Dokumentární portréty několika rázovitých osobností na sklonku jejich dlouhého, dnes už osamělého života. Slovenský film. Námět, scénář a režie: Dušan Hanák. ### Kamera: A. Hanúsek. Komentář čte: Ladislav Chudík.
00:02:23 (písnička)
00:02:25 Šlo děvčátko pro vodu přes zelenou zahradu,
00:02:29 hej, hej, hej, přes zelenou zahradu.
00:02:34 Našlo ono zlatou niť, začalo věneček vít,
00:02:39 hej, hej, hej, začalo věneček vít.
00:02:44 Přišel za ním mládenec, na co ti je ten věnec,
00:02:49 hej, hej, hej, na co ti je ten věnec.
00:02:57 Ano, tady žiju, v kůlně. Už více než padesát let.
00:03:03 Ve čtrnáctém jsem porodila třetí dceru a dostala jsem souchotiny.
00:03:10 Bylo mi třicet let a muž mi padl na začátku války.
00:03:17 Lékař řekl, že mě zachrání jen čerstvý vzduch a kozí mléko.
00:03:23 Když děti večer usnuly, zamkla jsem je v pokoji
00:03:26 a šla jsem spát do kůlny. V zimě i v létě.
00:03:33 Třikrát denně do misky.
00:03:37 Světlo nemám, ani sporák. Jen teplé mléko a čerstvý vzduch.
00:03:51 Sama jsem sila a sázela, kosila a jezdila vozem. A kašlala krev.
00:03:59 A děti jsem před nákazou ochránila.
00:04:17 Tak jsem se prala se smrtí.
00:04:31 Ale že jsem tu smrt doběhla, co?
00:04:37 Zatracené ploty.
00:04:42 Mně ale svět ploty nezadrátují.
00:04:46 (zvonění kostelního zvonu)
00:04:53 (písnička)
00:04:54 Copak nám to nesete, že otvírat žádáte,
00:04:58 hej, hej, hej, že otvírat žádáte.
00:05:04 Dejte jí smůly napít, ať si s námi zvykne žít,
00:05:09 hej, hej, hej, ať si s nám zvykne žít.
00:05:15 První pohár vypila, už plamenem hořela,
00:05:20 hej, hej, hej, už plamenem hořela.
00:05:58 Tak mě dejte do kina, aby to bylo legrační.
00:06:03 Když je něco legrační, tak to člověka zajímá.
00:06:09 Tady jsou ty fotografie.
00:06:19 23.5. 1970 v sobotu jsem vyfocený utrápený v komoře.
00:06:27 Sedím a přemýšlím o různých věcech.
00:06:32 Bylo mi tehdy sedmdesát let a k tomu ještě osmdesát tři dní.
00:06:40 Hotovo.
00:06:58 Když nepiju, trápí mě všelijaké choroby.
00:07:03 My se s ženou moc nesnášíme.
00:07:06 Od té doby, co jsem v Margecanech dostal do hlavy, mě nechce vidět.
00:07:17 Zamkla dům a já si musel otevřít paklíčem.
00:07:25 A když mě našla v pokoji, tak na mě vzala sekeru,
00:07:31 když jsem jí přestal dávat peníze.
00:07:34 No, a já jsem se potom bránil, a tak mě vyhnala ven.
00:07:42 Tak jsem šel do komory.
00:07:49 Já se teď musím těsnit ve své komoře a ona se toulá po světě.
00:07:59 Jen si štěkejte.
00:08:01 A teď se musím starat sám o sebe.
00:08:05 O všechno to, co k tomu patří. Vyprat, zašít, uvařit a všecko.
00:08:12 Píchá mě u srdce a bolí mě všechny údy. Záda, nohy, ruce.
00:08:19 A tak si pomáhám svou medecínou.
00:08:24 Třešňovou a jablkovou, a piju tak dlouho, dokud chorobu neutiším.
00:08:38 No, a teď jsem ji utišil. Už je mi dobře. Teď už můžu jít i na bál.
00:08:47 Když jsem si tímhle ulevil namísto injekce...
00:08:59 Počkejte.
00:09:11 Musím ji promazat.
00:10:01 Jací jsou lidé?
00:10:03 Jeden je takový, že by mu nevadilo, kdyby všechno na světě vyhynulo,
00:10:09 jenom aby on žil.
00:10:19 Život je radost.
00:10:28 (písnička)
00:10:31 Na té rovné hoře, tam se dobře oře.
00:10:36 A tomu šuhajkovi, co má čtyři koně.
00:10:41 A tomu šuhajkovi, co má čtyři koně.
00:10:50 Já jsem Adam, člověk. Mám druhou krev.
00:11:00 O mně svět mluví takhle:
00:11:02 "Vlastní dům si musel otvírat paklíčem."
00:11:15 I pod zemí jsem dělal, tisíc dvě stě metrů,
00:11:20 i v tunelech, i na kolejích, i v lesích.
00:11:29 A tak jsem prožil život.
00:11:38 Co vy, lidé z města. Na asfaltě ztvrdnete a vyschnete.
00:11:46 Srdce máte z betonu.
00:11:54 Žiju na hrdém lůžku.
00:11:58 (zvonění kostelního zvonu)
00:12:05 (kokrhání kohouta)
00:12:14 Jednoho rána otevřu oči a u postele stojí pěkná ženská.
00:12:20 Jak si otevřela? A vtom zmizela.
00:12:25 To říct můžu.
00:12:31 Už si asi pro mě přišla.
00:12:34 Věru tak.
00:12:44 Spím, a jakási ženská, víte, ležela na mně.
00:12:49 A já ji ve snu takhle chytil, a ona to byla Manga.
00:13:06 Já jsem se neoženil. Zůstal jsem sám.
00:13:12 Někdy má pravdu i žena.
00:13:14 Slyšíte, někdy má pravdu i žena.
00:13:25 Dobrá voda.
00:13:43 Na světě je spousta starých mládenců.
00:13:47 Tak to bylo vždycky a taky to tak bude.
00:14:02 Jaké já měl koně, a šetřil jsem je.
00:14:09 Pytle jsem nosil do kopce na zádech.
00:14:17 Teď už se mi těžko i chodí.
00:14:34 Moje Manga, moje.
00:14:43 Jsem velmi slabý. Člověk leckde upadne. Člověk leckdy onemocní.
00:14:51 Někdy mám i tmu před očima. Nevidím vůbec nic.
00:15:02 Tento rok zemřu.
00:15:08 Cítím to.
00:15:13 Život je život.
00:15:25 A vyšel rozsévač, aby rozséval.
00:15:28 A když rozséval, některá zrna padla podél cesty.
00:15:32 A přiletěli ptáci a zobali je.
00:15:35 A jiná padla na skalnatá místa a hned vzklíčila,
00:15:40 protože neměla hlubokou zem.
00:15:43 Ale když vyšlo slunce, tak shořela.
00:15:47 A protože neměla kořen, tak vyschla.
00:15:51 A jiná padla do trní a trní vyrostlo a udusilo je.
00:15:57 A jiná zase padla na dobrou zem a poskytla užitek.
00:16:05 -Upadl.
-Chudák, no vidíte.
00:16:10 Byl jsem chlap. A teď mě to dostalo.
00:16:14 -Šel tudy.
-Všechny se rozbily?
00:16:19 Upadl.
00:16:21 Které.
00:16:22 Upadl s nimi.
00:16:24 Šel jsem tudy a takhle jsem to upustil.
00:16:27 -A za kolik je prodáváte?
-Za třicet.
00:16:31 -Jsou na nic?
-Jsou dobré. -No tak.
00:16:34 Říkají, že jsou na nic.
00:16:37 Co s těmi vejci budete dělat?
00:16:39 -A co za ty křapky?
-Co?
00:16:40 Co za ty křapky?
00:16:43 Ale ty ne, jen ty dobré, ty špatné beru domů.
00:16:47 -Za dvacet. Dejte mi jich deset.
-Co? -Deset po dvaceti.
00:16:52 Ale to nedám.
00:16:56 Ale vždyť vajec je v obchodě dost. A ty jsou také čerstvé.
00:17:01 Já se nezlobím, ale kupte si je tam.
00:17:07 (zvonění kostelního zvonu)
00:17:17 Proč bych se měl bát smrti, no povězte.
00:17:24 Smrt není. A bát se jít z tohoto světa do dobrého světa?
00:18:23 Ach Bože, pomáhej mi.
00:18:26 Zívám a zívám, pořád zívám. Ach.
00:18:35 Ach Bože, Bože.
00:18:43 A Bůh setře každou slzu z jejich očí a smrti více nebude,
00:18:48 ani žalosti, ani křiku, ani bolesti nebude,
00:18:54 protože první věci jsou pryč.
00:18:57 Ještě žiju.
00:19:01 (písnička)
00:19:03 V hluboké dolině těžce zahřmělo, mému šuhajkovi pérko zkamenělo,
00:19:12 ani ty nejsi můj, ani já tvoje,
00:19:17 to s tebou poleží moje dobrá vůle.
00:19:34 Mám rád lidi.
00:19:39 A kde jsou?
00:19:43 A co, žijeme jeden z druhého.
00:20:21 Někteří dělají celý život jenom zlo. A neumí se zastavit.
00:21:00 Nahý jsem přišel a nahý odejdu.
00:22:51 Když jsem měl přijít na svět, otec s matkou byli na poli.
00:22:55 Matku seklo v kříži a otec utíkal pro pomoc.
00:23:00 Sousedka položila pod matku zástěru a já na ni vypadl.
00:23:07 Tak jsem se narodil.
00:23:23 Co je to?
00:23:29 Nic nevím.
00:23:40 Děděčku, co je v životě nejdůležitější?
00:23:51 Já nevím, co bych vám řekla.
00:23:54 A co to máte? Starobu?
00:24:01 Jakže?
00:24:03 Strýčku, co má na světě největší cenu?
00:24:08 Já nevím.
00:24:16 Nevím.
00:24:19 Co má cenu? Já nevím. To jsem se neučil.
00:24:29 Já nevím. Už jsem to zapomněla.
00:24:33 Jsem už stará. Bolí mě hlava. Nevím, co bych vám řekla.
00:24:38 Mám zalehlé uši a nevidím dobře.
00:24:47 No, zdraví v životě.
00:24:53 Co? Jo v životě. Zdraví, klid a...
00:25:01 To já nevím. Já nejsem učená. Chodila jsem málo do školy.
00:25:06 To já nevím. Když jsem byla mladá, pravdaže jsem byla lepší než teď.
00:25:11 No co...
00:25:14 Proč jsem na světě? Ani nevím, jak bych vám na to odpověděl.
00:25:20 Proč jsem na světě?
00:25:23 To je takové... Člověk na to ani neumí odpovědět.
00:25:31 Člověk musel přijít na svět z nějakého důvodu.
00:25:34 K něčemu je. Jen tak, nic.
00:25:39 Povězte mi, co má v životě cenu.
00:25:41 V životě cenu? No člověk, jenom člověk.
00:28:17 Když člověk něco chce, tak si musí poradit. To je už v něm.
00:28:44 Spadl na mě vůz.
00:28:46 Držel jsem na nohách asi dvacet pět metráků.
00:28:54 Kdyby někdo nafilmoval, co jsem všechno zvládl udělat...
00:28:59 Dvacet pět roků jsem na kolenou.
00:29:02 Dělal jsem s koňmi, kosil jsem, lámal skály, vozil maltu,
00:29:08 i dům jsem postavil vsedě.
00:29:13 Nikdo se nedotkl země tolikrát jako já.
00:29:16 Jeden zedník mávnul rukou: "To nepostaví, ten je kaput."
00:30:01 Člověk vydrží víc než zvíře.
00:30:50 Někdo objeví zemi,
00:30:54 někdo objeví nebe.
00:31:20 I Země je hvězda.
00:31:28 Letíme a točíme se dokola, a ani to nepostřehneme.
00:31:33 Nevíme o tom.
00:31:35 Letíme okolo Slunce a okolo letí jiné hvězdy a planety.
00:31:43 Proč by na nich nemohl být život?
00:32:43 Měl jsem se ženou tři děti.
00:32:46 Společně jsme postavili rodinný dům a oni mě z něj vyhodili.
00:32:52 Tak jsem odešel do hor a právě v té době letěli první lidé do vesmíru.
00:33:00 Vše funguje normálně. Pokračuju v letu.
00:33:05 Gagarin byl nejlepší kosmonaut té doby.
00:33:22 Země se spojila s vesmírem. Od toho dne studuju a zajímám se.
00:33:57 Nejdříve se odpálí první stupeň. Ten se odpálí hned tady na Zemi.
00:34:01 A potom se odpálí druhý, a tak postupně i třetí stupeň.
00:34:07 Taková raketa se skládá až ze čtyřiceti tisíc součástek.
00:34:14 Má jen tu nevýhodu, že ji nelze použít dvakrát.
00:34:18 Von Braun v Americe slíbil, že příště vyrobí i takovou raketu,
00:34:26 kterou bude možné použít několikrát.
00:34:29 A tím se ušetří obrovské... ne miliony, ale miliardy korun,
00:34:35 tedy těch amerických dolarů.
00:34:42 Když se kosmická loď dostane do druhé kosmické rychlosti,
00:34:47 tak překoná zemskou přitažlivost, a překoná i přitažlivost Měsíce.
00:34:53 Je to ale dopravní prostředek, který na Měsíci přistát nemůže.
00:34:58 Na to je vyrobený lunární modul, který je na to přizpůsobený.
00:35:16 Na Měsíci je menší přitažlivost.
00:35:19 Člověk, který váží šedesát kilo, by tam vážil deset kilo.
00:35:30 Dvacet pět tisíc se jich přihlásilo na Měsíc.
00:35:33 Tam se bude platit podle kil.
00:35:35 Kdo bude nejlehčí, bude platit nejméně.
00:35:48 Bez skafandru by mě nevzali.
00:36:45 Kabina přiletěla k Měsíci a v ní byli tři kosmonauti.
00:36:53 Dva přešli do lunárního modulu a oddělili se od mateřské lodi.
00:36:59 Snesli se na Měsíc a mateřská loď pokračovala v letu.
00:37:04 Ti dva nabrali vzorky měsíčních hornin a nastoupili do modulu.
00:37:08 Odpoutali se od Měsíce a vrátili se na Zemi.
00:37:21 Teď pracuju u jiného hospodáře.
00:37:25 Mám známost s jednou novinářkou.
00:37:33 Ale jsme jen přátelé.
00:37:37 Já si s děvčaty neuměl ani popovídat.
00:37:42 Jednou jsem přišel ke dvěma děvčatům a posvítil jim lucernou...
00:37:45 a jedna řekla: "Škoda, že to je trouba."
00:37:49 Nevím, proč to řekla. To vám nepovím.
00:37:57 Na nebi je tolik hvězd, že se ani spočítat nedají.
00:38:01 Nejdále je hvězda Sanopus.
00:38:05 (zvonění kostelního zvonu)
00:38:18 Jednou se mi zdálo, že jsem přišla do kostela s růžencem
00:38:22 a modlila se k Panně Marii.
00:38:26 Takhle jsem se na ni podívala a ona najednou pokývala hlavou,
00:38:31 ve snu.
00:38:34 Každý, kdo má duši, je člověk.
00:38:37 Každého Pán Bůh stvořil a každého pro něco jiného.
00:38:44 Marie Magdaléna, zlí duchové z ní vychází.
00:38:52 Měl jste přijít, když jsem byla mladá.
00:38:57 Když jsem měla zuby jako česneky.
00:39:03 Děti jsem opatrovala jako kvítí.
00:39:09 Kolikrát sem chodím sama jako poustevník a pláču...
00:39:16 Proč se lidé berou? Světa by nebylo. Lidí je třeba.
00:39:28 Žilo nás tu čtrnáct. Jak rostli, tak odcházeli.
00:39:37 Když jsem sama, tak jsem sama.
00:39:51 Radovat se, to je velmi dobré.
00:39:55 Člověk si nesmí dělat těžkou hlavu.
00:40:04 Pobrečím si, popláču, a potom se zasměju.
00:40:15 Dobře je tak, jak je.
00:40:35 Je třeba se každému zavděčit.
00:40:43 To je sestra.
00:40:51 Když má někdo zemřít, dává znamení,
00:40:54 spadne obraz, anebo se zastaví hodiny.
00:41:05 Anebo se mu zdá těžký sen, že chodí v blátě a hlíně,
00:41:11 anebo něco bouchne.
00:41:15 Nemám děti.
00:41:19 (zvonění zvonku)
00:41:33 Vzpomínám, až mi slzy tečou.
00:41:40 Tohoto jsem potkala, když už byl rok v zemi.
00:41:44 "Jak je pyšný," pomyslela jsem si.
00:41:47 Vždycky mě pozdravil, a teď neřekl nic.
00:42:00 Hapták, mašírem marš.
00:42:08 -Dobrý den.
-Podej ruku, potom bude dobrý den.
00:42:13 Strýčku, kolik je vám let?
00:42:15 Na tento svět jsem přišel před sto lety.
00:42:18 Měl jsem blond vlasy a modré oči.
00:42:21 Napište si, vdovec, čtyřmi řečmi umí hovořit.
00:42:26 Slovensky, rusky, polsky, Deutsch, Hungarisch, English a turecky.
00:42:37 (mluví turecky) Pojďme spát.
00:42:41 (mluví turecky) Sbohem.
00:42:43 (mluví turecky) Otruby máš?
00:42:49 To je můj les.
00:42:52 Když jsem šel na vojnu v devadesátém devátém,
00:42:55 tak jsme v tomhle lese ještě sázeli brambory.
00:42:58 I cikánsky umím.
00:43:01 Já jsem světák.
00:43:05 (mluví francouzsky)
00:43:07 Jedna, dvě, tři, čtyři, pět, šest, sedm, osm, devět, deset.
00:43:09 Haleluja.
00:43:12 You like whisky drinken?
00:43:16 (komolí různé cizí jazyky)
00:43:26 (zpívá si)
00:43:34 Královnu Alžbětu nám zabili, když jsme byli v Bosně.
00:43:37 Byla to dobrá královna.
00:43:40 Z dvanácti let snížila vojenskou službu na pět.
00:43:49 I večeři nám dala. Dřív jsme večeře neměli.
00:44:21 Peněz jsem měl, že jsem počítal balíky po padesíti tisících.
00:44:42 A válka ve čtrnáctém.
00:44:46 První maršbatalión v Trenčíně.
00:44:53 Tam nás učili zabíjet.
00:44:57 Já jsem komandoval celý batalión.
00:45:01 Hapták! Dnes se říká pozor.
00:45:07 Nehýbat se.
00:45:10 Mašírem marš!
00:45:19 Myslíte, že v ráji je dobře? Tam je takového lidu.
00:45:26 Když přivážou krávu, tak dostane jen dvanáct centimetrů trávy.
00:45:31 Tam mají lidé taky bídu.
00:45:35 U mě je ráj.
00:45:37 Ovečky pást.
00:45:40 (komolí italštinu)
00:45:44 Capisce italiano?
00:45:46 Non capisce, non capisce.
00:45:48 Buon giorno, to je dobré ráno.
00:45:51 Buona sera, to je dobrou noc.
00:46:09 Tak jsem žil na světě.
00:46:28 Ani se mi věřit nechce, že je mi tolik let.
00:46:34 A všechno si pamatuju.
00:46:36 I jak jsem byl při porodu, jak toho chlapečka koupali...
00:46:47 Ve jménu pana Františka Josefa, císaře a krále,
00:46:50 který ve Vídni žije, a všude se rozhlašuje jméno tvoje,
00:46:57 přijď k nám befel tvůj, buď vůle tvoje.
00:47:04 Generál marš!
00:47:06 Trá, trá, trarara, rá! Trá, trá, trarara, rá!
00:47:13 Trarara rata, trarara rata! Ratatata, tá!
00:47:31 (písnička)
00:47:32 Ovečky, berani, kvůli vám pláči,
00:47:35 když jsem od malička naučený být s vámi,
00:47:40 když jsem od malička naučený být s vámi.
00:47:46 Za děvčaty jsem moc nechodil.
00:47:51 Jednou se mi zdálo, že jsem měl v břiše sedm frajerek.
00:48:00 Vzbudil jsem se a všechny moje ovce šly do nebe.
00:48:06 Jednou jsem si řekl, že se ožením.
00:48:10 Jen jednou jsem ženě řekl: "Hybaj, já si tě vezmu,"
00:48:14 a bylo to.
00:48:22 To je chytrý osel. Ví, co je dobré.
00:48:34 I hlad jsem míval.
00:48:40 Někdy jsem neměl chléb celý týden.
00:49:34 Zorko, běž tam dopředu.
00:49:42 Peníze ne, jen život.
00:49:48 Kdo má, chce ještě víc.
00:49:53 Kdo nemá nic, ten se má nejlépe.
00:49:59 Dnes mi chutná. Tolikrát se zpiju do němoty, a neusnu.
00:50:10 Všechno podle přírody.
00:50:13 Když je stále sucho, to není dobře.
00:50:20 Zmoknul jsem, a tak jsem se napil.
00:50:25 (písnička)
00:50:26 Ovce, moje ovce, mají lité zvonce, cinkají, brnkají mezi javory,
00:50:35 cinkají, brnkají mezi javory.
00:50:45 Když zasejete, musíte čekat, až dozraje,
00:50:48 a staré semeno zůstane v zemi.
00:50:55 Já jsem pro takovou zkoumavou politiku.
00:51:01 Ty stromy jsou jako lidé, co se stále rodí.
00:51:08 Rozkvétají... A listy jsou jako děti.
00:51:13 Když odpadnou, zapustí kořeny.
00:51:17 To je věčnost.
00:51:30 Také si s nimi popovídám.
00:51:56 Jsem pořád tady. Přejdu sem, tam, za roh a zase se vrátím.
00:52:03 Mám rád tenhle vzduch.
00:52:13 A já jsem šel domů.
00:52:16 Tak jsem se setkal se Smrtkou.
00:52:20 Pět minut jsme se dívali jeden na druhého.
00:52:25 Ani já jsem neuhnul, ani ona.
00:52:28 Ona se tedy potom sebrala a šla dolů po cestě.
00:52:34 Šla pět, deset milimetrů nad zemí. Měla nové boty a nedupala.
00:52:48 (písnička)
00:52:50 Spinkej, hezky spinkej, synku milovaný,
00:52:58 postaráš-li se o mě v mé starobě.
00:53:11 Budu, mamko, budu, dokud se neožením.
00:53:20 Potom se vám, mamko, potom se odměním.
00:53:35 Vy budete sedět, u peci plakati,
00:53:45 a já budu, mamko, u stolu jísti.
00:54:10 Ještě že je tu ta basa. Je starší než já.
00:54:16 Dvě stě lidí oženila. Možná že i víc.
00:54:35 Bývali jsme jiní chlapi. Kolik jsi měl, když jsme se měřili?
00:54:44 Jo, to už jsem zapomněl.
00:54:46 Byl jsem mladý, vždyť jsem nevěděl, ke které si mám lehnout.
00:54:51 (lidová písnička)
00:55:15 Věru... mě nemusela dlouho mordovat.
00:55:18 Tys ji miloval, co, když jsi byl mladší.
00:55:21 Byla pěkná. To vám povím.
00:55:25 -Na jedno oko byla slepá...
-...a na druhé neviděla.
00:55:30 Teď už je po tom.
00:55:33 Už je po tom. Už je v penzi.
00:55:35 Už je.
00:55:37 Už je v důchodu. Anebo se odstěhovala.
00:55:43 (lidová písnička)
00:56:32 Ty sis uměl říct francouzsky, co?
00:56:35 I otčenáš jsem uměl. To pro mě nic nebylo.
00:56:39 To je taková věc, to ukážu i na prstech.
00:56:43 No, co už. Ale povím vám pravdu, ať vás Bůh chrání.
00:56:50 Celý národ tam byl zkažený.
00:56:59 Pozdravuju Francii.
00:57:02 (mluví francouzsky)
00:57:04 Ty, kdo žijí, i ty své potomky, které jsem tam zanechal.
00:57:09 (mluví francouzsky)
00:57:21 Tomu budou rozumět.
00:57:26 Kolik já měl děvčat.
00:57:39 Co má cenu?
00:57:42 No, život má cenu.
00:57:50 Život.
00:57:52 Co má v životě? No, smutek. Nevím, co by mělo mít.
00:58:01 Když bych o tom přemýšlel, tak bych na to přišel.
00:58:06 Ale co je na světě...?
00:58:08 Já mám radost ze života, i když jsem starý,
00:58:09 osmdesátiletý.
00:58:12 Já nevím, jak si představují život ostatní.
00:58:15 Spokojený jsem vždycky a se vším. Však už něco pamatuju.
00:58:20 No, ale se vším jsem spokojený.
00:58:23 Když jsem zdravý, tak mi nic nevadí.
00:58:25 Počkejte, co tak asi, přemýšlím, co asi.
00:58:29 No, radost. Muzika, zpěv, tanec, to byla moje radost.
00:58:37 Radost.
00:58:40 Jenom radost.
00:58:46 Co je nejdůležitější?
00:58:47 Poctivě pracovat. Vyvarovat se všeho zlého.
00:58:53 A ctít člověka, ctít Pána Boha. To je jasné, jako že Bůh existuje.
00:59:04 Ale já nevím, jak to bude dál.
00:59:07 Ať bohatý, anebo chudý, chytrý, anebo hloupý,
00:59:12 všichni musíme pod zem.
00:59:17 Co můžeme na tomto světě? Jen tohle.
00:59:20 Už jsem vám řekla, že... děti.
00:59:27 Děti a práce.
00:59:32 Co má v životě cenu? No, práce a všechno.
00:59:38 Nejlepší by bylo, kdyby byla jen dobrota a láska.
00:59:43 Ale té je už málo.
00:59:46 Život bez lásky nemá cenu.
00:59:50 Ani pro člověku, ani pro nikoho.
00:59:53 Láska je nade vše.
00:59:57 (písnička)
00:59:58 Do takové dívky jsem se zamiloval, jako by ji malíř namaloval,
01:00:06 malíři ji malovali v noci, aby měla pěkně černé oči,
01:00:14 malíři ji malovali ve dne, aby měla věrnou lásku ke mně.
01:00:30 Dobře spolu žili.
01:00:34 Na třech nohách.
01:00:39 Potom musela do nemocnice, ulehla...
01:00:45 (zvonění kostelního zvonu)
01:00:59 Jsem sám.
01:01:02 Jako strašák v poli.
01:01:16 Zůstaly mi jen cigarety... a kočka.
01:01:30 Ptáci i duše se vracejí tam, kde byli šťastní.
01:01:36 Kdyby se tak vrátila...
01:01:49 Kde je ten klíč?
01:02:01 Když přestanu pracovat, vypustím duši.
01:02:07 (písnička)
01:02:09 Jak já jen půjdu k neznámé, jak já si jen lehnou vedle ní,
01:02:16 odkryji peřinku, lehnu si já k ní,
01:02:21 ona mi dá pusu a já jí.
01:02:28 Měl své zvyky.
01:02:30 Ráno vstal, poslal si pro vodu, že si uvaří.
01:02:34 A když se napil a najedl, pak si zazpíval.
01:02:44 Tady má ještě slepičku.
01:02:50 Když byl nemocný, slepička chodila okolo postele.
01:02:56 Teď jsme sem dali kukuřici.
01:03:03 V neděli se holil a díval se do zrcadla.
01:03:33 Horo, horo, černá horo, kdeže je ta žena moje?
01:03:42 Ptáci i duše se vracejí.
01:03:56 (dětský pláč)
01:04:01 Skryté titulky Michael Kňažko