šedí.
00:10:51 Ti, co chytrou kaši jedí, určitě mi odpovědí,
00:10:56 že z nouze si žijem a milujem z nouze,
00:10:59 zpíváme málo a kecáme dlouze a tváře si myjem v blátivý strouze,
00:11:05 když se čistá nesežene ani v lese u pramene.
00:11:11 Tak dlouho se džbánem, až ucho upadne,
00:11:15 jablko od stromu daleko nepadne, než holub na střeše,
00:11:19 líp vrabec v hrsti, tohle mi jde proti srsti,
00:11:23 zatraceně proti srsti.
00:11:26 Z nouze si žijem a milujem z nouze, zpíváme málo a kecáme dlouze
00:11:33 a tváře si myjem v blátivý strouze, když se čistá nesežene.
00:11:38 Je to pravda a ne že ne.
00:11:41 Řekni mi, holka, čí je to vinou, že ty chceš jiného, on zase jinou,
00:11:47 čím je to daný, že ti praví se minou,
00:11:50 ti nepraví, že se berou, potom se div nesežerou.
00:11:56 Z nouze si žijem a milujem z nouze, zpíváme málo a kecáme dlouze
00:12:02 a tváře si myjem v blátivý strouze, když se čistá nesežene,
00:12:08 je to pravda, a ne že ne, že cesty už jsou vychozené
00:12:14 a uzené je vyuzené a pivo dobře vychlazené.
00:12:21 Žádná nouze vlastně není, tak načpak tohle pozdvižení?
00:12:33 -Tak mě napadlo při poslechu tvé písničky,
00:12:36 kolik jsi jich vůbec napsal?
-Nepočítal jsem to, na mou duši ne.
00:12:43 -Odhadem.
-No, právě, teď zrovna se pokouším
00:12:48 nějak vážit... Na metráky to vychází tak okolo stovky.
00:13:19 Tehdy foukal chladný vítr, ostře chladivý a čistý.
00:13:25 Česal zvadlé hlavy stromů, trhal kaštany a listy.
00:13:31 Já jsem seděl před tím domem, hlavu stejnou, jak ty stromy,
00:13:38 potom zafoukal můj vítr a já rázem poznal,
00:13:43 co mi ten den dal.
00:13:47 To vítr, můj vítr, co hvízdal a nad mou hlavou vál.
00:14:11 Stál jsem u zábradlí mostu, někde v hloubce voda pádí.
00:14:17 Kolem shromáždění rádci, jedni radí, jiní svádí.
00:14:23 První - jistější je zůstat, druzí - krásnější je skočit,
00:14:29 potom zafoukal můj vítr, kamsi odvanul je,
00:14:35 z očí mi je svál.
00:14:39 To vítr, můj vítr, co hvízdal a nad mou hlavou vál.
00:15:03 Stála u zábradlí mostu, ještě váhá, ještě stojí.
00:15:09 I když potkám ten svůj vítr, možná časem neobstojím,
00:15:15 ale rozhodnu se brzy, abych cítil vůni letu,
00:15:21 snad mi pomůže můj vítr, možná, že se ve všem pletu,
00:15:28 co já vím.
00:15:31 A vítr, můj vítr, snad přijde a já s ním poletím ...
00:16:20 -Zřejmě škraloupem tohoto pořadu by bylo,
00:16:23 kdybych se tě nezeptal na plány do budoucnosti.
00:16:27 Budeš natáčet další dlouhohrající desku, zahraniční zájezdy...
00:16:33 -No, tak o té desce samozřejmě uvažuji,
00:16:39 ale nechci to uspěchat, takže je to výhledová záležitost.
00:16:47 O zahraničním zájezdu bych taky uvažoval,
00:16:51 kdyby mi ho někdo nabídl. Takže nejbližší zahraniční zájezd,
00:16:56 na který se chystám, je, že přespříští rok
00:17:00 bychom jeli s rodinou do Jugoslávie.
00:17:17 Tak se mi včera zdálo, nějak o půl třetí,
00:17:23 že jsem zas malej kluk, že my všichni jsme děti.
00:17:30 Každej má lopatku, kyblíček nebo misku
00:17:36 a svět je veliká, a svět je veliká, a svět je veliká a oblá hora písku.
00:17:56 Hezky si spolu hrajem, bezejmenní, nazí,
00:18:02 ten staví hrady z písku, ten mu je zas kazí,
00:18:09 ten dělá záhonky a kytky do nich sází.
00:18:15 No a toho to nebaví, toho to nebaví,
00:18:21 toho nic nebaví, tak aspoň pískem hází.
00:18:36 Ten staví pyramidy, ten se hrabe v jámě,
00:18:41 ten čurá na toho a tenhle čurá na mě.
00:18:48 Ten sedí na zadku, tak jako houska v krámě,
00:18:54 pozorně naslouchá, pozorně naslouchá,
00:19:00 pozorně naslouchá a všechno řekne mámě.
00:19:15 Ten brázdí oceány na pískové lodi,
00:19:21 ten se mu v koutě řehtá. Já vím, jak to chodí,
00:19:27 vždyť nevíš, odkdy dokdy a kolik ti to hodí,
00:19:33 tak proč se vlastně štveš, tak proč se vlastně štveš,
00:19:39 tak proč se vlastně štvát, vždyť námaha ti škodí.
00:19:53 Tihle se spolu perou, trhají si trička,
00:20:00 nejhezčí na světě je moje bábovička.
00:20:06 Jedni se přidaj k tomu a ti druzí, ti zase k tomu,
00:20:12 chvilku se perou, pak... chvilku se perou, pak...
00:20:18 chvilku se perou, pak je tma a musí domů.
00:20:27 Počkejte, hadráři, však uvidíte příště,
00:20:32 příště už nebylo, vlastně vůbec nic nebylo,
00:20:42 déšť sebral pískoviště...
00:20:56 Skryté titulky: Dušková
00:20:58 .
Setkání s písničkářem v netradičním prostředí (1989). Režie J. Vanýsek
Počátkem osmdesátých let začali trampští autoři vystupovat jako písničkáři. Stanislav Wabi Daněk se stal jedním z nich, od roku 1983 se začal muzikou živit a stal se držitelem několika Port. V roce 1989 tvůrci z tehdejší redakce zábavy natočili setkání písničkáře a jeho nového spoluhráče v tradičním prostředí.
